Komplexní modely pro hodnocení barevnosti a vzhledu A C1 C2 C3 C0 Mozek
Kolorimetrická soustava CIE1931 Mozek
Co se stane v případech, p padech, kdy dojde k porušen ení podmínek Wright-Guildova experimentu?
Simultánn nní kontrast I Achromatický a chromatický simultánn nní kontrast Reálná ukázka chromatického ho simultánn nní kontrast
Simultánn nní kontrast II - vliv prostorově komplexního obrazu vizuálně vnímaný barevný rozdíl mezi objektivně barevně shodnými kroužky je větší v případě (B) Adapted from Garrett M. Johnson Mark D. Fairchild
Barevná asimilace I
Barevná asimilace II
Ohraničen ení
Crispening- zostřen ení obrysů Vizuálně vnímaný barevný rozdíl mezi dvěma vzorky se jeví větší v případě pozadí s blízkou světlostí Příklad Achromatického zostření obrysů Chromatického zostření obrysů Adapted from Garrett M. Johnson, Mark D. Fairchild
Pointilismus Georges Seurat 'La Grande Jatte', 1884-6 (Nedělní odpoledne na ostrově)
Offsetový tisk polotóny CMYK rastr
Hermannova mřížkam (Ludimar Hermann 1870)
Vizuáln lní iluze I
Vizuáln lní iluze II
Šedá stupnice na různr zném m pozadí Vliv prostorové distribuce podnětu
Bartleson-Breneman Brenemanův efekt Vnímaný kontrast obrazu se zvyšuje je-li okolí měněno z tmavé na šerou až světlou Tento jev se objeví proto, že tmavé okolí obrazu způsobuje, že se tmavé plochy jeví jasnější zatímco na světlé plochy nemá téměř vliv díky tomu dojde ke změně vnímaného kontrastu.
Machovy pruhy Kontrast podél náhlých přechodů(hran) se oku jeví větší, než ve skutečnosti je. Ernst Mach (1838-1916) Díky tomuto efektu vypadá levá strana každého pruhu světlejší než pravá, ačkoli celý pruh je ve skutečnosti stejně tmavý (světlý).
Bezold-Br Brücke efekt Wilhelm von Bezold (1837-1907) 475 500 580 Ernst Wilhelm Ritter von Brücke (1819-1892) Změna odstínu s měnící se intenzitou osvětlení. Experimentální data ukazují posun vlnových délek jednotlivých odstínů při 10-ti násobném snížení intenzity osvětlení From: http://www.lifesci.ucsb.edu/~mrowe/bezold-brucke.html
Abney efekt Změna odstínu s kolorimetrickou čistotou β William de Wiveleslie Abney (1843 1920) Abneyho efekt lze popsat jako vnímaný posun odstínu, ke kterému dochází v případě, že k monochromatickému světlu přidáváme světlo bílé
Helmholtz-Kohlrausch Efek ekt reference test Jas závisí na intenzitě osvětlení a čistotě Q(C)=Y(W) W C Y(C)=Y 0 Q/Y Tři vzorky mají stejnou hodnotu L* jako šedivé pozadí, vypadají však znatelně světlejší Dva objekty se stejnou hodnotou Munsellova jasu jeden chromatický a druhý achromatický se znatelně liší ve vnímané světlosti
Huntův efekt Barevná vydatnost se zvyšuje s rostoucí intenzitou osvětlení Robert Hunt () Jev, kdy vzorek o nižší čistotě odstínu se může jevit stejný jako vzorek o vyšší čistotě odstínu pokud je intenzita osvětlení vzorku s nižší čistotou adekvátně vyšší.
Stevensův efekt Kontrast se zvyšuje s rostoucí intenzitou osvětlení - s rostoucí intenzitou osvětlení se světlé barvy jeví světlejší a tmavé tmavší Stanley Smith Stevens () Změny ve světelném kontrastu jako funkce adaptační intenzity osvětlení
Stevens Huntův efekt
Helson - Juddův efekt Odstín neselektivních vzorků jev, kdy jasné barvy jakoby odebírají odstín pozadí nebo kdy tmavé jakoby odebírají svou komplementární barvu pozadí Deane Brewster Judd (1900 1972) Helson-Judův efekt je iluzorní a tudíž ani nemůže být pozorován za normálních podmínek. Ukazuje, že neselektivní vzorky se nejeví jako neutrální pod silně chromatickým osvětlením.
Příklad vlivu chromatické adaptace I
Příklad vlivu chromatické adaptace II
Příklad vlivu chromatické adaptace III
Příklad vlivu chromatické adaptace IV
von Kries - 1902 Hunt-1994 Nayatani at all - 1995 AIC Color Congress Kyoto 1997 CIE CAM97 Syntéza modelů Hunt, Nayatani, Fairchild a dalších
Transformace Chromatické Adaptace - CAT Podnět před adaptací Transformace Podnět po adaptaci
Komplexní modely pro hodnocení barevnosti a vzhledu I L Achromatický kanál A Tyčinka M Chromatický kanál C 1 Tyčinka S LZ NZ Chromatický kanál C 2 Chromatický kanál C 3 Komplementární dvojice C 2 - C 3
Komplexní modely pro hodnocení barevnosti a vzhledu II okolí podnět pozadí Podmínky pozorování c Nc F Tmavé okolí (projektory) 0.525 0.8 0.8 Tlumené okolí (CRT a LCD) 0.59 0.9 0.9 Průměrné okolí (barevné povrchy) 0.69 1.0 1.0
CIECAM02 I F a N c faktory kontrastu, c exponent D faktor jasové adaptace, La jas okolí F L faktor úrovně jasu, N bb and N cb indukční faktory z a n nelineární exponenty
CIECAM02 II Chromatická adaptace je počítána pro tristimulární podnět, který je nutno převézt na atributy barev srozumitelné koloristům A = R + G + B N ` ` ` 2 a a (1/ 20) a 0.305 bb a = R 12 G /11 + B /11 ` ` ` a a a b= R + G B ` ` ` (1/ 9)( a a 2 a) L a b
Měrný úhel barevného tónu CIECAM02 III Měrná světlost J C Měrná čistota h kde
Munsellova data na chromatické ploše e různých r kolorimetrických soustav I Munsellův atlas barev v CIE diagramu x,y Value = 5 Munsell V5 100 1 50 0.8 0.6 bciecam97 0-150 -100-50 0 50 100 150 y 0.4-50 0.2 0 0 0.2 0.4 0.6 0.8 x -100 a CIECAM97 CIECAM97s Munsell Color Notation data in CIELAB Value = 5 Munsell V5 100 200 150 50 100 50 b* 0-200 -150-100 -50 0 50 100 150-50 bciecam02 0-150 -100-50 0 50 100 150-50 -100-150 -200 a* -100 aciecam02 CIECAM02