Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Podobné dokumenty
Sinice Cyanobacteria (Cyanophyta, Cyanoprokaryota)

Sinice Cyanobacteria (Cyanophyta, Cyanoprokaryota)

World of Plants Sources for Botanical Courses

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení

SINICE RUDUCHY. Štěpánka Žárová Petra Červienková

CZ.1.07/1.5.00/

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Co znamená, že jsou sinice prokaryotické organismy, jakou buněčnou součást v nich nikdy nenajdeme?

CYANOBACTERIA (Cyanophyta) - sinice

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ

Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, Mgr. Lenka Šejnohová, CCT. & Masarykova Univerzita

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Co znamená, že jsou sinice prokaryotické organismy, jakou buněčnou součást v nich nikdy nenajdeme?

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

prokaryotní Znaky prokaryoty

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá

1- Úvod do fotosyntézy

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Úvod do mikrobiologie

FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Sinice "vynález" thylakoidů a fykobilisómů. oxygenní fotosyntéza (proto také oxyfototrofní baktérie) (umějí ovšem i sulfurogenní fotosyntézu)

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita rostlin 1. přednáška Cyanobacteria, Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita rostlin: řasy a sinice

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Autor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

Maturitní témata Biologie MZ 2017

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Fylogenetický strom - BACTERIA. Strom je odvozen na základě sekvence 16S ribozomální RNA (


Digitální učební materiál

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Základy buněčné biologie

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Vzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H ADP + 16P i

Biologické odstraňování nutrientů

Stavba prokaryotické buňky

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

Metabolismus příručka pro učitele

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

základní přehled organismů

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

SINICE. Kde se vzaly? Co jsou to sinice? cyanobakterie (sinice) a řasy přirozená součást života ve vod. nádržích. důsledek eutrofizace.

základní přehled organismů

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace

Základní vlastnosti živých organismů

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)

Martina Bábíčková, Ph.D

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Martina Bábíčková, Ph.D

Digitální učební materiál

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

Biosyntéza sacharidů 1

Biologické odstraňování nutrientů

Botanika - bezcévné rostliny PRAKTICKÉ CVIČENÍ

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, Bakterie

M A T U R I T N Í T É M A T A

ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh Seminář a cvičení z biologie

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY

LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

Transkript:

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz

1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie 4. Fyziologie růstu bakteriální populace 5. Výživa a metabolismus bakterií 6. Metabolismus bakterií I 7. Metabolismus bakterií II 8. Genetika bakterií 9. Nejvýznamnější zástupci bakterií a jejich význam 10.Sinice 11.Kvasinky 12.Vláknité houby 13.Viry a priony

Opakování nejvýznamnější zástupci bakterií a jejich význam Patogen je mikroorganismus, který žije ve vzájemně prospěšném vztahu se svým hostitelem. Správně Špatně Infekce dýchacích cest jsou převážně vyvolány bakteriemi. Správně Špatně Produkce antibiotik, vitamínů a aminokyselin pomocí biotechnologií spočívá ve využití chemické syntézy a extrakce organickými rozpouštědly. Správně Špatně Genové inženýrství je založeno na izolaci cílové DNA a jejím přenosu do hostitelské buňky. Správně Špatně

Opakování nejvýznamnější zástupci bakterií a jejich význam Rekombinantní enzymy nachází uplatnění v potravinářství, medicíně, farmacii a v zemědělství. Správně Špatně Pro produkci mléčných výrobků se využívají fermentující bakterie rodu Saccharomyces a Candida. Správně Špatně Nitrifikace při čištění odpadních vod probíhá za anaerobních podmínek s využitím bakterií rodu Nitrosomonas a Nitrosococcus. Správně Špatně Bioremediace je využití mikroorganismů pro získávání kovů z hlušiny. Správně Špatně

1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie 4. Fyziologie růstu bakteriální populace 5. Výživa a metabolismus bakterií 6. Metabolismus bakterií I 7. Metabolismus bakterií II 8. Genetika bakterií 9. Nejvýznamnější zástupci bakterií a jejich význam 10.Sinice 11.Kvasinky 12.Vláknité houby 13.Viry a priony

Sinice (Cyanobacteria) Jednoduché autotrofní organismy Prokaryotická buňka Nejstarší fotosyntetizující organismy tvorba kyslíkaté atmosféry Země Osídlení všech biotopů na Zemi

Sinice stavba buňky Cyanofycin Buněčná stěna DNA Cytoplasmatická membrána Thylakoid s fykobilisomy Škrob Aerotopy Karboxysom Ribosom Tuk Slizová pochva

Sinice stavba buňky Buněčná stěna - Barví se gramnegativně - Vrstevná peptidoglykan a lipoproteinová vnější vrstva - Na povrchu často sliz Cytoplasmatická membrána - Zajištění transportu látek - Zahájení oddělování dceřiných protoplastů při dělení - Sídlo enzymů oxidativní fosforylace Nukleoid - Kruhovitá molekula DNA

Sinice stavba buňky Thylakoidy - Ploché váčky s fotosyntetickým aparátem - V membráně barviva chlorofyl a, α- i β-karoten, xantofyly Thylakoidy 1 µm

Sinice stavba buňky Thylakoidy - Na povrchu thylakoidního váčku fykobilisomy - Fykobilisomy součástí barviva fykobiliny (allofykocyanin, fykocyanin a fykoerythrin) funkce světlosběrné antény hv hv hv hv PE Fykoerythrin Membrána thylakoidu PC Fykocyanin AP Allofykocyanin Chromatická adaptace změna poměru fykoerythrinu a fykocyaninu dle okolních podmínek

Sinice fotosyntéza Fotosyntéza - Rostlinného typu - 6 CO 2 + 12 H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 + 6 H 2 O - Světelná fáze využití světelné energie k tvorbě ATP (cyklická fosforylace) a NADPH (necyklická fosforylace, vznik kyslíku) - Temnostní fáze fixace CO 2 v Calvinově cyklu - Některé sinice fakultativně anaerobně fototrofní zdroj elektronů H 2 S místo H 2 O

Sinice fotosyntéza Cyklická fosforylace Elektronový transportní řetězec Světlo Chlorofyl Chlorofyl Excitované elektrony Energie pro tvorbu ATP Přenašeč elektronů Necyklická fosforylace Světlo Chlorofyl Excitované elektrony Elektronový transportní řetězec NADP + Energie pro tvorbu ATP (2 e - ) H 2 O H + + H + 1/2 O 2

Sinice stavba buňky Karboxysomy - Drobná tělíska tvaru mnohostěnu - Obsahují enzym RuBisCo fixace CO 2 v Calvinově cyklu Inkluze - Škrobová zrna zásobní látka sinicový škrob - Polyfosfátová granula - Cyanofycinová zrna zásobní polypeptidy

Sinice stavba buňky Aerotopy - Válcovitá struktura - Stěna z glykoproteinů, propustná pro plyny rozpuštěné ve vodě - Regulace polohy sinic ve vodním sloupci Heterocyty - Tlustostěnné buňky, fixace vzdušného dusíku - Vznik z vegetativních buněk při dusíkovém hladovění - Fixace dusíku u sinic netvořících heterocyty v době, kdy neprobíhá fotosyntéza Aerotopy Heterocyt

Sinice stavba buňky Akinety - Trvalé, odpočívající tlustostěnné buňky - Vznik z vegetativních buněk při nedostatku živin, nízké teplotě či osvětlení - Omezená metabolická aktivita - Vysoký obsah zásobních látek v cytoplasmě Akineta Akineta Heterocyt

JARO Sinice životní cyklus Povrchová voda Dostatek světla Vegetativní buňky Tvorba filamentů Limitace dusíkem Limitace světlem a živinami Heterocyty Aerotopy Akinety Dostatek živin Sediment Klíčení Promíchání sedimentů

Sinice stélka Jednobuněčná - Nejjednodušší, často obalena slizem a tvorba kolonií Vláknitá - Nevětvená - Nepravě větvená - Pravě větvená Kolonie Nevětvená vlákna Nepravě větvená vlákna Pravě větvená vlákna (Microcystis) (Oscillatoria) (Scytonema) (Stigonema)

Sinice rozmnožování Pouze nepohlavní Dělení buněk nebo fragmentace stélky Tvorba baeocytů vícenásobné dělení protoplastu, uvolnění buněk roztržením buněčné stěny Tvorba hormogonií několikabuněčné úseky u vláknitých sinic Baeocyt

Sinice nejvýznamnější zástupci Microcystis - Kulovité buňky v nepravidelných koloniích, planktonní Oscillatoria - Přímá nebo lehce zahnutá vlákna, netvoří heterocyty, ani akinety, na dně rybníků, pohyb drkavým způsobem Anabaena - V planktonu i na dně rybníků a tůní, tvorba heterocytů a akinet, produkce toxinů Nostoc - Makroskopické kolonie na půdě a v písku, symbiont v lišejnících, tvorba heterocytů Stigonema - Tvorba heterocytů a hormogonií, na půdě, kůře stromů a kamenech

Sinice ekologie Výskyt - Povrch vlhké půdy a skal - Sladké i slané vody - Tvorba vodního květu ohrožení ostatních organismů přímou kompeticí biomasy a hromadným odumíráním na konci sezony - Tolerance k extrémnímu ph (ph 5-13) a teplotám (až 73 C) - Tolerance k dlouhodobé dehydrataci

Sinice ekologie Extracelulární symbiózy - Fotobiont ve stélkách lišejníků Vlákna hub Buňky řas nebo sinic Vlákna hub - V mechorostech, kapraďorostech a nahosemenných rostlinách dodávají rostlinám dusík Intracelulární symbiózy - V buňkách prvoků a řas

Sinice ekologie Travertiny - Srážením vápenatých a železitých solí z minerálních vod v důsledku snížení koncentrace CO 2 fotosyntetickou aktivitou sinic Stromatolity - Hřibovité útvary - Usazováním CaCO 3 v pochvách sinic

Sinice ekologie Produkce toxinů - Produkty sekundárního metabolismu - Toxicita: vyšší rostliny a houby < sinice < bakterie - Neurotoxiny anatoxin, saxitoxin nekoordinované pohyby, vypouklé oči, zástava srdce, udušení - Hepatotoxiny cylindrospermopsin, mikrocystiny poškození jater a ledvin - Dermatotoxiny při kontaktu vyrážky - Cytotoxiny cytotoxické i cytostatické účinky - Genotoxiny mutagenní a genotoxická aktivita Anatoxin Saxitoxin Cylindrospermopsin Mikrocystin

Sinice ekologie Omezení rozvoje sinic - Vždy nezbytné odstranění vnějšího zdroje živin, odtěžení sedimentů - Mechanické odstraňování biomasy sinic - Aplikace koagulantů do vod Mechanické odstraňování biomasy sinic Aplikace koagulantů z lodi

Sinice využití Zvýšení úrodnosti rýžových polí v Asii Složka potravy ve východní Asii Fykobiliny potravinářská barviva, fluorescenční značky v medicíně

Sinice shrnutí Prokaryotické organismy Buněčná stěna podobná buněčné stěně gramnegativních bakterií Thylakoidy membránové váčky obsahující fotosyntetické pigmenty Fotosyntéza rostlinného typu Tvorba heterocytů a akinet Rozmnožování výhradně nepohlavní Osídlují rozmanité biotopy, tvorba vodního květu

Reference Bláha L., Babica P., Maršálek B. (2009): Toxins produced in cyanobacterial water blooms toxicity and risks. Interdisciplinary Toxicology 2: 36-41. Flores E., Herrero A. (2010): Compartmentalized function through cell differentiation in filamentous cyanobacteria. Nature Reviews Microbiology 8: 39-50. http://highered.mcgraw-hill.com/ http://www.sinicearasy.cz/pokr/sinice Kalina T., Váňa J., Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii, Karolinum, Praha, 2005. Vermaas W.F.J.: Photosynthesis and respiration in cyanobacteria. In: Encyclopedia of Life Sciences, Macmillan Publishers Ltd., Nature Publishing Group, 2001. Willey J., Sherwood L., Woolverton C., Prescott s principles of microbiology, McGraw-Hill, New York, 2009.