Základy HRA, praxe v hodnocení rizik z pitné vody. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice



Podobné dokumenty
Charakterizace rizika. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Vztah dávky a účinku, referenční hodnoty, limity k ochraně zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

Vztah dávky a účinku (charakterizace nebezpečnosti) MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Požadavky na jakost pitné vody

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK

Přednáška č. 10 Informační zdroje, regulační organizace, analýza rizika

Úloha procesu EIA v preventivním dozoru oboru HOK. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Hodnocení zdravotních rizik v procesu EIA. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

Kontaminace půdy pražské aglomerace

Zjišťování toxicity. Toxikologie. Ing. Lucie Kochánková, Ph.D.

Bezpečnost potravin ve vztahu k reziduím léčiv. nové aspekty hodnocení bezpečnosti farmakologicky účinných látek

VVP Libavá vodárna Velká Střelná Hodnocení zdravotních rizik arsenu. Znalecký posudek

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Zjišťování toxicity látek

Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu. MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz

Metody hodnocení zdravotních rizik stopových množství léčiv v pitné vodě

Vodovod Měšín. Znalecký posudek

O P A T Ř E N Í. u r č u j e

ANALÝZA RIZIK. RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE

Statistické zpracování dat:

HODNOCENÍ DLOUHODOBÉ TOXICITY ÚČINNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ. Petr Skácel Státní zdravotní ústav

Hodnocení zdravotních rizik chemických látek v životním prostředí

Indikátory znečištění nový metodický pokyn MŽP

Státní zdravotní ústav. Kvalita pitné vody v ČR a její zdravotní rizika

Průzkumu znečištění a riziková analýza v komuně Phong My, Vietnam. Sanační technologie Třebíč, květen 2008

Znečištění ovzduší a zdraví

Uran v pitné vodě aktuální toxikologické informace

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

DESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ

VVP Libavá vodárna Velká Střelná Hodnocení zdravotních rizik uranu. Znalecký posudek

Co je ES, jak byl tvořen a k čemu slouží

Kvalita pitné vody v ČR v roce 2015

Seminář Běžný podnik: povinnosti a bezpečnost práce při nakládání s chem. látkami Praha

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí SUBSYSTÉM I ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

P r a c o v n í n á v r h VYHLÁŠKA. č. /2008 Sb., o podrobnostech zjišťování a nápravy ekologické újmy na půdě

490/2000 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva zdravotnictví

Hodnocení zdravotní zátěže zdravotníků manipulujících s cytotoxickými léčivy

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

CZ.1.07/1.5.00/ pracovní list. Hygiena a toxikologie. Experimentální toxikologie. Mgr. Alexandra Šlegrová

Stanovení přijatelnosti rizika. Řízení rizik

Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku

Zjišťování toxicity. Toxikologie. Ing. Lucie Kochánková, Ph.D.

Bezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.:

Ochrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví

Správná laboratorní praxe - poznámky biologické/toxikologické -

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

Obr. 7.1: Expozice indikátorovým kongenerům PCB z příjmu potravin.

Webinářpro hlavní žadatele o registraci CSA/CSR (I) 2. část nosti. 9. března George Fotakis, ECHA.

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

Expozice obyvatel chemickým látkám z pitné vody

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

P r a c o v n í n á v r h. VYHLÁŠKA ze dne 2013, o nákladech dodatečné kontroly. Předmět úpravy

Příloha č. 3: Hodnocení zdravotních rizik část 2: Znečištění ovzduší

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav

Zjišťování toxicity. Základy toxikologie a ekologie Marek Šír

PM 10 NEBO PM 2,5. (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Příloha č. 7: Hodnocení vlivu na veřejné zdraví

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

EIA z pohledu orgánu. ochrany veejného zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace

Registrace přípravků na ochranu rostlin do zeleniny z pohledu SZÚ. Hana Šumberová Státní zdravotní ústav

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Skupinový vodovod Víceměřice

Bezpečnost chemických výrob N111001

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

Státní správa v ochraně veřejného zdraví (OVZ) Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Legislativní změny v oblasti chemických látek a směsí a prevence závažných havárií. MUDr. Marie Adámková

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru

Aktualizace. analýzy rizika kontaminovaného území pro lokalitu Dolu chemické těžby DIAMO, s.p.

Protokol o zkoušce č /2016

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru

Expozice obyvatel chemickým látkám z pitné vody

Využití metody pasivního vzorkování. -pro stanovení toxicity a genotoxicity vzorků volného ovzduší

Jak připravit toxikologické souhrny v nástroji IUCLID a jak odvodit DNEL Praktický průvodce 14

Význam celkového organického uhlíku a dalších ukazatelů pro hodnocení kvality bazénových vod. Svatopluk Krýsl Zdravotní ústav se sídlem v Plzni

NRL pro komunální hluk 1

RIZIKO OLOVA Z PITNÉ VODY VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH PARDUBICKÉHO KRAJE

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

Znečištění ovzduší města Liberce

Biologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější zdravotní riziko - asociované s pitnou vodou

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

Vliv automobilových emisí na lidské zdraví

Přeložka silnice II/240 (D7 D8) úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru

Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava

Umělá koupaliště. Hodnocení rozborů vody Konzultační den. RNDr. Jaroslav Šašek

Hodnocení současného stavu zásobování pitnou vodou ve Zlínském kraji z pohledu hygienika

Postup při klasifikaci karcinogenů v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. Věc: NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU (metodické doporučení SZÚ Národního referenčního centra pro pitnou vodu)

Transkript:

Základy HRA, praxe v hodnocení rizik z pitné vody MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

Základní etapy procesu HRA Identifikace agens a jejich nebezpečnosti Vztah dávky a účinku (charakterizace nebezpečnosti) Hodnocení expozice Charakterizace rizika podklad pro řízení rizika

I. Identifikace nebezpečnosti Základní zhodnocení situace a výběr agens k hodnocení Souhrn údajů o nepříznivých účincích na člověka Toxické účinky prahové (akutní, chronické) Genotoxické účinky bezprahové Zdroje dat : epidemiologické studie, pokusy u dobrovolníků, experimenty u zvířat, testy in vitro, predikční toxikologie = souborné informace

II. Vztah dávky a účinku Charakterizace kvantitativního vztahu expozice a účinku: Referenční dávka nebo referenční koncentrace pro toxický prahový účinek Jednotka karcinogenního rizika pro kvantifikaci míry pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění bezprahový účinek Vztah expozice a účinku pro jinou kvantifikaci atributivního rizika (úmrtnost, nemocnost, počet obtěžovaných a rušených osob, dny s omezenou aktivitou nebo pracovní neschopností, apod.)

Podklady k odvození referenční dávky nebo koncentrace (prahový účinek) Základní studie - kritický účinek NOAEL (No observed adverse effect level) LOAEL (Lowest observed adverse effect level) BMD (Benchmark dose)

Vztah dávky a účinku u látek s prahovým a bezprahovým účinkem

Odvození referenční dávky NOAEL (LOAEL,BMD) RfD = ---------------------------------- UF x MF Faktory nejistoty (UF) Modifikující faktor (MF) neúplnost databáze údajů (1-10)

Faktory nejistoty (UF) Mezidruhové rozdíly Individuální variabilita v citlivosti mezi lidmi Kratší trvání expozice v základní studii Použití LOAEL místo NOAEL Závažnost účinku (negenotoxické karcinogeny, teratogeny) Nedostatky ve znalosti nebezpečnosti

Referenční dávky pro chronický perorální příjem (mg/kg/den) WHO ADI/TDI (accetable/tolerable daily intake) PTWI, PTMI (kumulativní látky) RIVM TDI US EPA RfDo IOM UL ATSDR chronická orální MRL (minimal risk level)

Referenční hodnoty pro kratší perorální expozici ATSDR - subakutní MRL (14dní - 1 rok) ATSDR akutní MRL (14 dní) SZÚ Havarijní limity v pitné vodě (30 dní) US EPA Health Advisories (1den, 10 dní)

Klasifikace karcinogenity (IARC) 1 Karcinogenní pro člověka 2A 2B Pravděpodobně karcinogenní pro člověka Možná karcinogenní pro člověka 3 Nelze klasifikovat 4 Pravděpodobně není karcinogenní pro člověka

Odvození referenčních hodnot pro bezprahový účinek Podklady epid.st.(prac.prostředí, havárie, endemické oblasti), experimenty u zvířat Extrapolace do oblasti nízkých dávek linearizovaný vícestupňový model aj. Zpřesnění - farmakokinetické modely, znalost mechanismu účinku

Referenční hodnoty pro bezprahový účinek Údaj udávající míru karcinogenního potenciálu látky (celoživotní zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádoru) Odvození - extrapolace zjištěného vztahu do oblasti nízkých dávek prakticky neověřitelné Faktor směrnice (CSF) Jednotka karcinogenního rizika (UCR) pro pitnou vodu nebo ovzduší

Vztah referenčních hodnot a úředních limitů Referenční hodnota je odvozena výhradně ze zdravotních podkladů jako bezpečná úroveň expozice může sloužit jako zdravotní návrh limitu Úřední limit přihlíží k dalším aspektům reálná situace, technická proveditelnost, vnímání rizika veřejností, analýza cost/benefit, komparace srovnání s jinými riziky, velikost populace v riziku, možnost kontroly (meze analytických metod), zachování konkurenceschopnosti, apod. vyjadřuje společensky akceptovanou úroveň bezpečnosti, resp. zdravotního rizika

Základní informace k limitům Doporučení návrhy na základě zdravotních podkladů (HRA) směrnice WHO (guidelines): Guidelines for Drinking-water Quality, 4th edition, 2011 Guidelines for Community Noise 1999 Night noise guidelines for Europe 2009 Air Quality Guidelines for Europe 2000 Air Quality Guidelines for particulare matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide, Global update 2005 Guidelines for indoor air quality: selected pollutants 2010 Závazné limity: Vyhláška č. 252/2004 Sb. limity pitné vody Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. hlukové limity Zákon č. 201/2012 Sb. - imisní limity pro venkovní ovzduší Vyhláška č. 6/2003 Sb. limity pro vnitřní ovzduší

Odvození limitů pro pitnou vodu Látky s prahovým účinkem : TDI/ADI Alokace čerpání TDI/ADI pitnou vodou Tělesná hmotnost 60 kg Denní spotřeba 2 L Směrnicová koncentrace - nezávazná UF > 1000 = provizorní Karcinogeny (1, 2A) koncentrace s rizikem 10-4,10-5,10-6

III. Hodnocení expozice Velikost, intenzita, frekvence a doba trvání expozice Exponovaná populace rizikové skupiny Expozice dávka Přímé a nepřímé metody hodnocení expozice (expoziční scénář) Výpočet dávky expoziční faktory : ADD = C x IR x EF x ED / BW x AT Kombinace expozičních cest Ověření zátěže z prostředí: biologický monitoring

IV. Charakterizace rizika Vyhodnocení a syntéza informací z předchozích kroků popis podstaty, významnosti a míry rizika Uvedení a zhodnocení nejistot, kterými je hodnocení rizika zatíženo Nemusí být vždy kvantitativní, někdy je reálná jen kvalitativní charakterizace (co může hrozit, komu a proč)

Charakterizace rizika - prahové účinky Koeficient nebezpečnosti (HQ) ADDo Cair HQ = ------------- resp. -------------- RfDo RfC Index nebezpečnosti (HI) = součet HQ (aditivní účinky) Ukazatele atributivního rizika na základě vztahů z epid. studií (úmrtnost, nemocnost, procento obyvatel rušených hlukem, )

Směsi látek s aditivním účinkem PCDD/PCDF toxický ekvivalent (TEQ) 2,3,7,8 -TCDD Faktory ekvivalentní toxicity (TEF) TEF 2,3,7,8 TCDD = 1 I toxické kongenery PCB Systém TEF WHO 2005 PAU TEQ BaP (karcinogenní účinek)

HQ (HI) - Přijatelná míra rizika Zdravotní riziko nehrozí: HQ(HI) < 1 Konzervativní přístup: HQ(HI) < 0,5 Riziko nelze vyloučit: HQ(HI) 1 HQ není ukazatel pravděpodobnosti, jde pouze o odhad, nelze stanovit, kdy potenciální riziko přechází ve skutečné

Charakterizace rizika - bezprahové účinky Zvýšení individuální celoživotní pravděpodobnosti vzniku nádoru (Individual lifetime cancer risk) ILCR = LADD x CPS nebo C x UCR Směs látek: ILCR = Σ ILCR Přijatelná míra karcinogenního rizika v ČR: ILCR = 10-6

Kvalitativní charakterizace rizika Riziko infekčních onemocnění z kontaminované vody Riziko hluku hudební produkce, stacionární zdroje hluku Rizika z pitné vody - kde nejsou dostatečně známé vztahy dávky a účinku, nebyla prokázána kauzalita, ale existují věrohodné hypotézy (Al x Alzheimerova nemoc, Mn x neurotoxicita) Rizika z ovzduší bioaerosoly, PCDD/PCDF ve vztahu k potravnímu řetězci

Praktické poznámky rizika z pitné vody Prvořadé je epidemiologické riziko: průnik splaškové a užitkové vody komunikace zdroje s vodotečí přístup cizích osob nebo zvířat klimatické vlivy - tání sněhu, srážky, sucho výpadky úpravy vody

Mikrobiologické ukazatele Escherichia coli citlivý indikátor čerstvého fekálního znečištění!!! Enterokoky více odolný indikátor fek. znečištění Clostridium perfringens velmi odolný indikátor staršího fek. znečištění, u upravené vody indikuje sníženou účinnost filtrace a možnou přítomnost virů a prvoků

Mikrobiologické ukazatele Koliformní bakterie spíše jen indikátor účinnosti úpravy vody a desinfekce nebo druhotného pomnožování bakterií v rozvodech, žijí běžně I v půdě, většina nepatogenních Počty kolonií při 22-36 C provozní indikátor, účinnost filtrace a dezinfekce vody a stavu rozvodné sítě, za vhodných podmínek se množí ve vodě

Hodnocení výsledku rozboru Zdravotní význam limitovaného ukazatele Znalost systému zásobování vodou možné příčiny zhoršené kvality vody Předchozí výsledky neobvyklost nálezu Kontext k ostatním ukazatelům, příp. doplnění Využití vody u stravovacích provozů hlavně riziko infekce Akutní riziko chem. ukazatelů: NO 3,Cu, SO 4

Riziko chemických látek Podstatou HRA je porovnání vypočtené dávky z vody (popř. i z potravy) s referenční dávkou pro perorální příjem (mg/kg/den): WHO ADI/TDI RIVM TDI Jiné (PTWI, UL) US EPA RfDo Výběr ref. hodnot: AN 16/04 VERZE 3 Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice chemickým látkám v pitné vodě (SZÚ 20.9.2011)

Hodnocení expozice z pitné vody Expoziční scénář : Veřejný vodovod trvalá expozice u celého spektra populace Zdroj pro školu, učiliště žáci, personál, školník Zdroj pro rek.zařízení hosté, personál, správce Zdroj pro podnik zaměstnanci Expoziční cesty: u těkavých látek i inhalační a dermální (THM, chlor. uhlovodíky) Jiné cesty příjmu dietární Citlivé skupiny populace kojenci, děti, těhotné ženy, nemocní Vyšší spotřeba těžce pracující, sportovci, chovanci v ústavech

Výpočet průměrné denní dávky ADD = CW x IR x EF x ED / BW x AT CW (Concentration Water) - koncentrace (mg/l) IR (Intake Rate) - množství požité vody (l/den) EF (Exposure Frequency) - frekvence expozice ve dnech za rok ED (Exposure Duration) - trvání expozice v letech BW (Body Weight) - tělesná hmotnost v kg AT (Averaging Time) doba ve dnech, na kterou expozici průměrujeme (ADDo - EDx365)

IR podle AN 16/04 verze 3 Kojenci do 3 M 0,75 l/den Kojenci 3 11,99 M 1,0 l/den Děti 1 3,99 roky. 0,95 l/den Děti 4 10,99 let..1,2 l/den Adolescenti 11 14,99 let.. 1,4 l/den Adolescenti 15 17,00 let.. 1,7 l/den Dospělí.. 2,0 l/den

BW podle antropologického průzkumu dětí a mládeže 2001 - příklady Kojenci 3 11,99 m 8,1 kg Děti 1 1,99 r.. 11,2 kg Děti 2 2,99 r.. 14,0 kg Děti 3 3,99 r..16,0 kg Děti 1 3,99 r..13,7 kg Děti 7 7,99 r.. 26,6 kg Děti 10 10,99 r.....34,7 kg http://www.szu.cz/publikace/6-celostatniantropologicky-vyzkum-deti-a-mladeze-2001

Výjimky z kvality pitné vody - podmínka EK Osobám, které by podle hodnocení zdravotních rizik mohly být konzumací méně kvalitní vody ohroženy na zdraví, musí být zajištěna dodávka vody, která svou kvalitou odpovídá vodě pitné podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

Co je podstatné pro určení ohrožené populace Použitá koncentrace látky ve vodě Volba věkových skupin - spotřeba vody ve vztahu k tělesné hmotnosti Zohlednění dietárního příjmu Hraniční hodnota HQ = 1 nebo 0,5 Zohlednění i inhalační a dermální cesty

DUSIČNANY (NO 3- ) KRITICKÝ ÚČINEK REFERENČNÍ DÁVKA: AKUTNÍ ADMK RfD US EPA CHRONICKÝ systémová toxicita u zvířat ADI WHO Výpočet z maximální i průměrné koncentrace NEJISTOTY: chronická toxicita pro člověka (strumigen, DM 1. typu)? karcinogenita (nitrosaminy)? reprodukční a vývojová toxicita? Nové informace - IARC 2010, WHO 2012 Předběžná opatrnost - HQ 0,5 pro těhotné ženy

NO 3 - HQ pro chronický účinek Věková skupina 60 mg/l 70 mg/l 80 mg/l 90 mg/l Kojenci 3-12měsíců 2,0 2,3 2,7 3,0 Děti 1-3 roky 1,1 1,3 1,4 1,6 Děti 4-5 let 1,0 1,1 1,3 1,4 Děti 6-7 let 0,7 0,9 1,0 1,1 Děti 8 9 let 0,6 0,7 0,8 0,9 Těhotné ženy 0,5 0,5 0,6 0,7 Kojící matky 0,7 0,8 0,9 1,0

MANGAN (Mn) KRITICKÝ ÚČINEK REFERENČNÍ DÁVKA: CHRONICKÝ neurotoxicita? TDI WHO Výpočet z průměrné koncentrace NEJISTOTY: neurotoxicita při příjmu Mn z pitné vody (děti) cesty expozice z pitné vody míra vstřebávání, inhalace? NOVÉ INFORMACE (kanadská studie 2010): významný vztah pro Mn v pitné vodě a IQ u školních dětí již kolem 0,2 mg/l a zřejmě mnohem vyšší vstřebávání z pitné vody než z potravy!! Zohlednit i dietární příjem Mn Předběžná opatrnost - HQ 0,5 u dětí

OLOVO (Pb) KRITICKÝ ÚČINEK: bezprahový - vztažná dávka (BMD): Těh.ženy, děti vývojová neurotoxicita Dospělí zvýšení TK, nefrotoxicita NOVÉ INFORMACE (EFSA 2010,WHO 2011): Zrušení dosavadní PTWI, potenciální riziko u dětí a těh. žen, ani doporučený prozatímní limit 10 µg/l není zcela bez rizika NEJISTOTY: skutečný příjem z vody v domech se starými olověnými přípojkami a rozvody

Vztažná dávka EFSA 0,5 µg/kg/den a přívod olova z pitné vody veřejný vodovod Průměrná denní dávka olova z pitné vody (µg/kg/den) - veřejný vodovod CW - koncentrace olova ve vodě (µg/l) Věková skupina 1,0 2,5 5 10 15 20 25 Děti 3-3,99 roky 0,06 0,14 0,28 0,57 0,85 1,14 1,42 Děti 6-6,99 let 0,05 0,12 0,24 0,48 0,72 0,96 1,20 Adolesc. 15-15,99 let 0,03 0,07 0,13 0,27 0,40 0,54 0,67 Těhotné ženy 0,03 0,07 0,15 0,29 0,44 0,58 0,73

Vztažná dávka EFSA 0,5 µg/kg/den a přívod olova z pitné vody ve škole (0,5 l/den) Průměrná denní dávka olova z pitné vody (µg/kg/den) - škola CW - koncentrace olova ve vodě (µg/l) Věková skupina 2,5 5 10 15 20 25 MŠ (děti 3-3,99 roky) 0,05 0,10 0,20 0,31 0,41 0,51 ZŠ (děti 6-6,99 let) 0,03 0,07 0,14 0,21 0,27 0,34 SŠ (adolesc. 15-15,99 let) 0,01 0,03 0,05 0,08 0,11 0,14 Těhotné ženy (personál) 0,01 0,02 0,05 0,07 0,10 0,12

Konzultace k HRA - kontakt KHS Pardubického kraje ú.p. Svitavy bohumil.havel@khspce.cz 461 533 402, 602 482 404