Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha

Transkript

1 Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha HANA SILOVSKÁ * PETR JÍLEK ** PETR KOLAŘÍK *** Abstrakt: Příspěvek se zabývá možností poskytování sociálních služeb soukromého sektoru v oblasti seniorských a pečovatelských domů v regionu hlavního města Prahy. Cílem článku je nalezení možného potenciálu v regionu hlavního města pro tato soukromá zařízení, který by tak mohl řešit problém dlouhodobého převisu poptávky nad nabídkou v segmentu pečovatelských domů pro seniory. Závěry, které mají vyhodnotit možný potenciál, vycházejí především z analýzy zdravotního a sociální systému ČR a predikovaného demografického vývoje ČR. Klíčová slova: sociální systém, veřejné zdravotnictví, příspěvek na péči, zdravotní systém, tržní potenciál JEL klasifikace: I11,I18, I19 * Studentka doktorského studia, Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, Nám. W. Churchilla 4, Praha 3; H.Silovska@seznam.cz. ** Student doktorského studia, Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, Nám. W. Churchilla 4, Praha 3; xjilp05@vse.cz. *** Student doktorského studia, Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, Nám. W. Churchilla 4, Praha 3; xkolp29@vse.cz.

2 1. Úvod Poskytování regionálních sociálních služeb pro obyvatelstvo v post-produktivním věku se pomalu ale jistě z důvodu nedostatečných kapacit (rušení sociálních a pečovatelských domů veřejného zdravotnictví) stává do značné míry nedostatkovým zbožím. Predikce demografické struktury obyvatelstva jen potvrzuje to, že v budoucnu nebude možné platit tyto služby pouze z příspěvků na zdravotní a sociální pojištění (které již v podstatě mají charakter sociální daně, jež je okamžitě redistribuována). Možnost spolupráce veřejného zdravotnictví se soukromými investory je tedy více než nasnadě. Region Praha dlouhodobě trpí nedostatkem míst pro dlouhodobě nemocné občany v post-produktivním věku. Možným řešením je intenzivnější zapojení soukromého sektoru do trhu seniorských domů a domů s pečovatelskou službou. Tento příspěvek se zajímá o nalezení možného potenciálu pro soukromý sektor v oblasti pečovatelských a seniorských domů, který by byl únosný z tržního pohledu pro samotné potenciální investory, tak pro možné klienty těchto zařízení z hlediska průměrného příjmu osob a možné podpory ze strany státu. 2. Všeobecné údaje o seniorských domech Seniorské domy spadají svou oblastí působnosti do systému zdravotnictví, ale také do systému sociálních služeb. Proto je třeba brát při následné analýze v potaz obě tyto oblasti. Provozování domu pro seniory podléhá Zákonu o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. a Zákonu o sociálních službách č. 108/2006 Sb., spolu s vyhláškou MPSV ČR, kterou se provádějí některá ustanovení Zákona o sociálních službách č. 505/2006 Sb. Systém zdravotnictví v České republice je založen na principu solidarity (Peková, 2008). Zdravotní péče je garantována ústavou ČR. Poskytování zdravotní péče je zajištěno veřejným zdravotním pojištěním dle Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tento zákon definuje především účastníky a plátce zdravotního systému, stejně tak jejich práva a povinnosti. Veřejné zdravotní pojištění je v České republice povinným pojištěním, kterým je hrazena veřejná zdravotní péče. Vedle veřejného zdravotního pojištění je možné se připojistit komerčním pojištěním na různé druhy rizik. Zdravotní pojištění je v ČR podle Zákona č.48/1997 Sb. povinné: a) pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství), b) pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. 1

3 Platby za veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu na VZP (např. u zaměstnance je to suma všech příjmů, které jim zúčtuje zaměstnavatel v souvislosti s činností ze zaměstnání). Pojistné jsou povinni platit zaměstnanci, OSVČ, ale také osoby bez zdanitelných příjmů (např. studenti, důchodci, ženy v domácnosti atd.) a současně část pojistného odvádí za své zaměstnance zaměstnavatelé. Největší a zároveň státní je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). VZP zajišťuje výběr poplatků, jejich správu a zároveň platbu za zdravotní péči. Dále bylo v České republice k evidováno dalších 7 zdravotních pojišťoven. V ČR se od roku 2008 platí i další poplatky spojené s lékařskou péčí. Jedná se o tzv. regulační poplatky. Ty se dělí na tři kategorie: 30,- za návštěvu lékaře v ambulantní péči, 100,- za den pobytu v a 90,- za poskytnutí akutní péče (např. první pomoci). Zdravotní péče hrazená v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem z veřejného zdravotního pojištění (Vyhláška č. 57/1997 Sb) zahrnuje: a) léčebnou péči ambulantní a ústavní (včetně diagnostické péče, rehabilitace, péče chronicky nemocné a zdravotní péče o dárce tkání nebo orgánů související s jejich odběrem), b) pohotovostní a záchrannou službu, c) preventivní péči, d) dispenzární péči, e) odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření), f) poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků, g) potraviny pro zvláštní lékařské účely, h) lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, i) závodní preventivní péči, j) dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů, k) dopravu žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, l) dopravu zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, m) dopravu odebraných tkání a orgánů, n) posudkovou činnost, o) prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy. 2

4 3. Zdravotnická zařízení a výdaje na zdravotnictví Ke konci roku 2010 bylo dle ČSÚ (ÚZIS, 2011a) evidováno celkem zdravotnických zařízení na celém území ČR. Z toho bylo 261 zařízení provozováno státem, 163 kraji, 170 obcemi a zbytek (27 365) provozují soukromé osoby. Celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2010 činily 243 miliard korun. Oproti předchozímu roku došlo k mírnému nárůstu těchto výdajů o 1%. Podíl zdravotních pojišťoven na financování zdravotního systému činil 88 %, zbytek představovaly soukromé výdaje a výdaje z veřejných rozpočtů 1. V přepočtu na 1 obyvatele bylo ve zdravotnictví vynaloženo v roce Kč (UZIS, 2010). Podíl výdajů na zdravotnictví na HDP se v posledních letech v ČR pohyboval kolem 7 %, za rok 2009 to bylo 7,9 %. K nárůstu tohoto koeficientu došlo především díky absolutnímu poklesu HDP oproti předchozímu roku. Přehled výdajů na zdravotnictví shrnuje Tabulka č.1. Tabulka č. 1: Přehled výdajů na zdravotnictví Zdroj : UZIS 1 Podle užívané mezinárodní metodiky se za veřejné výdaje na zdravotnictví považují (v podmínkách ČR) státní rozpočet a územní rozpočty, což jsou rozpočty krajů a obcí 3

5 Dosavadní vývoj, který je doložený tabulkami s vývojem veřejných výdajů potvrzuje nejen trvalý růst absolutních částek v běžných cenách, ale také růst částek ve stálých cenách - v roce 2010 o 49 % oproti roku Podíl celkových veřejných výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (HDP) se od roku 2000 pravidelně pohyboval kolem 7 % a v roce 2010 činil 6,44 %, výše podílu výdajů na zdravotnictví na HDP je aktualizována dle současného stavu revize HDP, ČSÚ (UZIS, 2010). Graf č. 1: Vývoj výdajů ve zdravotnictví a vybraných makroukazatelů (2005=100) Zdroj : ÚZIS ČR 4

6 4. Sociálním služby v ČR Sociální služby nabízejí pomoc a podporu lidem v nepříznivé sociální situaci ve formě, která zaručuje zachování lidské důstojnosti a současně posiluje sociální začleňování jednotlivce do společnosti v jeho přirozeném sociálním prostředí. Sociální služby jsou souhrnem odborných činností, které pomáhají člověku řešit nepříznivou sociální situaci (Poláková, 2003). Protože jsou příčiny těchto situací různé, existuje i celá řada druhů sociálních služeb. Základní členění sociálních služeb dle MPSV ČR je následující: a) sociální poradenství, b) služby sociální péče, c) služby sociální prevence. Graf č. 2: Počet sociálních služeb dle jednotlivých skupin vedených v registru poskytovatelů služeb Zdroj: MPSV ČR Důležitým principem systému sociálních služeb je možnost kombinace různých druhů služeb a také kombinace služeb s pomocí a podporou ze strany rodiny či jiných blízkých osob. Sociální služby jsou dle MPSV ČR (MPSV ČR, 2010) poskytovány přibližně klientů, tj. cca 7 % populace ČR. Počet pracovníků v sociálních službách se pohybuje kolem osob, v přepočtu na celé úvazky je to 1,2 % z celkového počtu zaměstnaných v ČR. Zajištění financování sociálních služeb je prováděno vícezdrojově. Celkové náklady systému činily v roce 2009 přibližně 26 mld. Kč (0,72 % HDP). Na celkových nákladech se podílejí svými úhradami klienti (z 35%), státní rozpočet (z 30%), územní samosprávy (z 25%) a fondy veřejného zdravotního pojištění a ostatní1 (z 7%). Při výpočtu nákladovosti jednotlivých služeb je třeba brát v potaz odlišné charakteristiky těchto služeb. Nákladovost 5

7 služeb sociální péče se liší hlavně s ohledem na rozdílnou náročnost péče zajišťovanou jednotlivým klientům. Průměrné náklady na jedno lůžko za měsíc je možné vidět v následujícím Grafu č.3. Graf č. 3: Průměrné náklady na lůžko/měsíc v roce 2010 Zdroj: MPSV ČR, Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči 5. Příspěvek na péči Příspěvek na péči je v systému sociálních služeb určen především k úhradě základních činností péče poskytovaných v rámci sociálních služeb. Příspěvek na péči je stanoven Zákonem č.108/2006 Sb., o sociálních službách a je odstupňován dle míry závislosti klienta na potřebné péči. Tento příspěvek náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti (Slaný, 2004). Příspěvek náleží osobě, o kterou má být pečováno, nikoliv osobě, která péči zajišťuje. Výše příspěvku (podle Zákona č. 108/2006 Sb.) je odstupňována dle míry závislosti na 4 skupiny: a) I. Stupeň Kč b) II. Stupeň Kč c) III. Stupeň Kč d) IV. Stupeň Kč 6

8 Od je upravena výplata příspěvku takto: Kč bude vyplaceno v hotovosti a Kč formou věcné výplaty. Box č. 1: Popis stupňů závislosti dle 8, zákona o sociálních službách 8, Zákona o sociálních službách Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby v: a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Zdroj: Zákon o sociálních službách, 8 Počet příjemců příspěvku na péči je relativně stabilní. Celkový počet těchto příjemců se pohybuje kolem osob, kterým je vypláceno zhruba 1,5 mld. Kč měsíčně. 7

9 Následující Tabulka č. 2 ukazuje počet příjemců pro osoby starší 18-ti let za měsíc březen 2010 pro jednotlivé kraje a dále objem vyplacených prostředků pro roky pro osoby starší 18-ti let. Tabulka č. 2: Počet příjemců příspěvku na péči dle krajů, březen 2010 Zdroj: MPSV ČR Graf č. 4: Objem vyplacených příspěvků na péči dle krajů Zdroj: MPSV ČR 8

10 6. Analýza regionální poptávky a tržního potenciálu Hlavní body tržní analýzy vychází z determinant poptávky a v segmentu pečovatelských a seniorských domů. Mezi hlavní determinanty poptávky lze mimo jiné zařadit: a) počet obyvatel, resp. podíl seniorů v populaci b) vývoj nemocnosti / úmrtnost, střední délka života c) výše a počet vyplácených důchodů Uvedený výčet determinant poptávky nemusí být konečný. Jelikož tato práce slouží jako základní analýza pro potenciál soukromých (soukromoveřejných) seniorských/pečovatelských domů. Nejvýznamnější determinantou poptávky je počet obyvatel, resp. počet seniorů, kteří jsou způsobilí využívat služby seniorského nebo pečovatelského domu, resp. kteří budou služby uvedených zařízení potřebovat. Následující Graf č.5 a Tabulka č.3 ukazují projekci obyvatelstva dle věkových skupin a současně projekci počtu seniorů. Graf č. 5: Projekce základních věkových skupin Zdroj: CSÚ 9

11 Tabulka č. 3: Projekce počtu seniorů Zdroj: ÚZIS Z projekce obyvatelstva je patrné stárnutí obyvatelstva, čili stále rostoucí podíl seniorů vůči ostatním věkovým skupinám obyvatelstva. Tato skutečnost je velkým pozitivem pro možný vstup větší vlny soukromých investorů, tzn. poptávka po službách seniorských domů bude stále narůstat. Další významnou determinantou je vývoj zdravotního stavu populace. Podle údajů o zdravotním stavu a příčinách úmrtí lze odhadnout potřeby a vytíženost jednotlivých zdravotnických oborů. Jedním z důležitých ukazatelů je také očekávaná střední doba života, která poukazuje na stálé stárnutí obyvatelstva a tím pádem na zvyšování podílu seniorů na celkovém počtu obyvatel. Tabulka č. 4: Střední doba života dle pohlaví Zdroj: CSÚ Součástí relevantní poptávky není jen dostatečný počet osob důchodového věku, ale také počet osob, které jsou ochotny bydlet v domě pro seniory a případně mají dostatečné finanční prostředky pro úhradu služeb s tímto pobytem spojených. Základní údaje o typech důchodů, jejich průměrné výši a počtech důchodců lze vidět v Tabulce č

12 Tabulka č. 5: Počet seniorů a průměrných důchodů Zdroj: ÚZIS Pro určení tržního potenciálu jsou rozhodující výše uvedené determinanty poptávky. Tržní potenciál je vhodné rozdělit na dva segmenty podle míry poskytovaných služeb, a to na seniorský dům a pečovatelský dům. Za segment seniorský dům se považuje ubytování seniorů, kteří nepotřebují žádnou zvláštní speciální zdravotní péči a využívají tak služeb ubytování, stravování, popř. dalších případných doplňkových služeb. Další skupinu klientů lze rekrutovat z řad obyvatel pobírající tzv. výsluhovou rentu (bývalí vojáci, policisté, novodobí váleční veteráni). Výpočet u obou segmentů vychází primárně z počtu obyvatel České republiky, dále pak z počtu obyvatel v hlavním městě Praze. V celkovém počtu obyvatel je dále zohledněn počet seniorů starších 65 let, který je dle výše uvedených statistik 20 %. Po zohlednění dalších položek, tj. omezení na seniory pohybově a duševně způsobilé, seniory s preferencí bydlení v domě pro seniory a s dostatečnými prostředky a odhadem tržního podílu seniorského domu, lze jako tržní potenciál pro segment seniorský dům vzít v úvahu cca Numerické odvození tržního potenciálu lze vidět v následující tabulce. Tabulka č. 6: Odvození tržního potenciálu pro seniorské domy Odvození tržního potenciálu pro seniorský dům Celkové obyvatelstvo ČR v mil.(průměrný odhad v dalších letech) 10.3 Celkové obyvatelstvo v Praze v mil. (průměrný odhad v dalších letech) 1.24 Podíl cílové skupiny 65+ v % celkového obyvatelstva průměrný odhad v dalších Hodnota - 25 letech) 20% Celkové obyvatelstvo Prahy v mil.(průměrný odhad v dalších letech) 0.25 Z toho: pohybově a duševně schopní pro seniorský dům (v %) 66.7% Tržní potenciál I Praha 166,667

13 Z toho: bez dostatečných prostředků nebo bez preference na bydlení v seniorském domě (v %) 20.0% Tržní potenciál II Praha 33,333 Zdroj: CSÚ + vlastní zpracování Za segment pečovatelský dům je považováno ubytování seniorů, kteří vyžadují různou míru sociální, především pak zdravotní péče a předpokládá se u nich pobírání příspěvku na péči dle Zákona č. 108/2006 Sb. Výpočet tržního potenciálu vychází samozřejmě ze stejných statistických ukazatelů jako pro výpočet prvního segmentu. Počet obyvatel Prahy je upraven o procento osob, které potřebují stálou péči. Zde se předpokládá, že 4 % osob potřebují pečovatelskou péči a 1-2 % potřebují stacionární péči. Výsledný tržní počet lůžek pro pečovatelský dům byl odvozen na cca 15, 000 lůžek, jak je vidět níže. Tabulka č. 7: Odvození tržního potenciálu pro pečovatelský dům Odvození tržního podílu pro segment pečovatelských domů v Praze Hodnota Celkové obyvatelstvo Prahy v mil.(průměrný odhad v dalších letech) 0.25 Z toho: potřebuji stálou domácí péči 6.0% Tržní potenciál Praha 15,000 Předpoklad: Průměrná doba pobytu v letech 0.67 Zdroj: CSÚ + vlastní tvorba 7. Závěr Populace České republiky je čím dál tím starší. Podle predikce demografického vývoje vzroste počet seniorů (obyvatel 65+) v porovnání s rokem 2010 více než 2x (VUPSV, 2009). Počet obyvatel ve věkové skupině 80+ více než 4x. Hledat řešení ve stále se zvyšujících státních výdajích v podobě téměř plného financování sociálních služeb pro tuto skupinu obyvatel je dlouhodobě neudržitelné. Užší spolupráce soukromého a veřejného sektoru (nemusí se nutně jednat o plnohodnotné PPP) se tedy v současné době jeví jako jedna z alternativ, která by mohla ulehčit českému zdravotnictví potažmo sociálnímu systému. Tento příspěvek si nekladl za cíl detailně vyhodnotit situaci, trendy a vztahy v systému sociálních služeb, ale informovat o aktuální situaci v oblasti poskytování sociálních a zdravotnických služeb v regionu hlavního města Prahy a určit základní potenciál pro možnost 12

14 spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti soc. služeb pro seniory, které by tak mohli doplnit aktuální nedostatečnou kapacitu. Primárním cílem bylo provést náhled na projekty soukromých sociálních zařízení dle různých pohledů, tj. z hlediska tržních kapacit, poptávky a vlivu vybraných faktorů. Dle všech výše uvedených závěrů lze konstatovat, že potenciál pro soukromé (soukromoveřejné) projekty na trhu je dostatečný. Nicméně je potřeba citlivě zvážit, do jaké míry bude soukromý sektor suplovat úlohu státu. 13

15 Seznam použité literatury CZSO (2009), Projekce obyvatelstva České republiky do r [online] [cit ] Dostupné z www: Česká republika (2006). Zákon o sociálních službách. In 108/2006., 37/2006, s. 59. MPSV ČR (2010), Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování,. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči [online]. Praha : [s.n.],[cit ]. Dostupné z WWW: < MPSV ČR (2008). Priority rozvoje sociálních služeb pro období [online]. [s.l.] : [s.n.], [cit ]. Dostupné z WWW: < Národní plán rozvoje sociálních služeb , PEKOVÁ, Jitka (2008). Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. aktualiz. vyd. Praha : ASPI a.s., s. POLÁKOVÁ OLGA (2003). Struktura státní sociální podpory, 2003, roč. 34, č. 11, s ISSN SLANÝ, ANTONÍN, Sociální ochrana a důchodový systém. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN SVOBODOVÁ, KAMILA (2009). Bydlení seniorů v České republice. FÓRUM sociální politiky č. 5/2009. ISSN Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2010a). Konomické informace ve zdravotnictví: Ekonomické informace ve zdravotnictví 2009 [online]. Praha : [s.n.],[cit ]. Dostupné z WWW: < 14

16 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2010b). Základní údaje [online]. [cit ]. ČR a kraje. Dostupné z WWW: < Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (2009). Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením: závěrečná zpráva o řešení projektu Analýza a prognóza potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. 1. vydání. Praha : [s.n.]. 220 s. ISBN