CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI PRÁVNÍ JEDNÁNÍ Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D.
Právní skutečnosti jsou předpokladem vzniku právních následků, které s nimi platné právo spojuje jsou typickým důvodem (impulsem) pro vznik právního vztahu (právního poměru) třídění právních skutečností: a) projevy vůle právní jednání a protiprávní jednání b) bez projevu vůle právní události a protiprávní stavy
Právní jednání projev vůle sledující vznik právního následku kromě vyjádřených následků vyvolává i následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran vůli lze projevit aktivně (konáním) i pasivně (nekonáním - opomenutím) různé následky mlčení náležitosti právního jednání: existence vůle, vážnost, srozumitelnost a určitost - bez těchto náležitostí jde o zdánlivé právní jednání (nejde o právní jednání)
Podmínky vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky splnění podmínky musí být možné; jinak se k ní nepřihlíží podmínka suspenzivní (odkládací) X podmínka rezolutivní (rozvazovací) následky neoprávněného splnění podmínky následky neoprávněného zmaření splnění podmínky
Výklad právních jednání rozhoduje obsah simulované a disimulované právní jednání výklad dle úmyslu jednajícího byl-li nebo musel-li být adresátu znám; jinak objektivizace kritériem průměrné osoby v postavení toho, komu bylo jednání určeno další výkladová kritéria: okolnosti a obsah negociace (co jednání předcházelo), zavedená praxe stran, chování stran po uskutečněném jednání pravidlo contra proferentem speciální úprava v právním styku podnikatelů / 558 o.z./
Forma právních jednání obecná zásada bezformálnosti předepsaná forma ujednáním stran nebo nařízením zákona požadavek písemné (či vyšší) formy může být dán důkazní, informační, signalizační (varovnou), zajišťovací nebo kontrolní funkcí obligatorní písemná forma pro zřizování, převod, změnu nebo zrušení věcného práva k nemovité věci písemná forma vždy vyžaduje podpis jednajícího změna obsahu jednání, které mělo zákonem předepsánu formu, je možná pouze v téže nebo přísnější formě
Listina soukromá a veřejná u soukromé listiny se musí prokazovat pravost a správnost (je- li zpochybněna); důkazní břemeno má ten, kdo se ve svůj prospěch listiny dovolává; je-li však podepsána, má se za to, že pravost a správnost je uznána, tj. důkazní břemeno se přesouvá na toho, kdo zjevně listinu podepsal nebo na jeho právního nástupce veřejná listina je vydaná orgánem veřejné moci (nebo prohlášená zákonem); je plným důkazem o skutečnostech v ní uvedených; předpoklad správnosti, pravosti a pravdivosti; nesmí však mít zcela fundamentální vady pak není veřejnou listinou
Jednání vůči nepřítomnému nutné dojití projevu vůle nepřítomné osobě (do její dispoziční sféry) záměrné zmaření dojití je bez účinků fikce dojití (nutno však odesílatelem prokázat) projev vůle možno odvolat, je-li činěn písemně a odvolání dojde nejpozději s odvolávaným projevem vůle vyvratitelná domněnka doby dojití došlé zásilky (3. pracovním dnem po odeslání; do zahraničí 15. pracovním dnem po odeslání)
Neplatnost právních jednání (I.) generální klauzule: spíše platné, než neplatné částečná neplatnost a oddělitelnost soudní ingerence pro odstranění neplatnosti změnou obsahu jednání, za podmínek dle 577 o.z. odpovědnost za neplatnost právního jednání důvody neplatnosti: a) rozpor s dobrými mravy a/nebo kvalifikovaný rozpor se zákonem, případně výslovné ustanovení zákona b) počáteční nemožnost plnění
Neplatnost právních jednání (II.) přednost relativní neplatnosti (tj. podmíněné platnosti) před absolutní neplatností absolutní neplatnost jen pro zjevný rozpor s dobrými mravy a/nebo takový rozpor se zákonem, který narušuje veřejný pořádek; rovněž pro počáteční nemožnost plnění některé zvláštní případy neplatnosti: nesvéprávnost (ale viz 65 o.z.), duševní porucha, nedostatek formy (možno však zhojit), omyl o rozhodující okolnosti nebo vyvolaný lstí, bezprávná výhrůžka (pouze relativní námitka) jednání, ke kterým se nepřihlíží, nejsou neplatná, ale nicotná