Vodní režim rostlin. Vodní stres. Vznik vodního deficitu, adaptace k suchu Signály a jejich přenos Základní procesy ovlivněné vodním deficitem

Podobné dokumenty
Vodní režim rostlin. Vodní stres. Základní procesy ovlivněné vodním deficitem. Vznik vodního deficitu. Adaptace k suchu. Signály a jejich přenos

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Stomatální vodivost a transpirace

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

4) Reakce rostlin k abiotickému stresu

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Vodní režim rostlin. Regulace výměny plynů otevřeností průduchů. fotosyntézy Efektivita využití vody Globální změna klimatu Antitranspiranty

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Regulace růstu a vývoje

Vodní režim rostlin. Transport kapalné vody

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

Vodní režim rostlin. Regulace výměny plynů otevřeností. průduchů. Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti. Efektivita využití vody

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Mendělejevova tabulka prvků

7) Dormance a klíčení semen

Průduchy regulace příjmu CO 2

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Abiotický stres - sucho

Energetický metabolizmus buňky

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Funkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

Vodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky. Reakce průduchů na vlhkost vzduchu. Reakce průduchů na vodní stres

Vápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)

10) Reakce rostlin k abiotickému stresu

Vodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Kohezní teorie. Transport půda-rostlina-atmosféra. Metody měření. Kavitace

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Obsah vody v rostlinách

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Vodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Fyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

10) Reakce rostlin k abiotickému stresu

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze

Vodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu. Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Regulace metabolizmu lipidů

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon

BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY

Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce


Meteorologické faktory transpirace

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Vlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter.

Přehled energetického metabolismu

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová

Bílkoviny a rostlinná buňka

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

RŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Fyziologie rostlin. 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy. Alena Dostálová, Ph.D.

FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY

2012/2013. Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol.

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová

Fyziologický. Půda je zdrojem života, protože je sama živá.

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

6) Reakce rostlin k abiotickým stresům

Rostlinná buňka jako osmotický systém

Kvalita osiva ve vztahu k výkonu porostu

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Pitný režim. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN. Minerální živiny Koloběh živin Mechanizmy transportu minerálních živin v rostlině Funkce jednotlivých živin

Vodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy

6) Reakce rostlin k abiotickým stresům

Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing.

Transkript:

Vodní režim rostlin Vodní stres Vznik vodního deficitu, adaptace k suchu Signály a jejich přenos Základní procesy ovlivněné vodním deficitem Genová exprese Tvorba proteinů Osmolyty

Vodní stres Vzniká při jakékoli nerovnováze ve vodní bilanci rostlin kdy rychlost transpirace (E) je vyšší než rychlost absorpce (A). Gradient vodního potenciálu mezi substrátem a nadzemní částí je nezbytný pro transport vody. Transport vody ze zásob a do zásob vyrovnává malé odchylky v A a E. Přechodný a trvalý vodní deficit Rychlost vzniku Pro rostlinu je důležité nejenom přežití stresu a co nejmenší poškození během stresu, ale i rychlá obnova všech procesů při rehydrataci Ke stresu dochází také při nadbytku vody

Adaptace rostlin na vodní stres 1) vyhýbání se suchu - celý cyklus v době dostatku vláhy, opadávání listů v době sucha 2) tolerance sucha (suchovzdornost) - schopnost snášet vysušení a schopnost oddálit vysušení a) tolerance sucha při nízkém vodním potenciálu buněk: přežití při minimálním metabolismu: semena, pyl, poikilohydrické rostliny ("resurrection plants") b) tolerance sucha při vysokém vodním potenciálu buněk: různá přizpůsobení zajišťující zachování co nejvyššího obsahu vody: regulace výdeje vody (průduchy, kutikula, trichomy, pohyby listů, tvar a velikost listů, celková listová plocha, C 3 CAM), regulace příjmu vody (mohutnost a rozložení kořenového systému, osmotické vyrovnávání), odolnost vůči kavitaci cév, zásoby vody (denní změny objemu stonků, kmenů, plodů) co nejmenší poškození malým snížením obsahu vody (např. malá citlivost základních metabolických procesů, tvorba ochranných látek jako jsou karotenoidy, osmolyty, stresové proteiny, antioxidanty)

Signály vodního stresu a jejich přenos Signálem vodního stresu může být např. snížený obsah vody v buňce, snížený vodní potenciál a jeho komponenty osmotický a tlakový potenciál, zvýšená koncentrace rozpuštěných látek, zmenšený objem buněk, změna napětí na membráně, změna struktury makromolekul v důsledku změny hydratačního obalu, změna v interakci plazmalemy a buněčné stěny Receptory vodního deficitu mohou být různé např. pro změnu osmotického potenciálu a pro mechanické změny Informace na větší vzdálenost se přenáší jako hydraulické signály nebo jako chemické signály Vodní deficit může působit přímo nebo zprostředkovaně

Vodní deficit ovlivňuje téměř všechny pochody v rostlinách a způsobuje např.: zpomalení dlouživého růstu buněk, buněčného dělení a ovlivnění syntézy buněčné stěny redukci růstu nadzemních částí rostlin, naopak stimulaci růstu kořenů a tím snížení poměru nadzemní části rostliny ku kořenům urychlení stárnutí tvorbu stresových proteinů hromadění osmoticky aktivních látek v pletivech, především prolinu, glycinbetainu, cukrů a cukerných alkoholů tvorbu a odstraňování reaktivních forem kyslíku inhibici fotosyntézy, zpomalení translokace asimilátů z listů, redukci respirace ovlivnění aktivity enzymů (především pokles aktivity Rubisco, PEPC, a nitrátreduktázy, ale naopak zvýšení aktivity hydroláz a dehydrogenáz) změny v biosyntéze a katabolizmu některých fytohormonů vedoucí ke změně jejich obsahu (zejména zvýšení obsahu kyseliny abscisové) změny v příjmu a transportu iontů

Vodní deficit

Vodní deficit vznikající v důsledku sucha, zasolení a chladu. Komponenty signální dráhy vedoucí ke změně genové exprese (Xiong et al. 2002)

Účast ABA v odpovědi rostlin na stres (Nakashima and Yamaguchi-Shinozaki 2006)

Účast ABA v odpovědi rostlin na stres (PYL pyrabactin-like proteins, RCAR regulatory component of ABA receptor, TRP tryptophan, ABI1 negative regulator of ABA action; Raghavendra et al. 2011)

Účast ABA v odpovědi rostlin na stres (Raghavendra et al. 2011)

Zasolení: osmotický stres a iontově specifický stres

Změny v expresi genů v důsledku sucha, zasolení a chladu (Seki et al. 2002)

Oono et al. 2003

Vodní deficit indukuje změny genové exprese vedoucí k přizpůsobení rostlin (Watkinson et al. 2003)

Genetic linkage map showing the location of quantitative trait loci (QTLs) for standard tolerance ranking (STR) under salt stress in rice hybrid seedlings. The markers are signed on the right side of the chromosomes. On the left, the QTLs detected by composite interval mapping analysis are indicated. Abbreviations for the QTLs: qna - Na+ content, qk - K + content, qna/k - Na + / K + ratio and qdm - dry matter of shoot. (Sabouri et al. 2009)

Vodní stres a syntéza proteinů 1) Inhibice syntézy některých proteinů 2) Zvýšení syntézy jiných proteinů a syntéza specifických stresových proteinů A) proteiny zapojené v regulaci přenosu signálu a genové exprese, které pravděpodobně fungují při odezvě na stres (regulační proteiny), např. transkripční faktory (MYC, MYB), proteinkinázy (MAPK), enzymy metabolizmu fosfolipidů (fosfolipáza c, d) B) proteiny působící při toleranci stresu. Jsou to různé membránové proteiny (proteiny vodních a iontových kanálů), ochranné faktory makromolekul (chaperony, LEA proteiny), syntázy osmoprotektantů, stresové proteiny lokalizované v chloroplastech, specifické inhibitory proteolytické aktivity která vede k programované buněčné smrti, antioxidanty, antioxidační enzymy, proteiny účastnící se reparačních mechanizmů

Změny v expresi genů TIP proteinů ShTIP a SITIP (Ermawati et al. 2009) The effects of NaCl, PEG or ABA on the expression of ShTIP (A) and SITIP (B) in the roots and shoots or leaves of Salicornia and Arabidopsis. Four-week-old seedlings of Salicornia and Arabidopsis were treated with 0.3 M NaCl, 15 % PEG or 100 µm ABA for the 0 to 8 d. Total RNA was extracted from the roots and shoots of Salicornia and the roots and leaves of Arabidopsis. Aliquots (15 µg) of total RNA were subjected to Northern blot analyses. The lower panel shows ethidium bromide stained rrna to determine the loading of equal amounts of RNA.

Osmotické vyrovnávání Osmotické vyrovnávání ( osmotic adjustment ) - při snižování vodního potenciálu dochází k snižování osmotického potenciálu příjmem iontů (hlavně do vakuoly) nebo produkcí či transportem osmoticky aktivních organických látek (v cytoplazmě) a nikoli ke snižování tlakového potenciálu. Elastické vyrovnávání ( elastic adjustment ) - tlakový potenciál zůstává zachován díky změně elasticity buněčných stěn. Nejdůležitější osmolyty: prolin, glycinbetain, cukerné alkoholy (glycerol, manitol, sorbitol, pinitol), cukry (sacharóza, trehalóza, fruktany), polyaminy (spermin, spermidin, putrescin) Význam nejen jako osmotika, ale též pro stabilizaci proteinů a membrán, vyrovnávání redox potenciálu, iontovou rovnováhu, odstraňování ROS (např. přebytečný NADPH + je spotřebován v cyklu syntézy prolinu), zdroj C a N pro obnovu U různých druhů rostlin různé osmolyty, množství určitého osmolytu nemusí být v přímé souvislosti s tolerancí vůči suchu.

Ogawa and Yamauchi 2006

Syntéza a degradace prolinu a možné regulace L-Glu - L-glutamát, GSA - γ-glutamyl semialdehyd, P5C - -pyrolin-5-carboxylová kyselina, P5CS - P5C syntetáza, P5CR - P5C reduktáza, ProDH - prolin dehydrogenáza, L-Pro - prolin

Model syntézy a degradace prolinu (Szabados and Savouré 2010) GSA - γ-glutamyl semialdehyd, P5C - -pyrolin-5-carboxylová kyselina, P5CS - P5C syntetáza, P5CR - P5C reduktáza, PDH - prolin dehydrogenáza

Model regulace metabolismu prolinu (Szabados and Savouré 2010)

Zvýšení exprese genu Ctp5cs indukované vodním stresem u Carthamus tinctorius. A - exprese Ctp5cs při různé vlhkosti půdy. B - Northern blot. (Thippeswamy et al. 2010)

Syntéza a degradace prolinu při zasolení a následné regeneraci

Syntéza glycinebetainu a akumulace ostatních osmoprotektantů Syntéza glycinbetainu ve stromatu chloroplastů oxidací cholinu ve dvou krocích (přes nestabilní meziprodukt betainaldehyd) Akumulace mono- a di-sacharidů, inhibice tvorby škrobu z nově vytvořených fotosyntátů nebo rozkladem stávajícího škrobu, inhibice využití cukrů v respiraci Cukry nejen jako osmotikum, ale též součást systému regulace genové exprese

Stresem indukovaná syntéza prolinu a glycinbetainu a její závislost na vápníku Fig. 1. Effect of water stress, 1 mm calcium chloride (Ca) and 0.5 mm calcium channel blocker verapamil (VP) on proline and glycine beatine content in shoots and roots at 1st and 7th day of stress in C306 (C) and HD2329 (H) wheat genotypes. 15-d-old plants were subjected to PEG-6000 of -1.0 MPa for 7 d and the observations were recorded during stress period. Means ± SE of three different samples are represented by vertical bars. (Nayyar 2003)