STRATEGICKÝ PLÁN VÝZKUMU ČGS NA LÉTA

STRATEGICKÝ PLÁN VÝZKUMU ČGS NA LÉTA 2012-2015 Zpráva za rok 2015 Sestavili: J. Pertoldová, J. Frýda, M. Novák, L. Rukavičková, B. Kříbek, V. Hladík, D. Čápová, H. Breiterová, J. Pašava, P. Štěpánek Česká geologická služba/ Czech Geological Survey Klárov 131/ 3, 118 21 Praha 1 Geologická 6, 152 00 Praha 5 Kostelní 26, 170 00 Praha 7 Leitnerova 22, 602 00 Brno Dačického náměstí 11, 284 01 Kutná Hora IČO 00025798, DIČ CZ 00025798 www.geology.cz Leden 2016

Úvod Zpracoval: Jan Pašava Po úspěšném završení výzkumného záměru MZP0002579801 Vědy o Zemi pro společnost 21. století: Od regionálních výzkumů přes geologická rizika po globální změny, řešeného v letech 2005 2010 (s prodloužením do r. 2011), a v souvislosti s měnícími se národními a globálními prioritami Česká geologická služba (ČGS) v průběhu roku 2011 adaptovala a optimalizovala strategické směry svého rozvoje, který vyústil ve schválení Strategického plánu výzkumu na léta 2012 2015. V průběhu 21. století se geovědy vyvinuly ve skutečný interdisciplinární obor, který využívá spolupráce s ostatními vědeckými disciplínami včetně biologických, materiálových, informatických a sociálních věd. Komplexní zpracování a efektivní poskytování geovědních informací získává stále větší podíl na řešení klíčových a pro naši společnost mnohdy existenčních otázek. V první fázi přípravy Strategického plánu výzkumu byla redefinována vize ČGS: Vizí České geologické služby je upevňovat pozici pilíře českého státu v poskytování geovědních informací pro rozhodování ve věcech přírodních zdrojů, rizik a udržitelného rozvoje a na základě vysoké odbornosti posilovat svoje postavení vůdčí výzkumné instituce v oboru věd o Zemi. S využitím obdobných strategických materiálů rozvoje výzkumu schválených na národní, mezinárodní i globální úrovni, rozvíjením široké interní diskuse odborníků reprezentujících různé geovědní obory a finální redakcí tohoto strategického dokumentu ČGS, jsou jeho hlavní témata následující: 1. Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry J. Pertoldová a kol. Mapování geologické stavby území ČR i v zahraničí Rozvoj geochronologických, geochemických, petrologických, strukturních a stratigrafických metod Studium a modelování geosystémů interakce endogenních a exogenních procesů 2. Výzkum globálních změn v geologické minulosti a vývoje života J. Frýda a kol. Multidisciplinární výzkum vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity zaměřený na analýzu průběhu výrazných paleoklimatických změn a globálních bioeventů Stratigrafický výzkum v rámci aktivit Mezinárodní stratigrafické komise IUGS 3. Analýza zranitelnosti krajiny přírodními a antropogenními procesy M. Novák a kol. Výzkum geologických rizik (zejména sesuvů, skalních řícení a povodní) vedoucích k ohrožení lidských životů a k ekonomickým ztrátám Interdisciplinární studium vlivu současné klimatické změny a znečištění na terestrické a vodní ekosytémy Hodnocení kontaminace, degradace a eroze půd včetně jejich mapování Studium disperze atmosférických částic a jejich vlivu na životní prostředí 1

4. Výzkum a hodnocení stavu podzemních vod (množství, limity, kvalita) L. Rukavičková a kol. Studium interakce systému voda hornina krajina Studium hydrogeologických systémů z pohledu kapacity a kvality podzemní vody pro zásobování obyvatelstva Studium prostorové stavby hydrogeologických struktur a proudění podzemní vody Studium využití území z hlediska ochrany podzemních vod 5. Výzkum nerostných zdrojů a vlivu jejich těžby a úpravy na životní prostředí B. Kříbek a kol. Výzkum, dokumentace a vyhodnocování zákonitostí vývoje, složení a stavby přirozených akumulací nerostných zdrojů Výzkum vlivu těžby a úpravy nerostných surovin na životní prostředí, zhodnocení možností využití odpadních surovin z těžeb a úpravárenských provozů Výzkum potenciálního využití kritických a energetických surovin (včetně získávání plynu z uhlí a břidlic) Rozvoj metalogenetických studií pro zahraniční projekty 6. Výzkum environmentálních a geoenergetických technologií V. Hladík a kol. Výzkum horninového prostředí, podzemních a důlních vod za účelem optimálního využití jejich geotermálního potenciálu pro získávání tepelné energie Výzkum možností ukládání energií a CO 2 do geologických struktur v koordinaci se zapojením do mezinárodní spolupráce Výzkum horninového prostředí vhodného pro vybudování úložiště vysoce toxických a jaderných odpadů včetně modelování dlouhodobých environmentálních dopadů Výzkum geologicky inspirovaných pokročilých materiálů a jejich průmyslové využití 7. Budování jednotného geovědního informačního systému D. Čápová a kol. Rozvoj datové základny ČGS nezbytné pro informační podporu výzkumu, harmonizace a integrace geologických datových a informačních zdrojů v ČR Implementace nových technologií, standardů a postupů do informačního systému ČGS Vývoj postupů a nástrojů pro efektivní poskytování geovědních informací pro rozhodování i pro plnění povinností vyplývajících z legislativy ČR a EU, týkající se poskytování dat o životním prostředí Interpretace stávajících dat, 3D a 4D modelování, budování 3D GIS 8. Rozvoj infrastruktury pro podporu výzkumu H. Breiterová a kol. Zajištění přístupu k informačním zdrojům vědeckých informací Podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury Rozvoj laboratoří Kvalitní prezentace výsledků výzkumu 2

Regionální výzkum v roce 2015 navazoval na geologické mapování, dále zahrnoval studium tektonometamorfního vývoje, magmatických procesů a struktur v granitech a metamorfitech, studium vulkanitů a sedimentárních procesů i další speciální studia. Intenzivně byla rozvíjena metodika 3D geologického modelování v rámci výzkumných prací na potenciálních úložištích jaderného odpadu. Rozvíjeny byly rovněž moderní geologické, geochemické a zvláště geochronologické metodiky, díky čemuž bylo publikováno velké množství článků s touto tematikou. V rámci centra NÁVRAT pokračoval komplexní výzkum, věnovaný studiu mechanismů vzniku a růstu kontinentální kůry v orogenních pásmech a výzkumu primitivních a diferencovaných členů kenozoického alkalického vulkanismu a jejich vztahu k heterogenní litosféře Českého masivu. Mezi nejvýznamnější publikace se řadí monografie Geochemical Modelling of Igneous Processes Principles and Recipes in R Language Janouška et al. (2016), kterou vydalo nakladatelství Springer. Bylo dokončeno a oponováno sedm listů základních geologických a aplikovaných map České republiky v měřítku 1 : 25 000 s vysvětlivkami, 60 vědeckých výstupů bylo publikováno nebo je v tisku v odborných časopisech s IF, bylo vydáno nebo je v tisku 5 knih a 8 kapitol v knize a dalších 28 příspěvků bylo publikováno v recenzovaných odborných časopisech a recenzovaných sbornících z akce. Členové výzkumného týmu Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry se též podíleli na popularizaci geologických věd, vzdělávání a pedagogické činnosti. Aktivity v oblasti globálních změn v geologické minulosti zahrnovaly studium reakce biosféry na globální změny a studium změn struktury krizí postižených paleospolečenstev. Zvláštní pozornost byla věnována studiu globálního cyklu uhlíku, změn průměrných teplot globálního mořského ekosystému v době krizových událostí a využití netradičních izotopů pro analýzy průběhu globálních změn. Tento komplexní přístup je založen na využití rozličných metod paleontologických (analýza paleospolečenstev, fylogenetická analýza apod.), sedimentologických (mikrofaciální analýza) a geochemických (izotopová geochemie). Vědecký tým zabývající se výzkumem globálních změn v geologické minulosti Země tvoří 17 pracovníků ČGS s celkovou pracovní kapacitou 8,2 pracovního úvazku (10 pracovníků s Ph.D., 6 Ph.D. studentů a 1 technický pracovník). V roce 2015 bylo celkem publikováno nebo přijato do tisku 27 článků ve vědeckých časopisech s IF. Publikační efektivita tohoto týmu je tedy vyšší než 3 články ve vědeckých časopisech s IF na pracovníka a rok a potvrzuje tak dlouhodobé vysoce nadprůměrné publikační výsledky tohoto týmu. Skupina mořského paleozoika rovněž zajišťovala veškeré editorské i technické práce a vydávání mezinárodního impaktovaného časopisu Bulletin of Geosciences. V roce 2015 v něm bylo na 980 stranách publikováno 40 vědeckých prací. Impakt faktor Bulletinu pro rok 2015 je 1,5. Bulletin of Geosciences dnes patří díky mnohaletému úsilí současné redakční rady do první desítky nejvýznamnějších vědeckých časopisů vydávaných v České republice a je třináctým nejvýznamnějším časopisem oboru paleontologie na světě. Výsledky výzkumu byly publikovány jako články ve vědeckých časopisech s IF, v recenzovaných odborných periodikách, jako kapitoly ve vědeckých knihách a byly prezentovány formou přednášek a panelových prezentací na mezinárodních konferencích. Členové týmu se rovněž se podíleli na výchově Ph.D. studentů v roli školitele na Univerzitě Karlově a České zemědělské univerzitě, kde jsou garanty některých oborů a přednášejí rovněž pro magisterské a postdoktorandské studenty řadu přednášek. V oblasti výzkumu zranitelnosti krajiny byla dokončena izotopová studie vápníku ve čtyřech malých povodích sítě GEOMON. Lokality byly vybrány podle obsahu Ca v podloží a podle stavu acidifikace. Povrchový odtok z lesních povodí vykazoval vysokou hodnotu δ 44 Ca i na lokalitách s extrémně nízkou hodnotou δ 44 Ca silikátového podloží. Tento izotopový posun je důsledkem odčerpávání izotopově lehkého Ca rostlinami. V roce 2015 proběhla inventarizace ekologicky významných prvků (C, N, P, S, bazických kationtů, stopových prvků) v půdách (116 kopaných kvantitativních půdních sond) a na stromové vegetaci (99 3

vzorků jehličí a 297 vzorků vývrtů z kmenů) na čtrnácti lesních povodích sítě GEOMON. Negativní vliv acidifikace na produktivitu lesů v 80. letech 20. století a překvapující stimulace růstu lesa v posledních dvou dekádách byly studovány v lesních porostech Krkonoš. Překročení kritických zátěží nutričního dusíku je patrné na cca dvou třetinách rozlohy lesů ČR. Projevy acidifikace lesních ekosystémů, kde jsou překročeny kritické zátěže síry a dusíku, byly zjištěny na přibližně 1/3 území. V půdách Brněnska byly sledovány polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), polychlorované uhlovodíky (PCB) a organochlorované pesticidy (OCP). Výzkumem a hodnocením podzemních vod v 58 hydrogeologických rajonech se zabýval projekt Rebilance zásob podzemních vod. V rámci projektu bylo vyhloubeno 210 průzkumných vrtů, 120 z nich bude dále sloužit pro monitorování hladin podzemních vod kvartérních, terciérních a křídových zvodní. Mezi výstupy projektu patří jednotná datová sada popisující stav podzemních vod pro každý hydrogeologický rajon, metodické postupy pro hodnocení přírodních zdrojů podzemních vod a podklady pro úpravu hranic u 25 % hodnocených hydrogeologických rajonů. Výsledkem je také řada návrhů na legislativní úpravy. Studována byla rovněž přítomnost dusíkatých látek v podzemních, povrchových a půdních vodách a v půdách s cílem stanovit vhodný systém zemědělského hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. Aplikovaná část hydrogeologického výzkumu se zaměřila na problematiku spojenou s ukládáním nebezpečných odpadů a energií do horninového prostředí. V roce 2015 byla zahájena řada projektů Výzkumné podpory pro bezpečnostní hodnocení hlubinného úložiště (zadavatel SÚRAO). Byl zahájen hydrogeologický výzkum v podzemním výzkumném pracovišti Bukov v dole Rožná a ve vodovodním přivaděči Bedřichov. Byla certifikována Metodika vodních tlakových zkoušek v pevných horninách s nízkou propustností. Byly publikovány výsledky výzkumu šesti geotermálních pramenů v Namibii (Šráček et al. 2015) s vysokým obsahem fluoridů. V roce 2015 pokračovaly práce v rámci Centra kompetence pro efektivní a ekologickou těžbu nerostných surovin (CEEMIR). Projekt navazuje na iniciativu EU v oblasti nedostatkových kritických surovin. Jako potenciálně perspektivní byly na základě literární rešerše, geochemických a mineralogických prací ve dvou vybraných oblastech Česka vyhodnoceny jako perspektivní zdroje lithia, tantalu a niobu, fluoritu a grafitu. Byly zahájeny práce na projektu TAČR BETA Výzkum technologických možností získávání vzácných kovů v ČR s ohledem na minimalizaci dopadů na životní prostředí a jejich legislativní zajištění. Při řešení mezinárodního projektu Minerals4, financovaného z fondů EU pro vědu a výzkum, byl v roce 2015 vytvořen funkční metadatový systém, který poskytuje základní informace o nerostných surovinách v EU. Metalogenetický a minerogenetický výzkum upřesnil stáří a genezi některých typů mineralizací na území Českého masivu, byla vyřešena struktura některých minerálů ze skupiny platinových kovů. V zahraničí byla studována rudní mineralizace na ložiscích v Norsku, Ghaně, Burkině Faso a v Mali. V celé řadě projektů byla velká pozornost věnována katalogizaci a zhodnocení kvality a zásob nerudních a stavebních surovin v České republice s přihlédnutím k potřebám jednotlivých krajů a budování silniční sítě v ČR. V rámci legislativní podpory se pracovníci České geologické služby intenzivně zapojili do přípravy nového Horního zákona a dalších vládních dokumentů. Formou seminářů se ložiskoví geologové účinně zapojili do diskuse o surovinové politice jak na krajské, tak na celostátní úrovni. Zcela nové poznatky o historii dolování v Krušných horách přinesl saskočeský projekt ArchaeoMontan a nové výzkumy v oblasti Jeseníků. Velká pozornost byla věnována studiu vlivů těžby a úpravy rud v České republice i v zahraničí. V České republice byla zpracována studie o vývoji chemického složení roztoků vyváděných z opuštěného ložiska uranu Stráž pod Ralskem, byla studována ekotoxicita odvalů v oblasti Kutné Hory a vliv hoření uhelných hald na životní prostředí. V zahraničí byl zhodnocen vliv hutnění měděných a kobaltových rud na životní prostředí v Zambii. V oblasti hutě Tsumeb (v 4

Namibii) byla zjištěna extrémně vysoká kontaminace půd a vegetace arzenem a rtutí. Zkušenosti českých geologů při řešení ekologických problémů spjatých s těžbou v Africe jsou předávány v rámci nového projektu SIDA/UNESCO/IGCP. V oboru environmentálních a geoenergetických technologií se výzkum v roce 2015 soustředil na témata geologického ukládání CO 2, skladování energie v horninovém prostředí, ukládání radioaktivních odpadů a geotermální energie. S využitím prostředků Norských fondů byl zahájen rozsáhlý česko-norský projekt s názvem Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice, jehož cílem je připravit podmínky pro první výzkumné geologické úložiště oxidu uhličitého v ČR. V oblasti výzkumu skladování energie v horninovém prostředí je nejvýznamnější aktivitou ČGS evropský projekt ESTMAP, zaměřený na vytvoření celoevropské databáze existujících a plánovaných zařízení, ale i budoucího potenciálu pro skladování energie v povrchových i podpovrchových úložištích. V oblasti ukládání radioaktivních odpadů byla hlavní pozornost zaměřena na tvorbu trojrozměrných strukturně-geologických modelů v souvislosti s hledáním vhodné lokality pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů v Česku. Výsledkem výzkumu v oboru geotermální energie je mj. vytvoření Metodiky stanovení podmínek ochrany při využívání tepelné energie zemské kůry, certifikované Ministerstvem životního prostředí ČR. V roce 2015 byla také úspěšně završena spolupráce na evropském projektu R&Dialogue, zaměřeném na společenský dialog o úloze vědy a výzkumu při přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti. Hlavním cílem výzkumných aktivit v roce 2015 byl v souladu s hlavními principy Strategického plánu výzkumu ČGS další technologický i obsahový rozvoj geologického informačního systému ČGS (GeoIS). Ten je hlavní informační základnou pro podporu geologického výzkumu a pro efektivní poskytování relevantních dat a informací pro rozhodování ve věcech přírodních zdrojů, rizik a udržitelného rozvoje. V roce 2015 byla zásadním nosným programem konsolidace informačního systému, jeho harmonizace a koncepční technologický upgrade. Jednou z priorit bylo zajistit konsolidaci stávajících datových zdrojů databází starých a hlavních důlních děl včetně dalších podpůrných a souvisejících databází (zejména rozsáhlého surovinového informačního systému), upravit a sjednotit datové modely a vytvořit aplikační zajištění pro údržbu a správu dat. Pro zajištění efektivního fungování mapových aplikací bylo nezbytné provést upgrade ArcGIS a vyvinout novou technologii pro prezentační aplikace bez použití problematických pluginů, které nové verze prohlížečů nepodporují. Prioritou byla také konsolidace nestrukturovaných dat, tedy vybudování centrálního souborového úložiště pro zajištění souborového systému báňských a geovědních map, tematické fotodokumentace a dalších digitálních dokumentů. Tato změna si vyžádala vývoj a tvorbu nových obslužných a prezentačních aplikací pro práci s těmito daty. Technická infrastruktura byla systematicky modernizována a konsolidována s využitím nového hardwaru a v souladu s požadavky legislativy bylo zvýšeno zabezpečení systému. Informatika je nepopiratelnou integrální součástí většiny výzkumných projektů, nejen specificky zaměřených na geoinformatiku, ale i projektů aplikované a regionální geologie v ČR i zahraničí. ČGS se nadále podílela na velkém množství zahraničních geoinformatických aktivit byla jedním z klíčových evropských řešitelů projektů Minerals4EU a ProSUM a podílela se na přípravě projektů velkých infrastruktur (CzechGeo/EPOS, ERANET). V roce 2015 ČGS spravovala metainformační systém OneGeology-Europe na zakázku EuroGeoSurveys. I nadále je ČGS velmi aktivní v rámci činnosti Geoscience Information Consortium (GIC) a nově vytvořené struktury GIC-CE (Geoscience Information Consortium Central Europe) a tvorby koncepce udržitelného rozvoje evropské geoinformatiky v rámci pracovní skupiny SIEG EGS (Spatial Information Expert Group). Významný byl příspěvek ČGS do činnosti EIONET zejména v oblasti informací o půdách. Datové specifikace témat INSPIRE, pro která je ČGS povinným poskytovatelem, jsou postupně implementovány, první praktické výsledky vznikly v rámci projektu Minerals4EU. Rychlý rozvoj informatiky si žádá 5

vývoj nových pracovních, organizačních, technologických a metodických postupů, bez kterých by geologický informační systém ČGS záhy ztratil funkci nezastupitelného informačního nástroje, nezbytného pro plnění řešených úloh. Pro provádění kvalitního výzkumu je nezbytným předpokladem zajištění rozvinuté podpůrné a informační infrastruktury. Její základní součástí je poskytování snadného a uživatelsky příjemného přístupu k interním i externím informačním zdrojům vědeckých informací a dat. S tím souvisí podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury, v tomto pojetí zejména vhodně konstruovaný a neustále aktualizovaný webový portál včetně propojených metadatových informací. Součástí jsou rovněž laboratoře se špičkovým vybavením a širokým záběrem poskytovaných služeb. Kvalitní prezentace výsledků výzkumu je nezbytnou podmínkou zajištění vědeckých úspěchů. V následujících kapitolách jsou podrobněji prezentovány výsledky jednotlivých prioritních témat Strategického plánu výzkumu za jeho třetí rok řešení (k 11.12.2015). Pracovníci ČGS v tomto období vytvořili celkem 332 výstupů kategorií RIV (viz následující tabulka), jejichž strukturovaný výběr je uveden na konci jednotlivých kapitol. Z celkového počtu výstupů je 105 článků v odborných periodikách, 11 příspěvků ve sbornících, 4 odborné knihy a 4 kapitoly v knize, 1 patent a 154 specializovaných map s odborným obsahem. Druh výsledku R05 Počet Článek v odborném periodiku J 105 Odborná kniha B 4 Kapitola, resp. kapitoly v odborné knize C 4 Článek ve sborníku D 11 Patent P 1 Ostatní výsledky, které nelze zařadit do žádného z výše O uvedených druhů výsledku 13 Specializované mapy s odborným obsahem L 154 Certifikované metodiky N 2 Software R 10 Audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty A 3 Uspořádání (zorganizování) konference M 3 Uspořádání (zorganizování) workshopu W 15 Uspořádání (zorganizování) výstavy E 7 Z kategorie článků v odborných periodikách je třeba zdůraznit 76 publikací v impaktovaných časopisech a z nich upozornit zejména na publikace ve vysoce impaktovaných časopisech (s IF > 3) jako jsou Precambrian Research (IF 5,66), Earh and Planetary Science Letters (IF 4,73), Lithos (IF 4,48), Journal of Petrology (IF 4,42), Geochimica et Cosmochimica Acta (IF 4,33), Journal of Metamorphic Geology (IF 4,14), Science of the Total Environment (IF 4,09), Ore Geology Reviews (IF 3,55), Soil Biology & Biochemistry (IF 3,52), Biogeochemistry (IF 3,48), Contributions to Mineralogy and Petrology (IF 3,48), Chemosphere (IF 3,34) a Tectonics (IF 3,31). Velmi úspěšně pokračoval rozvoj časopisu Bulletin of Geosciences, který získal poprvé IF v roce 2010 a jeho současný IF = 1,5. Journal of Geosciences, který získal IF v roce 2011 a je společným projektem České geologické společnosti a České geologické služby, má IF 1,4. 6

Důležitou činností jsou vědecké výzkumy v zahraničí, z nichž vznikají významné odborné publikace. V roce 2015 se uskutečnily takovéto práce např. v Namibii, Argentině, Antarktidě, Mongolsku, Etiopii a Gruzii. Přímo nebo prostřednictvím svých pracovníků se ČGS podílela na organizaci odborných sekcí, workshopů a konferencí (např. 13. konference SGA v Nancy ve Francii, Goldschmidtova konference v Praze, setkání expertů iberoamerických zemí v Kostarice v San José, XII. geologický kongres středoamerických zemí v Managui a řada dalších) a její pracovníci se podíleli samostatnými kurzy na výuce i na spolu/vedení diplomových a doktorských prací na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, České zemědělské univerzitě v Praze, Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Technické univerzitě v Liberci a na Univerzitě J. E. Purkyně v Olomouci. Na závěr je třeba připomenout, že při posledním hodnocení výsledků výzkumu, uveřejněném v prosinci 2015 Radou vlády pro výzkum a vývoj, se Česká geologická služba opětovně stala nejúspěšnější institucí v rámci resortu MŽP, nejlepší SPO v ČR a ze všech 219 hodnocených VO v ČR obsadila 22. místo, čímž předstihla řadu ústavů Akademie věd ČR i vysokých škol. 1. Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry Zpracovala: Jaroslava Pertoldová s kolektivem: D. Buriánek, V. Janoušek, K. Schulmann, V. Štědrá, L. Švábenická Abstrakt Výzkumné práce navázaly na minulé hodnocené období v souladu se schváleným harmonogramem a s cílem dosáhnout plánovaných výsledků v roce 2015. Regionální výzkum pokračoval v geologickém mapování, dále zahrnoval studium tektonometamorfního vývoje, magmatických procesů a struktur v granitech a metamorfitech, studium vulkanitů a sedimentárních procesů i další speciální studia. Intenzivně byla rozvíjena metodika 3D geologického modelování v rámci výzkumných prací na potenciálních úložištích jaderného odpadu a rovněž moderní geologické, geochemické a zejména geochronologické metodiky. Díky tomu bylo publikováno velké množství článků s touto tematikou. Pokračoval komplexní výzkum v rámci centra NÁVRAT, který se zabývá studiem mechanismů vzniku a růstu kontinentální kůry v orogenních pásmech a výzkumem primitivních a diferencovaných členů kenozoického alkalického vulkanismu a jejich vztahu k heterogenní litosféře Českého masivu. Mezi nejvýznamnější publikace se řadí monografie Geochemical Modelling of Igneous Processes Principles and Recipes in R Language Janouška et al. (2016), kterou vydalo nakladatelství Springer. Bylo dokončeno a oponováno 7 listů základních geologických a aplikovaných map České republiky v měřítku 1 : 25 000 s vysvětlivkami, 60 vědeckých výstupů bylo publikováno nebo je v tisku v odborných časopisech s IF, bylo vydáno nebo je v tisku 5 knih a 8 kapitol v knize a dalších 28 příspěvků bylo publikováno v recenzovaných odborných časopisech a recenzovaných sbornících z akcí. Členové výzkumného týmu Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry se podíleli na popularizaci geologických věd, vzdělávání a pedagogické činnosti. 1.1 Mapování geologické stavby území ČR i v zahraničí a související výzkum 7

Železné hory V oblasti Železných hor probíhaly práce na mapování krystalinika a měření strukturních prvků na území listů 13-414 Ronov nad Doubravou (K. Verner), 13-441 Nasavrky (B. Dudíková Schulmannová), 13-432 Vilémov (V. Štědrá) a 13-412 Přelouč (S. Čech). Byly zahájeny terénní práce na území listu 13-411 Chvaletice a rekognoskace terénu na listu 13-423 Chrudim. V rámci projektu Rebilance byly geologicky vyhodnoceny vrty do kvartéru, křídy a podloží křídy vyhloubené na území listů Přelouč a Chrudim a výsledky poskytnuty redaktorům. Bylo provedeno povrchové geofyzikální měření na listech Přelouč a Nasavrky, povrchová geochemie na listech Přelouč a Ronov nad Doubravou. Na území všech listů probíhalo hydrogeologické mapování a na třech listech map pak inženýrskogeologické terénní práce. Novohradské hory V oblasti Novohradských hor (dílčí úkol 321182) pokračovalo v roce 2015 geologické mapování s odběry vzorků na výbrusy a chemické analýzy na území listů 32-422 Pohorská Ves (J. Pertoldová), 33-133 Horní Stropnice (B. Dudíková-Schulmannová) a 33-311 Pohoří na Šumavě (P. Mixa). Všechna tato území byla zahrnuta do mapování, prováděné studenty Masarykovy univerzity v Brně na jaře v rámci kurzu geologického mapování. Mapové listy 32-414 Studánky a 32-423 Mlýnec v příhraniční oblasti pomezí Novohradských hor a Šumavy redaktora K. Vernera s kolektivem byly dokončeny, předávka autorských rukopisů úspěšně proběhla. Pošumaví, CHKO a NP Šumava V roce 2015 v oblasti Šumavy pokračoval strukturní výzkum za účelem tvorby syntetické tektonické mapy oblasti a dokončení mezinárodní publikace shrnující problematiku stáří, vnitřních staveb a mechanismů vmístění těles prášilského a stráženského plutonu (K. Verner et al., IJES, v recenzi). Dále probíhala další fáze geologického mapování na území listu Čachrov (K. Verner). Na území listu Vacov (V. Žáček) započalo mapování a byla odebrána základní sada vzorků na výbrusy a chemické analýzy. Byla dokončena a obhájena geologická mapa, vysvětlivky a tematické mapy listu Velhartice (E. Žáčková et al. 2015a, b). Mapovací dokumentace na listech Zbytiny, Ktiš a Vlachovo Březí byla využita při sestavení geologické expozice Fefrovské rybníčky v Prachaticích (V. Štědrá B. Toms 2015). NP a CHKO Krkonoše a Jizerské hory Dokončena a obhájena byla Základní geologická mapa listu 03-141 Raspenava (L. Vondrovic a J. Klomínský 2015), mapa výskytů nerostných surovin na témže listu (P. Rambousek et al. 2015) a mapa geofaktorů životního prostředí (Z. Skácelová et al. 2015). Český ráj II Práce pokračovaly podle harmonogramu. Byl skreslen autorský originál listu 03-432 Nová Paka (M. Stárková) a zahájeny byly terénní a kamerální práce na území listů 03-433 Jičín (T. Hroch) a 03-344 Sobotka (P. Čáp). Dokončeno bylo mapování polygonů na území listů Dolní Bousov a Příšovice, tedy těch ploch, které ještě náleží Geoparku 8

UNESCO Český ráj. Připravovány jsou tak podklady pro sestavení geologické mapy v měřítku 1 : 75 000 a monografické zpracování celé oblasti. Na území listu Sobotka byly vyhloubeny dva jádrové vrty o hloubce 254 m a 350 m a provedeny povrchové geofyzikální práce (VES, gravimetrie, seizmika); data včetně vzorků byla poskytnuta pro geologické mapování. Výsledky nových vrtů v okolí Českého ráje byly prezentovány na geologickém kongresu v Mikulově. V oblasti Čistecké hůry u Nové Paky byl analyzován detailní digitální model terénu založený na LiDARových snímcích. Byl zjištěn výrazný hřbet v centrální části, o němž se předpokládá, že by mohl odpovídat morfologickému projevu puklinové erupce. Tento předpoklad byl ověřen detailním pozemním magnetometrickým mapováním. Výzkum Čistecké hůry tak dokládá, že i v permokarbonských sekvencích je možné identifikovat přívodní dráhy mafického vulkanismu na základě detailní analýzy morfologických prvků. Výsledky jsou připravovány k otištění v roce 2016. Na lokalitě Supí vrch byl metodou K/Ar datován bazanit v přívodní dráze a megakrysty amfibolu v bazální freatomagmatické brekcii pyroklastického kužele. Stáří megakrystů vyšší o 1,5 milionu let dokládá ranou fázi krystalizace v hluboce uloženém krbu. Brdy V oblasti Brd byly v roce 2015 zahájeny přípravné práce pro geologický výzkum a mapování v měřítku 1 : 25 000. Byla provedena terénní rekognoskace bývalého vojenského újezdu, který byl několik desítek let nepřístupný a chybí tak moderní geologické zpracování. Byly provedeny terénní túry dokumentující základní horninové typy na území listů 22-122 Bohutín (T. Vorel) a 22-121 Mirošov (M. Stárková). Střední Morava Na území mapového listu 25-132 Lipník nad Bečvou byly v předjaří na základě terénních pochůzek vytipovány mapovací vrty a na podzim bylo vyhloubeno 24 vrtů. Mapovací práce se soustředily do jv. části listu, tvořené ždánickým příkrovem, a rovněž na kulm bloku Maleníku. Strukturní geolog (J. Havíř) proměřil lom Podhůra a získal reprezentativní dataset pro strukturní kapitolu vysvětlivek. K zajímavým objevům lze počítat pestré slíny s oligocenní a miocenní foraminiferovou faunou, jejichž příslušnost zatím není dořešena. Moravský kras Oblast zahrnuje jediný list 24-233 Ostrov u Macochy. Rukopisná mapa byla skreslena a úspěšně předána k digitalizaci. Pokračují práce na přípravě vysvětlivek a vyhodnocení chemických analýz a výbrusů. Byly důkladně strukturně zanalyzovány podzemní lokality při kontaktu paleozoických sedimentů a brněnského masivu. CHKO a biosférická rezervace Křivoklátsko Geologická mapa 1 : 25 000 s vysvětlivkami listu 12-323 Podmokly, v loňském roce úspěšně oponovaná, byla v první polovině roku 2015 na základě připomínek oponentů opravena a předána do tisku. Oponentní rada ČGS dále přijala geologickou mapu listu 12-233 Unhošť s textovými vysvětlivkami (M. Stárková et al. 2015a, d, v tisku b, c) a aplikovanými mapami nerostných surovin (M. Poňavič et al. 2015) a geofaktorů 9

životního prostředí (A. Zelenková Trubačová et al. 2015); tím byl dokončen geologický výzkum v této oblasti. Celé území Křivoklátska je pokryto geologickými a aplikovanými mapami v měřítku 1 : 25 000 s výjimkou drobných přesahů území do dalších listů. V roce 2015 byla zahájena příprava pro sestavení přehledné geologické mapy CHKO Křivoklátsko v měřítku 1 : 75 000 a dalších podkladů pro návazné monografické zpracování celé oblasti. Doupovské hory Dokončeny a obhájeny byly Základní geologická mapa listu 11-244 Žlutice (V. Žáček et al. 2015g), vysvětlivky listu 11-244 Žlutice (V. Žáček et al. 2015h), mapa výskytů nerostných surovin na témže listu (I. Knésl et al. 2015) a mapa geofaktorů životního prostředí (Z. Skácelová et al. 2015). Moldanubický plutonický komplex Během roku 2015 proběhla oponentura mapového listu 23-323 Nová Včelnice. Podle oponentních posudků byly opraveny Vysvětlivky k základní geologické mapě (D. Buriánek et al. 2015a), geologická mapa (D. Buriánek et al. 2015b), mapa geofaktorů životního prostředí (I. Dvořák et al. 2015a) a mapa nerostných surovin (Poňavič et al. 2015). V oblasti se uskutečnila závěrečná fáze mapovacích prací na listu Žirovnice základní geologické mapy 1 : 25 000 (J. Pertoldová). Mapa byla dokončena a předána k digitalizace. Tisk map Mapy 1 : 25 000 z oblasti Beskydy (Valašské Meziříčí, Jablůnka, Rožnov pod Radhoštěm a Kelč) schválila komise pro aprobaci map a jsou připraveny pro tisk. V tisku je kniha starých geologických map Evropy (Čejchanová et al.). 1.2 Rozvoj geologických metod jejich aplikace při regionálním geologickém výzkumu 1.2.1. Geochronologické metody a jejich aplikace Po instalaci nového ICP-MS Agilent 7900 a systému laserové ablace Analyte Exite se uskutečnilo v březnu a dubnu školení operátorů. Následovalo ověření stability provozu přístroje a možného ovlivnění výsledků analýz na MC ICP-MS Neptune při současném chodu všech analytických přístrojů. Byly zakoupeny a připraveny referenční materiály a byla na nich ověřena stabilita analytické soustavy a optimalizovány parametry měření. K analýzám jsou připraveny první reálné vzorky zirkonů. Probíhaly práce na zavedení měření koncentrací Re, Sm a Nd pomocí metody izotopového složení na TIMS. V rámci interního projektu 338300 byly připraveny nové chromatografické kolony podle postupu získaného během studijního pobytu na University of Cologne, byla ověřena jejich kalibrace a výtěžnost separačního postupu. K tomuto účelu bylo využito měření koncentrací na nově instalovaném přístroji ICP- MS Agilent 7900. 10

Pomocí metody LA-ICP-MS (University of Bergen) bylo stanoveno absolutní stáří důležitých metagranitoidních těles v rámci oblasti brunovistulika a moravika. V kombinaci s výsledky geochemické studie (WR i stabilní izotopy Sr/Nd) posloužila geochronologická data k objasnění předkolizního geotektonického vývoje východního okraje Českého masivu v rámci severního okraje Gondwany (Žáčková et al. 2015). Detailní studium stopových prvků, izotopů O a Hf ve třech doménách zirkonu ze severočeských ultravysokotlakých (UHP) hornin metodou SIMS a LA ICP-MS (ve spolupráci se zahraničními laboratořemi) umožnilo interpretovat výsledky U-Pb datování těchto domén a rozšířit znalosti o chování zirkonu do UHT-UHP podmínek. Nová data dokládají spodněkarbonskou subdukci kontinentální kůry do plášťových hloubek a její rychlou exhumaci. Rukopis byl podán do časopisu Journal of Metamorphic Geology. V rámci projektu GAČR (13-15390S) byla dokončena geochronologie molybdenitů z různých mineralizací Českého masivu. Zároveň bylo určeno stáří několika rudních mineralizací (např. Obří důl, Liblín, Kašperské Hory) pomocí Re-Os geochronologie arsenopyritu a pyritu (ve spolupráci s University of Alberta). V roce 2015 pokračovaly testy na přípravě LA-ICPMS přístroje určeného k zavedení metodiky U-Pb zirkonových populací. Paralelně byly rozsáhlé soubory vzorků nadále měřeny na univerzitě v Hongkongu (cca 30 stáří na zirkonech metodou U/Pb) a Guangzhou, Čína (cca 20 stáří na zirkonech metodou U/Pb). Pokračovala měření a publikování dat z Čínského a Mongolského Altaje (Guy et al. 2015; Zhang et al. 2015), ale velké množství publikovaných dat pochází také z evropských variscid (Vogézy a Český masiv př. Tabaud et al. 2015; Kusbach et al. 2015). Dále byla publikována data ze vzorků získaných ve spolupráci s Univerzitou Santa Barbara v Kalifornii, USA. Datování monazitů a zirkonů (U/Pb) bylo provedeno metodou LASS- ICPMS a úspěšně zakončeno publikacemi z východního okraje Českého masivu (Štípská et al. 2015) a z Mongolského Altaje (Broussolle et al. 2015). V těchto pracích bylo stanoveno stáří metamorfózy a její vývoj v součinnosti s modelováním P-T vývoje těchto hornin. V současné době je v konečném stadiu příprav publikace využívající U-Pb monazitové věky z Marocké mesety (Masiv Rehamna), získané na univerzitě v Montpellier (prof. Delphine Bosch). Datování in-situ 40 Ar/ 39 Ar probíhá úspěšně v rámci konvence o spolupráci s univerzitou v Ženevě, Švýcarsko (prof. Urs Schaltegger), a to jak v oblasti chladnutí metamorfních dómů Mongolska a Číny, tak i v Českém masivu. V letošním roce nebyla publikována žádná práce zahrnující metodu Ar-Ar, nicméně několik prací je v recenzním řízení: stáří chladnutí kanálového toku na východním okraji Českého masivu, chladnutí chandmanského masivu (ve spolupráci s Univerzitou Witwatersrand v Johannesburgu, Jižní Afrika; např. Lehmann et al. GSAB). Metoda datování Sm-Nd a Lu-Hf na granátech je úspěšně testována v rámci konvence o spolupráci s ústavem Akademie věd v Krakově (prof. Robert Anckiewicz), kde bylo realizováno 16 nových dat a dat z čínského Tchien-šanu; jsou připravena k publikaci ještě v roce 2016. V současné době pokračují práce na projektech ze západního okraje Českého masivu (zejména datování eklogitové metamorfózy). 1.2.2. Geochemické metody a jejich aplikace 11

Byl dokončen výzkum geochemické variability granitových žil kolem granulitových komplexů jižních Čech. Závěry jsou předloženy do periodika Journal of Geosciences (Nahodilová et al. v recenzním řízení). V rámci úkolu Výzkum stability bentonitu v in-situ podmínkách při teplotách do 95 C (projekt MPO č. FR-Tl4/497) byla dopracována petrologická, mikrostrukturní a geochemická analýza zahřívaných vzorků tonalitu z Mokrska v interakci s bentonitem do dílčí zprávy (Nahodilová 2015b). Rozsáhlý datový soubor geochemických vzorků terénních dat získaných v rámci mapovacího projektu Rozvojové agentury ČR v západním Mongolsku byl konfrontován s výsledky datování zirkonů U/Pb (GlÚ AV ČR). Tyto výsledky byly využity pro publikaci, která se zabývá stářím a charakterem dvou rozdílných magmatických událostí v masivu Togtokhinshil a jejich významem pro akreční vývoj při východním okraji jednotky Lake Zone (Central Asian Orogenic Belt; Soejono et al. v tisku). Struktury a složení minerálů nově vymapované polohy eklogitu a peridotitu z masivu Blanského lesa indikují přítomnost nemísivé taveniny bohaté Fe a Ti během krystalizace. Tyto frakčně krystalizované horniny se vyznačují mimořádně vysokými hodnotami FeO/MgO, TiO 2 a vysokou fugacitou kyslíku. Jde snad o první zjištěný výskyt primárního magnetitu v plášťových horninách, článek byl přijat do časopisu American Mineralogist (Vrána et al. v tisku). Projevy tlakového rozpouštění v mikro- až nanoměřítku za využití technik transmisní elektronové mikroskopie a fokusovaného iontového svazku byly zpracovány do publikace Bukovské et al. 2015; detailní studie potvrdila dříve popisované modely island and channel flow a tvorbu amorfních vrstev skrze rozpouštění a reprecipitaci a prokázala přítomnost částečně otevřených hranic zrn a vývoj pórozity na jejich rozhraních. Geochemické parametry metabazických hornin ze dvou jádrových vrtů v monitorovaných povodích na Slavkovsku byly spolu s vrtnou dokumentací publikovány (Štědrá et al. 2015), článek pro třetí vrt v granitech je v pokročilé přípravě. V rámci projektu GAČR 13-21450S byla do časopisu Lithos předložena publikace zaměřená na rekonstrukci vrcholných podmínek a exhumační dráhy intermediárních UHP hornin s diamantem ze severních Čech (Haifler a Kotková zatím nepřijato). Tyto výsledky byly také prezentovány na mezinárodní konferenci CETEG. V granátických peridotitech doprovázejících UHP horniny byly doloženy procesy částečného tavení a metasomatózy (Medaris et al. 2015b); eklogity s kyanitem vznikly za obdobných podmínek jako krustální UHP horniny (Kotková a Janák 2015). Výsledky studia diamantů ze severočeských UHP hornin byly prezentovány na IEC a na Goldschmidtově konferenci v Praze. Souborná přednáška o využití akcesorických fází (zirkonu) a mikrodiamantu pro rekonstrukci petrogenetických procesů s využitím mikronanoanalytických dat (SEM, AFM, SIMS, TEM) byla prezentována na kongresu ČGSpol. Publikace na toto téma by měla být podána do tisku do konce r. 2015. Byl dokončen výzkum žilných mineralizací v granitoidních horninách středočeského plutonu na studijní lokalitě Mokrsko-západ (Dobeš et al. 2015). V prostoru PVP Bukov, v rudním revíru Rožná-Olší, probíhá výzkum geochemie žilných a puklinových mineralizací s cílem 12

objasnit paleohydrologické podmínky vzniku těchto mineralizací a jejich vztah k tektonickému vývoji studované oblasti (mineralogie, rtg.-difrakční analýza, stabilní izotopy, stopové prvky a REE, izotopy stroncia v karbonátech, fluidní inkluze). Laboratoř fluidních inkluzí spolupracovala při studiu mineralogie, minerální sukcese a podmínek vzniku ložiska pětiprvkové formace kongsberg v Norsku (abstrakt Kotkové et al. na kongresu ČGSpol.). Fluidní inkluze byly studovány v minerálech polymetalické mineralizace v Obřím dole a v křemen-topazových greisenech z krkonošsko-jizerského krystalinika z okolí Raspenavy (Sidorinová a Dobeš). Výzkum pomocí metod elektronové mikroskopie a mikroanalýzy pokračoval studiem extraterestrických materiálů z hlediska jejich původu a geneze ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR. Výzkum byl především zaměřen na mineralogii a mikrochemické studium fragmentů meteoritu Žďár. Výsledkem této práce je publikace pro časopis Meteoritics and Planetary Science (v recenzi), zaměřená na stanovení dráhy mateřského tělesa meteoritů, jejich pádové oblasti a vztahů vývoje a geneze jednotlivých fragmentů. Výsledky studia molybdenit-wolframitových asociací jako indikátorů fyzikálně-chemických podmínek a jejich změn v rámci mineralizačních procesů byly popsány v publikaci pro časopis Journal of Geosciences (Pašava et al. 2015). Dokončeno bylo studium geneze a mechanismů vzniku biogenních kalcitů v jezerním prostředí na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě a výsledky byly publikovány (Elster et al. v tisku). Pozornost byla též věnována zkamenělým rostlinám ze svrchněkřídového souvrství Hidden Lake na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě (Kvaček a Vodrážka v tisku, publikováno on-line). V rámci projektu GAČR P210-12-1990 byly publikovány výsledky týkající se evoluce fonolitů z oblasti oherského riftu (Ackerman et al. 2015a). Publikovány byly dvě studie týkající se plášťových xenolitů Českého masivu (Ackerman et al. 2015b, Medaris et al. 2015a, b) článek shrnující Re-Os data z xenolitů je v recenzi a v přípravě je komplexní studie z bavorské části ČM. Dokončen byl komplexní výzkum kenozoických bazaltů ČM a probíhá příprava dílčích studií izotopových systémů Hf, Os, Li a O, Sr-Nd-Pb a vzácných plynů. Provedena byla detailní geochemická charakterizace ultraalkalických hornin z vrtu Loučná. Z výsledků projektu GAČR 13-22351S jsou připraveny k zaslání do časopisu Geochimica and Cosmochimica Acta výsledky analýz Cu a Zn izotopů ve vybraných sedimentech z kráteru Ries a v moldavitech, detailní srovnávací studie chemismu sedimentů z kráteru Ries a moldavitů byla přijata k publikaci (v recenzním řízení), detailní studie chemismu, Re/Os a PGE systematiky v impaktních sklech z kráteru Žamanšin je v recenzi, v přípravě jsou rukopisy o izotopech O v moldavitech a impaktních sklech z kráteru Žamanšin a o Li systematice v sedimentech z kráteru Ries a o moldavitech. V rámci projektu GAČR (15-08583S) byl započat výzkum vybraných karbonatitů a doprovodných alkalických hornin z několika lokalit jižní Indie (zejména Samalpatti a Sevattur). Změřeny byly koncentrace stopových prvků, probíhají práce na stanovení platinových kovů a izotopů Re-Os a mineralogických dat. 13

V recenzním řízení jsou dále články o distribuci izotopů Re-Os a Lu-Hf v plášťových pyroxenitech ČM (Ackerman et al), o distribuci izotopů Re-Os v horninách komplexu Uitkomst (Jižní Afrika) (Trubač et al.) a o izotopech Li v pegmatitech (Magna et al. 2015). V tisku je práce o izotopech Ba v meteoritech a planetárních vzorcích (Bermingham et al. 2016), o distribuci silně siderofilních prvků a izotopů Re-Os xenolitů svrchního pláště z oblasti severní Patagonie (Mundl et al. v tisku) a také rukopis monografie o Li pro nakladatelství Springer (Tomascak et al. 2016). Genetické sepětí variských vysokotlakých felsických granulitů s ultradraselným magmatismem bylo předmětem prací Tabaud et al. (2015) z Vogéz a Kusbacha et al. (2015) z náměšťského granulitového masivu (oba Journal of Geological Society, London). Konsekvence relaminačního modelu pro vývoj magmatismu v Českém masivu byly shrnuty ve vyzvané přednášce na kongresu ČGSpol. Výsledkem komplexního výzkumu oceánské domény v jižním Mongolsku byla práce Guy et al. (2015, Tectonics). V recenzním řízení jsou tři články shrnující výsledky strukturního výzkumu, petrologie, geochemie, U-Pb datování a Hf-Sr-Nd izotopického výzkumu různých horninových komplexů v mongolském traktu středoasijského orogenního pásu (CAOB). Jsou učeny pro speciální číslo 1/2016 Journal of Geosciences. Dílčí výsledky byly prezentovány na konferenci CETEG. Další publikace o obloukovém magmatismu v Khantiashiru a Zamtyn Nuruu jsou v přípravě. Model reaktivace kumulátů intruzí bazického magmatu a vznik reverzní zonality granitoidních plutonů byl prezentován na Huttonově sympoziu a bude předložen do dvou týdnů do speciálního čísla časopisu Lithos z této konference (Trubač et al. 2015). Na stejné akci byl uveden i poster s dílčími výsledky výzkumu s riftingem spjatých magmatitů pásu Kaoko (Namibie). Pokračoval vývoj skriptů pro numerické a termodynamické (Perplex, Melts) modelování petrogeneze magmatických hornin v jazyce R (ve spolupráci s univerzitou v Saint Etienne). Na toto téma byly zorganizovány dva workshopy, jeden v rámci Goldschmidtovy konference v Praze, druhý na polské akademii věd v Krakowě. V nakladatelství Springer byla vydána monografie Geochemical Modelling of Igneous Processes Principles and Recipes in R Language Janouška et al. (2016). 1.2.3. Petrochemické metody a jejich aplikace Výsledky dlouholetého studia sekundárních minerálů recentně vznikajících na hořících odvalech uhelných dolů a fosilních pyrometamorfovaných hornin v České republice a ve Francii byly zhodnoceny v monografii vydané v nakladatelství Elsevier: Coal and Peat Fires A Global Perspective, Volume III, Case Studies, a to ve třech obsáhlých příspěvcích. V prvním příspěvku jsou popsány procesy a minerální asociace na hořících odvalech uhelných dolů v České republice (Žáček et al. 2015a), ve druhém parageneze a unikátní minerály i nové fáze vzniklé při fosilních požárech v mostecké pánvi (Žáček et al. 2015b) a ve třetím pak exotické Ca-bohaté buchity a paralávy vzniklé prohoříváním hald bitumenních břidlic v Lapanouse de Sévérac-le-Château, Aveyron ve Francii (Gatel et al. 2015). Výsledky komplexního studia petrogeneze kalcitových žilek (mineralogie, fluidní inkluze, stabilní izotopy, REE) zlatého ložiska Mokrsko-západ jsou podány v publikaci Dobeše et al. (2015). Byla dokončena petrologická charakteristika hlavních litologických typů vrtných jader S1 až 14

S4 v experimentální štole Bukov za účelem vybudování podzemního výzkumného pracoviště Bukov, dílčí závěry jsou uvedeny v závěrečné zprávě Nahodilové a Buriánka (2015). Využití turmalínu pro studium vývoje vápenato-alkalických plutonů se věnuje publikace Buriánka a Žáčka (2015). Výsledky naznačují, že během magmatické krystalizace peraluminických tavenin dochází k polyfázové saturaci tavenin, případně hydrotermálních roztoků bohatých bórem. Díky tomu vzniklo několik texturních typů turmalínu. Mokrá et al. (2015) studovali petrografické typy metagabra ze Špičáku u Deštné v Orlických horách. Na základě složení hlavních a akcesorických minerálů byl popsán P-T vývoj těchto hornin. Mezi akcesorickými minerály autoři identifikovali mimo jiné také poměrně vzácný baddeleyit. Mikroanalytická data jsou průběžně získávána za pomoci nově instalovaného integrovaného EDS a WDS systému s vysokým rozlišením. Tyto metody jsou využívány při studiu porézního toku silikátových tavenin kontinentální kůrou ve Vogézách, v Himálaji a Českém masivu v rámci spolupráce s BRGM a univerzitami ve Štrasburku, South California (Los Angeles, USA) a Monash v Austrálii. Výsledky těchto prací jsou publikovány (Weinberg a Hasalová 2015a, b; Hasalová et al. 2015; Tabaud et al. 2015). Studován byl také originální problém migrace tavenin kůrou a jejich role pro reologii kůry (publikace Hasalová et al. připravovaná pro časopis Geology). Problém lokalizace deformace a vzniku střižných zón je řešen za pomoci kombinované mikrostrukturní a petrologické analýzy na příkladu střižné zóny El Pichao v Argentině a střižných zón v Himálaji (Finch et al. 2015a, b; v recenzním řízení je článek Hunter et al. pro GSAB a Hunter et al. pro JSG). Mikroanalytické metody jsou používány při řešení mnoha dalších dílčích projektů, jako studium (i) metamorfního vývoje infrastruktury pyrenejského variského systému (Aguilar et al. 2015), (ii) metamorfního vývoje devonských sedimentů masivu Rehamna a Djebilet ve středním Maroku a (iii) termálního a tlakového vývoje pláště magmatických oblouků ve středním Mongolsku a v severní Číně (Jiang et al. 2015; Broussolle et al. 2015; Soldner et al. Gondwana Research, předloženo). Štípská et al. (2015) publikovali nový petrologický model kontinentálního podsouvání brunie za pomoci termodynamických metod. Tato metodika byla rovněž použita pro simulace vývoje granulitu v centrální Kanadě (Baldwin et al. 2015), na které spolupracovala P. Štípská. Na všech těchto úlohách je využívána elektronová mikrosonda, skenovací elektronový mikroskop a optická mikroskopie s vysokým rozlišením. Nové a nepublikované práce jsou zaměřeny na petrologický výzkum granulitů Českého masivu a vogézských granitoidů, metamorfní dómy severního Maroka, severní Čínu a jižní Mongolsko a migmatity sz. Argentiny. Výsledky měření jsou průběžně využívány v rámci projektů ROPAKO, GAČR P210/12/2205, GAČR 14-25995S, GAČR 13-16315S a interních projektů ČGS. Článek Bukovské et al. (2015) se zabývá projevy tlakového rozpouštění v mikro- až nanoměřítku za využití technik transmisní elektronové mikroskopie a fokusovaného iontového svazku (Focused Ion Beam). Detailní studie potvrdila dříve popisované modely island and channel flow a tvorbu amorfních vrstev skrze rozpouštění a reprecipitaci a prokázala přítomnost částečně otevřených hranic zrn a vývoj pórozity na rozhraních zrn. 15

V oblasti Waldviertel v Dolním Rakousku byl uzavřen výzkum migmatitizace gföhlských ortorul a jeho závěry byly publikovány ve Zprávách o geologických výzkumech (Nahodilová 2015a). 1.2.4. Strukturní metody a jejich aplikace V roce 2015 se uskutečnila další fáze strukturní analýzy vybraných variských granitových těles Českého masivu a magmatického oblouku v severozápadní části USA s důrazem na identifikaci orientace a charakteru vnitřních staveb, mechanismy vmístění a celkové implikace geodynamického vývoje těchto dvou odlišných korových celků. Průběžné výsledky výzkumu byly publikovány ve dvou mezinárodních impaktovaných publikacích (Johnson et al. 2015 a Žák et al. 2015). Průběžné výsledky tohoto výzkumu mají implikace pro přípravu metodických postupů strukturní analýzy při řešení dílčích aplikovaných projektů efektivního využívání opuštěných důlních prostor nebo pro výzkum spojený s přípravou hlubinných úložišť. Výsledky několika strukturních studií Českého masivu byly spolu s dalšími archivními strukturními daty využívány zejména v aplikovaném výzkumu spojeném s přípravou hlubinných úložišť a při revizích tektonických struktur v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Tyto práce byly zakončeny hodnotícími zprávami, mapovými výstupy a pro lokality ETE a EDU také seminářem (Štědrá a Hanžl 2015). Strukturní a mikrostrukturní výzkumy magmatitů byly využity při syntéze vývoje granitoidních plutonů (Erban et al. 2015). V rámci mapovacího projektu Rozvojové agentury ČR proběhlo detailní strukturní mapování v jednotce Bidž v oblasti Hovd Zone v západním Mongolsku. Terénní strukturní pozorování v kombinaci s datováním fází metamorfózy na monazitech (metoda U-Th-Pb CHIME) umožnily rekonstrukci tektonometamorfního vývoje jednotky v kontextu západomongolské větve centrálního asijského orogenního pásma (Soejono et al. 2015). Podrobně byly charakterizovány mineralogické, geochemické a magnetické vlastnosti andezitů a bazaltů ve flyšovém pásmu Západních Karpat (Hrouda et al. 2015). Magnetická stavba žil a subvulkanických těles je řízena hlavně procesy během vmístění magmatu, magmatické krystalizace a během chladnutí. Pozdější tektonické deformace mají jen lokální význam. Novými výsledky výzkumů jeskyně ponorů Křtinského potoka v Moravském krasu se zabýval Slabý et al. (2015). Nový databázový systém pro zpracování dat ze středního Mongolska a severní Číny v kombinaci s analýzou geofyzikálních dat, zejména gravimetrie (letecké i pozemní) a letecké magnetometrie, je v současné době plně využíván k produkci několika publikací (Guy et al. 2015, Zhang et al. 2015 a další předloženy k recenznímu řízení). Za použití obrácených úloh byly úspěšně modelovány tři profily Altaje a byl nabídnut nový model hlubinné stavby středoasijského orogenního pásma, založený na modelování hustoty spodní kůry a určení jejího složení za pomoci Hf izotopů zirkonů permských granitoidů (Guy et al. 2015, Jiang et al. v recenzním řízení). V současné době jsou zpracovány tři 200 km dlouhé gravimetrické profily jižním Mongolskem k publikování v roce 2016. Strukturní analýza dómů v severní Číně a jižním Mongolsku vyústila v první publikace (Jiang et al. 2015, Zhang et al. 2015, Broussolle et al. 2015), přičemž výzkum dále intenzivně pokračuje zpracováním nových dat z 16