Ústavy 25. dubna 1848 Pillersdorfova ústava 22. října přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni 22. listopadu 7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříži 4. března 1849 Stadionova ústava 20. srpna kabinetní listy 31. prosince Silvestrovské patenty říjen 1860 Říjnový diplom 26. února 1861 Schmerlingova ústava 21. prosince 1867 Prosincová ústava
Samospráva - základní charakteristiky: Stadionova ústava - realizační obecní zákon z 20.března 1849 Svobodný stát = svobodná obec: místní Ortsgemeinde okresní Bezirksgemeinde krajská Kreisgemeinde obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu < kraje (okresy polit.kraje)
1850 leden, únor Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost až 1861 Čechy (70, 71, 70) Morava (30, 32, 30) Slezsko (10, 10, 10)
Zemská správa Místodržitelství zřízena k 1. lednu 1850 do r.1855 malý vliv hlavně funkce representativní kontrolní ale: je jim podřízena státní policie Vnitřní členění: departmenty po r. 1855 výrazně vzrůstá význam po r. 1860 přebírají agendu zanikajících krajských úřadů Od r. 1868 místodržitelství nejvyšší instance státní správy v zemi v čele: Čechy místodržitel Morava Slezsko: zemský prezident představují státní moc (panovníka) vůči zemským sněmům Rozlišení místodržitel jaké osoba místodržitelství jako úřad
Krajská správa Krajské úřady (1.instance státní správy) zrušeny n.r. z 26. června 1849 k 1.lednu 1850 Krajské vlády krajští prezidenti krajské úřady (n.r. z 9.srpna 1849) do r. 1855 podřízeny M V plně pouze v Čechách postupně na Moravě od r. 1855 vzrůstají povinnosti vůči místodržitelství ve Slezsku splynuly se zemskou správou - krajský představený jmenovaný císařem n.r. z 5. června 1860 zrušeny na Moravě od 15.listopadu 1860 v Čechách postupně od r.1862 do r. 1868
Srpnové výnosy forma kabinetních listů 20. srpna 1. Kübeckovy ŘR osobní poradní orgán císaře 2. Schwarzenbergovy vláda odpovědna jen císaři 3. Schwarzenbergovy realizace ústavy ze 4. března Silvestrovské patenty: - ruší i ústavu ze 4. března 1849 1851 1859 Bachovský absolutismus
1859 odvolán Alexander Bach 15. července manifest (slibuje liberalizaci ) 1860 4. března Patent (č.56) rozšíření ŘR (39 členů zástupci zemských sněmů) rozmnožená ŘR 20. října manifest ( K mým národům ) - Říjnový diplom (A.Szécsen) zákonodárná moc je v rukou Panovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů) prosinec baron Anton Schmerling v čele vlády 26. února 1861 Schmerlingova ústava
Rakousko Uhersko (podle kabinetního listu ze 14.11.1868) 17. února 1867 Císařský reskript uznává: obnovení uherské ústavy samostatnost Uherského státu přijetí uherské koruny Uherský sněm Společné: osoba panovníka armáda zahraniční věci finance
zákon č. 134/1867 z 15. listopadu - spolkové právo/revize spolkového zákona z r. 1852 zákon č. 135/1867 z 15. listopadu - spolčovací právo zákon č. 101/1867 z 25. července - ministři odpovídají (i) říšskému sněmu - vládní akty- spolupodepisuje příslušný ministr
Předlitavsko 21. prosince 1867 Prosincová ústava - (soubor 6 nosných a několika dalších zákonů) zákon č. 141/1867 z 21. prosince - generální zákonodárná moc přechází na zemské sněmy - zákonodárná moc Říšské rady vymezena taxativně zákon č. 145/1867 z 21. prosince - výkon vládní moci - panovník osobně nedotknutelný neodpovědný - panovník vázán přísahou vládnout podle zákonů zákon č. 146/1867 z 21. prosince - společné záležitosti habsburské monarchie (analogie k uherské ústavě)
zákon č. 142/1867 z 21. prosince - základní práva občana zákon č. 143/1867 z 21. prosince - zřízení říšského soudu zákon č. 144/1867 z 21. prosince - o soudcovské moci
Zákony r. 1868 májové zákony č. 47/1868 z 25. května - o manželském právu č. 48/1868 z 25. května - o vztahu školy a církve č. 49/1868 z 25. května - interkonfesijních vztahů občanů (ruší prioritu katolické církve)
Říšská rada užší (pro neuherské země ) širší (pro celou monarchii) 6 kompetence: zákonodárné kontrolní Poslanecká sněmovna: užší: 203 poslanců (podle kurií census= přímé daně) širší: 343 poslanců (3 kurie) voleni: příslušným zemským sněmem České země 82 poslanců (Čechy 54, Morava 22, Slezsko 6) Panská sněmovna: členové určeni: rodem (šlechta) postavením funkcí hodností zvláštním jmenováním panovníka 1873 přímé volby do ŘR > snížení významu zemských sněmů
Samospráva od 60. let Čechy: okr.samospráva-zastupitelstva 1862- Schmerlingova ústava 1864 Český zemský sněm- okr.zastupitelstva Morava Slezsko silniční výbory Zemské sněmy: Čechy: 241 poslanců, 236 volených Kurie volební: Morava: 100 poslanců, 98 volených Slezsko: 31 poslanců
Zemská správa Místodržitelství zřízena k 1. lednu 1850 do r.1855 malý vliv hlavně funkce representativní kontrolní ale: je jim podřízena státní policie Vnitřní členění: departmenty po r. 1855 výrazně vzrůstá význam po r. 1860 přebírají agendu zanikajících krajských úřadů Od r. 1868 místodržitelství nejvyšší instance státní správy v zemi v čele: Čechy místodržitel Morava Slezsko: zemský prezident představují státní moc (panovníka) vůči zemským sněmům Rozlišení místodržitel jaké osoba místodržitelství jako úřad
Krajská správa Krajské úřady (1.instance státní správy) zrušeny n.r. z 26. června 1849 k 1.lednu 1850 Krajské vlády krajští prezidenti krajské úřady (n.r. z 9.srpna 1849) do r. 1855 podřízeny M V plně pouze v Čechách postupně na Moravě od r. 1855 vzrůstají povinnosti ve Slezsku splynuly se zemskou vůči místodržitelství správou - krajský představený jmenovaný císařem n.r. z 5. června 1860 zrušeny na Moravě od 15.listopadu 1860 v Čechách postupně od r.1862 do r. 1868
Okresní správa 1. ledna 1850 Okresní hejtmanství (existují do 31.prosince 1851) - okresní hejtman okresní soudy) 12. května 1855 okresní úřady (ustanovení z 25.ledna 1853) - okresní představený politická správa smíšené okresy soudní kompetence berní a pokladní záležitosti 21. prosince 1867 okresní hejtmanství (1860-zrušeny krajské úřady) - okresní hejtman (okresní soudy)
Česká politika 22. srpna 1868 Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence) 25. srpna 1868 Osvědčení moravských poslanců (pasivní ale proti spojení ) Slezský sněm 7. října 1879 Konec pasivní rezistence státoprávní ohrazení (14. srpna ministerský předseda E. Taaffe A. Pražák ministr justice 1881 1889)
Listopad 1868 Uhersko Národnostní zákon 10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie Českých zemí v rámci Říše) 7. říjen 1879 konec pasivní rezistence státoprávní obrození 19. duben 1880 Stremayerova nařízení zrovnoprávnění češtiny ve vnějším úřadování 28.únor 1882 Univerzita 5. duben 1897 Badeniho jazyková nařízení čeština ve vnitřním úřadování
Čechy 1913 zrušen zemský sněm ustavena zemská správní komise 1918 zřízen Zemský správní výbor Morava do r. 1918 zemský sněm zůstává - působí dále Slezsko do r. 1918 správní komise Slovensko do r. 1918 Uherský sněm
v r. 1918 V českých zemích politické okresy (v čele hejtman) soudní okresy zemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko) statutární města Slovensko (Uhersko) Služnovské obvody Komitáty Župy Města s municipálním právem Města s regulovaným magistrátem
18. listopadu 1916 Národní výbor (v Praze) K. Mattuš předseda A. Švehla jednatel červenec 1918 K.Kramář předseda A. Švehla místopředseda V. Klofáč F. Soukup jednatel říjen 1918 vznik dalších (místních,okresních) odborů NV v Praze 30. října 1918 - šestinásobně zvyšuje počet svých členů do 14. listopadu zákonodárný i výkonný orgán pro celý československý stát 14. listopadu - stává se Prozatímním národním shromážděním Moravský (zemský) národní výbor v Brně Zemský národní výbor pro Slezsko ve Slezské Ostravě
Zemské složení: Čechy Morava Slovensko Podkarpatská Rus Slezsko (část) Spory: s Maďarskem (jižní hranice Slovenska) s Polskem (odstoupení částí Těšínska, Oravy a Spiše, připojení Hlučínska) s Rakouskem (připojení části Vitorazska, Valticka) 29. 30. října 1918 Deutschböhmen severní Čechy (Liberec) Sudetenland - severní Morava (Opava) Böhmerwaldgau - jižní Čechy Deutschsüdmähren jižní Morava (Znojmo) Před 28. říjnem: Slezská národní rada v Těšíně (pro Polsko) 4. listopadu: Východoslovenská národní rada v Prešově (pro Maďarsko) ( maďarská národní rada (místní) v Martině)
zákon č. 11/1918 recepční norma zákon č. 37/1918 prozatímní ústava zákon č. 121/1920 Ústava ČSR zákon č. 126/1920 Župní zákon 2. listopadu 14. listopadu 29. února 29. února zákon č. 125/1927 O organizaci politické správy 14. července Obecní samospráva: zákon č.76/1919 (novela obecního zřízení Čechy- Morava- Slezsko) zákon č. 64/1918 zákon č. 211/1920 Slovensko Podkarpatská Rus
Prozatímní ústava Národní výbor rozšířen na 256 členů nazván: Národní shromáždění Národní shromáždění: volí Prezidenta vládu jmenuje odpovídá Národnímu shromáždění předseda vlády (vláda volí náměstka předsedy)
14. listopadu prezident : T.G. Masaryk předseda vlády : K. Kramář Státoprávní demokracie ministerstva: vnitra : zemědělství: veřejných prací: železnic: financí: obchodu: národní obrany: pošt: zásobování: bez portefeuille: zdravotnictví: spravedlnosti: školství: sociální péče: války: zahraničí: A. Švehla Agrární strana K. Prášek Agrární strana F. Staněk Agrární strana J. Zahradník Agrární strana A. Rašín Státoprávní demokracie A. Stránský Státoprávní demokracie V. Klofáč Česká strana socialistická J. Stříbrný Česká strana socialistická B. Vrbenský Česká strana socialistická M. Hruban Katolická lidová strana V. Šrobár Slovenský klub F. Soukup Sociální demokracie G. Habrman Sociální demokracie L. Winter Sociální demokracie M. R. Štefánik E. Beneš Muži 28. října: A.Rašín, A.Švehla, F.Soukup, J.Stříbrný + V. Šrobár předseda NS: F. Tomášek Sociální demokracie
Organizace politické správy z r. 1927 Územní organizace: země: Česká (Praha)- Moravskoslezská (Brno) Slovenská (Bratislava) Podkarpatoruská (Užhorod) Země Zemský úřad zemský prezident (viceprezident) Zemské zastupitelstvo: Česká z.: 120 členů Slovenská z.: 54 členů Moravskoslezská z.: 60 členů Podkarpatoruská z.: 18 členů aktivní v.p. 24 let pasivní v.p. 30 let 2/3 voleny 1/3 jmenovaná vládou funkční doba: 6 let předseda zemského zastupitelstva zemský prezident Zemský výbor: (volen zastupitelstvem) z.česká, Moravskoslezská, Slovenská: 12 členů, 12 náhradníků Podkarpatoruská : 6 členů, 6 náhradníků předseda zemského výboru zemský prezident Komise předseda zemský prezident (může předsednictví delegovat na viceprezidenta)
zákon č. 122/1920 Jazykový zákon - jazyk československý - menšina 20 % v okrese vlastní (národní) jazyk - v Českých zemích česky - na Slovensku slovensky - Podkarpatská Rus - otevřeno
Župa Župní úřad Župan výkon státní správy Župní zastupitelstvo 35 členů na 700.000 obyvatel + 1 člen na každých dalších 20.000 V župách XV XX může vláda jmenovat další členy Jejich počet < 1/3 členů volených Župan je předsedou župního zastupitelstva Župní výbor 8 členů, 8 náhradníků volen z členů zastupitelstva Komise zastupitelstva pro organizace řízené župou vždy: komise finanční Župní svazy: Čechy Morava + Slezsko Slovensko Zemský župní svaz vrchní župan jmenovaný Zemský župní sbor: 24 volených členů 4 jmenovaní (včetně vrchního župana)
Okres Okresní úřad okresní náčelník- výkon státní správy Okresní výbor 8 členů/8 náhradníků voleni (na 4 roky) předseda okresního výboru okresní náčelník zřizuje komise: vždy: komise finanční sdružování okresů se souhlasem župy ministerstva vnitra za účelem: společných akcí zejména: energetika, dopravní cesty
Župy: České země, Slovensko I Pražská (mimo Prahu) XI Brno II Pardubická XII Olomouc III Hradec Králové XIII Uherské Hradiště IV Mladá Boleslav XIV Moravská Ostrava V Česká Lípa XV Bratislava VI Louny XVI Nitra VII Karlovy Vary XVII Martin VIII Plzeň XVIII Zvolen IX Jihlava XIX Mikuláš XXI Těšín Vymezení: České země soudní okresy Slovensko původní župy (uherské) komitáty služnosti
Ústava z r. 1920 Územní struktura: země: Čechy,Morava,Slezsko,Slovensko,Podkarpatská Rus Zákonodárný sbor: Poslanecká sněmovna: 300 členů voleni na 6 let aktivní 21 let pasivní 30 let Senát: 150 členů voleni na 8 let aktivní 26 let pasivní 45 let Prezident volen na 7 let věk 35 let
Okres okresní úřad okresní hejtman (náčelník) (zástupce hejtmana)! změna ve srovnání se zastupitelskými okresy okresní zastupitelstva. okres do 40.000 obyvatel do 70.000 obyvatel do 100.000 obyvatel nad 100.000 obyvatel 18 členů 24 členů 30 členů 30 členů předseda zastupitelstva okresní hejtman (náčelník) 2/3 voleny 1/3 jmenována ministrem vnitra funkční doba 6 let okresní výbor: 6 členů, 6 náhradníků předseda výboru okresní hejtman (může předsednictví delegovat na svého zástupce) vždy: komise finanční! okresní komise: zřizuje zemský úřad, pro správu majetku zrušeného bývalého zastupitelského okresu
Působnost (zastupitelstva): země okres hospodářská a správní hospodářská (zejména: humanitní,zdravotní, sociální,hospodářské,dopravní, kulturní zájmy země a obyvatelstva) pomocná (zúčastňuje se na provádění usnesení zem.zastupitelstva) normotvorná (podzákonné normy) ve správním soudnictví ve správním soudnictví (určuje zvláštní zákon) poradní poradní a iniciativní (poradní orgán zemského prezidenta) (poradní orgán hejtmana i zemského prezidenta a zastupitelstva návrhy a podněty hejtmanovi, zemskému prezidentovi i zemskému zastupitelstvu, event. dalším úřadům)
Podkarpatská Rus - do r. 1920 Generální statut v podstatě vojenská správa 26. dubna 1920 vládní nařízení č. 356 změna Generálního statutu v čele: Guvernér jmenováni Guberniální rada: guvernér prezidentem viceguvernér Viceguvernér odpovědni vládě 4 jmenovaní čl. 10 volených čl. Civilní správa Podkarpatské Rusi Župy: 1920 Užhorod, Mukačevo, Berehovo, Velký Bočkov 1921 Užhorod, Mukačevo, Velká Sevljuša 1926 Mukačevo Města s regulovaným magistrátem 1920 : Užhorod 1923 : Užhorod Mukačevo Mukačevo Berehovo
Statutární města po r. 1920 Praha Brno Opava Bratislava Liberec Olomouc Frýdek Košice Jihlava Znojmo Uherské Hradiště Kroměříž po r. 1928 Praha Brno Bratislava Liberec Olomouc Košice Opava
Předsedové vlád 1918 1938 1. Kramář K. (Česká státoprávní demokracie od 9.2.1918 14.11.1918 Československá národní demokracie od 23.3.1919) 2. Tusar V. (Sociální demokracie) 8.7.1919 3. Tusar V. - " - 25.5.1920 4. Černý J. (úřednická) 15.9.1920 5. Beneš E. (Národně socialistická) 26.9.1921 6. Švehla A. (Agrární) 7.10.1922 7. Švehla A. - " - 9.12.1925 8. Černý J. (úřednická) 18.3.1926 9. Švehla A. ( Agrární) 12.10.1926 10. Udržal F. (Agrární) 1.2.1929 11. Udržal F. - " - 7.12.1929 12. Malypetr J. (Agrární) 29.9.1932 13. Malypetr J. - " - 14.2.1934 14. Malypetr J. - " - 4.6.1935 15. Hodža M. (slov.agrární) 5.11.1935 16. Hodža M. - " - 18.12.1935 17. Hodža M. - " - 21.7.1937 18. Syrový J. gen. (úřednická) 22.9.1938 19. Syrový J. gen. - " - 4.10.1938 20. Beran R. (Agrární) 1.12.1938
Praha 29. listopadu 1919 ustavení komise pro Velkou Prahu 6. února 1920 zákon č. 114/1920 Zákon o Velké Praze 10. ledna 1921 Ústřední správní komise (60 členů) předseda Baxa K. - užší správní komise (20 členů) Šámal P. předseda správní komise 1918-1919 Baxa K. primátor (Čes.strana socialistická) 24.7.1919 Baxa K. (primátor)- rezignace 1.10.1923 5.4.1937 Zenkl P. (primátor-nár.social.) rozpuštěno zastupitelstvo 24.4.1937 24.2.1939