Důvodová zpráva Obecná část Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA Důvod předložení Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, a rizik spojených s nečinností Zákon o elektronických komunikacích Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, je implementační novelou, jejímž hlavním cílem je implementovat do českého právního řádu revidované znění evropského regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací konkrétně směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele, a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. V minimální míře se novela věnuje narovnání některých výkladově sporných částí zákona o elektronických komunikacích. 1. Implementace revidovaného znění evropského regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací Fungování evropského regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací z roku 2002 je pravidelně přezkoumáváno Evropskou komisí, zejména za účelem zjištění, zda je třeba znění směrnic změnit s ohledem na vývoj technologií a trhu. Revize, která začala publikací návrhů v roce 2007, měla představovat hlavní krok k dosažení jednotného evropského informačního prostoru a široce přístupné informační společnosti. 59
V souladu s regulačním rámcem pro sítě a služby elektronických komunikací z roku 2009 návrh zvláště upravuje: a) definiční část zákona o elektronických komunikacích, zejména s ohledem na technologický vývoj v tomto dynamicky se vyvíjejícím odvětví, b) cíle a základní zásady regulace, zejména v souvislosti se zvyšováním právní jistoty při regulaci trhu elektronických komunikací, prohlubování vnitřního trhu a zvyšování maimálních výhod z využívání moderních technologií pro zdravotně postižené uživatele, c) správu rádiového spektra, zejména s ohledem na prohloubení zásady technologické neutrality a neutrality služeb se zvýšením důrazu na využívání rádiového spektra na základě všeobecných oprávnění, d) přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání, e) přenositelnost telefonních čísel, zejména s ohledem na rozšíření této povinnosti z veřejné telefonní sítě na veřejnou komunikační síť, f) dílčí povinnosti v rámci univerzální služby, zejména pokud se týče jejich zpřesnění ve vztahu k vývoji v oblasti elektronických komunikací, ale bez jejich rozšiřování, g) vyškrtnutí povinnosti poskytovat službu pronájmu okruhů v rozsahu minimálního souboru pronajímaných okruhů, h) zavedení povinnosti funkční separace jako nového nápravného opatření poslední instance, i) náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací, j) kvalitu služby, zejména stanovením pravomoci regulátora uložit podnikateli provozujícímu veřejnou komunikační síť požadavky na zajištění minimální kvality služeb, k) přístup ke službám a sdílení kapacit, l) zpřístupnění účastnického vedení, m) zabezpečení ochrany osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnosti komunikací, zejména s cílem vytvořit vnitřní postupy pro vyřizování žádostí o přístup oprávněných osob k osobním údajům uživatelům a dále stanovit postup v případě porušení ochrany osobních údajů, n) bezpečnost a integritu veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací. 2. Rozhodování sporů o peněžní plnění Rozhodování tzv. účastnických sporů, které upravuje 129 zákona o elektronických komunikacích, je v případech sporů o plnění povinnosti k peněžitému plnění činností, která z podstaty věci nenáleží mezi činnosti příslušné do působnosti regulačního orgánu a Český telekomunikační úřad (dále také ČTÚ ) ji dosud vykonává pouze na základě specifického stavu v České republice daného historickým vývojem. Regulační orgány jsou zřizovány, často v souladu s právem Evropské unie, za účelem výkonu regulace v příslušném hospodářském odvětví. Regulací se přitom rozumí usměrňování hospodářských činností a vztahů za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu, včetně ochrany uživatelů příslušných služeb vydáváním příslušných normativních nebo individuálních aktů na základě příslušného zákona a v jeho mezích. Rozhodování soukromoprávních sporů o povinnosti k peněžitému plnění mezi výše uvedenými spornými stranami tak jde výrazně nad rámec daného vymezení. Současně je třeba 60
uvést, že v rámci sjednocování činnosti regulačních úřadů, alespoň v oblasti elektronických komunikací, je ČTÚ jediným národním regulačním orgánem, který se danou činností zabývá regulační orgány ostatních členských států EU rozhodují pouze spory v otázkách ochrany spotřebitele (tj. spory o kvalitu služby a plnění podmínek jejího poskytování), které ale nejsou součástí výše vymezeného okruhu sporů. Reálně tak při prudkém nárůstu rozsahu této agendy může dojít k ohrožení výkonu primárních regulačních činností. Tato situace v současné době fakticky hrozí u ČTÚ, pokud by nebyl problém výkonu předmětné agendy urgentně řešen. Nesystémová úprava vedla předkladatele k formulaci návrhu přesunu agendy na jiný subjekt Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře. Tento návrh byl však zpětně vyhodnocen jako neprůchodný a nepropracovaný, a proto předkladatel upustil od jeho prosazování. Nicméně současná situace a výše uvedené skutečnosti vedou předkladatele ke snaze narovnat nedůvodně odlišný přístup k věřitelům a dlužníkům v sektoru elektronických komunikacích a těchto skupin v jiných oborech (sektor energetiky a další síťová odvětví). Záměrem gestora je nadále vyjmutí této části, tj. sporů o povinnosti k peněžitému plnění, z působnosti ČTÚ. Proto po dohodě s Ministerstvem spravedlnosti a ČTÚ předkladatel ve spolupráci s těmito subjekty zpracuje a do 30. září 2011 předloží vládě analýzu současného stavu problematiky sporů o peněžní plnění podle zákona o elektronických komunikacích a analýzu dopadů přenesení této agendy na obecné soudy. Z důvodu komplenosti řešení budou do této analýzy zahrnuty i soukromoprávní spory o peněžité plnění podle 127 zákona o elektronických komunikacích, tj. spory, které vznikají mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti ( 7 zákona o elektronických komunikacích). Tím bude zachován princip, že soukromoprávní spory o plnění povinnosti k peněžitému plnění, bez ohledu na subjekty práv a povinností, nemají být předmětem činnosti regulačního úřadu. Na základě provedené analýzy dopadů a jejího vyhodnocení připraví předkladatel potřebné úpravy příslušných ustanovení zákona. Tento postup však nezvrátí současný dlouhodobě nepříznivý vývoj počtu podání operátorů proti jejich účastníkům ve věci povinnosti k peněžitému plnění podle 129 zákona o elektronických komunikacích. Oproti roku 2006, ve kterém bylo v dané věci uplatněno 47 364 návrhů na vydání rozhodnutí, tak bylo v loňském roce uplatněno již 107 178 návrhů, a pro letošní rok lze odhadovat cca 150 000 návrhů na rozhodnutí. Procesní postup podle správního řádu přitom ČTÚ neumožňuje dostatečně efektivně vést správní řízení v těchto typech případů, což ve svém důsledku znamená postupně se prodlužující lhůty pro vydání rozhodnutí. K této skutečnosti přirozeně navíc přispívají i omezené personální kapacity ČTÚ v současné době se jedná o 125 případů na jednoho zaměstnance a měsíc (bez případů neukončených sporů z předchozího období). Neřešení této situace může vést k nárůstu žalob proti nečinnosti správního orgánu s případnými nároky na náhradu škody za nesprávný úřední postup správního orgánu. I proto předkladatel v rámci této novely zákona o elektronických komunikacích navrhuje alespoň procesní úpravu doručování písemností v daných řízeních podřídit režimu občanského soudního řádu a dočasné navýšení personálních a finančních kapacit ČTÚ o 16 pracovních míst a 19 mil. Kč, které představují náklady spojené s těmito novými pozicemi, a to i z důvodu že předkládaným návrhem zákona se rozšiřují povinnosti, které bude ČTÚ povinen vykonávat a jejichž personální zajištění mělo být provedeno v rámci převedení působnosti k rozhodování sporů o peněžité plnění mimo ČTÚ. Vzhledem k tomu, že se tak tímto návrhem zákona dále nenavrhuje, je nezbytné pro výkon nových agend zajistit pro ČTÚ alespoň minimální personální a finanční zdroje. 61
3. Problematika správních deliktů Při projednávání tzv. technické novely zákona o elektronických komunikací požádalo Ministerstvo vnitra o revizi ustanovení obsahujících správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob. 4. Eperimentální vysílání Zákon o elektronických komunikacích neumožňuje v současné době udělit individuální oprávnění pro využívání rádiových kmitočtů pro eperimentální účely jako jsou například výzkum, vývoj a provozování ověřování nových vysílacích rádiových zařízení, nebo ověřování a zjišťování fyzikálních vlastností šíření rádiových vln. 5. Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů a výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů Zákon o elektronických komunikacích v současné době neumožňuje uskutečnit výběrové řízení na rádiové kmitočty formou aukce. 6. Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Současná úprava krátkodobých oprávnění k využívání rádiových kmitočtů obsahuje některé neodůvodnitelné odklony od správního řádu. Tento stav musí být napraven. 7. Problematika volání na linky tísňového volání Směrnice o univerzální službě v čl. 26 upravuje služby tísňového volání a problematiku jednotného evropského čísla tísňového volání. Služby tísňového volání mají být dostupné rovnocenným způsobem i pro zdravotně postižené koncové uživatele. To je již nyní ošetřeno v 33 zákona o elektronických komunikacích, který stanoví, že přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a k národním číslům tísňových volání mají mít všichni koncoví uživatelé, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů. Nicméně určitá skupina zdravotně postižených osob, které nemohou mluvit anebo neslyší, potřebuje specifický způsob tísňového volání. Pro tuto skupinu osob je vhodné využívat tísňovou komunikaci prostřednictvím psaného tetu. V pevné telefonní síti fungují speciální telefonní přístroje, které v současné době poskytuje za zvýhodněnou cenu (dílčí služba v rámci univerzální služby) společnost Telefónica O2 Czech Republic, a.s., která také provozuje speciální call centrum pro komunikaci s těmito osobami. Toto call centrum po obdržení tísňové informace ji ihned předá na Telefonní centrum tísňového volání 112, které zajistí na území celé České republiky předání informace potřebné k zásahu kterékoli ze základních složek integrovaného záchranného systému. Tím je i splněna transpoziční povinnost daná čl. 26 směrnice o univerzální službě. SMS je nejrozšířenějším způsobem komunikace v mobilních sítích s neslyšícími po celém světě. SMS není ale garantovanou službou, proto se může stát, že SMS s důležitou informací na příslušné pracoviště nedorazí nebo dorazí se zpožděním. SMS funguje v mobilních sítích. Informace obsažená v SMS nemusí být dostatečná k rozhodnutí o zásahu a je pak nutné s osobou v tísni dále komunikovat. Minimálně je však nutné potvrdit přijetí SMS s tísňovou 62
informací. Navíc osoby, které jsou od narození hluché, používají upravenou formu psaného slova a není vždy zaručeno, aby obsluha tísňové linky pochopila tet, který obdrží. Vzhledem k nutnosti zamezení zlomyslných SMS je zpravidla přístup k takové tísňové komunikaci možný jedině po předchozí registraci. Vzniká tak ale databáze osob se specifickým zdravotním postižením a to způsobuje další komplikace zejména v oblasti ochrany osobních údajů. SMS neregistrovaných čísel nejsou vyhodnocovány. Technologie pro příjem SMS na pracovištích pro příjem volání na linky tísňového volání jsou vybudovány v České republice pouze na některých místech. Tento způsob komunikace se však v současné době, i přes uvedené problémy, jeví jako nejvýhodnější. Dodatečná technická implementace na všechna pracoviště pro příjem volání na linky tísňového volání vyžaduje nutné výdaje státního rozpočtu, případně ostatních veřejných rozpočtů, na vybudování nové technologie pro příjem specifických tísňových informací, připojení nových technologií k sítím GSM, na školení operátorů v komunikaci se sluchově postiženými apod. (podle odhadu Ministerstva vnitra cca 12 mil. Kč). Plnohodnotné zavedení této technologie si vyžádá i náklady dodatečných technických funkcionalit SMS center mobilních operátorů. Nová povinnost si nevyžádá nutnost zvýšení počtu tabulkových míst. Proto je vhodné, aby tento způsob tísňové komunikace byl dále analyzován a podroben další diskusi. Zákon o některých službách informační společnosti Zákon o některých službách informační společnosti neobsahuje implementaci revidovaných ustanovení směrnice 2002/58/ES. Zákon o ochraně spotřebitele Český telekomunikační úřad není zmocněn pro výkon dohledu nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v oblasti elektronických komunikací. Toto vakuum vede k nejasnému vymezení kompetencí mezi Českou obchodní inspekcí a Českým telekomunikačním úřadem při dohledu nad dodržování pravidel v zájmu ochrany spotřebitele. Zákon o ochraně osobních údajů Stávající definice blokování neumožňuje efektivně zamezit nesprávnému zpracování osobních údajů. Současně eistují pochybnosti, zda a za jakých podmínek je Úřad pro ochranu osobních údajů oprávněn vést kromě správních a kontrolních také sporná řízení. Současně implementací některých ustanovení směrnice 2002/58/ES bude nutné profesně specializovat činnost Úřadu pro ochranu osobních údajů v oblasti elektronických komunikací a rozšířit kompetenci tohoto dozorového orgánu na příjem a vyhodnocení oznámení o porušení ochrany osobních údajů. Návrh variant řešení Návrh možných řešení včetně varianty nulové" Při posuzování možných řešení nebylo možné uvažovat o nulové variantě. V případě nečinnosti totiž hrozí sankce Evropské komise za porušení práva ES z důvodu neprovedené implementace obsahu směrnic. Termín transpoziční lhůty je 25. květen 2011. 63
Výše uvedené problémy jsou upraveny příslušnými zákony, a proto je nutné jejich změnu provést předložením novely těchto zákonů. Při posuzování možných variant vycházel předkladatel zejména z aplikační prae a požadavků podnikatelů v elektronických komunikacích, kteří již před přípravou paragrafovaného znění návrhu zákona zasílali předkladateli podněty na úpravu právní regulace. Dalším významným zdrojem byla aplikační prae Českého telekomunikačního úřadu. Z tohoto důvodu je předkládaná varianta hodnocena jako vyvážený návrh, který plně odpovídá potřebám prae. Zároveň je nutné si uvědomit, že některé technické aspekty novely nemohly být řešeny variantně, neboť by to nebylo prakticky a technicky realizovatelné. Možná varianta, kterou předkladatel zvažoval, se týkala úpravy řešení účastnických sporů. Tato varianta, která byla rozeslána do meziresortního připomínkového řízení, uvažovala o přesunu této agendy z ČTÚ na jiný subjekt Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře. Tento návrh byl však zpětně vyhodnocen jako neprůchodný a nepropracovaný, a proto předkladatel upustil od jeho prosazování. Návrh byl zařazen do Plánu legislativních prací vlády pro rok 2010. Dotčené subjekty Návrh právní úpravy se dotýká podnikatelů v oblasti elektronických komunikací, provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Ministerstva vnitra a v širším kontetu také uživatelů služeb elektronických komunikací. Materiál byl během přípravy konzultován během pěti pracovních jednání, která byla tématicky zaměřená na jednotlivé části novely, s Českým telekomunikačním úřadem a s podnikateli v oblasti elektronických komunikací. Materiál byl rozeslán do vnějšího připomínkového řízení. Vyhodnocení připomínek proběhlo ve dnech 17. a 20. prosince 2010. Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů všech variant Samotný návrh zákona není spojen s požadavky na navýšení prostředků ze státního rozpočtu České republiky, nicméně dočasné neřešení situace v oblasti sporů o peněžité plnění podle 129 zákona o elektronických komunikacích si vyžádá dočasné navýšení personální kapacity ČTÚ (viz výše). Nepředpokládají se negativní dopady do sociální sféry, na životní prostředí, na podnikatelské prostředí, ani na rovné postavení mužů a žen. Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí v České republice. Pokud jde o dopad na podnikatelské prostředí, směřuje navrhovaná právní úprava ke zvýšení konkurenčního prostředí a právní jistoty na trhu elektronických komunikací a snížení administrativní zátěže. V oblasti správy rádiového spektra dojde sice k mírnému zvýšení administrativní zátěže podnikatelských subjektů v případě, kdy tento subjekt bude žádat o vydání individuálního 64
oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro eperimentální účely, což je dáno zavedením tohoto nového institutu, ale naopak dochází k mírnému snížení administrativní zátěže při vydávání krátkodobých individuálních oprávnění. Podle materiálu Metodika určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů verze 1.2, který připravilo Ministerstvo vnitra (součást Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace schválené vládou usnesením č. 877 dne 13. srpna 2007), byly vytipovány a určeny hlavní vlivy na administrativní zátěž podnikatelů. Tyto vlivy byly následně kvalifikovány (viz tabulka č. 1 a 2). Pokud se jedná o kvantifikování zátěže na státní správu (konkrétně na Český telekomunikační úřad), je nutné zdůraznit, jak bylo již uvedeno výše, že neřešení problematiky sporů o peněžní plnění může vést k nárůstu žalob proti nečinnosti správního orgánu s případnými nároky na náhradu škody za nesprávný úřední postup správního orgánu, jakož i k ohrožení výkonu primárních regulačních činností. Proto předkladatel v rámci této novely zákona o elektronických komunikacích navrhuje dočasné navýšení personálních a finančních kapacit ČTÚ o 16 pracovních míst a 19 mil. Kč. Konzultace Samotné přípravě návrhu právní úpravy předcházelo projednání možných variant a východisek s asociacemi podnikatelů v oblasti elektronických komunikací a s Úřadem pro ochranu osobních údajů, Českým telekomunikačním úřadem a jinými orgány státní správy. Návrh zákona byl v rámci mezirezortního připomínkového řízení projednán v souladu s čl. 5 Legislativních pravidel vlády se všemi ministerstvy a jinými ústředními orgány státní správy, jejichž působnosti se právní úprava týká. Předkladatel obdržel 196 zásadních připomínek. Materiál je předkládán bez rozporu. Připomínky vznesené v rámci mezirezortního připomínkového řízení byly projednány na poradě k vypořádání připomínek konané ve dnech 17. a 20. prosince 2010. Návrh řešení Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení Po konzultacích s dotčenými orgány a též s podnikatelskou veřejností bylo zvoleno řešení spočívající v novele zákona. V návaznosti na shora uvedené nelze realizovat tzv. nulovou variantu", neboť dosažení cílů, zejména implementaci evropských směrnic, nelze realizovat bez změny předkládaných zákonů. Variantou doporučenou k dalšímu řešení je proto předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 65
Implementace a vynucování Orgány odpovědnými za realizaci provedených změn jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český telekomunikační úřad a Úřad pro ochranu osobních údajů. Přezkum účinnosti Protože zákon č. 127/2005 Sb. implementuje regulační rámec Evropské unie z roku 2002 pro sítě a služby elektronických komunikací, který samotný podléhá pravidelnému přezkumu, bude právní úprava přezkoumána na základě další změny tohoto regulačního rámce. Kontakty pro případné dotazy a připomínky Ministerstvo průmyslu a obchodu - odbor legislativní a právní telefon: 224 852 223; fa: 224 852 390 e-mail: podatelna@mpo.cz Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. K zákonu o elektronických komunikacích se vztahují zejména tyto právní předpisy ES: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES. Směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací. 66
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových a koncových telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru). Rozhodnutí Komise ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu 116 pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou. Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. Doporučení Komise 2010/572/EU ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA). Navrhovaná právní úprava je v souladu s právem Evropské unie, jejími právními zásadami a i s judikaturou Evropského soudního dvora. Plně zohledňuje i legislativní záměry Evropské unie, pokud jde o zajištění účelného využívání rádiového spektra jako omezeného zdroje (viz návrh rozhodnutí Komise o prvním programu politiky rádiového spektra). Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika v oblasti elektronických komunikací vázána. Těmito smlouvami jsou zejména Ústava a Úmluva Mezinárodní telekomunikační unie. 67
68
Tabulka č. 1 Administrativní zátěž podnikatelů podle platné právní úpravy Informační povinnost / činnost Původ informační Hodinové Počet povinnosti Počet Cílová skupina náklady hodin podnikatelů A B C D I [Kč] E [Kč] I E Frekvence P (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) Q [Kč] P Q [tis. Kč] Preference všeobecných oprávnění komunikacích 2400 750 3 30 2250 72000 162000,0 Dokládání výpisu z obchodního rejstříku komunikacích 3000 750 1,5 90 1125270000303750,0 Krátkodobá oprávnění komunikacích 2400 750 1 10 750 24000 18000,0 Eperimentální vysílání žadatel 2400 0 0 0,0 Bezpečnostní audit komunikacích 2400 0 0 0,0 Celková administrativní zátěž 483750 69
Tabulka č. 2 Administrativní zátěž podnikatelů podle nové právní úpravy Informační povinnost / činnost Původ informační Hodinové Počet povinnosti Počet Cílová skupina náklady hodin Frekvence P podnikatelů A B C D I [Kč] E [Kč] I E (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) Q [Kč] P Q [tis. Kč] Preference všeobecných oprávnění komunikacích 2400 750 2 18 1500 4320064800,0 Dokládání výpisu z obchodního rejstříku komunikacích 3000 0 0 0 0 0 0,0 Krátkodobá oprávnění komunikacích 2400 750 0,45 10 337,524000 8100,0 Eperimentální vysílání žadatel 2400 750 1 5 750 12000 9000,0 Bezpečnostní audit komunikacích 2400 750 900 1 5 1 5250 2400 12600,0 Celková administrativní zátěž 94500 70