Dokonale konkurenční odvětví

Dokonale konkurenční odvětví

Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady, tj. náklady, které byly reálně vynaloženy nulový ekonomický zisk - vstupy svým fungováním přinášejí tolik, kolik by přinášely svým nejlepším alternativním užitím

Charakteristika dokonalé konkurence Dokonalá konkurence nastává, jestliže žádný výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu. existuje mnoho malých firem (každá z nich je příliš malá na to, aby ovlivnila tržní cenu) všechny vyrábějí homogenní produkt není omezen vstup do odvětví všichni mají stejnou informaci

Předpoklady modelu dokonalé konkurence Dokonale konkurenční firma je firma přebírající cenu. To znamená, že pro firmu je cena její produkce a cena vstupů dána zvnějšku tj. firma tyto ceny nemůže ovlivnit. Rozhoduje se tedy pouze o objemu výstupu a množství vstupů, které hodlá koupit. Firma nemůže v tomto modelu ovlivnit cenu poptávka po její produkci je dokonale elastická.

Přijmutí ceny stanovené trhem v dokonalé konkurenci P Tržní poptávka a nabídka P Poptávka po produkci jedné firmy D S P* d Q Q Produkce jedné firmy je oproti celkové produkci na trhu velmi malá a jeden výrobce prakticky není schopen ovlivnit tržní cenu (pouze ji akceptuje)

Rozhodování firmy o výstupu v SR Firma se soustředí na takovou volbu výstupu, kdy bude maximalizovat zisk. Takový výstup (optimální, rovnovážný) v dokonalé konkurenci je možné zjistit dvojím způsobem: na základě rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady (TR - TC) na základě rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů (MC = MR)

Rozhodování firmy o výstupu v SR dokonale konkurenční firma, maximalizující zisk, vychází při volbě výstupu z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů MR = MC pro firmu přebírající cenu platí rovnost mezních příjmů a ceny (MR = P), v SR bude vyrábět výstup, jehož mezní náklady budou stejné jako tržní cena (P = MC) a mezní náklady s růstem výstupu porostou

Optimální rozsah produkce Ekonomicky optimální rozsah produkce závisí na interakci mezi náklady a výší tržní ceny. Pro tento rozsah produkce platí: MC = P = MR Pokud MC < P = MR, pak růst produkce povede k růstu zisku Pokud MC > P = MR, pak pokles produkce povede k růstu zisku Pokud MC = P = MR, je zisk maximální

Nabídka dokonale konkurenční firmy v SR Bude-li v krátkém období docházet ke změně ceny, bude se měnit i rovnovážný objem výstupu. Křivka nabídky firmy (d) v krátkém období je tvořena rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí bude AVC. V SR musí firma hradit FC, i při Q = 0. Pokud TR>VC (podmínka minimalizace ztrát), může firma použít tento zisk na částečné hrazení fixních nákladů a ztráta bude menší, než v případě zastavení výroby. TR/Q > VC/Q P > AVC

Zisk firmy v SR Jestliže celkové příjmy budou větší než celkové náklady, a tedy průměrné příjmy větší než průměrné náklady, pak je velikost jednotkového zisku dána rozdílem AR - AC při výstupu Q* a celkový zisk je (AR - AC) Q*

Bod uzavření firmy Jestliže se firma v krátkém období dostane do situace, kdy celkové příjmy jsou menší než celkové náklady, používá při rozhodování, zda výrobu zastavit nebo v ní pokračovat, kriteria průměrných variabilních nákladů. P > AVC minimalizace ztráty pokračováním ve výrobě P AVC minimalizace ztráty zastavením výroby pokud AVC = MC bod uzavření firmy

Bod ukončení činnosti firmy Křivka mezních nákladů je křivkou nabídky firmy a to od tzv. bodu ukončení činnosti (bodu uzavření) firmy V krátkém období při objemu produkce kdy cena nepokryje ani AVC FC je nutné hradit i když se nevyrábí porovnáváme ztrátu ze zastavení činnosti se ztrátou z další výroby V dlouhém období - při objemu produkce kdy cena nepokryje ani AC musí být uhrazeny veškeré náklady na jednotku (nerozlišujeme FC a VC)

Minimalizace ztráty v SR CZK/Q SMC P S SAC AVC AR=MR=P=d D AR'=MR'=P'=d' D' Q 2 Q 1 Q Q 1 optimum při ceně P, firma dosahuje maximálního ekonomického zisku Q 2 v důsledku poklesu tržní poptávky klesla cena na P', došlo k posunu po křivce SMC (nabídkové křivky firmy) směrem dolů a firma bude minimalizovat ztrátu ukončením činnosti pokrývá pouze variabilní náklady individuální křivka nabídky = rostoucí část křivky SMC zdola omezené minimem AVC

Bod ukončení činnosti firmy v SR a LR P i MC = S AC AVC P 1 P 2 P 3 P 4 Zisk P = AR = MR Při této ceně firma ukončuje svoji činnost v dlouhém Firma období Při této ceně firma při ceně P 1 ukončuje maximalizuje svoji činnost v zisk krátkém Při této období ceně při objemu se firmě za daných produkce podmínek Qvůbec 1 nevyplatí (MR vyrábět = MC) (výrobou Q 4 by pouze zvyšovala ztrátu) Q 4 Q 3 Q 2 Q 1 P > AVC minimalizace ztráty pokračováním ve výrobě P AVC minimalizace ztráty zastavením výroby pokud AVC = MC bod uzavření firmy Q i

Rovnováha firmy v LR- shrnutí Firma je v krátkodobé rovnováze, jestliže: MR = MC, a protože P = MR, současně platí P = MC; firma nemá tendenci výstup ani snižovat ani zvyšovat. minimum SAC = minimum LAC Firma nemá tendenci přestat vyrábět a z odvětví odejít, jestliže se při výrobě rovnovážného výstupu jak dlouhodobé tak krátkodobé průměrné náklady rovnají ceně (P = SAC = LAC) a její ekonomický zisk je nulový - dlouhodobé optimum firmy v dlouhém období může firma měnit objem všech výrobních faktorů optimální výstup ovlivněn volným vstupem do odvětví a výstupem z odvětví P = MR = SMC = LMC = SAC = LAC

Výstup firmy v LR Firma je v dlouhodobé rovnováze, pokud neexistuje důvod pro vstup do odvětví či pro odchod z odvětví SMC CZK/Q LMC SAC LAC AR=MR=P=d Q* Q V bodě zvratu platí: MR = MC = AR = AC Je-li dokonale konkurenční firma v dlouhodobé rovnováze, bude vyrábět výstup, při němž jsou její dlouhodobé průměrné náklady minimální. P = LMC, P = LAC LMC = LAC tato situace nastává v bodě minima křivky LAC

Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence Výrobní efektivnost znamená, že výstup je vyroben s minimálními náklady. Ta v dokonalé konkurenci existuje: volný pohyb firem mezi odvětvími vede k tomu, že každá firma vyrábí výstup, jehož LAC jsou minimální. Protože všechny firmy v podmínkách dokonalé konkurence považujeme za identické, pro celé odvětví v dlouhodobé rovnováze platí, že výstup je vyráběn s minimálními LAC.

Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence Alokační efektivnost firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíce přejí. Nabídka je tvořena rostoucí částí křivky MC, protože rovnovážná cena se rovná dodatečným nákladům na výrobu poslední prodané jednotky (P = MC). Křivka poptávky je odvozena z užitku, který spotřebiteli přinese poslední jednotka koupeného statku (P = MU).

Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence V bodě, kde se protínají křivka nabídky s křivkou poptávky, platí MC = MU při rovnovážné ceně a množství jsou stejné náklady firmy na výrobu poslední jednotky a užitek, který plyne spotřebiteli ze spotřeby poslední jednotky. Firma nemůže realokací vstupů více zvětšit výstup, stejně jako spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost. Ekonomika je ve stavu alokační efektivnosti.

Efektivnost trhů v dokonalé konkurenci Efektivnost tzv. Paretovo optimum nastává tehdy, jestliže žádný subjekt se nemůže mít lépe, aniž by se měl jiný hůře. Pokud je trh efektivní, pak užitek jednoho subjektu se může zvýšit jen snížením užitku jiného subjektu. Trh dokonalé konkurence je trhem efektivním, pokud platí: MU = P = MC D = S Dokonalá konkurence naplňuje Paretovo optimum

Trojí rovnost a efektivnost na trhu P = MU cena, za kterou kupující nakupuje poslední jednotku se rovná částce, kterou je ochoten za ni zaplatit; s výjimkou posledního kusu platí za všechny méně než je ochoten a realizuje tak spotřebitelský přebytek P = MC cena, kterou výrobce dostane za prodej poslední vyrobené jednotky je rovna nákladům na její výrobu; za všechny předchozí dostal více, než byly náklady na ně vynaložené a realizoval tak přebytek výrobce MU = MC znamená to, že D = S; na trhu nic nepřebývá a nic nechybí, trh je v rovnováze

Rovnováha dokonale konkurenčního trhu P i Přebytek výrobce je rozdíl mezi cenou, za kterou je výrobce ochoten prodat svůj výstup a cenou, kterou skutečně dostane. P = MU P = MC MU = P = MC D = S MC = S P E Přebytek spotřebitele Přebytek výrobce (Zisk) E MU = D Q E Q i

Důsledky Jestliže jsou MC všech firem stejné a rovnají se P, pak odvětví vyrábí s minimálními náklady v praxi nereálné, ale některá odvětví se tomu blíží (dokonalé konkurenci) U těchto odvětví se projevuje tendence ke snižování míry zisku (podíl zisku na TC) Rovnováha v dlouhém období tlačí tento zisk k nule tomu se podniky brání snižováním nákladů

Zisk jako motivátor vstupu do odvětví P D S S Kč MC = s AC P 1 P 2 Zisk MR, AR, d Q Q 2 Q 1 Pokud je při ceně P 1 dosahován firmami v určitém odvětví zisk, vstupují do odvětví nové firmy, jež zvyšují nabídku a tím tlačí cenu statku dolů až dokud není ekonomický zisk nulový (cena P 2 ) Q

Klesající náklady a zhroucení DK Jestliže křivka MC má takový tvar (velmi protáhlá klesající část), že při růstu produkce Q do velkých objemů MC stále klesají, může se rozšiřovat přírůstkem objemu. Ostatní firmy musí snižovat vyráběné množství (při zachování rovnováhy D,S,P) Jiné firmy, které mají MC rostoucí už při malém množství ztrácejí výhodu klesajících MC (možnost MC=P). Důsledky: Vznik monopolu, oligopolu, resp. nedokonalé konkurence

Přehled jednotlivých tržních struktur kriterium Dokonalá konkurence monopol Nedokonalá konkurence oligopol monopolistická konkurence počet firem v odvětví velmi mnoho jedna málo mnoho produkt homogenní diferencovaný diferencovaný diferencovaný bariery vstupu žádné velké určité žádné možnosti firmy ovlivnit cenu podmínka rovnovážného objemu produkce žádné výrazná značná omezená MR = MC MR = MC MR = MC MR = MC vztah ceny a MC P = MC P > MC P > MC P > MC