Management sportovní akce

MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a sportu Management sportovní akce Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Dagmar Kudová, Ph.D. Vypracoval: Tomáš Ustohal Management sportu Brno, 2011

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou vypracoval samostatně a ţe jsem veškerou pouţitou literaturu řádně ocitoval a uvedl v seznamu pouţité literatury. Souhlasím tímto, aby byla moje bakalářská práce uloţena ve fakultní knihovně ke studijním účelům. V Brně dne 20.2.2011... Tomáš Ustohal

Poděkování: Děkuji Ing. Dagmar Kudové, Ph.D., vedoucí této bakalářské práce za pomoc, odborné vedení, poskytnuté informace a trpělivost, při vypracování této bakalářské práce.

Obsah Úvod... 6 1. Cíl práce:... 7 2. Metodika práce:... 8 3. Přehled literatury... 9 3.1. Management... 9 3.2. Sportovní management... 10 3.3. Projektový management... 10 3.3.1 Projekt... 11 3.3.2 Organizační struktura... 11 3.3.3 Ţivotní cyklus projektu... 12 3.3.4 Rozpočet projektu... 13 3.4. Manaţer... 14 3.5. Sportovní manaţer... 15 3.6. Marketing a sport... 16 3.7. Reklama ve sportu... 16 3.7.1 Funkce reklamy... 17 3.7.2 Merchandising... 18 3.8. Sponzoring... 18 3.8.1 Formy sponzorování:... 19 3.8.2 Ambush marketing... 20 4. Vlastní práce... 21 4.1. Základní informace:... 21 4.2. Jihoafrická republika a její kandidatura... 21 4.3. Mezinárodní fotbalová federace FIFA... 22 4.4. Kampaně FIFA... 23 4.4.1 FIFA Fair Play:... 23 4.4.2 FIFA proti rasizmu... 23 4.4.3 Vyhrát v Africe s Afrikou... 24 4.4.4 20 center pro rok 2010... 24 4.5 Přípravná fáze... 25 4.5.1 Organizační výbor... 25 4.5.2 Stavby a technické práce... 25 4.5.3 Dějiště šampionátu... 26 4.5.4 Sponzoři a partneři:... 31 4.5.5 Vysílací práva... 33 4.5.6 Maskot... 33 4.5.7 Logo... 34 4.5.8 Míč... 34 4.5.9 Vstupenky... 34

4.6 Realizační fáze MS... 37 4.6.1 Program MS... 37 4.6.2 Zahajovací megakoncert... 37 4.6.3 Zahajovací ceremoniál... 37 4.6.4 FIFA Fan Fest... 37 4.6.5 Vuvuzely... 38 4.6.6 Pohár pro vítěze a ocenění... 38 4.6.7 Prize money... 41 4.7 Likvidační fáze... 41 4.7.1 Hodnocení mistrovství... 41 4.7.2 Ekonomické výsledky mezinárodní fotbalové federace FIFA... 42 4.7.3 Ekonomické zhodnocení pořádající země... 44 4.7.4 Finanční bilance organizačního výboru... 45 4.7.5 Přínos pro sponzory ve spojení s MS... 45 4.7.6 Kompenzace pro kluby... 46 4.8 Diskuze... 47 Závěr... 50 Seznam použité literatury... 51 Seznam tabulek, obrázků, grafů a příloh... 57 Přílohy Resumé

Úvod Ve své bakalářské práci se věnuji problematice pořádání vrcholné sportovní akce světového měřítka, konkrétně mistrovství světa ve fotbale, které se konalo v roce 2010 a poprvé v 80-ti leté historii proběhlo na africkém kontinentě - v Jihoafrické republice. Fotbal je jeden z nejrozšířenějších, nejznámějších a nejpopulárnějších míčových sportů na světě. Hraje se na obdélníkovém hřišti, kde proti sobě stojí 11 hráčů, z nichţ jeden je brankář. Hlavním úkolem je dostat míč co nejvícekrát do soupeřovi brány za 90 minut hry. Za zakladatele dnešního fotbalu jsou povaţováni Angličané, kteří v 16. století na svých středních školách začali fotbal hrát. Pravidla však byla na jednotlivých školách rozdílná, v závislosti na tamní vnější podmínky. Ke sjednocení pravidel a zaloţení první oficiální asociace došlo v 19. století. Od té doby se začala tato hra šířit přes Evropu a Jiţní Ameriku do celého Světa. Nyní světový fotbal spravuje mezinárodní fotbalová asociace FIFA, která sdruţuje jednotlivé národní asociace a pod kterou spadají také kontinentální konfederace. Po celém světě se hraje přes 1000 profesionálních a amatérských klubových soutěţí, na národní, kontinentální a mezinárodní úrovni. Za největší svátek fotbalu je povaţováno mistrovství světa reprezentačních druţstev, které se hraje jednou za čtyři roky a účastní se ho 32 druţstev, vybraných z kvalifikací, z více neţ 160 členských států FIFA. (<http://cs.wikipedia.org>) Toto téma pro bakalářskou práci jsem si vybral, protoţe fotbal je mi velmi blízký. Jak jsem jiţ poznamenal, fotbal je velmi populární a i mě jeho popularita zasáhla. Jsem aktivním hráčem na amatérské úrovni. Tomuto sportu bych se chtěl věnovat i nadále, po ukončení mé hráčské kariéry jako trenér, s čímţ souvisí moje studium trenéra. 6

1. Cíl práce: Cílem této bakalářské práce je zhodnotit z pohledu projektového managementu průběh Mistrovství světa v Jihoafrické republice 2010 (dále jen MS 2010) od kandidatury na pořadatele MS 2010, příprav na uspořádání akce, průběhu celé akce, a ekonomického zhodnocení po jejím skončení. Další úkoly: prostudovat literaturu týkající se problematiky sport a ekonomika charakterizovat mezinárodní fotbalovou federaci FIFA charakterizovat projekty FIFA spojené s pořádáním MS 2010 charakterizovat jednotlivé fáze MS 2010 zhodnotit ekonomické výsledky celého MS 2010 srovnat MS 2010 s předchozím MS v Německu 2006 7

2. Metodika práce: V teoretické části jsem na základě odborné literatury osvětlil pojmy jako management, projektový management, manaţer, marketing atd., které jsou základem pro tuto práci. Ve vlastní práci jsem charakterizoval a analyzoval jednotlivé fáze MS 2010, jak z pohledu sportovního, tak z pohledu ekonomického. Jedná se o přípravu akce, charitativní akce spojené s MS, průběh samotné akce, ekonomické výsledky a zhodnocení akce. V závěru práce jsem srovnal MS 2010 s minulým MS 2006, konaném v Německu. Pouţitými metodami jsou analýza a syntéza. Jejich prostřednictvím je umoţněn rozklad sloţitějších skutečností na jednodušší, za účelem jejich pochopení a následné spojení v jeden celek. Základními zdroji pro tuto práci byly oficiální stránky MS 2010 v Jihoafrické republice, Mezinárodní fotbalové federace FIFA, internetové zpravodajské články sportovních novin a ČTK. 8

3. Přehled literatury 3.1. Management V současné světové literatuře můţeme najít několik desítek či stovek různých druhů vysvětlení či definic pro pojem management, který by co nejpřesněji vystihl jeho význam. V českém jazyce je tento termín nejlépe vystiţený jako řízení. A to především řízení podnikové, ve smyslu uceleného řízení všech podnikových činností (např. prodej, vědeckovýzkumná, výrobní, finanční a další činnosti). Tím tento pojem odlišujeme od pojmu řízení dílčích procesů (zejména výrobních, technologických atd.). Tento pojem lépe vystihuje, podle anglické literatury, termín control. Slovo management se v USA nevyuţívá pro instituce, které nespadají do podnikatelské sféry. Například ve vládních institucích, univerzitách, nemocnicích hovoříme o tzv. správcích (administrators), jiné instituce mají své vedoucí (executives), nikoliv manaţery (managers). Tento pojem se dá zkrátka vysvětlit mnoha způsoby, proto pro přehlednost můţeme tento pojem zařadit do tří skupin zdůrazňující: vedení lidí specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky předmět studia a jeho účel (Čáslavová, 2000) Cíle a úkoly managementu realizují lidé (manaţeři). Hodně diskutovanou otázkou v oblasti managementu je, zda se jedná o vědu nebo umění. Odpovědí bývá, ţe manaţerská práce je jak umění, tak věda a manaţer je především profese. Jeho nositel je zodpovědný za dosahování cílů organizace, včetně tvůrčí účasti na jejich tvorbě a zajištění, přičemţ vyuţívá svých spolupracovníků. (Durdová, 2002) 9

3.2. Sportovní management Přeloţeno z anglického slova Sportmanagement a lze ho chápat jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, které vykonávají podnikatelsky orientované chování. V podnikatelském sektoru se jedná také o způsob řízení výroby sportovního zboţí či provozování placených sportovních sluţeb (např. fitness). Vznik tohoto odvětví managementu si vynutila sama sportovní praxe, s cílem vyuţít co nejefektivněji finančních částek, které ve sportu kolují, uplatňováním komerčních zájmů, cílevědomým chováním ve vztahu s konkurencí, řešením specifických problémů vedení sportovní mládeţe a zabezpečováním sportovní administrativy. Pojem Sportmanagement můţeme rozdělit na dva základní póly sport x management a komerce. Komponenty management a komerce nezahrnují pouze manaţerské funkce (vedení, plánování atd.), ale i oblasti jako účetnictví, marketing, ekonomie, finance a právo. Komponenta sportu zahrnuje v oblasti managementu sportu diváky, kteří se vyznačují jako potenciální zákazníci. Pro sportovní management jsou charakteristické tři aspekty, které jej odlišují od jiného řízení v podnikání: sportovní marketing podnikání ve sportu zaměstnání v průmyslu, který vyrábí sportovní zboţí (Čáslavová, 2000) 3.3. Projektový management Projektový management zahrnuje širokou problematiku z oblasti řízení jednotlivých projektů. Obecně obsahuje aktivity spojené s řízením předmětu, sluţby nebo jejich kombinaci, ze které má projekt vzniknout, a to i díky výrobním technologiím, postupům v jednotlivých hospodářských oblastech s kladoucím důrazem na poţadovaný stupeň kvality výstupů projektu. Další skupinou aktivit je řízení nákladů a ekonomických poţadavků na efektivitu projektu, dále jsou to aktivity související s vlastním řízením procesů v čase a koordinaci jednotlivých úseků práce. Poslední aktivitou jsou mezilidské vztahy při realizaci projektu - inspirace a motivace členů projektového týmu. (Svozilová, 2011) 10

3.3.1 Projekt Projekt je základním a zároveň nejdůleţitějším prvkem celého projektového řízení. Jednotlivé definice projektu se mohou jednotlivými autory částečně lišit. Podle mého názoru vystihl nejlépe tuto definice profesor Kerzner, který napsal: Projekt je jakýkoliv jedinečný sled aktivit a úkolů, který má dán specifický cíl, jenž má být jeho realizací splněn, má definováno datum začátku a konce uskutečnění, stanoven rámec pro čerpání zdrojů potřebných pro jeho realizaci. (Svozilová, 2011 str. 22) Projekt je vţdy originální (jde o něco, co se dříve nedělalo), neopakovatelný (i podobný projekt bude vţdy něčím jedinečným a odlišným), dočasný (vţdy má jasně stanovený začátek a konec) a téměř vţdy se na jeho realizaci podílí jiný tým pracovníků. (Němec, 2002) 3.3.2 Organizační struktura Kvalita projektu je plně závislá na lidech, kteří jej realizují. Důraz není však kladen na individuální výkony, ale na výkony týmu jako celku, kteří se snaţí společně dosáhnout zvoleného cíle. Pro maximální efektivitu je potřeba vytvořit strukturu rolí, popsat jednotlivé vztahy mezi rolemi a rozdělit rozhodování na řídící a výkonnou sloţku. (Svozilová, 2011) Při práci na projektu se podílí řada specialistů různé kvalifikace, v jejichţ čele stojí manaţer projektu. Ten by měl být zkušeným projektantem a měl by práci v týmu řídit, nikoliv ji vykonávat. Hlavním výkonným článkem projektu je výkonný tým. Jedná se o skupinu osob, kteří realizují konkrétní práci na základě zadaní od manaţera. (Němec, 2002) Základními subjekty projektového managementu jsou: manaţer projektu asistent manaţera (pokud si to rozsah projektu vyţaduje) projektová kancelář (pokud si to rozsah projektu vyţaduje) projektový tým (Svozilová, 2011) 11

Pro úplnost na obr. 1 můţeme vidět rozloţení odpovědností jednotlivých úrovní projektového managementu. Obr. 1 Pozice a odpovědnosti projektového managementu Zdroj: (Svozilová, 2011) 3.3.3 Životní cyklus projektu Jakýkoliv projekt prochází určitými fázemi. Jeho délka se většinou odvíjí od velikosti a náročnosti projektu. Projektový manaţer společně s projektovým týmem zpracuje jednotlivé plány, které obsahují kdo, kdy, jak, čím a za kolik bude uskutečněn. Tyto plány se odehrávají ve třech následujících fázích tzv. ţivotním cyklu projektu: Zahájení zahrnuje předběţné plánování a přípravu projektu. V úvodní fázi se stanoví cíle a strategie projektu, jsou jmenování jednotliví manaţeři do svých pozic Střední fáze projektu v této fázi se vytvářejí a zpracovávají jednotlivé plány (např. finanční). Součástí je také samotná realizace projektu (výstavba, kontrola, úprava plánu atd.) včetně zkušebního provozu Ukončení v této fázi se výsledky předávají do uţívání a dochází k vyhodnocování výsledků projektu. Získaná data a informace se shromaţďují a analyzují. (Šajdlerová, Konečný, 2008; Svozilová, 2011) 12

Obr. 2 Fáze ţivotního cyklu projektu Zdroj: (Svozilová, 2011) 3.3.4 Rozpočet projektu Je nedílnou součástí plánu projektu a nezbytným podkladem pro koordinaci všech činností spojených s projektem a jejich následnou kontrolou. Jedná se o soubor parametrů a číselných údajů, které nám zobrazují časové, mnoţstevní a finanční parametry, které souvisí s plánem a samotou realizací projektu. Rozpočet nám udává určitý předpoklad celkového čerpání zdrojů projektu, v jeho celkovém i dílčím rozdělení. Standardní rozpočet obsahuje následující poloţky: Přímé náklady (práce, materiál, cestovné, pořízení nebo pronájem technologií, licence, pojištění, náklady na financování projektu atd.) Nepřímé náklady (platy, odměny, náklady na provoz budovy, daně atd.) Ostatní náklady (rezervy na moţná rizika) Tvorba rozpočtu Tvorba rozpočtu není lehkou záleţitostí, je třeba přesně stanovit budoucí náklady na jednotlivé činnosti a projekt jako celek. Proto se většinou svěřuje do rukou zkušených manaţerů, kteří zahrnují při své činnosti následující kroky: přiřazení nákladů jednotlivým úsekům práce ocenění a časové rozloţení nákladů 13

vyhodnocení ostatních potřeb týmu vyhodnocení cash-flow projektu a potřeb na jeho financování celkové hodnocení přijatelnosti rozpočtu (Svozilová, 2011) Při tvorbě se pouţívají různé statistické a matematické nástroje, ale také expertní a laické odhady. Nejběţnější metodou bývá pouţita metoda analogie. Provádí se za pomoci podobnosti s jinými, jiţ dříve realizovanými projekty. (Němec, 2002) Obr. 3 Čerpání nákladů v průběhu ţivotního cyklu Zdroj: (Svozilová, 2011) 3.4. Manažer Manaţer je zaměstnanec ve firmě či organizaci, který řídí a zodpovídá za její činnost. Ne kaţdý člověk má vrozené vlohy (vedení lidí, autorita) stát se manaţerem. Dobrý manaţer musí mít také výborné znalosti a dovednosti. Obecně se manaţeři dělí na tři úrovně: Manaţeři první linie mistři v dílnách Manaţeři střední linie vedoucí útvarů Top manaţeři vytvářejí strategie a vize podniku Manaţer pracuje řízením svých podřízených, které se snaţí motivovat a nese odpovědnost za jejich odvedenou práci. (<http://cs.wikipedia.org>) 14

3.5. Sportovní manažer Sportovním manaţerem se vyznačuje: Manažer na úrovni vedení sportovní činnosti vedoucí sportovních druţstev, specialisté vyškolení pro pořádání sportovních akcí (MS, ME, OH), specialisté pro uplatnění sportu ve volném čase lidí, pro zdravotně handicapované aj. Manažer na úrovni řízení určitého sportovního spolku organizátoři, členové výkonných výborů a sportovních svazů, sekretáři svazů apod. Manažer v podnikatelském sektoru výroba sportovního zboţí či provozování placených sportovních sluţeb, vedoucí fitness, pracovníci reklamních a marketingových agentur pro TVS atd. Pro sportovního manaţera je z hlediska efektivnosti jeho práce důleţitý přehled vazeb a fungování vrcholové, střední a základní roviny managementu. (Čáslavová, 2000) Nároky a poţadavky na sportovního manaţera se čím dál více zvyšují. Mimo základní manaţerské funkce (plánování, organizování atd.) je kladen důraz na specifické funkce jako je marketing, sportovní reklama, sponzoring, znalost právních norem, komunikace. Další činnosti jsou rozděleny do jednotlivých úseků klubu, kterými jsou: Úsek činnosti hlavního manažera (ředitele) vlastní řídící a organizační práce, koordinace ostatních úseků, styk s médii a nadřízenými orgány Úsek sportovní činnosti jednotlivá druţstva, zajištění trenérské, lékařské, rehabilitační, materiálové sluţby, vztahy se sportovními svazy a plnění práv a povinností Marketingový úsek reklamní sluţby, propagace, podnikatelské sluţby pronájmy, prodeje Provozní úsek příprava, údrţba, úklid sportovišť, pořadatelská a bezpečnostní sluţba Ekonomický úsek finanční plány, investice, pokladní sluţby, účetnictví (Durdová, 2002) 15

3.6. Marketing a sport Marketing ve volném překladu znamená práci s trhem a činnosti na trhu. Tvoří vzájemně propojený komplex činností, jeţ vede ve svém konečném důsledku k dobře fungujícímu trhu, k zajištění potřeb zákazníka a následnému finančnímu růstu firmy. Marketing se mimo koncepčních stránek (podnikatelské aktivity, strategie a cíle podniku atd.) zaměřuje také na jeho funkční pojetí coţ jej vymezuje jako souhrn metod a nástrojů rozhodujících v oblasti výroby, cen, distribuce a propagace. Marketing a sport spolu velice úzce souvisí. Sportovní organizace (především akciové společnosti) se snaţí vyvíjet co nejvíce podnikatelských aktivit k zabezpečení chodu klubu a k plnění jejich sportovních, ekonomických a sociálních cílů. Základem pro úspěšný marketing klubu (organizace) je pouţití marketingového mixu. Jedná se o systém nástrojů vycházející z prodejní politiky, které jsou ve vzájemné závislosti a mohou se vzájemně doplňovat a ovlivňovat. Nejznámější členění marketingového mixu, tzv. čtyři P, představil profesor E. J. Mc Carthy. Jedná se o: Produkt (Product) veškeré výrobky a sluţby - jejich vzhled, kvalita, značka, název, obal, inovace, délka setrvání na trhu. Cena (Price) stanovena tak, aby podnik mohl uskutečňovat zisk a zároveň byla výše ceny přijatelná pro zákazníka. Distribuce (Placemant) vše související s dopravou a výběrem nejlepšího prodejního místa (velkoobchod, maloobchod, zprostředkovatelé dopravy atd.). Marketingová komunikace (Promotion) veškeré aktivity jak informovat a oslovit zákazníka ke koupi, k budování důvěry a dobrých vztahů s veřejností. Patří sem reklama, podpora prodeje, publicita, osobní prodej, přímý marketing a sponzoring. 3.7. Reklama ve sportu Reklama je nástroj, jak prezentovat určitý výrobek, sluţbu, instituci či organizaci. Sport je fenomén doby, který provozují a sledují miliony lidí, coţ pro firmy vytváří obrovský potenciál k získání nových zákazníků. 16

Proto se reklama stala nedílnou součástí kaţdé sportovní akce, konané na jakékoliv úrovni. Sportovní reklama vyuţívá sportovních motivů a mimo klasická média (televize, rozhlas, noviny) vyuţívá také specifické druhy komunikačních médií: reklama na dresech a sportovních oděvech reklama na startovních číslech reklama na mantinelu reklama na sportovním nářadí a náčiní reklama na výsledkových tabulí reklama na vstupenkách, plakátech, s fotografiemi sportovců reklama na propagačním materiálu Kaţdá z těchto druhů reklamy má určitou funkci a působí na potencionálního zákazníka jinak. (Čáslavová, 2000; Durdová, 2005) 3.7.1 Funkce reklamy Za nejdůleţitější funkci sportovní reklamy je povaţována funkce přesvědčovací, jejichţ hlavním cílem je působit proti konkurenci a vytvořit poptávku po produktu nebo sluţbě konkrétního výrobce. Jejím smyslem je: posílení preference zboţí určité firmy snaha získat zákazníky od konkurence posílení image firmy v mysli zákazníka změna image produktu tlak na okamţitý nákup Další důleţitou funkcí ve světě sportovní reklamy je funkce upomínací, která připomíná zákazníkovi nabízený produkt nebo sluţbu, kterou jiţ dobře zná. Poslední funkcí reklamy je funkce informační, která se snaţí v počátcích existence produktu nebo sluţby stimulovat primární poptávku. Informuje nás o: novém produktu nebo sluţbě změně ceny způsobu uţívání produktu novém uţívání jiţ známého produktu (Čáslavová, 2000) 17

3.7.2 Merchandising Jedná se o nový trend, jak oslovit potencionálního zákazníka přímo u obchodního pultu. Jeho hlavním cílem je najít optimální vystavení produktu, tak aby zboţí bylo pro zákazníka dobře viditelné a snadno k nalezení. V podstatě se jedná o snahu zajistit, ţe správné zboţí se nachází ve správný čas, na správném místě, za správnou cenu. Výběr sortimentu by neměl překračovat více jak tři moţnosti volby, měl by být uspořádaný, přehledný a na zákazníka dobře působit. (http://business.center.cz) 3.8. Sponzoring Marketingový nástroj, který představuje významný prostředek k zabezpečení dostatečných finančních zdrojů pro organizace, instituce, sportovní akce, sportovce samotné aj., k realizaci jejich mnohočetné a rozsáhlé činnosti. Tento pojem nemá jednotné vysvětlení a v literaturách se můţeme setkat s mnoha verzemi. Já jsem vybral definici, která uvádí, ţe tento termín se využívá k získání práv přičleněných nebo přímo spojovaných s produktem nebo akcí s cílem získat užitek z tohoto spojení. Sponzor pak používá tento vztah k dosažení svých propagačních cílů nebo k podpoře širších marketingových cílů. Práva získaná z tohoto vztahu mohou zahrnovat maloobchodní příležitosti, koupi práva na užití jména ve vysílacích časech nebo programu hospitality. (Čáslavová, 2009 str. 190) Sponzorské smlouvy mohou zahrnovat: právo pouţívat logo, jméno, obchodní značku a tato práva vyuţít v reklamě, propagaci atd. právo na exkluzivní spojení s produktem nebo sluţbou právo na spojení jména s akcí nebo zařízením právo pouţívat různá označení ve spojení s produktem (generální sponzor, oficiální dodavatel, oficiální produkt) právo řídit propagační aktivity spojené s akcí (soutěţe, reklamní kampaně) (Čáslavová, 2009) 18

Pokud dosáhne sportovní akce, klub, organizace takové atraktivity, ţe přiláká zájem sponzorů, kteří budou chtít zviditelnit své jméno, mohou vyuţít sportovní manaţeři při svém jednání tzv. sponzorského balíčku, který má určitou cenu. Velikost ceny není přesně stanovena, vše závisí na mnoha faktorech, např. na velikosti pořádané akce, velikosti klubu, rozsahu a úrovni nabízených výkonů. Dnešním trendem je šití sponzorského balíčku na míru, podle zájmu partnera o nabídnuté sluţby. Sponzorské balíčky se dělí na několik typů, které se od sebe liší svojí cenou a protivýkony: Exkluzivní sponzor tzv. Generální (oficiální) sponzor, který za vysokou cenu přejímá veškeré protivýkony Hlavní sponzor a vedlejší sponzoři hlavní sponzor přejímá nejdraţší a nejatraktivnější protivýkony, vedlejší sponzoři si rozdělují méně atraktivní reklamní moţnosti Kooperační sponzor protivýkony jsou rozděleny na větší počet různých sponzorů (Čáslavová, 2004) 3.8.1 Formy sponzorování: Sponzor pro zviditelnění své značky, produktu či sluţby vyuţívá několik různých forem sponzorování: a) Jednotlivých sportovců Sponzor vyuţívá osoby známého sportovce k propagaci jeho značky, výrobku, sluţby a na oplátku mu poskytuje mimo finanční podpory, oblečení, sportovní vybavení, náčiní, auto aj. b) Jednotlivých sportovních týmů Týmy poskytují dostatečný prostor pro sponzora na jejich dresech nebo přímo oblékají dresy sponzorované značky (adidas, nike, puma), které jim poskytují finance, sportovní vybavení, oblečení, auta aj. c) Sportovních akcí V tomto typu poskytuje sportovní akce pro sponzora velkou nabídku moţností, jak se zviditelnit, od lístků, propagačních letáků aţ po billboardy, reklamy o přestávkách atd. O velikosti protivýkonů rozhodují sponzorské balíčky. 19

d) Sportovních klubů Představuje nejširší moţnosti pro sponzora, jak se uplatnit tím, ţe klub disponuje jak sportovci, sportovními druţstvy, pořádáním sportovních akcí atd. e) Ligových soutěží Jméno sponzora se objevuje přímo v názvu ligové soutěţe, díky čemu sponzor vyuţívá multifunkční prezentace na všech stadionech zúčastněných klubů v soutěţi. (Čáslavová, 2004) 3.8.2 Ambush marketing V českém překladu znamená ambush-léčka. Tento druh marketingu je označován jako škodný, neférový marketing. Setkáváme se s ním především při pořádání velkých sportovních akcí typů MS, ME ve fotbale a především olympijských her, které mají jednoho nebo více oficiálních sponzorů, kteří si zaplatili práva na reklamu a jsou tímto přímo spojeni s touto akcí. Firmy, které vyznávají ambushmarketing, si tyto práva nezaplatily a snaţí se přiţivit na velikosti akce a ostatních firmách. Ambush marketing jako negativní stránka sportu bohuţel roste, od italského MS ve fotbale 1994, bylo podle mezinárodní fotbalové asociace FIFA registrováno 258 případů ve 39 zemích. Na MS 2006 v Německu bylo registrováno přes 3300 případů porušení práv ve 127 zemích. Například před MS 2010 v Jihoafrické republice, jehoţ oficiálním sponzorem byla firma Adidas, se objevila reklama od konkurenční firmy NIKE pod názvem Zapiš se do dějin kde vystupují největší fotbalové hvězdy jako Rooney, Drogba, Cristiano Ronaldo. (Bedřich, 2006; <http://www.svetsportu.info>) 20

4. Vlastní práce 4.1. Základní informace: Mistrovství světa ve fotbale se koná od roku 1930 pravidelně kaţdé čtyři roky. Výjimkou jsou pouze léta 1942 a 1946, kdy se mistrovství nekonalo vinnou 2. světové války. První mistrovství uspořádala v roce 1930 Uruguay s účastí 13 týmů a domácí reprezentace se stala historicky prvními vítězi. Nejvíce titulů mistrů světa má na svém kontě Brazílie pět, pouze o jeden titul méně mají Italové čtyři, a se třemi tituly jsou hned v závěsu Němci. Dále následují se dvěma tituly Uruguay a Argentina a s jedním titulem Anglie a Francie. Pořádání 19. Mistrovství světa získal poprvé v historii africký kontinent. Vyplynulo to také z filozofie, kterou FIFA od roku 2007 zastává a to střídání jednotlivých kontinentů při pořádání MS. Pořádající zemí se stala Jihoafrická republika. Ta jiţ s pořádáním velké akce má zkušenosti, kdyţ v roce 1995 uspořádala MS v ragby a její národní reprezentace získala titul mistrů světa. (<http://cs.wikipedia.org>) Jihoafrická republika by se chtěla pokusit i o kandidaturu na OH v roce 2020 a její šance jsou poměrně vysoké, vzhledem k tomu, ţe africký kontinent, stejně jako tomu bylo v případě MS ve fotbale, (<http://www.sportovninoviny.cz>) ještě nikdy OH nepořádal. 4.2. Jihoafrická republika a její kandidatura Jihoafrický republika je jedním z největších a nejvyspělejších států Afriky. Leţí na nejjiţnějším cípu Afriky a sousedí s Namibií, Botswanou, Zimbabwe, Mozambikem a Svazijskem. Uvnitř jihoafrického území leţí samostatné království Lesotho. Hlavním městem je Pretoria. JAR se podílí jednou pětinou na celkovém HDP kontinentu. Stejně jako ostatní státy Afriky byla i Jihoafrická republika dlouho dobu kolonizovaná, nejprve Holanďany a poté Brity. Samostatnost získala aţ v roce 1961, vedla však politiku rasové segregace tzv. Apartheid. Země byla rozdělena na bílé obyvatelstvo a ostatní barevné, které mělo omezená práva (nesměli do kin, škol, nemocnic, která patřila pouze bílému obyvatelstvu a které byly lépe 21

vybaveny). Rasová segregace byla zrušena v roce 1989 a 1994 se konaly první demokratické volby prezidenta. Do úřadu nastoupil nositel Nobelovy ceny za mír Nelson Mandela. Po ukončení Apartheidu se rozmohla kriminalita a nezaměstnanost a celkový index lidského rozvoje podle OSN se sníţil. Jihoafrická republika se ucházela o pořádání MS jiţ v roce 2006. Nakonec po tuhém boji neuspěla, kdy prohrála pouze o jeden hlas ve třetím kole hlasování s Německem. Při kandidatuře v roce 2010 byly jejich soupeřem Maroko, Egypt a spojená kandidatura Lybie a Tuniska, kterou však byla FIFA později zamítla. 15. května 2004 bylo v Curychu rozhodnuto, ţe JAR od 11. června do 11. července 2010 uspořádá MS ve fotbale. Hned v prvním kole hlasování získala potřebných 14 hlasů, oproti deseti hlasům pro Maroko a ţádným hlasem pro Egypt. (<http://en.wikipedia.org>) 4.3. Mezinárodní fotbalová federace FIFA Je známá pod zkratkou FIFA z francouzkého názvu Fédération Internationale de Football Association. Její sídlo je v Curychu a nynějším prezidentem je Švýcar Sepp Blater. Hlavním cílem organizace je především propagace a rozvoj fotbalu všemi moţnými směry a podpora přátelských vztahů mezi jednotlivými fotbalovými federacemi. FIFA byla zaloţena v Paříţi 21. května 1904 podpisy zástupců jednotlivých fotbalových federací z Francie, Belgie, Dánska, Nizozemska, Německa, Španělska, Švédska, Švýcarska. Prvním prezidentem byl zvolen o dva dny později Francouz Robert Guérin. Počet jednotlivých národních federací sdruţovaných v organizaci postupně rostl a nyní čítá 208 členů, coţ je dokonce o tři více neţ sdruţuje mezinárodní olympijský výbor. Jednotliví členové jsou příslušníci šesti konfederací, které spadají pod FIFU, ale mají vlastní samosprávu. Členění je podle zeměpisné polohy na UEFA (Evropa), CAF (Afrika), CONCACAF (Severní a Střední Amerika), CONMEBOL (Jiţní Amerika), OFC (Oceánie), AFC (Asie, Austrálie). Konfederace dohlíţejí na hru a respektování pravidel FIFA, pořádají kontinentální soutěţe a kvalifikace pro Mistrovství světa. (<http://en.wikipedia.org>) 22

4.4. Kampaně FIFA FIFA pořádá mnoho kampaní ve spojení s fotbalem a snaţí se o odstranění sociálních problémů společnosti jako je rasizmus, zlepšování ţivotních podmínek dětí, podporu Fair Play atd. U některých projektů úzce spolupracuje se světovými organizacemi, např. s UNICEF (dětský fond OSN). 4.4.1 FIFA Fair Play: Kampaň na podporu slušné a férové hry, respektování hráčů, rozhodčích, protihráčů, fanoušků. Tato kampaň se začala rozvíjet po MS 1986 v Mexiku, kde se anglický trenér nevhodně vyjadřoval po zápase s Argentinou. Byl vytvořen tzv. kód chování, který má deset bodů, jak by se měl kaţdý příslušník (hráč, fanoušek, trenér atd.) fotbalu chovat. Celá tato kampaň je reprezentovaná sloganem My game is fair play ( Má hra je slušná hra ). Obr.4 Logo Fair Play Zdroj: (<http://www.fifa.com>) FIFA kaţdoročně vyhlašuje ocenění pro jednotlivce nebo skupinu, která přispěla k podpoře férové hry ve fotbale. Tuto cenu vyhráli například v roce 2006 fanoušci na MS 2006 v Německu nebo v roce 2007 Barcelona za humanitní podporu a rozvoj, prospívající dětem na celém světě. (<http://www.fifa.com>) 4.4.2 FIFA proti rasizmu Rasizmus je přítomný ve společnosti obecně a ne jinak je tomu na fotbalových stadionech. FIFA proto vytvořila projekt v boji proti tomuto negativnímu sociálnímu projevu. Sloganem pro tuto kampaň je Say no to racism ( Řekni ne rasizmu ) a největšími propagátory tohoto hesla jsou sami profesionální hráči. Na letošním MS 2010 jsme mohli vidět nespočet transparentů a televizních šotů bojujících proti rasizmu. Před kaţdým zápasem MS 2010 se hráči postavili za obrovský transparent s nápisem Say no to racism, kterým dali jasně najevo, jak by se měl kaţdý člověk chovat. (<http://www.fifa.com>) 23

Obr. 5 Say no to racism MS 2010 Itálie - Nizozemsko Zdroj: (<http://www.fifa.com>) 4.4.3 Vyhrát v Africe s Afrikou Myšlenka tohoto projektu se objevila v roce 2004, ihned po zvolení JAR jako pořadatele MS 2010. Oficiálně byl představen v roce 2006 a byl podpořen OSN i Evropskou Unií. Celkový rozpočet na celý projekt byl 70 milionů dolarů a cílem celého projektu je pozvednout nejen sportovní, ale i sociální a zdravotní úroveň celého kontinentu, pomocí fotbalového fenoménu. Projekt se skládá ze tří základních bodů: Rozvoj hry (Developing game) konstrukce umělých hřišť v kaţdé z afrických asociací (52 asociací), vzdělávat manaţery, kteří budou zlepšovat africký fotbal i v budoucnu, pomoct vytvořit národní ligy Dotyk Světa (Touch the World) uspořádání Mistrovství světa mládeţnických kategorií (do 17 a do 20 let) v roce 2009 a pořádání konfederačního poháru 2009 na území Afriky Budování lepší budoucnosti (Build better future) pouţít fotbal pro lidský a sociální rozvoj, podporu zdraví, míru a společnosti s podporou místních organizací (<http://www.fifa.com>) 4.4.4 20 center pro rok 2010 Jedná se o vybudování 20 středisek pro mládeţ napříč celým africkým kontinentem (pět jich bude v Jihoafrické republice). Střediska budou postavena v oblasti jiţ působících organizací a měla by tím přispět k podpoře jejich programů ve spojení s fotbalem. Ve středisku bude malé hřiště (20x40 metrů) 24

s umělým povrchem a tribunami. Dále bude středisko zahrnovat třídy a zdravotnickou péči. Cílem je poskytnout mládeţi místo pro zábavu, vzdělání a zdraví. Součástí jsou i různé programy na sociální podporu (rozvoj gramotnosti, semináře proti HIV a dalším váţným onemocněním atd.). Během mistrovství budou obří plátna ve středisku přenášet ţivě přenosy všech 64 zápasů. (<http://www.fifa.com>) 4.5 Přípravná fáze 4.5.1 Organizační výbor Práce organizačního výboru začala ihned po zvolení JAR jako pořádající země MS v roce 2010. Organizační výbor neměl lehkou úlohu především v oblastech infrastruktury, zajištění bezpečnosti a výstavby stadionů. Na tyto úkoly dohlíţely předseda organizačního výboru Irvin Khoza a hlavní ředitel výboru, který měl veškerý dohled nad celou akcí, Danny Jordaan. Dalšími členy výboru byl ředitel pro bezpečnost Linda Mti, finanční ředitel Farou Seedat, zápasový ředitel Derek Blanckensee, provozní ředitel Nomfanelo Magwentshu, komunikační ředitel Richard Mkhondo, IT ředitel Phumlani Mohli, marketingový ředitel Derek Carstens a dopravní ředitel Skhumbuzo Macozoma. (<http://www.fifa.com>) 4.5.2 Stavby a technické práce Ihned po přidělení pořádání MS Jihoafrické republice, se začalo intenzivně pracovat na přípravách na výstavbu a modernizaci nových stadionů a infrastruktury. Hlavním úkolem pořadatelů byla výstavba stadionů, některé prošly jen částečnou rekonstrukcí a některé byly vystavěny úplně nové. Celkové náklady na jejich výstavbu činily více neţ dvě miliardy dolarů. Stavební práce na stadionech však provázela řada stávek. Dělníci poţadovali navýšení jejich platů. V jednu chvíli se dokonce uvaţovalo o přesunutí mistrovství do jiné země, protoţe se výstavba stadionů dostala do skluzu a vypadalo to, ţe stavební práce nebudou včas dokončeny. I přes uvedené problémy Jihoafrická republika uspořádala první MS na africkém kontinentě. Obrovské mnoţství peněz bylo vynaloţeno do infrastruktury země. Největší modernizací prošla doprava, kam bylo investováno 1,1 miliardy dolarů. 25

Mimo výstavby nových silnic a dálnic, byla přebudována veřejná doprava, zrekonstruovány letiště, ţelezniční sítě a přístavy. Mimo dopravu došlo k modernizaci také telekomunikační a energetické sítě, kdy bylo nataţeno několik set tisíc kilometrů optických kabelů po celé zemi. Stát nezahálel ani v oblasti lékařské péče, do níţ přispěl 36 milionů dolarů. JAR je proslulá svojí kriminalitou a zastává přední příčky ze všech států světa, proto se vláda rozhodla neponechat nic náhodě a na zlepšení této situace vynaloţila téměř 850 milionů dolarů. (<http://www.mediaclubsouthafrica.com>) 4.5.3 Dějiště šampionátu 64 zápasů bylo odehráno na deseti stadionech v devíti městech po celé Jihoafrické republice, které pojaly celkem 570 000 diváků v průběhu celého šampionátu. Bylo postaveno pět nových stadionů a zbytek si prošel větší či menší rekonstrukcí. S pracemi na stadionech se začalo v roce 2006 a celkové náklady na výstavbu či rekonstrukci se vyšplhaly na 2,2 miliard dolarů. (<http://www.menainfra.com>; <http://www.mediaclubsouthafrica.com>) Royal Bafokeng Stadion byl postaven v roce 1999 a leţí v městě Rustenburg. Jméno nese podle etnické skupiny, která zde ţije. Stadion má kapacitu 44 500 a kvůli mistrovství si prošel pouze drobnými úpravami. Bylo zde odehráno šest zápasů: Anglie vs. USA Nový Zéland vs. Slovensko Ghana vs. Austrálie Mexiko vs. Uruguay Dánsko vs. Japonsko USA vs. Ghana (osmifinále) Obr. 6 Stadion Royal Bafokeng Zdroj: (<http://www.mediaclubsouthafrica.com>) 26

Soccer City Největší ze všech stadionů na mistrovství. Uskutečnil se na něm zahajovací ceremoniál, včetně úvodního zápasu a finále. Nachází se na jihozápadě Johanesburgu a celková kapacita je 94 500. Stadion byl postaven v roce 1987 a jeho rekonstrukce k MS, se kterou se začalo v březnu 2007, stál 440 milionů dolarů. Bylo zde odehráno celkem osm zápasů: JAR vs. Mexiko Nizozemsko vs. Dánsko Argentina vs. Korea Brazílie vs. Pobřeţí Slonoviny Ghana vs. Německo Argentina vs. Mexiko (osmifinále) Uruguay vs. Ghana (čtvrtfinále) Nizozemsko vs. Španělsko (Finále) Obr. 7 Stadion Soccer City Zdroj: (<http://www.mediaclubsouthafrica.com>) Ellis Park Tento stadion leţí přímo v centru Johanesburgu, jehoţ domovem místního ragbyového a fotbalového týmu. Konalo se zde v roce 1995 finále ragbyového MS, ve kterém domácí přehráli Nový Zéland a slavili titul mistrů světa. Stadion byl postaven v roce 1982 a kvůli šampionátu byla provedena jen menší rekonstrukce, jejíţ náklady činily 7 200 dolarů. Celková kapacita stadionu je 61 639 a bylo zde odehráno sedm zápasů mistrovství: Argentina vs. Nigérie Brazílie vs. Jiţní Korea Slovinsko vs. USA Španělsko vs. Honduras Slovensko vs. Itálie Brazílie vs. Chile (osmifinále) Paraguay vs. Španělsko (čtvrtfinále) Obr. 8 Stadion Ellis Park Zdroj: (<http://www.mediaclubsouthafrica.com>) 27

Green Point Tento stadion leţí v Kapském městě mezi Signální horou a Atlantským oceánem. Na tomto místě stál původně 18 000 stadion, který byl však zbourán a postaven zcela nový s kapacitou pro 66 000 diváků. Se stavebními pracemi se začalo v březnu 2007 a celkové náklady na jeho výstavbu se vyšplhaly na 600 milionů dolarů. Bylo zde odehráno celkem osm zápasů: Uruguay vs. Francie Itálie vs. Paraguay Anglie vs. Alţírsko Portugalsko vs. Severní Korea Kamerun vs. Nizozemsko Španělsko vs. Portugalsko (osmifinále) Argentina vs. Německo (čtvrtfinále) Uruguay vs. Nizozemsko (semifinále) Obr. 9 Stadion Green Point Zdroj: (<http://www.mediaclubsouthafrica.com>) Loftus Versfeld Patří mezi nejstarší stadionu v zemi. Na velké sportovní události se vyuţívá od roku 1903, tehdy měl kapacitou pouze 2000 míst. Od roku 1948 byl několikrát modernizovaný a vyuţíval se především na rugby. Bylo zde odehráno také několik zápasů MS 1995 v rugby a fotbalového Afrického poháru národů 1996. S rekonstrukcí pro šampionát 2010 se začalo v září 2007 a jeho kapacita byla navýšena na 49 365 míst. Na turnaji zde bylo odehráno šest zápasů: Srbsko vs. Ghana Jihoafrická republika vs. Uruguay Kamerun vs. Dánsko USA vs. Alţírsko Chile vs. Španělsko Paraguay vs. Japonsko (osmifinále) Obr. 10 Stadion Loftus Versfeld Zdroj: (<http://www.mediaclubsouthafrica.com>) 28

Moses Mabhida Stadion se nachází v tří a půl milionovém městě Durban. Jméno stadionu nese po místním rodákovi, který musel opustit zemi a působil i tři roky v Praze. Poté se vrátil do země, kde působil jako šéf místní komunistické strany. Stadion byl postaven k příleţitosti turnaje s kapacitou 70 000. Stavební práce začali v říjnu 2008 a náklady na jeho výstavbu byly 450 milionů dolarů. Na stadionu bylo odehráno sedm zápasů mistrovství: Německo vs. Austrálie Španělsko vs. Švýcarsko Nizozemsko vs. Japonsko Nigérie vs. Jiţní Korea Portugalsko vs. Brazílie Nizozemsko vs. Slovensko (osmifinále) Německo vs. Španělsko Obr. 11 Stadion Moses Mabhida (semifinále) Zdroj: (<http://www.mediaclubsouthafrica.com>) Nelson Mandela Bay Stadion leţí v městě Port Elizabeth a byl pojmenován po prvním prezidentovi Jihoafrické republiky, který bojoval proti Apartheidu a získal v roce 1994 Nobelovu cenu za mír. Stadion je nově postaven a celkové náklady na jeho výstavbu činily 270 milionů dolarů. Do hlediště se vejde 49 500 diváků a celkem zde bylo odehráno osm zápasů mistrovství: Jiţní Korea vs. Řecko Pobřeţí Slonoviny vs. Portugalsko Německo vs. Srbsko Chile vs. Švýcarsko Slovinsko vs. Anglie Uruguay vs. Jiţní Korea (osmifinále) Nizozemsko vs. Brazílie Obr. 12 Stadion Nelson Mandela Bay Uruguay vs. Německo (3. místo) Zdroj: (<http://www.mediaclubsouthafrica.com>) 29

Free State Stadion leţí v městě Bloemfostein a postaven byl v roce 1952. Byl vyuţíván především pro zápasy v rugby. Rekonstrukce započala v září 2007 a celková kapacita byla navýšena z původní 38 000 na 45 000 míst. Odehráno zde bylo šest zápasů: Japonsko vs. Kamerun Řecko vs. Nigérie Slovensko vs. Paraguay Francie vs. Jihoafrická republika Švýcarsko vs. Honduras Německo vs. Anglie (osmifinále) Obr. 13 Stadion Free State Zdroj: (<http://www.mediaclubsouthafrica.com>) Stadion Mbombela Tento stadion je jeden z těch, které byly nově vybudovány pro tento šampionát. Leţí v městě Nelspruit a pojmenován byl podle městské části, ve které se nachází a ve volném překladu to znamená: Mnoho lidí spolu na malém místě. Kapacita stadionu je 46 000 míst a celá stavba stála 140 milionů dolarů. Odehrály se zde čtyři zápasy v základních skupinách turnaje: Honduras vs. Chile Itálie vs. Nový Zéland Austrálie vs. Srbsko Severní Korea vs. Pobřeţí Slonoviny Obr. 14 Stadion Mbombela Zdroj: (<http://www.mediaclubsouthafrica.com>) 30

Stadion Peter Mokaba Stadion je pojmenovaný po jednom z hlavních odpůrců v boji proti Apartheidu. Zcela nový stadion byl vybudován kousek od centra města Polokwane a jeho kapacita je 45 000 míst. Náklady na výstavbu tohoto stadionu činily 150 milionů dolarů. Byly zde odehrány čtyři zápasy v základních skupinách turnaje: Alţírsko vs. Slovinsko Francie vs. Mexiko Řecko vs. Argentina Paraguay vs. Nový Zéland Obr. 15 Stadion Peter Mokaba Zdroj: (<http://www.mediaclubsouthafrica.com>) (<http://www.profutbal.sk>; <http://www.mediaclubsouthafrica.com>; <http://www.fifa.com>) 4.5.4 Sponzoři a partneři: Veškeré příjmy od sponzorů a partnerů byly vloţeny do pokladny mezinárodní fotbalové federace FIFA. Ta nabízí pro sponzory tři druhy balíčků zahrnující rozdílnou prezentaci. Letošní MS přineslo do pokladny FIFA rekordní příjem 1,6 miliard dolarů, coţ je třikrát více neţ při MS 2002. Oficiální FIFA partneři: Firmy, které si zakoupí tuto formu spolupráce, se stávají součástí veškerých aktivit (sportovních i společenských) spojených s touto organizací. Cena balíčku se pohybuje mezi 24-44 miliony dolarů za rok. Standardní práva zahrnují: pouţití oficiálních značek prezentace na oficiálních stránkách FIFA, v oficiálních FIFA publikacích pouţití bannerů kolem a na stadionu ochrana proti ambush marketingu hospitality pouţití přímé reklamy pří Mistrovství světa 31

Obr. 16 Oficální FIFA partneři Zdroj: (<http://www.kitapunyareview.blogspot.com>) Oficiální sponzoři Mistrovství světa: Firmy si kupují práva, která jim zaručující exkluzivní spojení pouze s MS, včetně zvolené marketingové cesty a sekundární mediální podpory. Cena balíčku se pohybuje od 10 do 25 milionů dolarů ročně. Obr. 17 Sponzoři Mistrovství světa Zdroj: (<http://www.kitapunyareview.blogspot.com>) Národní sponzoři Nejniţší kategorie sponzoringu zahrnuje firmy pořádající země, které se chtějí prezentovat ve spojení s MS. Zakoupením balíčku získávají právo exkluzivity, místního marketingu a domácí mediální podpory. Cena balíčku je 4,5-7,5 milionů dolarů za rok. Národními partnery pro MS 2010 byly BP Africa, FNB, Neo Africa, Prasa a Telkom. (<http://www.karllusbec.wordpress.com>) 32

4.5.5 Vysílací práva Africké fotbalové mistrovství přineslo do pokladny mezinárodní fotbalové federace FIFA rekordní mnoţství finančních prostředků. V roce 2002 získala FIFA miliardu dolarů, v roce 2006 v Německu 1,1 miliardy dolarů a na tomto šampionátu 2010 vydělala 2,4 miliard dolarů. K nárůstu příjmů přispěla, mimo zvýšeného zájmu z USA, i nová strategie, která rozdělila evropský trh na pět zemí s největším fotbalovým potencionálem (Itálie, Francie, Anglie, Španělsko, Německo) a zbytek Evropy. Fotbalový turnaj je jednoznačně nejsledovanější sportovní událostí světa a dokonce převyšuje i letní olympijské hry. Olympijské hry 2008 v Pekingu měly sledovanost asi 24,5 miliard diváků, zatímco zápasy na MS v Jihoafrické republice sledovalo téměř 30 miliard lidí na 376 televizních kanálech ve 214 zemích světa. (<http://www.hn.ihned.cz>) 4.5.6 Maskot Od MS 1966 v Anglii, kde se poprvé objevil první maskot (postavička lva v dresu britské vlajky), se maskoti stali tradicí kaţdého mistrovství. Pro Jihoafrickou republiku je symbolem leopard Zakumi, kterého navrhl Andries Odendaal z Kapského města. Jeho jméno se skládá ze ZA, coţ je mezinárodní značka pro jihoafrickou republiku a KUMI coţ v překladu znamená deset (symbolizující rok 2010). Představen byl oficiálně v září 2008, ale jeho datum narození je 16. června 1994. 16. červen představuje den povstání mládeţe proti Apartheidu a rok 1994 symbolizuje první demokratické hlasování. Barvy, zlatá a zelená, představují barvy jihoafrického národního týmu. Motto, které sebou nese, je: Zakumi hraje fair Play. (<http://en.wikipedia.org>) Obr. 18 Maskot Zakumi Zdroj: (<http://en.wikipedia.org>) 33

4.5.7 Logo Postavička fotbalisty kopajícího do míče směrem vzhůru na pozadí afrického kontinentu v barvách jihoafrické národní vlajky, značí pozvání z Afriky ostatním národům, aby se připojili ke hře. Akrobatická pozice značí hravost a eleganci afrických fotbalistů. (<http://www.fifa.com>) Obr. 19 Oficiální logo Zdroj: (<http://www.fifa.com>) 4.5.8 Míč Oficiální míč mistrovství byl představen na losování skupin v prosinci 2009. Je to dvanáctý míč, jímţ se na fotbalových mistrovstvích hraje a dostal jméno Jabulani, coţ v překladu znamená oslavovat. Výrobcem je firma Adidas, která míč vyvíjela dva roky. Na povrchu je jedenáct barev, které představují kromě jedenácti fotbalistů také jedenáct kmenů, které v Jihoafrické republice ţijí. Finálový zápas byl odehrán se specifickým zbarvením míče, jehoţ povrch byl pozlacený. (<http://fotbal.sport.cz>) Obr. 20 Míč Jabulani Zdroj: (<http://www.telegraph.wisecodes.com>) 4.5.9 Vstupenky Prodej vstupenek začal 20. února 2009 v 11 hodin SEČ na serveru FIFA.com. Celkový počet vstupenek čítal téměř tři miliony a bylo moţné zakoupit dva druhy. Fanoušek si mohl pořídit lístek pouze na jednotlivé zápasy nebo si mohl zakoupit lístky na všechny zápasy svého týmu. Na jeden zápas si jedna osoba mohla zakoupit aţ čtyři lístky. Prodej probíhal ve čtyřech prodejních vlnách. První vlna od 20. 2. do 15. 4. 2009, druhá vlna od 4. 5. do 6. 11. 2009, kde bylo moţné jiţ zakoupit i lístky na jednotlivá utkání. Dále období od 5. 12. 2009 do 22. 1. 2010 a nakonec od 9. 2. do 7. 4. 2010. (<http://www.mediafax.cz>) O vstupenky byl mnohem menší zájem neţ na minulém MS. Bylo to dáno nákladnou dopravou do dějiště MS a také skutečností, ţe většina Afričanů nemá platební karty a přístup k internetu. Proto FIFA přistoupila k prodeji neprodaných 34

vstupenek z internetu (asi 500 000 lístků), k přímé formě prodeje, kde afričtí fanoušci stáli několika hodinové fronty. (<http://www.ct24.cz>) FIFA dále poskytla 120 000 lístků pro lidi, kteří by si nemohly zakoupit vinnou sociální úrovně sami. Kaţdý ze 27 000 dělníků pracujících na výstavbě infrastruktury dostal dva lístky. Zbylých 66 000 bylo rozdáno prostřednictvím soutěţí FIFA partnerů. Vstupenky byly rozděleny do čtyř kategorií podle umístění sedadel v hledišti. Čtvrtá kategorie byla určena výhradně pro fanoušky z Jihoafrické republiky a fanoušci z jiných národů na ně neměli nárok. 1. kategorie vstupenky na sedadla v blízkosti hrací plochy 2. kategorie vstupenky na sedadla za kategorií 1 a v rozích 3. kategorie vstupenky na sedadla nad kategorií 2, v rozích a za brankami 4. kategorie vstupenky na sedadla výhradně za brankami Tab. 1 Ceny vstupenek na jednotlivé zápasy MS 2010 Zápas 1. kategorie 2. kategorie 3. kategorie 4. kategorie Lidé na invalidním vozíku Zahajovací 450 300 200 70 70 zápas Zápasy ve 160 120 80 20 20 skupinách Osmifinále 200 150 100 50 50 Čtvrtfinále 300 200 150 75 75 Semifinále 600 400 250 100 100 Zápas o 300 200 150 75 75 bronz Finále 900 600 400 150 150 Poznámka: Ceny vstupenek jsou uvedeny v amerických dolarech Zdroj: (<http://www.fifa.com>) 35

Tab. 2 Ceny vstupenek na zápasy vlastního týmu MS 2010 Počet lístků 1. kategorie 2. kategorie 3. kategorie 4. kategorie Lidé na invalidním vozíku 3 528 396 264 66 66 4 748 561 374 121 121 5 1078 781 539 204 204 6 1738 1221 814 314 314 7 2728 1881 1254 479 479 Poznámka: Ceny vstupenek jsou uvedeny v amerických dolarech Zdroj: (<http://www.fifa.com>) Pokud tým, na které byly lístky zakoupeny vypadl dříve, byl lístek platný na zápasy týmu, která postoupil dále. (<http://www.fifa.com>) Obr. 21 Oficiální lístek MS na zápas Mexiko Angola Zdroj: (<http://roadto2010final.blogspot.com>) 36

4.6 Realizační fáze MS 4.6.1 Program MS Kompletní program mistrovství byl k dispozici jak na oficiálních internetových stránkách mistrovství, tak na stránkách mezinárodní organizace FIFA a ve veškerých informačních sportovních médií, která se průběhem šampionátu zabývala. Celkem bylo odehráno 64 utkání na deseti stadionech v devíti pořadatelských městech. Turnaj byl zahájen zahajovacím ceremoniálem před výkopem zahajovacího utkání 11. června 2010 a ukončen finálovým utkáním 11. července 2010, jehoţ výkop byl ve 20 hodin a 30 minut. Kompletní program MS 2010 viz. příloha 1. 4.6.2 Zahajovací megakoncert Den před oficiálním zahájením proběhl charitativní koncert na stadionu v Sowetu. Vystoupily zde světové osobnosti jako např. Black Eyed Peas nebo Alicia Keys, Shakira, která na závěr zazpívala oficiální hymnu šampionátu Waka Waka, dále se na jevišti objevili známí fotbalisté minulých let či například nositel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu. Koncert měl přivítat všechny na africkém kontinentě a upozornit na rasovou harmonii. Výtěţek celého koncertu byl darován na charitativní kampaň 20 center pro rok 2010. (<http://www.ct24.cz>) 4.6.3 Zahajovací ceremoniál Fotbalové mistrovství světa bylo oficiálně zahájeno ceremoniálem hodinu a deset minut před úvodním výkopem mezi domácí Jihoafrickou republikou a Uruguají na stadionu Soccer City v Johannesburgu. Zahajovací formuli přednesl prezident JAR Jacob Zuma. Na ceremoniálu vystoupila stovka pestrobarevných tanečníků a artistů, o hudbu se staral místní trumpetista Hugh Masekela či světoznámý zpěvák R. Kelly. Na závěr místní školáci nastoupili s 32 vlajkami účastníků turnaje. (<http://www.ct24.cz>) 4.6.4 FIFA Fan Fest Unikátní projekt mezinárodní fotbalové asociace FIFA pro fanoušky, kteří nemohli sledovat zápasy šampionátu přímo na stadionu. V devíti hracích městech v JAR a dalších šesti městech po celém světě (např. Paříţ, Berlín, Sydney) byly 37

zhotoveny obří obrazovky, které přenášely přímé přenosy z utkání. Tento projekt vznikl na minulém šampionátu a pro velký úspěch se opakoval i v roce 2010. Fan Fest navštívilo na minulém turnaji šestkrát více diváků neţ samotné stadiony, na kterých se zápasy odehrávaly. (<http://www.fifa.com>) 4.6.5 Vuvuzely Jedním z významných témat mistrovství se stalo povzbuzování hráčů na hřišti pomocí trubky zvaná vuvuzela. Vuvuzela je africký hudební nástroj, který se pouţíval ke svolávání občanů. Dosahuje zvuku aţ 130 decibelů a vydává monotónní zvuk připomínající sloní troubení. Jak diváci u televize, tak samotní hráči na hřišti si na tento druh povzbuzování hodně stěţovali a dokonce se uvaţovalo i o jejich zákazu. (<http://en.wikipedia.org>) Obr. 22 Fanoušci troubící na vuvuzely během zápasu MS Zdroj: (<http://en.wikipedia.org>) 4.6.6 Pohár pro vítěze a ocenění Vítězný pohár Od roku 1930 do roku 1970 se uděloval pohár Julese Rimeta, pojmenovaný po francouzi, který je povaţován za zakladatele pořádání mistrovství světa. Tento pohár získala v roce 1970 do svého stálého drţení Brazílie, po svém třetím triumfu v historii. Pohár byl však v roce 1983 ukraden a doposud nebyl nalezen. Nový pohár vyrobil v roce 1971 Ital Silvio Gazzanigi. Je vyroben z 18-ti karátového zlata a malachitu, pohár měří 36 cm a váţí pět kilogramů. Obr. 23 Vítězný pohár Zdroj: (<http://www.worldcupbuzz.com>) 38

Replika poháru je předávána kaţdému vítěznému týmu. Tento pohár bude slouţit do roku 2038, neţ bude naplněna plaketa pro zápis vítězů. Drţiteli poháru jsou nyní Španělé, kteří vyhráli MS 2010. (<http://en.wikipedia.org>) Zlatá kopačka Ocenění, které je udělováno hráči, který vstřelil na mistrovství nejvíce branek. Získal ho Němec Thomas Mueller, kterému se podařilo vstřelit pět branek a připsat si tři asistence. Díky těmto asistencím zvítězil, protoţe jak David Villa, tak Wesley Sneijder vsítili pět gólů. Cena je udělována jiţ od prvního mistrovství v roce 1930. Obr. 24 Zlatá kopačka Zdroj: (<http://www.fifa.com>) Zlatý míč Nejprestiţnější cena, která je udělována nejlepšímu hráči celého mistrovství od roku 1982. O vítězi rozhodují akreditovaní zástupci médií a vítězem se stal uruguayský útočník Diego Forlán před druhým Holanďanem Wesleyem Sneijderem a třetím Španělem Davidem Villou. Obr. 25 Zlatý míč Zdroj: (<http://www.fifa.com>) Zlatá rukavice Cena udělovaná od roku 1994 nejlepšímu brankáři turnaje, kterou získal španělský brankář Iker Casillas. Na turnaji obdrţel pouze dvě branky a stal se oprávněným drţitelem této ceny. Obr. 26 Zlatá rukavice Zdroj: (<http://www.fifa.com>) 39

Nejlepší mladý hráč Touto cenou bývá oceněn nejlepší mladý hráč šampionátu do 21 let. Cena byla poprvé udělena na minulém mistrovství v Německu. Při volbě hráče se zkoumají mimořádné schopnosti hráče, kreativita, taktická vyspělost, fair play hra. Cenu získal dvaceti-letý Němec Thomas Mueller, který získal druhé ocenění na mistrovství. Obr. 27 Trofej pro nejlepšího mladého hráče Zdroj: (<http://www.fifa.com>) Cena Fair Play Uděluje se muţstvu, které se na turnaji prezentovalo nejslušnější hrou. Tato cena se uděluje od roku 1978 a za najslušnější muţstvo afrického turnaje bylo vyhlášeno muţstvo Španělska. (<http://www.fifa.com>) Obr. 28 Cena Fair Play Zdroj: (<http://www.fifa.com>) All-stars tým Na základě veřejného hlasování na oficiálních internetových stránkách šampionátu lidé vybírali nejlepší jedenáctku včetně trenéra. Volby se mohl zúčastnit kdokoliv s přístupem na internet a mohlo se hlasovat do 11. července 2010. Největšího zastoupení dosáhli mistři světa Španělé (pět hráčů + trenér), dva Němci, jeden Brazilec a Holanďan. Jména jednotlivých hráčů jsou zobrazeny na obr. 29. (<http://en.wikipedia.org>) Obr. 29 All-stars tým MS 2010 Zdroj: (<http://www.sbnation.com>) 40

4.6.7 Prize money Celková výše odměn, které vyplácí mezinárodní fotbalová federace FIFA, vzrostla oproti minulému mistrovství v Německu o 60 % na 420 milionů dolarů, zahrnující i odměnu 40 milionů dolarů pro mateřské kluby hráčů, jako kompenzace za případné zranění hráčů na mistrovství. Tato odměna byla vyplacena poprvé v historii. Všechny týmy kvalifikované na turnaj získaly jeden milion dolarů na základní náklady týmu. Nepostupující týmy ze skupiny získaly dalších osm milionů dolarů. Účastníci osmifinále obdrţeli devět milionů dolarů, čtvrtfinalisté 14 milionů dolarů. Čtvrtý tým získal 18 milionů dolarů, třetí 20 milionů dolarů, poraţený finalista 24 milionů dolarů a vítěz Mistrovství světa 2010 získal 30 milionů dolarů. (<http://en.wikipedia.org>) 4.7 Likvidační fáze 4.7.1 Hodnocení mistrovství O 19. fotbalovém mistrovství světa a prvním na africkém kontinentě, můţeme s jistotou říci, ţe se jednalo o vydařené mistrovství. Přineslo s sebou několik problémů, a to především v období příprav, coţ však jeho průběh nikterak neovlivnilo. Největším fenoménem a symbolem tohoto mistrovství se staly bezesporu vuvuzely. Nástroj, který řada lidí neuznává, ale při vyslovení MS 2010 si jej kaţdý vybaví. Bohuţel se nepodařilo přilákat tolik zahraničních turistů, jak si vláda naplánovala. Ale i přesto u nich dosáhla skvělého hodnocení. Zemi navštívilo asi 300 tisíc turistů z celého světa a 90 % z nich by se sem rádo vrátilo a 96 % by tuto zemi doporučilo svým přátelům. I z tohoto důvodu skončilo toto mistrovství pro pořádající zemi poměrně vysokou ztrátou. Pořádání takovéto akce nepředpokládá zisk během jednoho měsíce konání akce, ale počítá se spíše s budoucím přínosem pro stát, coţ je zájem zahraničních investorů a zvýšení cestovního ruchu. (<http://www.eurofotbal.cz>) 41

Tab. 3 nám znázorňuje jednotlivé společenské dopady mistrovství: Tab. 3 Pozitivní a negativní vlivy plynoucí z pořádání MS 2010 v JAR Vlivy Pozitivní Negativní Ekonomické efekty - Investiční výdaje - podpora zaměstnanosti - navýšení cen zboţí - zlepšení ekonomiky státu Socio kulturní efekty - záţitek, vyuţití volného času - kriminalita - podpora kultury země Politické efekty - zlepšení mezinárodních vztahů - zviditelnění místní politiky Infrastruktura - nové či zrekonstruované stadiony - modernizace dopravy, ţeleznic, letišť, telekomunikačních a energetických sítí atd. - malá vyuţitelnost stadionů po skončení MS Turistika - zviditelnění - vstup do podvědomí lidí - zlepšení pohledu na Afriku Zdroj: (Hobza, 2006; Vlastní práce) - přelidnění 4.7.2 Ekonomické výsledky mezinárodní fotbalové federace FIFA Fotbalová federace díky tomuto mistrovství vydělala v letech 2007-2010 mnohem více, neţ na předchozích šampionátech, a to především díky sponzorským balíčkům a vysílacím právům, které tvořily téměř 90 % z celkového výnosu. (<http://www.fifa.com>) 42

Tab. 4 Celkové výnosy FIFA Celkové výnosy mezinárodní organizace FIFA Položka výnosu Částka v milionech USD Televizní práva 2 408 - Evropa 1 289 - Severní Amerika 211 - zbytek Světa 908 Marketingová práva 1 027 Hospitality 120 Licenční práva 55 Celková suma 3 655 Zdroj: (<http://www.fifa.com>) Tab. 5 Celkové náklady FIFA Celkové náklady mezinárodní organizace FIFA Položka nákladu Částka v milionech USD Dotace Jihoafrickému organizačnímu výboru 226 Charitativní akce 100 Prize money pro týmy 380 Odměny pro kluby 40 Ubytování a doprava týmů 29 Prodej lístků a IT sluţby 44 Televizní reţie 214 Rozhodčí 14 Přípravné zápasy 22 Pojištění 25 Ostatní (Fan Fest, zahajovací koncert, marketing) 204 Celková suma 1 298 Poznámka: Částka 300 milionů dolarů, kterou FIFA obdrţela za prodej vstupenek, byla poskytnuta jihoafrickému organizačnímu výboru Zdroj: (<http://www.fifa.com>) 43

4.7.3 Finanční zhodnocení pořádající země Jihoafrická vláda podpořila toto mistrovství všemi směry. Díky této příleţitosti vynaloţila velké mnoţství finančních prostředků na zlepšení celkové úrovně státu, tak aby z těchto modernizačních změn mohl stát profitovat i po skončení mistrovství. Bohuţel se vládě vrátilo z vynaloţených peněz pouze 10 % a to především kvůli niţší návštěvě zahraničních turistů, neţ jakou vláda předpokládala. Podle ministra cestovního ruchu navštívilo JAR pouze 300 tisíc zahraničních turistů, oproti 450 tisícům, které vláda předpovídala. Celkový zisk se tak sníţil o polovinou, oproti dřívějším odhadům. (<http://cs.wikipedia.org>) Tab. 6 Celkové náklady pořádající země Celkové náklady pořádající země Položka nákladu Částka v milionech dolarů Vládní výdaje na infrastrukturu, stadiony 4 600 Bilanční suma 4 600 Zdroj: (<http://www.fifa.com>) Tab. 7 Celkové příjmy pořádající země Celkové příjmy pořádající země Položka příjmu Částka v milionech dolarů Příjmy od turistů 500 Bilanční suma 500 Zdroj: (<http://www.fifa.com>) 44

4.7.4 Finanční bilance místního organizačního výboru Mezinárodní organizace FIFA podpořila místní organizační výbor, jehoţ výdaje zahrnovaly především provozní náklady spojené s touto akcí. Tab. 8 Srovnání nákladů a příjmů místního organizačního výboru Položka výnosu Suma Položka nákladu Suma Příspěvek od FIFY 526 Provoz stadionu 260 - Prodej lístků 300 - Dočasné stavby 89 - Přímá platba 200 - Energie 87 - sponzoři a partneři 26 - Nájemné 23 - Bezpečnost 22 - Dobrovolníci 14 - Ostatní 25 Personál 58 Doprava 34 Informační technologie 26 Marketing 23 Ubytování 13 Pojištění 13 Prezentace 10 Ostatní 79 Celková bilance 526 516 Poznámka: Částky jsou uvedeny v milionech amerických dolarů Zdroj: (<http://www.fifa.com>) 4.7.5 Přínos pro sponzory ve spojení s MS Také oficiální sponzoři či partneři FIFA měli na celé akci určitý profit a bezesporu se díky sponzoringu dostali do podvědomí lidí. Jedná se většinou o nadnárodní společnosti, které spojily svá jména s touto velkolepou akcí a většině z nich se v průběhu této akce zvýšily jejich zisky. (<http://www.investicniweb.cz>) Jen pro příklad si pojďme uvést několik známých firem: 45

Tab. 9 Profit firem ze sponzorských balíčků během MS 2010 Firma/ společnost Náklady Profit ze sponzorského balíčku Adidas 351 milionů dolarů Prodej produktů ve spojení s MS společnost odhaduje na 1 miliardu Visa 200 milionů dolarů Útraty na kartách se během MS zvedly o 65 % Coca-Cola 500 milionů Prodej se díky MS zvýšil o 3 % dolarů Mahindra Satyam 100 milionů dolarů Oficiální IT provozovatel, kterému se jen v JAR zvedly trţby o dvojnásobek McDonald's Seara 10 25 milionů dolarů Částka neupřesněna Nárůst prodej v JAR byl téměř 20 %, po celém světě téměř 5 % Potravinářská společnost, které se zvýšil prodej téměř o 45 % Zdroj: (<http://www.investicniweb.cz>) 4.7.6 Kompenzace pro kluby Mezinárodní federace FIFA poprvé v historii vyplácela odměny klubům za jejich hráče, kteří startovali na MS. Výše kompenzace byla závislá na délce pobytu na šampionátu. FIFA vyplácela za kaţdý den strávený na MS 1600 dolarů. Kluby obdrţely finanční odměny za 14 dní jejich přípravy před startem MS a ještě následující den po vyřazení z turnaje. Celkově bylo klubům vyplaceno 40 milionů dolarů. Graf č. 1 nám zobrazuje pět klubů, které obdrţely od mezinárodní fotbalové asociace FIFA nejvíce finančních prostředků a jediného zástupce z českých klubů, jehoţ hráč se účastnil MS. (<http://www.fifa.com>) 46

866 000 778 000 762 000 695 000 678 000 53 000 Barcelona Bayern Mnichov Chelsea Londýn Liverpool Real Madrid Sparta Praha Poznámka: Hodnoty jsou uvedeny v amerických dolarech Graf 1 Odměny klubům na MS 2010 Zdroj: (<http://www.fifa.com>) 4.8 Diskuze MS 2010 přineslo jednu zásadní změnu v historii pořádání šampionátů. Konalo se poprvé na africkém kontinentě, konkrétně v Jihoafrické republice. Tato země neměla jednoduchou úlohu, navázat na předchozí, precizně připravený turnaj v Německu 2006. MS 2010 přineslo oproti předchozím šampionátům historicky nejvyšší zisk pro mezinárodní organizaci FIFA. V porovnání s předchozím šampionátem vydělala FIFA téměř o 800 milionů dolarů více neţ na předchozím MS 2006. Tohoto rozdílu dosáhla FIFA především díky prodeji televizních práv a sponzorských balíčků, na kterých vydělala o 600 milionů dolarů více neţ v Německu. Na základě zvýšeného zisku, vyplatila FIFA nejvyšší prémie v historii pro zúčastněné týmy. Téměř o 100 milionů dolarů více, neţ na minulém turnaji. Celková výše činila 380 milionů dolarů. Navíc také vyplatila 40 milionů dolarů, jako kompenzační prémii pro mateřské kluby, která se vyplácela poprvé v historii mistrovství světa. 47

V Německu se hrálo na 12 stadionech ve 12 městech o celkové kapacitě 640 000 diváků (průměrná návštěva 53 333). Celkové náklady na jejich výstavbu činily 1,8 miliard dolarů. V JAR se hrálo na deseti stadionech v devíti městech, s celkovou kapacitou 570 000 diváků (průměrná návštěva 57 000 diváků). Investice spojené s výstavbou byly o 400 milionů dolarů vyšší, celkové náklady tedy činily 2,2 miliard dolarů. Díky moderním stadionům s vyšší kapacitou, neţ tomu bylo v Německu, byla divácká účast na stadionech třetí nejvyšší v historii. Zápasy v JAR navštívilo celkem 3,18 milionů diváků a jen těsně zaostala za druhým Německem (3,3 milionů diváků) a USA (3,6 milionů diváků), kde se turnaj konal v roce 1994. Vyuţitelnost stadionů však po MS 2010 bude velice malá a místní vláda jiţ zkoumá model z MS 2002, kde se stadiony proměnily v nákupní centra. Vláda udělala vše, aby se fanoušek, který navštívil Jihoafrickou republiku cítil bezpečně a uţil si atmosféru MS ve fotbale. Vynaloţila velké finanční prostředky na zlepšení infrastruktury, včetně modernizace veřejné dopravy, dopravních spojení mezi jednotlivými městy, postavila nové letiště, nové hotely, sníţila kriminalitu. I tak se, ale nepodařilo dosáhnout takové úrovně, jako v případě Německa a přilákat tolik zahraničních turistů, jak si vláda sama naplánovala. Oproti MS v Německu se jednalo o propastný rozdíl, kdy šampionát přilákal téměř dva miliony zahraničních turistů, oproti 300 tisícům, kteří navštívili JAR. Svojí roli také sehrála nákladná doprava do dějiště šampionátu a také neznalost místního prostředí a kultury. Ti, co však tuto zemi navštívili, odjíţděli spokojeni a 90 % z nich by se sem v budoucnu ráda vrátila. Výjimečnou atmosféru připravili pro hráče, hrající na tomto mistrovství, diváci, povzbuzující pomocí trubek vuvuzel. Díky trubkám, se atmosféra na stadionech stala jedinečná a nezaměnitelná a pokud se pořádání MS nevrátí na africkou půdu, jiţ se tohoto druhu povzbuzování nejspíš nedočkáme. (<http://www.fifa.com>; vlastní práce) 48

Tab. 10 Srovnání MS 2010 s MS 2006 MS 2010 MS 2006 Výnosy FIFA 3,6 miliard USD 2,2 miliard USD Náklady FIFA 1,3 miliard USD 700 milionů USD Zisk FIFA 2,3 miliard USD 1,5 miliard USD Prémie pro týmy 380 milionů USD 280 milionů USD Prémie pro kluby 40 milionů USD - Počet stadionů 10 12 Hrací města 9 12 Průměrná kapacita stadionů 57 000 diváků 53 333 diváků Investice na výstavbu stadionů 2,2 miliard USD 1,8 miliard USD Celková divácká účast na stadionech 3,18 milionů diváků 3,3 milionů diváků Počet zahraničních turistů 300 tisíc turistů 2 miliony turistů Vyuţitelnost stadionů po MS Malá 100 % Zdroj: (Vlastní práce) Pořádní MS v České republice by rozhodně přispělo ke zviditelnění státu, přilákání zahraničních investorů a zahraničních turistů, přibliţující se mnoţství jako v Německu 2006, ale vzhledem ke špatné ekonomické situaci státu, by se takto nákladnou akci nepodařilo z finančních důvodů realizovat. 49

Závěr Fotbal patří mezi největší sportovní fenomén naší doby, který ovlivňuje několik milionů lidí po celém Světě. Ihned po olympijských hrách, je pořádání mistrovství světa největší světovou sportovní událostí. V této práci jsem v teoretické části, pomocí odborné literatury obecně vysvětlil pojmy jako management, sportovní management, projektový management, sponzoring, reklama. Ve vlastní práci jsem nejprve charakterizoval průběh MS 2010 v Jihoafrické republice a v závěru jsem tuto sportovní akci srovnal s předchozím šampionátem konaném v Německu 2006. Mistrovství světa v Jihoafrické republice bylo prvním šampionátem pořádaném na africkém kontinentě. V počátcích bylo provázeno řadou problémů, ale nakonec bylo uspořádáno velice zdařilé mistrovství, které se zařadí do paměti všech sportovních fanoušků. Nezapomenutelné zůstanou africké trubky vuvuzely, jejichţ povzbuzování na stadionech se stalo symbolem tohoto mistrovství. Příští mistrovství v roce 2014 se bude konat v zemi několikanásobných mistrů světa Brazilců a my můţeme s napětím očekávat, co tato země, známá svými pověstnými tanečními karnevaly, připraví. 50

Seznam použité literatury Tištěné zdroje: BEDŘICH, Ladislav. Fotbal: rituální hra moderní doby. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 195 s. ISBN 8021039272. ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management sportu. Praha : East West Publishing Company, 2000. 172 s. ISBN 8072190105. ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management v tělesné výchově a sportu: vybrané kapitoly. Praha : Karolinum, 2004. 51 s. ISBN 8024600501. ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha : Olympia, 2009. 225 s. ISBN 9788073761509. DURDOVÁ, Irena. Sportovní management. Ostrava : VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2002. 121 s. ISBN 8024801302. DURDOVÁ, Irena. Základní aspekty sportovního marketingu. Ostrava : VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2005. 84 s. ISBN 8024808277. HOBZA, Vladimír; REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. Praha : Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 8086929043. NĚMEC, Vladimír. Projektový management. Praha : Grada, 2002. 182 s. ISBN 8024703920. SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. Praha : Grada, 2011. 380 s. ISBN 9788024736112 ŠAJDLEROVÁ, Ivana; KONEČNÝ, Miloslav. Projektový management. Ostrava : VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2008. 140 s. ISBN 9788024816869. Elektronické zdroje: Businesscenter.cz [online]. 1998-2011 [cit. 2011-03-11]. Merchandising. Dostupné z WWW: <http://business.center.cz/business/pojmy/p2131- merchandising.aspx>. Ct24.cz [online]. 10.6.2010 [cit. 2011-03-16]. Megakoncert pozvánka světu na fotbalový svátek. Dostupné z WWW: <http://www.ct24.cz/fotbal-2010/92687- megakoncert-pozvanka-svetu-na-fotbalovy-svatek/>. 51

Ct24.cz [online]. 11.6.2010 [cit. 2011-03-24]. Fotbalové MS zahájil pestrobarevný ceremoniál. Dostupné z WWW: <http://www.ct24.cz/fotbal-2010/92758- fotbalove-ms-zahajil-pestrobarevny-ceremonial/>. Ct24.cz [online]. 15.4.2010 [cit. 2011-03-22]. Na vstupenky na MS se v JAR stojí dlouhé fronty Ticket Fund. Dostupné z WWW: <http://www.ct24.cz/sport/fotbal/ms-2010/87077-na-vstupenky-na-ms-se-v-jarstoji-dlouhe-fronty/>. Eurofotbal.cz [online]. 6.12.2010 [cit. 2011-04-24]. Mistrovství světa přineslo méně peněz, neţ JAR očekávala. Dostupné z WWW: <http://www.eurofotbal.cz/clanky/mistrovstvi-sveta-prineslo-mene-penez-nez-jarocekavala-133957/>. Fifa.com [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03-19]. FIFA Fair Play. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/aboutfifa/worldwideprograms/fifacampaigns/fairplay/index. html>. Fifa.com [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03-19]. FIFA Fair Play Awards. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/aboutfifa/worldwideprograms/fifacampaigns/fairplay/award s.html>. Fifa.com [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03-19]. FIFA against Racism. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/aboutfifa/worldwideprograms/fifacampaigns/antiracism/ind ex.html>. Fifa.com [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03-19]. Win in Africa with Africa. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/aboutfifa/worldwideprograms/wininafrica/index.html>. Fifa.com [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03-19]. 20 Centres for 2010. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/aboutfifa/worldwideprograms/footballforhope/news/newsid =641386.html>. 52

Fifa.com [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. Financial report. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/mm/document/affederation/administration/01/39/20/45/web _fifa_fr2010_eng%5b1%5d.pdf>. Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03- 08]. 2010 FIFA World Cup - Official Emblem. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/organisation/emblemspo sters/officialemblem.html>. Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03- 18]. FIFA Fan Fest. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/organisation/fanfest/sout hafrica/index.html>. Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03- 14]. ADIDAS Golden glove. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/awards/goldenglove/inde x.html>. Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03- 14]. Golden boot. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/awards/goldenboot/inde x.html>. Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03- 18]. ADIDAS Golden ball. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/awards/goldenball/index.html>. Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03- 18]. Hyundai best young player. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/awards/bestyoungplayer/ index.html>. Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03- 18]. Awards. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/awards/index.html>. 53

Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 1994-2011 [cit. 2011-04- 02]. Ticketing - Matches & Prices. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/organisation/ticketing/pr icesandmatches.html>. Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 1994-2010 [cit. 2011-04- 27]. 400 clubs to receive share of 2010 FIFA World Cup benefits. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/organisation/media/news id=1360124/index.html>. Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. Match shedule. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/mm/document/tournament/competition/64/42/24/2010fwc_ matchschedule_postevent_e.pdf>. Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. Technical report and statictics. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/mm/document/affederation/technicaldevp/01/29/30/95/repo rtwm2010_web.pdf>. Fifa.com : 2010 FIFA World cup South Africa [online]. 1994-2011 [cit. 2011-03- 22]. 2010 FIFA World Cup Ticket Fund. Dostupné z WWW: <http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/organisation/ticketfund/i ntro.html>. Fotbalsport.cz [online]. 11.6.2010 [cit. 2011-03-10]. Jabulani, dvanáctý míč, jímţ se na fotbalových šampionátech hraje, má být nejdokonalejší ze všech. Dostupné z WWW: <http://fotbal.sport.cz/clanek/170538-jabulani-dvanacty-mic-jimz-sena-fotbalovych-sampionatech-hraje-ma-byt-nejdokonalejsi-ze-vsech.html>. Hospodářské noviny [online]. 16.6.2010 [cit. 2011-03-03]. Vysílací práva trhají rekordy. Dostupné z WWW: <http://hn.ihned.cz/c1-44286070-vysilaci-pravatrhaji-rekordy>. Investiční web [online]. 14.7.2010 [cit. 2011-04-24]. Firmy: Kdo vydělal na MS ve fotbale?. Dostupné z WWW: <http://www.investicniweb.cz/ekonomika/2010/7/14/clanky/firmy-kdo-vydelalna-ms-ve-fotbale/?strana=2>. 54

Karl s football lounge [online]. 2011 [cit. 2011-03-02]. World Cup Sponsorship Revenue: $1.6 Billion. Dostupné z WWW: <http://karllusbec.wordpress.com/2010/06/25/world-cup-sponsorship-revenue-1-6-billion/>. Mediaclubsouthafrica.com [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. Infrastructure development in South Africa. Dostupné z WWW: <http://www.mediaclubsouthafrica.com/index.php?option=com_content&view=ar ticle&catid=37:economy_bg&id=125:south-africas-infrastructure>. Mediaclubsouthafrica.com [online]. 2011 [cit. 2011-03-08]. 2010 Fifa World Cup stadiums. Dostupné z WWW: <http://www.mediaclubsouthafrica.com/index.php?option=com_content&view=ar ticle&id=93:world-cup-stadiums&catid=39:2010bg>. Mediafax.cz [online]. 18.2.2009 [cit. 2011-03-23]. Vstupenky na fotbalové MS 2010 se začnou prodávat v pátek. Dostupné z WWW: <http://www.mediafax.cz/sport/2822523-vstupenky-na-fotbalove-ms-2010-sezacnou-prodavat-v-patek>. MENA Infrastructure [online]. 2011 [cit. 2011-03-08]. 2010 World Cup Infrastructure - How has it changed South Africa?. Dostupné z WWW: <http://www.menainfra.com/article/2010-world-cup-infrastructure/>. Profutbal.sk [online]. 17.10.2009 [cit. 2011-03-17]. Pýcha Juhoafrickej republiky? Štadióny pre MS 2010!. Dostupné z WWW: <http://www.mediaclubsouthafrica.com/index.php?option=com_content&view=ar ticle&id=93:world-cup-stadiums&catid=39:2010bg>. Sportovninoviny.cz [online]. 28.5.2010 [cit. 2011-03-11]. Historie MS ve fotbale dosud čítá 18 turnajů. Dostupné z WWW: <http://www.sportovninoviny.cz/fotbal/zpravy/historie-ms-ve-fotbale-dosud-cita- 18-turnaju/482307>. Sportovninoviny.cz [online]. 13.7.2010 [cit. 2011-03-11]. Jihoafrická republika chce kandidovat na OH v roce 2020. Dostupné z WWW: <http://www.sportovninoviny.cz/olympiada/zpravy/jihoafricka-republika-chcekandidovat-na-oh-v-roce-2020/503139?rss>. 55

Svetsportu.info [online]. 23.6.2010 [cit. 2011-03-11]. Boj o reklamu na fotbalovém mistrovství v JAR. Dostupné z WWW: <http://www.svetsportu.info/index.php?option=com_content&view=article&id=5 74:boj-o-reklamu-na-fotbalovem-mistrovstvi-vjar&catid=34:ostatni&Itemid=61>. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2011-02-12]. Jihoafrická republika. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/jihoafrick%c3%a1_republika>. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2011-03-18]. FIFA. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/fifa>. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 30.11.2010 [cit. 2011-04-24]. Manaţer. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/mana%c5%beer>. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. Zakumi. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/zakumi>. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. FIFA World Cup mascot. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/fifa_world_cup_mascot>. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2011-03-19]. Vuvuzela. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/vuvuzela>. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2011-03-16]. 2010 FIFA World Cup. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/2010_fifa_world_cup>. 56

Seznam tabulek, obrázků, grafů a příloh Tabulky Tab. 1 Ceny vstupenek na jednotlivé zápasy MS 2010 35 Tab. 2 Ceny vstupenek na zápasy vlastního týmu MS 2010 36 Tab. 3 Pozitivní a negativní vlivy plynoucí z pořádání MS 2010 v JAR 42 Tab. 4 Celkové výnosy FIFA 43 Tab. 5 Celkové náklady FIFA 43 Tab. 6 Celkové náklady pořádající země 44 Tab. 7 Celkové příjmy pořádající země 44 Tab. 8 Srovnání nákladů a příjmů místního organizačního výboru 45 Tab. 9 Profit firem ze sponzorských balíčků během MS 2010 46 Tab. 10 Srovnání MS 2010 s MS 2006 49 Obrázky Obr. 1 Pozice a odpovědnosti projektového managementu 12 Obr. 2 Fáze ţivotního cyklu projektu 13 Obr. 3 Čerpání nákladů v průběhu ţivotního cyklu 14 Obr. 4 Logo Fair Play 23 Obr. 5 Say no to racism MS 2010 Itálie Nizozemsko 24 Obr. 6 Stadion Royal Bafokeng 26 Obr. 7 Stadion Soccer City 27 Obr. 8 Stadion Ellis Park 27 Obr. 9 Stadion Green Point 28 Obr. 10 Stadion Loftus Versfeld 28 Obr. 11 Stadion Moses Mabhida 29 Obr. 12 Stadion Nelson Mandela Bay 29 Obr. 13 Stadion Free State 30 Obr. 14 Stadion Mbombela 30 Obr. 15 Stadion Peter Mokaba 31 Obr. 16 Oficální FIFA partneři 32 Obr. 17 Sponzoři Mistrovství světa 32 Obr. 18 Maskot Zakumi 33 57

Obr. 19 Oficiální logo 34 Obr. 20 Míč Jabulani 34 Obr. 21 Oficiální lístek MS na zápas Mexiko Angola 36 Obr. 22 Fanoušci troubící na vuvuzely během zápasu MS 38 Obr. 23 Vítězný pohár 38 Obr. 24 Zlatá kopačka 39 Obr. 25 Zlatý míč 39 Obr. 26 Zlatá rukavice 39 Obr. 27 Trofej pro nejlepšího mladého hráče 40 Obr. 28 Cena Fair Play 40 Obr. 29 All-stars tým MS 2010 40 Grafy Graf 1 Odměny klubům na MS 2010 47 Přílohy Příloha 1 Kompletní program MS 2010 60 58

Přílohy 59

příloha 1 60