Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Nízkoenergetické a pasivní stavby Přednáška č. 11 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví
Environmentální hodnocení budov Specifický soubor činností zaměřených na systémové a objektivní hodnocení budov z hlediska environmentálních aspektů Návrh opatření na eliminaci negativních vlivů a zabezpečení parametrů environmentálně kvalitních, spolehlivých a bezpečných budov Nástroj nejenom kontroly, ale také tvorby environmentálně bezpečných budov a jejich prostředí Umožňuje předejít negativním dopadům už ve stádiu konstrukčního návrhu Systémy a metody environmentálního hodnocení budov se vyvíjejí od roku 1990 Od roku 2000 probíhá intenzivní vývoj systémů a metod: Manuály Výpočtové modely Softwarové nástroje 2
BREEAM Certifikace BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) je pravděpodobně nejrozšířenější metoda pro hodnocení udržitelné výstavby budov Metoda BREEAM byla vytvořena v roce 1990 ve Velké Británii V současné době má na celém světě certifikát BREEAM cca 200 000 objektů (většinou jde o rodinné domy ve Velké Británii) Administrativních budov s certifikátem BREEAM je přibližně 6 000 Certifikace BREEAM má několik podtypů podle místa a druhu stavby Hodnocení bytových, administrativních a průmyslových budov, i pro obchody a školy 3
LEED LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) je mezinárodně uznáván jako měřítko pro návrh, výstavbu a provozování zelených budov Systém LEED vznikl v roce 2000 ve Spojených státech amerických V současné době existuje cca 9 000 administrativních budov s certifikátem LEED Certifikace LEED má několik podtypů podle druhu stavby Nové a existující budovy, obchodní budovy, bytové a další typy budov 4
Srovnání certifikace BREAM a LEED Obsah obou metod je rozdělen do několika částí, jimž je přisouzena určitá váha nebo bodové hodnocení, které se může lišit např. podle typu budovy (příklad hodnocení administrativní budovy) BREEAM LEED Management 12 Lokalita 28 Zdraví a vnitřní prostředí 15 Hospodaření s vodou 10 Energie 19 Energie a ovzduší 37 Doprava 8 Materiály a zdroje 13 Voda 6 Kvalita vnitřního prostředí 12 Materiály 12,5 Inovace 6 Odpad 7,5 Místní priority 4 Využití půdy a ekologie 10 Znečištění 10 Inovace 10 Celkem 110 Celkem 110 5
Srovnání certifikace BREAM a LEED Úroveň certifikace a klasifikace BREEAM < 30 % 30 % 45 % 55 % 70 % 85 % Unclassified (Neklasifikováno) Pass (Dostatečný) Good (Dobrý) Very good (Velmi dobrý) Excellent (Vynikající) Outstanding (Mimořádný) Úroveň certifikace a klasifikace LEED < 40 bodů 40 bodů 50 bodů 60 bodů 80 bodů - Pass (Dostatečný) Good (Dobrý) Very good (Velmi dobrý) Excellent (Vynikající) 6
Národní metodika SBToolCZ Metodika SBToolCZ patří do mateřského systému metodik SBTool, který vyvíjí mezinárodní nezisková organizace International Initiative for Sustainable Built Environment (iisbe) Zástupcem iisbe pro Českou republiku je Česká společnost pro udržitelnou výstavbu budov se sídlem na Fakultě stavební ČVUT Oficiální spuštění metodiky pro bytové stavby v červnu 2010 SBToolCZ je národní český certifikační nástroj pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby: vybírá kritéria hodnocení relevantní pro Českou republiku výpočty jsou přizpůsobené českým normám je v souladu s českou legislativou má nastavené srovnávací hladiny podle českého stavebnictví váhy má nastavené pomocí panelu expertů 7
Národní metodika SBToolCZ Hodnocení komplexní kvality budov z hlediska širokého spektra kritérií udržitelnosti se v řadě zemí stává běžnou součástí projektového a realizačního procesu výstavby budovy. Záměrem hodnocení je: úspora strategických surovinových zdrojů snižování ekologické zátěže zdravější životní prostředí pro investory a developery získání marketingové výhody pro uživatele zvýšení kvality vnitřního prostředí budovy a jejího okolí snížení celkových nákladů na provoz objektu 8
Národní metodika SBToolCZ Výstupy z hodnocení jsou následující: certifikát kvality budovy - grafický symbol certifikát kvality budovy prezentační dokument protokol podrobná zpráva z hodnocení 9
Národní metodika SBToolCZ 10
Národní metodika SBToolCZ Základní princip multikriteriálního hodnocení 11
Národní metodika SBToolCZ Struktura kritérií a celkové váhy skupin 12
Environmentální kritéria Struktura environmentálních kritérií Životní prostředí 13
E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) Snížení množství emisních ekvivalentů CO 2 vzniklých jak v průběhu provozu budovy, tak jako důsledek výstavby. Jedná se tedy o redukci emisí CO 2,ekv. vzniklých v souvislosti s energií spotřebovanou během celoročního provozu budovy a snížení množství svázané produkce emisí CO 2,ekv. v použitých konstrukčních materiálech Indikátor Roční emisní ekvivalenty CO 2 v kg vztažené na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnocení se skládá ze dvou dílčích posouzení, a to ve fázi výstavby (stanovení svázaných ekvivalentních emisí oxidu uhličitého) a ve fázi provozu (stanovení ekvivalentních emisí oxidu uhličitého) Celkové emise = svázané emise + provozní emise 14
E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP) Snížení množství emisních ekvivalentů oxidu siřičitého vzniklých jak v průběhu provozu budovy, tak jako důsledek výstavby. Jedná se tedy o redukci emisí SO 2,ekv. vzniklých v souvislosti s energií spotřebovanou během celoročního provozu budovy a snížení množství svázané produkce emisí SO 2,ekv. v použitých konstrukčních materiálech Indikátor Roční emisní ekvivalenty SO 2 v kg vztažené na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnocení se skládá ze dvou dílčích posouzení, a to ve fázi výstavby (stanovení svázaných ekvivalentních emisí oxidu siřičitého) a ve fázi provozu (stanovení ekvivalentních emisí oxidu siřičitého). Stejný princip jako hodnocení E.01 (GWP) 15
E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP) Snížení dopadu lidské činnosti na eutrofizaci prostředí, při které dochází k přesycování prostředí minerálními živinami, a to především dusíkem a fosforem Zvyšující se koncentrace dusíku a fosforu v prostředí ohrožují biodiverzitu, vysoký obsah živin může mít dalekosáhlé negativní dopady na přírodní ekosystémy Indikátor Roční emise NO X v kg vztažena na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnotí se provozní emise vznikající jako důsledek spotřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů energie. Dílčí množství dodané energie na systémové hranici budovy pro celoroční provoz budovy se pomocí emisních faktorů přepočítají na emise NO X 16
E.04 Potenciál ničení ozonu (ODP) Snížení množství látek poškozujících ozonovou vrstvu, tj. emisních ekvivalentů trichlormonofluormetanu (R-11) vzniklých v průběhu výstavby budovy, a to jako důsledek výroby použitých tepelných a akustických izolací. Mezi látky poškozující ozonovou vrstvu patří halony (ty mají nejvyšší potenciál pro poškozování), látky CFC (tzv. tvrdé freony), HCFC (tzv. měkké freony), methylbromid, tetrachlormethan, aj. Indikátor Roční emisní ekvivalenty R-11 v gramech vztažených na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnotí se svázaná produkce ekvivalentních emisí R-11 u použitých tepelných a akustických izolací 17
E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) Snížení množství látek přispívajících k tvorbě přízemního ozonu, tj. emisních ekvivalentů ethenu (ethylen - C 2 H 4 ) vzniklých v průběhu výstavby budovy, a to jako důsledek výroby použitých tepelných a akustických izolací. Indikátor Roční emisní ekvivalenty ethenu (C 2 H 4 ) v gramech vztažených na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnotí se svázaná produkce ekvivalentních emisí C 2 H 4 u použitých tepelných a akustických izolací 18
E.06 Využití zeleně na pozemku Zachování či vytvoření maximálního podílu ploch s přírodním charakterem Spojení zeleně s lidskými sídly a uplatnění prvků a ploch přírodního charakteru ve vztahu k člověku má mnoho příznivých vlivů na uživatele Indikátor Podíl plochy s přírodním charakterem na celkové volné ploše pozemku [%] Podíl plochy s přírodním charakterem na celkové volné ploše pozemku (bez zastavěné plochy) (PP) se spočte dle vzorce: PP = PZ / (CP ZP) * 100 [%], resp. PP = (PZ + ZPZ) / (CP ZPV) * 100 [%] 19
E.06 Využití zeleně na pozemku 20
E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách Podpora umístění zeleně na vnější obálce budovy Indikátor Index využití zeleně [-], který je kalkulován na základě míry ozelenění potenciálních ploch Hodnotí se 2 typy zeleně dle umístění (zeleň = intenzivní či extenzivní původní nebo i kultivovaná): zelené střechy spočte se podíl plochy zelené střechy na celkové ploše střechy = A [-] zelené fasády spočte se podíl plochy zelených fasád na celkové ploše svislých obvodových neprůsvitných konstrukcích = B [-] 21
E.08 Spotřeba pitné vody Redukce spotřeby pitné vody z vodovodního řadu formou úspor a krytím části spotřeby dešťovou či užitkovou vodou Indikátor Spotřeba vody v m 3 /(osoba*rok) Z projektové dokumentace se převezme hodnota celkové spotřeby pitné vody a předpokládaný počet obyvatel. Z toho se vyčíslí měrná spotřeba pitné vody vztažená na obyvatele a rok Pokud projekt neuvádí spotřebu pitné vody, pak se spočte dle platných (např. spotřeba dle směrných čísel potřeby vody dle Přílohy č. 12 k vyhlášce č. 120/2011 Sb. 22
E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Upozornění na problematiku spotřeby primární energie a snaha o její minimalizaci. Jde o snahu snižovat množství primární energie z neobnovitelných zdrojů nutné pro krytí energetických potřeb budovy a svázanou spotřebu energie Indikátor Měrná roční spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů v MJ na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnocení se skládá ze dvou dílčích posouzení, a to ve fázi výstavby (stanovení svázané spotřeby energie) a ve fázi provozu (stanovení primární energie z neobnovitelných zdrojů dle energetické náročnosti budovy a z využitých energonositelů) 23
E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě Maximalizace využití recyklovaných, recyklovatelných a obnovitelných konstrukčních materiálů při výstavbě budovy, důraz na minimalizaci celkové hmotnosti stavebních materiálů Indikátor Kreditové hodnocení na základě tří parametrů: Podíl hmotnosti použitých recyklovaných a obnovitelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby [%] Podíl hmotnosti plnohodnotně a částečně recyklovatelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby [%] Měrná hmotnost stavby [kg/m 2 ] Základem je spočtení výkazu výměr jednotlivých konstrukčních prvků, resp. materiálů posuzované budovy. Do výpočtu spotřeby konstrukčních materiálů se zahrnují stejné konstrukce jako v kritériích E.01, E.02 a E.09 24
E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě Na každý materiál použitý ve výstavbě lze nahlížet dvěma pohledy, a to: 1) jak vznikl materiál na začátku životního cyklu budovy tedy ve fázi výstavby 2) jak lze s materiálem po dožití a demolici dále nakládat Pro bod 1) se použité materiály ve stavbě člení následovně: 1a) materiály obnovitelné 1b) recyklované materiály (materiály vzniklé recyklací) 1c) přírodní primární zdroje, tedy materiály vzniklé výrobou z primárních neobnovitelných surovin Pro bod 2) se použité materiály stavby člení následovně: 2a) materiály plnohodnotně recyklovatelné 2b) materiály částečně recyklovatelné 2c) materiály nerecyklovatelné, které putují na skládku, nebo do spalovny 25
E.11 Využití půdy Ochrana krajiny a případně i kvalitní půdy. Zvýhodnění zástavby dříve využitých území za účelem snižování záboru kvalitnější půdy pro výstavbu budovy Indikátor Stavba v kontextu ochrany přírody a krajiny Na základě informací z územního plánu a katastrálních map se pozemek stavby zařadí dle benchmarku 26
E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku Snížení množství dešťové vody odváděné pryč z pozemku za účelem menší zátěže kanalizační sítě a snížení rizika povodní Indikátor Podíl dešťové vody uchycené na pozemku na celkovém množství dešťové vody, která na pozemek dopadne [%] Množství dešťové vody zachycené na pozemku se stanoví jako objem vody zachycené v akumulačních nádržích, vsakovacích systémech, na zelených střechách a nezpevněných plochách v poměru k celkovému objemu srážek. Celkové množství srážek Q se stanoví následovně: Q = j * A / 1000 [m3/rok], kde j = roční úhrn srážek v dané lokalitě (dle mapy srážek) [mm/rok], A = plocha pozemku, včetně zastavěných ploch [m 2 ] 27
Sociální kritéria Podoba výsledné shrnující tabulky pro sociálně-kulturní oblast (S) 28
S.01 Vizuální komfort Zvýšení kvality vizuálního komfortu obyvatel budovy Indikátor Bodové ohodnocení míry viditelnosti oblohy a rozložení bytů v orientaci na světové strany V prvním kroku se prověří naplnění požadavků normy ČSN 73 0580 na hodnoty činitele denní osvětlenosti. Pokud nejsou požadavky splněny, nebo projektová dokumentace denní osvětlení neobsahuje, tak se kritérium nehodnotí (= 0 bodů) Hodnocení se sestává ze dvou bodů: Hodnocení viditelnosti oblohy Hodnocení rozložení obytných místností v orientaci na světové strany 29
S.02 Akustický komfort Zvýšení kvality akustického komfortu v budově Indikátor Akustická klasifikace obytných prostorů Hodnocení je založeno na stanovení akustických tříd jednotlivých bytů. Akustické třídy jsou čtyři A, B, C a D Pro hodnocení se stanovují: hodnoty vážené stavební neprůzvučnosti (R W) stěn a stropů mezi obytnými místnosti bytu a místnostmi druhých bytů a stěn a stropů mezi obytnými místnostmi bytu a společnými a jinými prostory domu hodnoty vážené normované hladiny akustického tlaku kročejového zvuku (L n,w ) stropních konstrukcí mezi obytnými místnosti bytu a místnostmi druhých bytů a stropů mezi obytnými místnostmi bytu a společnými a jinými prostory domu hodnoty vážené neprůzvučnosti obvodového pláště (R W ) 30
S.02 Akustický komfort Třída A: akustická třída odpovídá obzvláště dobrému akustickému klimatu, kde jsou uživatelé rušeni zvukem nebo hlukem jen výjimečně Třída B: akustická třída se značně lepším akustickým klimatem než jsou minimální požadavky pro budovy. Uživatelé mohou být v některých případech rušeni Třída C: Akustická třída odpovídající právě minimálním požadavků ve stavebních řádech Třída D: Akustická třída odpovídající starším budovám s méně vyhovujícím akustickým klimatem. V současné výstavbě budov pro bydlení je tato třída nepřípustná 31
S.03 Tepelná pohoda v letním období Zajištění tepelné pohody v letním období Indikátor Splnění požadavků na letní teplotní stabilitu obytných místností Projektová dokumentace musí obsahovat výpočty tepelné stability alespoň jedné kritické místnosti. Kritická místnost musí vykazovat: nejvyšší denní vzestup teploty vzduchu v letním období Δθ ai,max Δθ ai,max,n nejvyšší denní teplota v místnosti θ ai,max θ ai,max,n Kritickou místností pro hodnocení tepelné pohody v letním období v budově je místnost s největší plochou přímo osluněných výplní otvorů orientovaných na Z, JZ, J, JV, V, a to v poměru k podlahové ploše přilehlého prostoru 32
S.04 Tepelná pohoda v zimním období Zajištění tepelné pohody v zimním období Indikátor Splnění požadavků na zimní teplotní stabilitu obytných místností ČSN 73 0540 definuje tepelnou stabilitu v zimním období v kritické místnosti pomocí parametru poklesu výsledné teploty Δθ r,n(τ). V kritických místnostech s pobytem lidí po přerušení vytápění při vytápění radiátory, sálavými panely a při teplovzdušném vytápění, nemá Δθ r,n(τ) poklesnout více než o 3 C a v místnostech při vytápění kamny a podlahovém vytápění více než o 4 C Kritickou místností pro hodnocení tepelné pohody v zimním období je místnost s nejvyšším celkovým součinitelem prostupu tepla konstrukcí ohraničujících místnost U c podle ČSN 73 0540-4. Často je to rohová místnost pod střechou 33
S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů Kontrola a omezení používání materiálů, které mohou způsobovat zdravotní rizika Indikátor Použití materiálů s ohledem na obsah formaldehydu. V případě bytových staveb se hodnocení omezuje pouze na výběr materiálů tvořících vnitřní povrchy s minimální emisí škodlivin. Jde tedy o zajištění vysoké kvality vnitřního vzduchu výběrem produktů s nízkým, nebo žádným obsahem formaldehydu. Týká se zejména vnitřních nátěrů, lepidel, koberců a vrstvených dřevěných produktů. Nepoužívat materiály na bázi dřeva, které obsahují formaldehydové pryskyřice. Emise VOC (Volatile organic compounds) tj. škodlivé těkavé organické sloučeniny) emitované vnitřním prostředím benzen, toulen, styren, ethylbenzen, formaldehyd, trichlorethylen, tetrachlotroethylen. 34
S.06 Uživatelský komfort Vyhodnocení řady aspektů z oblasti zdravého a kvalitního bydlení Indikátor Kreditové ohodnocení několika aspektů z oblasti kvalitního bydlení V oblasti obytných i jiných staveb hraje stále větší roli kvalita vnitřního prostředí, užitný komfort staveb a jejich zdravotní a hygienická nezávadnost. Uživatele zajímá kromě architektonické kvality domu, velikosti a dispozice obytných prostorů i řada dalších praktických aspektů, které jasně přispívají k uživatelské kvalitě nemovitosti. Hodnocení se skládá z následujících dílčích oblastí: Úschova kol a kočárků Společné vnitřní užitné prostory Balkony, terasy a lodžie Vytápění a příprava teplé vody Větrání 35
S.07 Bezbariérový přístup Česká legislativa upravuje požadavky na technické požadavky staveb pro tělesně postižené pouze pro vybrané typy budov Hodnocení podporuje vybudování vyššího standardu pohybu osob po budově anebo usnadnění tohoto pohybu tam, kde to legislativa nevyžaduje Indikátor Ohodnocení na základě vyhodnocení dílčích parametrů Pro pohybové omezení jsou základním problémem hlavně fyzické překážky Důraz v návrhu by se tak měl především klást na eliminace výškových rozdílů, dodržení maximálních podélných a příčných sklonů pochozích ploch, zajištění dostatečných průjezdů a manipulačních prostor a umístění ovládacích prvků v dosahové vzdálenosti osoby na vozíku 36
S.08 Zajištění zabezpečení budovy Zabezpečení budovy a použití zabezpečovacích prvků Indikátor Srovnání úrovně skutečně provedených zabezpečovacích opatření s doporučením normy podle úrovně rizika pro daný typ a účel budovy Pro dobrou kvalitu života v budově a lokalitě je jedním z důležitých atributů zajištění bezpečnosti Stupeň zabezpečení se odvíjí od porovnání stupně plánovaných/skutečných opatření budovy se stupněm ochrany doporučeným normou ENV 14383 Prevence kriminality - Plánování městské výstavby a navrhování budov 37
S.09 Flexibilita využití budovy Zvýšení flexibility využití budovy, které zajistí delší životnost budovy Indikátor Bodový stupeň flexibility stanovený na základě použitého konstrukčního systému a jeho rozponu Flexibilní prostory mají obecně vyšší hodnotu v čase, protože umožňují snadné úpravy prostor pro různé účely Vyšší konstrukční výška a dispozičně uvolněný prostor obecně přispívají k možné změně účelu budovy. Uvolněný prostor v dispozici lze získat nejlépe použitím skeletové konstrukce, nebo kombinovaným systémem o vyšších rozponech 38
S.10 Prostorová efektivita Optimalizace využití vnitřního prostoru budovy v souvislosti s plochou, kterou zaujímají nosné a jiné konstrukce Indikátor Podíl užitné podlahové plochy na hrubé podlahové ploše Prostorová efektivita je opatřením, které vede k optimalizovanému využití podlahových ploch uvnitř budov Využití ploch by mělo být ekonomické a také má přímý vliv na ekonomiku projektu Snahou redukovat plochu zabranou stavebními konstrukcemi lze dosáhnout vyšší využitelnosti ploch a na daném zastavěném území při stejné podlažnosti objektu lze dosáhnout vyšší rentability 39
S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel Vybudování kvalitních společenských prostor v exteriéru budovy pro pobyt obyvatelů Indikátor Kvantitativní ohodnocení kvality společenských prostorů v exteriéru Kvantitativní ohodnocení kvality společenských prostorů se odehrává v několika hodnotících úrovní dle typu společenského prostoru a jeho kvality: Typ místa pobytu - střešní terasa, přízemní terasa, předzahrádka, aj. Kvalita místa dodatečná zeleň, vodní prvky, baldachýny, větrolamy, lavičky, stolky, aj. 40
Ekonomika a management Struktura kritérií v oblasti Ekonomika a management 41
C.01 Analýza provozních nákladů Jasná a promyšlená koncepce projektu v ekonomických souvislostech celého životního cyklu budovy Indikátor Bodové ohodnocení projektové přípravy z hlediska hodnocení nákladů životního cyklu Provozní náklady na údržbu a správu budovy zahrnují: poplatky firmě na facility management, úklid, údržba venkovních ploch, údržba zeleně, revize elektro, požární revize, servis výtahů, provoz recepce, provoz bezpečnostních systémů, apod. Případné zisky při provozu budovy zahrnují např. zisky při pronájmu nebytových prostorů, zisky z případného prodeje energie, která je získána z OZE 42
C.02 Zajištění prováděcí a provozní dokumentace Zajištění dostupnosti dokumentace o skutečném provedení stavby (stavebních výkresů, výkresů TZB a elektroinstalací) a uživatelských manuálů zařízení budovy pro potřeby obsluhy a majitele budovy, aby byli schopni efektivně řídit provoz budovy Indikátor Cíl a kvalita technické dokumentace ponechané pro potřeby obsluhy budovy a uživatele bytů Hodnocení probíhá slovně dle benchmarku V případě rodinných domů se kritérium nehodnotí (0 bodů) Hodnocení se skládá ze dvou částí: Hodnocení kvality a obsahu dokumentů, které budou předány budoucím majitelům a uživatelům Hodnocení provedení úložného místa pro tyto dokumenty 43
C.03 Autonomie provozu Zvýšení odolnosti provozu budovy proti výpadkům dodávky médií Indikátor Doba od přerušení dodávky média, po kterou základní systémy budovy plní svou funkci Slovní hodnocení dle nastavených benchmarků. Systém zálohy musí být nadimenzován tak, aby byl zajištěn provoz klíčových spotřebičů po určitou dobu. Klíčové spotřebiče jsou následující: nouzové osvětlení, výtahy, základní prvky TZB zajišťujících distribuci vody, případná elektronika vstupních dveří. 44
C.04 Management tříděného odpadu Podpora projektanta, developera, správce, či majitele budovy poskytnout nájemníkům/vlastníkům bytových jednotek možnost třídit/recyklovat domácí odpad Indikátor Bodové ohodnocení dostupnosti sběrných míst a kontejnerů na tříděný odpad v budově, nebo v bezprostředním okolí Projekt musí blíže specifikovat odpadové hospodářství v budově a jejím okolí. Do hodnocení se nezapočítávají místa, která spravuje veřejná správa. Hodnocení se sestává z dílčího posouzení: Vybudování sběrných míst Počet komodit, které lze ve sběrném místě vyhodit Kapacita sběrných nádob 45
Lokalita Struktura kritérií v oblasti Lokalita 46
L.01 Biodiverzita Podpora zachování ekologické hodnoty místa, které odpovídá kvalitě a množství přirozených druhů, které se nachází na místě stavby Místo stavby - půda - představuje jako nositel a stanoviště biotopu (ekosystému) veřejný smíšený statek. Nadměrná exploatace, uzurpace a devastace způsobuje celospolečenský impakt a negativní ekologický externí efekt. Musí být proto různými opatřeními trvale chráněna před zničením a znehodnocováním Indikátor Kreditové ohodnocení na základě stanovení hodnoty fauny a flory a hodnoty území/krajiny Ekologická hodnota místa se stanoví ze třech hledisek: hodnota fauny, hodnota flory a hodnota území a krajiny 47
L.02 Dostupnost veřejných míst pro relaxaci Posouzení dostupných a veřejných míst pro relaxaci v lokalitě budovy. Existence takovýchto míst a jejich dobrá dostupnost výrazně přispívá ke kvalitnějšímu životu obyvatel v budově a omezení individuální dopravy za relaxací Přístup občanů k veřejným prostranstvím je nezbytný pro kvalitu života a životaschopnost místní ekonomiky udržitelné komunity. Základní existence míst v blízkosti bydliště také významně snižují potřebu cestovat Indikátor Ohodnocení na základě vyhodnocení dostupnosti různých typů služeb a jejich vzdálenosti Nejspolehlivější metoda pro určení prostorových dat (relaxačních míst) je založena na využití Geografického informačního systému (GIS). Pomocí GIS se lokalizuje umístění jednotlivých relaxačních míst a jejich vzdálenost od objektu 48
L.03 Dostupnost služeb Posouzení dostupných služeb v lokalitě stavby. Účelem je zajištění integrity společenství, zajištění snadného přístupu k službám a v neposlední řadě snížení emisí a spotřeby energie jako důsledek redukce cestování za službami Přístup občanů k základním službám je nezbytný pro kvalitu života a životaschopnost místní ekonomiky udržitelné komunity. Základní služby v blízkosti bydliště také významně snižují potřebu cestovat Indikátor Ohodnocení na základě vyhodnocení dostupnosti různých typů služeb a jejich vzdálenosti Nejspolehlivější metoda pro určení prostorových dat (dostupnost služeb) je založena na využití Geografického informačního systému (GIS). Pomocí GIS se lokalizuje umístění jednotlivých typů služeb a jejich vzdálenost od objektu 49
L.03 Dostupnost služeb Typy služeb jsou rozděleny do třech tříd a rozlišují se následující typy služeb (přičemž do hodnocení se započítávají služby pouze do vzdálenosti 2,5 km od plošného těžiště hodnocené budovy) 50
L.04 Dostupnost veřejné dopravy Posouzení napojení budovy na systém veřejné dopravy za účelem snížení individuální automobilové dopravy Doprava v ČR představuje, obdobně jako v jiných vyspělých zemích, jeden z hlavních faktorů, který při svém rozvoji nepříznivě ovlivňuje kvalitu životního prostředí Lze předpokládat, že obyvatelé domu, který je napojen na systém MHD, budou častěji preferovat použití veřejné dopravy před individuální automobilovou dopravou. Navíc má dobrá dostupnost příznivý sociální dopad Indikátor Index dostupnosti veřejné dopravy Výsledné kreditové ohodnocení (Index dostupnosti veřejné dopravy) se stanoví na základě ohodnocení dílčích subkritérií: počet zastávek, pěší vzdálenost od zastávky, stav komunikace pro pěší a frekvence dopravního spojení 51
L.05 Bezpečnost budovy a okolí Zajištění provedení potřebných kroků pro zajištění bezpečného prostředí a snížení rizika výskytu kriminality a strachu z kriminality Pro dobrou kvalitu života v budově a lokalitě je jedním z důležitých atributů zajištění bezpečnosti Indikátor Dosažený stupeň v procesu prevence kriminality Podrobné hodnocení rizik kriminality provedené podle normy: Budovy ve fázi návrhu - ENV 14383-2:2003 Příloha A Existující budovy - ENV 14383-2:2003 Příloha B 52
L.06 Živelná rizika V ČR je největším živelným rizikem hrozba povodní. Toto kritérium tedy postihuje snížení rizika povodní a škod na budově Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. V záplavových oblastech se podle územního plánu sice nesmí stavět, ale současná praxe je někdy jiná Indikátor Umístění stavby na územích ohrožených povodněmi a existence protipovodňových opatření Hodnocení probíhá slovně dle benchmarku na základě konfrontace s povodňovou mapou a územním plánem 53
Případová studie Bytový dům, Chýně (dřevěné prefapanely) + Nízkoenergetické řešení + Využití dřeva - Veškeré energetické potřeby kryty elektřinou Environmentální kritéria 0,5 Socio-kulturní kritéria 3,0 Ekonomika a management 3,2 Celkem 1,8 54
Případová studie Bytový dům, Moravské Budějovice (zděný stěnový systém) - Standardní provedení Environmentální kritéria 1,0 Socio-kulturní kritéria 3,0 Ekonomika a management 2,8 Celkem 2,0 55
Případová studie Rodinný dům, Koberovy (dřevostavba) + Nízkoenergetický (pasivní) standard + Rekuperace + Fotovoltaický systém + Využití dřeva při výstavbě - Nevyužívání dešťové vody Environmentální kritéria 8,3 Socio-kulturní kritéria 6,1 Ekonomika a management 5,0 Celkem 7,0 56
Dotazy či připomínky: michal.kraus@vsb.cz ENS Děkuji za pozornost Ing. Michal Kraus, Ph.D. info@krausmichal.cz 57