Stanovení přijatelnosti rizika. Řízení rizik

Transkript

1 Stanovení přijatelnosti rizika Řízení rizik

2 Výstupy z učení Znalosti: studenti reprodukují stanovení akceptovatelnosti rizik

3

4 Stanovení přijatelnosti rizika vychází z odhadu rizik kvalitativního, semikvantitativního, kvantitativního hodnocení přijatelnost definována verbálním hodnocením, vyhodnocením bodových indexů nebo konkrétními hodnotami rizika výstupy analýzy rizika jsou srovnávány s referenční úrovní pro srovnání slouží matice a mapa rizik

5 Zdroj: everyone/determining-risk-levels 5

6 Význam referenčních úrovní rizika Údaje získané odhadem rizik jsou ve fázi stanovení přijatelnosti rizik porovnávány s referenčními (mezními) úrovněmi rizik pro jednotlivé druhy nežádoucích událostí. Srovnání je podkladem pro přijetí rozhodnutí, zda riziko je či není akceptovatelné a zároveň slouží pro stanovení priorit v relaci k zavádění opatření ke zvýšení bezpečnosti systému. Relationship between individual intake and risk of adverse effects due to insufficient or excessive intake Zdroj: EFSA Scientific Opinion on principles for deriving and applying Dietary Reference Values. EFSA Journal, 2010, Vol. 8, No. 3, p

7 Filosofie posuzování rizikovosti ve vztahu k bezpečnosti RIZIKO RIZIKO Zdroj: BOŽEK, František a Rudolf URBAN. Management rizika: obecná část. Brno: Univerzita obrany, ISBN

8 Zdroj:

9 Tolerovatelné riziko Tolerance se týká ochoty přijmout vyšší než akceptovatelné riziko pro dosažení určitých výhod, např. vysokého profitu z aktivity, s vírou, že riziko je vhodným způsobem ovládané především aktivity ze společenského hlediska vysoce potřebné a prospěšné. Tolerovat riziko = riziko není vnímáno jako široce akceptovatelné nebo dokonce zanedbatelné a nelze jej ignorovat. Tolerovatelné riziko je třeba mít permanentně pod kontrolou a zároveň ho redukovat tak, jak jen to je aktuálně možné. Na straně druhé je za daného stavu a vědecko-technického pokroku společností akceptováno v podobě v jaké existuje, protože náklady na jeho redukci převyšují užitek spojený s implementací jakéhokoli známého protiopatření.

10 Disproportionality factor Zdroj:

11 Postupy stanovení hodnot referenčních úrovní přijatelnosti rizika při stanovení hodnot referenčních úrovní rizika je třeba zvažovat pravděpodobnost vzniku a dopady nežádoucí události dosažení nulového rizika je v praxi nereálné platné hodnoty referenčních úrovní rizika ovlivňují: o ekonomické aspekty o současný stav vědeckých a technických poznatků o loby velkých společností referenční úroveň rizika vyjadřuje rozhraní mezi nepřijatelným a přijatelným rizikem dané společnosti, společenské skupiny nebo individua

12 Zajištění bezpečnosti v souladu s referenční úrovní rizika zajištění stanovené nebo očekávané bezpečnosti je vyžadováno zákazníky, ekonomickými subjekty, organizacemi s formální i neformální odpovědností za bezpečnost, veřejností a dalšími stakeholders bezpečnostní požadavky se vztahují k zaměstnancům, produktům, procesům, činnostem, projektům, systémům atd. požadavky na bezpečnost v podobě referenčních hodnot úrovní rizika právní předpisy (často zahrnují i postupy posuzování a prokazování shody s těmito požadavky) technické normy a normativní dokumenty publikovány ve speciální odborné literatuře nejsou-li k dispozici limity stanovené legislativně, technickými normami či interními normativními dokumenty, mohou být vymezeny týmem expertů

13 Růst nákladů v závislost na minimalizaci rizika Nákladově únosná referenční úroveň rizika závislá na ekonomice státu

14 Risk and its mitigation costs Zdroj:

15 Postupy stanovení hodnot referenčních úrovní přijatelnosti rizika podkladem pro referenční úrovně rizik by mělo být maximum dostupných a dostatečně věrohodných informací měly by se stanovovat s využitím nejnovějších poznatků a metod získávání vstupních dat

16 Priority respektování referenčních úrovni rizika v praxi direktivy EU a v návaznosti na ně limity přijaté legislativou ČR standardy ISO a v návaznosti na ně standardy ČR oborové standardy podnikové normy a předpisy speciální odborná literatura expertní týmy, není-li referenční úroveň rizika stanovena Stanovení referenční úrovně (prahové koncentrace NOAEL) toxických sloučenin s prahovými účinky

17 Příklady stanovení hodnot referenčních úrovní přijatelnosti rizika Akceptace hodnot daných legislativou např. Nařízení vlády ČR č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením uvádí limity (referenční úrovně) pro zaměstnance a obyvatele pro neionizující elektromagnetická pole v podobě úrovní a) intenzity NF a VF elektrického pole E [V.m -1 ]; b) intenzity magnetického pole H [A.m -1 ]; c) magnetické indukce B [µt]; d) ekvivalentní hustoty zářivého toku S eq [W.m -2 ] rovinných vln; e) kontaktní proud I c [ma]. v závislosti na frekvenci elektromagnetického pole

18 Akceptace hodnot daných legislativou Dřívější legislativa ČR vyhláškou č. 8/2000 Sb., stanovila: roční frekvence ohrožení života jedné osoby v důsledku vzniku závažné havárie v okolí existujících objektů nebo zařízení nakládajících s nebezpečnými látkami hodnotou R In = 10-5 pro nově budované objekty a zařízení byla stanovena referenční úroveň individuálního rizika R In = 10-6 Referenční úroveň frekvence společenského rizika F p : pro stávající objekty pro nové objekty kde Po je počet ohrožených osob aktuální vyhláška limity nedefinuje měly by být respektovány akceptovatelné hodnoty v závislosti na charakteru posuzovaného případu

19 Akceptace hodnot daných standardy Např. standardy US EPA definují referenční úroveň pro nekarcinogenní riziko hodnotou kvocientu nebezpečí HQ. a) Je-li HQ 1, považuje se riziko za akceptovatelné; b) Když HQ (1; 4, pokládá se riziko za tolerovatelné; c) Je-li HQ > 4, má se zato, že riziko je neakceptovatelné. pro ingesci polutantu c = Chemical Concentration CR = Contact Rate EF = Exposure Frequency ED = Exposure Duration BW =Body Weight AT = Averaging Time kde UF = 10 y y N* a N* je symbol pro množinu všech přirozených čísel MF 1, 10 a zahrnuje všechny ostatní nejistoty, které nejsou obsaženy v hodnotě faktoru nejistoty

20 NOAEL a LOAEL NOAEL hodnota NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) představuje koncentraci daného polutantu, jeho tzv. prahu, při němž ještě nejsou pozorovány nepříznivé zdravotní efekty zjišťuje se ponejvíce s využitím epidemiologických studií LOAEL Lowest Observed Adverse Effect Level nejnižší dávka nebo expoziční koncentrace látky, při které je ještě pozorován statisticky významný nepříznivý účinek na organismus v porovnání s kontrolní skupinou (nejnižší dávka, při které byl pozorován škodlivý účinek)

21 Zdroj: %B8%A2%E0%B8%B2%E0%B8%A2%E0%B8%84%E0%B8%B8%E0%B8%93%E0%B8%A8%E0%B8%B8%E0%B8%A0%E0%B8%A7%E0%B8%A3%E0%B8%A3% E0%B8%93%E0%B8%A3%E0%B8%B1%E0%B8%95%E0%B8%99%E0%B8%A0%E0%B8%B4%E0%B8%A3%E0%B8%A1%E0%B8%A2%E0%B9%8C.pdf

25 Látky s bezprahovým účinkem Zdroj:

26 Akceptace hodnot daných standardy Pro genotoxické riziko definují standardy US EPA referenční úroveň hodnotou navýšení celoživotního rizika rakoviny nad všeobecný průměr ELCR. Genotoxické riziko se považuje za akceptovatelné, je-li: a) ELCR 10-6 pro ohroženou populaci více než 100 osob; b) ELCR 10-5 pro ohroženou skupinu osob; c) ELCR 10-4 pro ohroženou skupinu 1-10 osob. assessed exposure pathways (EP), age periods (A), contaminants (S) ADD EP,A,S [µg kg -1 day -1 ] represents the corresponding average daily dose CSF EP,S [kg day µg -1 ] is the cancer slope factor for the assessed exposure pathway EP and a contaminant S

27 Akceptace hodnot referenčních úrovní stanovená oborovými normami Příkladně referenční úroveň rizika pro pojišťovny je dána hodnotou frekvence f j : a) f j reflektuje frekvenci poškození či zničení nemovitosti j-tým zdrojem nebezpečí z celkového počtu k zdrojů, jež se zjišťuje pomocí zákona velkých čísel b) znalost výskytu nežádoucích událostí z předchozích období dovoluje odhadnout frekvenci zničení nebo poškození i-té nemovitosti a znalecký posudek odhadu ceny i-té nemovitosti pak její hodnotu H i c) výše pojistného S i, i-té nemovitosti se při započtení nákladů provozu a zisku pojišťovací společnosti dané koeficientem η vypočte dle vztahu:

28 Příklad každý z tisíce vlastníků nemovitosti v hodnotě 10 7 Kč chce čelit riziku její ztráty či poškození v důsledku živelní katastrofy nízká pravděpodobnost výskytu nežádoucí události např. 1 (10-3 ) očekávaná ztráta je sdílena účastníků a náklady na ztrátu při pravděpodobnosti výskytu 10-3 reprezentují pojištění ve výši cca 2x10 4 Kč pro každého účastníka při 100% nákladech a zisku pojišťovací společnosti bude-li pravděpodobnost výskytu nežádoucí události vysoká (povodňové oblasti), např. 10-1, dosahují náklady na transfer za daných podmínek hodnotu 2x10 6 Kč pojištění je pro účastníky velmi nevýhodné, při ještě vyšší pravděpodobnosti výskytu nežádoucí události téměř absurdní čím vyšší pravděpodobnost ztráty, tím vyšší průměrná ztráta pojištěného, tedy vyšší pojistné a menší vhodnost užití daného protiopatření zákazník si jen vyměňuje s pojišťovnou peníze na pokrytí vzniklých ztrát

29 Stanovení referenčních úrovní interně v rámci organizace Aplikuje se, pouze tehdy absentují-li hodnoty referenčních úrovní rizika dané legislativně, standardy apod. Např. norská armáda stanovila referenční hodnotu pro individuální riziko R In závažného zranění či úmrtí pro různé kategorie osob v relaci k výcviku ve střelbě a skladování munice takto následovně: a) R In = rok -1 osoba -1 pro zaměstnance, aktivně se účastnící provozované aktivity b) R In = rok -1 osoba -1 pro zaměstnance instituce organizující a provozující tyto aktivity c) R In = rok -1 osoba -1 pro osoby, civilní obyvatelstvo, jež není zaměstnancem armády

30 Stanovení referenčních úrovní interně v rámci organizace referenční hodnotu společenského rizika R So odvodila norská armáda pro výcvik ve střelbě od referenční úrovně společenského rizika jako maximální tolerovatelný limit rizika pro civilní obyvatelstvo vyžaduje hodnotu R So = 10-3 rok -1, což odpovídá pravděpodobnosti p = 10-6 úmrtí jednoho obyvatele ročně ze skupiny 10 3 ohrožených osob pro jeden výcvik byla tedy přijata referenční úroveň společenského rizika ve střelbě R So = 10-5 rok -1, jež akceptuje, jak standard, tak rozsah cvičení v počtu 10 střeleb ročně a skupinu 10 cvičících vojínů

31 Hodnotu referenčních úrovní lze stanovit také z rizik, jimž jsou vystaveni lidé v běžném životě z přirozených příčin, tj. z historických dat pravděpodobnosti p a následků N výskytu katastrofických událost apod. a) příkladně bylo statisticky zjištěno, že nejnižší úmrtnost z přirozených příčin je pro děti věku let dána hodnotou 10-4 osoba -1 rok -1 b) od výše uvedené úrovně rizik bývají derivována kritéria přijatelnosti rizika (referenční úrovně) pro posuzování rizik orgány státu. Případně se zahrnují jiné faktory, jako jsou podmínky a vnímání přijatelnosti rizik v různých zemích aj.

32 ALARP As Low As Reasonably Practicable Riziko tak nízké, jak je to rozumně (racionálně) proveditelné (náklady na další snížení rizika nejsou očividně v disproporci k prospěchu získaného realizací těchto opatření) 32

33 Stanovení hodnot referenčních úrovní rizika nežádoucích událostí užitím historických dat Srovnání různých typů katastrof podle pravděpodobnosti, že při nich zahyne jeden člověk a podle celkového počtu obětí při jedné události

34 Vztah jednotlivce k riziku (averze, neutrální vztah či preference rizika) Existují tři včelařská stanoviště, kde v lokalitě C jsou nejvyšší výnosy medu, ale každý rok zde dochází k vysokému úhynu včelstev. V lokalitě B jsou menší výnosy, ale k úhynu včelstev dochází jednou za pět let. Na stanovišti A jsou sice nejnižší výnosy, ale k úhynu včelstev dochází pouze jednou za 10 let.

35 Závěr Referenční úroveň rizika je zvolená, široce akceptovatelná hranice úrovně rizika zakotvená buď legislativně ve standardech, oborových normách či vnímaná jednotlivci. Její hodnota by měla akceptovat princip předběžné opatrnosti a být zvolena tak, aby dopad nebezpečí byl natolik malý, že jej lze vzhledem k pravděpodobnosti výskytu nežádoucí události zanedbat. Může reflektovat regionální poměry a různit se pro regiony, popř. lokality a měnit se s časem. Je bází posouzení, zda zbytkové riziko je či není přijatelné, resp. tolerovatelné, a to na národní, či regionální úrovni, oborově, pro širší skupiny stakeholders či jednotlivce. Porovnáním rizika s referenční úrovní se rozhodne, zda je nebo není nutné implementovat preventivní opatření.

36 Děkuji za pozornost! Dotazy?