INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ZNEVÝHODNĚNÝCH ÚZEMÍ JMK. A. Analytická část

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ZNEVÝHODNĚNÝCH ÚZEMÍ JMK A. Analytická část 1. pracovní verze květen 2014 1

ÚVOD Integrovaný plán rozvoje znevýhodněných území JMK (dále IPRZÚ) vznikl v rámci projektu Vytvoření rámce nástrojů vedoucích ke zkvalitnění strategického plánování a k podpoře účasti veřejnosti na rozvoji Jihomoravského kraje, reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00047 v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem IPRZÚ je analyzovat klíčové problémy a procesy, které mají zásadní vliv na zaostávání území, a zaměřením návrhové části napomoci Jihomoravskému kraji v efektivním řízení a strategickému rozhodování o podpoře rozvoje území. Dokument se skládá ze tří částí: Analytická část obsahuje zhodnocení současné situace jednotlivých znevýhodněných regionů, rozbor jejich potřeb a problémů. Jsou v ní uvedeny také návaznosti na strategické dokumenty na úrovni národní, krajské i mikroregionální. V návrhové části je specifikován soubor obsahově a časově provázaných aktivit a projektových záměrů včetně odhadu jejich finanční náročnosti a vazeb na IROP a tematické operační programy. Důraz je kladen na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost. Implementační část se týká mechanismů naplňování IPRZÚ, tedy nastavení způsobu realizace aktivit. Specifikuje konkrétní nástroje pro realizaci, vhodné způsoby spolupráce i mechanismy sledování a hodnocení naplňování IPRZÚ. Výsledky IPRZÚ vycházejí ze Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020. IPRZÚ je zpracován pro devět vymezených znevýhodněných území jedná se o správní obvody ORP Břeclav, Bučovice, Hodonín, Ivančice, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Veselí nad Moravou a Znojmo. Tato území jsou definována na základě Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 (Priority 4). Znevýhodněné části kraje jsou chápány široce jako množina regionů zasažených různými problémy a znevýhodněními. Zahrnují tedy regiony strukturálně postižené, hospodářsky slabé či výrazně periferní. Obr. 1: Znevýhodněná území Jihomoravského kraje Pramen: http://www.kr-jihomoravsky.cz/default.aspx?pubid=226437&typeid=2 2

1. VAZBY KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ 1.1 VAZBY KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ NA IPRZÚ Rozvoj dílčích území ČR, a tedy i znevýhodněných území JMK, je koordinován prostřednictvím strategických dokumentů národní úrovně. Z nich pak vycházejí dokumenty tvořené na nižších prostorových úrovních. Pro zhodnocení směrů rozvoje ve znevýhodněných územích JMK je tedy nutné vzít v úvahu dokumenty centrální, krajské i mikroregionální (svazků obcí a MAS). Národní úroveň Na národní úrovni je klíčovým dokumentem vymezujícím směry finanční podpory z EU pro období 2014 2020 Dohoda o partnerství. Principy regionální politiky a vymezení územní dimenze přebírá ze Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020. Jednou z prioritních oblastí je územní soudržnost, zaměřená na snížení disparit v území. Mezi hlavní témata této priority patří infrastruktura veřejných služeb, podpora integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených skupin obyvatelstva, částečně pak kultura, cestovní ruch a bydlení a v periferních územích také podpora lokální ekonomiky. Prioritní oblast environmentální udržitelnost představuje v širších souvislostech témata, která mají přispět ke zlepšení životního prostředí a života obyvatel v něm. Soustřeďuje se především na odstraňování ekologických zátěží, omezování vlivu dopravy na krajinu, lepší hospodaření s přírodními zdroji a využívání moderních technologií ve vodním i odpadovém hospodářství. Řeší také bezpečnost, a to v rámci prevence a případné likvidace škod a rizik při živelních pohromách a antropogenních pohromách. Dohoda o partnerství také popisuje možnosti uplatnění integrovaných přístupů. Jejich základním principem bude věcná, územní a časová provázanost intervencí realizovaná na základě kvalitních strategií rozvoje území. Vzhledem k tomu, že znevýhodněná území JMK se řadí mezi venkovská a periferní území, budou pro ně relevantními nástroji pro uplatňování integrovaných přístupů zejména komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) a integrovaný plán rozvoje území. Dohoda také zdůrazňuje úlohu meziobecní a regionální spolupráce, zejména prostřednictvím svazků obcí a MAS (podporovaných v rámci CLLD). Tematické oblasti podporované z prostředků Evropské unie jsou specifikovány v jednotlivých operačních programech 1. V jednotlivých operačních programech (resp. v Národním dokumentu k územní dimenzi 2 ) by měla být specifikována jejich územní dimenze, aktuální verze operačních programů ji však často v potřebné míře ještě neobsahují. Podpora znevýhodněných území JMK může být realizována především prostřednictvím intervencí určených pro MAS. V Integrovaném regionálním operačním programu bude podpora periferních, resp. stabilizovaných území České republiky (realizovaná bude v rámci CLLD) tvořit zhruba čtvrtinu alokace integrovaných nástrojů (ta by měla tvořit cca čtvrtinu celkové alokace IROP). Územní zaměření podpory ve specifických cílech se vždy týká celého území 1 Analyzovány byly verze operačních programů aktuální v době zpracování analytické části IPRZÚ, tedy v dubnu 2014. 2 V době zpracování analytické části IPRZÚ tento dokument ještě nebyl vytvořen. 3

ČR kromě Prahy, výjimkou je investiční priorita 9d prioritní osy 4 Provádění investic v rámci komunitně vedených strategií místního rozvoje určená pro MAS. Hlavními tématy této investiční priority jsou doprava, sociální služby, sociální podnikání, zdravotnictví, vzdělávání a kulturní a přírodní dědictví. Intervence v OP Doprava jsou zaměřeny na dopravní infrastrukturu i obslužnost. Obecně jsou specifické cíle směrovány na celé území ČR, u některých cílů mimo území Prahy. Zásadním podkladem pro rozvržení investic na období 2014 2020 je Dopravní sektorová strategie, 2. fáze, která obsahuje soubor konkrétních projektů. Pro znevýhodněná území vymezuje sektorová strategie v oblasti železniční dopravy rekonstrukci železničního uzlu Břeclav a trať Brno Břeclav (formou námětu); u silniční dopravy obchvat Znojma (z národních prostředků) a přeložku I/50 v Bučovicích (v případě přidělení dalších národních prostředků), bez finanční alokace jsou R52 Pohořelice státní hranice a R55 Olomouc Břeclav. Ze seznamu tzv. velkých silničních a železničních projektů v OP Doprava není žádný situován ve znevýhodněných územích JMK. OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je zaměřen především na rozvojové oblasti, jeho vazby na stabilizovaná a periferní území a hospodářsky problémové regiony jsou poněkud slabší. Prioritní osa 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace se týká rozvojových území, prioritní osa 3 Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin nemá územní rozlišení. Pro znevýhodněná území JMK je určena prioritní osa 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků podpora malého a středního podnikání a začínajících podnikatelů je totiž cílena především do hospodářsky problémových regionů, stabilizovaných a periferních území, strukturálně postižených a dalších zaostávajících regionů. Nepředpokládá se přímé využití nástroje CLLD. OP Výzkum, vývoj a vzdělávání je zaměřen především na rozvojová území. Periferních území a státem podporovaných regionů (i když rozvojových území také) se týkají investiční priorita 1 prioritní osy 3 Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí a investiční priorita 2 prioritní osy 3 Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání a rovněž možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy. V tomto OP není přímo využit nástroj CLLD. V OP Zaměstnanost jsou prostřednictvím integrovaných strategií MAS částečně realizovány investiční priorita 1 prioritní osy 1 Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a podpory mobility pracovníků a investiční priorita 1 prioritní osy 2 Aktivní začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti. Zcela pro MAS je určena investiční priorita 3 prioritní osy 2 Komunitně vedené strategie místního rozvoje. Obcím ve státem podporovaných hospodářsky problémových regionech a krajům s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (tedy i Jihomoravskému kraji) by měla být věnována zvýšená pozornost v investiční prioritě 1.1 Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a podpory mobility pracovníků. Ostatní intervence jsou realizovány na celém území ČR. 4

V OP Životní prostředí dosud využití integrovaných nástrojů a územní dimenze nebylo specifikováno. Územní zacílení intervencí se týká nejčastěji celého území ČR, v některých případech je zúženo na území potýkající se s určitým druhem environmentálních problémů. Program rozvoje venkova svá opatření územně nespecifikuje, jsou určena pro celé území ČR nebo pro území ČR mimo Prahu. Jediným omezujícím kritériem pro některá opatření jsou minimální výměry pozemků apod. OP Rybářství s územní dimenzí nepracuje, řešena bude specifickými výzvami pro strukturálně postižené nebo periferní oblasti. Krajská úroveň Klíčovými aktuálními dokumenty regionální politiky na krajské úrovni jsou Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 (SRJMK) a Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 2017 3 (PRJMK). Dokumenty obsahují následující priority, z nichž některé se blíže promítají do území: Strategie rozvoje JMK: Priorita 1: Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku Priorita 2: Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb Priorita 3: Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje Priorita 4: Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje Program rozvoje JMK: Priorita 1: Rozvoj znalostní ekonomiky a podpora pólů růstu. Priorita 2: Snižování regionálních disparit Priorita 3: Atraktivní region pro obyvatele, návštěvníky i investory Priorita 4: Rozvoj dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje Konkrétní vazby jejich opatření (u SRJMK) či aktivit (u PRJMK) na znevýhodněná území JMK jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. X: Vazby strategických dokumentů JMK na znevýhodněná území JMK Břeclav ORP Bučovice Strategie rozvoje JMK Program rozvoje JMK Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 4.a.3, 2.a.2, 3.e.6 4.a.7, 2.a.11, 2.2 3.1, 3.4,, 4.b.2, 1.d.1 2.c.7, 3.5, 3.6 3.f.9 4.d.2 2.c.8,, 2.e.1 4 4.e.3 (především) 2.2 3.6 4.1, 4.2, 4.3, 4.4 3 Použita byla pracovní verze Programu aktuální v dubnu 2014. 5

ORP Hodonín Ivančice Kyjov Mikulov Mor. Krumlov Veselí n. M. Znojmo Strategie rozvoje JMK Program rozvoje JMK Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 2.a.2, 3.e.6 4.a.3, 2.a.11, 2.2 3.1, 3.4, 4.1, 4.2,, 4.d.2 1.d.1 2.c.7,, 3.6 4.3 3.f.9 2.c.8, 4.e.3 2.e.1 4 (především) 2.2 2.2 2.2 2.2 2.2 2.2 3.5, 3.6 4.3, 4.4 3.1, 3.4, 3.6 4.1, 4.2, 4.3 3.1, 3.6 4.1, 4.2, 3.1, 3.6 3.1, 3.4, 3.6 3.1, 3.4, 3.5, 3.6 4.1, 4.2, 4.3, 4.1, 4.2, 4.3, 4.4 4.1, 4.2, 4.3 1.d.1 2.a.2, 2.c.8, 2.e.1 4 2.a.2, 2.c.8, 2.e.1 4 2.a.2, 2.a.11, 2.c.7, 2.c.8, 2.e.1 4 3.e.6, 3.f.9 3.e.6, 3.f.9 3.e.6, 3.f.9 4.a.3 4.a.1, 4.a.3, 4.b.2, 4.d.2 4.a.3, 4.d.2 4.b.1, 4.b.2, 4.d.2, 4.e.3 (především) Pramen: vlastní zpracování. Vysvětlivky: SRJMK: opatření 2.2 Zkvalitnění a rozšíření nabídky celoživotního vzdělání a kulturního vyžití, 3.1 Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a sítě páteřních cyklostezek; 3.4 Zajištění udržitelného zásobování vodou; 3.5 Rozšíření a zkvalitnění systému protipovodňové ochrany; 3.6 Zajištění udržitelného zásobování a využívání energií; 4.1 Zachování dostupnosti veřejných služeb; 4.2 Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ; 4.3 Rozvoj podnikatelských aktivit; 4.4 Modernizace infrastruktury; 4.5 Zemědělství a péče o krajinu PRJMK: aktivita 1.d.1 Rozvoj infrastruktury pro podporu vzniku a rozvoje inovačních firem (inkubátory, VTP); 2.a.2 Zahájení a rozvoj přeshraniční spolupráce při řízení a marketingu destinací na lokální a oblastní úrovni, využití a rozvoj společných témat (sdílené historické dědictví ); 2.a.11 Rozvoj vodní turistiky; 2.c.7 Rozvoj infrastruktury pro podnikání v regionech klastry, inkubátory, VTP. atd. ; 2.c.8 Podpora přeshraniční spolupráce v rozvoji podnikání (např. přeshraniční odvětvově specifické klastry); 2.e.1 Rozvoj společných aktivit samospráv v příhraniční oblasti; 2.e.2 Analýza potenciálů pro společný rozvoj v dané lokalitě; 2.e.3 Sdílení a koordinace rozvojových plánů a projektů, strategií a rozvojových koncepcí (vč. např. spolupráce při zpracování územních plánů sousedících obcí); 2.e.4 Spolupráce při zajišťování občanské vybavenosti a veřejných služeb; 3.e.6 Přeshraniční spolupráce integrovaných záchranných systémů; 3.f.9 Spolupráce s okolními regiony; 4.a.1 Podpora přípravy dostavby dálničního spojení s Vídní; 4.a.3 Podpora přípravy ostatních dálničních komunikací sítě TEN-T; 4.a.7 Dojednání shody o lokalizaci neregionálního veřejného logistického centra v kraji; 4.b.2 Podpora přípravy a zahájení realizace obchvatů silnic I. třídy; 4.b.1 Podpora přípravy a zahájení realizace komunikací vyššího významu zajišťujících spojení se sousedními kraji a vnitrokrajská spojení; 4.d.2 Propojení IDS JMK se systémy v sousedních regionech a státech; 4.e.3 Podpora zlepšení průchodnosti měst pro cyklodopravu a rozvoje služeb pro podporu vyššího využívání cyklodopravy pro pohyb v centrech měst (např. půjčovny kol) Ve Strategii rozvoje JMK je územní dimenze, resp. podpora znevýhodněných regionů, uplatňována především (v souladu s jejím názvem) u priority 4. Všechna opatření této priority 6

jsou směrována do znevýhodněných regionů kraje, u většiny z nich je navíc popsán i typ regionu, který by měl být podporován přednostně (např. oblasti ležící dále od rozvojových center a os, oblasti s vysokou kvalitou zemědělské půdy apod.). Při vymezování disparit v rámci Programu rozvoje JMK byla územně rozřazena také opatření priority 4 Strategie. Podpora z opatření této priority se nejvíce soustřeďuje do ORP Bučovice a Veselí nad Moravou, do nichž se promítají všechna čtyři opatření. Dále se znevýhodněných území týká priorita 2. Je sice určena pro celé území kraje, nicméně s důrazem právě na znevýhodněná území. Z témat priority 3 se znevýhodněných území týkají silnice, cyklostezky, vodovody, energie a protipovodňová ochrana. Priorita 1 se týká celého území JMK. Program rozvoje kraje jde více do detailu, vymezuje konkrétní aktivity. Řada aktivit je určena pro celé území kraje, nebo vzhledem k jejich charakteru nelze jejich územní dopad stanovit. Některé z aktivit jsou zcela zaměřeny na znevýhodněná území (zejména v prioritě 2); jiné jsou sice určeny pro celé území kraje, ale s důrazem na některé typy regionů (znevýhodněné, příhraniční apod.). Celkově nejvíce se územně zaměřená podpora PRJMK soustřeďuje do ORP Břeclav, Znojmo a Hodonín. Ty jednak patří mezi znevýhodněná území, jednak jsou tři příslušná města podporována i jako regionální centra. Pro Bučovicko a Ivančicko nejsou v PRJMK vymezeny žádné specifické aktivity. Lokální úroveň Pro efektivní rozvoj území je důležitá aktivita lokálních iniciativ, zejména dobrovolných svazků obcí (DSO) a místních akčních skupin (MAS), ale i řady dalších aktérů např. velkých měst, významných zaměstnavatelů, neziskových organizací, škol a podobně. Na území jednotlivých znevýhodněných ORP působí řada svazků obcí a místních akčních skupin (viz tabulka), některé obce mohou být členy i více svazků obcí. Tab. X: Rozložení svazků obcí a místních akčních skupin ve znevýhodněných ORP ORP DSO (DSO zasahující jen okrajově) MAS Břeclav Lednicko-valtický areál, Podluží, VITIS Vinařská, Dolní Morava Bučovice Ždánický les a Politaví, Mezihoří, Větrník Za humnama, Společná cesta Hodonín Hodonínsko, Mutěnka, VITIS, Obce pro Baťův kanál, Hovoransko, Nový dvůr Dolní Morava, Strážnicko Ivančice Ivančicko Brána Brněnska Kyjov Hovoransko, Ždánický les a Politaví, Ždánicko, Severovýchod, Babí lom, Mutěnka, Nový dvůr, Kyjovské Slovácko v pohybu Moštěnka, Podchřibí, Bzenecko Mikulov Mikulovsko, Cykl. stezka Brno-Vídeň Mikulovsko Živé pomezí Krumlovsko- Moravský Moravskokrumlovsko, Miroslavsko, Jevišovicko, Znojemské Krumlov Moravia vinařství Veselí n. M. Znojmo Pramen: vlastní zpracování. Strážnicko, Horňácko, Obce pro Baťův kanál, Ostrožsko-Veselsko Vranovsko, Svazek obcí při formanské cestě, Jevišovicko, Sever Znojemska, Moravia, Svazek obcí NP Podyjí, Znojemsko, Hatě, Dyje, Niva, Hrušovansko, Cykl. stezka Brno- Vídeň Strážnicko, Horňácko a Ostrožsko Živé pomezí Krumlovsko- Jevišovicko, Znojemské vinařství, Jemnicko 7

Žádoucí směry rozvoje území ORP bývají dobře charakterizovány ve strategických dokumentech DSO či MAS, případně v obecních dokumentech. Proto byly analyzovány návrhové části všech dostupných strategických dokumentů svazků obcí a místních akčních skupin, a také existující dokumenty obcí. Řada svazků obcí a některé MAS však strategický dokument zpracován nemají. V dalším textu tedy budou brány v úvahu pouze ty svazky obcí a MAS, které strategickým dokumentem disponují. Strategické dokumenty DSO i MAS jsou různého stáří některé dokumenty svazků jsou relativně nové, jiné vznikly i třeba před 10 lety. Dokumenty MAS byly zpracovávány na období let 2007 2013, pro období 2014 2020 v době zpracování analytické části IPRZÚ (jaro 2014) teprve vznikají. I když řada dokumentů DSO nebo MAS již není příliš aktuálních, lze přesto hlavní témata v nich vytyčená rámcově považovat za vhodné směry dalšího rozvoje území. Do následující tabulky byla zařazena pouze témata, která byla vyhodnocena jako významná, tj. jsou zmíněna ve většině strategických dokumentů lokální úrovně. Kompletní přehled rozvojových témat v jednotlivých ORP je uveden v příloze 1. Tab. X: Hlavní směry rozvoje území vytyčené ve strategických dokumentech svazků obcí, místních akčních skupin a obcí Téma ORP Břeclav Bučovice Hodonín Ivančice Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Veselí nad Moravou Znojmo Cestovní ruch xx xx xx x xx xx xx xx x Dopravní infrastruktura x x x x x xx x Krajina, životní prostředí xx x x x x x Občanská vybavenost x x x x xx xx x Podnikání, zaměstnanost a x x xx x xx xx xx xx xx Řízení rozvoje b xx Služby v obcích c x x x x x Spolupráce xx x x x Technická infrastruktura x x xx xx x Vzhled obcí x x xx x Život v obcích x x xx x Pozn.: Počet křížků značí významnost daného tématu (podle četnosti výskytu ve strategických dokumentech) xx = velmi významné, x = významné. a Téma Podnikání, zaměstnanost zahrnuje i specifickou oblast podnikání zemědělství, případně vinařství. b Řízení rozvoje zahrnuje strategické a územní plánování. c Služby v obcích zahrnují služby veřejné i komerční. Pramen: vlastní zpracování. Šíře témat řešených ve strategických dokumentech je velice různá, proto i spektrum témat, která byla za jednotlivá ORP vyhodnocena jako významná, se mezi ORP liší (od 4 do 11 témat). Z analýzy strategických dokumentů lokální úrovně vyplývá, že nejvýznamnějšími tématy ve znevýhodněných ORP jsou podnikání (včetně zaměstnanosti) a cestovní ruch. Tato dvě 8

témata se vyskytovala celkově nejvíce, a také byla velmi často vyhodnocena jako velmi významná (u většiny ORP). Z témat vyhodnocených jako významná se nejčastěji objevovala dopravní infrastruktura, občanská vybavenost, krajina a životní prostředí, služby v obcích. Doprava a krajina a životní prostředí jsou důležitými tématy zejména pro ORP na jihovýchodě kraje (doprava i pro jihozápad), pro ORP na jihozápadě kraje jsou dále významné také občanská vybavenost a technická infrastruktura. Další témata byla zaznamenána pouze u několika málo ORP. 1.2 SROVNÁVACÍ ANALÝZA ZÁVĚRŮ KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ Jak vyplývá z předchozí kapitoly, strategické dokumenty všech prostorových úrovní (národní, krajské i lokální) se v IPRZÚ, resp. v rozvoji znevýhodněných území JMK, odrážejí různým způsobem. Jednotlivá témata se tedy ve znevýhodněných ORP projevují s odlišným důrazem některá jsou zmíněna pouze v dokumentech určité úrovně, jiná se prolínají více nebo všemi úrovněmi. Srovnání tematického zaměření strategických dokumentů bylo provedeno na základě zjištění v předchozí kapitole. K jednotlivým obvodům ORP byla přiřazena témata, která jsou řešena v dokumentech některé ze tří sledovaných prostorových úrovní. Na národní úrovni to byla témata z operačních programů, na úrovni krajské pak témata definovaná specificky pro znevýhodněná území. Z lokální úrovně byla brána v úvahu pouze témata vyhodnocená jako významná. Tab. X: Srovnání tematického zaměření strategických dokumentů různých úrovní Téma ORP Břeclav Bučovice Hodonín Ivančice Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Veselí nad Moravou Znojmo Cestovní ruch N-K-L N-L N-K-L N-L N-L N-K-L N-L N-K-L N-K-L Dopravní infrastruktura N-K-L N-K N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K N-K-L N-K-L Krajina, životní prostředí N-K-L N N-L N-K-L N N-L N-L N-L N-K Občanská vybavenost K-L K-L K K-L K-L K-L K-L K K-L Podnikání, zaměstnanost a N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L Řízení rozvoje b N-K N-K N-K N-K N-K N-K N-K-L N-K N-K Služby v obcích c N-K N-K-L N-K-L N-K-L N-K N-K-L N-K N-K-L N-K Spolupráce N-K L N-K-L L N-K-L N-K N-K Technická infrastruktura N-K N-K-L N-K N-K-L N-K N-K-L N-K-L N-K N-K-L Vzhled obcí N-K N-K N-K-L N-K-L N-K N-K-L N-K N-K-L N-K Život v obcích K-L K K-L K K K-L K K-L K Pozn.: N národní úroveň (operační programy), K krajská úroveň (SRJMK a PRJMK), L lokální úroveň (strategické dokumenty DSO, MAS, obcí). a Téma Podnikání, zaměstnanost zahrnuje i specifickou oblast podnikání zemědělství, případně vinařství. b Řízení rozvoje zahrnuje strategické a územní plánování. c Služby v obcích zahrnují služby veřejné i komerční. Pramen: vlastní zpracování. 9

Z uvedených témat je ve znevýhodněných ORP celkově nejvíce podporován rozvoj podnikání (včetně zemědělství a vinařství) a podpora zaměstnanosti, velký důraz je kladen i na dopravní infrastrukturu. Dalšími významnými tématy jsou také technická infrastruktura, cestovní ruch a služby (zejména veřejné). Relativně málo podporovanou oblastí je vzhled obcí; na národní úrovni je v rámci tohoto tématu podporována pouze obnova kulturních a historických památek. Život v obcích a občanská vybavenost nejsou z národní úrovně tj. z operačních programů podporovány vůbec. Podobně i aktivní život obyvatel v obcích (pořádání různých akcí apod.) je podporován na krajské úrovni, ale v lokálních dokumentech se vyskytuje jako významné téma poměrně málo. Pro lokální úroveň v rámci znevýhodněných ORP jsou nejdůležitějšími tématy podnikání a zaměstnanost a cestovní ruch (jsou významné pro všechna znevýhodněná ORP). Dále jsou relativně často uváděny také dopravní infrastruktura a občanská vybavenost (vždy u 7 ORP). Naproti tomu řízení rozvoje je sice tématem podporovaným na národní i krajské úrovni, ale pro znevýhodněná území kraje je celkově relativně málo důležité (jako významné se vyskytuje v lokálních dokumentech jediného ORP). Na Mikulovsku mají dvě třetiny identifikovaných významných rozvojových témat (v absolutním vyjádření 7) vazbu na dokumenty všech tří úrovni. Jejich realizace je tedy velmi pravděpodobná. Podobně příznivá situace je na Hodonínsku a Ivančicku, kde se tento kompletní průnik objevuje u více než poloviny témat (6). Nejméně příznivá situace panuje na Bučovicku, kde mají tři témata vazbu pouze na jednu z úrovní. 10

2. ANALÝZA ZNEVÝHODNĚNÝCH ÚZEMÍ Pro každý z devíti správních obvodů ORP (SO ORP), které byly definovány jako znevýhodněné, byla zpracována analýza aktuální situace a rozvojových možností a potřeb. V rámci této analýzy byla u každého ORP charakterizována socioekonomická situace a vytvořena SWOT analýza. Dále byly specifikovány skutečnosti, které mohou ovlivnit podpořit či utlumit rozvoj daného území. Tzn. byly vymezeny faktory rozvoje území a jeho hlavní problémy a potřeby. Pro přesnější územní zacílení návrhové části bylo dále provedeno vnitřní členění jednotlivých ORP podle tří hledisek: urbánní a venkovská území, vymezení funkčních regionů (na základě dojížďky), sociálně prostorová diferenciace území (kategorizace obcí na rozvojové, stabilizované a znevýhodněné). Metodika vymezení těchto území a kartografické znázornění výsledků je k dispozici v přílohách 2 a 3. Analýza jednotlivých ORP se tedy vždy skládá z těchto kapitol: Charakteristika území Vnitřní členění ORP Faktory rozvoje Problémová analýza SWOT analýza Analýza potřeb Zdroji informací pro kapitoly byly především územně analytické podklady ORP, statistická data z veřejných zdrojů, strategické dokumenty týkající se předmětných území a odborné studie Jihomoravského kraje zejména Vyhodnocení komplexního dotazníkového šetření v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12. 2012 a Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012. 11

F) MIKULOV F.2.1 Charakteristika území ORP Mikulov tvoří 17 obcí, z nichž má Mikulov statut města a Drnholec statut městyse. Územím protékají řeky Jevišovka a Dyje, na níž bylo vybudováno vodní dílo Nové Mlýny (sloužící pro závlahy, rekreaci a výrobu elektřiny, je také hnízdištěm ptáků). Jižní část území sousedí s Rakouskem. Z hlediska počtu obyvatel patří ORP v Jihomoravském kraji spíše k menším (19 695 obyv. k 31. 12. 2012), počet obyvatel je cca od roku 2003 stabilizovaný. Také jednotlivé obce jsou spíše menší 7 z nich má méně než 500 obyvatel, pouze 5 obcí má více než 1 000 obyvatel. Mezi obcemi jsou ale výrazné rozdíly v saldu migrace; některé se vylidňují, jiné jsou stabilizované nebo v nich obyvatelstvo přibývá. Přitom nezáleží na velikosti ani poloze obce. Věkové poměry ORP jsou v rámci Jihomoravského kraje velmi příznivé, index stáří byl až do roku 2011 nižší než 100 a dlouhodobě je výrazně nižší než za Jihomoravský kraj celkem. Vzdělanostní struktura obyvatel se od roku 2011 zlepšila, stále je však méně příznivá než situace v kraji. Nová bytová výstavba je v ORP relativně nízká, což je dáno mj. i jeho periferní polohou v rámci kraje i ČR. Počet obcí, které mají k dispozici volné pozemky pro bytovou výstavbu, však v posledních letech roste. Převažuje výstavba rodinných domů nad bytovými, nejvíce se staví v Mikulově, Novosedlech, Dolních Věstonicích a Březí. Úroveň občanské vybavenosti odpovídá velikosti obcí ORP. Mateřské školy se nacházejí ve 12 obcích, základní školy pouze v 7 obcích. V Mikulově a Sedleci fungují i střední školy. V důsledku demografického vývoje však hrozí snižování stavu žáků ve školách, a tím i ohrožení existence některých škol v menších obcích. Zdravotnická zařízení i zařízení sociálních služeb (pobytová i ambulantní) jsou koncentrována v Mikulově. Ordinacemi lékařů je území ORP pokryto dobře, pouze v pěti obcích se nenachází žádná ordinace. V Klentnici je v provozu domov pro osoby se zdravotním postižením, ale celkově jsou v ORP služby pro osoby se zdravotním postižením nedostatečně rozvinuty. Roste disproporce mezi poptávkou a nabídkou sociálních služeb, což souvisí se stárnutím populace. Kulturní a spolkový život v obcích je na standardní úrovni, kulturní akce regionálního či většího významu se konají pouze v Mikulově. Za uplynulých 10 let výrazně vzrostla spokojenost obyvatel se zajištěním komerčních služeb a zdravotní péče v obcích. Tradičním odvětvím na území ORP Mikulov je zemědělství. Jeho role je jak produkční, tak i krajinotvorná. Významným rysem zemědělství je silná orientace na vinařství a vinohradnictví. Zemědělskou výrobu však komplikuje sucho a větrná eroze. Obce podél toku Jevišovky a obce přiléhající k Novomlýnským nádržím jsou ohroženy záplavami. Vzhledem k charakteru území je v západní části ORP problémem kvality ovzduší prašnost. Nezaměstnanost v ORP je ve srovnání s krajským průměrem lehce nadprůměrná, v březnu 2014 činil podíl nezaměstnaných v ORP 9,9 %. U dvou obcí Bavory a Klentnice to dokonce bylo pod 6 %, naopak v Drnholci přesáhl 12 %. Problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, zejména v Sedleci, Mikulově a Drnholci. Na území ORP je také evidováno velmi málo volných pracovních míst; nacházejí se především v Mikulově, v ostatních obcích jde vždy jen o několik málo míst. Míra podnikatelské aktivity je v ORP poměrně vysoká, zhruba odpovídá průměru kraje. Z hlediska zaměstnanosti má největší význam průmysl elektrotechnický a strojírenský. Hlavními zaměstnavateli jsou Gebauer a Griller Kabeltechnik (Mikulov), Jednota, spotřební družstvo v Mikulově a Heat Transfer Systems (Novosedly). 12

Dopravní poloha území ORP Mikulov je relativně dobrá, problém je v nevyhovujícím technickém stavu silnic (I., II. i III. třídy). Územím prochází významný dopravní tah Brno Vídeň, je však realizován pouze na komunikaci I. třídy (I/52); dálnice ani rychlostní komunikace územím ORP neprochází. Výrazně nejvíce dopravně zatížená je komunikace I/52, dále jsou velmi frekventované také komunikace I/40 Mikulov Břeclav a II/414 Hrušovany nad Jevišovkou Mikulov. Železniční doprava má spíše okrajovou funkci, územím prochází trať č. 246 Břeclav Znojmo. S úrovní dopravní obslužnosti jsou obce převážně spokojeny, v průběhu posledních let se situace zlepšila. Z hlediska technické infrastruktury je nejpříznivější situace u vodovodů. Na vodovodní síť jsou napojeny všechny obce ORP. V období sucha se však vyskytují dílčí lokální problémy s kvalitou a množstvím pitné vody, dané omezenou kapacitou zdrojů. Odkanalizování obcí je řešeno převážně splaškovou či alespoň dešťovou kanalizací, rodinné domky jsou často vybaveny jímkami. Dvě třetiny obcí jsou napojeny na ČOV. Kanalizaci nemají obce Bavory, Klentnice a Brod nad Dyjí. Plynofikovány jsou všechny obce s výjimkou Bavor, které o zavedení plynu ani nemají zájem. Kapacita elektrické sítě je dostatečná, síť je však částečně zastaralá. Za posledních 10 let došlo ke zlepšení stavu technické infrastruktury v řadě obcí se zvýšila kvalita pitné vody, značná část obcí za uplynulé období vybudovala kanalizaci. Situace však stále není ideální. Na území ORP probíhá těžba vápence a cihlářské hlíny, nacházejí se zde také ložiska zemního plynu. S těžbou souvisí hrozba sesuvů; sesuvná území se vyskytují v 8 obcích (Bavory, Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov, Pavlov, Perná). Východní část území ORP pokrývá CHKO Pálava, která je současně i biosférickou rezervací. Přítomnost CHKO limituje charakter aktivit v dotčeném území, vytváří však významnou atraktivitu pro cestovní ruch. Dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na území ORP jsou dány přítomností řady přírodních atraktivit (zmíněná CHKO Pálava, přírodní rezervace Turold, maloplošná chráněná území) i kulturních atraktivit (zámek v Mikulově, zříceniny Dívčí hrady a Sirotčí hrádek, Svatý kopeček u Mikulova, muzeum v Dolních Věstonicích atd.). Území je protkáno sítí cyklotras, v západní části zejména na Pálavě vedou také turistické stezky. Značný význam má vinařská turistika. Na území ORP Mikulov působí Dobrovolný svazek obcí Mikulovsko a Místní akční skupina Mikulovsko. Dílčí SWOT analýzy Ekonomická oblast Silné stránky Velmi dobré podmínky pro zemědělskou produkci, vysoká kvalita zemědělské půdy Výhodná dopravní poloha území Dobré předpoklady pro cestovní ruch Potenciál vinařské turistiky Příležitosti Slabé stránky Absence dálnic a rychlostních komunikací Špatný technický stav komunikací Značné rozdíly v nezaměstnanosti mezi obcemi Velmi nízký počet volných pracovních míst Ohrožení zemědělské půdy vodní a větrnou erozí Ochranná pásma ložisek nerostných surovin limitující prostorový rozvoj Hrozby 13

Sociální oblast Environmentální oblast Výstavba rychlostní komunikace R52 Sousedství a dobrá dostupnost oblasti Weinviertel Silné stránky Růst počtu obyvatel ve většině obcí Zlepšování vzdělanostní struktury obyvatel Příznivé věkové poměry Příležitosti Růst zájmu o bydlení ve venkovském prostředí Silné stránky Přítomnost ložiska zemního plynu Přítomnost vodního díla Nové Mlýny využívaného pro rekreaci, zavlažování, ochranu přírody a výrobu energie Nepřítomnost zásadních zdrojů znečištění ovzduší Vysoká míra plynofikace obcí Vysoký podíl zvláště chráněných území na rozloze ORP Příležitosti Další využití výhradních ložisek nerostných surovin Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací Pokračující trend ekologizace zemědělství Zvýšení negativních vlivů dopravy po vybudování R52 Odchod zaměstnavatelů z ORP Mikulovsko v případě nevybudování R52 Slabé stránky Stárnutí populace Slabá nabídka sociálních služeb Slabá bytová výstavba Hrozby Rostoucí tlak na sociální služby spojený se stárnutím obyvatel Slabé stránky Vyšší množství sesuvných území v některých obcích Slabý retenční potenciál území (převaha výparu nad srážkami) Nedostatečná odkanalizace a napojenost obcí na ČOV Pokračující růst intenzity dopravy Zatížení rezidenčních oblastí hlukem z dopravy (zejména Mikulov, Dobré Pole a Březí) Hrozby Rozšiřování sesuvných území Vysušování lužních ekosystémů následkem slabého retenčního potenciálu území Další zvyšování emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a růst hlukové zátěže z dopravy F.2.2 Vnitřní členění ORP Území ORP Mikulov je svým charakterem převážně zemědělské, se silnou orientací na vinařství. Pálava dělí území ORP na dvě části s odlišným charakterem západní rovinatou část a východní kopcovitou část. Sociálně prostorová diferenciace území ORP ukázala poměrně velkou homogenitu území ORP. Dvě třetiny obcí byly vyhodnoceny jako stabilizované, čtyři obce jsou znevýhodněné a dvě obce jsou rozvojové. Mezi znevýhodněné byly zařazeny obce Březí, Drnholec, Milovice a Sedlec. Důvodem je zejména slabá bytová výstavba, která limituje možnosti oživení obcí příchodem nových obyvatel (v Sedleci navíc spojená s nepříznivými věkovými poměry). Dále je problémem možnost zaměstnání v Březí a Sedleci byla zaznamenána nízká podnikatelská aktivita, v Drnholci a Milovicích je vysoká nezaměstnanost. Do kategorie rozvojových obcí patří Bavory a Brod nad Dyjí. Je to v obou obcích dáno nízkou nezaměstnaností, v Bavorech navíc i příznivými věkovými poměry a v Brodě nad Dyjí velmi intenzivní bytovou výstavbou. Prakticky celé území ORP je svým charakterem venkovské, s výjimkou města Mikulova. 14

Území ORP je z hlediska spádovosti velmi kompaktní téměř všechny obce ORP (s výjimkou Dolních Věstonic) spádují do Mikulova. Mikulov jako centrum regionu pak spáduje především do Brna. Funkční region tedy téměř přesně souhlasí s vymezením ORP. Určitým limitem rozvoje je CHKO Pálava. Představuje významný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, na druhou stranu však přináší omezení potenciálních aktivit související s ochranou přírody. Území podél řeky Jevišovky je ohrožené povodněmi. Komplikací je přítomnost komunikace I/52, která zhoršuje prostupnost území. Plánovaná rychlostní komunikace R52 bude v tomto bariérou ještě výraznější, na druhou stranu umožní rychlejší a komfortnější napojení území na Brno i Vídeň. ORP Mikulov bývá v koncepčních dokumentech relativně často zařazováno mezi určitým způsobem znevýhodněná území. V rámci hodnocení regionální konkurenceschopnosti, provedeného ve Strategii regionálního rozvoje ČR, bylo celé ORP zařazeno mezi komplexně nekonkurenceschopné mikroregiony. Současně zde bylo také vymezeno jako hospodářsky slabý region. V Politice územního rozvoje je celé území ORP Mikulov vymezeno jako jedno z území vykazujících relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje. Program rozvoje JMK hodnotí území pozitivněji, Mikulovsko je tam zařazeno mezi stabilizovaná území; obce ORP ležící při hranici s Rakouskem jsou však vymezeny jako obce ve vnitřní periferii. Z hlediska sociálního znevýhodnění obyvatel je v Programu rozvoje JMK ORP Mikulov zařazeno mezi oblasti s vyšším sociálním znevýhodněním a potenciálem pro sociální znevýhodnění. F.2.3 Faktory rozvoje Zásadním faktorem ovlivňujícím rozvoj ORP Mikulov je komunikace I/52, resp. zamýšlená R52. Tato komunikace může významným způsobem zlepšit dostupnost dalších částí Jihomoravského kraje (a nejen jeho), čímž se zlepší možnosti dojížďky obyvatel do zaměstnání a vzroste i atraktivita regionu pro investory. Negativním dopadem však může být zvýšení intenzity dopravy, a tím i nárůst hluku a prašnosti. Region leží v pohraniční poloze, tedy v poloze v rámci kraje i ČR periferní. Periferní poloha s sebou nese řadu souvislostí, které se do rozvoje regionu promítají většinou negativně (menší atraktivita pro obyvatele i podnikatele, horší dopravní dostupnost atd.). Současně však přináší příležitosti spojené s blízkostí Rakouska zejména pracovní příležitosti, přeshraniční spolupráci, propojení aktivit v cestovním ruchu atd. Zemědělská výroba má velice silný potenciál především ve vinařství, v regionu působí řada velmi známých vinařů. Kromě toho zde funguje také klasická zemědělská výroba. Produkci však komplikují negativní přírodní vlivy (zejména častá sucha a vodní i větrná eroze). Přítomnost CHKO a biosférické rezervace Pálava sice omezuje ekonomické aktivity na jejím území, současně však vytváří příležitosti pro rozvoj specifických aktivit vázaných právě na ekologicky nezatížené území (např. ekologické zemědělství, udržitelný cestovní ruch). Z hlediska možností využití prostoru jsou limitujícím faktorem těžební prostory a jejich ochranná pásma, a také ochranné zóny CHKO Pálava. Na území ORP Mikulov působí dobrovolný svazek obcí a místní akční skupina. V posledních letech je z nich aktivní především MAS Mikulovsko, což vychází ze současného nastavení systému dotační podpory, kdy místní akční skupiny mají značné možnosti čerpat prostředky z evropských fondů. V MAS jsou navíc sdruženy obce (zastoupené svazkem obcí) i soukromé subjekty, takže lze realizovat široké spektrum projektů pro různé cílové skupiny. Centrem 15

území je město Mikulov, které je pro ostatní obce spádovým městem a současně koncentruje většinu služeb i značný podíl pracovních míst. Hlavními aktéry rozvoje ORP tedy mohou být zejména aktivní členové MAS, dále město Mikulov, významní zaměstnavatelé, správa CHKO, a případně aktivní neziskové organizace. F.2.4 Problémová analýza Území ORP Mikulov se potýká s řadu problémů, které vycházejí z jeho přírodních i socioekonomických podmínek. Podle výsledků Komplexního dotazníkového šetření jsou hlavními bariérami rozvoje nedostatek pracovních příležitostí (u tří čtvrtin obcí ORP), špatná finanční situace (u poloviny obcí), nedostatek pozemků pro výstavbu a nezájem obyvatel o dění v obci (shodně u třetiny obcí). Analýzou situace však byly identifikovány i další významné problémy. Vysoká zátěž dopravou Region leží v periferní poloze kraje, prochází jím však významný dopravní tah. Intenzivní doprava přináší negativní dopady ve formě hluku, prachu a zhoršené prostupnosti krajiny. Technický stav komunikací není příznivý, což komplikuje tranzit i dopravu v rámci ORP. Problémy se silniční sítí jsou řešitelné zejména formou značných investic, a jsou tudíž velmi náročné. Nezaměstnanost Nezaměstnanost ( klasická i dlouhodobá) není problémem ORP jako celku, týká se spíše pouze některých obcí. Její příčinou je zejména velmi slabá nabídka volných pracovních míst, a to i přes to, že se v ORP nachází relativně velké množství podniků (jde však většinou o malé podniky). Vzhledem k periferní poloze regionu je totiž vyjížďka za prací relativně obtížná. Řešením by mohl být příchod většího investora do regionu, podmínky pro vyjížďku by mohlo zlepšit vybudování rychlostní komunikace R52. Nedostatečné zajištění sociálních služeb Na území ORP jsou zařízení sociálních služeb koncentrována především do Mikulova. Orientována jsou nejvíce na seniory a osoby se zdravotním postižením. Za řadou služeb je však nutné vyjíždět do Břeclavi. V souvislosti se stárnutím obyvatelstva lze předpokládat rostoucí tlak zejména na služby pro seniory (pobytové i ambulantní). Pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb jsou možné dílčí zásahy ve smyslu budování potřebných zařízení či zřizování služeb, ale důležité jsou také systémová opatření přijímaná na národní úrovni. Vývoj počtu dětí a žáků ve školách Věkové poměry na území ORP jsou sice příznivé, ale demografické trendy jsou zde obdobné jako v jiných částech kraje. Počet narozených dětí byl v posledních letech nízký, ale postupně roste; klesá tedy počet žáků ve třídách základních škol, ale již roste počet dětí v mateřských školách. Kapacity škol by na tento vývoj měly reagovat, ale vždy s výhledem do delší budoucnosti. Optimalizovat kapacity škol lze například využitím volných prostor základních 16

škol pro umístění tříd mateřské školy, nebo lze podpořit dojížďku žáků do škol do jiných obcí a podobně. Environmentální problémy Poloha ORP, klimatické podmínky a reliéf vytvářejí příznivé podmínky pro zemědělství (v kombinaci s přítomností CHKO a biosférické rezervace i pro ekologické zemědělství). Přírodní podmínky však zemědělskou výrobu současně i ohrožují, protože s sebou nesou také častá sucha a vodní i větrnou erozi půdy, která v ovzduší vytváří i prašnost. Řešení může spočívat v budování agroenvironmentálních opatření, pěstování vhodných plodin, rozšiřování pásů a ploch zeleně atd. F.2.5 SWOT analýza Silné stránky Velmi dobré podmínky pro zemědělskou produkci, vysoká kvalita zemědělské půdy Výhodná dopravní poloha území Dobré předpoklady pro cestovní ruch Potenciál vinařské turistiky Potenciál kongresové turistiky Růst počtu obyvatel ve většině obcí Zlepšování vzdělanostní struktury obyvatel Příznivé věkové poměry Přítomnost ložiska zemního plynu Přítomnost vodního díla Nové Mlýny využívaného pro rekreaci, zavlažování, ochranu přírody a výrobu energie Nepřítomnost zásadních zdrojů znečištění ovzduší Vysoká míra plynofikace obcí Vysoký podíl zvláště chráněných území na rozloze ORP Příležitosti Výstavba rychlostní komunikace R52 Sousedství a dobrá dostupnost oblasti Weinviertel Růst zájmu o bydlení ve venkovském prostředí Další využití výhradních ložisek nerostných surovin Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací Pokračující trend ekologizace zemědělství Slabé stránky Periferní poloha území v rámci kraje i ČR Absence dálnic a rychlostních komunikací Špatný technický stav komunikací Značné rozdíly v nezaměstnanosti mezi obcemi Velmi nízký počet volných pracovních míst Ohrožení zemědělské půdy vodní a větrnou erozí Ochranná pásma ložisek nerostných surovin limitující prostorový rozvoj Stárnutí populace Slabá nabídka sociálních služeb Slabá bytová výstavba Slabý retenční potenciál území (převaha výparu nad srážkami) Nedostatečná odkanalizace a napojenost obcí na ČOV Pokračující růst intenzity dopravy Zatížení rezidenčních oblastí hlukem z dopravy Hrozby Zvýšení negativních vlivů dopravy po vybudování R52 Odchod zaměstnavatelů z ORP Mikulovsko v případě nevybudování R52 Rostoucí tlak na sociální služby spojený se stárnutím obyvatel Rozšiřování sesuvných území Vysušování lužních ekosystémů následkem slabého retenčního potenciálu území Další zvyšování emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a růst hlukové zátěže z dopravy 17

F.2.6 Analýza potřeb Prioritou rozvoje obcí ORP Mikulov je podle výsledků Komplexního dotazníkového šetření zejména podpora volnočasových aktivit, dále rekonstrukce místních komunikací, dostupnost veřejných služeb, dostupnost a kvalita bydlení a odkanalizování obcí. Hlavní potřeby rozvoje území se týkají zaměstnanosti obyvatel, zachování kvality zemědělské produkce, řešení dopravní zátěže území, zlepšování podmínek pro život obyvatel. Na území ORP Mikulov je v období 2014 2020 nutné řešit především následující témata (s možnými zdroji financování z operačních programů): Téma Zvýšit nabídku pracovních míst Zvýšit kvalitu dopravní infrastruktury Operační program OP Zaměstnanost PO 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly IP 1 PO 1: Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a podpory mobility pracovníků SC: Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob IP 3 PO 1: Pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám SC: Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce PO 2 Sociální začleňování a boj s chudobou IP 3 PO 2: Komunitně vedené strategie místního rozvoje SC 1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního začleňování ve venkovských oblastech OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost PO 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků IP 1 PO 2: Podpora podnikání, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů SC 2.1: Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových podniků IP 2 PO 2: Vyvíjení a zavádění nových obchodních modelů pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu SC 2.2: Zvýšit internacionalizaci malých a středních podniků IP 3 PO 2: Podpora budování a rozšiřování vyspělých kapacit pro rozvoj produktů a služeb SC 2.3: Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání IROP PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 9c PO 2: Poskytování podpory sociálním podnikům SC 2.2: Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání IROP PO 1: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 7b PO 1: Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů SC 1.1: Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T OP Doprava PO 2: Silniční infrastruktura na síti TEN-T a veřejná infrastruktura pro čistou mobilitu IP 1 PO 2: Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do sítě TEN-T SC 2.1: Zlepšení propojení center a regionů a zvýšení bezpečnosti a efektivnosti silniční dopravy prostřednictvím výstavby, obnovy a modernizace dálnic a silnic sítě TEN-T včetně rozvoje systémů ITS 18

Téma Rozvinout nabídku sociálních služeb Zlepšit dostupnost bydlení Dobudovat technickou infrastrukturu Operační program PO 3: Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T IP 1 PO 3: Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů SC 3.1: Zlepšení dostupnosti regionů, zvýšení bezpečnosti a plynulosti a snížení dopadů dopravy na veřejné zdraví prostřednictvím výstavby, obnovy a zlepšení parametrů dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy mimo síť TEN-T IROP PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 9a PO 2: Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podporou sociální začlenění díky lepšímu přístupu k sociální, kulturním a rekreačním službám a přechodem od institucionálních ke komunitním službám SC 2.1: Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi OP Zaměstnanost PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 2 PO 2: Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu SC 1: Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování IROP PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 4c PO 2: Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení SC 2.1: Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení IROP PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 4c PO 2: Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení SC 2.1: Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení OP Životní prostředí PO 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní IP 1 PO 1: Investice do vodního hospodářství za účelem plnění požadavků acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešení důležitých potřeb investic členského státu mimo rámec těchto požadavků SC 1: Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství Vysvětlivky: OP operační program, PO prioritní osa, IP investiční priorita, SC specifický cíl Pozn.: Vymezení intervenční logiky operačních programů je pouze indikativní a může se změnit v závislosti na zaměření konkrétních připravovaných projektů. V území ORP Mikulov hrozí tato implementační rizika a vyskytují se problémové oblasti, které by mohly ohrozit či omezit naplňování integrovaného plánu. Pod pojmem implementační rizika jsou chápány záležitosti procesní, problémové oblasti popisují hrozby věcné. Mezi nejvýznamnější z nich patří: Implementační rizika: Nedostatečná spolupráce partnerů projektů, nedostatečná nebo nevhodná delegace kompetencí Nefunkční struktury pro koordinaci a spolupráci v území Pasivita aktérů, nezájem o roli nositele projetu 19

Střet zájmů u projektů Nízká absorpční kapacita území Nedostatek finančních zdrojů na spolufinancování Nepřipravenost projektů Neúspěch při získávání finančních prostředků z operačních programů Problémové oblasti: Nedostatek disponibilní (vhodné) pracovní síly Nedostatečná kapacita a kvalita dopravní infrastruktury Limity ochrany přírody Výskyt území ohrožených sesuvy a povodněmi Riziko živelních pohrom Odložení výstavby klíčových státních investic (zejména do infrastruktury) 20