C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289



Podobné dokumenty
Elektronová mikroskopie II

2. Difrakce elektronů na krystalu

Krystalografie a strukturní analýza

Difrakce elektronů v krystalech a zobrazení atomů

Teorie rentgenové difrakce

Difrakce elektronů v krystalech, zobrazení atomů

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

F7030 Rentgenový rozptyl na tenkých vrstvách

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce

Chemie a fyzika pevných látek p2

Techniky mikroskopie povrchů

Fourierovské metody v teorii difrakce a ve strukturní analýze

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Optika pro mikroskopii materiálů I

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Přednáška č. 3. Strukturní krystalografie, krystalové mřížky, rentgenografické metody určování minerálů.

M I K R O S K O P I E

Proč elektronový mikroskop?

Metody charakterizace

Mikroskopické metody Přednáška č. 3. Základy mikroskopie. Kontrast ve světelném mikroskopu

DIFRAKCE ELEKTRONŮ V KRYSTALECH, ZOBRAZENÍ ATOMŮ

1 Teoretický úvod. 1.2 Braggova rovnice. 1.3 Laueho experiment

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

Vlnová délka světla je cca 0,4 µm => rozlišovací schopnost cca. 0,2 µm 1000 x víc než oko

3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické).

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

Seznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok

LEED (Low-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s nízkou energií)

13. Spektroskopie základní pojmy

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Příloha formuláře C OKRUHY

4 ZKOUŠENÍ A ANALÝZA MIKROSTRUKTURY

Chemie a fyzika pevných látek l

RTG difraktometrie 1.

Metody pro studium pevných látek

MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ

INTERAKCE IONTŮ S POVRCHY II.

Optická konfokální mikroskopie a mikrospektroskopie. Pavel Matějka

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská OKRUHY. ke státním zkouškám DOKTORSKÉ STUDIUM

TRANSMISNÍ ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE

Metody skenovací elektronové mikroskopie SEM a analytické techniky Jiří Němeček

Úvod do fyziky tenkých vrstev a povrchů. Typy interakcí, základy elektronové difrakce, metody LEED a RHEED

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky

Rentgenografické difrakční určení mřížového parametru známé kubické látky

Úvod do fyziky tenkých vrstev a povrchů. Spektroskopie Augerových elektron (AES), elektronová mikrosonda, spektroskopie prahových potenciál

Konstrukční varianty systému pro nekoherentní korelační zobrazení

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

18 Podmínky pro směry hlavních difrakčních maxim při difrakci na mřížkách

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

Základy fyzikálněchemických

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY

VIBRAČNÍ SPEKTROMETRIE

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie

Elektronová mikroskopie a RTG spektroskopie. Pavel Matějka

Historie světelné mikroskopie. Světelná mikroskopie. Robert Hook (1670) a Antonie van Leeuwenhoek (1670) zakladatelé světelné mikroskopie

METODY ANALÝZY POVRCHŮ

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

MŘÍŽKY A VADY. Vnitřní stavba materiálu

Spektroskopie subvalenčních elektronů Elektronová mikroanalýza, rentgenfluorescenční spektroskopie

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018

Vybrané spektroskopické metody

Elektronová Mikroskopie SEM

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi

Metody pro studium pevných látek

Úvod do strukturní analýzy farmaceutických látek

Bioimaging rostlinných buněk, CV.2

Fyzika rentgenových paprsků

SKENOVACÍ (RASTROVACÍ) ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Fyzika rentgenových paprsků

Nová koncepční a konstrukční řešení pro zobrazení s PMS

Témata semestrálních prací:

Metody charakterizace nanomaterálů I

Transmisní elektronová mikroskopie (TEM)

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

Chemie a fyzika pevných látek p3

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Maturitní témata fyzika

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

Optické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí

Dualismus vln a částic

OBECNÁ FYZIKA III (KMITY, VLNY, OPTIKA), FSI-TF-3

(Umělé) osvětlování pro analýzu obrazu

Měření absorbce záření gama

CZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)

Transmisní elektronová mikroskopie: pohled do nitra materiálů

CHARAKTERIZACE MATERIÁLU POMOCÍ DIFRAKČNÍ METODY DEBYEOVA-SCHERREROVA NA ZPĚTNÝ ODRAZ

Elektronová mikroskopie (jemný úvod do SEM, TEM) Rostislav Medlín NTC, ZČU

Vlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika

Sylabus přednášky Kmity a vlny. Optika

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti

27. Vlnové vlastnosti světla

Moderní mikroskopie Elektronová mikroskopie (TEM, SEM) Mikroskopie skenující sondou

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky

Stručný úvod do spektroskopie

Světlo jako elektromagnetické záření

Transkript:

OBSAH Předmluva 5 1 Popis mikroskopu 13 1.1 Transmisní elektronový mikroskop 13 1.2 Rastrovací transmisní elektronový mikroskop 14 1.3 Vakuový systém 15 1.3.1 Rotační vývěvy 16 1.3.2 Difúzni vývěva 17 1.3.3 Iontová vývěva 18 1.3.4 Další typy vývěv 19 1.4 Elektronové trysky 19 1.4.1 Termoemisní elektronové trysky 19 1.4.2 Autoemisní elektronové trysky 21 1.4.3 Porovnání různých elektronových trysek 22 1.5 Magnetické čočky a jejich zobrazovací vady 24 1.5.1 Sférická vada 26 1.5.2 Chromatická vada 27 1.5.3 Osový astigmatismus 28 1.5.4 Koma (asymetrická vada) 30 1.5.5 Objektiv 31 1.5.6 Hloubka zorného pole a hloubka ostrosti 33 1.6 Clony 34 1.6.1 Clona kondenzoru 34 1.6.2 Clona objektivu 34 1.6.3 Selekční clona 34 1.7 Zobrazení a detekce elektronů 36 1.7.1 CCD kamera 36 1.7.2 Digitální desky 36 1.7.3 Fotografické negativy 37 1.7.4 TV kamery 37 1.7.5 Další detektory elektronů 38 2 Základy krystalografie 39 2.1 Základní vektory a elementární buňka krystalu 39 2.2 Krystalové roviny a Millerovy indexy 42 2.2.1 Krystalové zóny 42 2.2.2 Indexování rovin a směrů v hexagonální mřížce 43 2.3 Reciproká mřížka 44 2.3.1 Určení mezirovinných vzdáleností 45 2.4 Symetrie krystalů 45 2.4.1 Symetrie báze - bodové grupy 46

2.4.2 Laueho grupy difrakční symetrie 48 2.4.3 Prostorové grupy 48 2.4.4 Ekvivalentní polohy - Wyckoffovy symboly 48 2.4.5 Pětičetná osa symetrie - kvazikrystaly 49 2.5 Stereografická projekce 50 3 Matematické formulace a nástroje 55 3.1 Rovinná a kulová vlna 55 3.1.1 Rovinná vlna 55 3.1.2 Prostorová frekvence 57 3.1.3 Kulová vlna 57 3.2 Diracova funkce 58 3.3 Fourierova transformace 58 3.4 Impulsová odezva 59 3.5 Konvoluce 59 3.6 Přenosová funkce 64 3.7 Numerické výpočty Fourierovy transformace a konvoluce 64 3.8 Základy vlnové optiky - skalární teorie difrakce 65 3.8.1 Fresnelova aproximace 66 3.8.2 Fraunhoferova aproximace 67 4 Interakce elektronů se vzorkem 69 4.1 Vlnově částicový dualismus 70 4.1.1 Vlnová délka elektronů 71 4.1.2 Vlnové funkce 72 4.1.3 Interference vlny spojené s elektronem 72 4.2 Vlnový popis koherentního rozptylu 73 4.2.1 Atomový rozptylový faktor 73 4.2.2 Potenciál a hustota náboje 74 4.2.3 Porovnání atomových rozptylových faktorů různých typů záření... 76 4.2.4 Krystalový potenciál 77 4.2.5 Vlnový vektor elektronů v krystalu - refrakce 78 4.3 Částicový popis rozptylu 80 4.3.1 Účinný průřez interakce 80 4.3.2 Střední volná dráha 81 4.3.3 Diferenciální účinný průřez 82 4.3.4 Diferenciální účinný průřez a atomový rozptylový faktor 82 5 Kinematická teorie difrakce 85 5.1 Laueho podmínky difrakce 85 5.2 Ewaldova konstrukce 87 5.3 Braggova rovnice 88 5.4 Amplituda vlny rozptýlené krystalem 89 5.5 Strukturní faktor elementární buňky 90 5.5.1 Výpočet strukturních faktorů nejdůležitějších mřížek 91 5.5.2 Extinkce spojené s translačními prvky symetrie 94 5.6 Tvarový faktor krystalu 95 5.6.1 Excitační chyba a strukturní faktor 98 5.6.2 Efekt tenké fólie - uvolnění difrakční podmínky 99 5.6.3 Difrakční stopy malých částic 100

5.7 Popis difrakce pomocí Fourierovy transformace a konvoluce 100 5.7.1 Ilustrace Fourierovy transformace na modelových obrazech 102 5.8 Platnost kinematické aproximace 106 5.9 Extinkční délka 107 5.10 Difrakce na porušeném krystalu - sloupcová aproximace 109 6 Základy dynamické teorie difrakce 113 6.1 Dvousvazková aproximace 113 6.1.1 Úprava dynamických rovnic ve dvousvazkové aproximaci 115 6.1.2 Řešení dynamických rovnic ve dvousvazkové aproximaci 116 6.1.3 Vyjádření hodnot (j) (j), C 0 a (j) C g 117 6.1.4 Intenzita přímého a difraktovaného svazku v ideálním krystalu... 118 6.1.5 Efektivní excitační chyba 120 6.2 Vícesvazková aproximace - Blochovy vlny 121 6.2.1 Schrödingerova rovnice pro Blochovy vlny 122 6.2.2 Betheho korekce 125 6.2.3 Blochovy vlny a disperzní plocha 126 6.2.4 Vliv neelastického rozptylu - absorpce 127 6.2.5 Ohybové kontury 128 6.3 Metoda multivrstev 130 6.3.1 Aproximace dopředného rozptylu 130 6.3.2 Šíření elektronové vlny ve vakuu 131 6.3.3 Aproximace promítnutého potenciálu 132 6.3.4 Základní rovnice metody multivrstev 133 7 Rozložení intenzity v difrakčním obrazci 137 7.1 Vliv tepelných kmitů atomů 137 7.2 Kikuchiho linie 138 7.2.1 Difúzni rozptyl elektronů 139 7.2.2 Vícenásobný rozptyl v krystalu 140 7.2.3 Využití Kikuchiho linií 140 7.2.4 Kikuchiho linie a excitační chyba 142 7.2.5 Mapy Kikuchiho linií 144 8 Difrakční techniky 145 8.1 Konvenční difrakce se selekční clonou 145 8.2 Difrakce úzkým rovnoběžným svazkem 146 8.3 Délka kamery a difrakční konstanta mikroskopu 146 8.4 Rotace difrakce vůči obrazu 147 8.5 Indexování difrakčních stop polykrystalu 148 8.6 Indexování difrakčních stop monokrystalu 148 8.7 Dvojitá difrakce 150 8.8 Konvergentní difrakce (CBED) 151 8.8.1 Ewaldova konstrukce pro konvergentní difrakci 152 8.8.2 Použití konvergentní difrakce 154 8.9 Difrakce s rotujícím svazkem 160

9 Zobrazovací metody 163 9.1 Vznik obrazu v TEM 163 9.2 Definice kontrastu 163 9.3 Rozptylový kontrast 164 9.4 Difrakční kontrast 165 9.4.1 Zobrazení ve světlém a tmavém poli 166 9.4.2 Optimalizace kontrastu, nastavení excitačního vektoru s g 167 9.4.3 Zobrazení ve slabém svazku 168 9.4.4 Artefakty v obraze - tloušťkové a deformační efekty 169 9.4.5 Volba reflexního vektoru a oblasti vzorku vhodné pro pozorování.. 170 9.4.6 Viditelnost krystalových poruch 171 9.4.7 Určování Burgersova vektoru dislokací 171 9.4.8 Hranice zrn a subzrn 174 9.4.9 Vrstevné chyby a antifázová rozhraní 174 9.4.10 Kontrast na částicích 176 9.5 Fázový kontrast - atomové rozlišení 178 9.5.1 Zobrazení ideální a reálnou čočkou 178 9.5.2 Přenosová funkce kontrastu 180 9.5.3 Interpretace interferenčního obrazu 182 9.5.4 Praktické aspekty techniky atomového rozlišení 186 9.5.5 Rozlišovací schopnost mikroskopu s korektorem C s 189 9.6 Elektronová holografie 190 9.7 Lorentzovská elektronová mikroskopie 191 9.8 Atomové rozlišení metodou Z kontrastu 195 9.9 Pozorování in situ 196 9.9.1 Vliv vnějšího okolí vzorku (environmentálni efekty) 198 9.10 Elektronová tomografie a 3D rekonstrukce 198 10 Analytická elektronová mikroskopie 201 10.1 Ionizace vnitřních elektronových hladin 201 10.2 Deexcitace atomů 201 10.3 Spektroskopie ztrát energie elektronů 201 10.3.1 Spektrometr 203 10.3.2 Spektrum EELS 203 10.3.3 Energiově filtrovaná mikroskopie 207 10.4 Energiově disperzní spektroskopie RTG záření 211 10.4.1 Spektrometr 211 10.4.2 Spektra 212 10.4.3 Časté artefakty při EDS analýze 213 10.4.4 Mapování výskytu jednotlivých prvků 213 11 Příprava vzorků z krystalických materiálů 215 11.1 Přípravné práce 215 11.1.1 Řezání plátků 215 11.1.2 Ztenčování plátků 217 11.1.3 Odběr terčíků 218 11.1.4 Příprava příčných řezů 220 11.1.5 Příprava tenkých fólií v blízkosti povrchu vzorku 221 11.2 Finální ztenčování na tloušťku transparentní pro elektrony 222 11.2.1 Elektrolytické leštění 222

11.2.2 Chemické leštění 227 11.2.3 Iontové bombardování 227 11.2.4 Mechanické leštění do klínku 228 11.2.5 Štípání a drcení 230 11.2.6 Tenké řezy - ultramikrotomie 231 11.3 Otiskové metody 233 11.3.1 Přímé repliky 233 11.3.2 Nepřímé (dvoustupňové) repliky 234 11.3.3 Extrakční repliky 234 11.3.4 Stínování replik 235 12 Pozorování a analýza biologických preparátů 237 12.1 Problémy spojené s pozorováním biologických vzorků v TEM 237 12.1.1 Radiační poškození elektronovým paprskem 238 12.1.2 Slabý kontrast biologických struktur 239 12.2 Základní způsoby přípravy preparátů 239 12.2.1 Chemická fixace 240 12.2.2 Mrazová fixace 241 12.2.3 Odvodňování a zalévání do pryskyřice 242 12.2.4 Využití mikrovlnného záření 244 12.3 Kryo-mikroskopie 245 12.4 Ultrastrukturální tomografie 246 12.5 Detekce specifických molekul - imunoznačení 247 12.5.1 Imunoznačení u preparátů zalitých v pryskyřici 248 12.5.2 Metoda Tokuyasu 249 12.6 Speciální metody 249 12.6.1 Stínování těžkými kovy 249 12.6.2 Repliky 250 12.6.3 Elektronová mikroskopie molekul 251 12.7 Nízkovoltová TEM 252 A Odvození kinematické amplitudy ze Schrödingerovy rovnice 255 B Tabulky prostorových grup 261 C Mapy Kikuchiho linií 263 D Bodové difraktogramy 271 E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281 F Literatura pro další studium 289 G Seznam zkratek a symbolů 291 Literatura 297 Rejstřík 313