Vybrané varhany do roku 1800 v Pardubickém kraji

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra varhanní a historické interpretace Hra na varhany Vybrané varhany do roku 1800 v Pardubickém kraji Bakalářská práce Autor práce: Adéla Venclová, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D. Oponent práce: MgA. Pavel Černý Brno 2015

Bibliografický záznam VENCLOVÁ, Adéla. Vybrané varhany do roku 1800 v Pardubickém kraji [Selected organs built before 1800 in the Pardubice Region]. Brno: Janá kova akademie múzických um ní v Brn, Hudební fakulta, Katedra varhanní a historické interpretace, 2015. 58 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jana Michálková Slimá ková, Ph.D. Anotace Bakalá ská práce Vybrané varhany do roku 1800 v Pardubickém kraji si klade za cíl slouºit jako p íru ka pro varhaníky, která popisuje interpreta ní a zvukové moºnosti a omezení vybraných nástroj. Bylo vybráno deset nástroj po áste né nebo celkové rekonstrukci, u kterých práce popisuje jejich dispozici, sou asný technický stav, zvukové vlastnosti a vyuºití. U kaºdých varhan byla provedena osobní prohlídka, po ízeny jejich zvukové záznamy a fotodokumentace. V záv ru jsou shrnuty získané poznatky, záv ry nahrávání a jsou diskutovány moºné sm ry navazujícího výzkumu. Annotation The thesis Selected organs built before 1800 in the Pardubice Region aims to serve as a guide for organists: it describes the possibilities and limitations of the selected instruments in the realm of sound and interpretation. Ten instruments have been chosen that have undergone a partial or complete reconstruction and their specication, current technical condition, properties of their sound and their utilization have been described. Each of the organs was personally inspected, recordings have been made and photographs taken. In the conclusion, the ndings are summarized and directions for further research are discussed. Klíčová slova Varhany, varhaná i, historické nástroje, provozovací praxe, kralická varhaná ská ²kola, Pardubický kraj, nahrávky Keywords Organs, organ builders, period instruments, performance practice, organ-building school of Králíky, Pardubice Region, recordings

Prohlášení Prohla²uji, ºe jsem tuto bakalá skou práci vypracoval(a) samostatn a výhradn s pouºitím citovaných pramen, literatury a dal²ích odborných zdroj. Beru na v domí, ºe se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorského zákona v platném zn ní, zejména skute nost, ºe Janá kova akademie múzických um ní v Brn má právo na uzav ení licen ní smlouvy o uºití této práce jako ²kolního díla podle Ÿ60 odst. 1 autorského zákona. V Brn dne... Podpis autora

Poděkování Ráda bych pod kovala vedoucí práce Mgr. Jan Michálkové Slimá kové, Ph.D., za cenné p ipomínky. V²em fará m a správc m k r d kuji za vst ícnost a as, který byli ochotní poskytnout, a za to, ºe vzácným nástroj m poskytují pé i. A v neposlední ad Janu Haji ovi za ve²kerou podporu.

Obsah 1 Úvod 1 1.1 Varhaná ství na území Pardubického kraje do r. 1800....... 1 1.1.1 Kralické rody Hälbig a Welzel............... 2 1.1.2 Ostatní krali tí varhaná i.................. 2 1.1.3 Varhaná i z jiných kraj................... 3 1.2 Metodika................................ 3 1.2.1 Nahrávky........................... 4 1.3 Výb r nástroj............................ 5 2 Děkanský kostel sv. Václava v Žamberku 6 2.1 Historie................................ 6 2.2 Sou asný stav............................. 6 2.3 Zvukové vlastnosti.......................... 7 2.4 Vyuºití................................. 7 2.5 Hodnocení............................... 7 3 Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie v Letohradě-Orlici 9 3.1 Historie................................ 9 3.2 Sou asný stav............................. 9 3.3 Zvukové vlastnosti.......................... 10 3.4 Vyuºití................................. 10 3.5 Hodnocení............................... 10 4 Farní kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Orlicí 12 4.1 Historie................................ 12 4.2 Sou asný stav............................. 13 4.3 Zvukové vlastnosti.......................... 13 4.4 Vyuºití................................. 13 4.5 Hodnocení............................... 13 5 Farní kostel sv. Michaela archanděla v Králíkách 14 5.1 Historie................................ 14 5.2 Sou asný stav............................. 15 5.3 Zvukové vlastnosti.......................... 16 5.4 Vyuºití................................. 16 5.5 Hodnocení............................... 17 6 Městské muzeum Králíky 18 6.1 Historie................................ 18 6.2 Sou asný stav............................. 19 6.3 Zvukové vlastnosti.......................... 19 6.4 Vyuºití................................. 19 6.5 Hodnocení............................... 19 5

7 Děkanský kostel sv. Václava v Lanškrouně 20 7.1 Historie................................ 20 7.2 Sou asný stav............................. 20 7.3 Zvukové vlastnosti.......................... 21 7.4 Vyuºití................................. 21 7.5 Hodnocení............................... 21 8 Filiální kostel sv. Anny v Lanškrouně 22 8.1 Historie................................ 22 8.2 Sou asný stav............................. 22 8.3 Zvukové vlastnosti.......................... 23 8.4 Vyuºití................................. 23 8.5 Hodnocení............................... 23 9 Farní kostel sv. Jakuba Většího v Přelouči 24 9.1 Historie................................ 24 9.2 Sou asný stav............................. 24 9.3 Zvukové vlastnosti.......................... 25 9.4 Vyuºití................................. 25 9.5 Hodnocení............................... 25 10 Farní kostel Nejsvětější Trojice v Horním Jelení 26 10.1 Historie................................ 26 10.2 Sou asný stav............................. 26 10.3 Zvukové vlastnosti.......................... 27 10.4 Vyuºití................................. 27 10.5 Hodnocení............................... 27 11 Farní kostel sv. Filipa a Jakuba v Trhové Kamenici 28 11.1 Historie................................ 28 11.2 Sou asný stav............................. 28 11.3 Zvukové vlastnosti.......................... 29 11.4 Vyuºití................................. 29 11.5 Hodnocení............................... 29 12 Závěr 30 12.1 Záv ry nahrávání........................... 31 12.2 Moºné sm ry roz²í ení výzkumu................... 32 12.3 Záv rem záv ru............................ 32 A Zvuková dokumentace 1 A.1 D kanský kostel sv. Václava v šamberku.............. 1 A.2 Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie v Letohrad -Orlici.... 2 A.3 Farní kostel Nejsv t j²í Trojice v Klá²terci nad Orlicí....... 3 A.4 Farní kostel sv. Michaela archand la v Králíkách.......... 4 A.5 M stské muzeum Králíky....................... 5 A.6 D kanský kostel sv. Václava v Lan²kroun............. 6 A.7 Filiální kostel sv. Anny v Lan²kroun................ 7 A.8 Farní kostel sv. Jakuba V t²ího v P elou i............. 8

A.9 Farní kostel Nejsv t j²í Trojice v Horním Jelení.......... 9 A.10 Farní kostel sv. Filipa a Jakuba v Trhové Kamenici........ 11 B Fotografická dokumentace 12 B.1 D kanský kostel sv. Václava v šamberku.............. 12 B.2 Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie v Letohrad -Orlici.... 12 B.3 Farní kostel Nejsv t j²í Trojice v Klá²terci nad Orlicí....... 12 B.4 Farní kostel sv. Michaela archand la v Králíkách.......... 13 B.5 M stské muzeum Králíky....................... 13 B.6 D kanský kostel sv. Václava v Lan²kroun............. 13 B.7 Filiální kostel sv. Anny v Lan²kroun................ 13 B.8 Farní kostel sv. Jakuba V t²ího v P elou i............. 14 B.9 Farní kostel Nejsv t j²í Trojice v Horním Jelení.......... 14 B.10 Farní kostel sv. Filipa a Jakuba v Trhové Kamenici........ 14

1. Úvod Tato bakalá ská práce p edstavuje vybrané varhany postavené do roku 1800 v Pardubickém kraji. Klade si za cíl být p íru kou pro varhaníky, kte í cht jí na n který ze zpracovaných nástroj hrát, p i liturgii nebo koncertn, a pro v²echny, kdo mají o tyto jedine né nástroje zájem. Jejím t ºi²t m je p edev²ím práce v terénu: u kaºdých popisovaných varhan prob hla osobní prohlídka. Podstatnou sou ástí práce jsou zvukové záznamy v²ech nástroj a byla po ízena také fotogracká dokumentace. Práce klade d raz p edev²ím na zvukové a interpreta ní moºnosti varhan a jejich vyuºití v hudební praxi. Oproti standardní organologické studii, nap. (Uhlí, 2012, Valenta, 2012a, Fuks, 2006), je popis technického stavu omezen na informace d leºité pro interpreta (nehrající klávesy, chod manuál, poruchy traktury apod., nikoliv podrobné m ení technických parametr nástroje), stejn tak historie nástroje je uvád na pouze v základních faktech, bez detailního popisu jednotlivých varhaná ských zásah. Práce se rovn º nezabývá historicky pou enou interpretací: nedává interpreta ní doporu ení, pouze popisuje, co na doty né nástroje zahrát lze. Nejprve se stru n zmi uji o varhaná ství na území Pardubického kraje do roku 1800 a popisuji metodiku práce s varhanami a nahrávání, kapitoly 2 11 náleºí jednotlivým nástroj m a poslední kapitola p iná²í záv ry práce. Nahrávky a fotogracká dokumentace jsou popsány v p ílohách A a B. 1 1.1 Varhanářství na území Pardubického kraje do r. 1800 Nástroje tohoto období ve východních ƒechách se svým charakterem za lenily do tzv. jihon mecké oblasti, která se vyzna ovala silným vlivem katolictví (Uhlí, 2007, s. 7). Varhany nem ly v katolické bohosluºb vymezen takový prostor jako v bohosluºb protestantské, d raz byl zde kladen spí²e na improvizaci a doprovod zp vu neº na p ednes varhanní literatury. Pro toto období byly charakteristické spí²e men²í varhany jedno- nebo dvoumanuálové. Více neº 20 25 rejst ík m ly nástroje jen výjime n (velký nástroj v Králíkách má rejst ík 27). P evládaly labiální pí² aly, kryté nebo otev ené. V 18. století se objevují rejst íky Salicionál 8 a Fugara 4 a ke konci století se objevuje více osmistopých rejst ík a smyky a ubývají rejst íky vysokých poloh (Sedecima 1 a Kvinta 1 1 /3 ). (Michálková Slimá ková, 2015) Pedál byl v t²inou zvukov nesamostatný a m l pouze 18 tón, takºe pro sólovou hru se dal vyuºít jen obtíºn. (Uhlí, 2007, s. 7) Situace byla jiná tam, kde byla k dispozici pedálová spojka, a u velkých nástroj byl pedál n kdy osazen i více adými rejst íky. U v t²iny nástroj se setkáváme s tzv. krátkou oktávou: velká oktáva za íná aº klávesou E místo C, klávesy E, Fis a Gis hrají tóny C, D a E a tóny Cis, Dis, Fis a Gis chybí. Její uspo ádání se vysv tluje postupným p idáváním tón do hloubky, kdyº p vodn bylo nejhlub²ím tónem varhan F (Mar²íková Michálková a Marek, 1 Fotografie i nahrávky samotné jsou k práci přiloženy v elektronické podobě. 1

2007). Ve vzácných p ípadech lze potkat i oktávu lomenou: ve velké oktáv byly nad sebou tóny D-Fis a E-Gis. Krátká oktáva ²et ila místo i peníze a vzhledem k omezené roli varhan v katolické bohosluºb tlak na dopln ní chyb jících tón z ejm nebyl p íli² intenzivní. 2 Nejv t²í varhaná ské centrum v dne²ním Pardubickém kraji byly od 2. poloviny 17. století Králíky. Nejvýrazn j²ími p edstaviteli kralických varhaná byly dva rody, Hälbigové a Welzelové (Uhlí, 2007, s. 11) a jednotlivci jako Franti²ek Katzer, Josef Streussel, Jan K titel Bohák a Franti²ek Umlauf (Uhlí, 2007, s. 12). Spolu s kralickými varhaná i p sobili na území dne²ního Pardubického kraje také varhaná i z jiných oblastí ƒech a Moravy. Aº na výjimky mezi které pat í také nástroje uvedené v této práci se varhany uvedených varhaná 18. století nedochovaly. 1.1.1 Kralické rody Hälbigů a Welzelů Zakladatel varhaná ského rodu Hälbig byl Salomon Hälbig (kolem roku 1630 1700), jehoº nástroje se v²ak nedochovaly. Pokra ovatelem byl Jan Bohumír Hälbig (kolem roku 1660 1720), ºádný z jeho nástroj se pravd podobn také nezachoval. U n ho se pak varhaná ství vyu il jeho syn Jan Bohumír Hälbig mlad²í (kolem roku 1684 1736), který stav l nástroje nap íklad v Lan²kroun (rok neznámý), Dobru²ce (1727) nebo Mladkov (rok neznámý). (Uhlí, 2007, s. 11 12) Prvním z varhaná ského rodu Welzel, o n mº existuje záznam, je Gothard Welzel, jehoº jméno bylo napsáno na vzdu²nici ve varhanách v Kostelci nad Orlicí spolu s letopo tem 1703 (Uhlí, 2007, s. 12); varhany byly roku 1960 umíst ny do T ebska. Více informací máme o Ka²paru Welzelovi star²ím (kolem roku 1700 1766), kterému se p ipisují nap íklad nástroje v Horním Jelení (1746, p vodn v Neratov ), Králíkách (1740) nebo Novém Hrádku (1744).Pokra ovateli byli brat i Ka²par Welzel (kolem roku 1734 1787) a Karel Welzel (kolem roku 1743 1809). Tito brat i si pravd podobn pomáhali. N kde je uvád n jen Ka²par Welzel, nap íklad u nástroj ve Smidarech (1769), Klá²terci nad Orlicí (1779) nebo šamberku (1784). (Uhlí, 2007, s. 341, 175, 425) Karel Welzel stav l samostatn nástroje nap íklad v ƒeské T ebové (1790), Jilemnici (1788) nebo Dolní Ole²nici (1786). Nejmlad²ím varhaná em z rodu Welzel byl Ignác Welzel (1778 1864), nástroje v²ak stav l aº po roce 1800. (Uhlí, 2007, s. 12) 1.1.2 Ostatní kraličtí varhanáři Franti²ek Katzer (kolem roku 1702 1764) se vyu il varhaná ství u Jana Bohumíra Hälbiga. Do roku 1752 pracoval s Ka²parem Welzelem, jeho jméno se v²ak u jejich spole né práce neuvád lo. Sám postavil varhany nap íklad v De²tném v Orlických horách (1763) nebo v Horní Sloupnici (1764). Autorství některých dalších nástrojů není dosud potvrzeno, ale podle charakteristických výtvarných a konstrukčních rysů lze tomuto varhanáři připsat například nástroje v Činěvsi (1762), v Letohradě-Orlici (1764) nebo v Hemži. (Uhlí, 2007, s. 12) Josef Streussel (1732 1776) se narodil v Uhrách a do Králík p i²el kolem roku 1760. Postavil nástroje nap íklad v Kunvaldu (1763), Litomy²li (1768) nebo 2 Krátká oktáva je zachycena např. na fotografii IMGP33591.jpg v příloze B.6. 2

v Letohrad (1776?). Spole n se Streusselem pracoval Jan K titel Bohák (1755 1805), který se ale po Streusslov smrti uchýlil do Vídn (Uhlí, 2007, s. 12). Dal²ím z kralických varhaná byl Franti²ek Umlauf (1743 1808), od n hoº se pravd podobn dochoval jen nástroj ve farním kostele v Králíkách z roku 1799 (Uhlí, 2007, s. 12). V Králíkách se vyu il také Jan Ji í pan l (kolem roku 1751 1828), zakladatel varhaná ského rodu pan l, kte í p sobili p eváºn po roce 1800 v Orlických horách (Uhlí, 2007, s. 13). 1.1.3 Varhanáři z jiných krajů Jedním z varhaná p sobících áste n na území dne²ního Pardubického kraje byl Franti²ek Pavel Horák (kolem roku 1723 1822), p edstavitel významného kutnohorského rodu Horák. Postavil nástroje nap íklad v Ústí nad Orlicí (1778) nebo v P elou i, kde k hlavnímu stroji p istav l pozitiv (1786), p ipisuje se mu také nástroj v Trhové Kamenici (1764). (Uhlí, 2007, s. 10) Z dal²ích varhaná lze jmenovat nap íklad Jana Davida Siebera (1670 1723), který se pravd podobn vyu il u Salomona Hälbiga z kralické dílny a je zakladatelem brn nské varhaná ské ²koly (Uhlí, 2007, s. 16). V ƒechách a na Morav p sobil také n mecký varhaná Theodor Agadoni. Do ƒech zavedl italský výchv vný rejst ík Biaru, který lze najít u n kterých nástroj kralických varhaná, a v roce 1704 postavil Agadoni první nástroj ve farním kostele sv. Michaela archand la v Králíkách (Uhlí, 2007, s. 16). Abraham Stark z Lokte (1659 1709) je povaºovaný za jednoho z nejvýznamn j²ích varhaná v ƒechách, postavil nap íklad varhany v kostele sv. Filipa a Jakuba v Kutné Ho e, které byly po zru- ²ení kostela p eneseny do P elou e (Uhlí, 2007, s. 16). Pozitiv ve h bitovní kapli sv. Anny v Lan²kroun postavil varhaná Christoph Siegmund Klembt (kolem roku 1678 1736), který p sobil v Krom íºi (Svoboda, 2015, Uhlí, 2007, s. 205). 1.2 Metodika Na za átku jednotlivých kapitol o varhanách krátce popisuji historii kostela, ve kterém jsou postaveny, historii samotných nástroj, jejich konstrukci a dispozici. Stru n se zmi uji i o varhaná ích, kte í je stav li a rekonstruovali. Dále u v²ech nástroj uvádím sou asný stav, zvukové vlastnosti a vyuºití. Kaºdou kapitolu uzavírám hodnocením jednotlivých varhan. U v²ech nástroj byla po ízena jejich fotodokumentace (prospekt, hrací st l, pedál, dispozice...). V²echny fotograe byly po ízeny fotoaparátem Pentax K10. D leºitou sou ástí této práce jsou nahrávky. Pro tento ú el jsem vybrala repertoár, na kterém ukazuji zvukové moºnosti t chto nástroj a áste n akustiku prostoru, ve kterém jsou postaveny. Nahrávky nejsou omezeny na literaturu, která odpovídá typu nástroje, ale jsou navrºeny tak, aby co nejlépe demonstrovaly zvuk popisovaných varhan. V²echny zvukové záznamy byly po ízeny p enosným nahrávacím za ízením Zoom H4 ve formátu wav, se vzorkovací frekvencí 48 khz a hloubkou 24 bit. Pokud to bylo moºné, bylo nahrávací za ízení umis ováno do st edu lodi kostela; pokud p i náv²t v varhan prostor kostela pro nahrávání vyuºít moºné nebylo, bylo umíst no doprost ed zábradlí k ru nebo na pozitiv v zábradlí k ru. 3

Nahrávky a fotograe jsou k práci p iloºeny pouze v elektronické podob, jejich popis je k dispozici v p ílohách B a A. 1.2.1 Nahrávky Nahrávky mají slouºit p edev²ím k ilustrování zvuku jednotlivých varhan m ly by p edstavit pr ez tím, co daný nástroj nabízí. Jejich cílem není p inést data pro akustickou analýzu nástroj ; tvorba nahrávek pro srovnávání akustických vlastností varhan je zcela nad rámec této práce. Hlavním d vodem pro to, ºe jsem cíle nahrávek takto ohrani ila, je v domí, ºe doba na osobní prohlídku nástroj bývá omezená. Tím se ídí i objem nahrávaného repertoáru. A koliv není hlavním smyslem nahrávek nástroje porovnávat, v t²ina nahrávané literatury je pro kaºdé varhany stejná, aby alespo áste n porovnatelné byly. Od Girolama Frescobaldiho jsem vybrala první ty i ásti ze skladby Arietta de la Frescobalda con variazioni, na kterých se dob e projeví ²í e registra ních moºností na malé plo²e. Jedná se o italskou hudbu z p elomu renesance a baroka a tedy vhodnou pro zkoumané nástroje: rozsahem jim Arietta odpovídá a lze ji zahrát bez úprav i na krátkou oktávu, navíc nemusí pouºívat pedál a na rozdíl od jiných Frescobaldiho skladeb neobsahuje ºádné rychlé technické pasáºe, které by p i pom rn t ºkém chodu v t²iny varhan bylo obtíºné zahrát. Dále jsem vybrala pedálové sólo z úvodu skladby Praeludium d moll od Johannesa Pachelbela, které dopl uje manualiter 3 hranou Ariettu tím, ºe ukazuje maximum, co lze o ekávat od samotného pedálu. Také tato ukázka jihon mecké hudby je pro vybrané nástroje vhodná: dá se zahrát na krátkou oktávu bez v t- ²ích zásah a není náro ná na pedálovou techniku (hrají pouze ²pi ky, takºe ji lze hrát i z vysoké lavice). T etí vybranou skladbou je úryvek z expozice fugy Es dur (BWV 552) od Johanna Sebastiana Bacha. Jedná se o skladbu naopak pro zkoumané varhany naprosto nevhodnou, ímº se ukazují jejich omezení: obtíºe s interpretací by z nahrávek m ly být z ejmé, stejn jako asto jen obtíºn sly²itelný nástup basu v pedálu. Zárove skladba ukazuje zvuk pléna popisovaných nástroj na p íkladu jedné z vrcholných skladeb Johanna Sebastiana Bacha, st ºejního autora varhanního repertoáru a dává tak jistou moºnost porovnat zvuk zkoumaných nástroj se zvukem, na který tená m ºe být zvyklý z poslechu i vlastní koncertní innosti. Soubor nahrávek kaºdého nástroje dopl uje improvizace, která se snaºí ukázat z varhan to nejlep²í, co neukázaly ostatní nahrávky: vzájemný vztah manuál, dal²í registra ní moºnosti, atd. Stylov se pohybují od nápodoby eských barokních skladatel aº po francouzskou romantickou toccatu; p i výb ru formy záleºelo uº pouze na inspiraci, kterou nástroj poskytl. Pokud to bylo technicky moºné, byla je²t nahrána improvizace v klasické form pomalé chorální p edehry, ve faktu e pro dva manuály a pedál. Celková minutẠna kaºdém nástroji by se m la pohybovat mezi 7 a 10 minutami. Postprodukce spo ívala v odstran ní prodlev mezi spu²t ním nahrávacího za- ízení a za átkem hry a koncem hry a vypnutí za ízení. Na konci nahrávek úvodních ástí skladeb byl pouºit na krátké plo²e (cca 0.5s) efekt fade-out, aby ko- 3 Bez pedálu. 4

nec hry nep sobil násiln. Nahrávky nejsou v postprodukci nijak zdokonalované: v souladu s cílem práce není p iblíºit se kvalit, ve které jsou vydávána CD, ale naopak zachovat zvuk se v²emi ruchy, aby byla co nejvýstiºn ji zachycena skute nost na míst. Proto je na n kterých zvukových snímcích sly²et nap íklad hluk mechaniky, a uº pedálové nebo manuálové, který v n kterých p ípadech p sobí velmi ru²iv. 1.3 Výběr nástrojů Na základ doporu ení diecézního organologa královéhradecké diecéze prof. Václava Uhlí e jsem jako materiál pro práci zvolila deset nástroj, d raz jsem kladla na to, aby vybrané varhany byly po áste né nebo celkové rekonstrukci a byly funk ní. Seznam vybraných nástroj : ˆ D kanský kostel sv. Václava v šamberku (kap. 2) ˆ Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie v Letohrad -Orlici (kap. 3) ˆ Farní kostel Nejsv t j²í Trojice v Klá²terci nad Orlicí (kap. 4) ˆ Farní kostel sv. Michaela archand la v Králíkách (kap. 5) ˆ M stské muzeum Králíky (kap. 6) ˆ D kanský kostel sv. Václava v Lan²kroun (kap. 7) ˆ Filiální kostel sv. Anny v Lan²kroun (kap. 8) ˆ Farní kostel sv. Jakuba V t²ího v P elou i (kap. 9) ˆ Farní kostel Nejsv t j²í Trojice v Horním Jelení (kap. 10) ˆ Farní kostel sv. Filipa a Jakuba v Trhové Kamenici (kap. 11) 5

2. Děkanský kostel sv. Václava v Žamberku 2.1 Historie První zmínka o samotném kostele pochází z roku 1348. P vodn byl d ev ný, vyho el po zásahu bleskem roku 1666. Nyn j²í barokní kostel byl postaven roku 1747 architektem Donatem Theodorem Morazzim, p sobícím v té dob v Chrudimi, a je to jeho nejmonumentáln j²í stavba (Farní kronika šamberk, r. neuveden). 1 V kostele sv. Václava stojí dvoumanuálové zásuvkové mechanické varhany s krátkou oktávou z dílny Ka²para Welzela. První manuál a pedál jsou umíst ny ve dvou mohutných varhanních sk íních po bocích k ru. Druhý manuál je ve st edu k ru v zábradlí (zadní pozitiv). Stavba varhan prob hla v letech 1778 1784. Dispozici nástroje upravil roku 1833 Franz Hanisch, 1845 Ji í pan l, 1868 Franz Alois Hanisch a roku 1926 Václav Polá ek. V roce 1998 prob hla rekonstrukce nástroje, kterou provel Ivan ƒervenka z Jakubovic. Cínové pí² aly dodal Jan Kubát mlad²í (Uhlí, 2007, s. 425). Podrobný popis oprav je uveden v restaurátorské zpráv (Uhlí, 1993). Tabulka 2.1: Dispozice nástroje D kanský kostel sv. Václava v šamberku Hlavní stroj (C c3, 45) Principal 8' Flétna 8' Quintadena 8' Viola di Gamba 8' Octava 4' Flétna 4' Quinta 3' Superoctav 2' Rauschquinta 2x Rauschpfeife 2x Mixtura 4x Cimbel 3x Pozitiv (C c3, 45) Copula 8' Principal 4' Copula 4' Octava 2' Quinta 1 1 /3' Mixtura 3x Pedál (C a, 18) Principalbas 16' Subbas 16' Octavbas 8' Principalbas 8' Principalbas 4' Cornetbas 3x Spojka je k dispozici pedálová a mechanická p etahovací manuálová. 2.2 Současný stav Stav ke dni 4. 12. 2015. 1 Dostupné na adrese http://www.farnostzamberk.cz/obsah/o-kostelu (Římskokatolická farnost děkanství Žamberk, 2015) 6

V sou asné dob jsou varhany v uspokojivém stavu. Po zapnutí varhan (vypína situován pod hracím stolem) p ekvapí pom rn tichý chod motoru, který neru²í ani v tichých registracích. Lavice je pevná, vý²ka vyhovující p i vý²ce 165 cm lze hrát pohodln i patami. První manuál (hlavní) je prakticky bez závad, pouze p i del²ím hraní mohou n které tóny z stávat viset. P i siln j²ím stisku se pak také h e vrací klávesa es1. Na druhém manuálu nehraje g1 v rejst íku Octava 2'. Hra na manuály je p íjemná, chod je mírn nevyrovnaný, znateln ji s rostoucím po tem zapnutých rejst ík. P i plénu jde hlavní manuál uº pom rn ztuha, po p idání mechanické spojky je hra na prvním manuálu velmi obtíºná. Pedál je p i h e pom rn hlu ný. Po zapnutí rejst ík Subbas 16', Principalbas 8' a Principalbas 4' m ºe viset tón c (pom ºe zapnutí dal²ího rejst íku, opakované zmá knutí dané klávesy, vypnutí p íslu²ných visejících rejst ík nebo n jaká kombinace t chto inností). Rejst ík Principalbas 8' nehraje na tónu C, ob as se neozve také F. Principalbas 4' nasadí na klávese C nejd íve o p l tónu níº. Z daného vý tu je vid t, ºe pedál jiº pot ebuje opravu. 2.3 Zvukové vlastnosti Varhany mají velmi krásn naintonované principálové a hlavn étnové hlasy. Za pozornost stojí zejména Flétna 4' na prvním manuálu, která má velmi jemný, sametový zvuk. Je zde i nemalý výb r dob e se dopl ujících adových rejst ík (Rauschquinta 2x Mixtura 4x Rauschpfeife 2x Cimbel 3x). Mixtura repetuje od c1. Na druhém manuálu se Copula 8' dob e dopl uje s Flétnou 8' z prvního manuálu: Copula 8' má o n co ten í zvuk s výrazn j²ím napliváváním. Principál 4' na druhém manuálu je relativn jemný, na n kterých tónech jsou sly²et drobné zvukové ne istoty. Pedál je z pozice varhaníka sly²et h e (zejména ²estnáctistopé rejst íky v nízkých polohách), uº u zábradlí k ru a dál v prostoru kostela je v²ak sly²et dob e. Po zapnutí pléna varhany nadchnou svým velkolepým zvukem velmi istým, jasným, ale ne ostrým. Nástroj stojí v akusticky krásném prostoru, dozvuk je velmi dlouhý. Jeho pom rn bohaté rejst íkové obsazení zaru uje ²iroký výb r barevných kombinací, od dynamicky nejti²²ích po forte. Dal²í velmi p íjemnou v cí je, ºe varhany výborn drºí lad ní. 2.4 Využití Dnes se nástroj pouºívá hlavn k liturgickým ú el m, jako doprovod kongregace i chrámového sboru. Po ádají se na n m v²ak i koncerty v rámci Orlicko-kladského varhanního festivalu (Urbánková, 2014). Jednou do roka slouºí také jako ukázkový nástroj pro ºáky klavírního odd lení ZU Petra Ebena v šamberku. 2.5 Hodnocení šamberský nástroj je aº na drobné závady pedálu pom rn spolehlivý a p esný, bez zpoºd ní. Celkov se na n j hraje dob e, bohatý rejst íkový fond p sobí inspirativn výborn se hodí i pro improvizaci. Kv li absenci jazykových rejst ík 7

nástroj není vhodný pro francouzskou hudbu, stejn tak je t eba zohlednit krátkou oktávu, ímº jsou moºnosti výb ru repertoáru výrazn omezené. Ideálním repertoárem je pro ºamberský nástroj eská, jihon mecká nebo italská barokní a klasicistní tvorba. (Zvuková dokumentace je popsána v p íloze A.1, fotogracká v p íloze B.1.) 8

3. Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie v Letohradě-Orlici 3.1 Historie První zmínka o kostelu pochází ze soupisu far pražské diecéze, pořízeném v letech 1344 1350. Kostel byl pravděpodobně poničen během husitských válek, okolo roku 1450 byl obnoven a sloužil českým bratřím. Po rekatolizaci byl roku 1620 opuštěn a ponechán svému osudu. Základní kámen současného kostela byl položen roku 1709. Dnes má kostel zajímavě řešený interiér. (Adamec a Marková, 1999) 1 Hlavní oltá je p emíst n z presbytá e na bok hlavní lodi, lavice jsou kolem ob tního stolu uspo ádány do p lkruhu. V kostele byly sejmuty oba bo ní oltá e, kazatelna a dal²í dekorace (Vacek, 2012, s. 3), coº má vliv i na akustiku prostoru. Na k ru kostela Nanebevzetí Panny Marie v Letohrad -Orlici stojí dvoumanuálové mechanické zásuvkové varhany pravd podobn od Franti²ka Katzera z kralické dílny. Nástroj byl postaven v roce 1764, je vestav n do zdobené sk ín uprost ed k ru kostela a je tém v p vodním stavu v etn hracího stolu. V roce 1999 prob hla rekonstrukce, kterou provedl Ivan ƒervenka z Jakubovic (Uhlí, 2007, s. 213). Podrobný popis oprav je uveden v restaurátorské zpráv (Uhlí, r. neuveden). Tabulka 3.1: Dispozice nástroje Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie v Letohrad -Orlici Hlavní stroj (II.) (C c3, 45) Principal 8' Octava 4' Quinta 3' Superoctav 2' Rauschquint 2x Mixtura 4x 1' Pozitiv (I.) (C c3, 45) Copula major 8' Salicional 8' Copula minor 4' Fugara 4' Principal 2' Pedál (C a, 18) Subbas 16' Octavbas 8' Quintbas 6' 3.2 Současný stav Stav ke dni 6. 12. 2014. Na tyto varhany se hraje velmi p íjemn. Nástroj má p esný chod bez zpoºd ní, klávesy jsou krátké, mírn nevyváºené. N které jdou více zt ºka. P i h e to ale nijak nevadí. Hra na pedál je hlu ná, p i zapnutí samotného Subbasu 16' 1 Přímá citace: (EYWAN, s.r.o., 2010) na adrese http://www.tvrzorlice.cz/info-pro- navstevnika/vylety-do-okoli-tvrze/kostel-nanebevzeti-panny-marie-na-orlici-v- letohrade, ovšem tento zdroj cituje (Adamec a Marková, 1999) 9

pedálová mechanika tóny p ehlu²í, ov²em p i h e sou asn s manuálem je hluk pedálnice p ekryt manuálovými rejst íky (p i h e na pléno tém zanikne). Lavice je vysoko, tudíº je obtíºné pouºívat p i pedálové h e paty. První manuál, vedlej²í, jde velmi p íjemn, lehce a nehlu n. Druhý manuál jde také velmi lehce, i p i vytaºení v²ech rejst ík v etn Mixtury 4x. P i h e mírn hrká, sly²itelné je to v²ak jen t sn u hracího stolu (na rozdíl od hluku pedálu). Díky celkové rekonstrukci mají varhany jen drobné závady, které p i hraní v t²inou nijak neobt ºují. Na hlavním manuálu (II.) ob as ²patn nasadí klávesa f2 v rejst íku Octava 4' a Quinta 3', dále se n kdy zasekne klávesa hes (je t eba ji ru n zdvihnout). Mixtura repetuje od c1 po oktávách (c1 je ekvivalentní c, d1 je d, atd., na eº c2 je op t c). Na prvním manuálu pozd nasazuje rejst ík Salicionál 8' na klávese H, dále Fugara 4' na klávese c a s1 ve v²ech rejst ících druhého manuálu. V pedálu je siln podlad n Subbas 16' na klávese g (o více neº tvrt tónu). Rejst ík Quintbas 6' nasazuje na klávese E o p l tónu níº. 3.3 Zvukové vlastnosti Varhany zn jí v zajímav e²eném interiéru kostela velmi p esv d iv (k emuº p ispívá i dlouhý dozvuk), po zapnutí pléna mají na svou velikost monumentální zvuk, který p sobí strhujícím dojmem. V tichých registracích zní sametov. Rejst íky obou manuál se velmi dob e dopl ují, pedál má doprovodnou roli. Z rejst ík zaujme nap íklad principálový sbor II. manuálu, na jehoº krásn plném zvuku má velký podíl také Quinta 3'. Pro tichou hudbu se hodí z I. manuálu Salicionál 8' s tak ka meditativním charakterem. Copula major 4' je vhodná pro sólový hlas; zní kulat, velmi zp vn. Pedál je zvukov nesamostatný, navíc zde chybí pedálová spojka, pro eº je pedál nevhodný pro sólovou hru. Zajímavostí je, ºe pedál zní na klávesách s a gis ve v²ech rejst ících o oktávu níº tudíº jako Fis a Gis, coº do jisté míry kompenzuje nevýhody krátké oktávy. Lze hrát stupnici D dur a E dur, máme k dispozici citlivé tóny pro tóniny G dur/g moll a A dur/a moll a m ºeme hrát chromatiku aº po velké E. Na druhou stranu po ád chybí tón Es, tj. tonika pro Es dur a t etí stupe c moll, a v neposlední ad je hra na takto uspo ádaný pedál náro ná na nohoklady a nelze pouºívat mechanickou pam. 3.4 Využití Bohuºel i p es své skv lé zvukové a technické vlastnosti je nástroj velmi málo vyu- ºíván koncertn. Varhany tak své uplatn ní nachází tém výlu n p i doprovodu bohosluºebného zp vu. 3.5 Hodnocení Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Letohrad -Orlici jsou nástroj pln funk ní, velmi spolehlivý a vskutku vynikající. Jsou vhodné pro hraní literatury z doby svého vzniku, zejména jihon mecké, eské a italské, ale transponované Fis 10

a Gis v pedále áste n kompenzuje nevýhody krátké oktávy a dává tak (s trochou ²ikovnosti) prostor i n které literatu e, která pro krátkou oktávu ur ena není. (Zvuková dokumentace je popsána v p íloze A.2, fotogracká v p íloze B.2.) 11

4. Farní kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Orlicí 4.1 Historie Dne²ní podoba jednolodního gotického kostela kostela pochází z roku 1452, kdy byl opraven po husitském nájezdu roku 1421. Sou asn s kostelem byl zcela zni- en i klá²ter cyriak ( ád k iºovník s erveným srdcem), který jiº nikdy nebyl obnoven. Historie kostel v Klá²terci je v²ak star²í, bezesporn sahá do roku 1279 ( ímskokatolická farnost Klá²terec nad Orlicí, 2013). 1 Uvnitř kostela, v oblouku spojujícím kněžiště s chrámovou lodí, byl pod vrstvami staré omítky restaurátory objeven gotickým písmem provedený nápis: Chrám tento Nejsv. a nerozdílné Trojice Boží vystavěn jest v Létu 453 od Narození Božího. (... ) Proti možnosti omylu chybějící první číslice mluví skutečnost, že po stranách oblouku byly objeveny další nápisy s letopočty pocházejícími ze stejné doby, psané stejným písmem, ale už čtyřmi číslicemi, tedy s číslovkou jedna na začátku. ( ímskokatolická farnost Klá²terec nad Orlicí, 2013). Na k ru kostela stojí dvoumanuálové mechanické zásuvkové varhany z dílny kralického varhaná e Ka²para Welzela z roku 1779. Hlavní stroj a pedál jsou vsazeny do dvou p ekvapiv úzkých varhanních sk íní po bocích k ru, vedlej²í manuál je vsazen do zábradlí k ru. Nástroj byl b hem let n kolikrát opravován a dispozi n upravován (nap íklad p vodní Rauschquintu 2x nahradil Salicional 8', byla chromatizována spodní oktáva, p idala se pedálová spojka). Opravy a úpravy provád l roku 1837 Ji í pan l, 1874 Augustin pan l mlad²í, 1900 Josef Hubi ka a roku 1944 Bohumil šloutek (Uhlí, 2007, s. 175). V letech 2004 2008 prob hla celková rekonstrukce t chto varhan, jeº byly po roce 1990 jiº v havarijním stavu (Uhlí, 2007, s. 175). Rekonstrukci s cílem p iblíºit nástroj jeho p vodní podob provedl Ivan ƒervenka z Jakubovic; podrobný popis provedených úprav je uveden v restaurátorské zpráv (ƒervenka, 2008). Tabulka 4.1: Dispozice nástroje Farní kostel Nejsv t j²í Trojice v Klá²terci nad Orlicí I. manuál (C c3, 45) Portunal 8' Quintadena 8' Principal 4' Octav 2' Quint 1 1 /2' Sedecima 1' Mixtura 3x II. manuál (C c3, 45) Copula 8' Salicional 8' Copula 4' Principal 4' Octava 2' Pedál (C a, 18) Subbas 16' Octavbas 8' Principalbas 4' 1 Ačkoliv citovaný web své zdroje kromě dvou přímé citace neuvádí, tyto informace pravděpodobně čerpá z publikace (Vlček aj., 1998) 12

Je k dispozici manuálová spojka mechanická p etahovací. 4.2 Současný stav Stav ke dni 3. 1. 2015. Na klá²terecké varhany se hraje dob e. První manuál jde mírn ztuha, po vytaºení mechanické spojky je hra jiº obtíºná. Druhý manuál jde p íjemn lehce. Oba manuály mají vyváºený chod kláves. Na hlavním manuálu m ºe ob as viset tón f2 v rejst íku Portunal 8', dále v rejst íku Quintadena 8' ob as visí tón cis2. Ve v²ech rejst ících prvního manuálu visí klávesa malé e pom ºe pohnout táhlem. Sedecima 1' repetuje od c2, Mixtura 3x repetuje po oktávách od c1. Na pedál se hraje pohodln, p vodní lavice (je²t s op rátkem) je v takové vý²ce, aby bylo moºné hrát i patami. Mechanika pedálnice je pom rn tichá, ale táhla pedálu hlu n ch estí, a to v mí e naru²ující tichou hru. 4.3 Zvukové vlastnosti Po zvukové stránce varhany pro doprovodnou úlohu, liturgickou i jinou (viz sekce 4.4), sta í. Bohuºel oproti jiným zkoumaným varhanám (nap. Letohrad-Orlice) mají chud²í zvukovou korunu, k emuº pravd podobn p ispívá i su²²í akustika kostela. Za zmínku ov²em stojí práv nep vodní Salicional 8', který má velmi tichý libý zvuk a výborn se tedy hodí do tichých registrací t eba v kombinaci s Copulou 4' nebo Copulou 8', které zn jí p íjemn. 4.4 Využití Varhany v Klá²terci mají pom rn bohaté vyuºití a to nejen p i liturgii, ale i p i akcích chrámového sboru a orchestru, který má velkou tradici jiº od 2. poloviny 19. století (zakladatelem byl klá²terecký fará P. Franti²ek Chaloupka, jeº v této farnosti p sobil v letech 18671883). Sbor nyní čítá v plné sestavě asi 30 zpěváků, mužů i žen všech generací a 15 hudebníků (hrajících především na housle, violoncello, kontrabas, flétny, klarinety a příležitostně i jiné nástroje). ( ímskokatolická farnost Klá²terec nad Orlicí, 2015) 4.5 Hodnocení I p es ve²kerou pé i místních varhaník je klá²terecký nástroj poruchový (k emuº p ispívá i nadm rná vlhkost kostela) 2 a tudíº nep íli² vhodný ke koncertním ú el m. Ov²em nespolehlivý první manuál lze nahradit pln funk ním manuálem druhým, který je pro pot ebu liturgie dosta ující. (Zvuková dokumentace je popsána v p íloze A.3, fotogracká v p íloze B.3.) 2 Z osobního rozhovoru laskavě poskytnutého ředitelkou kůru Stanislavou Brůnovou (3. 1. 2015). 13

5. Farní kostel sv. Michaela archanděla v Králíkách 5.1 Historie Kostel nechal údajn vystav t okolo roku 1577 Zden k z Vald²tejna jako evangelickou modlitebnu. Roku 1610 byl kostel p estav n na kamenný. Chrám b hem let n kolikrát vyho el (1676, 1706, 1708 sho ely i varhany od Theodora Agadoniho, 1709, 1767 sho ely varhany od Johana Gottfrieda Hälbiga). Jeho nyn j²í podoba je barokní a pochází z p estavby, která prob hla v letech 1768 1778 (Archiv M stského muzea Králíky, 2013). Stojí tu dvoumanuálové mechanické zásuvkové varhany z dílny Franti²ka Umlaufa z roku 1799 (Uhlí, 2007, s. 190), které jsou jeho jediným známým dochovaným nástrojem (Uhlí, 2007, s. 12). Hlavní stroj a pedál jsou vsazeny do dvou impozantních varhanních sk íní po bocích k ru, vedlej²í manuál je situován v zábradlí k ru. Zajímavostí jsou úloºné prostory, zabudované p ímo do varhanních sk íní (viz fotodokumentace B.4). Nástroj byl n kolikrát opravován a dispozi n upravován. N které letopo ty a informace o jednotlivých opravách a úpravách se v pouºitých zdrojích li²í. Roku 1860 provedl rozsáhlou opravu Ignác Welzel za 600 zl. (Uhlí, 2012, Fuks, 2006). Roku 1867 (Fuks, 2006) nebo roku 1869 (Uhlí, 2012) Josef Umlauf provedl povrchovou úpravu. Roku 1894 provedla úpravu dispozice rma Gebrüder Rieger za 590 zl. Nástroj byl vy i²t n, nalad n a naintonován, byla opravena traktura, manuálová spojka, postaven nový m ch (Fuks, 2006). Roku 1915 provedla opravu varhan rma Synové Franze Kolba z Peka ova (Fuks, 2006). Roku 1917 byla provedena zm na dispozice, ²lo o vým nu Mixtury prvního manuálu (Fuks, 2006) nebo Zimbelu prvního manuálu (Uhlí, 2012) za Gambu 8' rmou Synové Franze Kolba z Peka ova (Fuks, 2006). Roku 1924 byla provedena renovace m chu (Fuks, 2006) nebo vým na starého m chu za nový (Uhlí, 2012) rmou Synové Franze Kolba z Peka ova (Fuks, 2006). Roku 1934 byl p ipojen nový ventilátor (Uhlí, 2012). Roku 1936 byla provedena rozsáhlá úprava dispozice (Uhlí, 2012). Celkovou rekonstrukcí varhany pro²ly v roce 1993 (Uhlí, 2012, Fuks, 2006). Byla spojená s áste ným návratem dispozice do p vodního stavu (Uhlí, 2012). Na rekonstrukci se podíleli varhaná i Karel Polá ek (Fuks, 2006), Karel Synek (Uhlí, 2012, Fuks, 2006), Bohumil šloutek (Uhlí, 2012, Fuks, 2006) dodal pí² aly Flétna 8' a Flétna 4' prvního manuálu (Fuks, 2006), Jan Kubát dodal pí² aly Cornetbas 3x a Violettu 4' (Fuks, 2006). Dal²í pí² aly dodala rma Laukhu z N mecka (Uhlí, 2012, Fuks, 2006): Zimbel 3x a Mixtura 5x prvního manuálu, Mixtura 3x druhého manuálu (Fuks, 2006). Zatím poslední oprava prob hla v roce 1996. Tu ud lal Ivan ƒervenka z Jakubovic (Fuks, 2006). 14

Tabulka 5.1: Dispozice nástroje Farní kostel sv. Michaela archand la v Králikách I. manuál (C f3, 50) Principal 8' Biara 8' Flétna 8' Quintadena 8' Viola 8' Salicional 8' Oktava 4' Flétna 4' Kvinta 2 2 /3' Superoktava 2' Rauschquinta 2x Mixtura 5x Zimbel 3x II. manuál (C f3, 50) Copula major 8' Principal 4' Copula minor 4' Violetta 4' Oktava 2' Quinta ²umivá 2x Mixtura 3x Pedál (C a, 18) Violon 16' Bourdon 16' Oktávbas 8' Principal 8' Oktavbas 4' Principal 4' Cornetbas 3x N které názvy rejst ík jiº nejsou itelné nebo jsou itelné jen áste n. 1 Chyb jící názvy jsou p evzaty z (Uhlí, 2007, s. 190). Je k dispozici manuálová spojka mechanická p etahovací. 5.2 Současný stav Stav ke dni 28. 1. 2015. První manuál jde ztuha. Jiº po vytaºení n kolika rejst ík je nutné hrát silou, po zapnutí mechanické spojky je hra na spodní manuál nesmírn obtíºná. Na druhý manuál se hraje pohodln. Oba manuály mají tichý chod, pedál je hlu ný jen mírn, p i h e i na velmi tichou registraci zvuk pedálnice neru²í. Na hlavním stroji jsou bohuºel jiº etné závady: ˆ V rejst íku Flétna 8' se zcela nerozezní pí² ala h, hes se rozeznívá pozd. ˆ V rejst íku Salicional 8' na tónech g1 a a1 zní Violetta 4' z druhého manuálu, pí² ala gis2 hlasit drn í. ˆ V rejst íku Quintadena 8' nehraje pí² ala s1. ˆ V rejst íku Biara 8' nehrají pí² aly od E po c1. Pí² ala s2 hlasit drn í. ˆ V rejst íku Principal 8' nehraje pí² ala cis1, nerozezní se zcela pí² aly hes a hes1. ˆ V rejst íku Superoktava 2' se zcela nerozezní pí² ala c2, na tónu cis3 jsou sly²itelné zvukové ne istoty, ale p i h e neru²í. 1 Viz B.4, např. fotografie IMGP3494.jpg. 15

Superoktava 2' repetuje od c2 zní c1, Rauschquinta 2x (skute n malá kvinta nad 1') repetuje od c1 zní c, Zimbel 3x repetuje od g1 zní g. Druhý manuál je tém v po ádku. V rejst íku Principal 4' se pí² ala c nerozezní zcela. Mixtura 3x repetuje od c zní C. Pedál je bohuºel také poruchový: ˆ V rejst íku Cornetbas 3x nehraje pí² ala D. ˆ V rejst íku Principal 8' nehrají pí² aly C a D, pí² ala H rezonuje do oktávy. Pí² ala e rezonuje do výchv vu, a to do té míry, ºe vytvá í necht nou iluzi tremola. ˆ V rejst íku Oktávbas 8', Principal 4' a Oktavbas 4' nehraje tón D. V rejst ících Violon 16', Bourdon 16', Oktávbas 8' a Oktavbas 4' zní klávesy gis a s jako Gis a Fis. Pí² aly Violonu 16' pot ebují chvíli na rozezn ní. Václav Uhlí ve své organologické zpráv uvádí: Podle sdělení varhanáře Ivana Červenky, který nástroj prohlížel, jsou zdrojem největších závad popraskané vzdušnice, které bohužel nebyly při poslední opravě ošetřeny. Důsledkem netěsností je nástroj intonačně nevyrovnaný a zejména v teplých letních měsících velmi labilní i v ladění. Vlivem netěsností kancel také dochází k přiznívání nežádoucích tónů. V nejhorším stavu je vzdušnice hlavního manuálu, která je velmi rozměrná a netěsnosti se na ní projevují ve větší míře než na ostatních vzdušnicích. Pokud by nebyly finanční prostředky na opravu všech vzdušnic, doporučoval bych začít v 1. etapě opravou vzdušnice hlavního stroje. Tato oprava by znamenala rozebrání celého I. manuálu včetně traktury a píšťalového fondu, odvoz vzdušnice do dílny, restaurování a zpětná kompletace spojená s úpravou intonace a ladění. (Uhlí, 2012) Náklady na opravu se dají odhadnout jen st ºí, ale z ejm se bude jednat o statisíce korun(uhlí, 2012). 5.3 Zvukové vlastnosti Nástroj zní v krásném prostoru kostela výborn. Bohaté rejst íkové obsazení nabízí ²iroký výb r barevných kombinací, které lze uplatnit jak p i h e repertoáru, tak i p i improvizaci. Pléno prvního manuálu zní velmi jasn, sv tle, vzdu²n ; po p idání pléna druhého manuálu (pomocí spojky) zvuk nástroje zmohutní a zní majestátn ji. V tichých registracích zn jí varhany jemn. Krásné jsou p edev²ím Copuly 8' a 4' druhého manuálu, které mají kulatý, medový zvuk. 5.4 Využití Varhany slouºí k doprovodu bohosluºebného zp vu 2, v minulosti bylo v kostele uspo ádáno n kolik varhanních koncert (Archiv M stského muzea Králíky, 2013). 2 Z osobního rozhovoru laskavě poskytnutého Mgr. Pavlem Plíškem, administrátorem Římskokatolické farnosti Králíky (28. 1. 2015). 16

5.5 Hodnocení Kralický nástroj je po zvukové stránce velmi zda ilý. Bohuºel jeho závady jsou jiº natolik váºné, ºe varhanní koncert by se tam dal hrát jen s obtíºemi. Z vý tu technických závad (sekce 5.2) je z ejmé, ºe stav nástroje se od poslední rekonstrukce zna n zhor²il a jiº pot ebuje odbornou opravu. Bohuºel peníze na takovou opravu zatím schází. 3 (Zvuková dokumentace je popsána v p íloze A.4, fotogracká v p íloze B.4.) 3 Z osobního rozhovoru laskavě poskytnutého Mgr. Pavlem Plíškem, administrátorem Římskokatolické farnosti Králíky (28. 1. 2015). 17

6. Městské muzeum Králíky 6.1 Historie Podle informa ní tabule M stského muzea v Králíkách: Tento šestirejstříkový renezanční varhanní pozitiv pochází z boční oratoře kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi a je Městskému muzeu v Králíkách zapůjčen na dvacet let, tzn. do roku 2020. Mezi odborníky je označován za jeden z nejstarších dochovaných nástrojů tohoto typu v Čechách. Byl postaven dosud neznámým varhanářem kolem roku 1640. Z tohoto období se v Čechách zachovalo jen několik většinou nekompletních nástrojů, a proto můžeme tento nástroj považovat za zcela unikátní. Pozitiv je sestaven z jednoduchého postamentu a píšťalové skříně, která je završena bohatě profilovanou korunní římsou zdobenou zubořezem. Zcela ojedinělé jsou původní řezby v manýristickém slohu s místně užitým perlovcem. Nesmírná historická hodnota je umocněna původními zdobenými cínovými píšťalami v prospektu. V postamentu je umístěna soustava dvou klínových měchů s původně řemenovým ovládáním. Vzácně zachovaná je dubová vzdušnice s konstrukčně originálními vějířovými kancelami. Rozsah klaviatury je 45 tónů s krátkou oktávou. Tento pozitiv je zrestaurován a funkční. Je to kulturní památka. (Archiv M stského muzea Králíky, 2000) Pozitiv je jednomanuálový mechanický zásuvkový. Na jeho horní ímse je uveden letopo et 1676. V roce 1884 byl p estav n Janem Macalem (zredukoval po et ad na t i Copula 8', Copula 4' a Principal 4', vloºil mezi postament a pí² alové pole podstavec s novou trakturou). V roce 2000 nástroj zrekonstruoval Ivan ƒervenka z Jakubovic (Uhlí, 2007, s. 155). Tabulka 6.1: Dispozice nástroje M stské muzeum Králíky Manuál (C c3, 45) Copula maj. 8' Portunal 4' Copula min. 4' Quinta 1 1 /2' Superoctava 1' Octava 2' Rejst íky jsou na pozitivu ozna eny pouze stopovou délkou. Názvy jsou p evzaty z (Uhlí, 2007, s. 155); na témºe míst je jako stopová délka Quinty uvedeno 2 /3', na samotném nástroji je rejst ík tuºkou ozna en jako 1 1 /2'. Nástroj má lad ní Werckmeister III. 1 1 Dle laskavého sdělení diecézního organologa prof. Václava Uhlíře. 18

6.2 Současný stav Stav ke dni 28. 1. 2015. Varhany jsou v perfektním stavu. Nemají tém ºádné závady, v rejst íku Quinta 1 1 /2' visí g1 pom ºe vytaºení sousedního rejst íku Octava 2' a v rejst íku Superoctava 1' ob as visí s2. M ch se nafukuje pomocí emenu, který jde tahat jen velmi t ºko. Proto je t eba mít s sebou zdatného kalkanta. 6.3 Zvukové vlastnosti Po zvukové stránce nástroj spl uje o ekávání. Zvuk v plénu je st íbrný, jisk ivý a to p edev²ím díky rejst ík m Quinta 1 1 /2' a Superoctava 1', jeº dodávají varhanám zvukovou korunu. V tiché registraci zn jí pln a kulat. Nevýhodou je prostor, ve kterém nástroj stojí: akustika je suchá a v malém sále zn jí p edimenzovan. 6.4 Využití Nástroj se nyní nachází v M stském muzeu, proto neslouºí liturgii. Bývá ale vyºíván koncertn a to p edev²ím v rámci Orlicko-kladského varhanního festivalu (Skácelová, 2011). 6.5 Hodnocení Na pozitiv se hraje skv le. Chod je lehký a vyrovnaný. Vzhledem k výbornému stavu je spolehlivý, a tudíº se skv le hodí ke koncertním ú el m. Výhodou toho, ºe se nástroj nachází ve vnit ních prostorách muzea, je teplo, takºe na n j lze hrát pohodln i v zimním období. Nejlépe na tento nástroj vyzní eská barokní a klasicistní tvorba (manualiter). (Zvuková dokumentace je popsána v p íloze A.5, fotogracká v p íloze B.5.) 19

7. Děkanský kostel sv. Václava v Lanškrouně 7.1 Historie Kostel byl postaven ve 14. století, p vodn byl zasv cen Pann Marii. Kolem roku 1393 byl ke kostelu p enesen i augustiniánský klá²ter, ze kterého dnes z staly jen dv místnosti (jedna byla z ejm kapitulní sí, druhá byla sakristie). V roce 1645 kostel vyho el. Po t icetileté válce se za al vyho elý chrám opravovat. P istav la se bo ní lo (1653), v roce 1768 byla zbudována na západní stran kostela nová v º. V letech 1996 1998 zde prob hla rozsáhlá rekonstrukce. Na k ru stojí dvoumanuálové mechanické zásuvkové varhany s krátkou oktávou, pravd podobn z dílny kralického varhaná e Jana Bohumíra Hälbiga mlad- ²ího (Uhlí, 2007, s. 206). Nástroj je vsazen do impozantní varhanní sk ín, pozitiv je v zábradlí k ru. Toto řešení nacházíme u kralické školy jen zřídka, protože zpravidla se u větších nástrojů stavěly skříně třídílné. (Uhlí, 2007, s. 206) B hem let u nástroje prob hlo n kolik oprav. V roce 1995 prob hla celková rekonstrukce varhan, kterou provedl Bohumil šloutek mlad²í. Byla ponechána pouze sk í, vzdu²nice pedálu a hlavního stroje. V²e ostatní (pí² alový materiál, vzdu²nice pozitivu, traktury a dal²í) bylo nahrazeno kopiemi. Pí² aly dodal Jan Kubát mlad²í (Uhlí, 2007, s. 206). Tabulka 7.1: Dispozice nástroje D kanský kostel sv. Václava v Lan²kroun I. manuál (C c3, 45) Principál 8' Biara 8' Flétna 8' Quintadena 8' Gamba 8' Salicionál 8' Oktáva 4' Kvinta 2 2 /3' Superoktáva 2' Kvinta ²umivá 1 1 /3' Mixtura 5x 1' II. manuál (C c3, 45) Kopula 8' Principál 4' Kopula 4' Oktáva 2' Kvinta ²umivá 1 1 /3' Pedál (C a, 18) Subbas 16' Oktávbas 8' Kvintbas 5 1 /3' Kornet 3x 4' Je k dispozici manuálová spojka mechanická p etahovací. 7.2 Současný stav Stav ke dni 17. 2. 2015. 20

Tento výte ný nástroj je tém bez závad. Oba manuály jsou zcela v po ádku, v pedálu nejde vypnout rejst ík Subbas 16'. Ob as se zasekne manubrium Kornetu 3x 4' a vytáhne se s ním i Kvintbas 5 1 /3'. V²echny pedálové rejst íky zní na klávesách s a gis jako Fis a Gis. Na varhany se hraje znamenit. Mají sice trochu t º²í, ale vyrovnaný chod, mechanika manuál je tichá. Po vytaºení manuálové spojky je hra obtíºná. Pedál má chod lehký, hluk pedálnice neru²í ani v tiché h e. 7.3 Zvukové vlastnosti Nástroj je po zvukové stránce výborný a je jedním z nejlep²ích na Ústeckoorlicku. Pléno je mohutné, strhující a velmi jasné. Je ²koda, ºe varhaník nesly²í pléno v plné síle, nebo sedí pod ímsou sk ín hlavního stroje, která tomu brání. V tichých registracích zní pln a meditativn. Varhany nabízejí slu²ný výb r rejst ík, takºe je zde k dispozici mnoho barevných kombinací. Z pedálových rejst ík budí pozornost nejvíce Kornet 3x 4', který je velmi hezky naintonovaný a velmi pr razný, takºe snadno p ehlu²í zbývající rejst íky pedálu. Zajímavé jsou Copula 4' druhého manuálu a Flétna 8' prvního manuálu, které mají temný tón. Principál 8' zaujme svým bohatým, kulatým zvukem. 7.4 Využití Díky svým skv lým zvukovým moºnostem a bezvadnému stavu slouºí varhany nejen k liturgickým ú el m (sólové h e a doprovodu kongregace i chrámového sboru), 1 ale i ú el m koncertním, a to p edev²ím v rámci Orlicko-kladského varhanního festivalu (Infocentrum Lan²kroun, 2013). Pravideln se zde konají i adventní koncerty (Li²ková, 2009). 7.5 Hodnocení Tento po v²ech stránkách výborný nástroj ocení jist v²ichni interpreti. Díky svému bohatému rejst íkovému vybavení i velmi dobrému stavu se skv le hodí pro koncertní ú ely, navíc dobrá akustika kostela s dlouhým dozvukem zaru uje opravdu nev²ední záºitek. Lan²krounský nástroj od sv. Václava mohu jen doporu it. (Zvuková dokumentace je popsána v p íloze A.6, fotogracká v p íloze B.6.) 1 Dle laskavého sdělení paní Anny Gregorové, pastorační asistentky děkanství Lanškroun, dne 17. 2. 2015. 21

8. Filiální kostel sv. Anny v Lanškrouně 8.1 Historie Kostel sv. Anny byl zaloºen roku 1700 a roku 1705 byl dostav n. Chrám je jednolodní, v barokním slohu. V sou asné dob je v t²ina mobiliá e u restaurátor z stal oltá a varhany na d ev né krucht ( ímskokatolická farnost d kanství Lan²kroun, r. neuveden). 1 Zásuvkový pozitiv postavil pravděpodobně Christoph Siegmund Klembt z Kroměříže v roce 1703 (Uhlí, 2007, s. 205) (datace na spodní straně středové části prospektového štoku.) (Valenta, 2012a) Varhany jsou zasazeny do zdobené barokní sk ín, hrací st l je umíst n v zadní ásti postamentu. Mají krátkou oktávu, zásuvkovou vzdu²nici a mechanickou trakturu. V 19. století byl k varhanám dostav n pedál (krátká oktáva, rozsah C a, 18 pí² al). Pedálové pí² aly byly umíst ny po pravé stran k ru za nástrojem. Pozitiv m l dva klínové m chy na ovládání emeny. (Valenta, 2012a) Podle nápis na víku ventilové komory, ventilech, pí² alnici apod.(valenta, 2012a) byl nástroj v minulosti mnohokrát opravován zm ny provedl roku 1863 Amadeus Hanisch, 1882 Franz Alois Hanisch, 1889 Franz Alois Hanisch mlad²í a roku 1942 Karl Tejkl (Uhlí, 2007, s. 205). Poté se v²ak nástroj nechal dlouho bez údrºby a postupem asu zchátral. Nástroj utrpěl dlouhodobou neúdržbou a neodbornými zásahy, byl napaden aktivním červotočem ve všech dřevěných částech, zejména vzdušnice hlavního stroje. Přes značný stupeň poškození (píšťaly jsou deformované, Principál 4 je přetřen stříbřenkou) se však zachoval ve stavu umožňujícím návrat k původní zvukovosti. Výřezy lábií nebyly plošně zvyšovány, původní tlak byl relativně nízký, mezi 50 55 mm vod. sloupce. Nástroj byl laděn v chortónu, tj. cca 465 Hz. Pokud došlo ke změnám původní dispozice, jedná se o krácení a přesazování, v některých případech o prodlužování píšťal ve snaze prohloubit ladění, patrně na konci 19. století. Patrně v té době byla také odstraněna jedna řada dvouřadého registru Sesquialtera, ze které zůstala malá kvinta, repetující na C 2, otvory pro terciovou řadu ve štoku byly přelepeny kůží. V ostatních registrech bylo několik píšťal nepůvodních, několik chybělo. (Valenta, 2012a) V letech 2006 2008 prob hla rekonstrukce varhan, kterou provedl Rudolf Valenta ze Zbraslavi u Prahy (Uhlí, 2007, s. 205). P i rekonstrukci byl odstran n pedál a emeny klínových m ch (z staly po nich jen otvory ve varhanní sk íni), byl dodán nový m ch a elektrický ventilátor. 8.2 Současný stav Stav ke dni 17. 2. 2015. 1 Text na uvedené stránce pochází z těchto zdrojů: (Sekotová, 2002) (Krejčí, 2002) (Cibulka a Sokol, 1935), nicméně v rámci stránky není uváděno u jednotlivých poskytovaných informací, ze kterého z těchto zdrojů pochází. 22