2. FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ANALYTICKÉ METODY RBS

Podobné dokumenty
INTERAKCE IONTŮ S POVRCHY II.

RBS (Rutherford Backscattering Spectrometry) + ERDA (Elastic Recoil Detection) PIXE (Particle Induced X-ray Emission)

Využití iontových svazků pro analýzu materiálů

Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou?

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

Hmotnostní spektrometrie

13. Spektroskopie základní pojmy

Detekce a spektrometrie neutronů

Princip metody Transport částic Monte Carlo v praxi. Metoda Monte Carlo. pro transport částic. Václav Hanus. Koncepce informatické fyziky, FJFI ČVUT

Úvod do fyziky tenkých vrstev a povrchů. Spektroskopie Augerových elektron (AES), elektronová mikrosonda, spektroskopie prahových potenciál

Základy Mössbauerovy spektroskopie. Libor Machala

Příklady Kosmické záření

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Typy interakcí. Obsah přednášky

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

Měření absorbce záření gama

Úloha 5: Spektrometrie záření α

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru

Metody analýzy povrchu

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

Vnitřní magnetosféra

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY

Auger Electron Spectroscopy (AES)

Metody povrchové analýzy založené na detekci iontů. Pavel Matějka

1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.

Řešení úloh krajského kola 60. ročníku fyzikální olympiády Kategorie A Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 3), V. Vícha (4)

Metody analýzy povrchu

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

METODY ANALÝZY POVRCHŮ

Svazek pomalých pozitronů

V001 Dokončení a kalibrace experimentálních zařízení v laboratoři urychlovače Tandetron

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne

Úloha 21: Studium rentgenových spekter

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Pozitron teoretická předpověď

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Magnetická síla a moment sil

Prověřování Standardního modelu

Úloha 8: Absorpce beta záření. Určení energie betarozpadu měřením absorpce emitovaného záření.

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza polutantů v životním

Neutronové záření ve výzkumných reaktorech. Tereza Lehečková

Konfokální XRF. Ing. Radek Prokeš Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze

Spektroskopie subvalenčních elektronů Elektronová mikroanalýza, rentgenfluorescenční spektroskopie

LEED (Low-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s nízkou energií)

Počítačový model plazmatu. Vojtěch Hrubý listopad 2007

VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI

INTERPRETACE HMOTNOSTNÍCH SPEKTER

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

Vybrané spektroskopické metody

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory.

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Habilita ní práce Modikace a charakterizace materiál energetickými ionty

Theory Česky (Czech Republic)

Elektronová Mikroskopie SEM

Spektrometrie záření gama

Interakce laserového impulsu s plazmatem v souvislosti s inerciální fúzí zapálenou rázovou vlnou

Záření KZ. Význam. Typy netermálního záření. studium zdrojů a vlastností KZ. energetické ztráty KZ. synchrotronní. brzdné.

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. obr Z ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ ( 19 ) G 01 F 23/28. (22) Přihlášeno (21) PV

Analýza vrstev pomocí elektronové spektroskopie a podobných metod

Studium elektronové struktury povrchu elektronovými spektroskopiemi

Ionizační manometry. Při ionizaci plynu o koncentraci n nejsou ionizovány všechny molekuly, ale jenom část z nich n i = γn ; γ < 1.

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Hmotnostní spektrometrie. Historie MS. Schéma MS

Hmotnostní spektrometrie

Úloha 4: Totální účinný průřez interakce γ záření absorpční koeficient záření gama pro některé elementy

Praktikum III - Optika

Co všechno umí urychlovač TANDETRON a jak vlastně funguje?

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

Světlo jako elektromagnetické záření

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Systémy pro využití sluneční energie

2. FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ANALYTICKÉ METODY PIXE

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Základy výpočetní tomografie

DOUTNAVÝ VÝBOJ. Další technologie využívající doutnavý výboj

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

Senzory ionizujícího záření

LEPTONY. Elektrony a pozitrony a elektronová neutrina. Miony a mionová neutrina. Lepton τ a neutrino τ

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Absorpční polovrstva pro záření γ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Řešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů. = 30 s.

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

Základní experiment fyziky plazmatu

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Plazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu

Základním praktikum z laserové techniky

Hmotnostní spektrometrie Mass spectrometry - MS

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)

zbytkové plyny (ve velmi vysokém vakuu: plyny vzniklé rozkladem těchto látek, nebo jejich syntézou Vakuová fyzika 1 1 / 43

Stabilizace Galerkin Least Squares pro

Transkript:

RBS Jaroslav Král, katedra fyzikální elektroniky FJFI, ČVUT. ÚVOD Spektroskopie Rutherfordova zpětného rozptylu (RBS) umožňuje stanovení složení a hloubkové struktury tenkých vrstev. Na základě energetického spectra zpětně rozptýlených iontů umožňuje tato metoda kvalitativní a kvantitativní stanovení prvků na povrchu pevné látky. Při znalosti složení povrchové vrstvy je touto metodou možno stanovit tlouštky a hloubkové uspořádání tenkovrstvé struktury. Je to významná diagnostická metoda pro technologii tenkých vrstev a tenkovrstvých struktur. Používají se lehké ionty, převážně ionty helia, o energii řádu MeV. Svazek energetických iontů se získává z urychlovače typu Van de Graaff.. FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ANALYTICKÉ METODY RBS Kinematika binární pružné srážky. Spektroskopie Rutherfordova zpětného rozptylu je založena na kinematice binární srážky při pružném rozptylu a při stanovení hloubkových profilů využívá znalosti energetických ztrát iontů, pohybujících se v pevné látce. Při pružném rozptylu iontu, dopadajícího s energií E 0 na terčový atom, jsou výsledné energie obou částic vystupujících ze srážky úměrné počáteční energii E 0 a dále závisí jen na úhlu rozptylu θ, příp. úhlu odrazu Ψ, a na poměru hmotností obou částic. E =E 0 { cosθ ±[(M/m) -sin θ] 0.5 } /(+M/m) = K.E 0, () E =E 0 -E = E 0 4Mm/(m+M) cos ψ = γ E 0 cos ψ. () K je tzv. kinematický faktor. Schema pružného rozptylu je na Obr.. E a E jsou energie rozptýleného iontu resp odraženého atomu. Obr.

Tak při dané geometrii srážky můžeme z poměru energií E /E 0 rozptýleného iontu o hmotnosti m určit hmotnost M terčového atomu. Volíme-li zpětný rozptyl, tj. rozptyl s úhlem rozptylu θ > 90, nebudou při detekci interferovat odražené atomy, protože vždy je Ψ 90. Energetické spektrum rozptýlených iontů můžeme převést na hmotnostní spektrum terčových atomů. Závislost energie rozptýleného iontu na poměru hmotností terčového atomu a iontu je zachycena na Obr.. Kinematický faktor.0 0.8 0.6 K 0.4 0. 0.0 0 0 0 30 40 50 60 M / m Obr. Tenký vzorek. Pokud je terčových atomů jen tenká vrstva, tj. nestíní-li si atomy a ztráta energie iontů při průletu vrstvou je zanedbatelně malá, je možno přímo z počtu iontů rozptýlených pod úhlem θ v porovnání s tokem dopadajících iontů určit plošnou hustotu atomů terče. Je-li σ s (θ) diferenciální účinný průřez pro pružný rozptyl pod úhlem θ a dopadá-li svazek primárních iontů na uvažovanou tenkou vrstvu kolmo, potom platí N s (θ) = N t σ(θ) N 0, (3) kde N s (θ) je počet iontů, rozptýlených do jednotkového prostorového úhlu kolem úhlu θ, N t je plošná hustota atomů ve vrstvě a N 0 je počet primárních iontů, které dopadly na terč. Je-li Ω je prostorový úhel, pod kterým je vidět detektor z terče, pak celkový počet detekovaných iontů je N s Ω. Tak v hmotnostním spektru je velikost signálu rozptýlených iontů určité hmotnosti přímo úměrná plošné hustotě N t atomů dané hmotnosti v tenkém terči. Pro ionty o energii MeV stínící vliv elektronového obalu má zanedbatelný vliv na dráhy rozptylovaných iontů a ty se rozptylují jako v čistě coulombovském poli. V takovém případě je účinný průřez pro pružný rozptyl dán Rutherfordovým vzorcem, který v laboratrní soustavě je

dσ dω ( ) ZZe = ( 6πε E) 4 4 sin θ { ( ) } m M ( m ) sin θ M sin θ + cosθ (4) Hmotnostní rozlišení. Vzhledem k tomu, že detekční systém má konečné energetické rozlišení, místo monoenergetických čar ve spektru se zaznamenají píky o konečné pološířce E (pološířka = FWHM, tj. full width at half maximum). Jestliže vzdálenost dvou hodnot energií rozptýlených iontů je menší než FWHM, oba píky splynou a nelze je jednoduše rozlišit. Odtud a ze vztahu () plyne i omezení hmotnostního rozlišení R M R M = M/ M = µ (E/ E) (dk/dµ), (4) kde µ = (M/m). Závislost derivace (dk/dµ) na µ je zachycena na Obr. 3. Při určitém Hmotnostní rozlišení 00 0 0. 0.0 0.00 M / M pro E / E = 00 u.dk/du dk/du 0 0 0 30 40 50 60 M/m = u Obr. 3 rozlišení detekčního systému (šířce E) se zvětšuje hmotnostní rozlišení s rostoucí energií E. Pro dané (E/ E) je hmotnostní rozlišení úměrno µ (dk/dµ). Hodnota tohoto součinu v závislosti na µ je zachycena na Obr. 3, stejně jako hodnota hmotnostního rozlišení pro případ E/ E = 00 (např. E = MeV a E = 0 kev). Vidíme, že hmotnostní rozlišení se zhoršuje směrem k těžším prvkům. Tlustý vzorek. Je-li ionty bombardovaný jednoprvkový terč tlustý, tj. nejsou-li ztráty energie iontu při jeho průchodu terčem zanedbatelné, je energie detekovaného rozptýleného iontu menší

než K E 0, a to tím menší, v čím větší hloubce došlo k jeho rozptylu. Ztráty energie energetického iontu (o energii řádu MeV) jsou téměř celé dány ztrátami na ionizaci, tzv. elektronovým brzděním, a závisí na energii iontu a složení terče (viz Obr. 4). Hodnoty těchto ztrát je možno získat např. pomocí programu SRIM []. V energetickém spektru iontů rozptýlených v takovém tlustém terči se objeví schod nalevo od hrany při K E 0. Výška hrany schodu odpovídá koncentraci daného prvku při samém povrchu. V případě víceprvkového homogenního terče se každý prvek p projeví schodem při odpovídající energii K p E 0, jehož výška u hrany odpovídá koncentraci c p toho prvku. Schody od jednotlivých prvků se na sebe nakládají. E+03 Ztráty energie ion He v Si Ztráty kev/um E+0 E+0 E+00 elektronové de/dx jaderné de/dx celkové de/dx E-0 E0 E E E3 E4 Energie iontu kev Obr. 4 Hloubkové měřítko v energetickém spektru RBS. U tlustého terče o konečné, nepříliš velké tlouštce je signál rozptýlených iontů (šířka schodu v energetickém spektru) omezen na interval nalevo od hrany K E 0, jehož šířka je dána součtem energetických ztrát při průletu iontu terčem (E 0 -E ), úbytku energie při rozptylu E (-K), a ztrát při zpětném průchodu rozptýleného iontu terčem [E (-K) - E Det ]. Zde E byla označena energie se kterou by ion vyletěl z terče na druhé straně a E Det energie s níž vyletuje rozptýlený ion na vstupní straně směrem k detektoru, je-li rozptýlený zpět až u druhé strany terče. Je-li terč tlustší (např.než asi µ), projevují se již výrazně vícenásobné srážky. Naše úvahy nelze

Obr. 5 uplatnit na nízkoenergetickou část spektra. Souvislost mezi detekovanou energií E Det a hloubkou t v níž se detekovaný ion rozptýlil zpět vyplývá ze vztahu: t t cos θ cos θ K E0 EDet = E = K de dx + de dx, (5) dx dx kde E je rozdíl energie (oproti hraně spectra), odpovídající hloubce t v terči. 0 do 0 ven Výška spektra a koncentrace atomů v hloubce terče. Představíme si tlustý terč jako soubor tenkých terčů o tlouštkách δt, odpovídajících ve spektru šířce δe Det jednoho kanálu analyzátoru. Potom vztah mezi koncentrací atomů N v hloubce t, v níž se ionty o energii E rozptýlí zpět s energií K E, a výškou H(E Det ) spektra při energii E Det je ( de ) δedet dx KE H( EDet ) = NP σ( E ) Ω N [ S( E )] de, (6) dx E ( ) Det kde K [ ( E )] = ( de ) + ( de ) S E KE dx. (7) cos θ dx cos θ E musí být stanovena nezávislým výpočtem z E 0 a E Det. 3. VYHODNOCENÍ SPEKTRA RBS Při vyhodnocování energetického spektra RBS se vytváří počítačový model terče, v němž se snažíme co nejlépe přiblížit modelové parametry skutečným parametrům povrchové vrstvy terče tak, aby modelové spektrum RBS se co nejlépe krylo se změřeným

spektrem. K těmto účelům byly vyvinuty různé programy. U nás užíváme program IBA, vyvinutý J. F. Zieglerem []. Případ vrstvy s nehomogenním hloubkovým profilem je možno řešit jako model většího počtu navazujících tenčích vrstev. Obr. 6 Změřené a modelové spectrum struktury Cu/Ti/Si. 4. ÚLOHY - Určit plošnou hustotu vybraného kovu, napařeného na tenké plastové folii. - Určit stechiometrický poměr prvků v tlustém vzorku binární slitiny Literatura [] Ziegler, J.F., Biersack, J.P., Littmark, U. The stopping and Range of Ions in Solids, org. by J.F. Ziegler Vol.. of The Stopping and Ranges of Ions in Matter, Pergamon Press, New York 985. program viz. www.srim.org/srim/srimintro.htm [] Ziegler, J.F. - www.srim.org/index.htm#iba

[3] Chu, W-K., Mayer, J.W., Nicolet, M.A. Backscatteering Spectrometry, Academic Press, New York 978. [4] Hnatowicz, V. Analýzy povrchů pružným rozptylem nabitých částic metoda RBS, v knize Metody analýzy povrchů: iontové, sondové a speciální metody, editoři L. Frank a J. Král, Academia, Praha 00.