Rada městské části 1. b e r e n a vědomí MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 12 RADA MĚSTSKÉ ČÁSTI USNESENÍ č. R-133-001-13 ze dne 7.10.2013 Rozhodnutí o námitkách uchazečů SIMACEK HS, spol s r.o., Procusys Services a.s., Petr Boček 1.1. námitku společnosti SIMACEK HS, spol. s r.o., IČO: 26 229 382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno - Líšeň proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky na realizaci nadlimitní veřejné zakázky,,údržba veřejné zeleně a úklid veřejných prostranství ve dvou lokalitách městské části Praha 12" 1.2. námitku společnosti Procusys Services a.s., IČO: 28 750 896, se sídlem Žatecká 6, 440 01 Louny proti oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky na realizaci nadlimitní veřejné zakázky,,údržba veřejné zeleně a úklid veřejných prostranství ve dvou lokalitách městské části Praha 12" 1.3. námitku uchazeče Petra Bočka, IČO: 71 374 523, se sídlem Ivana Olbrachta 59, 250 01 Brandýs n. Labem proti domnělému porušení zákona o veřejných zakázkách v rámci nadlimitní veřejné zakázky,,údržba veřejné zeleně a úklid veřejných prostranství ve dvou lokalitách městské části Praha 12" 2. s c h v a l u j e 2.1. rozhodnutí zadavatele o námitce dle bodu 1.1. tohoto usnesení Viz příloha č. 1 tohoto usnesení 2.2. rozhodnutí zadavatele o námitce dle bodu 1.2. tohoto usnesení Viz příloha č. 2 tohoto usnesení 2.3. rozhodnutí zadavatele o námitce dle bodu 1.3. tohoto usnesení Viz příloha č. 3 tohoto usnesení
3. u k l á d á 3.1. Ing. Ivanu Tataiovi - vedoucímu odboru životního prostředí a dopravy 3.1.1. informovat Mgr. Karla Špádu, jednatele společnosti PFI s.r.o., IČO: 27 208 389, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8, o tomto usnesení 3.1.2. zaslat Rozhodnutí o námitce dle bodu 2.1. uchazeči SIMACEK HS, spol. s r.o Termín: 7.10.2013 3.1.3. zaslat Rozhodnutí o námitce dle bodu 2.2. uchazeči Procusys Services a.s Termín: 7.10.2013 3.1.4. zaslat Rozhodnutí o námitce dle bodu 2.3. uchazeči Petr Boček Termín: 7.10.2013 Poměr hlasů: 5 pro 0 proti 1 se zdržel Ing. Eva Tylová zástupkyně starosty Předkladatel: Ing. Eva Tylová - zástupkyně starosty Zpracovatel Ing. Ivan Tatai - vedoucí odboru životního prostředí a dopravy, Mgr. Ing. Mário Koyš - vedoucí odboru Kancelář starosty Na vědomí: Ing. Ivanu Tataiovi - vedoucímu odboru životního prostředí a dopravy Tisk: R-01563
Příloha č.1 usnesení Rady městské části Praha 12 č. R-133-001-13 SIMACEK HS spol. s r.o. Trnkova 34, 628 00 Brno IČO: 26 229 382 Věc: Rozhodnutí zadavatele o námitce proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky Veřejná zakázka: Název: Druh: Zadávací řízení: Uveřejněno ve Věstníku: dne 1. 2. 2013 Číslo VZ: 236035 Zadavatel: Název: městská část Praha 12 Údržba veřejné zeleně a úklid veřejných prostranství ve dvou lokalitách městské části Praha 12 služby otevřené nadlimitní Sídlo: Písková 830/25, 14300 Praha 4 Modřany IČO: 00231151 zastoupený: Mgr. Petrem Prchalem, starostou V Praze dne 7. 10. 2013 Námitce uchazeče SIMACEK HS spol. s r.o., IČO: 26 229 382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno ze dne 26.9.2013 proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky v obchodní veřejné soutěži,,údržba veřejné zeleně a úklid veřejných prostranství ve dvou lokalitách městské části Praha 12" se v souladu s ust. 111 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen ZVZ ) nevyhovuje. Charakteristika námitky: Námitka podána proti úkonu zadavatele: Námitka je podána proti údajnému způsobu hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 3. Porušení zákona je spatřováno: Stěžovatel polemizuje s hodnocením nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocením, tedy nabízí svůj pohled na hodnocení. Dodavatel se domáhá: Zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a provedení nového posouzení a hodnocení nabídek. Zadavatel námitce nevyhovuje. Zdůvodnění: Vzhledem k tomu, že stěžovatel zpochybňuje a polemizuje s odůvodněním hodnotící komise a myšlenkovými pochody při hodnocení nabídek, lze k tomu z pohledu rozhodovací praxe a právní úpravy uvést následující. Hodnocení je komplexní a myšlenkově složitý proces
prováděný hodnotící komisí jako kolegiálním orgánem, v rámci nějž se mohou setkávat myšlenkové pochody jednotlivých členů hodnotící komise, která následně rozhoduje na základě většinového principu. V dané věci je zřejmé, že způsob hodnocení a hodnotící metoda byla řádně zveřejněna. Hodnotící komise pak v takto zadavatelem stanoveném právním rámci uplatnila své myšlenkové pochody, nedoplňovala způsob hodnocení (to ani stěžovatel netvrdí), ale na základě principů transparentnosti své myšlenkové pochody v rámci hodnocení písemně podchytila, aby vyhověla režimu zákona o veřejných zakázkách ( 6 ve spojení s 80). V dané souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2004 (2 A 9/2002-62) a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ve věci sp. zn. 2A 1/99. Dle prvně uvedeného rozhodnutí platí (citace): Vlastní akt posouzení a hodnocení nabídek, pokud je napadán, nemůže podléhat dohledové činnosti, neboť jde o nikoli dodržení zákonem stanovených postupů, ale o myšlenkový proces odehrávající se ve sféře vědomí hodnotitelů. Členové komise nehodnotí shromážděné informace a poznatky podle obecných zásad práva procesního jako důkazy a nejednají a nerozhodují ve správním řízení. Komise, která nabídky posuzovala, zasedala v zákonem předepsaném složení a měla k dispozici veškeré potřebné podklady, aby se její členové mohli rozhodnout pro výběr nejvhodnější nabídky. Zákon nestanoví ani povinnost komise při hodnocení nabídek ověřovat a vyjasňovat si informace deklarované uchazeči v nabídkách. Tento právní názor vyjádřil jako první mezi soudy Vrchní soud v Olomouci ve svém rozhodnutí ze dne 17.6.1999 (2 A 1/99), kde konstatoval, že podle zákona přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá výhradně v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Za vlastní výběr nejvhodnější nabídky odpovídá zadavatel. Zákon není procesním předpisem a nelze v průběhu zadávání veřejných zakázek se dovolávat podpůrného použití správního řádu; výjimku představuje pouze přezkoumávání úkonů zadavatele orgánem dohledu. Žalobce zpochybňuje zákonnost tohoto vlastního posouzení jeho nabídky. Přitom tento bod je onou hranicí, kterou nesmí žalovaný překročit, neboť by se sám stal hodnotitelem jednotlivých nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, která, obecně vyjádřeno, vytváří fair podmínky pro účast uchazečů na soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvahu o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů komise, neboť tím se by orgán dohledu ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět stanoveným kritériím a také v soutěži zvítězit. To platí i pro nezaměnitelnou roli zadavatele. Orgán dohledu nemůže přebírat odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá odborné předpoklady a nelze to požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž vlastní výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl. Vlastní akt posouzení a hodnocení nabídek, který je napadán, nemůže podléhat dohledové činnosti, neboť jde nikoliv o dodržení zákonem stanovených postupů, ale o myšlenkový proces odehrávající se ve sféře hodnotitelů. Tito členové komise nehodnotí shromážděné poznatky podle obecných zásad práva procesního, jakožto důkazy, a nejednají a nerozhodují ve správním řízení. Komise, která nabídky posuzovala, zasedala v zákonem předepsaném složení a měla k dispozici veškeré potřebné doklady, aby se její členové mohli rozhodnout pro výběr nejvhodnější nabídky. Zákon nestanoví povinnost komise před hodnocením nabídek ověřovat a vyjasňovat si informace deklarované uchazeči v nabídkách. Tato povinnost se týká jen mimořádně nízké nabídkové ceny, jež stíhá zadavatele, ale ve fázi před hodnocením komisí. Zadavatel převzal hodnocení tak, jak je mu předložila komise, a tudíž neměl povinnost výběr nejvhodnější nabídky zdůvodňovat. Hodnocení a posuzování nabídek je volním aspektem zadávání veřejných zakázek a tento nelze podrobit přezkumné činnosti orgánu dohledu. Podle jiného rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 30.5.2000 (3R 21/00-Ju) je úkolem ÚOHS kontrola postupů zadavatele při zadávání veřejných zakázek. Nepřísluší mu proto předběžně věcně posuzovat, zda předměty, služby apod. nabízené
jednotlivými uchazeči splňují či nesplňují podmínky kvality, příp. k takovému zjištění zadávat znalecké posudky. Rovněž lze uvést, že v žádném případě nelze posuzovat ideální stav věci, ale stav, kdy hodnotící komise v rámci stanoveného časového intervalu musí při korekci názorů provést hodnocení nabídek. V dané věci lze podpůrně odkázat na závěry vyplývající z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2006, čj. 2 Afs 136/2005 66, dle kterého v reálném životě, v němž úkoly státu plní omylní a nedokonalí lidé, je nezbytné tolerovat určitá nepatrná pochybení státu (v daném případě vztaženo na zadavatele), nenarušují-li ovšem podstatu uvedených pravidel a nedochází-li k nim systematicky nebo úmyslně. Jinak by mechanismus státní moci nemohl fungovat a byl by zablokován absurdně vysokými nároky na jednání státu, což by v konečném důsledku vedlo či mohlo vést ke snížení standardů ochrany práv právě těch, v jejichž prospěch byly principy materiálního právního státu vyvinuty. V obecnější rovině je samozřejmě tato úvaha aplikovatelná na právo veřejných zakázek. Zadavatel dále podotýká k tvrzení uváděnému v námitkách, že Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky bylo odesláno e-mailem, že toto odeslání bylo provedeno prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje odesílání.cz (www.odesilani.cz)........................ Poučení: Pokud s výše uvedeným Rozhodnutím nesouhlasíte, máte možnost podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to ve lhůtě do 10 kalendářních dnů od doručení tohoto Rozhodnutí. Pokud možnost podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže využijete, je vaší povinností doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Ing. Eva Tylová zástupkyně starosty
Příloha č.2 usnesení Rady městské části Praha 12 č. R-133-001-13 Procusys Services a.s. Žatecká 6, 440 01 Louny IČO: 28 750 896 Věc: Rozhodnutí zadavatele o námitce proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky Veřejná zakázka: Název: Druh: Zadávací řízení: Uveřejněno ve Věstníku: dne 1. 2. 2013 Číslo VZ: 236035 Zadavatel: Název: městská část Praha 12 Údržba veřejné zeleně a úklid veřejných prostranství ve dvou lokalitách městské části Praha 12 služby otevřené nadlimitní Sídlo: Písková 830/25, 14300 Praha 4 Modřany IČO: 00231151 zastoupený: Mgr. Petrem Prchalem, starostou V Praze dne 7. 10. 2013 Námitce uchazeče Procusys Services a.s., IČO: 28 750 896, se sídlem Žatecká 6, 440 01 Louny ze dne 26.9.2013 proti oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11.9.2013 se v souladu s ust. 111 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen ZVZ ) nevyhovuje. Charakteristika námitky: Námitka podána proti úkonu zadavatele: Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Porušení zákona je spatřováno: Porušení zásady transparentnosti. Dodavatel se domáhá: Zrušení úkonu Zadavatele spočívajícího v Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky na Veřejnou zakázku ze dne 11. 9. 2013. Zadavatel námitce nevyhovuje. Zdůvodnění: 1. Zadavatel konstatuje, že argumenty stěžovatele uvedené v námitce jsou zcela zřejmě v rozporu s ustanoveními ZVZ, jak ukážeme dále. 2. Je zcela zřejmé, že podle 81 odst. 5 ZVZ má Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky obsahovat následující údaje: a) identifikační údaje uchazečů, jejichž nabídka byla hodnocena, b) výsledek hodnocení nabídek, z něhož bude zřejmé pořadí nabídek,
e) poučení o lhůtě pro podání námitek podle 110 odst. 4 a zákazu uzavření smlouvy podle 82 odst. 1, anebo oznámení, že postupuje podle 82 odst. 3. Údaje podle písm. c) a d) uvedeného ustanovení ZVZ v Oznámení být nemusí, resp. nemohou, neboť nebyly splněny podmínky, za kterých příslušné údaje mají být poskytnuty, resp. kdy takové údaje vůbec vznikají. 3. Údaje, kterých se stěžovatel domáhá, nemá podle ZVZ obsahovat Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, ale Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, viz též 80 ZVZ. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek vypracovaná v rámci zadávacího řízení dotčené veřejné zakázky uvedené náležitosti obsahuje. Z toho důvodu je pak nutné odmítnout veškeré argumenty stěžovatele směřující k domnělé netransparentnosti postupu zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky. 4. Stěžovatel v bodě III./10 a III./11 dovozuje, že nejvhodnější nabídka by měla získat podle pravidel pro hodnocení stanovených v Zadávací dokumentaci 100 bodů, přičemž vítězná nabídka nebyla hodnocena 100 body; z toho stěžovatel dále vyvozuje, že zadavatel porušil zákon, když hodnotil jinak, než bylo stanoveno v zadávacích podmínkách. Zadavatel k tomu uvádí, že si stěžovatel zcela zjevně chybně interpretuje příslušná ustanovení Zadávací dokumentace, která v bodě 4.1.15, resp. 4.2.15 výslovně uvádí, že (citace Zadávací dokumentace je uvedena kurzívou): c) Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky. d) Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. Je tedy zřejmé, že 100 bodů získá nejlepší nabídka pouze v rámci každého jednoho kritéria. 100 bodů tedy může získat nabídka pouze v tom případě, že by byla nejlepší ve všech dílčích hodnotících kritériích. 5. Zadavatel na závěr pro úplnost uvádí, že Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky není úkonem zadavatele. Poučení:....................... Pokud s výše uvedeným Rozhodnutím nesouhlasíte, máte možnost podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to ve lhůtě do 10 kalendářních dnů od doručení tohoto Rozhodnutí. Pokud možnost podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže využijete, je vaší povinností doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Ing. Eva Tylová zástupkyně starosty
Příloha č.3 usnesení Rady městské části Praha 12 č. R-133-001-13 Petr Boček Ivana Olbrachta 59/2, 250 01 Brandýs nad Labem Stará Boleslav IČO: 71 374 523 Věc: Rozhodnutí zadavatele o námitce proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky Veřejná zakázka: Název: Druh: Zadávací řízení: Uveřejněno ve Věstníku: dne 1. 2. 2013 Číslo VZ: 236035 Zadavatel: Název: městská část Praha 12 Údržba veřejné zeleně a úklid veřejných prostranství ve dvou lokalitách městské části Praha 12 služby otevřené nadlimitní Sídlo: Písková 830/25, 14300 Praha 4 Modřany IČO: 00231151 zastoupený: Mgr. Petrem Prchalem, starostou V Praze dne 7. 10. 2013 Námitce uchazeče Petra Bočka, IČO: 71 374 523, se sídlem Ivana Olbrachta 59/2, 250 01 Brandýs nad Labem Stará Boleslav ze dne 27.9.2013 proti domnělému porušování zákona týkající se odbornosti hodnotící komise, způsobu hodnocení Veřejné zakázky a vyhotovení Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek se v souladu s ust. 111 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen ZVZ ) nevyhovuje. Námitka proti domnělému porušení zákona o veřejných zakázkách týkající se odbornosti hodnotící komise, způsobu hodnocení Veřejné zakázky a vyhotovení Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je již po lhůtě pro podání námitek. Charakteristika námitky: Námitka podána proti úkonu zadavatele: 1. Odbornost hodnotící komise. 2. Způsob hodnocení veřejné zakázky. 3. Vyhotovení Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek na základě uvedených skutečností. Porušení zákona je spatřováno: 1. Hodnotící komise podle názoru stěžovatele nedisponuje odborností. 2. Každý člen komise hodnotil individuálně a neobjektivně a vznikly bodové rozdíly mezi jednotlivými členy.
3. Zpráva o posouzení a hodnocení neodpovídá požadavkům 80 ZVZ, když neobsahuje informace o složení hodnotící komise a popis způsobu hodnocení nabídek. Dodavatel se domáhá: Zrušení zadávacího řízení. Zadavatel námitce nevyhovuje. Zdůvodnění: 1. Odbornost hodnotící komise. Pro složení hodnotící komise podle 74 odst. 3 ZVZ platí následující ustanovení: Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel konstatuje, že zcela zřejmě tuto podmínku splnil, když mezi členy komise bylo několik členů s konkrétními a nezpochybnitelnými zkušenostmi jak s údržbou zeleně, tak se zaměstnáváním znevýhodněných osob. Zadavatel k uvedenému doplňuje, že k jednání hodnotící komise byla přizvána též pracovnice Úřadu vlády jako nezávislý odborník zabývající se ve své pracovní náplni zaměstnáváním znevýhodněných osob. 2. Způsob hodnocení veřejné zakázky. Zadavatel konstatuje, že hodnotící komise hodnotila zcela podle pravidel uvedených v Zadávací dokumentaci. Z hlediska transparentnosti i procesního průběhu hodnocení je zcela nepodstatná skutečnost, jakým způsobem dojde komise ke společnému názoru na hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů zda se shodne přímo na bodových ohodnoceních jednotlivých nabídek, nebo zda k hodnocení dospěje zprůměrováním subjektivních bodových hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise. V obou případech komise dospěje bez porušení pravidel stanovených pro hodnocení nabídek v zadávacích podmínkách a zcela transparentním způsobem k hodnocení nabídek, které je společným hodnocením hodnotící komise. Vzhledem k tomu, že stěžovatel fakticky zpochybňuje a polemizuje též s odůvodněním hodnotící komise a myšlenkovými pochody při hodnocení nabídek, lze k tomu z pohledu rozhodovací praxe a právní úpravy uvést následující. Hodnocení je komplexní a myšlenkově složitý proces prováděný hodnotící komisí jako kolegiálním orgánem, v rámci nějž se mohou setkávat myšlenkové pochody jednotlivých členů hodnotící komise, která následně rozhoduje na základě většinového principu. V dané věci je zřejmé, že způsob hodnocení a hodnotící metoda byla řádně zveřejněna. Hodnotící komise pak v takto zadavatelem stanoveném právním rámci uplatnila své myšlenkové pochody, nedoplňovala způsob hodnocení (to ani stěžovatel netvrdí), ale na základě principů transparentnosti své myšlenkové pochody v rámci hodnocení písemně podchytila, aby vyhověla režimu zákona o veřejných zakázkách ( 6 ve spojení s 80). V dané souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2004 (2 A 9/2002-62) a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ve věci sp. zn. 2A 1/99. Dle prvně uvedeného rozhodnutí platí (citace): Vlastní akt posouzení a hodnocení nabídek, pokud je napadán, nemůže podléhat dohledové činnosti, neboť jde o
nikoli dodržení zákonem stanovených postupů, ale o myšlenkový proces odehrávající se ve sféře vědomí hodnotitelů. Členové komise nehodnotí shromážděné informace a poznatky podle obecných zásad práva procesního jako důkazy a nejednají a nerozhodují ve správním řízení. Komise, která nabídky posuzovala, zasedala v zákonem předepsaném složení a měla k dispozici veškeré potřebné podklady, aby se její členové mohli rozhodnout pro výběr nejvhodnější nabídky. Zákon nestanoví ani povinnost komise při hodnocení nabídek ověřovat a vyjasňovat si informace deklarované uchazeči v nabídkách. Tento právní názor vyjádřil jako první mezi soudy Vrchní soud v Olomouci ve svém rozhodnutí ze dne 17.6.1999 (2 A 1/99), kde konstatoval, že podle zákona přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá výhradně v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Za vlastní výběr nejvhodnější nabídky odpovídá zadavatel. Zákon není procesním předpisem a nelze v průběhu zadávání veřejných zakázek se dovolávat podpůrného použití správního řádu; výjimku představuje pouze přezkoumávání úkonů zadavatele orgánem dohledu. Žalobce zpochybňuje zákonnost tohoto vlastního posouzení jeho nabídky. Přitom tento bod je onou hranicí, kterou nesmí žalovaný překročit, neboť by se sám stal hodnotitelem jednotlivých nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, která, obecně vyjádřeno, vytváří fair podmínky pro účast uchazečů na soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvahu o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů komise, neboť tím se by orgán dohledu ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět stanoveným kritériím a také v soutěži zvítězit. To platí i pro nezaměnitelnou roli zadavatele. Orgán dohledu nemůže přebírat odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá odborné předpoklady a nelze to požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž vlastní výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl. Vlastní akt posouzení a hodnocení nabídek, který je napadán, nemůže podléhat dohledové činnosti, neboť jde nikoliv o dodržení zákonem stanovených postupů, ale o myšlenkový proces odehrávající se ve sféře hodnotitelů. Tito členové komise nehodnotí shromážděné poznatky podle obecných zásad práva procesního, jakožto důkazy, a nejednají a nerozhodují ve správním řízení. Komise, která nabídky posuzovala, zasedala v zákonem předepsaném složení a měla k dispozici veškeré potřebné doklady, aby se její členové mohli rozhodnout pro výběr nejvhodnější nabídky. Zákon nestanoví povinnost komise před hodnocením nabídek ověřovat a vyjasňovat si informace deklarované uchazeči v nabídkách. Tato povinnost se týká jen mimořádně nízké nabídkové ceny, jež stíhá zadavatele, ale ve fázi před hodnocením komisí. Zadavatel převzal hodnocení tak, jak je mu předložila komise, a tudíž neměl povinnost výběr nejvhodnější nabídky zdůvodňovat. Hodnocení a posuzování nabídek je volním aspektem zadávání veřejných zakázek a tento nelze podrobit přezkumné činnosti orgánu dohledu. Podle jiného rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 30.5.2000 (3R 21/00-Ju) je úkolem ÚOHS kontrola postupů zadavatele při zadávání veřejných zakázek. Nepřísluší mu proto předběžně věcně posuzovat, zda předměty, služby apod. nabízené jednotlivými uchazeči splňují či nesplňují podmínky kvality, příp. k takovému zjištění zadávat znalecké posudky. Rovněž lze uvést, že v žádném případě nelze posuzovat ideální stav věci, ale stav, kdy hodnotící komise v rámci stanoveného časového intervalu musí při korekci názorů provést hodnocení nabídek. V dané věci lze podpůrně odkázat na závěry vyplývající z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2006, čj. 2 Afs 136/2005 66, dle kterého v reálném životě, v němž úkoly státu plní omylní a nedokonalí lidé, je nezbytné tolerovat určitá nepatrná pochybení státu (v daném případě vztaženo na zadavatele), nenarušují-li ovšem podstatu uvedených pravidel a nedochází-li k nim systematicky nebo úmyslně. Jinak by mechanismus státní moci nemohl fungovat a byl by zablokován absurdně vysokými nároky na jednání
státu, což by v konečném důsledku vedlo či mohlo vést ke snížení standardů ochrany práv právě těch, v jejichž prospěch byly principy materiálního právního státu vyvinuty. V obecnější rovině je samozřejmě tato úvaha aplikovatelná na právo veřejných zakázek. 3. Vyhotovení Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek na základě uvedených skutečností. Zadavateli není jasné, podle jakých podkladů stěžovatel došel k uvedeným závěrům. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek včetně svých příloh obsahuje veškeré náležitosti požadované v 80 ZVZ, a to též informace o složení hodnotící komise a popis způsobu hodnocení nabídek. Podle názoru zadavatele se stěžovatel se způsobem a průběhem hodnocení ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek dokonce musel seznámit, neboť proti těmto skutečnostem podal svou námitku. 4. K požadavku stěžovatele na zrušení zadávacího řízení. Zadavatel konstatuje, že podle jeho názoru nenastala žádná skutečnost, která je podle 84 ZVZ nutným předpokladem k tomu, aby zadavatel mohl zadávací řízení zrušit. Zrušení zadávacího řízení by tedy zcela zřejmě bylo v rozporu s uvedeným ustanovením ZVZ a není tak možné k němu přistoupit. Zadavatel dále pro úplnost uvádí, že žádná ze skutečností uvedených v 84 ZVZ, které jsou nutným předpokladem pro zrušení zadávacího řízení, by nenastala ani v případě, že by stěžovatelovy námitky byly oprávněné. Zadavatel by v takovém případě postupoval podle ustanovení 79 odst. 5 ZVZ (citace ZVZ je uvedena kurzívou): Zadavatel rozhodne o novém posouzení a hodnocení nabídek, pokud zjistí, že hodnotící komise porušila postup stanovený tímto zákonem........................ Poučení: Pokud s výše uvedeným Rozhodnutím nesouhlasíte, máte možnost podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to ve lhůtě do 10 kalendářních dnů od doručení tohoto Rozhodnutí. Pokud možnost podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže využijete, je vaší povinností doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Ing. Eva Tylová zástupkyně starosty