Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období 2008 2013 Oponentní posudek Předložený návrh rozvojového plánu by měl být jedním ze zdrojů, na základě nichž by krajský úřad mohl zpracovat krajský plán rozvoje sociálních služeb a požádat o dotaci ze státního rozpočtu na zajištění poskytování sociálních služeb v Jihočeském kraji. Je nepochybné, že město České Budějovice jako krajské město a největší město v Jihočeském kraji v tomto smyslu má významné postavení a jeho plán by měl tvořit významnou součást celého krajského plánu. Z tohoto pohledu musím s politováním konstatovat, že k tomu, aby tuto roli mohla předložený návrh sehrát, je nezbytné jeho zásadní přepracování. Přestože celý materiál je značně obsáhlý a na první pohled je možno ho chápat jako bohatý zdroj informací o stávající sociálně demografické situaci v městě a v jeho správním obvodu a z ní vyplývajících potřebách v sociální oblasti, po jeho podrobném prostudování je zřejmé, že tuto roli nenaplňuje. K tomuto tvrzení mě vedou především tato stanoviska a zásadní připomínky: 1. V materiálu zcela postrádám některé stěžejní kapitoly, které by měly tvořit jeho nosnou osu. V tomto smyslu se jedná především: - o analýzu vybavenosti města České Budějovice a jeho spádového území (u některých typů služeb i jeho jednotlivých městských částí) jednotlivými typy sociálních služeb, porovnání úrovně vybavenosti tohoto s celostátními a krajskými údaji (popř. i s údaji o vybavenosti měst a jejich spádového území se srovnatelnými městy v ČR) a zdůvodnění odchylek od těchto hodnot tato data jsou stěžejní především pro samotné město tak, aby mohlo reagovat na názory poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb, neboť na rozdíl od nich, je město v možnostech uspokojování těchto potřeb limitováno (v materiálu uvedený přehled poskytovatelů jednotlivých sociálních služeb viz str. 132 a násl. je pouze jejich výčtem z registru poskytovatelů sociálních služeb bez jejich bližší sumarizace) - o porovnání trendů ve vývoji jednotlivých sociálních služeb na území města s trendy, které se uplatňují v evropských zemích, popř. i v jiných regionech u nás, - o souhrnnou analýzu poznatků vyplývajících jednotlivých provedených šetření tak, aby byly analyzovány jednotlivé poznatky od různých skupin respondentů, - na základě rozboru těchto charakteristik a poznatků zpracovanou prognózu vývoje sociálních služeb na území města a jeho spádového území (v případě některých sociálních služeb rovněž prognózu jejich vývoje na území jednotlivých městských částí) a to nejenom do r. 2013, ale s ohledem
na nepříznivé demografické trendy spočívající především ve stárnutí populace u vybraných typů péče o staré občany i po tomto datu, - o finanční kvantifikaci náročnosti jednotlivých navrhovaných opatření vč. orientačního rámce struktury financování sociálních služeb (jakým podílem se na financování bude podílet Magistrát města České Budějovice, jednotlivé spádové obce, jaký se předpokládá podíl jednotlivých nestátních neziskových organizací, jak budou participovat na krytí nákladů uživatelé služeb, kolik finančních prostředků se bude požadovat od Jihočeského kraje, kolik od MPSV). 2. Řada uváděných dat nemá na situaci v oblasti sociálních služeb prakticky žádný dopad, resp. jejich dopad není v materiálu žádným způsobem charakterizován, popř. kvantifikován. V tomto smyslu mám na mysli např.: - vliv struktury obyvatelstva podle národnosti a státního občanství a z hlediska vzdělanosti (viz str. 50 a násl. s výjimkou pravděpodobného dopadu zvýšeného rozsahu kriminality některých národnostních skupin na potřebu sociálních služeb intervenčního charakteru tento dopad však v materiálu není zmíněn) - vliv výše a struktury většiny dávek státní sociální podpory na potřebu sociálních služeb (str. 90 a násl.), - tabulku č. 36 charakterizující počet osob pobírajících jednorázové dávky na životní pohromy a příspěvek na hrubé nájemné (tato dávka přitom nebyla ve sledovaných letech vůbec součástí systému sociálních dávek) - důsledky vybavenosti obcí z hlediska kultury na potřeby sociálních služeb. 3. Naopak řada rozhodujících dat, která jsou stěžejní pro prognózování potřeby sociálních služeb např. - v oblasti péče o staré občany, v materiálu zcela chybí, v tomto smyslu mám na mysli: např. graf č. 6 na str. 35 charakterizující věkovou strukturu obyvatelstva ve spádovém území města, důsledky nezaměstnanosti podle zdravotního stavu na potřebu sociálních služeb, důsledky struktury bytového fondu na potřebu terénních a pobytových sociálních služeb zejména pro staré občany a to zejména v souvislosti s růstem cen nájemného a služeb spojených s bydlením, porovnání struktury příjemců příspěvků na péči se strukturou uživatelů sociálních služeb, struktury příjemců důchodů podle výše důchodu na ekonomické možnosti uživatelů vybraných sociálních služeb, zejména služeb pro staré a zdravotně handicapované občany,
kapacitu rozhodujících zdravotnických zařízení, které poskytují péči srovnatelnou s péčí poskytovanou v domovech pro seniory (léčebny pro dlouhodobě nemocné, gerontologická oddělení nemocnic viz tabulka č. 75) kolik klientů je uživateli pečovatelské služby, jaké je intenzita jejího využívání (viz tabulka č. 85), jak se změnila struktura financování sociálních služeb v r. 2007 v porovnání s r. 2006 v důsledku zavedení příspěvku na péči - do analýzy a predikce potřeby sociálních služeb nejsou promítnuty údaje o kriminalitě a trestné činnosti dětí a mládeže, - materiál zcela postrádá údaje o domácím násilí, syndromu CAN a jejich důsledcích na potřebu sociálních služeb, - z hlediska dopravní obslužnosti jsou údaje v tabulce č. 66 z hlediska potřeby sociálních služeb zcela nedostatečné, z hlediska prevence sociálního vyloučení je nezbytné vyhodnotit intenzitu dopravní obslužnosti jednotlivých obcí ve spádovém území města, tzn. kolik spojů a kdy v průběhu dne do obcí zajíždí, - v celém materiálu postrádám jakékoli úvahy o propojení sociálních služeb s navazujícími službami, zejména se službami zdravotními, s oblastí bydlení a vzdělávání. 4. Řada v materiálu uváděných tvrzení je zcela logických a vyplývá např. ze zvolené metodiky nebo třídění. V tomto smyslu mám na mysli např. tvrzení: - na str. 36 "ve všech sledovaných obcích je nejpočetnější skupinou osob věková skupina v rozmezí 15 64 let", - na str. 55 "procentuální nejnižší zastoupení nejméně vzdělaných obyvatel žije v Českých Budějovicích", - na str. 59 "významnou složku ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří osoby zaměstnané", - na str. 99 "čím nižší stupeň závislosti je přiznán, tím vyšší je počet příspěvků", - na str. 173 "nejvyšší příjmy vykazují mezi respondenty domovy pro seniory". 5. Některá tvrzení jsou zcela chybná, např.: - na str. 94 "stát garantuje solidaritu občanů s vyššími příjmy s občany s nízkými příjmy" stát garantuje podle Listiny základních práv a svobod občanům v hmotné nouzi pouze právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, - na str. 301 se navrhuje realizovat opatření 3.2. Příprava na vícezdrojové financování, což evokuje domněnku, že tento princip dosud není
uplatňován, přičemž v systému služeb sociální péče má tento princip dlouholetou tradici. 6. Ze sumarizace provedených dotazníkových šetření se domnívám, že: - v řadě případů nebyl adekvátně zvolen výběrový soubor (viz např. tabulka č. 108, č. 171), - v řadě případů otázky nebyly kladeny tak, aby byly získány validní informace (např. přehledová tabulka č. 85 nemá prakticky žádnou vypovídací schopnost), popř. byly zvoleny nesprávně (viz tabulka č. 97 řada sociálních služeb je ze zákona poskytována zdarma) - získaná data nebyla porovnána s údaji z registru poskytovatelů sociálních služeb (viz tabulka č. 91), - v některých případech (např. příčiny nevyužívání sociálních služeb viz tabulka č. 92) by bylo žádoucí získané odpovědi podrobněji analyzovat. 7. Osobně se domnívám, že předložený materiál by měl být chápán jako výzkumná studie, a proto by měl splňovat veškeré předpoklady, které jsou na tento typ práce obvykle kladeny. V tomto smyslu upozorňuji, že: - při zpracování některých pasáží byl hrubě porušen etický kodex výzkumné práce a zákon o autorském právu - zcela převzatou bez příslušného odkazu na literaturu je převzata kapitola 11 (pramen: Průša, L. Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty. Praha: VÚPSV 2007. ISBN 978-80-87007-73-0), která je doplněna jenom některými grafy charakterizujícími předpokládaný vývoj obyvatelstva a jeho některých věkových skupin a několika spojovacími větami, odkaz (navíc neúplný) je pouze převzatých grafů, - uváděné zdroje v rámci použité literatury i citace pod jednotlivými tabulkami a grafy jsou neúplné a nepřesné (např. prameny u tabulek č. 15 a č. 16 charakterizující vyjížďku a dojížďku do zaměstnání zcela určitě nejsou totožné jako u grafu č. 8 charakterizujícího věkovou strukturu obyvatelstva), - legenda u některých obrázků a grafů neuvádí, v jakých jednotkách je znázornění zpracováno, což často komplikuje jeho pochopení (např. obrázek č. 11 na str. 55, obrázek č. 19 na str.159) - názvy řady materiálů nejsou vůbec uváděny, citován je pouze jejich zpracovatel. Vedle těchto zásadních připomínek se domnívám, že v rámci materiálu se jeho autoři měli alespoň částečně pokusit vysvětlit některé skutečnosti, které mohou potřebu sociálních služeb ovlivňovat, např. - snížení salda migrace v r. 2006 v porovnání s rokem 2005 v Jihočeském kraji v porovnání s trendy migrace v samotných Českých Budějovicích viz str. 42 a 43,
- jaká je míra uplatnění absolventů např. Zdravotně sociální fakulty v oblasti sociálních služeb ve městě a jeho spádové oblasti, - zda se důsledky vysoké kriminality na sídlišti Máj v Českých Budějovicích projevují ve zvýšeném výskytu sociálních služeb preventivního charakteru Bližší vysvětlení by vyžadovalo rovněž tvrzení na str. 79, že 59,5 % zaměstnaných osob dojíždí za prací v rámci svého bydliště. Závěr: Na základě výše uvedených hodnocení doporučuji předložený materiál odmítnout.