ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

*UOHSX007TBLW* UOHSX007TBLW ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0689/2015/VZ-41410/2015/531/ESt Brno: 27. listopadu 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 8. 10. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je: zadavatel České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6, ve věci možného spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky Organizační a administrativně technická podpora při realizaci veřejných zakázek zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 20. 2. 2014, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 11. 6. 2014 pod ev. č. 489588, rozhodl takto: I. Zadavatel České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6 se při zadávání veřejné zakázky Organizační a administrativně technická podpora při realizaci veřejných zakázek zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 20. 2. 2014, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 11. 6. 2014 pod ev. č. 489588, dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v 56 odst. 5 písm. c) citovaného zákona, v návaznosti na 6 odst. 1 citovaného zákona, když nevymezil minimální úroveň

technického kvalifikačního předpokladu dle 56 odst. 2 písm. a) citovaného zákona s ohledem na druh, rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky, jelikož omezil prokázání předmětného kvalifikačního předpokladu pouze ve vztahu k veřejným zakázkám hrazených ze Strukturálních fondů Evropské unie, v důsledku čehož porušil zásadu zákazu diskriminace, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 22. 5. 2014 uzavřel smlouvu na plnění výše uvedené veřejné zakázky. II. Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6 podle 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 20 000,- Kč (dvacet tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. ODŮVODNĚNÍ I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), jako orgán příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ) 1 obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6 (dále jen zadavatel ) při zadávání veřejné zakázky Organizační a administrativně technická podpora při realizaci veřejných zakázek zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 20. 2. 2014, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 11. 6. 2014 pod ev. č. 489588 (dále jen veřejná zakázka ). 2. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele písemné vyjádření k podnětu a veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou. Po jejím přezkoumání získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední. II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 3. Účastníkem správního řízení je podle 116 zákona zadavatel. 4. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkovi řízení pod č. j. ÚOHS-S0689/2015/VZ- 32350/2015/531/ESt ze dne 8. 10. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Současně Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0689/2015/VZ-32361/2015/531/ESt z téhož dne určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. 1 Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky, pokud není výslovně uvedeno jinak. 2

5. Shora citované oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 8. 10. 2015 a tímto dnem bylo podle 113 zákona v návaznosti na 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední. 6. Úřad přípisem č. j. ÚOHS-S0689/2015/VZ-36382/2015/531/ESt ze dne 27. 10. 2015 požádal orgán metodického řízení procesu zadávání veřejných zakázek Českou republiku Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 (dále jen Ministerstvo pro místní rozvoj ) o zaslání sdělení, zda organizační zajištění (kompletní administrace) veřejných zakázek hrazených ze Strukturálních fondů vykazuje podstatné odlišnosti od organizačního zajištění (kompletní administrace) veřejných zakázek hrazených z národních fondů, případně o sdělení, v čem tyto podstatné odlišnosti spočívají, a to nejlépe do 7 dnů od dne obdržení předmětné žádosti. Ministerstvo pro místní rozvoj se ve lhůtě stanovené v dané žádosti, ani později, nevyjádřilo. 7. Usnesením č. j. ÚOHS-S0689/2015/VZ-35615/2015/531/ESt ze dne 9. 11. 2015 určil Úřad účastníku řízení lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vyjádření zadavatele ze dne 22. 10. 2015 8. Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S0689/2015/VZ-32361/2015/531/ESt ze dne 8. 10. 2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 22. 10. 2015, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující. 9. Zadavatel ve svém vyjádření primárně plně odkazuje na obsah svého stanoviska ze dne 18. 9. 2015, které Úřadu zaslal v rámci šetření podnětu na jeho výzvu, nicméně z důvodu procesní opatrnosti zadavatel ve vyjádření ze dne 22. 10. 2015 zopakoval své stanovisko k podnětu ze dne 18. 9. 2015. Zároveň zadavatel navrhuje, aby dokumenty a doklady, na které ve svém vyjádření, ať už k podnětu či ke správnímu řízení odkazuje, byly v předmětném správním řízení provedeny jako důkazy. 10. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že požadavek na referenční služby vztažené na Strukturální fondy Evropské unie, vymezený v rámci technických kvalifikačních předpokladů, plně odpovídá druhu předmětu veřejné zakázky. Zadavatel k výše řečenému dodává, že předmětem veřejné zakázky je organizační a administrativně technická podpora realizace projektu financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a spolufinancovaného z rozpočtu České republiky v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, případně v rámci jiných operačních programů, přičemž Evropský fond pro regionální rozvoj se řadí mezi Strukturální fondy Evropské unie. 11. Zadavatel v dalším uvádí, že ze zadávací dokumentace jasně vyplývá, že vybraný dodavatel bude muset zajistit, aby kompletní administrace zadávacích řízení byla nejen v souladu se zákonem, nýbrž i s příslušnými Pravidly pro výběr dodavatelů, jakož i s dalšími podmínkami vyplývajícími z programové dokumentace, kupříkladu z Příručky pro žadatele vč. příloh, metodických pokynů apod. K tomu zadavatel dodává, že vybraný dodavatel bude současně povinen zajistit veškerou činnost ve vztahu k řídícímu orgánu příslušného operačního programu, a to v rozsahu a formě požadované konkrétními programovými dokumenty. 3

12. Zadavatel v dalším poukazuje na značný rozsah již zmíněných Pravidel pro výběr dodavatelů či Příručky pro žadatele, přičemž dodává, že samostatnou kapitolou Pravidel pro výběr dodavatelů je zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž zadávání je v těchto pravidlech zcela konkrétně a podrobně upraveno. Předmětná pravidla, dle zadavatele, ukládají při administraci veřejných zakázek řadu povinností nad rámec zákona, jako např. speciální postup při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky či požadavky na dodržování pravidel publicity, nebo specifické požadavky na hodnotící kritéria apod. Vzhledem k právě řečenému je tudíž žádoucí, aby vítězný dodavatel měl patřičné zkušenosti nejen s administrací veřejných zakázek dle zákona, nýbrž právě i s administrací veřejných zakázek, jež se řídí požadavky konkrétních operačních programů. 13. Zadavatel zdůrazňuje, že znalost výše uvedených dokumentů je zcela nezbytná pro řádné poskytnutí služeb, tedy pro realizaci šetřené veřejné zakázky, neboť lze předpokládat, že dodavatel, který již tyto služby poskytoval, bude orientován v charakteru, závaznosti a hierarchii jednotlivých dokumentů a bude mít zároveň dobré povědomí o jejich obsahu, neboť u operačních programů obecně dochází v rámci jednotlivých výzev zpravidla pouze k dílčím úpravám. Zadavatel je přesvědčen, že takto zkušený dodavatel již bude obeznámen v zadávacích řízeních s konkrétními oblastmi a fázemi, v nichž není postup při zadávání veřejné zakázky upraven zákonem či kde se jedná o úkon vůči Řídícímu orgánu. Zadavatel k tomu poznamenává, že dodavatel bez výše uvedených zkušeností bude muset nově nastudovat naprosto všechny dokumenty související s daným dotačním programem, a to včetně příslušných implementačních dokumentů, avšak i přesto mu bude chybět praktická zkušenost spočívající např. ve výkladu programových dokumentů či v komunikaci s Řídícím orgánem. 14. Na podporu svého tvrzení o oprávněnosti požadavku na referenční zakázky hrazené ze Strukturálních fondů odkazuje zadavatel na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S381/2011/VZ- 20015/2011/530/RNi ze dne 21. 12. 2011, ve kterém se Úřad údajně přímo vyjádřil k požadavku zadavatele na referenci spočívající v poskytnutí právní služby, která zahrnuje komplexní administraci zadávacího řízení dle zákona, kde předmět plnění těchto veřejných zakázek byl financován ze Strukturálních fondů Evropské unie, přičemž Úřad neshledal důvody pro uložení sankce a konstatoval, že k porušení zákona ze strany zadavatele nedošlo. Dále zadavatel poukazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S631/2011/VZ- 3443/2012/510/ASh ze dne 9. 10. 2012, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R297/2012/VZ-13367/2013/310/MMl ze dne 16. 7. 2013, a které potvrzuje oprávněnost požadavku zadavatele na referenční zakázky hrazené ze Strukturálních fondů. 15. Zadavatel dále podotýká, že o nediskriminačním požadavku na referenční zakázky hrazené ze Strukturálních fondů, stanoveném v rámci technických kvalifikačních předpokladů, svědčí i ta skutečnost, že nabídku podalo v šetřeném zadávacím řízení celkem 9 uchazečů, přičemž ani jeden z nich nebyl vyloučen z důvodu neprokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů. 16. Závěrem svého stanoviska zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že technické kvalifikační předpoklady byly nastaveny v souladu se zákonem, bezprostředně souvisely s předmětem a složitostí veřejné zakázky, přičemž nevedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže či k nedůvodnému omezení potenciálních uchazečů, a byly tak v souladu s ustanovením 6 zákona, především pak se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace. 4

17. S ohledem na shora uvedené tudíž zadavatel navrhuje, aby Úřad podle 117a písm. f) zákona správní řízení zastavil. Vyjádření zadavatele ze dne 11. 11. 2015 18. Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S0689/2015/VZ-35615/2015/531/ESt ze dne 9. 11. 2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 11. 11. 2015, které Úřad obdržel téhož dne. V předmětném stanovisku zadavatel uvádí, že v plném rozsahu odkazuje na své vyjádření ze dne 22. 10. 2015 (viz bod 8. a následující odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž opětovně předesílá, že vymezil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu dle 56 odst. 2 písm. a) zákona tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, když řádně zdůvodnil objektivní existenci potřeby stanovit předmětný kvalifikační předpoklad ve vztahu k veřejným zakázkám hrazených ze Strukturálních fondů Evropské unie. III. ZÁVĚRY ÚŘADU 19. Úřad přezkoumal na základě 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených zadavatelem, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. Relevantní ustanovení zákona 20. Podle 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. 21. Podle 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem a) Česká republika, b) státní příspěvková organizace, c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, d) jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 22. Podle 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 23. Podle 52 odst. 1 zákona v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. V případě 5

otevřeného řízení se zavedením dynamického nákupního systému je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace nejpozději s podáním předběžné nabídky. 24. Podle 56 odst. 2 písm. a) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být 1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo 2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo 3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně. 25. Podle 56 odst. 5 zákona je ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. U kvalifikačního předpokladu podle 56 odst. 3 písm. a) nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Relevantní ustanovení dalších právních předpisů 26. Podle 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vysokých školách ), vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že: a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti, c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání, d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní, 6

e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou, f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů. 27. Podle 2 odst. 2 zákona o vysokých školách je vysoká škola právnickou osobou. 28. Podle 5 odst. 1 zákona o vysokých školách se veřejná vysoká škola zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 29. Podle 18 odst. 2 zákona o vysokých školách jsou příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy zejména: a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu, c) dotace ze státního rozpočtu, d) poplatky spojené se studiem, e) výnosy z majetku, f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů, g) výnosy z doplňkové činnosti, h) příjmy z darů a dědictví. Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce 30. Zadavatel zahájil podle 26 zákona zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku odesláním písemné výzvy k podání nabídek ze dne 20. 2. 2014 (dále jen výzva ) dne 21. 2. 2014. Písemnou výzvu zaslal zadavatel celkem pěti zájemcům. 31. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel specifikoval předmět veřejné zakázky v části c) Stručný popis zakázky: výzvy jako kompletní administraci zadávacích řízení v následujících režimech dle zákona: o o o o o o otevřené řízení, zjednodušené podlimitní řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, užší řízení, soutěžní dialog, a dále o realizaci o výběrových řízení na veřejné zakázky malého rozsahu, 7

o soutěží o návrh. Přesný počet zadávacích a výběrových řízení a soutěží o návrh není znám, uzavřena proto bude rámcová smlouva. Předpokládaný počet jednotlivých typů řízení je v poměru 10 (otevřené řízení) 70 (zjednodušené podlimitní) 20 (ostatní), celkem až 100 zadávacích či výběrových řízení a soutěží o návrh. V roce 2014 se očekává minimálně 6 otevřených řízení, 42 zjednodušených podlimitních a 12 řízení jiného typu. Zadavatel si však s ohledem na charakter předmětu plnění vyhrazuje právo určit jak celkový počet řízení, tak skladbu jejich typů v závislosti na průběhu realizace projektu a z něj vyplývajících potřeb zadavatele; výše uvedené počty jsou proto jen orientační a slouží především uchazečům k získání co nejúplnější představy o charakteru a rozsahu předmětu veřejné zakázky. 32. Lhůtu pro podání nabídek stanovil zadavatel v části g) Lhůta a místo pro podání nabídek: výzvy do 20. 2. 2014. Z důvodu chybného označení data pro podání nabídek zadavatel dodatečnými informacemi č. 1 stanovil nově lhůtu pro podání nabídek, a to na 14. 3. 2014. 33. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena v části i) Předpokládaná hodnota zakázky: výzvy na max. 4 900 000,- Kč bez DPH. 34. V části p) Kvalifikační kritéria: výzvy zadavatel uvedl, že Kvalifikační kritéria, která musí splnit každý uchazeč, jsou uvedena v zadávací dokumentaci. 35. Zadavatel v podrobnostech vymezil předmět veřejné zakázky v bodě 2. Předmět veřejné zakázky rámcové smlouvy, konkrétně v části 2.1 Předmět plnění veřejné zakázky rámcové smlouvy (dále jen veřejná zakázka ), zadávací dokumentace, v němž, mimo jiné, stanovil, že předmětem veřejné zakázky je Organizační a administrativně technická podpora při realizaci veřejných zakázek, pořizované ze zdrojů OP VaVpl a státního rozpočtu ČR v rámci projektu Materiálový výzkum pro InovaSEED (reg. č. CZ.1.05/3.1.00/14.0301), Bezpečnost a obrana pro InovaSEED (reg. č. Konkurenceschopné strojírenství pro InovaSEED (reg. č. CZ.1.05/3.1.00/14.0305) a InovaNET (reg. č. CZ.1.05/3.1.00/10.0209) a dalších projektů dle předmětné veřejné zakázky, případně ze zdrojů jiných OP. 36. V totožném bodě, konkrétně v části 2.2 Podrobný popis předmětu veřejné zakázky, vč. technických podmínek, zadávací dokumentace dále zadavatel uvedl, že Organizační a administrativně technickou podporou při organizaci veřejných zakázek se pro účely tohoto zadávacího řízení rozumí podpora realizace projektu financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a spolufinancovaného z rozpočtu ČR v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (dále OP VaVpl) (zejména Prioritní osy 2 a 3), případně v rámci jiných Operačních programů. Zadavatel, jako veřejný zadavatel dle ust. 2 zákona, je povinen při nákupu dodávek, služeb či stavebních prací v rámci realizace projektu postupovat v souladu se zákonem, případně dalšími předpisy upravujícími zadávání veřejných zakázek. ( ) Předmětem veřejné zakázky budou dále tyto konzultační a poradenské činnosti: o o odborné konzultace, včetně komentáře a výkladu k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, a výklad Pravidel pro výběr dodavatelů v rámci OP v případě podání námitek ze strany uchazečů vypracování: 8

o ( ). návrhu rozhodnutí o námitce uchazečů návrhu stanoviska zadavatele k podané námitce v případě podání návrhu na přezkum ze strany uchazeče bude vybraný uchazeč vyřizovat: řešení námitky a návrhu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 37. Zadavatel v bodě 4. Kvalifikace uchazečů, konkrétně v části 4.3 Technické kvalifikační předpoklady, zadávací dokumentace vymezil požadavky na splnění technických kvalifikačních předpokladů, přičemž, mimo jiné, uvedl, že Splnění technických kvalifikačních předpokladů uchazeč prokáže dle 56 odst. 2 písm. a) zákona, seznamem významných služeb poskytnutých uchazečem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí. Přílohou tohoto seznamu musí být (i) osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo (ii) osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo (iii) smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění uchazeče, není-li současně možné osvědčení podle předchozích bodů od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně. Za významnou službu obdobného charakteru bude považováno organizační zajištění (kompletní administrace) veřejných zakázek hrazených ze Strukturálních fondů, a to: o o V minimálním počtu 5 (pěti) zakázek, z nichž alespoň dvě musí být nadlimitní a tři podlimitní. Tyto zakázky budou v celkovém (kumulativním) objemu (součtu předpokládaných hodnot těchto veřejných zakázek) alespoň 50 mil. Kč bez DPH. Celková (kumulativní) odměna uchazeče za poskytování těchto služeb pak musela činit alespoň 250 tis. Kč bez DPH ( ). 38. Z Protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 14. 3. 2014 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 9 nabídek na plnění veřejné zakázky, a to včetně nabídek podaných uchazeči Bohemia VZ, s.r.o. v likvidaci, IČO 28882831, se sídlem Tusarova 1152/36, 170 00 Praha 7 - Holešovice (dále jen vybraný uchazeč Bohemia VZ, s.r.o. ), uchazečem Eurovision, a.s., IČO 27691845, se sídlem Veveří 2581/102, 616 00 Brno (dále jen vybraný uchazeč Eurovision, a.s. ) a uchazečem Regionální poradenská agentura, s.r.o., IČO 26298163, se sídlem Starobrněnská 690/20, 602 00 Brno (dále jen vybraný uchazeč Regionální poradenská agentura, s.r.o. ). 39. Ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 3. 2014 vyplývá, že nabídka jednoho z uchazečů byla hodnotící komisí vyřazena, a to z důvodu neprokázání splnění kvalifikace. Z předmětné zprávy je dále zřejmé, že hodnotící komise doporučila zadavateli uzavřít rámcovou smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem Bohemia VZ, s.r.o., s vybraným uchazečem Eurovision, a.s., a s vybraným uchazečem Regionální poradenská agentura, s.r.o. 40. Zadavatel se s názorem hodnotící komise plně ztotožnil a dne 31. 3. 2014 rozhodl o výběru nejvhodnějších nabídek, a to nabídek podaných výše uvedenými vybranými uchazeči. 9

41. Se shora jmenovanými vybranými uchazeči zadavatel následně dne 22. 5. 2014 uzavřel rámcovou smlouvu o poskytování služeb č. 84301/2014/01. Úřad uvádí, že konkrétní částka za plnění šetřené veřejné zakázky nebyla v předmětné smlouvě sjednána, avšak v článku třetím Odměna, platební podmínky, konkrétně v bodě 3.1, smlouvy je stanovena výše nepřekročitelné částky, konkrétně je zde uvedeno že Smluvní strany se dohodly, že celková odměna za jednotlivá plnění všech poskytovatelů nepřesáhne částku 4 900.000,- Kč bez DPH. K postavení zadavatele 42. V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele. Ustanovení 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici veřejného zadavatele. Jedním z těchto subjektů je podle 2 odst. 2 písm. d) zákona i tzv. jiná právnická osoba. 43. Podle 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu 2 odst. 2 písm. d) zákona, musí být obě výše popsané podmínky splněny kumulativním způsobem. 44. Jestliže jde o naplnění první ze shora předestřených podmínek v šetřeném případě, tj. že daná právnická osoba musí být založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, pak je třeba konstatovat, že zákon nikterak blíže nespecifikuje, co se míní uspokojováním potřeb veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu. Za účelem objasnění předmětné definice je tudíž nutné vycházet z relevantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen SDEU ). 45. Z relevantní judikatury SDEU je možno učinit, mimo jiné, tyto závěry: a) Při posuzování, zda je určitý subjekt zadavatelem, je třeba posuzovat rovněž aktuální pozici příslušné osoby, zda aktuálně uspokojuje v rámci některé ze svých činností potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, či nikoliv. Nelze si tedy vystačit s posuzováním těch činností, za jejichž účelem byla daná osoba založena či zřízena. (Rozsudek ze dne 12. prosince 2002, C 470/99 Universale-Bau AG, Bietergemeinschaft: 1) Hinteregger & Söhne Bauges.m.b.H. Salzburg, 2) ÖSTÜ-STETTIN Hoch- und Tiefbau GmbH proti Entsorgungsbetriebe Simmering GmbH.). b) Status zadavatele není závislý na relativní důležitosti, kterou má činnost uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, v rámci veškeré činnosti daného subjektu. (Rozsudek ze dne 10. listopadu 1998, C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV.) Jinými slovy řečeno: v případech, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou 10

běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti. (Rozhodnutí SDEU C-44/96 ve věci Mannesmann Angelbau Austria AG and Others vs. Strohal Rotationsdruck GesmbH.). c) Potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu jsou chápány mimo jiné jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a (jako druhá varianta) které se stát, z důvodu obecného zájmu, rozhodl poskytovat sám, nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv. (Rozsudek ze dne 10. listopadu 1998, C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV). 46. Ze shora citovaných rozsudků SDEU lze dovodit, že jako potřeby veřejného zájmu je nutno chápat takové potřeby, na jejichž uspokojování má zájem širší okruh osob. Nejde tedy o potřeby, z nichž by měl užitek pouze konkrétní subjekt. V takovém případě by se jednalo o potřeby ryze soukromého charakteru. Potřeby veřejného zájmu jsou naopak potřeby, jejichž uspokojování slouží relativně neomezenému okruhu subjektů, jež se nacházejí na území konkrétního územního samosprávného celku (v prostředí České republiky na území obce či kraje), či dokonce na území státu jako takového (tzn. potřeby uspokojované fakticky v zájmu všech občanů České republiky). Jinými slovy řečeno, za potřeby veřejného zájmu je třeba považovat ty potřeby, na jejichž řádném a pokojném uspokojování má zájem sám stát, a které sám stát taktéž uspokojuje, případně jejich uspokojování svěřuje od něj odvozeným subjektům. Potřeby veřejného zájmu se projevují v celé řadě oblastí dané společnosti (komunity). Typicky mezi ně lze řadit např. potřeby projevující se v oblasti hospodářské, sociální, kulturní, dále v oblasti životního prostředí a v neposlední řadě i potřeby týkající se sféry vzdělávání. 47. Za účelem zjištění, zda zadavatel vykonává (uspokojuje) konkrétní potřebu (případně potřeby) veřejného zájmu, vycházel Úřad, mimo jiného, i ze zákona o vysokých školách. 48. Z dikce 1 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoké školy přispívají k vědeckému, kulturnímu, sociálnímu a ekonomickému rozvoji celé společnosti, tzn. veřejnosti. Jak bylo řečeno již výše, potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů. Současně bylo Úřadem konstatováno, že mezi potřeby veřejného zájmu bezpochyby náleží i potřeby vztahující se ke sféře vzdělávání. Jestliže vysoké školy svou činností, resp. poskytováním svých služeb, směřují k uspokojení potřeb společnosti v oblasti vědecké, kulturní, sociální a v neposlední řadě rovněž v oblasti ekonomické, nemůže být sporu o tom, že jsou zakládány za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť poskytování vzdělávacích služeb je jedním ze základních předpokladů hospodářského, politického i společenského rozvoje celé společnosti. Vzdělávání je proto zcela jistě veřejným zájmem, o čemž svědčí i fakt, že právo na vzdělání je v České republice chráněno na úrovni ústavního zákona, a to konkrétně v čl. 33 odst. 2 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad uzavírá, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (a sice za účelem poskytování terciálního vzdělávání), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. 49. V předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo popsáno a dovozeno, že zadavatel splňuje první z podmínek vymezených v 2 odst. 2 písm. d) zákona, tedy 11

že se jedná o právnickou osobu, která uspokojuje potřebu veřejného zájmu, jež nemá průmyslovou nebo obchodní povahu. K tomu, aby bylo možné zadavatele v šetřeném případě označit za veřejného zadavatele podle 2 odst. 2 písm. d) zákona, proto zbývá ověřit, zda je splněna i druhá z podmínek předvídaných v citovaném ustanovení zákona. 50. K tomu, aby byla splněna druhá z podmínek obsažených v 2 odst. 2 písm. d) zákona, pak musí právnická osoba, která uspokojuje potřebu (potřeby) veřejného zájmu, být v určitém vztahu (vzniklém v důsledku jejího financování, ovládání, případně v důsledku jmenování jejích orgánů) k veřejnému zadavateli ve smyslu 2 odst. 2 zákona. 51. Z výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014 vyplývá, že výnosy zadavatele z veřejných zdrojů národních i zahraničních činily 3 909 056 000,- Kč z celkového objemu výnosů zadavatele představujících částku 4 873 333 000,- Kč, přičemž prostředky poskytnuté z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 (dále jen Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ) představovaly částku 3 162 392 000,- Kč. Vzhledem k právě řečenému je zřejmé, že objem prostředků plynoucích zadavateli z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy představoval téměř 65 % z celkových výnosů zadavatele za rok 2014. Úřad na tomto místě poznamenává, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, coby organizační složka státu, tedy organizační složka České republiky, je veřejným zadavatelem ve smyslu 2 odst. 2 písm. a) zákona (viz 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k právě řečenému má Úřad tudíž za prokázané, že v předmětném roce (tj. v roce 2014) byl subjektem, jenž zadavatele převážně financoval, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, coby veřejný zadavatel podle 2 odst. 2 písm. a) zákona, a tudíž je bez dalšího splněna i druhá z podmínek, které jsou uvedeny v 2 odst. 2 písm. d) zákona. 52. Na základě výše popsaných skutečností proto nezbývá než vyslovit dílčí závěr, a sice ten, že zadavatel v šetřeném případě je veřejným zadavatelem podle 2 odst. 2 písm. d) zákona, jelikož uspokojuje potřebu veřejného zájmu (zajišťuje vysokoškolské vzdělávání), přičemž je převážně financován veřejným zadavatelem (Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy), čímž jsou kumulativně splněny obě podmínky vymezené ve shora citovaném ustanovení zákona. Osoba zadavatele veřejné zakázky je tudíž zcela prokazatelně dána. 53. Závěrem této části odůvodnění Úřad předesílá, že zadavatel nečinil tuto skutečnost spornou, tzn. nikterak nerozporoval, že by se při zadávání šetřené veřejné zakázky nenacházel v pozici zadavatele podle 2 odst. 1 zákona, tedy v pozici zadavatele veřejné zakázky. K výroku I. tohoto rozhodnutí 54. Úřad primárně v obecné rovině konstatuje, že v zákonem vymezených případech je předpokladem účasti dodavatele v zadávacím řízení prokázání splnění kvalifikace, kterou se rozumí jeho způsobilost realizovat veřejnou zakázku. Požadavky na prokázání splnění kvalifikace je veřejný zadavatel povinen stanovit v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě o zahájení zadávacího řízení, přičemž je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. 12

55. Úřad v této souvislosti poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009, podle kterého Předmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod. Odpovědnost za stanovení kvalifikačních kritérií je proto plně na zadavateli. Zadavatel podle předmětu veřejné zakázky volí konkrétní další kvalifikační kritéria, kterými vymezuje odpovídající úroveň způsobilosti dodavatele poskytnout, dodat nebo provést předmět veřejné zakázky. Pokud ve vztahu k veřejné zakázce dospěje k závěru, že splnění dalších kvalifikačních kritérií není nutné, nemusí jejich prokazování požadovat vůbec. Pokud však dospěje k závěru opačnému, musí pečlivě vážit, jaké minimální kvalifikační požadavky jsou pro provedení jím zadávané veřejné zakázky nezbytné. Musí se přitom vyvarovat všech požadavků, které s předmětem zadávané zakázky nesouvisí věcně či bezprostředně. ( ) Stanovení kvalifikačních kritérií proto může omezit výběr potencionálních dodavatelů, to je však možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi, navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Stanovení kvalifikačních kritérií včetně jejich minimální úrovně rozhodně nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potencionálních dodavatelů. Naopak jejich účelem je zabezpečit účast všech potencionálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou zakázku splnit. Dále v citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že nastavení kvalifikačních předpokladů, které nemají vazbu na předmět nebo rozsah zadávané veřejné zakázky, ale pouze znemožní některým dodavatelům se o konkrétní veřejnou zakázku ucházet, lze považovat za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacím řízení. 56. V návaznosti na výše uvedené Úřad předesílá, že vymezení kvalifikačních předpokladů je výlučnou pravomocí zadavatele. Je to právě zadavatel, kdo by měl, z logiky věci, nejlépe vědět, co konkrétně má tvořit předmět veřejné zakázky a jaký okruh dodavatelů tak bude dostatečně kompetentní poptávaný předmět reálně plnit. Účelem požadavků na kvalifikaci je přitom objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimálních kvalifikačních předpokladů má tudíž zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří mají veškeré právní, finanční, ekonomické a technické předpoklady tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Současně však Úřad podotýká, že zadavatel si musí být vždy vědom toho, že vymezením kvalifikačních předpokladů, a to zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat, a proto nemůže při stanovování kvalifikačních předpokladů postupovat zcela libovolně. Zadavatel je při vymezení kvalifikačních předpokladů obecně, tedy i při vymezení technických kvalifikačních předpokladů, limitován především základními zásadami zadávacího řízení, tj. zásadami nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení, jež nachází své vyjádření v 6 odst. 1 zákona, a dále ustanovením 56 odst. 5 písm. c) zákona, které zadavateli ukládá povinnost vymezit minimální úroveň kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. 13

57. K významu 6 odst. 1 zákona se ve svém rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008 rovněž vyjádřil Nejvyšší správní soud, který konstatoval, že Toto ustanovení totiž v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. (...) smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli). 58. Nejvyšší správní soud dále v citovaném rozsudku uvedl, že ( ) za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, přičemž je zřejmé, že právě pro takto nastavené kvalifikační předpoklady mohou veřejnou zakázku splnit jen někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), kteří by jinak (bez takto nastavených předpokladů) byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. 59. Z výše uvedeného tak vyplývá, že nastavení kvalifikačních předpokladů nesmí vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či jakémukoliv zvýhodnění některého z dodavatelů. Zadavatel musí naopak umožnit rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit. Zásada nediskriminace se pak při vymezení požadavků zadavatele na prokázání splnění kvalifikace bez dalšího promítá i do 56 odst. 5 písm. c) zákona, podle kterého je, Úřad opakuje, zadavatel povinen vymezit minimální úroveň kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. 60. Úřad v dalším předesílá, že při zkoumání toho, zda zadavatelem nastavené zadávací podmínky, a to včetně jeho požadavků na prokázání kvalifikace, odpovídají zákonu, musí být vždy pečlivě zohledněny veškeré aspekty konkrétního případu. Do úvahy proto musí být brána, vedle dalších okolností, i povaha poptávaného předmětu veřejné zakázky, tzn. jeho běžnost, či naopak exkluzivnost a od ní se odvíjející velikost, resp. šíře, relevantního trhu. Úřad zdůrazňuje, že při posuzování zákonnosti zadávacích podmínek musí být současně poskytnut prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele. Úřad podotýká, že znaky porušení zákona bude vykazovat, ve vztahu k vymezení zadávacích podmínek, tedy i požadavků na kvalifikaci, výlučně takové jednání zadavatele, kdy tento vymezí zadávací podmínky skutečně excesivně, čili tak, že dopad jeho jednání na konkurenční prostředí bude zjevně nepřiměřený důvodům, které zadavatele k takovému vymezení zadávacích podmínek vedly. 61. V šetřeném případě zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky jako organizační a administrativně technickou podporu při realizaci veřejných zakázek financovaných ze zdrojů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a státního rozpočtu České republiky a dalších projektů dle předmětné veřejné zakázky, případně ze zdrojů jiných 14

operačních programů, přičemž organizační a administrativně technickou podporou se rozumí podpora realizace projektu financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a spolufinancovaného z rozpočtu České republiky v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, případně v rámci jiných operačních programů (viz body 35. a 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 62. K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů na veřejnou zakázku pak zadavatel, mimo jiného, požadoval dle 56 odst. 2 písm. a) zákona předložení seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech, přičemž za významnou službu obdobného charakteru je považováno organizační zajištění (kompletní administrace) veřejných zakázek hrazených ze Strukturálních fondů, a to: V minimálním počtu 5 (pěti) zakázek, z nichž alespoň dvě musí být nadlimitní a tři podlimitní., přičemž Tyto zakázky budou v celkovém (kumulativním) objemu (součtu předpokládaných hodnot těchto veřejných zakázek) alespoň 50 mil. Kč bez DPH. Celková (kumulativní) odměna uchazeče za poskytování těchto služeb pak musela činit alespoň 250 tis. Kč bez DPH. (viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že referenční zakázky předkládané potenciálními dodavateli za účelem prokázání technického kvalifikačního předpokladu dle 56 odst. 2 písm. a) zákona, musely být hrazeny ze Strukturálních fondů Evropské unie. 63. Úřad uvádí, že smyslem kvalifikačního předpokladu podle 56 odst. 2 písm. a) zákona je poskytnutí záruky zadavateli, že vítězný uchazeč bude dodavatelem zkušeným, který má znalosti a zkušenosti nabyté z předcházejících realizací obdobných veřejných zakázek. Uvedený kvalifikační předpoklad je však nutné stanovit nejen přiměřeně k rozsahu, složitosti a druhu veřejné zakázky, čili dostát požadavku 56 odst. 5 písm. c) zákona, ale současně je třeba při jeho formulaci zohlednit základní zásady zadávacího řízení zakotvené v ustanovení 6 odst. 1 zákona, zejména pak zásadu zákazu diskriminace. 64. Ve světle shora předestřených závěrů proto Úřad posoudil druh, rozsah a složitost předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, přičemž dospěl k závěru, že v rámci předmětné veřejné zakázky není objektivně zdůvodnitelné vyžadovat po dodavatelích reference o realizaci služeb spočívajících v kompletní administraci veřejných zakázek hrazených pouze ze Strukturálních fondů Evropské unie. Úřad má za to, že v případě posuzované veřejné zakázky není objektivní důvod předpokládat, že dodavatel, který v posledních 3 letech administroval zadávací řízení na veřejné zakázky financované z jiných zdrojů než ze Strukturálních fondů Evropské unie, není schopen stejně kvalitně zrealizovat předmětnou veřejnou zakázku jako dodavatel, jenž za stejné období organizačně zajišťoval (administroval) veřejné zakázky hrazené ze Strukturálních fondů Evropské unie, jak požadoval v šetřeném případě zadavatel. 65. Úřad na tomto místě předně uvádí, že rozhodné období, za které se kvalifikační předpoklady podle 56 odst. 2 písm. a) zákona prokazují, jsou poslední tři roky. Vzhledem ke lhůtě pro podání nabídek, která byla zadavatelem stanovena do 14. 3. 2014 (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a rovněž s ohledem na 52 odst. 1 zákona, bylo tudíž možné prokazovat splnění kvalifikace na předmětnou veřejnou zakázku za období od 14. 3. 2011 do 14. 3. 2014. Úřad konstatuje, že do tohoto časového rámce zasáhla dvě programová období Evropské unie, prostřednictvím nichž jsou formulovány stanovené politiky Evropské unie, a sice programové období 2007-2013 a programové období 2014-2020, přičemž Strukturální fondy Evropské unie se v obou těchto obdobích řadily mezi 15

fondy Evropské unie. Mimo skupinu Strukturálních fondů Evropské unie nicméně existovala v programovém období 2007-2013 řada dalších fondů Evropské unie, sloužící rovněž k realizaci politik Evropské unie, jako např. Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský námořní a rybářský fond, Fond solidarity apod. Stejně tak v programovém období 2014-2020 existují i další programy mimo skupinu Evropských strukturálních a investičních fondů, jak je pro toto období tato kategorie fondů označována. Vzhledem k výše popsanému tudíž Úřad zdůrazňuje, že pojem Strukturální fondy Evropské unie nelze ztotožňovat s pojmem fondy Evropské unie, byť všechny tyto fondy, tedy i Strukturální fondy, slouží shodně jako prostředek k uskutečňování a naplňování jednotlivých operačních programů. Úřad doplňuje, že fondy Evropské unie nicméně nejsou jediným možným zdrojem financování veřejných zakázek, neboť podstatná část veřejných zakázek je hrazena z národních zdrojů, tzn. z rozpočtu České republiky, resp. z veřejných financí přerozdělených z národního rozpočtu na jednotlivé zadavatele. Z vymezení předmětu veřejné zakázky, kterým je organizace a administrativně technická podpora při realizaci veřejných zakázek hrazených, mimo jiného, ze zdrojů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a státního rozpočtu České republiky, vyplývá, že zadavatel realizuje veřejné zakázky především v oblasti výzkumu a vývoje. Úřad uvádí, že výzkum a vývoj jsou v České republice financovány zejména z rozpočtových kapitol jednotlivých ministerstev či Akademie věd ČR nebo Grantové agentury ČR. 66. Ze shora uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu dle 56 odst. 2 písm. a) zákona zúžil toliko na 2 fondy Evropské unie, spadající pod zastřešující termín Strukturální fondy, čímž znemožnil prokázání daného kvalifikačního předpokladu těm potenciálním dodavatelům, kteří mají znalosti a zkušenosti s administrací zadávacích řízení na veřejné zakázky financované z jiných fondů Evropské unie než ze Strukturálních fondů, přičemž rovněž zamezil v soutěži o posuzovanou veřejnou zakázku i těm dodavatelům, jež v minulosti úspěšně administrovali zadávací řízení na veřejné zakázky, které byly financovány výlučně z národních zdrojů, případně byly kromě národních zdrojů spolufinancovány z fondů Evropské unie nespadajících mezi Strukturální fondy. Úřad nepovažuje požadavek zadavatele, aby referenční zakázky musely být hrazeny výhradně ze Strukturálních fondů, za zdůvodnitelný povahou šetřené veřejné zakázky. Úřad předesílá, že do předmětu plnění veřejné zakázky měla spadat jednak kompletní administrace druhů zadávacích řízení vyjmenovaných v 21 odst. 2 zákona, včetně administrace zadávacích řízení na veřejné zakázky malého rozsahu, dále poskytování odborných konzultací a provádění výkladu zákona, konečně pak řešení námitek a případně návrhu podaného nespokojeným dodavatelem u Úřadu. Úřad má za to, že z praktického hlediska administrace zadávacích řízení na veřejné zakázky hrazené plně, případně spolufinancované, ze Strukturálních fondů Evropské unie nevykazuje nikterak markantní odlišnosti od administrace zadávacích řízení na veřejné zakázky financované z fondů Evropské unie, které slouží shodně jako Strukturální fondy jako prostředek k financování politik Evropské unie, avšak mezi Strukturální fondy nenáležející, potažmo od administrace zadávacích řízení na veřejné zakázky hrazené ze zdrojů národních. Je třeba si uvědomit, že základním pramenem pro administraci všech zadávacích řízení bez rozdílu je samotný zákon. Zákon tak klade na administrátora konkrétního zadávacího řízení celou řadu povinností od zahájení tohoto zadávacího řízení až po jeho ukončení, resp. povinnosti přesahující ukončení zadávacího řízení typicky konkrétní uveřejňovací povinnosti. 16

U veřejných zakázek financovaných z určitého fondu (fondů) Evropské unie pro administrátora vyvstává konkrétní škála povinností jdoucích nad rámec zákona, např. komunikace s řídícím orgánem daného operačního programu v průběhu zadávacího řízení. Úřad nicméně podotýká, že tato škála povinností nad zákonný rámec není podle jeho názoru u veřejných zakázek hrazených výhradně ze Strukturálních fondů Evropské unie natolik specifická a rozsáhlá, aby zde byl bez dalšího vyloučen předpoklad, že bude splněna i administrátorem, jenž má zkušenosti s realizací zadávacích řízení na veřejné zakázky hrazené z jiných fondů Evropské unie než z fondů Strukturálních, potažmo s realizací zadávacích řízení na veřejné zakázky hrazené z národních zdrojů. Úřad nikterak nerozporuje zájem zadavatele na tom, aby veřejná zakázka byla v praxi dodavatelem řádně plněna a splněna. Požadavek zadavatele v šetřeném případě, aby dodavatelé ke splnění technického kvalifikačního předpokladu dle 56 odst. 2 písm. a) zákona předložili referenční zakázky hrazené výlučně ze Strukturálních fondů Evropské unie, již však překračuje únosnou hranici, resp. překračuje zákonem dovolený prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a vytváří tak bezdůvodnou překážku v soutěži o veřejnou zakázku pro ty potenciální dodavatele, kteří v minulosti řádně a i jinak kvalitně administrovali řadu zadávacích řízení na veřejné zakázky, jež však nebyly hrazeny ze Strukturálních fondů Evropské unie, jak protiprávně požadoval zadavatel. 67. Pro ilustraci podobenství ohledně rozsahu povinností administrátora při zadávání veřejných zakázek hrazených ze Strukturálních fondů Evropské unie a veřejných zakázek hrazených z jiných fondů Evropské unie, Úřad odkazuje např. na Operační program Doprava, který je financován jak ze Strukturálních fondů, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tak rovněž z Fondu soudržnosti, který se mezi Strukturální fondy neřadí. Úřad uvádí, že každý operační program má stanovena pravidla pro výběr dodavatelů, která rozšiřují pravidla stanovená zákonem, zejména pokud se jedná o publicitu, monitorování projektu a rovněž stanovují pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž zadávání zákon de facto neupravuje. Nicméně všechny příručky a pravidla pro zadávání konkrétních veřejných zakázek v rámci daného operačního programu musejí primárně vycházet ze zákona o veřejných zakázkách. Vzhledem ke skutečnosti, že oba výše zmíněné fondy jsou používány v rámci jednoho operačního programu, je tak možné se důvodně domnívat, že organizační zajištění (administrace) zadávacího řízení na veřejnou zakázku hrazenou z Evropského fondu pro regionální rozvoj a administrace zadávacího řízení na veřejnou zakázku hrazenou z Fondu soudržnosti, nebudou vykazovat zásadní odlišnosti, pokud jde o množství povinností, jež z těchto zadávacích řízení pro administrátora plynou. Jinak řečeno, lze předpokládat, že dodavatel, jenž má zkušenosti s administrací zadávacích řízení na veřejné zakázky, které byly financovány z Fondu soudržnosti, jenž, Úřad opakuje, nespadá do Strukturálních fondů Evropské unie, bude disponovat obdobnými předpoklady (zkušenostmi) pro plnění veřejné zakázky jako dodavatel se zkušenostmi s administrací veřejných zakázek hrazených ze Strukturálních fondů Evropské unie. Úřad tudíž, ve světle shora řečeného, neshledává objektivní příčinu, která by zajišťovala, resp. poskytovala zadavateli záruku, že předmět posuzované veřejné zakázky může být bezvadně splněn toliko dodavatelem, který má zkušenosti s administrací zadávacích řízení na veřejné zakázky hrazené ze Strukturálních fondů Evropské unie, resp. Úřad nespatřuje důvod, pro nějž by zadavateli nepostačovala zkušenost s administrací zadávacích řízení na veřejné zakázky financované z jiných fondů Evropské unie, než ze Strukturálních fondů. 17