Otázka: Divadlo a drama v antickém Řecku Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): lada Kulturní centra rané egejské civilizace: Kréta (mínojská kultura: 2500-1400 př.n.l.) Mykény (heladská kultura: 1600-1100 př.n.l.) Trója (zničena Řeky asi 1300 př.n.l) nepřímý vliv: bohové a hrdinové se obj. v Iliadě a Odysseii i ve většině dramat Řecká civilizace -formovala se v 8.-6.př.n.l., hl.polit.jednotky: polis = městské státy, Dórové = Sparta, Korint.., Iónové = Athény..(rozhod.postavení Sparta, po válce s Persií Athény) -králové tyrani(často podporovali umění) demokracie(athény) -bohové-lidské vlastnosti, také podléhají osudu (věčná nejistota=příznivé pro vznik dramatu) - Člověk je mírou všech věcí. (Protágorás) Původ tragédie 6.stol.př.n.l. : Thespis, Choirilos, Pratinas, Frýnichos page 1 / 5
-záznamy od r.534 př.n.l., kdy byla oficiálně v Athénách vyhlášena soutěž o nejlepší tragédii v rámci Městských Dionýsií (náb.slavnosti): 1.vítěz Thespis = kozlí písně (původ neznámý: možná šlo o tance kolem obětního kozla,nebo byl 1.cenou) - Aristoteles-Poetika: drama se vyvinulo z dithyrambů (hymnus zpívaný a tančený na počest Dionýsa) malý improv.příběh + refrén (lit.je zaznamenal Arion, jeho písním se říkalo tragikon drama) jak dlouhá byla cesta od dithyrambu k tragédii se neví, zás.krok bývá připis Thespidovi + existuje mnoho dalších teorií o původu tragédie - Městské Dionýsie: poslední ze 4 Dionýsií(od r.534 nejdůl.), orgie+intoxikace+oběti(i lidské) 5.stol.př.n.l.: Aischylos, Sofokles, Euripides - z více než 1000 dramat mnoha autorů se dochovalo 31 tragédií od 3 autorů - shodné rysy: prolog (seznamuje s dřívějšími událostmi), parodie (vstup sboru), 3-6 epizod rozdělených sborovými písněmi, exodus (odchod sboru a všech postav) - většinou jednota místa, času a děje (dramatizována pouze poslední část příběhu) - všechny dochované trag. vychází z mýtu nebo historie - soustředili se na psychologické a etické atributy postav (sociál. a fyzické ne) - Aischylos zavedl druhého herce, Sofokles třetího (toho pak využ.i např.aischylos) Aischylos (asi 523-456, z asi 80 her dochováno 7) Peršané, Sedm proti Thébám, Oresteia (trilogie), Prosebnice, Upoutaný Prométheus (všechno pravděpodobně byly součásti trilogií) ORESTEIA (jediná řecká dochovaná trilogie) schéma: vyhrocování jednoho principu proti druhému a jejich následné smíření obecnějším principem (osobní msta vytváří řetěz soukromé viny a trestu a v závěru je vytlačena neosobní silou státu smíření konfliktu všeobjímajícím principem umožňuje rozřešit děj šťastně) postavy ztělesňují kosmické konflikty (jen málo, ale ostře řezaných a mohutných rysů) filozofický a náboženský dramatik + velké nároky na div.potenciál častá vizuální symbolika, neobvyklé tance sboru, nákladná scéna a kostýmy page 2 / 5
Sofokles (asi496-406, asi 120/7her) Aiás, Antigona, Oidipus král, Élektra, Trachiňanky, Filoktétés, Oidipus na Kolóně + velká část satyrského dramatu Slídiči -vyhrál 24 soutěží (poprvé r.468 porazil Aischyla), zavedl 3 herce, poprvé použil malované dekorace -větší důraz na indiv. charakter psychol. motivace (nejsou bezchybní), obvykle vystaveni krizi vedoucí k utrpení a sebepoznání (+ poznání existence vyššího zákona) OIDIPUS KRÁL (platí za nejdokonalejší řeckou tragédii) - účinnost v samotné síle dram.jednání (žádné složité efekty), pečlivě motivovaná expozice, gradace napětí Euripídés (asi 480-406, asi 90/18) Médeia, Élektra, Andromaché, Hekabé, Prosebnice, Trójanky, Ifigenie v Tauridě, Orestes + Kyklóps (s.d.) ve své době nepříliš oblíben: zpochybňoval tradiční hodnoty, vybíral si nevhodné náměty (Faidřina láska k nevl.synovi, Médeina vražda dětí ) zpochybňuje smysl bohů pro spravedlnost světem vládne náhoda realistické prvky charakterizace, dialogu i kostýmování prvky, které se rozvinuly až později: náměty z podružných mýtů, měnil velké mýty.. Ión, Helena, Ifigenie v Tauridě - přesah k tragikomedii a melodramatu Satyrské drama : sbor = satyrové (průvodci Dionýsa), náčelník otec satyrů Silénius - strukturou podobné tragédii (epizody/sbory) - hovorový jazyk, venkovské prostředí, často bujný tanec a neslušné řeči a gesta - burleskní: často zesměšňují bohy a jejich činy - dohra po tragédiích (komická úleva po vážných dramatech) někdy spojené tématem page 3 / 5
- jediné kompletní: Kyklóps od Euripída Komedie - r.487(486) přijata do Městských Dionýsií - původ: Aristoteles vznikla z improvizací zpěváků falických písní (mnoho různých fal.obřadů taneční sbor ve zvířecích maskách, sbor tlusťochů, satyrů, na chůdách, nesoucí obří fal.symboly ) - vliv mohl mít Epicharmos (Sicílie) fraškovité situace,slovní hříčky,parodie - jiná teorie: spojení falických sborů a scének mimu (mimos = krátké satirické scénky všed.života nebo burleskní verze mýtů) 5.stol.př.n.l. : Aristofanes, Magnés, Ekfantidés, Kratinos, Kratés, Eupolis (hl.soupeř Aristofana) Aristofanes (asi 448-380, asi40/11-jediné dochované z 5.stol.př.n.l.) Acharňané, Jezdci, Oblaka, Vosy, Mír, Ptáci, Lysistrata, Žáby, Ženský sněm, Bohatství, Ženy o Thesmoforiích - ozn.jako stará komedie : komentář soudobé společnosti, politiky, literatury a peloponéské války - fantastická nadsázka (sexuální stávka, která ukončí válku Lysistrata) - nejlepší lyrika i nejobscénnější scény řecké lit. (slasti jídla, pití, sexu..) - schéma: 1.část: prolog (atmosféra),sbor,debata o přednostech daného plánu rozhodnutí vyzkoušet ho, sborová óda k publiku (disk.někt soc.a polit.problémy, obhajuje zvolenou linii nebo chválí autora), 2.část: důsledky zvoleného plánu, závěr: smíření postav a jejich odchod na nějaké radovánky r. 404 Athény poraženy v peloponéské válce konec polit. a spol. satiry (vzn. nové typy kom.) pokles kvality tragédie = konec první velké epochy dramatického písemnictví v dějinách lidstva page 4 / 5
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Divadlo a drama v antickém Řecku - maturitní otázka ZSV Více materiálů na Studijni-svet.cz page 5 / 5