Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Mezinárodní právo soukromé Katedra mezinárodního a evropského práva Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích Disertační práce JUDr. Simona Trávníčková 2012/2013

Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

Poděkování Děkuji prof. JUDr. Naděždě Rozehnalové, CSc., za odborné vedení a rady, které mi poskytla při zpracování disertační práce.

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích OBSAH 1. ÚVOD... 9 1.1. Předmět práce a její základní cíl... 10 1.2. Současný stav zkoumané problematiky... 11 1.2.1. Mezinárodní právo soukromé a tradiční mezinárodní prvek... 11 1.2.2. Současný mezinárodní prvek... 12 1.2.3. Internacionalizace a její dopady... 14 1.3. Zpracování tématu v odborné literatuře... 15 1.4. Cíle a metody práce... 17 1.5. Pracovní hypotézy... 18 1.6. Struktura práce... 19 1.7. Dotazníkové šetření... 21 2. MEZINÁRODNÍ PRVEK... 22 2.1. Definice... 22 2.2. Relevantní mezinárodní prvek... 25 2.3. Typy právních vztahů s mezinárodním prvkem... 27 2.3.1. Vztahy s absolutním a relativním mezinárodním prvkem... 27 2.3.2. Vztahy s objektivním a subjektivním mezinárodním prvkem... 27 2.4. Vymezení mezinárodního prvku v různých pramenech práva... 28 2.4.1. Vymezení v českých zákonech o MPS... 28 2.4.2. Vymezení mezinárodního prvku v jiných českých zákonech... 30 2.5. Vymezení mezinárodního prvku v mezinárodních smlouvách... 31 2.5.1. Aplikace pouze na vztahy s objektivním mezinárodním prvkem... 32 2.5.2. Dvoustranné smlouvy o právní pomoci... 33 2.5.3. Výslovné vyloučení vztahu se subjektivním mezinárodním prvkem... 34 2.6. Vymezení mezinárodního prvku v unijním právu... 36 2.7. Závěr... 39 1

3. MEZINÁRODNÍ PRVEK VE VNITROSTÁTNÍCH VZTAZÍCH... 41 3.1. Internacionalizace vnitrostátního právního vztahu... 41 3.2. Časový aspekt... 42 3.3. Relativita subjektivně internacionalizovaných právních vztahů... 43 3.4. Obecné důvody internacionalizace... 44 3.4.1. Tlak třetího subjektu... 44 3.4.2. Rozhodovat všechny spory podle jednoho práva a u jednoho soudu... 45 3.4.3. Sladit rozhodné právo a sudiště... 45 3.4.4. Soudit se u státu, jehož soudům strany věří... 45 3.4.5. Vyhnout se vedení soudního řízení... 45 3.4.6. Fakticky se vyhnout hrazení nákladů řízení... 46 3.4.7. Nerozlišování vnitrostátních a mezinárodních smluv... 46 3.5. Internacionalizace a obcházení zákona... 47 4. VOLBA ZAHRANIČNÍHO PRÁVA... 49 4.1. Zásada autonomie vůle... 49 4.2. ZMPS... 51 4.3. Nařízení Řím I... 53 4.3.1. Exkurz: pravá a nepravá volba práva... 55 4.3.2. Volba práva pro vnitrostátní vztahy v nařízení Řím I... 57 4.3.3. Kompetence Evropské unie a cíl unifikace... 58 4.3.4. Aplikační rozsah nařízení Řím I (čl. 1)... 59 4.3.5. Výklad čl. 3 odst. 3 nařízení Řím I... 63 4.3.6. Relevantní, nerelevantní a žádný mezinárodní prvek... 65 4.3.7. Časový aspekt... 68 4.3.8. Závěr k nařízení Řím I... 69 4.4. Dopady volby cizího práva ve vnitrostátních právních vztazích... 70 4.4.1. Nahrazení všech dispozitivních norem práva jinak rozhodného... 70 4.4.2. Související právní vztahy se řídí stejným právem... 72 4.4.3. Nakládání se zvoleným právním řádem... 73 4.4.4. Zvýšení nákladů sporu... 74 4.4.5. Kombinace se sudištěm snížení nákladů sporu... 74 4.4.6. Vyhnutí se vedení sporu snížení množství sporů... 75 2

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích 4.5. Analýza praktických dopadů z dotazníků... 75 4.5.1. Odpovědi advokátních kanceláří... 75 4.5.2. Odpovědi obchodníků... 77 4.6. Závěr... 78 5. VOLBA ZAHRANIČNÍHO SUDIŠTĚ... 80 5.1. Prorogace v ZMPS... 81 5.1.1. Pravomoc podle ZMPS... 81 5.1.2. Uznání a výkon podle ZMPS... 86 5.1.3. Závěr k ZMPS... 89 5.2. Prorogace v novém ZMPS... 90 5.2.1. Pravomoc v novém ZMPS... 90 5.2.2. Uznání a výkon podle nového ZMPS... 92 5.3. Prorogace v nařízení Brusel I... 93 5.3.1. Pravomoc v nařízení Brusel I... 93 5.3.2. Kompetence Evropské unie... 95 5.3.3. Cíl úpravy nařízení Brusel I - unifikace... 96 5.3.4. Brusel I a žalovaný s bydlištěm na území členského státu... 98 5.3.5. Brusel I nikoli pro vnitrostátní místní příslušnost... 100 5.3.6. Dostupná judikatura... 101 5.3.7. Názory odborné literatury... 103 5.3.8. Exkurz prorogace ve spotřebitelských věcech... 105 5.3.9. Závěr k aplikaci nařízení Brusel I... 110 5.3.10. Prorogační dohoda podle nařízení Brusel I... 111 5.3.11. Časový aspekt včlenění mezinárodního prvku... 114 5.3.12. Uznání a výkon podle nařízení Brusel I... 116 5.3.13. Závěr k nařízení Brusel I... 118 5.4. Prorogace v Úmluvě o dohodách o volbě soudu... 118 5.4.1. Pravomoc v Úmluvě o dohodách o volbě soudu... 118 5.4.2. Uznání a výkon podle Úmluvy o dohodách o volbě soudu... 121 5.5. Dopady volby zahraničního sudiště ve vnitrostátních vztazích... 122 5.5.1. Soustředění sporů z jednoho právního vztahu... 122 5.5.2. Využití zahraniční soudní soustavy... 123 5.5.3. Náklady na vedení sporů... 124 3

5.5.4. Vyhnutí se vedení sporu... 124 5.5.5. Nutnost žádat o uznání a výkon rozhodnutí... 125 5.6. Analýza praktických dopadů z dotazníků... 125 5.6.1. Odpovědi advokátních kanceláří... 125 5.6.2. Odpovědi obchodníků... 127 5.7. Závěr a formulace doporučení... 127 6. ROZHODČÍ ŘÍZENÍ V ZAHRANIČÍ... 129 6.1. Místo konání rozhodčího řízení, místo vydání a podpisu rozhodčího nálezu... 131 6.2. Vztah mezi sídlem rozhodčího řízení a daným státem... 134 6.3. Možnosti vedení rozhodčího řízení ve vnitrostátní věci v zahraničí... 137 6.3.1. Volba zahraniční rozhodčí instituce... 138 6.3.2. Sjednané místo konání rozhodčího řízení v zahraničí... 140 6.3.3. Sjednané sudiště v zahraničí a vydání rozhodčího nálezu v tuzemsku... 141 6.3.4. Fiktivní rozhodování v zahraničí... 143 6.4. Rozhodčí řízení podle zákona o rozhodčím řízení... 143 6.4.1. Subjektivní internacionalizace tuzemského sporu... 145 6.4.2. Zrušení subjektivně internacionalizovaného rozhodčího nálezu... 146 6.4.3. Judikatura k subjektivní internacionalizaci... 148 6.4.4. Uznání a výkon rozhodčího nálezu... 153 6.4.5. Závěr k zákonu o rozhodčím řízení... 155 6.5. Rozhodčí řízení podle Newyorské úmluvy... 155 6.5.1. Působnost... 155 6.5.2. Uznání a výkon podle Newyorské úmluvy... 160 6.5.3. Závěr k Newyorské úmluvě... 165 6.6. Rozhodčí řízení podle Evropské úmluvy o mezinárodní obchodní arbitráži... 165 6.6.1. Působnost... 165 6.6.2. Omezení Newyorské úmluvy... 166 6.7. Čistě vnitrostátní vztahy a modelový zákon UNCITRAL... 167 6.8. Dopady vedení rozhodčího řízení v zahraničí... 169 6.8.1. Cizí rozhodčí nález... 169 6.8.2. Nepřijetí pomocné a kontrolní funkce soudů státu sídla rozhodčího řízení... 169 6.8.3. Nezrušitelný rozhodčí nález... 169 4

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích 6.8.4. Nedostatek arbitrability ve státě uznání a výkonu... 170 6.8.5. Možnost neuznání cizího rozhodčího nálezu pro rozpor s veřejným pořádkem... 171 6.8.6. Rozhodování zvoleným subjektem... 171 6.8.7. Rozhodování podle procesních norem zvoleného lex arbitri... 171 6.8.8. Vyhnutí se vedení řízení... 172 6.8.9. Soustředění sporů v jednom místě... 172 6.9. Analýza praktických dopadů z dotazníků... 172 6.9.1. Advokátní kanceláře... 172 6.9.2. Obchodníci... 175 6.10. Závěr k rozhodčímu řízení... 176 7. POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY DO ZAHRANIČÍ... 179 7.1. Kolizní režim po postoupení pohledávky... 181 7.2. Procesní režim po postoupení pohledávky do zahraničí... 183 7.2.1. Nový věřitel jako žalobce... 183 7.2.2. Nový věřitel jako žalovaný... 185 7.3. Volba práva a sudiště v původní vnitrostátní smlouvě... 186 7.3.1. Volba práva... 186 7.3.2. Volba soudu... 187 7.4. Dopady postoupení pohledávky do zahraničí... 188 7.4.1. Koncentrace řešení sporů u jedné společnosti... 188 7.4.2. Vyvedení sporu do zahraničí... 188 7.4.3. Vyhnutí se placení nákladů řízení... 189 7.5. Analýza praktických dopadů z dotazníků... 192 7.5.1. Advokátní kanceláře... 192 7.5.2. Obchodníci... 194 7.6. Závěr a formulace doporučení... 196 8. PŘEMÍSTĚNÍ SMLUVNÍ STRANY DO ZAHRANIČÍ... 198 8.1. Kolizní režim... 198 8.1.1. Kolizní režim po přemístění dlužníka do zahraničí... 198 8.1.2. Kolizní režim přemístění věřitele do zahraničí... 199 8.2. Procesní režim... 199 8.2.1. Procesní režim přemístění dlužníka podle ZMPS... 200 5

8.2.2. Procesní režim přemístění dlužníka podle nařízení Brusel I... 200 8.2.3. Procesní režim přemístění věřitele... 202 8.3. Dopady přemístění strany do zahraničí... 203 8.3.1. Změna příslušného soudu... 203 8.3.2. Náklady řízení... 204 8.4. Analýza praktických dopadů z dotazníků... 204 8.5. Závěr a formulace doporučení... 205 9. ZÁVĚR... 206 10. SUMMARY... 218 11. POUŽITÉ ZDROJE... 222 11.1. Knihy a články... 222 11.2. Právní předpisy... 229 11.3. Důvodové a další zprávy k právním předpisům... 233 11.4. Judikatura... 233 11.5. Elektronické zdroje... 235 12. PŘÍLOHY... 236 12.1. Dotazník pro obchodníky... 236 12.2. Dotazník pro advokátní kanceláře... 240 6

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích SEZNAM ZKRATEK Bruselská úmluva Evropská úmluva Jenardova zpráva MPS Nařízení Brusel I Úmluva o příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ze dne 27. září 1968 Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 176/1964 Sb., o Evropské úmluvě o obchodní arbitráži Report on the Convention on jurisdiction and the enforcement of judgements in civil and commercial matters, Official Journal of the European Communities, No C 59/8 mezinárodní právo soukromé Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Nařízení o EPR Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu Nařízení Řím I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy Nařízení Řím II Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy Newyorská úmluva Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 6. listopadu 1959, č. 74/1959 Sb., o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů nové ZMPS Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém o. s. ř. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád obč. zák. obch. zák. Římská úmluva Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, publikovaná pod sdělením č. 64/2006 Sb. m. s. 7

SDEU SES Vídeňská úmluva ZMPS ZRŘ Soudní dvůr Evropské unie nebo Evropský soudní dvůr Smlouva o založení Evropského společenství Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, publikovaná pod č. 160/1990 Sb. Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů 8

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích Motto: The realm of the conflict of laws is a dismal swamp, filled with quaking quagmires, and inhabited by learned but eccentric professors who theorize about mysterious matters in a strange and incomprehensible jargon. William L. Prosser, 1953 1 1. ÚVOD Mezinárodní prvek pojem, který je základním stavebním kamenem celého právního odvětví mezinárodního práva soukromého a procesního. Právě existence mezinárodního prvku od sebe odlišuje vztahy, na které se aplikují normy mezinárodního práva soukromého a procesního, a na které nikoli. V současné době vstupuje mezinárodní prvek do právních vztahů jiným způsobem než v době, kdy byly položeny základy moderního mezinárodního práva soukromého a procesního. Stejně tak se proměňuje postavení mezinárodního prvku v právních vztazích. Díky globalizaci, zjednodušení působení společností na zahraničních trzích, podpoře jednotného evropského trhu, vzrůstu množství a vlivu nadnárodních společností, zkracování prostorových vzdáleností i časové náročnosti na provozování přeshraničních transakcí za pomoci elektronické komunikace se vyskytuje stále více právních vztahů s mezinárodním prvkem. S mírnou nadsázkou by se dalo říci, že nějaký mezinárodní prvek se v současně době vyskytuje v určité minimální podobě snad ve všech obchodněprávních závazkových vztazích (obchodní podíl smluvní strany vlastní zahraniční osoba; zahraniční původ zboží nebo jeho komponent či materiálu; dovozce zboží; způsob uzavření smlouvy na dálku; umístění serveru, na kterém běží internetový obchod, v zahraničí; platba na zahraniční účet; jednání s obchodním zástupcem zahraniční společnosti; zajišťovací banka má sídlo v zahraničí; pojišťovna zúčastněná na právním vztahu má zahraničního majitele apod.). Objevuje se tedy stále více právních vztahů, které se nějakým, byť vzdáleným, způsobem dotýkají mezinárodního prostředí. Kromě těchto situací, v nichž do vnitrostátních právních vztahů vstupuje mezinárodní prvek nezávisle na vůli jejich subjektů, se lze setkat i se situacemi, kdy do vnitrostátních 1 PROSSER, W. L. Interstate publication. Michigan Law Review. 1953, roč. 51, s. 959-971. S. 971. 9

právních vztahů jejich subjekty nějakým projevem vůle mezinárodní prvek včlení záměrně. Může se tak stát volbou zahraničního práva, volbou zahraničního sudiště či zahraničního rozhodčího orgánu, volbou místa konání rozhodčího řízení v zahraničí, volbou zahraničního rozhodce, postoupením pohledávky, přesunutím sídla či bydliště do zahraničí apod. A právě těmto situacím, tj. možnostem tak zvané subjektivní internacionalizace vnitrostátních právních vztahů, se bude věnovat předkládaná disertační práce. 1.1. Předmět práce a její základní cíl Práce se bude zabývat zkoumáním možností volního včleňování mezinárodního prvku do vnitrostátních obchodněprávních závazkových vztahů a dopadům takové subjektivní internacionalizace na původně vnitrostátní právní vztahy. Existuje mnoho právních odvětví, v nichž je možné zkoumat dopady subjektivní internacionalizace, tj. především soukromoprávní závazky z oblasti rodinné, pracovněprávní, spotřebitelské, autorskoprávní apod. Práce je vyhrazena zkoumání pouze obchodněprávních závazkových vztahů, jelikož současné zkoumání veškerých specifik jednotlivých speciálních úprav by mířilo zcela mimo rozsah disertační práce. Současně je oblast obchodních transakcí nejčastější oblastí, kde se lze se subjektivní internacionalizací prakticky setkat. Okrajově bude věnována pozornost i některým případům v oblasti spotřebitelského práva. Základním cílem předkládané disertační práce je analyzovat možnosti subjektivní internacionalizace v právu platném v současné době na území České republiky a upozornit na dopady subjektivní internacionalizace na vnitrostátní právní vztahy, tj. upozornit, jak lze za současné právní úpravy platné na území České republiky těžit z výhod, které může včleňování mezinárodního prvku do vnitrostátních vztahů přinášet, a jak eliminovat rizika, která jsou s tím spojena. V práci budou zkoumány možnosti subjektivní internacionalizace, které dovoluje právo platné v současné době na území České republiky, tj. české vnitrostátní právo, mezinárodní právo i právo unijní. A to včetně vhledů do historie právní úpravy i do dosud neúčinné úpravy v českém vnitrostátním právu. Práce se bude soustředit primárně na vztahy mezi subjekty ze států Evropské unie, neposkytuje komplexní rozbor situace na podkladě všech mezinárodních smluv, které Česká republika kdy uzavřela. Popsaná šíře analýzy možností subjektivní internacionalizace se s ohledem na možnost praktického využití 10

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích disertační práce subjekty se sídlem na území České republiky (z důvodu jazyku práce a její veřejné dostupnosti) a s ohledem na stanovený rozsah práce jeví jako vhodná a dostatečná. 1.2. Současný stav zkoumané problematiky 1.2.1. Mezinárodní právo soukromé a tradiční mezinárodní prvek Mezinárodní právo soukromé a procesní je vědním oborem, který zkoumá právní regulaci vztahů s mezinárodním, resp. cizím prvkem, a to především ve třech rozdílných oblastech: kolizní úprava (odpovídá na otázku, kterým právním řádem se má určitý právní vztah s mezinárodním prvkem řídit), procesní úprava (který soud je příslušný o daném právním vztahu s mezinárodním prvkem rozhodovat) a úprava uznání a výkonu cizích rozhodnutí (který soud a za jakých podmínek je oprávněn uznat a vykonat rozhodnutí vydané orgány jiného státu). Uvažování, jehož důsledkem byl vznik pravidel spadajících do oblasti mezinárodního práva soukromého a procesního, vzešlo z praktické potřeby vyřešení střetů různých právních řádů, resp. střetu jurisdikcí. Zjednodušeně lze říci, že k těmto střetům začalo docházet ve chvíli, kdy spolu do právních vztahů vstupovaly právní subjekty, přičemž z různých důvodů nebylo zřetelné, jakým právním řádem se jejich vzájemný vztah má řídit či kde by se spor (např. z uzavřené kupní smlouvy mezi určitými osobami) měl řešit. Důvodů pro to mohla být celá řada každá ze stran závazkového vztahu má sídlo v jiném státě, nebo že se jedná o přechod vlastnického práva k nemovitosti, která sídlí na území státu, kde ani kupující ani prodávající nemají své sídlo či bydliště, apod. K rozšíření uvažování o regulaci právních vztahů, ve kterých se vyskytuje nějaký mezinárodní prvek, docházelo od poloviny 19. století v souvislosti s rozvojem technologií a možností rychlejší a levnější dopravy po celém světě. S těmi došlo i k podstatnému rozvoji mezinárodního obchodu, kdy se subjekty do té doby obvykle obchodující v domácím prostředí začaly čím dál častěji a rychleji pohybovat po cizích zemích a nabízet tam své zboží či služby. Předchozí velmi častá uniformita místa a času uzavření smlouvy a poskytnutí plnění ze smlouvy se najednou vytratila, především v mezinárodním obchodě se každá z těchto částí realizace právního vztahu začala odehrávat v jiném místě a v jiném čase. 2 2 LANDO, Ole. Contracts. Tübingen: J.C.B. Mohr (Paul Siebeck), 1976. International encyclopedia of comparative law. Roč. III, Private international law. Kapitola 24. 159 s. S. 7. 11

V prostředí tehdejších mezinárodních obchodníků potom začaly přirozeně častěji vznikat spory o to, jakým právním řádem se uzavřená smlouva bude řídit, kde se bude případný spor řešit atd. Podstatnější pro smlouvu a její osud se najednou stala vůle a záměr stran, nikoli místo, kde byla smlouva fyzicky podepsána. Soudy přijaly tento posun a při hledání rozhodného práva dávaly přednost předpokládané vůli stran. Ve většině případů byla vůle stran spojována s lex fori. 3 Z výše uvedených důvodů bylo nutné rozvinout odlišný způsob právního uvažování od tradičního pohledu na řešení vnitrostátních sporů. Oproti vnitrostátním právním vztahům se v přeshraničních právních vztazích začal objevovat hmatatelný mezinárodní, resp. cizí prvek tedy takový aspekt právního vztahu, který zakládá nějakou vazbu právního vztahu k zahraničí. A to generuje nové otázky. Na těchto základech bylo vystavěno moderní mezinárodní právo soukromé a procesní jako soubor norem různých právních států řešící reálně existující střet hmotněprávních a procesních norem právních řádů vyvolaný existencí podstatného mezinárodního prvku v právních vztazích. 1.2.2. Současný mezinárodní prvek Mezinárodní prvek, který způsoboval zmíněný objektivní střet norem, byl v době 19. století v právním vztahu nesporně existující, hmatatelný, tj. na první pohled dostatečně zřetelný. S takovým objektivně existujícím a rozpoznatelným mezinárodním prvkem (kupř. bydliště, resp. sídlo stran v různých státech, nemovitost ležící v cizím státě, uzavření smlouvy v cizím státě apod.) proto začalo pracovat tradiční mezinárodní právo soukromé řešící reálné střety právních řádů, resp. jurisdikcí. Kalenský v roce 1968 jasně rozlišuje vztahy vnitrostátní a vztahy s mezinárodním prvkem následovně: Zatímco pro vnitrostátní právní styk mezi fyzickými a právnickými osobami, k němuž dochází uvnitř územní svrchovanosti jednoho státu a který se nijak netýká právního řádu jiného státu, je mezinárodní spolupráce faktorem, který se takto vznikajících vztahů bezprostředně nedotýká a působí na ně nanejvýš jen vzdáleně, je zdola pro právní vztahy dotýkající se právních řádů několika států, jež jsou upravovány mezinárodním právem soukromým, nezbytností. Se vzrůstající intenzitou mezinárodní spolupráce pak dochází k diferenciaci mezi 3 LANDO 1976 op. cit., s. 7. 12

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích vztahy čistě vnitrostátními, v nichž není obsažen cizí prvek, které jsou upravovány jednotlivými odvětvími práva vnitrostátního, jež s existencí cizího prvku v právem upravovaném vztahu nepočítají, a mezi soukromoprávními vztahy s cizím prvkem, které upravuje mezinárodní právo soukromé, ať už kolizněprávně nebo procesněprávně, nebo tzv. přímými normami vnitrostátními či mezinárodně unifikovanými; normy mezinárodního práva soukromého jsou tedy všechny normy, které počítají s existencí cizího prvku ve společenském vztahu právem upravovaném. 4 Kalenský přirozeně striktně odlišoval vztahy čistě vnitrostátní a vztahy s mezinárodním prvkem. Následný vývoj ukazuje, že spíše dochází ke sbližování a prolínání těchto dvou kategorií, resp. že dělící linka mezi nimi není tak silná a zřetelná jako v minulosti. V současně době ale probíhá hlavní těžiště mezinárodního obchodu na podstatně jiných základech, než tomu bylo v době počátku rozvoje mezinárodního práva soukromého a procesního. Vývoj mezinárodního obchodu především od osmdesátých let 20. století, globalizace světového trhu, vznik nadnárodních společností a zásadní vzestup jejich role na světovém trhu, vzájemné majetkové provázání společností sídlících po celém světě, změny způsobu výroby zboží, změna způsobu nabízení zboží a služeb a uzavírání obchodů na dálku prostřednictvím elektronických prostředků komunikace značným způsobem změnily způsob mezinárodního obchodování. V Evropské unii k rozvoji mezinárodního obchodu specifickým způsobem značně přispívá existence, prosazování a ochrana základních unijních svobod (volného pohybu osob, zboží a kapitálu). 5 Tvrzení, že nějaký mezinárodní, resp. cizí prvek v nejširším slova smyslu se vyskytuje v naprosté většině smluvních závazkových vztahů, není daleko od pravdy. Obecně lze za mezinárodní prvek lze v nejširším slova smyslu považovat nejen již zmíněné tzv. tradiční mezinárodní prvky, ale jakýkoli element týkající se právního vztahu, který má vztah k cizímu státu, tj. např. původ zboží či jeho součástí (výrobek byl dovezen ze zahraničí); majitelem společnosti, která výrobek vyrábí, je společnost se sídlem v zahraničí; zahraniční sídlo nadnárodní společnosti (matky) prodávající společnosti; zahraniční sídlo 4 KALENSKÝ, Pavel. K některým soudobým aspektům mezinárodního práva soukromého jako společenského jevu. Časopis pro mezinárodní právo. 1968, roč. 12, č. 2, s. 119-131. S. 126. 5 To ilustruje i ústup evropských norem v oblasti mezinárodního práva soukromého a procesního pro obchodní závazkové vztahy od kritéria státní příslušnosti ke kritériu domicilu stran. Více viz PAUKNEROVÁ, Monika. Evropské mezinárodní právo a některé nové trendy v mezinárodním právu soukromém. Právník. 2009, roč. 148, č. 2, s. 121-138. 13

společnosti, pod jejíž franšízou prodávající funguje; další prodej zboží do zahraničí atd. Tyto mezinárodní prvky nemusí být v právním vztahu na první pohled patrné a na první pohled účastníkům právních vztahů zřejmé, ale přesto se v právním vztahu v určité míře vzdálenosti od jádra právního vztahu vyskytují. Právní vztah se tak může jevit jako právní vztah čistě vnitrostátní, přitom při bližším zkoumání lze určité mezinárodní prvky nalézt a pojmenovat. Otázkou, která v této souvislosti vyvstává, je, zda jsou tyto cizí prvky natolik právně významné, tj. právně relevantní, že mohou vést ke střetu právních řádů a tím k nahlížení na takový právní vztah jako na vztah s mezinárodním prvkem a tím pádem k aplikaci norem z oblasti mezinárodního práva soukromého a procesního, resp. nakolik musí být mezinárodní prvek významný, aby k uvažování v rovině mezinárodního práva soukromého a procesního vedl. Kromě výše zmíněných objektivně (nezávisle na vůli) se vyskytujících cizích prvků se v právním vztahu (a to i v čistě vnitrostátním) může objevit mezinárodní prvek i volním projevem jeho subjektů, konkrétně např. volbou rozhodného práva či prorogací zahraničního soudu. Ačkoli by tedy za jiných okolností bylo na daný právní vztah nazíráno jako na vztah čistě vnitrostátní, je v situaci, kdy je například zvoleno cizí právo, prorogován zahraniční soud či rozhodčí orgán, či případně dojde k postoupení pohledávky či dluhu na zahraniční společnost či přesunutí domicilu 6 jedné ze stran do zahraničí, nutné řešit otázku, zda zmíněný mezinárodní prvek, který se v právním vztahu objevil, v souvislosti s určitými na první pohled vzdálenými mezinárodními prvky může vést k internacionalizaci dosud vnitrostátního právního vztahu a zda subjekty takového právního vztahu mohou těžit z rozšířené míry smluvní volnosti, kterou jim oblast mezinárodního prostředí nabízí. 1.2.3. Internacionalizace a její dopady Internacionalizací, tj. zmezinárodněním, je myšlen stav, kdy je do vnitrostátního právního vztahu včleněn natolik silný mezinárodní prvek, že poté je na právní vztah pohlíženo jako na vztah s relevantním mezinárodním prvkem. Subjektivní internacionalizací je míněna situace, kdy je tento mezinárodní prvek do vztahu včleněn určitým volním projevem jedné nebo obou stran právního vztahu. Internacionalizace se může projevovat v oblasti hmotného práva (otázka určení rozhodného práva volba rozhodného práva ve vnitrostátních vztazích) i v oblasti práva procesního (určení příslušného soudu formou volby výhodnějšího sudiště, 6 Termín domicil je v disertační práci používán jako společné označení pro bydliště fyzické osoby či sídlo právnické osoby. 14

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích postoupení pohledávky žalobce na zahraniční subjekt, postoupení dluhu na zahraniční subjekt, volba zahraničního soudu či rozhodčího orgánu apod.). S ohledem na výše řečené lze hledat výhody, které by subjektům působícím na poli mezinárodního obchodu mohlo přinášet právě využívání internacionalizace vnitrostátních právních vztahů. Internacionalizace vnitrostátního vztahu může zjednodušit podstatným způsobem vedení ať již soudního či rozhodčího sporu subjektům pohybujícím se v mezinárodním obchodě. Na druhé straně může přinést řadu problémů. Přirozeně bude často výhoda pro jednu stranu znamenat nevýhodu pro druhou stranu a naopak. Vždy záleží z pohledu jaké ze smluvních stran, resp. účastníka řízení, se daná otázka rozebírá. Internacionalizace může obecně přinést následující výhody: soustředění všech právních sporů vedených jednou společností pod jedno rozhodné právo a k jednomu sudišti; řešení sporu podle procesních norem, které lépe povaze sporu vyhovují; rozhodování sporu subjektem, který v jiné zemi oprávnění k rozhodování nemá; možnost koncentrace pohledávek u jednoho subjektu atd. Současně lze nalézt řadu problémů, které subjektivní internacionalizace může přinášet: hrozba neuznání a nevykonání rozsudku nebo rozhodčího nálezu vydaného ve státě, který nemá dostatečný vztah ke státu, kde se o sporu rozhodovalo; navození následků spojených s obcházením zákona z důvodu vyhnutí se pravomoci domácího soudu; odmítnutí aplikace zvoleného práva z důvodu výhrady veřejného pořádku; zvýšené finanční i časové náklady na vedení sporu; hrozba odnětí přístupu ke spravedlnosti subjektům, které se z důvodu volby zahraničního soudu řízení nemohou účastnit; apod. Všechny tyto problémy mohou být s určitými případy subjektivní internacionalizace spojeny i přesto, že především v Evropské unii existuje snaha o maximální podporu volného pohybu rozsudků. Ještě stále výsledky tohoto úsilí nejsou na takové úrovni, aby vedení soudního, resp. rozhodčího řízení v domovském státě bylo stejně náročné jako vedení soudního řízení v jakémkoli jiném členském státě. Jedná-li se o žalovaného domicilovaného mimo území Evropské unie, je situace často ještě mnohem komplikovanější. 1.3. Zpracování tématu v odborné literatuře Ačkoli je podle doktríny mezinárodního práva soukromého a procesního existence mezinárodního prvku pro uvažování v rovině mezinárodního práva soukromého jedním ze základních předpokladů, není literatura vztahující se k tématu samotného mezinárodního prvku či subjektivní internacionalizaci nijak rozsáhlá. Mezinárodnímu prvku v soukromoprávních vztazích se v české literatuře věnuje Kučera ve své základní učebnici 15

mezinárodního práva soukromého, kde je definován mezinárodní prvek a je rozebrána problematika relativního a absolutního mezinárodního prvku, včetně zmínky o roli mezinárodního prvku v řízení. 7 Definici mezinárodního prvku uvádí i Ruben, 8 stručně je konkrétně o mezinárodním prvku pojednáváno i v dalších publikacích. 9 Žádná z nich se ale mezinárodnímu prvku nevěnuje komplexně a především nerozebírá možné dopady jeho včlenění do vnitrostátních vztahů. Samotnou otázkou volního včlenění mezinárodního prvku do právního vztahu se potom zabývá v české literatuře pouze hrstka autorů. V souvislosti s výkladem k Úmluvě o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy 10 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, 11 se mezinárodnímu prvku jako podmínce pro platnou volbu práva věnuje profesorka Rozehnalová v publikaci Závazky ze smluv a jejich právní režim (se zvláštním zřetelem na evropskou kolizní úpravu) 12 a v článku v České ročence mezinárodního práva. 13 Internacionalizaci se v této souvislosti věnuje i profesor Bělohlávek v komentáři k Římské úmluvě a nařízení Řím I 14 a Bříza v publikaci o volbě práva a volbě soudu v mezinárodním obchodě. 15 V teorii je v této souvislosti především rozebírána otázka možnosti volby cizího práva ve vnitrostátních vztazích (výklad článku 3 odst. 3 nařízení Řím I). Komplexním 7 KUČERA, Zdeněk. Mezinárodní právo soukromé. 7. opr. a dopl. vyd. Brno: Doplněk, 2009. 462 s. ISBN 9788072392315. S. 17 a násl. 8 AGPALO, Ruben, E. Conflict of Laws (Private International Law). Manilla: Rex Book Store, 2004. 669 s. ISBN 9712340295. S. 4. 9 SIEHR, Kurt. General Problems of Private International Law in Modern Codifications - De Lege Lata and De Lege Europea Ferenda. In: ŠARČEVIĆ, Petar; VOLKEN, Paul; BONOMI, Andrea. Yearbook of private international law. München: Sellier. European Law Publishers, 2006. 437 s. ISBN 3935808607; FAWCETT, James J. Cheshire, North & FawcettPrivate international law. 14. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2008. 1390 s. ISBN 9780199284382. 10 Konsolidované znění Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie. Úřední věstník Evropské Unie, C 334/1 [cit. 10. 6. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:c:2005:334:0001:0027:cs: PDF. Dále jako Římská úmluva. 11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 30. 7. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/. Dále jako nařízení Řím I. 12 ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Závazky ze smluv a jejich právní režim (se zvláštním zřetelem na evropskou kolizní úpravu). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 272 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity; sv. č. 375. Řada teoretická = Acta Universitatis Brunensis Iuridica; no 375. ISBN 9788021052406. S. 89 a násl. 13 ROZEHNALOVÁ, Naděžda; VALDHANS, Jiří. A Few Observations on Choice of Law. In: BĚLOHLÁVEK, Alexander; ROZEHNALOVÁ, Naděžda (eds.) Czech yearbook of private international law. New York: Juris Publishing, 2010. s. 3-24. ISBN 978-1-57823-272-7. 14 BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Římská úmluva a Nařízení Řím I: komentář v širších souvislostech evropského a mezinárodního práva soukromého. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 1316 s. ISBN 9788074001765. 15 BŘÍZA, Petr. Volba práva a volba soudu v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012. 300 s. ISBN 9788071796060. 16

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích možnostem, dopadům, negativům a pozitivům volnímu včleňování mezinárodního prvku se ale teorie doposud podrobně nevěnovala. Zpracování tohoto tématu je vhodné nejen z toho důvodu, ale především proto, že rozbor možností subjektivní internacionalizace, jejích dopadů a formulace doporučení, jak se v této oblasti pohybovat, může přinést subjektům pohybujícím se v mezinárodním obchodě účinný nástroj pro eliminaci rizik v mezinárodním obchodě. 1.4. Cíle a metody práce Již výše bylo uvedeno, že předmětem práce je zkoumání možností a dopadů volního včleňování mezinárodního prvku do vnitrostátních obchodněprávních závazkových vztahů. Základním cílem, k jehož naplnění bude práce směřovat, je analyzovat možnosti subjektivní internacionalizace v právu platném na území České republiky a upozornit na dopady subjektivní internacionalizace na vnitrostátní právní vztahy, tj. upozornit, jak lze za současné právní úpravy platné na území České republiky těžit z výhod, které může včleňování mezinárodního prvku do vnitrostátních vztahů přinášet, a jak eliminovat rizika s tím spojená. Naplnění tohoto cíle podá subjektům pohybujícím se v mezinárodním obchodě nástroj pro eliminaci možných rizik spojených s využíváním včleňování mezinárodního prvku do vnitrostátních právních vztahů. K naplnění základního cíle práce je nezbytné naplnit následující podcíle: 1. Analyzovat druhy mezinárodního prvku v současném mezinárodním právu soukromém a procesním a popsat způsoby zacházení s mezinárodním prvkem. Naplnění tohoto cíle je nezbytné pro získání přehledu o současném stavu zkoumání mezinárodního prvku, o roli mezinárodního prvku v mezinárodním právu soukromém a současně pro sjednocení pojmového aparátu, se kterým bude práce pracovat. K naplnění tohoto cíle bude zkoumán obsah dosavadní literatury zpracovávající vybrané téma a na základě jejího obsahu bude definován základní v práci používaný pojmový aparát. 2. Identifikovat možné způsoby, jak lze do čistě vnitrostátního právního vztahu včlenit mezinárodní prvek. Tento cíl je důležitý pro teoretické uchopení pojmu subjektivní internacionalizace a pro teoretické vymezení oblastí, kde se vůbec může subjektivní internacionalizace projevit, bez ohledu na to, co konkrétně umožňuje české kolizní, procesní a hmotné právo. K naplnění 17

tohoto cíle budou na základě teoretických poznatků o předmětu a metodách regulace v mezinárodním právu soukromém vyvozeny obecné možnosti způsobu včleňování mezinárodního prvku do vnitrostátního právního vztahu. 3. Popsat současnou českou právní úpravu v oblasti obchodněprávních závazkových vztahů ve vztahu k možnosti včlenit mezinárodní prvek do vnitrostátního právního vztahu způsoby popsanými při plnění cíle pod bodem 2. Tento cíl bezprostředně navazuje na předchozí. Z obecných možností, v nichž subjektivní internacionalizace přichází v úvahu, vybírá a analyzuje ty, které jsou za současné právní úpravy platné v České republice možné. To je nezbytné pro vymezení konkrétních oblastí, v nichž lze dále hledat pozitivní a negativní dopady subjektivní internacionalizace. K naplnění třetího podcíle povede analýza současné právní úpravy platné v České republice a srovnání jí poskytnutých možností s definovanými teoretickými možnostmi internacionalizace. 4. Analyzovat výhody a rizika, které pro smluvní strany mohou z včlenění mezinárodního prvku do vnitrostátního vztahu plynout, včetně možností jejich eliminace. Naplnění tohoto cíle je nezbytné k naplnění základního cíle práce, tj. upozornění na možné pozitivní a negativní dopady subjektivní internacionalizace. K naplnění tohoto cíle dojde analýzou výhod, které může přinášet subjektivní internacionalizace v míře povolené současnou právní úpravou, a analýzou způsobů, jak se negativním dopadům subjektivní internacionalizace bránit. 1.5. Pracovní hypotézy S ohledem na stanovené cíle práce byly formulovány následující pracovní hypotézy, z nichž bylo při zpracování zvoleného tématu vycházeno. Základní pracovní hypotézy zní: a) Za současného stavu právní úpravy platné v České republice je možné volním projevem jedné či obou stran právního vztahu včlenit do čistě vnitrostátního právního vztahu mezinárodní prvek s reálným dopadem na změnu rozhodného práva pro smlouvu či s dopadem na změnu sudiště. Konkrétně se jedná o případy volby zahraničního práva ve vnitrostátních vztazích, volby zahraničního sudiště 18

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích (jak v řízení soudním, tak v řízení rozhodčím), postoupení pohledávky do zahraničí a přemístění dlužníka do zahraničí. b) Subjektivní internacionalizace s sebou přináší pro jednu či obě strany právního vztahu jak pozitivní, tak negativní dopady. Negativní dopady či rizika, která se pojí se subjektivní internacionalizací, je možné ošetřit tak, aby nebylo ohroženo vedení soudního řízení či uznání a výkon rozhodnutí. K potvrzení první pracovní hypotézy dojde v případě, že v práci bude zjištěno, že popsanými způsoby lze do vnitrostátního vztahu včlenit nějaký mezinárodní prvek. A že toto včlenění má moc ovlivnit právo rozhodné pro smlouvu a sudiště pro spor z takového právního vztahu. K potvrzení druhé pracovní hypotézy dojde v případě, že se podaří definovat výhody, které může včlenění mezinárodního prvku do právního vztahu jedné straně nebo oběma stranám sporu přinést, a rizika, která se pojí se subjektivní internacionalizací. Pro potvrzení této hypotézy je dále nezbytné formulovat doporučení, jak předejít negativním dopadům subjektivní internacionalizace, je-li to možné. 1.6. Struktura práce Po naplnění výše popsaných cílů a potvrzení či vyvrácení pracovních hypotéz je nutné při zpracování tématu postupovat v několika vzájemně na sebe navázaných krocích, které budou sledovat logickou strukturu práce. Kroky neodpovídají přesně kapitolám práce, jelikož práce je sepsána tak, aby jednotlivé kapitoly sdružovaly kompletní analýzu jednoho tematického okruhu. 1) úvod do problematiky: v úvodu bude předložen přehled dosavadního teoretického zkoumání o problematice mezinárodního prvku v mezinárodním právu soukromém a procesním (definice mezinárodního prvku, klasifikace, jeho role v mezinárodním právu soukromém, tradiční mezinárodní prvek, současný mezinárodní prvek, relevantní mezinárodní prvek, vztahy s objektivním a subjektivním mezinárodním prvkem atd.); 2) internacionalizace: zde bude vymezen pojem subjektivní internacionalizace a budou identifikovány způsoby, jak lze obecně mezinárodní prvek do právního vztahu včlenit; 19

3) internacionalizace v českém právu: v této části budou popsány konkrétní možnosti nakládání s mezinárodním prvkem ve vnitrostátních obchodněprávních závazkových vztazích, které umožňuje právo platné na území České republiky (zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním; 16 nový zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním; 17 evropsky unifikované předpisy v oblasti kolizní a procesní Římská úmluva, nařízení Řím I, nařízení Brusel I; 18 zákon o rozhodčím řízení; 19 Newyorská úmluva; 20 Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráži; 21 Úmluva o dohodách o volbě soudu 22 atd.); 4) analýza dopadů, výhod a rizik subjektivní internacionalizace: na základě přehledu o obsahu platné právní úpravy budou definovány a popsány dopady subjektivní internacionalizace včetně skutečných výhod a rizik, které z včleňování mezinárodního prvku do vnitrostátních obchodněprávních závazkových vztahů vyplývají; 5) analýza praktických dopadů subjektivní internacionalizace: na základě výsledků dotazníkového šetření bude u každého jednotlivého způsobu subjektivní internacionalizace analyzováno, zda se tento jev v praxi vyskytuje a jaké konkrétní výhody a problémy přináší; 6) závěr: v této části budou shrnuty dopady subjektivní internacionalizace, případně budou formulována doporučení pro subjekty pohybující se v mezinárodním obchodě, jak dokázat využít výhod, které internacionalizace může nabízet, a s jakými negativní dopady subjektivní internacionalizace je třeba pracovat, resp. jak jim předcházet. Body 3-6 vymezené struktury budou vždy u každé konkrétní možnosti subjektivní internacionalizace spojeny pod jednu kapitolu. 16 Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Dále též jako ZMPS. 17 Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Dále též jako nové ZMPS. Zákon nabývá účinnosti 1. 1. 2014. 18 Konsolidované znění ze dne 14. 3. 2012 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 5. 8. 2012]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=consleg:2001r0044:20120314:cs:pdf. Dále též jako nařízení Brusel I. 19 Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Dále též jako ZRŘ. 20 Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 6. listopadu 1959, č. 74/1959 Sb., o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Dále též jako Newyorská úmluva. 21 Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 3. srpna 1964, č. 176/1964 Sb., o Evropské úmluvě o obchodní arbitráži. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 5. 2012]. Dále též jako Evropská úmluva. 22 Convention on choice of court agreements [cit. 25. 7. 2012]. Dostupné z: http://www.hcch.net/upload/conventions/txt37en.pdf. 20

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích 1.7. Dotazníkové šetření K ověření, zda otázky řešené v této práci jsou pouze teoretickým problémem, či zda se vyskytují v praxi, bylo provedeno dotazníkové šetření u některých českých advokátních kanceláří, které se dle záznamů v seznamu České advokátní komory zabývají mezinárodním obchodem a mezinárodním právem soukromým, a u vybraných českých obchodníků, kteří se zabývají mezinárodním obchodem. Konkrétním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit: - zda se různé projevy internacionalizace právních vztahů objevují v praxi; - za jakým účelem se objevují; - jaké subjekty subjektivní internacionalizaci nejčastěji využívají; - jaké výhody to stranám přineslo; - jaké problémy to stranám přineslo. Dotazníkové šetření bylo pořádáno proto, aby bylo možné lépe na základě teoretických poznatků, které jsou v práci zpracované, a výkladu konkrétních právních předpisů formulovat doporučení pro praktiky, tj. jaké výhody jim může subjektivní internacionalizace přinášet a s jakými problémy je nezbytné počítat. Těžiště disertační práce nespočívá na dotazníkovém šetření. Výsledky dotazníkového šetření, které budou prezentovány u každé jednotlivé kapitoly, jsou ovlivněny velmi nízkou návratností dotazníků. Z oslovených cca 130 advokátních kanceláří přišlo 18 odpovědí, z oslovených cca 400 obchodních společností přišlo taktéž 18 odpovědí. 23 Cílem dotazníkového šetření nebyl ale výzkum kvantitativní, tj. jak často se tyto jevy v praxi vyskytují, ale zjištění, zda se vůbec vyskytují a jaké mají dopady. Z toho důvodů lze i z nízkého množství odpovědí získat některé relevantní informace ohledně toho, zda se vůbec někdy zkoumané projevy internacionalizace v praxi respondentů vyskytly. Zhodnocení dotazníků, které je obsaženo vždy u každé jednotlivé kapitoly, bude proto vycházet z konkrétních jednotlivých odpovědí. 23 Výběr oslovených společností byl proveden vyhledáním společností přes regionální obchodní komoru v Brně. Dále byly osloveny všechny společnosti, které se umístily v žebříčku 100 nejvýznamnějších českých firem, jehož výsledky byly uveřejněny zde: 100 NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FIREM - ROČNÍK 2011 [online]. [cit. 4. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.czechtop100.cz/zebricky-firem/100-nejvyznamnejsich-firem/2010/trzby. 21

2. MEZINÁRODNÍ PRVEK Je-li účelem mezinárodního práva soukromého a procesního regulovat vztahy s mezinárodním prvkem, je nezbytné umět mezinárodní prvek teoreticky i prakticky uchopit, tj. dokázat rozpoznat, co může a co nemůže tvořit mezinárodní prvek v právním vztahu, a který mezinárodní prvek skutečně v právním vztahu vyvolá takový dopad, aby vyvstaly ony dvě zásadní otázky: jakým právem se právní vztah řídí a soudy kterého státu jsou pro jeho rozhodování příslušné? 24 Tato kapitola se proto bude věnovat objasnění pojmu mezinárodní prvek, resp. hledání jeho definice v různých zdrojích, tj. jak v literatuře, tak v právně závazných zdrojích na úrovni vnitrostátních předpisů (zákony), na úrovni mezinárodní (mezinárodní smlouvy) i na úrovni unijní (nařízení a směrnice). 2.1. Definice Ačkoli je existence mezinárodního prvku pro uvažování v mantinelech mezinárodního práva soukromého a procesního dlouhodobě naprosto základním pojmem, je nalezení jednotné definice mezinárodního prvku v podstatě neřešitelným problémem. Jednotné pojetí mezinárodního prvku neexistuje, je těžké jej uchopit, protože mezinárodní prvek může mít mnoho podob. 25 De facto lze s nadsázkou říci, že plná shoda panuje na tom, že existence mezinárodního prvku je conditio sine qua non pro aplikaci kolizních norem a norem určujících mezinárodní pravomoc, ale že vlastně nelze vůbec obecně vymezit, co to mezinárodní prvek vlastně je a jaký mezinárodní prvek je dostačující. Za definici mezinárodního prvku, která zohledňuje ekonomické, geografické i sociální aspekty, lze považovat ze světové literatury například definici Rubena Agpala: 24 Ohledně používání termínu pravomoc, příslušnost, mezinárodní pravomoc a mezinárodní příslušnost byla teoretiky z oblasti mezinárodního práva soukromého a procesního sepsána řada prací, v nichž nebyla nalezena shoda na jednotném používání terminologie. S ohledem na to, že předkládaná disertační práce se pohybuje neustále na hraně mezi mezinárodním a vnitrostátním přístupem, jsou oba termíny pravomoc a příslušnost používány v práci ve většině případů promiscue s tím, že cílí k označení oprávnění soudů jednoho státu rozhodovat o věci. V případech, kde termín směřuje k vymezení místní příslušnosti konkrétního rozhodujícího orgánu, je to výslovně zdůrazněno. K výkladu popisovaného problému např. KAPITÁN, Zdeněk. Volba sudiště v soukromoprávních vztazích s mezinárodním prvkem. Časopis pro právní vědu a praxi. 2004, roč. 12, č. 1, s. 18-26. ISSN 1210-9126. S. 19 a násl. 25 KALENSKÝ, P. Trends od private international law [online]. Prague: Academia, 1971 [cit. 4. 6. 2012]. Dostupné z googlebooks: http://books.google.cz/books?id=_u0s4lmknnec&lpg=pa224&dq=kalensk%c3 %BD%3A%20Trend%20of%20private%20international%20law.%201971&hl=cs&pg=PA35#v=onepage&q&f =false. 22

Simona Trávníčková Mezinárodní prvek ve vnitrostátních smluvních závazkových vztazích A factual situation that cuts across territorial lines and is thus affected by the diverse laws of two or more states is said to contain a foreign element. The forms in which the foreign element occurs are many. The element may simply consists in the fact that one of the parties to a contract is an alien or has a foreign domicile, or that a contract between nationals of one or different states refers to properties situated in another state or that the status, condition or capacity of one person is involved in a case. A citizen or national of one country may, in the course of travel to another country or in the performance of an obligation in another state, suffer injuries or even death. In other cases, the foreign element may assume a complex form. The presence of the foreign element is inevitable since social and economic affairs are rarely confined to the geographic limits of their birth conception. 26 Každý právní předpis z oblasti mezinárodního práva soukromého a procesního vymezuje svůj aplikační rozsah ve vztahu k mezinárodnímu prvku rozdílně, ani teorie není v nahlížení na mezinárodní prvek jednotná. Posouzení, zda ve vztahu je či není mezinárodní prvek obsažen, je vždy otázkou konkrétních okolností daného případu. V teorii mezinárodního práva soukromého a procesního se zobecněně dovozuje, že mezinárodní prvek je určitým aspektem právního vztahu, jehož existence vyvolává specifickou řadu otázek, které je třeba řešit a které by jinak nevyvstaly. V právním vztahu tedy musí existovat nějaký aspekt, okolnost, která má vztah k více než jednomu právnímu řádu. Otázky, které v souvislosti s jeho existencí vznikají, jsou například: Jakým právním řádem se bude právní vztah řídit? Soudy kterého státu jsou příslušné k rozhodování o sporu z právního vztahu? Je třeba rozhodnutí soudu či rozhodčího orgánu před jeho výkonem podrobit procesu uznávání? Mezinárodní prvek je tedy určitým aspektem právního vztahu, který se může vztahovat k subjektu právního vztahu, ke skutečnosti významné pro vznik a existenci právního vztahu, k předmětu právního vztahu (věc, právo a nehmotný výsledek lidské činnosti, jíž se právní vztah týká, se nachází v zahraničí) či k právnímu vztahu, který souvisí nebo je právně závislý na jiném právním vztahu, jestliže se tento právní vztah řídí jiným právem. 27 S ohledem na toto 26 AGPALO 2004 op. cit., s. 4. 27 KUČERA 2009 op. cit., s. 18. 23

rozdělení lze nalézt konkrétní typické situace, které mohou vyvolat mezinárodní povahu daného právního vztahu: a) mezinárodní prvek u subjektu právního vztahu Může se jednat o několik okolností státní příslušnost fyzické osoby, resp. právo, podle něhož byla zřízena právnická osoba, národnost fyzické osoby, příslušnost společníků právnické osoby a bydliště fyzické osoby, resp. sídlo právnické osoby. U právnické osoby se může jednat i o národnost či sídlo společníků právnické osoby. b) mezinárodní prvek u skutečnosti významné pro vznik a existenci právního vztahu V takovém případě má skutečnost, která je významná pro vznik a existenci právního vztahu, nastat v zahraničí. Může se jednat o místo vzniku právního úkonu, tj. podepsání smlouvy, o přepravu zboží přes zahraniční stát, o nakládku či vykládku zboží v zahraničí atp. c) mezinárodní prvek u předmětu právního vztahu Nepřímý předmět právního vztahu, tj. věc, právo a nehmotný výsledek lidské činnosti, kterého se právní vztah týká, mohou být situovány v zahraničí. Velmi typicky je silný mezinárodní prvek dán, pokud se v zahraničí nachází nemovitost. d) právním vztahu, který souvisí nebo je právně závislý na jiném právním vztahu, jestliže se tento právní vztah řídí jiným právem Mezinárodní prvek může být dán i závislostí na jiném právním vztahu. Konkrétně se může jednat o situaci, kdy dochází k jednostrannému právnímu úkonu v souvislosti s jiným právním úkonem, v němž mezinárodní prvek existuje. Případně se jedná o vnitrostátní distributorskou smlouvu, která je navázána na distributorskou smlouvu s objektivním mezinárodním prvkem. Případně zajištění vnitrostátní smlouvy je poskytováno zahraničním subjektem. e) u dalších aspektů právního vztahu Mezinárodní prvek se může vyskytovat i u dalších aspektů právního vztahu, např. v původu prodávaného zboží nebo jeho části, v měně, kterou je zboží prodáváno, v zemi, přes kterou bylo zboží převáženo, osobě, která se podílela na přepravě zboží, případě na výrobě díla. 24