Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv zmasilosti na kvalitu ejakulátu kanců mateřských plemen prasat Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Marie Čechová, CSc. Vypracovala: Iveta Šromovská Brno 2009 1

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat Agronomická fakulta 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Iveta Šromovská Zootechnika Zootechnika Název tématu: Vliv zmasilosti kanců mateřských plemen na kvalitu ejakulátu Rozsah práce: 30 stran Zásady pro vypracování: 1. Charakteristika mateřských plemen prasat. 2. Průběh a cíl šlechtění mateřských plemen prasat. 3. Vliv zmasilosti na užitkové vlastnosti. 4. Ukazatele kvality ejakulátu kanců. Seznam odborné literatury: 1. PULKRÁBEK, J. a kol. Chov prasat. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2005. 157 s. ISBN 80-86726-11-8. 2. HOVORKA, F. -- SIDOR, V. Chov prasat. 1. vyd. Praha: SZN, 1987. 358 s. 3. ŘÍHA, J. Reprodukce v procesu šlechtění prasat. Grafotyp, Šumperk, 2001. 4. Czech Journal of Animal Science - Živočišná výroba. ISSN 1212-1819. Datum zadání bakalářské práce: říjen 2007 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009 Iveta Šromovská řešitelka doc. Ing. Marie Čechová, CSc. vedoucí práce prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. vedoucí ústavu prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně 2

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv zmasilosti na kvalitu ejakulátu kanců mateřských plemen prasat vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis diplomanta. 3

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce paní prof. Ing. Marii Čechové za poskytnutí rad a připomínek, dále pak vedoucímu ISK Rajhrad panu Ing. Alešovi Pavlíkovi za poskytnutí některých materiálů. 4

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá hodnocením výkrmnosti a jatečné hodnoty a zejména hodnocením kvality ejakulátu. Práce je zaměřena na kance mateřských plemen prasat české bílé ušlechtilé a česká landrase. Zabývá se možností ovlivnění kvality ejakulátu výškou hřbetního tuku a procentem libového masa. Zmasilost kanců české bílé ušlechtilé a česká landrase se zvýšila. Průměrná výška hřbetního tuku se za posledních dvacet šest let snížila u českého bílého ušlechtilého plemene o 1,24 cm, u plemene česká landrase o 1,22 cm. Procento libového masa se zvýšilo mezi roky 1995 a 2008 o 5, 4 % u ČBU a o 5,2 % u plemene ČL. O vlivu těchto změn na kvalitu ejakulátu kanců mateřských plemen nebyly v doposud publikované literatuře nalezeny žádné poznatky. Klíčová slova: kanec, mateřská plemena, kvalita ejakulátu, výkrmnost, jatečná hodnota, šlechtění 5

Abstract The bachelor s thesis deals with assessing the fattening performance and slaughter efficiency, in particular by evaluating the semen quality. The thesis focuses on maternity breed boars of Czech Large White and Czech Landrase pigs. It deals with the possibility of the quality of semen being influenced by the back fat thickness and the percentage of lean. Meatiness of boars of Czech Large White and Czech Landrase boars has increased. During the past 26 years, average back fat thickness has decreased by 1.24 cm for Czech Large White and by 1.22 cm for Czech Landrase. Percentage of lean meat increased by 5.4% for the former and by 5.2% for the latter between 1995-2008. Knowledge of the effect of these changes on the quality of semen of maternity breed boars has not been found in the literature published so far. Key words: boar, maternal breeds, semen quality, fattening performance, slaughter efficiency, breeding 6

OBSAH 1. ÚVOD... 9 2. CÍL PRÁCE... 11 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY... 12 4. CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÝCH PLEMEN... 13 4.1. ČESKÉ BÍLÉ UŠLECHTILÉ (ČBU)... 14 4.2. ČESKÁ LANDRASE (ČL)... 16 4.3. PŘEŠTICKÉ ČERNOSTRAKATÉ PLEMENO (PC)... 17 4.4. PRŮBĚH A CÍL ŠLECHTĚNÍ MATEŘSKÝCH PLEMEN PRASAT... 18 5. UKAZATELE VÝKRMNOSTI A JATEČNÉ HODNOTY... 20 5.1. VÝKRMNOST... 22 5.2. JATEČNÁ HODNOTA... 23 6. UKAZATELE KVALITY EJAKULÁTU... 25 6.1. MAKROSKOPICKÉ POSOUZENÍ SPERMATU... 25 6.1.1. Objem ejakulátu... 25 6.1.2. Barva a pach ejakulátu... 26 6.1.3. Konzistence ejakulátu... 26 6.1.4. Hodnota ph... 26 6.2. MIKROSKOPICKÉ POSOUZENÍ SPERMATU... 27 6.2.1. Koncentrace spermií... 27 6.2.1.1. Fotometrické stanovení... 27 6.2.1.2. Hemocytometrické stanovení... 27 6.2.1.3. Baničková metoda počítání buněk v roztoku... 27 6.2.2. Motilita a rychlost pohybu spermií... 28 6.3. MORFOLOGICKÉ POSOUZENÍ SPERMATU... 28 6.4. SPECIÁLNÍ POSOUZENÍ SPERMATU... 29 6.4.1. Stanovení podílu živých a mrtvých spermií... 29 7. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU EJAKULÁTU... 31 7.1. TEPLOTA PROSTŘEDÍ... 31 7

7.2. VLIV VÝŽIVY... 31 7.3. VĚK... 32 7.4. METODA PLEMENITBY... 33 7.5. VLIV PLEMENE... 33 7.6. VLIV INTENZITY POHLAVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ... 33 7.7. VLIV SEZÓNNOSTI... 34 7.8. OSTATNÍ VLIVY... 34 8. VLIV ZMASILOSTI NA UŽITKOVÉ VLASTNOSTI... 35 8.1. VLIV ZMASILOSTI NA PRODUKČNÍ VLASTNOSTI... 35 8.2. VLIV ZMASILOSTI NA REPRODUKČNÍ UKAZATELE... 35 8.3. VLIV ZMASILOSTI NA UKAZATELE KVALITY EJAKULÁTU... 35 9. ZÁVĚR... 37 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 38 8

1. ÚVOD Prase divoké (Sus scrofa) začali lidé domestikovat asi před 10 000 lety. Jako centrum domestikace se udává Přední Asie (LAŠTŮVKA A KOL., 2001). Od té doby prošlo dlouhým vývojem, různými změnami exteriéru i užitkových vlastností. A vzešlo z něj prase domácí (Sus scrofa f. domestica) tak jak je známe dnes. Tučné, vysokokalorické vepřové bylo žádoucí v 19. a na začátku 20. století, vzhledem ke spotřebě kalorické potravy, a protože se dobře skladovalo při jednoduché konzervaci. To vše bylo základní příčinou širokého rozšíření prasat sádelného typu. Po úspěšném vyřešení uskladnění masa chlazením a mrazením spolu s výraznými změnami ve výživě obyvatelstva byl zahájen proces přechodu na masný užitkový typ, zřejmý zejména posledních čtyřicet let. Konzumenti vepřového masa si přejí maso libové, proto jsou současná plemena šlechtěna na co největší podíl svaloviny neboli libového masa. Pojem podíl svaloviny je procentuální podíl hmotnosti svaloviny z hmotnosti jatečně upraveného těla za studena. Označuje se také jako zmasilost (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Podle HOVORKY, SIDORA, SMÍŠKA (1985) už v roce 1985 nemají prasata raného i pozdního sádelného užitkového typu takový hospodářský význam. Výrazné změny v požadavcích trhu na jatečná prasata se objevují krátce po druhé světové válce. Nejdříve v USA, později ve Skandinávii a v některých státech západní Evropy a postupně se rozšířily na celou oblast Evropy. Cílem zušlechťovacího procesu byla prasata, která vykazovala nižší spotřebu krmiva, měla lepší předpoklady pro tvorbu svaloviny, tj. prasata masná. V roce 1982 měla mateřská plemena v té době ještě bílé ušlechtilé (BU) a landrase (L) tyto výsledky zkoušek výkrmnosti a jatečné hodnoty: průměrný denní přírůstek byl u plemene BU 743 g, u plemene L 746 g a průměrná výška hřbetního tuku byla u BU 26 mm, u L 24,9 mm (HOVORKA, SMÍŠEK, SIDOR, 1985). O 22 let později v roce 2004 už prasata plemen české bílé ušlechtilé (ČBU) a česká landrase (ČL) vykazují tyto hodnoty: průměrný denní přírůstek kanců plemene ČBU je 671 g, u prasnic pak 614 g, u kanců plemene ČL je to 682 g, u prasnic 629 g. Průměrná výška hřbetního tuku je u kanců ČBU 7,6 mm, u prasnic 7,9 mm, u kanců plemene ČL 7,1 mm, u prasnic 7,2 mm (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Z těchto čísel je patrné, že za více než 20 let se výška hřbetního tuku zmenšila 9

ze zhruba 2,5 cm na necelých 8 mm. Z těchto výsledků může stanout otázka jaký vliv má šlechtění na co největší zmasilost na reprodukční ukazatele prasat mateřských plemen. 10

2. CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je nejprve zhodnotit ukazatele kvality spermatu, výkrmnosti a jatečné hodnoty prasat plemen české bílé ušlechtilé a česká landrase. Následně pak zaměřit pozornost na analýzu měrných vztahů mezi ukazateli vyjadřujícími zmasilost plemenných kanců a kvalitu jejich spermatu. 11

3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY O vlivu šlechtění mateřských plemen na vyšší zmasilost na jejich reprodukční schopnost se často diskutuje, ale tyto práce se zabývají převážně reprodukčními ukazateli prasnic. Názory na to, zda zvyšování podílu libového masa (LM) u prasat ovlivňuje reprodukční užitkovost, nejsou jednoznačné. LİBKE A KOL. (1986), KERR A CAMERON (1994), KUHLERS A JUNGST (1992a, 1992b, 1993) uvádí, že jednostrannou selekcí na vysokou zmasilost nastává určitý pokles plodnosti. Naproti tomu BLUM A CRETTENAND (1984), MERKS A KOL. (1995) zjistili genetické korelace mezi zmasilostí a reprodukcí téměř nulové. TVRDOŇ A KOL. (1999) sledovali vliv procenta libového masa na plodnost prasnic plemene landrase. Nejvyšší počet všech a živě dochovaných selat (11,50 a 11,11 ks) zjistili u skupiny prasnic pod 54 % LM. Naopak nejnižších výsledků dosáhla skupina prasnic s % LM 56 57,9 %., konkrétně 10,41 a 9,62 ks. Stanovené korelační koeficienty mezi % LM a plodností na jednotlivých vrzích se pohybovaly kolem nuly. Naproti tomu byly zaznamenány i tendence v poklesu plodnosti. BUCHOVÁ A KOL. (2001) zjistili, že mezi výškou hřbetního tuku a podílem LM měřeným PIGLOGem je negativní korelace. ČEŘOVSKÝ A KOL. (2001) zjistili, že vyšší % LM nemá průkazný vliv na počet všech narozených selat. Přesto výška hřbetního tuku má příznivý vliv na snižování věku při prvním zapuštěním. RYDHMER (1993) uvádí, že selekce pro vysokou libovost může zpozdit věk dospívání (EX ČECHOVÁ A KOL., 2002). ČECHOVÁ A KOL. (2002) provedli celopopulační analýzu prasniček plemene bílé ušlechtilé. Z jejich výsledků lze konstatovat, že při současné úrovni zmasilosti našich populací mateřských plemen nebyl zjištěn negativní vztah mezi současnou úrovní zmasilosti a dosahovanou fenotypovou úrovní reprodukční užitkovosti, vyjádřené počtem živě narozených a dochovaných selat. Z výše uvedeného je patrné, že se výzkumy zaměřily zejména na reprodukční vlastnosti prasnic. Méně prací se zatím věnují výzkumu vlivu šlechtění na co největší zmasilost na reprodukční schopnosti kanců. 12

4. CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÝCH PLEMEN Práce se zaměřuje na hodnocení vlastních ukazatelů výkrmnosti a jatečné hodnoty a kvality spermatu kanců mateřských plemen. Základ práce vychází z metod hodnotících kvalitu spermatu a na hodnotách vlastní užitkovosti u kanců chovaných na inseminačních stanicích. Česká republika odděluje šlechtění mateřských a otcovských plemen. Mateřská plemena jsou v hybridizačních programech zařazována na výchozí pozici A (BUCHTA A KOL., 1990). Mateřská plemena se vyznačují zejména vynikajícími reprodukčními vlastnostmi a výbornou růstovou schopností a jsou na tyto vlastnosti šlechtěna (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Celkový přehled o populacích mateřských plemen v plemenné knize udává tabulka č. 1 (SCHPCM, 2008). Tab. 1 Celkový přehled o populacích mateřských plemen v plemenné knize v kusech (k 31. 12. 2008) Kategorie ČBU ČL Prasnice 3107 942 Kanci celkem 229 136 - z toho ISK 108 97 Chovný cíl do roku 2010 pro populace mateřských plemen v plemenné knize je: 13 kusů živě narozených selat ve vrhu, 1250 g přírůstek kanečků v testačním odchovu, 2,3 kg spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku, 55 56 % podílu libového masa, 1,8 % intramuskulárního tuku (PULKRÁBEK A KOL., 2005). 13

4.1. České bílé ušlechtilé (ČBU) Toto plemeno vzniklo na podkladě domácích prasat pomocí převodného křížení především anglického yorkshira a německého bílého ušlechtilého plemene. V šedesátých letech byla populace zušlechťována jednorázovou migrací genů plemene landrase. Dále se plemeno zušlechťuje pomocí selekce, ale také migrací genů plemene velkého bílého anglického, dále bílého ušlechtilého plemene z Holandska, Německa, Francie a Švédska (ČECHOVÁ, MIKULE, TVRDOŇ, 2003). Obr. 1 České bílé ušlechtilé Prasata tohoto plemene se vyznačují velmi dobrými reprodukčními vlastnostmi, vynikající růstovou schopností při velmi dobré konverzi živin a velmi dobrou masnou užitkovostí. Kvalita masa je dobrá. Vyznačují se větším až velkým tělesným rámcem, lehčí hlavou se vzpřímeným uchem, jemnější, ale pevnou kostrou, pevnou konstitucí s vysokým stupněm odolnosti vůči stresům. Barva kůže i štětin je bílá (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Kanci v dospělosti dosahují hmotnosti 300 320 kg, prasnice 220 250 kg (ČECHOVÁ, 14

MIKULE, TVRDOŇ, 2003). Vlastní užitkovost plemene české bílé ušlechtilé zobrazuje tabulka č. 2 (SCHPCM, 2008). Tab. 2 Výsledky testu vlastní užitkovosti plemene ČBU polní test Celkem testováno kusů Průměrný denní přírůstek od narození do konce testu (g) Procentický podíl libového masa (Sonomark) Průměrná výška špeku (cm) Průměrný denní přírůstek v unifikovaném testu (g) Průměrný denní přírůstek od narození do začátku testu kanečci celkem kanečci v NŠCH prasničky celkem prasničky v NŠCH 2788 1653 10756 5587 663 654 633 625 63,5 63,4 62,7 62,9 0,75 0,75 0,75 0,73 1037 1023 991 989 387 383 389 378 15

4.2. Česká landrase (ČL) Plemeno landrase se do Československa začalo importovat na počátku šedesátých let. První dovoz se uskutečnil z Kanady a Polska. Po vytvoření dostatečné výběrové základny se přistoupilo k selekci a imigraci genů, především prostřednictvím importovaného samčího materiálu ze Švédska, Jugoslávie, Anglie, Estonska, SRN a Belgie (ČECHOVÁ, MIKULE, TVRDOŇ, 2003). Obr. 2 Česká landrase Prasata mají velmi dobré reprodukční vlastnosti, vysokou růstovou intenzitu při velmi dobré konverzi živin a velmi dobrou masnou užitkovost. Vyznačují se větším tělesným rámcem, jemnější, avšak pevnou kostrou a lehkou hlavou. Uši jsou klopené a přiměřeně dlouhé. Konstituce může být jemnější, avšak pevná s vysokým stupněm odolnosti vůči stresům. Barva kůže i štětin je bílá (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Živá hmotnost u dospělých kanců je 270 290 kg, u prasnic 220 230 kg (ČECHOVÁ, MIKULE, TVRDOŇ, 2003). Vlastní užitkovost plemene česká landrase zobrazuje tabulka č. 3 (SCHPCM, 2008). 16

Tab. 3 Výsledky testu vlastní užitkovosti plemene ČL polní test Celkem testováno kusů Průměrný denní přírůstek od narození do konce testu (g) Procentický podíl libového masa (Sonomark) Průměrná výška špeku (cm) Průměrný denní přírůstek v unifikovaném testu (g) Průměrný denní přírůstek od narození do začátku testu kanečci celkem kanečci v NŠCH prasničky celkem prasničky v NŠCH 1774 1435 2511 1417 717 723 679 701 63,7 63,8 63,0 63,3 0,71 0,70 0,72 0,68 1118 1131 1069 1125 420 419 414 412 4.3. Přeštické černostrakaté plemeno (Pc) Plemeno je zařazeno jako genová rezerva. Bylo uznáno v roce 1964 a je rozšířeno zejména v západních Čechách, kde také vzniklo. Původní krajový ráz vznikl bezplánovitým křížením převážně raných sádelných plemen. V průběhu padesátých let byla provedena regenerace tohoto rázu hlavně plemenem německým sedlovým, které dodalo přeštickému praseti dobré reprodukční schopnosti a odolnost. Ke zlepšení jatečné hodnoty bylo zušlechťováno plemenem pietrain. Plemeno má střední tělesný rámec, ucho klopené, barvu kůže černostrakatou bez krajového vymezení. Dospělý kanci dosahují hmotnosti 260 280kg, prasnice 215 235 kg (ČECHOVÁ, MIKULE, TVRDOŇ, 2003). Plemeno má velmi tvrdou konstituci a vynikající odolnost vůči stresu a vnějším podmínkám prostředí. Vyznačuje se vysokým stupněm přizpůsobivosti a vynikajícími reprodukčními vlastnostmi (PULKRÁBEK A KOL., 2005). 17

4.4. Průběh a cíl šlechtění mateřských plemen prasat Šlechtitelské chovy mateřských plemen (ŠCH MP) provádějí šlechtitelskou činnost a šlechtitelská opatření pro dosažení chovného cíle u celých populací mateřských plemen (ČBU a ČL). Šlechtitelské chovy, zajišťující prodejem plemenných zvířat obnovu stád v rozmnožovacích chovech a inseminačních stanicích kanců, maximalizují odchov prasniček a zvláště kanečků (FIEDLER, SMITAL, 2008). Nejdůležitějším úkolem v oblasti šlechtění plemen prasat je dosahování genetického pokroku. K tomu směřují veškerá opatření v celé šlechtitelské základně chovu prasat. Vytváření optimálních podmínek pro šlechtění s využitím molekulárně - genetických metod, nových a přesnějších technických a organizačních předpokladů intenzivní selekce zejména v nukleových chovech šlechtitelské základny, přináší další prostor pro navýšení genetického potenciálu šlechtěných populací. Základem selekčního programu Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě je použití v současné době nejmodernější metody odhadu plemenné hodnoty označované mezinárodně jako BLUP animal model, která rozkládá užitkovost zvířete pomocí lineárního statistického modelu na části podmíněné genotypem zvířete a části podmíněné různými vlivy prostředí. Dokáže v jednom kroku odhadnout všechny efekty zahrnuté v modelu a očistí tím plemennou hodnotu od vlivu prostředí. Plemenné hodnoty se odhadují zároveň pro všechna zvířata v hodnocené populaci a jsou proto navzájem srovnatelná přes různá prostředí i různé časové úseky. Tím je možno sestavovat aktuální pořadí nejlepších prasnic, respektive kanců v rámci příslušného šlechtěného plemene a uplatňovat tak princip záměrného páření nejlepšího s nejlepším. Chovuschopné potomstvo z tohoto páření prochází tzv. unifikovaným testem vlastní užitkovosti. Po jeho ukončení se pomocí ultrazvukového přístroje změří výška hřbetního tuku, hloubka nejdelšího zádového svalu a vypočte se procentický podíl libového masa, průměrný denní přírůstek od narození a za testované období. Veškeré zjištěné údaje jsou týdně zpracovávány centrálním počítačem a na základě stanovených celkových plemenných hodnot je sestavován a zveřejňován přehled o nejlepších odchovávaných kanečcích daného plemene z celé České republiky, umožňující cílevědomě nakupovat na inseminační stanice kanců i do nukleových chovů pouze nejkvalitnější jedince. Nezbytným předpokladem pro maximální manifestaci každého genotypu je 18

kvalitní management, dobré zdraví, cílená výživa a vhodné stájové prostředí a podmínky pro welfare chovaných zvířat (UŘIČÁŘ, 2007). Šlechtění mateřských plemen je orientováno na: vynikající reprodukční vlastnosti, výbornou růstovou schopnost při nízké spotřebě jadrných krmiv, příznivé parametry jatečné hodnoty při velmi dobré kvalitě masa, odolnost vůči stresu, adaptabilitu k chovu ve všech typech technologií, velký tělesný rámec, dobrý zdravotní stav a pevnou konstituci, velmi dobrý fundament (utváření a funkčnost končetin), vhodnost kanců pro inseminaci (PULKRÁBEK A KOL., 2005). 19

5. UKAZATELE VÝKRMNOSTI A JATEČNÉ HODNOTY Znaky výkrmnosti a jatečné hodnoty jsou produkčními vlastnostmi prasat (PULKRÁBEK A KOL., 2005) a tyto znaky jsou spolu s reprodukcí hodnoceny v kontrole užitkovosti. Informace o užitkovosti zvířat se získávají evidencí určitého projevu zvířete nebo evidencí projevu zvířete v záměrně upravených podmínkách. V chovu prasat v České republice jsou zavedeny tzv. polní testy (unifikovaný test vlastní užitkovosti UTVU), kdy se kontrola užitkových vlastností provádí přímo v chovech. Druhým typem jsou tzv. staniční testy (test VJH), prováděné ve speciálně postavených a speciální technologií vybavených stájích. Označují se jako stanice kontroly výkrmnosti prasat (SKVP) nebo stanice kontroly výkrmnosti a jatečné hodnoty (stanice kontroly dědičnosti). Současné pojmenování testů vychází z modernějšího pojetí odhadu plemenné hodnoty stanovené metodou BLUP animal (FIEDLER, SMITAL, 2002). Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty plemene české bílé ušlechtilé od roku 1983 do roku 2008 udávají tabulky č. 4 6. Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty plemene česká landrase od roku 1983 do roku 2008 udávají tabulky č. 7 9 (STÁTNÍ PLEMENÁŘSKÝ PODNIK, 1983 1996, PLEMO, a.s., 1999, UŘIČÁŘ 2007, SCHPCM 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008). Údaje o procentu libového masa jsou zaznamenávány až od roku 1995. Údaje o průměrném denním přírůstku, o průměrné výšce hřbetního tuku a o procentu libového masa z let 1997, 1998 a údaje o průměrné výšce hřbetního tuku z let 2001 a 2002 jsem z dostupné literatury nenalezla. Tab. 4 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČBU 1983-1990 Rok 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 Průměrný denní přírůstek v g - VU 569 585 591 602 602 605 602 598 Průměrná výška hřbetního tuku v cm 1,99 1,98 1,94 1,93 1,92 1,9 1,85 1,52 20

Tab. 5 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČBU 1991-2000 Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1999 2000 Průměrný denní přírůstek v g - VU 584 579 593 592 597 616 653 661 Průměrná výška hřbetního tuku v cm 1,44 1,47 1,37 1,26 1,2 1,13 1,01 0,99 Procento libového masa - VU 58,1 59 60,4 60,6 Tab. 6 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČBU 2001 2008 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Průměrný denní přírůstek v g - VU 665 664 663 671 676 675 675 663 Průměrná výška hřbetního tuku v cm 0,79 0,76 0,75 0,75 0,78 0,75 Procento libového masa - VU 61,5 62,6 63,1 63,3 63,5 63,4 63,2 63,5 Tab. 7 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČL 1983-1990 Rok 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 Průměrný denní přírůstek v g - VU 569 579 589 594 588 632 588 561 Průměrná výška hřbetního tuku v cm 1,93 1,93 1,92 1,9 1,87 2,06 1,81 1,51 Tab. 8 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČL 1991-2000 Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1999 2000 Průměrný denní přírůstek v g - VU 565 579 585 600 604 622 661 669 Průměrná výška hřbetního tuku v cm 1,43 1,45 1,37 1,23 1,14 1,08 0,97 0,93 Procento libového masa - VU 58,5 59,4 60,5 61,0 21

Tab. 9 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČL 2001-2008 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Průměrný denní přírůstek v g - VU 667 685 683 682 680 674 680 717 Průměrná výška hřbetního tuku v cm 0,74 0,71 0,72 0,72 0,71 0,71 Procento libového masa - VU 62,0 62,9 63,4 63,6 63,6 63,6 63,7 63,7 5.1. Výkrmnost Výkrmnost je schopnost prasete vytvářet z přijaté potravy jatečné produkty maso a tuk (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Je charakterizována průměrným denním přírůstkem v gramech, a to od narození do doby ukončení polního testu (PR-VU) u kanečků v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti (FIEDLER, SMITAL, 2002). A spotřebou krmiva na 1 kg přírůstku živé hmotnosti, resp. metabolizovatelné energie (PULKRÁBEK A KOL., 2005). V polním testu se eviduje datum a živá hmotnost prasniček a kanečků v období růstu ve věku 80 až 88 dnů, datum a živá hmotnost prasniček a kanečků v období růstu ve věku 136 až 158 dní (FIEDLER, SMITAL, 2002). Tabulka č. 10 pojednává o dosažené úrovni výkrmnosti z hlediska historického vývoje. Z této tabulky je patrné, že růstová schopnost prasat zejména v posledních deseti letech dvacátého století se nebývale zvýšila (POUR, 2004). Tab. 10 Úroveň výkrmnosti prasat z historického hlediska Rok Porážková Věk (měsíce) Průměrný denní přírůstek hmotnost (kg) od narození (g) 1850 70 24,0 100 1900 100 11,0 300 1950 110 7,0 500 1980 105 6,5 540 1990 103 6,0 570 2000 110 5,5 670 2010 110 5,0 730 22

5.2. Jatečná hodnota Jatečná hodnota je poměrně složitý pojem, který se mění podle požadavků trhu. Jatečnou hodnotou rozumíme podíl masa a tuku, který se vyjadřuje podílem hlavních masitých částí v procentech z hmotnosti půlky prasete za studena, hmotností kýty s kostmi v procentech z hmotnosti půlky prasete za studena, plochou příčného řezu musculus longissimus lumborum et thoracis a průměrnou výškou hřbetního tuku. Jatečnou hodnotu určují tyto ukazatele: - jatečná výtěžnost, - poměr masitých, tučných a méněcenných částí, - kvalita jednotlivých partií. Jatečnou hodnotu posuzujeme z hlediska kvantitativního a kvalitativního. Kvantitativními ukazateli jsou: - podíl libového masa v % - SEUROP systém, - podíl libového masa v % - zkoušky vlastní užitkovosti, - průměrná výška hřbetního tuku v mm zkoušky vlastní užitkovosti. Z hlediska kvalitativních znaků jsou nejvýznamnějšími světlost barvy masa, šťavnatost, křehkost, mramorování, tloušťka svalových vláken, vaznost, chuť a vůně masa (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Jatečná výtěžnost je poměr jatečně upraveného těla za tepla k porážkové hmotnosti. Pohybuje se v závislosti na hmotnosti prasat v rozmezí od 72 do 84 %. Jatečná hodnota se vyjadřuje procentem svaloviny (% LM) v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti a průměrnou výškou hřbetního tuku (v cm) v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti u kanečků měřené přístrojovou technikou (ve dvou bodech) na bázi ultrazvuku v polním testu (FIEDLER, SMITAL, 2002). Odhad podílu svaloviny v jatečně upravených tělech v provozních podmínkách jatek vychází ze zjištění pomocných rozměrů, které se dosadí do příslušných regresních rovnic. Výsledným zjištěním je procentický podíl svaloviny na jehož podkladě se jatečná těla o hmotnosti 60 až 120 kg zařadí do tříd jakosti. Tabulka tříd jakosti je uvedena v tabulce č. 11 (PULKRÁBEK, 2004). 23

Tab. 11 Třídy jakosti podle SEUROP klasifikace Třída jakosti Podíl svaloviny v jatečném těle S 60,0 % a více E 55,0 až 59,9 % U 50 až 54,9 % R 45,0 až 49,9 % O 40,0 až 44,9 % P 39,9 % a méně 24

6. UKAZATELE KVALITY EJAKULÁTU Ejakulát kance je viskózní šedavá nebo bílá tekutina, skládající se z části tekuté a rosolovité. Je to produkt varlat a přídatných pohlavních žláz. Tekutá část je tvořena sekrety uretrálních žláz, prostaty, semenných váčků a obsahu nadvarlete, rosolovitá sekretem Cowperových žláz. V tekuté části jsou v zásadě spermie a semenná plazma. Celý ejakulát je tvořen z 96 98 % sekrety přídatných žláz a ze 2 4 % tvoří spermie (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). Požadavky na zkoušení spermatu jsou uvedeny v ČSN 46 7114 Sperma kance z května 1996 (VĚŽNÍK A KOL., 2004). Než je kanec zařazen do plemenitby je podroben selekci. Posuzujeme plemennou hodnotu, exteriér, kondici, která by měla být chovná. Kromě množství a kvality ejakulátu posuzujeme: vývin varlat, jejich objem (velikost), symetrické uložení, konzistenci tkáně varlat (na pohmat), temperament (libido sexualis), pevnost končetin a způsob chůze (lokomoce), zaúhlení zadních končetin, předkožkový vak (zbytnění, výduť předkožky), pohlavní úd (erekce, vysunutí, délka po výsunu) (PULKRÁBEK A KOL., 2005). 6.1. Makroskopické posouzení spermatu 6.1.1. Objem ejakulátu Objem ejakulátu se mění s věkem jedince a u dospělého kance má mít nejméně 100 ml (VĚŽNÍK A KOL., 2004), u plemene duroc je to minimálně 80 ml (BUCHTA A KOL., 1990). Podle VĚŽNÍKA A KOL. (2004) je objem ejakulátu ovlivněn řadou faktorů, zejména plemenem, genetickým základem, úrovní užitkovosti, intenzitou pohlavního využívání plemeníka, stupněm pohlavního vydráždění, technikou odběru semene, krmením, ošetřováním, ročním obdobím a významně se podílí i vyrovnanost organismu plemeníka v daném prostředí a jeho zdravotní stav. KOZUMPLÍK A KUDLÁČ (1980) uvádí, že obecně je velikost ejakulátu v nepřímém vztahu ke koncentraci spermií, protože vyšší koncentrace bývá zjišťována u méně objemných ejakulátů. Celkový počet spermií bývá naopak větší u objemově velkých ejakulátů. 25

U kance se odebírají jen frakce bohaté na spermie a frakce ejakulátu produkovaná bulbouretrálními žlázami se neodebírají, respektive odstraňují. Objem ejakulátu je stanoven jen z frakcí určených k využití. Stanovení objemu se provádí vážením nebo měřením v kalibrovaných nádobách (VĚŽNÍK A KOL., 2004). 6.1.2. Barva a pach ejakulátu Barva má být mléčně bílá, šedobílá nebo vzhledu slonové kosti. Změny barvy do žluta, do zelena, do růžova nebo do hněda poukazují na znehodnocení ejakulátu močí, krví, hnisem nebo nečistotou. Málo krycí bílá barva svědčí o nízké koncentraci spermií v ejakulátu. Pach by měl být nevýrazný nebo slabě specifický. Ostře páchnoucí ejakulát nebo ejakulát s výrazným specificky kančím pachem svědčí o znečištění močí nebo sekretem prepuciálního váčku. Pach spermatu může být rozhodující pro další použití semene. Ejakuláty s výrazným specificky kančím pachem mají zpravidla vysoký obsah baktérií, a proto nejsou vhodné k použití. Hnilobný pach poukazuje na zánětlivý proces nebo chorobný stav určité části pohlavních orgánů (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). 6.1.3. Konzistence ejakulátu Konzistence ejakulátu kance je závislá na koncentraci spermií. U velmi hustých ejakulátů nebo u zachycení jen druhé frakce ejakulátu je konzistence až smetanovitá, zpravidla však bývá mléčná nebo mléčnovodnatá. Řídké ejakuláty jsou zcela vodnaté konzistence (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). 6.1.4. Hodnota ph ph ejakulátu kance se pohybuje od 6,8 do 7,8. Nejčastěji se zjišťuje jako slabě zásaditá ( 7,2 7,4). Zásaditější ph bývá zjišťováno u řídkých ejakulátů. ph semene může být ovlivněno výskytem chorobných změn, postihujících přídatné pohlavní žlázy nebo jiné úseky pohlavního ústrojí. V těchto případech se sekret postižených žláz stává více alkalickým (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). 26

6.2. Mikroskopické posouzení spermatu 6.2.1. Koncentrace spermií Stanovení koncentrace spermií v ejakulátu je jednou ze základních informací o jeho kvalitě a úrovni spermiogenetického epitelu. Faktory ovlivňující koncentraci spermií se všeobecně uplatňují prostřednictvím vnitřního prostředí organismu a negativním působením na řídící mechanismy, popřípadě přímo na cílové tkáně pohlavního systému (VĚŽNÍK A KOL., 2004). Koncentrace spermií kolísá od 150 000 do 600 000 v 1 mm 3. U kanců plemene duroc, hampshire a jejich kříženců je koncentrace spermií vždy vyšší (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). Koncentrace spermií se zjišťuje fotometricky, hemocytometricky a počítáním částic (VĚŽNÍK A KOL., 2004). 6.2.1.1. Fotometrické stanovení Toto stanovení je orientační a provádí se především v rutinních provozních laboratořích. V podstatě jde o nefelometrické stanovení stupně zákalu, který vznikne po standardním naředění nativního semene s daným objemem ředidla. Nefelometry specificky kalibrované mají na stupnici místo hodnot extinkce přímo údaje o koncentraci spermií. Tento způsob stanovení koncentrace při zkontrolované kalibraci je provozně vhodný a za daných podmínek objektivní. 6.2.1.2. Hemocytometrické stanovení K tomuto stanovení užíváme mísící pipetu (melanžér) na červené krvinky. Semeno lze použít nativní nebo ředěné, kdy se poměr ředění musí stát součástí výpočtového vzorce. Před odebíráním vzorku k počítání v Bürkerově komůrce, je nutno suspenzi v mísící pipetě dobře homogenizovat. Semeno kance se ředí 1:100. K ředění se používá Hayemův roztok. 6.2.1.3. Baničková metoda počítání buněk v roztoku Metoda počítání buněk v mísících baňkách je obdobou hemocytometrického stanovení v melanžérech. 27

6.2.2. Motilita a rychlost pohybu spermií Základním způsobem kvantitativního stanovení motility je mikroskopický nápočet pohybujících se spermií v zorném poli. Výpočet se vyjadřuje v procentu pohyblivých spermií (nebo metodou bodového odhadu, kdy jeden bod reprezentuje 20 % pohyblivých spermií). Hodnocení pohyblivosti se provádí většinou v ejakulátu naředěném fyziologickým roztokem pufrovaným fosfátovým pufrem na ph 7,2. Stupeň ředění závisí na koncentraci ejakulátu, volí se proto takové ředění, aby v 1 mm 3 suspenze bylo cca 100 000 spermií. Dolní hranice hodnoty požadovaného procenta pohyblivých spermií je u kance 70 %. Při posuzování motility se hodnotí také charakter pohybu, přičemž se určuje jeho směr a rozsah kmitu hlavičky spermie. Přímý progresivní pohyb je znakem funkční plnohodnosti a má jej vykazovat při dobrém ejakulátu 70 % spermií (VĚŽNÍK A KOL., 2004). Test propulsivity se používá při stanovení rychlosti pohybu spermií. Princip testu spočívá ve stanovení doby, za kterou projde 100 spermií měřeným prostorem v počítací komůrce. Tato doba je závislá na koncentraci spermií a na rychlosti jejich pohybu. Volí se takové ředění, aby v 1 mm 3 suspenze bylo cca 100 000 spermií. K ředění se používá fyziologický roztok pufrovaný fosfátovým pufrem na ph 7,2. Ke stanovení se používá Thomova komůrka. Průměrná rychlost spermií u kance je 43 µm.s -1 (VĚŽNÍK A KOL., 2004). 6.3. Morfologické posouzení spermatu Morfologické vyšetření spermií je důležitým kritériem pro selekci ejakulátu. Provádí se jedenkrát měsíčně a při poruchách plodnosti u každého ejakulátu. Morfologické změny se podle příčiny vzniku rozdělují na primární a sekundární. Primární jsou ty, které vznikají v průběhu procesu spermiogeneze, zatímco za sekundární považujeme ty změny, které vznikají již na zformované spermii, tedy v průběhu pasáže spermií vývodnými pohlavními cestami nebo během celého zpracování semene po jeho získání. Obecně lze říci, že primární změny se zpravidla projevují závažnými odchylkami v základní stavbě nebo vnitřní struktuře spermií, zatímco sekundární změny se týkají častěji povrchových membrán spermií a bičíků 28

spermií. Abnormální formy spermií nemají u plodného kance přesáhnout 20 %, je rozdílné, tvoří-li většinu změněných spermií primární nebo sekundární formy. Vyskytují-li se primární abnormality jednoho druhu ve větším počtu než 5 %, je oplozovací schopnost kance pochybná. Sekundární změny by neměly u jednoho typu přesahovat 10 %. Jednotlivé změny se rozlišují podle závažnosti (primární a sekundární) a dále podle lokalizace. Vzhledem k různé lokalizaci změn mohou být postiženy i různé funkce spermií. V zásadě jak poškození pohyblivosti, tak oplozovací schopnosti spermií vede k poruchám plodnosti jedince, a proto nelze relativně menší poškození spermií přehlížet (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). V literatuře se uvádí, že charakteristickými morfologickými odchylkami spermií u neplodných kanců jsou proximální protoplazmatická kapénka (42 %), tvarový defekt akrozómu (18 %), protoplazmatická kapka na spojovací části bičíku (9 %) a perzistující akroblast (5 %). Zbývající defekty lze považovat za zcela netypické změny spermií ve spermatu neplodných kanců (SMITAL, DE SOUSA, 2001). 6.4. Speciální posouzení spermatu 6.4.1. Stanovení podílu živých a mrtvých spermií Snaha dosáhnout informaci o stavu buňky, především z hlediska její vitality, vedlo v roce 1940 k uplatnění v bakteriologii užívané techniky barvení eosinem. Postupně došlo k rozsáhlému výběru barviv a reagencií, které jsou využívány v tomto směru. Základem však zůstává supravitální postup barvení, který diferencuje vyšetřovanou buněčnou suspenzi na skupinu jedinců s nenarušenou povrchovou membránou a skupinu spermií se změnami permeability povrchových membrán a v důsledku porušení jejich integrity ke změnám interakce s použitým barvivem. V praxi se používá 0,5 % eosin ve fyziologickém roztoku pro sperma o ph 7,2. Z používaných fluorochromů se pro mikroskopickou techniku nejčastěji uplatňuje primulin, CTC (chlortetracyklin) a při využití průtokových cytofotometrů propidium jodid nebo speciálních testovacích setů např. Sperm Viability Kit. Při barvení dle Bloma se jako reagencie používá eosin a nigrosin. Přičemž živé spermie jsou nezbarvené a mrtvé jsou zbarveny červeně. Výsledek se vyjadřuje 29

v procentech živých spermií. Při barvení primulinem jsou mrtvé spermie zbarveny žlutě, živé se nebarví a jeví se jako černé (modré) stíny na mírně fluoreskujícím pozadí. Při barvení propidium jodidem jsou mrtvé spermie zbarveny červeně, živé spermie mají lehkou autofluorescenci. Hodnotí se 200 buněk a stanoví se procento živých a mrtvých spermií (VĚŽNÍK A KOL., 2004). 30

7. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU EJAKULÁTU Podle HOVORKY, SIDORA, SMÍŠKA (1985) se plodnost kance projevuje v jeho oplozovací dispozici a oplozovací schopnosti vyprodukovaného spermatu. Skutečná plodnost se však hodnotí podle počtu a velikosti vrhů od prasnic zapuštěných příslušným kancem. 7.1. Teplota prostředí Může ovlivnit nástup pohlavní dospělosti, ale i vlastnosti semene. V horkých letních měsících se snižuje pohlavní potence a zhoršuje se kvalita spermatu (HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985). Podle ČEŘOVSKÉHO (2002) může tepelný stres negativně ovlivnit pohyblivost spermií a zvýšit počet morfologicky abnormálních spermií v ejakulátu dokonce po dobu šesti až osmi týdnů. Tyto změny se zpravidla začnou objevovat po dvoutýdenním působení tepelného stresu, zcela zřetelně po třech týdnech. 7.2. Vliv výživy Na reprodukční schopnost je vliv výživy nesporný. Nedostatek vitamínů, především vitamínu A a E a stopových prvků (kobaltu a manganu), může vést k poruchám funkce pohlavních žláz a hypofýzy (HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985). Při malé intenzitě využití kance dostačuje základní krmná dávka 2,2 2,7 kg kompletní směsi na krmný den. Při vysoké intenzitě využití kance se doporučuje zvýšit denní dávku směsi o 0,5 kg. Výsledkem má být kvalitně živený kanec, ve správné kondice, bez zbytečných kilogramů. Spermie ovlivněné nekvalitní výživou se v ejakulátu objeví až za 42 dnů po podání špatné krmné dávky a jejich špatná kvalita se projeví na výsledcích reprodukce prasnic až za 157 dnů (ZEMAN, SLÁDEK, ZEMAN, 1995). SMITAL (2002b) uvádí, že výživa a technika krmení působí na produkci prostřednictvím dobré kondice a příznivého zdravotního stavu. Vážným problémem může být nadměrná tělesná hmotnost, jelikož kanci s nadváhou mají problémy 31

s končetinami a libidem. Také nedostatečný příjem živin může vést ke ztrátě libida a snížení produkce spermií. 7.3. Věk Při sledování věku kanečků plemen bílé ušlechtilé a landrase na vývoj spermiogeneze, jehož cílem bylo stanovit minimální hranici pro jejich využívání v plemenitbě, popřípadě inseminaci, byl u objemu ejakulátu, koncentrace spermií, aktivity spermií a procenta abnormálních spermií zaznamenán největší vzestup mezi 5. a 6. měsícem věku. Toto období je u kanců obou plemen obdobím nejvyšší intenzity pohlavního vývoje. Mezi 6. a 7. měsícem věku se pohlavní vývoj poněkud zpomaluje, nárůst ukazatelů není tak intenzivní (ŠLECHTA, 1981 EX HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985). Jiní autoři prokázali kontinuální vzestup kvantitativních vlastností spermií u kanců od 5. do 9. měsíce věku, přičemž počet spermií v každém ejakulátě byl závislý především na věku a živé hmotnosti kance. I při dobrém semeni kanečků ve věku 6 8 měsíců se dosahuje špatných výsledků v plodnosti. Teprve ejakulát osmiměsíčního kance odpovídá co do množství a kvality potřebám standardu (ADMIDAL, 1965; HÜHN, 1960 EX HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985). Podle SMITALA (2002b) pohlavní reflexy u kanečků nastupují ve věku 2,5 až 3,5 měsíce, erekce se objevuje ve věku tří měsíců, první ejakulát lze získat od kanců ve třech až pěti měsících, normální spermiogenezi lze očekávat v pěti až šesti měsících a plný rozvoj spermiogenze ve věku osmi měsíců. Kanci ve věku sedmi měsíců produkují převážně normální sperma, které je možno používat v inseminaci. Avšak je nutné počítat s tím, že časné zahájení reprodukční aktivity mladých kanců (zvláště mladších než jeden rok) má nepříznivý vliv na plodnost nejen v období plného pohlavního života, ale i na konci reprodukční aktivity. Vývoj produkce spermatu od pěti měsíců nemá s postupujícím věkem lineární charakter. Nejprudší vzestup byl zaznamenám mezi pátým a šestým měsícem věku, což je období nejvyšší intenzity pohlavního vývoje a růstu varlat. Od sedmého měsíce není nárůst tak razantní, ale produkce spermatu se neustále zvyšuje až do maxima, které nastává zhruba ve věku tří až čtyř let. Tabulka č. 12 nám dokládá, že je chováno nejvíce kanců do věku dvou let. 32

Tab. 12 Věková struktura kanců na inseminačních stanicích kanců (v %) Věk kanců České bílé ušlechtilé Česká landrase Do 1 roku 12,0 11,7 Do 2 let 43,0 42,7 Do 3 let 23,4 23,2 Do 4 let 12,3 12,8 Do 5 let 6,1 5,8 Do 6 let 2,4 2,3 Nad 6 let 0,8 1,5 7.4. Metoda plemenitby Z metod plemenitby ovlivňuje plodnost kance především příbuzenská plemenitba a křížení. Se zvyšováním koeficientu příbuzenské plemenitby dochází k poklesu celkového počtu spermií v ejakulátu. Pro inseminaci jsou přípustní jen kanci, kteří mají koeficient příbuzenské plemenitby nižší než 25 %. Příznivý vliv heteroze byl dostatečně prokázán (HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985). 7.5. Vliv plemene Meziplemenné rozdíly v kvalitě a kvantitě kančího spermatu uvádí SMITAL (2002a). Posoudit, které plemeno je jednoznačně nejlepší z hlediska kvality spermatu a celkové vhodnosti pro účely inseminace, je poněkud komplikované, jelikož dílčích ukazatelů je mnoho a ani jedno plemeno nevyniká jednoznačně ve všech ukazatelích. Podle výsledků kanci plemene landrase a bílé ušlechtilé měli vysoký objem spermatu, ale nízkou koncentraci, aktivitu spermií a naopak vysoký obsah abnormálních spermií a k tomu ještě špatnou přežitelnost spermií. Testy byly prováděny v letech 1990 až 1997 na 31 inseminačních stanicích v České republice. 7.6. Vliv intenzity pohlavního využívání SMITAL (2002b) uvádí, že při současné organizaci inseminace prasat lze 33

intenzitu pohlavního využívání, nebo-li frekvenci odběrů považovat za jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících plodnost kanců. Častá a pravidelná ejakulace způsobuje rychlé snížení produkce spermií. Se zvyšující se intenzitou pohlavního využívání kanců klesá sice produkce spermií z jednoho odběru, ale na druhé straně se však zvyšuje celoroční produkce spermií. Frekvence odběrů má také významnou roli při dlouhověkosti kanců. Obecně platí čím intenzivněji bude kanec pohlavně využíván, tím kratší dobu bude působit v inseminaci. 7.7. Vliv sezónnosti Někteří autoři považují sezónnost pohlavních funkcí u kanců vlivem domestikace za zaniklou, jiní se přiklání k názoru, že v horkých letních měsících se snižuje pohlavní potence a zhoršuje kvalita spermií. Podle dlouholetých záznamů o odběrech spermatu kanců z inseminačních stanic ukazují, že počet spermií produkovaných z jednoho odběru v průběhu roku kolísá celkem pravidelně: po zvýšení na podzim a v zimě dochází k prudkému poklesu koncem zimy, s dalším mírným klesáním až k minimu, zpravidla v červenci. Toto kolísání nelze přičítat pouze vlivu teploty prostředí, protože k němu dochází i při konstantních teplotách okolí (SMITAL, 2002b). 7.8. Ostatní vlivy Velikost a hmotnost varlat souvisí s celkovým počtem spermií velmi úzce a stejně tak jsou závislé na věku a vývinu kance. Vzhledem k tomu, že velikost varlat je do značné míry podmíněna geneticky a že existují vztahy mezi velikostí varlat a produkcí spermatu, se předpokládá, že znalost testimetrických ukazatelů by bylo možné využít při genetickém zlepšování produkce spermií. Potvrzují to selekční pokusy, při kterých kanci s velkými varlaty produkovali i více spermií v ejakulátu. Sociální prostředí může ovlivňovat pohlavní chování kanců i produkci spermií. Například kanci ustájení skupinově mají nižší ukazatele plodnosti, jestliže se u nich vyskytuje neobvyklé množství homosexuální aktivity (SMITAL, 2002b). 34

8. VLIV ZMASILOSTI NA UŽITKOVÉ VLASTNOSTI 8.1. Vliv zmasilosti na produkční vlastnosti V intenzifikaci výroby vepřového masa byl zaměřen hlavní cíl na zvýšení podílu obsahu libového masa v jatečném těle prasat. Zvýšení zmasilosti však bylo na úkor snížení kvality masa. Rozšíření recesivní alely RYR1 genu doprovázelo zvyšování zmasilosti prasat na úkor kvality masa, hlavně při vzniku vady PSE (světlého, měkkého a vodnatého) masa (KUCIEL, 2001). 8.2. Vliv zmasilosti na reprodukční ukazatele ČECHOVÁ A KOL. (2004) uvádějí, že vyšší růstová schopnost plemenných prasniček plemene bílé ušlechtilé během odchovu nemá negativní vliv na jejich další plodnost. Naopak zjistili, že prasničky s vyšší růstovou schopností dosahují vyšší plodnosti vyjádřené počtem živě narozených selat. Vyšší průměrné denní přírůstky ve vlastní užitkovosti však negativně ovlivňují dlouhověkost prasnic. Tito autoři dále prováděli výzkum vlivu průměrného procenta libového masa ve vlastní užitkovosti na věk při prvním zabřeznutí prasniček. Ze zjištěných výsledků je možno uvést, že v důsledku vyšší zmasilosti a nižší výšky podkožního tuku dochází ke zvýšení věku při prvním zabřeznutí. ČECHOVÁ, TVRDOŇ (2000) prováděli analýzu úrovně plodnosti prasnic plemen bílé ušlechtilé a landrase v závislosti na procentu libového masa. Z výsledků je zřejmé, že se zvyšující zmasilostí nedochází k poklesu plodnosti. 8.3. Vliv zmasilosti na ukazatele kvality ejakulátu Jak je patrné z tabulek č. 4-9 zmasilost mateřských plemen se od roku 1983 značně zvýšila, o čemž svědčí zejména hodnoty průměrné výšky hřbetního tuku a procenta libového masa. Jak lze z tabulek vyčíst průměrná výška hřbetního tuku u bílého ušlechtilého byla v roce 1983 1,99 cm, do roku 2000 klesla tato hodnota pod 1 cm. Nyní je výška tuku 0,75 cm. Plemeno landrase mělo výšku hřbetního tuku v roce 35

1983 1,93 cm, pod 1 cm se tato hodnota dostala do roku 1999. Nynější hodnota je 0,71 cm. Plemeno bílé ušlechtilé mělo 58,1 % libového masa v roce 1995, o deset let později byla tato hodnota 63,5 %. Na této úrovni je i dnes. Plemeno landrase vykazovalo v roce 1995 hodnotu procenta libového masa 58,5 %, v roce 2005 63,6 % a v současnosti je to 63,7 % libového masa. O vlivu těchto změn na kvalitu ejakulátu kanců jsem nenašla v odborné literatuře žádné poznatky. 36

9. ZÁVĚR O vlivu zmasilosti na reprodukční ukazatele se hovoří zejména v souvislosti s reprodukcí prasnic. Při hledání poznatků o vlivu zmasilosti na kvalitu kančího ejakulátu jsem nenašla v odborné literatuře žádné poznatky. Zvýšení zmasilosti kanců plemen české bílé ušlechtilé a česká landrase za posledních dvacet šest let dokazují tabulky č. 4 9. Průměrná výška hřbetního tuku u obou mateřských plemen měla od roku 1983 do roku 2008 snižující se tendenci. Průměrná výška hřbetního tuku plemene české bílé ušlechtilé byla v roce 1983 1,99 cm. V roce 2008 byla tato hodnota 0,75 cm tedy o 1,24 cm méně. Plemeno česká landrase má tyto hodnoty ještě nižší. Průměrná výška hřbetního tuku byla v roce 1983 1,93 cm v roce 2008 0,71 cm tedy o 1,22 cm méně. Procento libového masa mělo u obou mateřských plemen od roku 1995 do roku 2008 zvyšující se tendenci. U plemene české bílé ušlechtilé se procento libového masa zvýšilo z 58,1 % v roce 1995 na 63,5 % v roce 2008 tedy o 5,4 %. U plemene česká landrase jsou hodnoty podobné. V roce 1995 to bylo 58,5 %, v roce 2008 63, 7 % libového masa. Procento libového masa se tak zvýšilo o 5,2 %. Také průměrný denní přírůstek se za období let 1983 2008 zvýšil. U plemene české bílé ušlechtilé se zvýšil o 94 g, u plemene česká landrase se zvýšil o 148 g. O vlivu těchto změn na kvalitu ejakulátu kanců plemen české bílé ušlechtilé a česká landrase jsem v dostupné odborné literatuře nenalezla žádné údaje. 37

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BUCHTA, S. A KOL. Chov prasat. Skriptum Vysoká škola zemědělská v Brně. Brno, 1990. 124 s. ČECHOVÁ, M., MARKOVÁ, E., TVRDOŇ, Z., SLÁDEK, L., MIKULE, V. Analýza vlivu změny výšky hřbetního tuku v průběhu reprodukčního cyklu na užitkovost prasnic. In KOLEKTIV AUTORŮ. Zoohygiena nedílná součást úspěšné produkce v chovech prasat (Sborník referátů). Vyd. 1. Práče, 2002. 48 s. ISBN: 80-238-6835-9 ČECHOVÁ, M., MIKULE, V., TVRDOŇ, Z. Chov prasat. Vyd. 1. Skriptum MZLU v Brně. Brno, 2003. 126 s. ISBN: 80-7157-720-0 ČECHOVÁ, M., SLÁDEK, L. MIKULE, V., TRČKA, P. Zootechnické a technologické předpoklady úspěšné produkce selat. In KOLEKTIV AUTORŮ. Nové poznatky v chovu prasat (Sborník referátů). Vyd. 1. Znojmo, 2004. 40 s. ISBN: 80-239-2540-7 ČECHOVÁ, M., TVRDOŇ, Z. Úroveň některých reprodukčních znaků ve vztahu k zmasilosti prasnic. Náš chov, ročník 60., 7/2000 Praha. ISSN 0027-8068 ČEŘOVSKÝ, J. Vysoké letní teploty neprospívají rozmnožování prasat. Farmář, ročník 8., 10/2002 Praha. ISSN 1210-9789 FIEDLER, J., SMITAL, J. Některé principy kontroly užitkovosti prasat. Farmář, ročník 8., 9/2002, Praha. ISSN 1210-9789 FIEDLER, J., SMITAL, J. Řízení šlechtitelské práce v chovu prasat. http://old.vuzv.cz/slecht/bio/rizeni.pdf [Cit. 17. 3. 2009] KOZUMPLÍK, J., KUDLÁČ, E. Reprodukce prasat ve velkochovech. Vyd. 1. Státní zemědělské nakladatelství. Praha, 1980. 296 s. 38

KUCIEL, J. Produkce kvalitního vepřového masa je jeden z důležitých cílů šlechtění. Plemo report, 2/2001, Brno, s. 40 LAŠTŮVKA, Z., GAISLER, J., ŠŤASTNÁ, P., PELIKÁN, J. Zoologie pro zemědělce a lesníky. Vyd. 2. Konvoj. Brno, 2001. 267 s. ISBN 80-7302-008-4 POUR, M. Strategie chovatelů prasat po vstupu do EU. IN KOLEKTIV AUTORŮ. Požadavky na chov prasat po vstupu do EU. (Sborník ze semináře). Vyd. 1. Hradec Králové, 2004. 40 s. ISBN: 80-86454-41-X PULKRÁBEK, J. Klasifikace jatečných prasat. IN KOLEKTIV AUTORŮ. Požadavky na chov prasat po vstupu do EU. (Sborník ze semináře). Vyd. 1. Hradec Králové, 2004. 40 s. ISBN: 80-86454-41-X PULKRÁBEK, J. A KOL. Chov prasat. 1. vyd. Profi Press, s. r. o. Praha, 2005. 157 s. ISBN: 80-86726-11-8 SMITAL, J. Faktory působící na kvalitu a kvantitu kančího spermatu. Náš chov, ročník 62., 7/2002a, Praha. ISSN 002 SMITAL, J. Meziplemenné rozdíly v kvalitě a kvantitě kančího spermatu. Náš chov, ročník 62., 6/2002b, Praha. ISSN 002 SMITAL, J., DE SOUSA, L. Současné perspektivní metody hodnocení kančího spermatu II. Náš chov, ročník 61., 1/2001, Praha. ISSN 0027-8068 STÁTNÍ PLEMENÁŘSKÝ PODNIK. Výsledky kontroly užitkovosti prasat. Praha 1983 1996 SVAZ CHOVATELŮ PRASAT V ČECHÁCH A NA MORAVĚ. Ročenka. 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 UŘIČÁŘ, J. Výsledky šlechtění populací chovaných plemen prasat v českém domácím 39

programu. In KOLEKTIV AUTORŮ. Nové poznatky v chovu prasat genetika reprodukce výživa (Sborník referátů). Vyd. 1. Modřice, 2007. 36 s. ISBN: 978-80- 239-9063-1 VĚŽNÍK, Z. A KOL. Repetitorium spermatologie a andrologie a metodiky spermatoanalýzy. Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Brno, 2004. ISBN: 80-86895-01-7 ZEMAN, L., SLÁDEK, M., ZEMAN, J. PLEMHYB-uživatelská příručka. Vyd. 1. Brno, 1995. s. 25 40