ČÁST PRVNÍ: DUCHOVNÍ ZÁKLADY

Podobné dokumenty
Náboženský život v ČR

VOJTÍŠEK, Z., Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice. Náboženství,

Nová náboženská hnutí

Obsah. Obecné souvislosti 15. NovÁ KŘESŤANSKÁ ŘÍŠE 39 ÚVOD II MUSLIMSKÝ ZÁBOR 47 PRVNÍ KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA 59

Hermetismus, neohermetismus a okultismus

Judaismus a kabala. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN29

Obsah KE KONSTITUČNÍ MONARCHII (1' ) 1. SVOBODA, ROVNOST, VlASTNICTVÍ: PŘEDMLUVA 9

Preromantismus ve světové literatuře

AMERICK ZEDN ÿstvõ. Zabezpečení a kriminalita +Safe 55

Český esoterismus ETF UK 2009

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

12. Křesťanství Místo křesťanství v současném světě Křesťanství na pozadí jiných náboženství

agogika Tomáš Kasper Dana Kasperová

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Jan Křtitel Karel Dietrichstein-Proskau- -Leslie a svobodné zednářství

Vybrané kapitoly z dějin filosofie (antika, středověk, novověk, 20. stol)

Richter Johan. Kapesní numerologie. Tajemství èísel. Eko-konzult

Velká francouzská revoluce napoleonské války

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

Obsah. Co je metafyzika? Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

JAKUB JINEK Obec a politično v Aristotelově myšlení

Název Bez vyznání Nevyjádřili se

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

Kapitola první. Hermetická filozofie. Ústa moudrosti promluví jen k chápajícím uším. Kybalion

RLB 266 Konce světa. Konce a začátky z hlediska New Age

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je

Základní osnova studijního plánu bakalářského studia Evangelická teologie (jednooborová) v prezenční formě 2013/14

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.

Protestantismus a reformace

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

OBSAH. Předmluva 17.

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Pavel Polák

JZ Asie kolébka tří náboženství

Jan Amos Komenský a svobodné zednářství

Starověká mimoevropská literatura

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PARTRIDGE, C., Encyklopedie nových náboženství. Nová náboženská hnutí, sekty a alternativní spiritualita, Knižní klub ISBN

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Univerzita Pardubice Fakulta filozofická. Hermetická hnutí v České republice. Bc. Jan Kozlík

Staronová synagoga Jeruzalémská synagoga židovské hřbitovy

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, Profilová část ústní maturitní zkoušky

Úvod do předmětu Ošetřovatelství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky

Středověká filozofie

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Reformace

Statut školské právnické osoby

ZÁŘÍ Logická olympiáda

VY_32_INOVACE_09_České stavovské povstání_09

Arthur Schopenhauer. Dr. Daniel Toth, 1

Vzdělávací cíl : ţáci se seznámí s charakteristikami historického období renesance a osobností Rudolfa II.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael.

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Kabalistické tradice v dějinách Evropy

Koptové Egypťani po faraonech. Marek Dospěl Truhlárna,

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část ústní maturitní zkoušky

OBSAH. Předmluva 13.

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Obsah. 1. Boěthiova učitelská mise Komparace dvou současníků Tajemné Divišovo autorství 49. Slovo ke čtenáři 11.

Gymnázium Pierra de Coubertina, školní rok: 2018 / 2019 Tábor, Náměstí Františka Křižíka 860 třída: 4.C zkoušející:

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

Kultura obecné vymezení a dělení. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: září 2012

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ / Šablona: EU I/2 Sada:ČP D8, 29

Literární a slohová výchova, komunikace

BYDLENÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN OBYVATEL


Renesanční a novověké snahy o nalezení dokonalého a univerzálního jazyka

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉHO EVROPSKÉHO RÁMCE PRO JAZYKY V EVROPSKÝCH SYSTÉMECH VZDĚLÁVÁNÍ

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

První písma byla písma znaková - obrázková. Znaky nazýváme piktogramy anebo ideogramy.

Antoine De Saint Exupéry

Judaismus hebrejská bible - tóra jediný všemocní Bůh

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí

Císařovna Marie Terezie

abbé de Lanouïe ( 1820) Jean Antoine Chaptal ( 1832) Jean-Antoine Hennequin ( 1851)? Henri de la Touche ( 1851) Henri Delaage ( 1882)

Ročník, obor 1. ročník, studijní obory i učební obory, ověřeno Mechanik opravář motorových vozidel (A1B)

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Walhalla pehled bust podle roku umístní

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/ Tento projekt je

VET středověk a novověk (po 18. století)

Bakalářská diplomová práce

Obsah. Předmluva 10 Úvod 11

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

Správní soudnictví Pojem, modely, historický vývoj. Michal Mazanec Nejvyšší správní soud

Příklady autoritních záznamů Příloha k certifikované metodice Tvorba autoritních záznamů pro potřeby muzeí a galerií

Transkript:

OBSAH Úvod...15 ČÁST PRVNÍ: DUCHOVNÍ ZÁKLADY 1.1 Tajné nauky...23 1.2 Tajné vědy...24 1.3Gnóze...25 1.3.1 Pojem...25 1.3.2 Historické hledisko...25 1.3.3 Nauka...26 1.3.3.1 Doktrína...27 1.3.3.2 Podstata gnóze... 28 1.3.3.3 Prameny...29 1.3.3.4 Nauka o kosmu...31 1.3.3.5 Představy o makrokosmu a mikrokosmu...32 1.3.3.6 Stvoření světa (Genesis)...35 1.3.3.7 Vysvobození...35 1.3.4 Gnostické společenství...37 1.3.5 Pohlavnost jako původ stvoření...37 1.3.6 Gnóze a křesťanství...38 1.3.7 Gnostická metodika...38 1.3.8 Souvislosti potřebné dnešnímu pozorovateli...39 1.3.9 Výhled...39 1.3.10 Přehled literatury...40 1.4 Novoplatonismus...4-2 1.4.1 Platón...42 1.4.2 Pýthagoreismus...44 1.4.3 Orfismus...45 1.4.4 Florentský novoplatonismus...47 1.4.4.1 Marsilio Ficino...51 1.4.4.1.1 Nauka...52 1.4.5 Přehled literatury...54 1.5 Tajné nauky...55 1.5.1 Roviny vědomí...55 1.5.1.1 Archaická rovina... 58 http://d-nb.info/1051836743

1.5.1.2 Magická rovina.60 1.5.1.3 Mytická rovina... 62 1.5.1.4 Mentální rovina..64 1.5.1.5 Integrální rovina...67 1.5.2 Magie...69 1.5.2.1 Pojem...69 1.5.2.2 Černá" a bílá" magie...69 1.5.2.3 Přehled literatury...71 1.5.3 Astrologie...75 1.5.3.1 Pojem...75 1.5.3.2 Původ...76 1.5.3.3 Nauka...80 1.5.3.4 Přehled literatury...82 1.5.4 Alchymie...83 1.5.4.1 Pojem...83 1.5.4.2 Podstata alchymie...83 1.5.4.3 Hermés Trismegistos...87 1.5.4.4 Hermetická literatura...88 1.5.4.5 Smaragdová deska...97 1.5.4.6 Přehled literatury...104 1.5.5 Kabala...106 1.5.5.1 Co předcházelo...106 1.5.5.2 Pojem a nauka židovské kabaly...110 1.5.5.2.1 Kabala a alchymie...119-1.5.5.3 Křesťanská kabala...121 1.5.5.4 Přehled literatury...126 1.5.6 Teosofie a pansofie...127 1.5.6.1 Teosofie...127 1.5.6.2 Podstata teosofických představ...131 1.5.6.3 Paracelsus a paracelsiáni... 134 1.5.6.4 Jakob Bohme a jeho doba...138 1.5.6.5 Reformace - návrat : zlatého věku' '...143 1.5.6.6 Přehled literatury...147 1.5.7 Gnosticko-teosofické myšlení jako hereze...148 ČÁST DRUHÁ: PŘEDCHŮDCI 2.1 Starší" rosenkruciáni...163 2.1.1 První rosenkruciánský spis...163 2.1.2 Legenda o Christianu Rosenkreutzovi...163 2.1.3 Túbingenský kroužek...167

2.1.4 Střediska rosenkruciánů...170 2.1.5 Rozvoj rosenkruciánství...173 2.1.6 Diskuse s odpůrci...175 2.1.7 Přehled literatury...179 2.2 Svobodné zednářství... 182 2.2.1 Co předcházelo...182 2.2.2 Definice...183 2.2.3 Název a původ...183 2.2.3.1 Legenda o Híramovi... 186 2.2.3.2 Operativní zednářství...191 2.2.3.3 Svobodné zednářství a rosenkruciánství...192 2.2.3.4 Založení londýnské velkolóže...194 2.2.3.5 Konstituce...194 2.2.4 Svobodné zednářství ve Francii a tzv. skotské neboli jakobínské zednářství...195 2.2.4.1 Jakobíni"...196 2.2.4.2 André-Michel de Ramsayajehokruh...197 2.2.4.2.1 Ramsayův Discours...200 2.2.4.2.2 Legenda o vzniku skotského zednářství...206 2.2.4.3 Další vývoj zednářství ve Francii...207 2.2.4.4 Jakobínské neboli skotské zednářství v zrcadle zednářské literatury...208 2.2.5 Shrnutí...215 2.2.6 Odkazy na literaturu...217 ČÁST TŘETÍ: TEOSOFICKO-PANSOFICKÉ TAJNÉ SPOLEČNOSTI V18. STOLETÍ 3.1 Základní pojem...223 3.1.1 Okultismus...223 3.1.1.1 Parapsychologie...224 3.1.1.2 Spiritismus...225 3.1.2 K problematice okultních hnutí...226 3.1.3 Odkazy na literaturu...229 3.2 Hermetické (alchymické) zednářství 18. století...231 3.2.1 Pojmy...231 3.2.2 Původ...231 3.2.3 Působení...232 3.2.4 Odkazy na literaturu...235 3.3 Zednářské vysoké stupně s alchymicko-teosofickou tradicí v Německu...236

3.3.1 Co předcházelo...237 3.3.2 Clermontský systém...238 3.3.2.1 Legenda o vzniku...238 3.3.2.2 Stupně...238 3.3.2.3 Rosa...240 3.3.2.4 Patefactio Secreti...241 3.3.2.5 Johnson a Fiinen...244 3.3.3 Templářský řád striktní observance"...244 3.3.3.1 Karl Gotthelf von Hund a Altengrotkau...245 3.3.3.2 Založení...246 3.3.3.3 Naumburská lóže...246 3.3.3.4 Organizace...247 3.3.3.4.1 Stupně...248 3.3.3.4.2 Třída laborantů"...249 3.3.3.5 Konvent v Altenbergu a jeho závěry...252 3.3.4 Rosenkruciáni, templáři a tajné nauky v zednářském nástupnictví...253 3.3.5 Literatura...254 3.4 Florencie 18. století jako centrum zednářsko-rosenkruciánských aktivit... 254 3.4.1 Florentská tradice...255 3.4.2 Založení lóže...256 3.4.3 Duchovní rozepře...256 3.4.4 Baron Stosch a jeho kruh...261 3.4.5 Florentské dokumenty...264 3.4.6 Literární odkazy...265 3.5 Johann August Starek (1741-1816) a klerikát striktní observance v letech 1767 až 1778...266 3.5.1 Starek...266 3.5.2 Melesinův systém v Petrohradě...267 3.5.3 Založení klerikátu...268 3.5.4 Legenda o původu...269 3.5.5 Konvent v Kohlo...269 3.5.6 Údaj ná taj emství templářského řádu... 271 3.5.6.1 Přijímací rituál templářů... 272 3.5.6.2 Klerikové templářského řádu... 275 3.5.6.3 Templářská bible...275 3.5.6.4 Bafomet a magický čtverec...277 3.5.7 Starckův klerikát...280 3.5.7.1 Legenda o původu...280 3.5.7.2 Organizace kleriků...281 3.5.7.3 Stupně...281

3.5.8 Klerikální dokumenty...282 3.5.8.1 CharacterMagico-Cabbalistico-Sophicus...283 3.5.8.2 Tabula Chaeremonis...285 3.5.8.2.1 Výchozí legenda...286 3.5.8.2.2 Výňatky z textu...286 3.5.8.3 Philosophia Hermetica" Frederika Gualda...294 3.5.8.3.1 O pravosti rukopisu...294 3.5.8.3.2 Výňatky z textu...294 3.5.9 Odkazy na literaturu...304 3.6 Švédský" systém... 305 3.6.1 Co předcházelo...305 3.6.2 Eckleff...305 3.6.3 Eckleffovy listiny...307 3.6.4 Plommenfeldt...308 3.6.5 Zinnendorf...310 3.6.6 Vévoda Sódermanland a jeho kruh...310 3.6.7 Stupně...312 3.6.8 Historie vzniku...313 3.6.8.1 Kritika pramenů...317 3.6.8.2 Další verze řádové legendy...320 3.6.9 Nauka...320 3.7 Bratrstvo řádu zlatých a růžových křižáků... 322 3.7.1 Co předcházelo...322 3.7.1.1 Samuel Richter a jeho spisy...323 3.7.1.2 Řád nerozlučných...327 3.7.1.3 Dopis bratrstvu...329 3.7.1.4 Ludwig Conrad Orvius...330 3.7.1.5 Gottfried Wilhelm von Leibniz...332 3.7.1.6 Hermann Fictuld a jeho spisy...332 3.7.1.7 Sulzbach jako centrum rosenkruciánsko- -kabalistické činnosti...337 3.7.1.7.1 Sulzbašské tiskárny a jejich tisky...338 3.7.1.7.2 Hebrejská jazyková společnost...340 3.7.1.7.3 Knorr von Rosenroth...341 3.7.1.7.4 Franciscus Mercurius van Helmont...342 3.7.1.7.5 Pseudonymy Christian Peganius a Abraham Benedict Rautner...343 3.7.1.7.6 Kabbala denudata...344 3.7.1.7.7 Kabalistický Eš Mecaref"...348 3.7.1.7.8 Další edice ze Sulzbachu...353 3.7.1.8 Význam exorcismu v systému zlatých a růžových křižáků...357

3.7.2 Bernhard Joseph Schleis(s) von Lówenfeld.. 3.7.3 Johann G. Gottfried Doppelmayer...358 3.7.4 Friedrich J. Wilhelm Schroder a marburský kroužek...359 3.7.5 Kassel...366 3.7.6 Řezno...371 3.7.7 Vídeň...371 3.7.8 Berlín...375 3.7.8.1 Wóllner...376 3.7.8.2 Bischoffwerder...378 3.7.8.3 Činnost berlínských rosenkruciánů...379 3.7.9 Hamburk...382 3.7.9.1 Tajné obrazy rosenkruciánů...383 3.7.10 Organizace...386 3.7.10.1 Nejstarší forma...386 3.7.10.2 Stanovy...386 3.7.10.3 Reforma v roce 1767...387 3.7.10.4 Reforma v roce 1777...388 3.7.10.5 Stupně...389 3.7.11 Legenda o vzniku řádu...392 3.7.11.1 Škola ormusů neboli mudrců světla...392 3.7.11.2 Řád stavitelů z Východu...393 3.7.12 Řádové zákony...393 3.7.13 Řádová nauka...395 3.7.13.1 Instrukce pro 1. stupeň...397 3.7.13.1.1 Učebnice alchymie...402 3.7.13.2 2. stupeň...405 3.7.13.3 3. stupeň...412 3.7.13.4 4. stupeň...414 3.7.13.5 5. stupeň "...417 3.7.13.6 6. stupeň...421 3.7.13.7 7. stupeň...421 3.7.13.8 8. stupeň...423 3.7.13.9 9. stupeň...426 3.7.13.9.1 Svatá magie Abramelinova...427 3.7.13.9.2 Magie podle Schleilie von Lówenfeld...438 3.7.13.9.3 Šémhamforáš...441 3.7.13.9.4 UrimaThumim...442 3.7.14 Compafš der Weisen...443 3.7.14.1 Historie vzniku zlatých a růžových křižáků podle Kompasu"...444 3.7.15 Učební spis Hermetisches A. B. C."...449

3.7.16 Wellingovo Opus Mago-Cabbalisticum...451 3.7.16.1 GeorgWelling...452 3.7.16.2 O historii spisu...452 3.7.16.3 K obsahu Opus Mago-Cabbalisticum...456 3.7.17 Vrchol a zánik řádu...462 3.7.18 Odkazy na literaturu...468 3.7.19 Dodatek: Johann Joseph Gassner...469 3.7.20 Vliv dobrodruha a šarlatána Johanna Georga Schrepfera (1739-1774) na řád zlatých a růžových křižáků...474 3.8 Bratři svatého Jana Evangelisty z Asie v Evropě...481 3.8.1 Sourozenci von Ecker a Eckhoffen...481 3.8.1.1 Rád Rotae et aureae crucis a Weishauptův řádiluminátů...481 3.8.1.2 Vídeňská lóže U sedmera nebes...483 3.8.2 Řád rytířů a bratří světla...483 3.8.2.1 Řádová legenda...483 3.8.2.2 Prameny...485 3.8.2.3 Alchymie, magie a teosofie jako pilíře učební soustavy...486 3.8.2.4 Alchymický výklad legendy o Híramovi...489 3.8.2.5 Recepty pro vykuřovadla při rituálních úkonech...490 3.8.3 Nauka...490 3.8.4 Vídenští asijští bratři"...491 3.8.5 Tzv. grúnstadtský systém...491 3.8.5.1 Rituály a poučení...493 3.8.5.1.1 Poučení pro 4. stupeň...493 3.8.5.1.2 Poučení pro 5. stupeň...497 3.8.5.1.3 6. stupeň...501 3.8.5.1.4 7. stupeň...501 3.8.6 Hamburští asiaté"...501 3.8.7 Organizace...502 3.8.8 Literatura asijských bratří a o nich...505 3.8.9 Boj se zlatými a růžovými křižáky...507 3.8.10 Konec...508 3.8.11 Hodnocení zednáře...509 3.8.12 Karl AdolfAnderson Boheman (1770-?) a asijštíbratři ve Skandinávii...512 3.8.13 Vliv židovského kabalisty Ephraima Josepha Hirsche na řád bratří sv. Jana Evangelisty z Asie v Evropě"...516

3.9 Zednářské systémy vysokých stupňů s alchymickou, teosofickou a pansofickou tradicí ve francouzské jazykové oblasti 18. století...529 3.9.1 Hermetický (alchymický) zednářský systém Illuminés davignon...530 3.9.1.1 Pernety...530 3.9.1.2 Rite Hermétique...532 3.9.1.2.1 Stupně...532 3.9.1.3 Pernetyho pobyt v Berlíně v letech 1768-1783...533 3.9.1.4 Vývoj ve Francii...537 3.9.1.4.1 Skotský filosofický rituál...535 3.9.1.4.2 Pernetyho návrat do Francie...536 3.9.1.5 Nauka...536 3.9.1.6 Illuminés ďavignon...537 3.9.1.6.1 Tadeuzs Grabianka...538 3.9.1.6.1.1 Eliáš Umělec...539 3.9.1.6.1.2 Další vývoj...540 3.9.1.6.2 Organizace, stupně, rada sedmi...542 3.9.1.7 Konec...543 3.9.1.8 Odkazy na literaturu...545 3.9.2 Rád vyvolených kněží rytířů (Chevaliers ElusCoěns)...545 3.9.2.1 Martinez de Pasqually zakládá lóže...545 3.9.2.1.1 Tribunál Souverain de VOrdredes ElusCoěns...548 3.9.2.1.2 Rodina a přátelé...548 3.9.2.2 Původ názvu Elus Coěns...548 3.9.2.3 Vnitřní napětí...549 3.9.2.4 Pasquallyho sekretáři...550 3.9.2.5 Poslední Pasquallyho působení ve Francii a jeho odcestování do Santo Dominga...551 3.9.2.6 Následníci a konec řádu...552 3.9.2.7 Vnější organizace...552 3.9.2.7.1 Stupně...553 3.9.2.8 Zdroje nauky...554 3.9.2.9 Nauka...556 3.9.2.10 Odkazy na literaturu...565 3.9.3 Chevaliers Bienfaisants de la Cité Sainte (C.B.C.S.)...567 3.9.3.1 Co předcházelo...567 3.9.3.1.1 Jean-Baptiste Willermoz...567 3.9.3.1.2 Svobodné zednářství v Lyonu a Metách...567

3.9.3.1.3 Rytíři černého orla...569 3.9.3.1.4 Pierre-Jacques Willermoz...571 3.9.3.1.5 J.-B. Willermoz a Elus Coěns...572 3.9.3.1.5.1 Magická praxe...573 3.9.3.1.5.2 Přijímání žen do řádu...573 3.9.3.1.5.3 Reformy...574 3.9.3.1.5.4 Nauka...575 3.9.3.1.6 Hermetičtí bratři z Met...575 3.9.3.1.7 Lóže Saint-Jean des Voyageurs v Drážďanech a lóže La Candeurve Štrasburku...577 3.9.3.1.7.1 Aloys von Brúhl"...577 3.9.3.1.8 V. provincie Burgundsko...578 3.9.3.1.9 Rozkol...578 3.9.3.1.10 Štrasburk - středisko německo-francouzské spolupráce...579 3.9.3.1.11 Připojení lyonské velkolóže ke striktní observanci...579 3.9.3.1.12 II. a III. provincie (Albernia a Occitania)...580 3.9.3.1.13 Stupně...580 3.9.3.1.14 Georg August Weiler...580 3.9.3.1.14.1 Weiler a Johann Ferdinand von Kuffstein...581 3.9.3.1.14.2 Weilerovo působení ve službách striktní observance...583 3.9.3.1.15 Napětí ve francouzském zednářství...585 3.9.3.2 Vnitřní" řád přijatých Skotů...585 3.9.3.2.1 Unie s Velkým Orientem a Conventdes Gaules...585 3.9.3.2.2 Rudolf Salzmann a zednářští teosofové ve Štrasburku...586 3.9.3.2.2.1 Společnost neznámých představených"...586 3.9.3.2.3 Původ názvu C. B. C. S....588 3.9.3.2.4 Organizace...588 3.9.3.2.5 Hermetická učební soustava...589 3.9.3.2.6 Collěge Métropolitain...590 3.9.3.2.7 Konvent ve Wilhelmsbadu...591 3.9.3.2.7.1 Ferdinand von Braunschweig-Lúneburg...592 3.9.3.2.7.2 Karl Eberhard Wáchter...594 3.9.3.2.7.3 Výsledky konventu...595 3.9.3.3 Odkazy na literaturu...599 3.9.4 Filaleti...599 3.9.4.1 Co předcházelo...599 3.9.4.2 Vnější organizace: dvanáct tříd...600 3.9.4.3 Pátrání po původu zednářství...602

) 3.9.4.4 Lóže Philadelphes de Narbonne...603 3.9.4.5 Kontakty s jinými zednářskými osobnostmi a systémy...604 3.9.4.6 Konventy-1. a 2. konvent filaletů...605 3.9.4.7 Konec...608 3.9.5 Illuminés Théosophes (llluminated Theosophists) neboli Swedenborgův ritus...609 3.9.5.1 Emanuel Swedenborg...609 3.9.5.1.1 Nauka...615 3.9.5.1.2 Poslední léta Swedenborgova života a první výsledky jeho učení...623 3.9.5.2 Swedenborgiáni...623 3.9.6 Saint-Martin a (starší) martinisté...625 3.9.6.1 Saint-Martin...625 3.9.6.1.1 Nejdůležitější díla...626 3.9.6.1.2 Společenská činnost...627 3.9.6.1.3 Nauka...627 3.9.6.1.4 Neznámý filosof"...629 3.9.6.2 Vliv Saint-Martinovy nauky...630 3.9.6.3 Odkazy na literaturu...632 3.10 Ohlédnutí za osvícenými" 18. století a výhled na jejich následníky v 19. století...633 Tabule V až VIII...635 Příloha - Hlavní plán pro přítomné desetiletí...640 Ediční poznámka...650 Rejstřík...651