Společníci JUDr. Radek Ondruš JUDr. Aleš Ondruš Advokátní koncipienti Mgr. Petr Vytopil JUDr. Marta Nedvědová Mgr. Miroslav Šianský Spolupracující advokáti Mgr. Marcela Štraitová Mgr. Martin Bílý Mgr. Petra Vrábliková společná advokátní kancelář JUDr. Radek Ondruš advokát V Brně dne 2. listopadu 2015 sp.zn. A 2268 Městský soud v Praze pracoviště Hybernská Hybernská 18 111 21 Praha 1 ke sp.zn. 11 A 149/2015 Žalobce: Statutární město Jihlava, se sídlem Magistrátu Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava, IČ 002 86 010, není zapsáno v obchodním rejstříku, právně zastoupeno JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, 615 00 Brno, Bubeníčkova 502/42 Žalovaný: Ministerstvo vnitra České republiky se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha Žaloba na zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 29.6.2015 č.j. MV- 36475-11/ODK-2015 Sdělení žalobce k výzvě soudu, replika k vyjádření žalovaného ze dne 16.10.2015 Dvojmo
Přílohy: 1. obsah spisu vedeného žalovaným (soupis součástí spisu) (v kopii) I. Podáním ze dne 26.8.2015 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 29.6.2015 č.j. MV- 36475-11/ODK-2015, jímž jmenovaný žalovaný prohlásil za nicotné rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, oddělení ostatních správních činností, ze dne 5.6.2014, č. j. KUJI 31066/2014, sp. zn. OOSČ 955/2013 OOSC/14. II. Dne 29.10.2015 byl žalobci doručen přípis nadepsaného soudu č.j. 11 A 149/2015-31 ze dne 27.10.2015, jímž soud poučil žalobce o složení senátu a o možnosti uplatnit námitku podjatosti vyjmenovaných osob, o možnosti soudu rozhodnout o věci samé bez jednání, a současně přiložil stejnopis vyjádření žalovaného ke správní žalobě. III. Žalobce tímto soudu sděluje, že nenamítá podjatost žádné z relevantních soudních osob. IV. K podání žalovaného ze dne 16.10.2015, označenému jako vyjádření žalovaného k žalobě, uvádí žalobce následující. Jako jeden ze žalobních bodů uplatnil žalobce to, že právní odůvodnění napadeného rozhodnutí, které spočívá v úsudku, že veřejnoprávní smlouva ve smyslu ust. 159 odst. 1 správního řádu může obsahovat prvky soukromoprávní a veřejnoprávní, přičemž příslušnost správních úřadů dle ust. 169 správního řádu náleží jen ve vztahu k té části veřejnoprávní smlouvy, která vykazuje veřejnoprávní prvky. K rozhodování sporů z té části smlouvy, která obsahuje soukromoprávní prvky, jsou příslušné soudy v rámci civilní větve soudnictví dle ust. 7 odst. 1 OSŘ (str. 8 odstavec první napadeného rozhodnutí), proto v daném případě
[m]ajetkové vztahy mezi obcí a dobrovolným svazkem obcí, byť byly založeny veřejnoprávní smlouvou, jsou vztahy soukromoprávními. Na tom nic nemění ani skutečnost, že tyto majetkové vztahy jsou založeny veřejnoprávní smlouvou. Nárok na podíl na majetku odpůrce je nárok soukromoprávního charakteru, o kterém měl rozhodovat soud v občanském soudním řízení (str. 8 odstavec druhý napadeného rozhodnutí), a proto v daném případě jedná se v případě majetkového vyrovnání souvisejícího s vystoupením obce (zde navrhovatel) z dobrovolného svazku obcí (zde odpůrce) o soukromoprávní nárok obdobný vypořádacímu podílu vystoupivšího společníka z obchodní společnosti (str. 6 in fine napadeného rozhodnutí), kromě jiného nemá oporu v obsahu správního spisu, ve kterém smlouva o založení odpůrce jako svazku obcí není vůbec založena, že ji žalovaný neprovedl jako listinný důkaz, že žalovaný nezjistil její obsah, že žalovaný neposoudil a neuvedl, která její konkrétní část je veřejnoprávní a která soukromoprávní, že žalovaný neuvedl, jakými úvahami se při tomto posouzení obsahu smlouvy o založení odpůrce řídil. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 16.10.2015 uvedl výslovně, že smlouva skutečně není součástí spisu, zato je součástí souvisejícího spisu, a dále že tato smlouva neobsahuje ustanovení, která by obecně osvětlila otázku způsobu majetkového vypořádání při vystoupení obce ze svazku, resp. otázku pravomoci o této věci rozhodovat, a proto ji žalovaný jako důkaz neprováděl. Žalovaný tedy uznal ve svém vyjádření ze dne 16.10.2015 důvodnost předmětného žalobního bodu. Žalovaný tak v soudním řízení správním také doodůvodnil své správní rozhodnutí, napadené správní žalobou, což je zcela nepřípustné. Je tedy otázkou, jak vůbec mohl žalovaný na základě usnesení zvláštního senátu ze dne 19.10.2010 č.j. Konf 13/2010-7 učinit ve správním řízení závěr, že smlouva, která není obsahem správního spisu, kterou neprovedl jako důkaz, a která neobsahuje ustanovení o způsobu majetkového vypořádání při vystoupení obce ze svazku, jako veřejnoprávní smlouva ve smyslu ust. 159 odst. 1 správního řádu může obsahovat prvky soukromoprávní a veřejnoprávní, přičemž příslušnost správních úřadů dle ust. 169 správního řádu náleží jen ve vztahu k té části veřejnoprávní smlouvy, která vykazuje veřejnoprávní prvky. K rozhodování sporů z té části smlouvy, která obsahuje soukromoprávní
prvky, jsou příslušné soudy v rámci civilní větve soudnictví dle ust. 7 odst. 1 OSŘ (str. 8 odstavec první napadeného rozhodnutí). V souladu s aplikovanou logikou žalovaného by nebylo vůbec žádných správních řízení sporných z veřejnoprávních smluv, a ust. 141 s.ř. by tak bylo ve vztahu k veřejnoprávním smlouvám obsolentní, protože každá veřejnoprávní smlouva přece může obsahovat prvky soukromoprávní a veřejnoprávní. V. (1) Žalobce se dále ohrazuje proti tomu, že žalovaný mu podsouvá tvrzení o naprosté nezávaznosti příslušné judikatury. Přitom žalobce v žalobě ze dne 26.8.2015 uvedl, že Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a potažmo soudů vyšších stupňů slouží jako cenné vodítko správních úřadů (a soudů) nižších stupňů, avšak až při výkladu a aplikaci na konkrétní skutkové podmínky platné právní úpravy, zvolené k použití samotnými jmenovanými orgány, a to odůvodněně zvolenými. Podpůrné využití rozhodovací praxe soudů vyšších stupňů tak musí být založeno na primární identifikaci právní úpravy, kterou správní úřad na posouzení věci používá, porovnání zjištěného skutkového stavu se stavem, na který bylo vydáno judikaturní rozhodnutí, a na zjištění totožnosti nebo alespoň podobnosti těchto skutkových stavů, která opravňuje analogickou aplikaci judikatorního rozhodnutí, a dále se aplikace v souladu s těmito zásadami soudních rozhodnutí dovolával. (2) Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 16.10.2015 obsáhle popisuje úřední činnost žalovaného v jiných jím vedených správních řízeních, a také jiná správní rozhodnutí, a vyvozuje z toho závěry ve vztahu k napadenému rozhodnutí. Tyto listiny, jichž se žalovaný nyní dovolává, však nebyly a nejsou obsahem správního spisu, vedeného v předmětné věci. Obrana žalovaného je tak účelová. Důkaz: obsah spisu vedeného žalovaným (soupis součástí spisu) (3) Tvrzení žalovaného, že napadeným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobce zkrácen na svých hmotných ani procesních právech a
v rámci správního řízení nedošlo ani k porušení jeho práv, je v ostrém kontrastu s výrokem napadeného rozhodnutí jako takového, i s jeho odůvodněním. V důsledku napadeného rozhodnutí ztratil žalobce exekuční titul pro částku ve výši 2.541.990,66 Kč s úrokem z prodlení. Odůvodnění napadeného rozhodnutí pak v souvislosti s obsahem vyjádření žalovaného ze dne 16.10.2015 také prokazuje, že žalovaný ve své snaze co nejrychleji zrušit rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina porušil procesní práva žalobce jako účastníka správního řízení. (4) Je také s podivem, jak lehce a bez jakéhokoliv odůvodnění žalobce (opět až v soudním řízení správním) konstatuje, že Pokud jde o žalobcem přikládaná rozhodnutí ministra vnitra, ta byla překonána další rozhodovací praxí reflektující v napadeném rozhodnutí zmíněnou judikaturu. Přitom v napadeném rozhodnutí zmíněná judikatura Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu pochází z období let 2008, 2010 a 2013. Žalovaný tak ani v soudním řízení správním nebyl schopen vysvětlit, proč žalobcem přikládaná rozhodnutí ministra vnitra tuto judikaturu nereflektovala, ač mu musela být známa. VI. Žalobce vzhledem k výše uvedenému setrvává na svém názoru, že napadené rozhodnutí je nezákonné. Žalobce navrhuje, aby soud projednal předmětnou věc v rámci nařízeného ústního jednání. Na projednání věci v rámci nařízeného jednání žalobce netrvá v případě, pokud soud hodlá žalobě vyhovět. V takovém případě žalobce souhlasí, aby tak soud učinil bez nařízení ústního jednání. podepsáno elektronicky zaručeným elektronickým podpisem Statutární město Jihlava v zastoupení na základě plné moci JUDr. Radkem Ondrušem, v.r. advokátem
Na vědomí: Krajský úřad Kryje Vysočina Žižkova 57 587 33 Jihlava k č.j. KUJI 31066/2014 ze dne 5.6.2014, sp. zn. OOSČ 955/2013 OOSC/14