Analýza nabídky školkařských výpěstků z hlediska potřeby ZAKA - dřeviny

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Analýza nabídky školkařských výpěstků z hlediska potřeby ZAKA - dřeviny Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Doc. Ing. Pavel Šimek Ph.D. Vypracovala Jana Žáková Lednice 2008

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza nabídky školkařských výpěstků z hlediska potřeby pro ZAKA - dřeviny vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici dne 5.7.2008 Podpis zpracovatele bakalářské práce 2

Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat všem školkařům, za poskytnutí údajů, svému vedoucímu bakalářské práce Doc. Ing. Pavlu Šimkovi Ph.D. za inspirativní myšlenky, Ing. Lukáši Lattenbergovi za pomoc při zpracování databáze, Ing. et Bc. Antonínu Vantuchovi za pomoc při zpracování materiálů z PDF a za trpělivost. 3

Obsah Obsah... 4 1. Úvod... 7 2. Cíl práce... 8 3. Metodika... 9 3.1 Metodika sběru dat... 9 3.2 Metodika vytváření souboru dat... 9 3.3 Metodika hodnocení nabídky školkařských výpěstků... 10 3.4 Metodika hodnocení dodržování ČSN 464902-1... 11 4. Literární přehled... 12 4.1 Výpěstky okrasných dřevin... 12 4.2 Všeobecné ukazatele jakosti... 12 4.2.1 Velikostní parametry školkařských výpěstků... 12 4.2.2 Roztřídění dřevin... 13 4.2.3 Technika přesazování... 13 4.2.4 Vliv normy ve vztahu k obalům rostlin a kořenovým systémům... 14 4.2.5 Kvalitativní parametry výpěstků... 15 4.2.6 Odborné termíny pro školkařské výpěstky a jejich tvary... 15 4.3 Školkařství v České republice... 17 4.3.1 Stav školkařské výroby vzhledem k počtu školkařských podniků... 18 4.3.2 Rozložení pěstebních ploch v ČR a srovnání s lety předcházejícími... 18 4.3.3 Pozitivní trendy ve zvyšování školkařské výroby... 19 4

4.3.4 Zhodnocení produkce školkařských výpěstků v ČR... 20 4.3.5 Klasifikace školek v ČR... 22 4.4 Svaz školkařů České republiky... 23 5. Výsledky a statistické hodnocení práce... 24 5.1 Nejčastěji nabízené školkařské výpěstky... 24 5.2 Počet kusů výpěstků na skladech ve školkařských podnicích... 26 5.3 Školkařské firmy s nejširším sortimentem výpěstků... 27 5.4 Podíl výpěstků na trhu z hlediska typu školkařského výpěstků... 28 5.5 Zastoupení školkařských výpěstků na trhu z hlediska jejich pěstebního tvaru... 29 5.6 Nejčastěji nabízené výšky školkařských výpěstků... 31 5.7 Nejčastěji zastoupené taxony a jejich producenti... 32 5.7.1 Thuja occidentalis... 32 5.7.2 Picea abies... 33 5.7.3 Chamaecyparis lawsoniana... 33 5.8 Školkařské výpěstky a zhodnocení jejich vztahu k ceně... 34 5.8.1 Celkově nejdražší taxony na trhu... 34 5.8.2 Srovnání ceny nejčastěji nabízeného výpěstku... 34 5.9 Dodržování ČSN 464902-1... 35 6. Diskuze... 36 6.1 Diskuze k metodické a literární části práce... 36 6.2 Diskuze k výsledkům práce... 36 7. Závěr... 38 8. Resumé... 39 5

9. Seznam použitých pramenů... 40 9.1 Seznam použité literatury... 40 9.2 Související legislativa a předpisy... 41 9.3 Seznam použitých internetových dokumentů... 41 10. Seznam tabulek a grafů... 42 10.1 Seznam tabulek... 42 10.2 Seznam grafů... 42 11. Seznam příloh... 43 6

1. Úvod Při každodenní práci zahradního architekta je velmi důležité ovládat současný sortiment rostlin, který je na trhu k dispozici. Dřeviny jsou velmi výrazným kompozičním prvkem v krajinných ekosystémech, stejně tak i v zahradní a krajinné architektuře. Znalost jejich vlastností a charakteristik jednotlivých rodů je pro zahradního architekta velmi důležitá. Je tedy jasné, že uplatnění dřevinných prvků v prostoru musí být také vázáno na určitá pravidla. Tyto zásady je možné brát z hlediska ekologických nároků stanoviště, vzhledu školkařského výpěstku, ale také z hlediska ekonomického. Management zahradní architektury musí skloubit tyto možnosti dohromady a vytvořit varianty přijatelné pro všechny strany, jak už pro strom, tak pro investora. K vytvoření optimálních možností pro jejich výběr je možno čerpat informace a potřebné hodnoty o vlastnostech taxonu v odborných knihách, ne však z hlediska cenového nebo konkrétních parametrů školkařských výpěstků. Tyto podklady jsou samostatně dostupné přímo od školkařů nebo na internetu. Jejich společná publikace ale v současné době na trhu neexistuje. Proto je tedy velmi obtížné zjistit společný soupis nabídek více školkařských firem a zvážit optimální podmínky, nejvýhodnější možnosti pro nákup školkařského výpěstku. Hlavním cílem této bakalářské práce je proto založení databáze školkařů v České republice a zjištění příslušných hodnot u konkrétních taxonů. Tato databáze bude dále sloužit jako orientační bod v produkci školkařů. Jedná se konkrétně o ucelenou nabídku taxonů, jejich parametry, nabízené množství a cenu na trhu. Tato konkrétní data jsou potom dále využitelná při práci zahradního architekta přímo při navrhování konkrétních jedinců do prostoru. Dalším z cílů práce je zhodnocení školkařů po stránce dodržování Dle ČSN 464902 1 (školkařské normy) z hlediska publikace a poskytování všech hodnot uvedených v této normě. Jedná se o stanovení míry posuzování výpěstku v okrasných školkách a jejich následné využití v prezentaci taxonu. 7

2. Cíl práce Cílem práce bylo provést anketu mezi školkaři v České republice a získat data aktuální nabídky školkařských výpěstků za dvě období. Data vyhodnotit a stanovit základní nedostatky v nabídkách jednotlivých školkařů. Stanovit pracovní závěry ke zjištěnému sortimentu z hlediska jeho uplatnění pro potřebu ZaKA. Seznam bude také sloužit jako nabídka po zahradní a krajinné architekty při zjišťování optimální nabídky školkařských výpěstků. 8

3. Metodika 3.1 Metodika sběru dat Vzhledem k rozsahu práce, který byl stanoven na specifikaci dřevin v okrasných školkách, bylo přistoupeno k čerpání zásadních a zdrojových informací ze soupisu školkařů na stránkách Svazu školkařů České republiky. Tento seznam byl pak dále doplněn o jména, která byla získána z odborných časopisů, internetu nebo také z odborných výstav. Jednalo se tedy o 170 školkařů, kteří byli obesláni s žádostí o poskytnutí údajů, tedy o ceníky vlastní produkce okrasných dřevin. Součástí ceníků měly být všechny dostupné údaje o taxonech zjištěné školkařem nebo jeho tradičně uváděné hodnoty. Předpokládaná úspěšnost byla 50 %, ta byla posléze potvrzena. Z počtu respondentů byly tři školkařské firmy zaměřeny čistě na ovocné dřeviny. Do výsledků počítány nebyly. Do konečného hodnocení bylo zahrnuto 79 školkařských podniků. Jedná se o nabídku školkařů v České republice. Nabídka dovozců vyhodnocována nebyla. Materiál byl sesbírán v období jaro 2007 a podzim 2007. 3.2 Metodika vytváření souboru dat Vybrané hodnoty od jednotlivých školkařů byly seřazeny podle abecedně řazeného seznamu školkařů. Jednotlivé taxony pak podle nomenklatury a podle školkařské normy povolených zkratek. Taxony jsou řazeny do samostatných sloupců podle rodu, druhu a kultivaru. Následují sloupce, které postupně členění dřeviny do výškových nebo šířkových kategorií, popřípadě podle obvodu kmínku. Typ dřeviny z hlediska obalu, ve kterém je dodáván. V případě kontejnerovaných nebo hrnkovaných jedinců rozměr jejich nádoby. Dalším kritériem bylo rozčlenění výpěstků podle školkařem uváděné hodnoty a to do pěstebních tvarů. Pro zhodnocení četnosti výpěstků na trhu byla zavedena i hodnota množství jednotlivých taxonů na skladu v okrasných školkách. A konečným kritériem hodnocení byla i cena dřeviny. Seznamy školkařských výpěstků v PDF byly zpracovány programem Abby fine reader, který převádí data do formátu.xls 9

Data byla upravována do tabulek dle ČSN 464902-1 Výpěstky okrasných dřevin, Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti. Pro správnost názvu jednotlivých taxonů byla vzorem publikace Praktická dendrologie 1,2 (Hieke, 1978) a také internetové stránky www.dendrologie.cz. 3.3 Metodika hodnocení nabídky školkařských výpěstků Vzhledem k velkému objemu dat byl zvažován program Microsoft Access, ale s přihlédnutím na kompatibilitu zpracovaných dat dostal přednost program Excel verze Office Home 2007. Data byla vyhodnocena pomocí kontingenčních tabulek v programu Excel a z těchto výsledků dále utvořeny analýzy současného stavu školkařtví a uvedeny grafy, které zpracovávají tyto problémy: Nejčastěji nabízené školkařské výpěstky. Zde bylo počítáno s výskytem dřevin hodnocených do druhů od všech školkařů. Byly uvažovány všechny výšky, baly a pěstební tvary dřevin. Počet kusů taxonů v okrasných školkách. Hodnoceny jsou všechny dřeviny do podtaxonů na skladech v okrasných školkách a jejich množství. Školky s nejširším sortimentem. Hodnotí všechny okrasné školkaře z hlediska počtu nabízených výpěstků do podtaxonů. Podíl výpěstků na trhu z hlediska typu školkařského výpěstků. Pracuje s dřevinami do podtaxonů a zpracovává počet balových, prostokořenných, hrnkových, kontejnerovaných rostlin nebo rostlin v sadbovačích Zatoupení školkařských výpěstků na trhu z hlediska jejich pěstebního tvaru. Hodnoceny jsou všechny dřeviny do podtaxonů. Nejčastěji nabízené výšky školkařských výpěstků. Hodnotí dřeviny do druhů Nejčastěji zastoupené taxony a jejich producenti. Hodnocení je prováděno v rámci druhů. 10

Školkařské výpěstky a zhodnocení jejich vztahu k ceně. Hodnoceny jsou výpěstky do podtaxonů Dodržování ČSN 464902-1. Hodnotí respondenty v rámci školkařských firem. 3.4 Metodika hodnocení dodržování ČSN 464902-1 Vzhledem k posbíraným datům od jednotlivých školkařů je velmi zajímavou veličinou i hodnocení dodržování normy z hlediska korektnosti uvedených informací, které jednotliví školkaři poskytli. Hodnocení je zpracováno v tabulce, kde jsou uvedeny veličiny jako název taxonu (rozčlenění na rod, druh a kultivar), výška (šířku,obvod kmínku), uváděný obal rostliny, uvedené množství rostlin, kterými školka disponuje, tvar výpěstku (popř. uvedení počtu výhonů), údaje o přesazování a cena. Toto hodnocení je následně zpracováno v tabulce. 11

4.Literární přehled 4.1 Výpěstky okrasných dřevin Dle ČSN 464902 1 (2001), Výpěstky okrasných dřevin platí pro výrobu a dodávání školkařských výpěstků tj. listnatých a jehličnatých stromů a keřů, ovíjivých a pnoucích dřevin a růží, které jsou určeny k výsadbám na trvalé stanoviště nebo k dalšímu pěstování. Tato norma odpovídá technickým požadavkům DIN. Byla zpracována v souladu a s přihlédnutím k jakostním normám a pěstebním předpisům, které jsou platné v zemích EU. 4.2 Všeobecné ukazatele jakosti Dle ČSN 464902 1 (2001) dřeviny, které se uvádějí do obchodu, musí odpovídat těmto ukazatelům jakosti. Odchylky od těchto ukazatelů jakosti (např. tvarem růstu, velikosti nádob atd.) vyžadují výslovnou dohodu mezi dodavatelem a odběratelem. Dřeviny, které nevyhovují těmto požadavkům jsou pro výsadbu nevhodné a nesmějí být nabízeny ani obchodníkům, ani konečným spotřebitelům. Pokud není uvedeno jinak pocházejí informace z této výše zmiňované normy. 4.2.1 Velikostní parametry školkařských výpěstků Výška, šířka, počet a délka výhonů, rozvětvení, obrost a rovněž olistění nebo jehličí musí odpovídat druhu/kultivaru v příslušném stáří a mít navzájem vyvážený poměr. To platí i pro poměr podnože k roubu, kmenu ke koruně a pro stavbu koruny. Stanovené velikosti obsahují toleranci (velikost od do), která je nezbytná pro racionální a odborné třídění výpěstků. Třídění je korektní, jestliže všechny 12

rostliny jednoho stupně třídění vykazují udanou nejmenší velikost. Pokud je stanoven jen jeden údaj velikosti, měří se druhy/kultivary rostoucí do výšky v dosažené výšce od země a rozkladitě rostoucí v průměrné šířce. Obvod kmene se měří ve výšce 1 metr nad zemí. U vícekmenných dřevin se udává celkový obvod kmene ze součtu obvodu jednotlivých kmenů. 4.2.2 Roztřídění dřevin Roztříděné dřeviny musí být v každé třídící jednotce (např. svazek) opatřeny trvanlivou jmenovkou. Z popisu musí jednoznačně vyplývat: rod, druh, kultivar (latinský název případně název nezaměnitelně zkrácený) tvar výpěstku údaje o přesazování (např. 3 přesazované) třídění (například výška v cm 30 40, průměr kořenového krčku 8 10, počet výhonů 3) Růže jakostní třídy B je třeba označit výslovně jako takové, bez dodatků. Na jmenovkách stačí pro označení zkratka B. 4.2.3 Technika přesazování Dřeviny musí být s ohledem na půdní poměry a přesazovací techniku přesazovány tak často, aby po odborné výsadbě, potřebném řezu a následné péči byl zaručen vývin typického habitu v požadovaném růstovém tvaru. Přesazení znamená vyjmutí rostliny z půdy a zasazení na jiném místě. 13

Podřezání znamená přerušení kořenů od okolní půdy a ponechání rostliny na místě. Podřezání nenahrazuje přesazení. Pěstování musí probíhat podle pěstebních směrnic Svazu školkařů ČR a v nich stanovených minimálních sponech (odstupech). 4.2.4 Vliv normy ve vztahu k obalům rostlin a kořenovým systémům Kořeny musí být dobře vyvinuty a jejich stav musí odpovídat vzrůstu, druhu či kultivaru, stáří, půdním poměrům a pěstování. Zemní baly musí být velké přiměřeně druhu/kultivaru a velikosti rostliny i půdním poměrům a pokud možno rovnoměrně prokořeněné. Je třeba je opatřit s výjimkou pěnišníků a azalek balovou plachetkou a mohou být navíc zajištěny balicími kroužky. Jako balová plachetka a balicí kroužky jsou přípustné jen takové materiály, které nejpozději za půldruhého roku po výsadbě v půdě převážně zetlejí a neovlivní další růst kořenů dřevin. Pro drátěné balení je nutno použít nepozinkované drátěné pletivo (pokud možno žíhané) nebo drátěný koš. U kontejnerových rostlin (KO) musí být velikost nádoby v přiměřeném poměru k velikosti rostliny. Dřeviny vysazovat tak, aby kořeny v nádobách byly přirozeně utvořené. Obsah nádoby musí být nejméně 1,5 litru a musí být dobře prokořeněný. Rostliny vypěstované v menších nádobách objemu do 1 litru se označují jako rostliny hrnkované (H). Kontejnerové a hrnkované rostliny musí být pravidelně přesazovány, aby se zabránilo kořenovým deformacím tj. ohýbání kořenů a jejich stáčení do spirály, tvoření kořenových uzlů a pod. V písemném styku, v nabídkách a účtech, na jmenovkách a dodacích listech je třeba uvádět objem nádoby. U mladých rostlin a u podnoží nemusí být tento údaj uveden. Pěstování dřevin v mřížových hrnkách je nepřípustné. Dle ČSN 83 9001 (1999) je za kontejnerovaný výpěstek je považován 14

výpěstek vypěstovaný v kontejneru (nádobě, obalu). Prostokořenný výpěstek je výpěstek expedovaný bez zemního balu. Výpěstek s balem je výpěstek vypěstovaná ve volné půdě a expedovaný se zemním balu. Zemní bal nebo kořenový bal je soudržná část zeminy na kořenovém systému, která se ponechává rostlině při vyzvednutí z půdy nebo při vyjmutí z pěstební nádoby, pěstebního obalu apod. 4.2.5 Kvalitativní parametry výpěstků Dřeviny nesmějí vykazovat žádné nedostatky a poškození, způsobené chorobami, škůdci nebo pěstebními opatřeními, které by snižovaly hodnotu nebo způsobilost pro předpokládané použití. Musí být tak zdravé, vyzrálé, otužilé, aby nebylo ohroženo jejich ujmutí a další růst. Dřeviny musí být druhově a odrůdově správně označeny. Štěpování (rouby, očka) musí být dobře přirostlá; poměr podnože k roubu vyvážený. 4.2.6 Odborné termíny pro školkařské výpěstky a jejich tvary Dle ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství Terminologie Základní odborné termíny a definice je pojem školkařský výpěstek chápán jako semenáček nebo sazenice vypěstovaná ve školce, se stanovenými kvalitativními parametry samotný výpěstek potom jako sazenice vypěstovaná školkařskými technologiemi. Pokud není dále uvedeno jinak pocházejí informace z ČSN 464902 1 (2001). Keře jsou rozvětvené, bezkmenné tvary výpěstků s více výhony. Špičáky jsou tvary stromovitě rostoucích dřevin bez koruny. Dle ČSN 83 9001 (1999) jsou špičáky chápány jako mladé, jednovýhonové školkařské výpěstky listnatého stromu bez koruny. Pyramidy jsou tvary stromovitých dřevin, které rostou přirozeně pyramidálně 15

nebo s takto od země upravovaným obrostem s minimální výškou 150 cm. Dle ČSN 83 9001 (1999) je pyramida školkařský výpěstek listnatého stromu s jedním terminálním výhonem, který má spodní větve nasazené na kořenovém krčku nebo maximálně do 40cm nad ním. Tento název neoznačuje tvar koruny dospělého stromu. Dle ČSN 83 9001 (1999) kmenné tvary stromu jsou školkařským výpěstkem listnatého stromu s kmenem a korunou, rozlišují se na zákrsek (báze koruny je ve výšce kmene 0,6 až 0,8 m), čtvrtkmen (báze koruny je ve výšce kmene 0,9 až 1,1 m), polokmen (báze koruny je ve výšce kmene 1,3 až 1,5 m), vysokokmen (báze koruny je ve výšce kmene 1,8 až 2 m), alejový strom (báze koruny je ve výšce kmene minimálně 2,3 m). Dle ČSN 464902 1 (2001) jsou vysokokmeny tvary stromovitých dřevin s kmenem a korunou. Solitérní dřeviny jsou jednotlivé výpěstky charakteristicky rostoucí, s druhově specifickým obrostem, případně musí mít odpovídající korunu. Musí být pěstovány ve sponech, které umožňují jejich typický vzrůst a další přesazení. Dřeviny pro živé ploty jsou stromovitě nebo keřovitě rostoucí dřeviny, vhodné svými růstovými vlastnostmi k řezu a tvarování. Ovíjivé a pnoucí dřeviny jsou dřeviny, jejichž zvláštní růstové vlastnosti spočívají v samostatném popínání nebo ovíjení po opěrných konstrukcích Podrobné značení ve školkařské výrobě je uvedeno v Tab.1 Tab.1 Pěstební typy a tvary dřevin Pojem německá zkratka zkratka EDV a DIN 18916 česká zkratka anglicky mladé rostliny Jpf Mlr. young plants, liners Lehký keř prostokořenný lstr LSTR Lkeř Buying young, shrub (bush) keř nízký, zakrslý Str STR Zkeř small, dwarf bush 16

keř standardní Bu BU Keř bare rooted bush prostokořenný kmenné tvary keřů Ktk bushy head standards lehký špičák prostokořenný lhei Lšp buying young tree špičák prostokořenný Hei HEI Šp partly trained tree keřové tvary stromů Stbu STBU Kts multistemmed trees pyramidy Pyr pyramid, feathered kmenné tvary stromů stem standards (trees) nízkokmen Nk short st tree polokmen Ha HA Pk half st standard vysokokmen H H Vk tall trunk tree stromy s průběžným kmenem Vk p central leader standards stromy s kulovitou Vk ku branched head stromy s převislou Vk př weeping standards Solitérní dřeviny Sol SOL Sol solitary standards (trees) dřeviny pro živé ploty He HE Džp tree (shrub) hedges ovíjivé a pnoucí Clbg GLBG Pnd climbing plants 4.3 Školkařství v České republice Dle Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství České republiky pro komoditu okrasné rostliny (2007) nejsou přesné údaje o produkci okrasného školkařství ve světovém i evropském měřítku předmětem podrobných a pravidelných statistických šetření. Nejucelenější přehled o stavu současného okrasného zahradnictví obsahuje statistická ročenka Association Internationale des Producteurs de l Horticulture. Ta je na základě dat, zaslaných jednotlivými členskými organizacemi, každoročně obnovována. Data, ze kterých bylo čerpáno, pocházejí ze šetření Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice (VÚKOZ, Průhonice). Potřebné údaje o produkci školkařských výpěstků v ČR poskytlo v roce 2006 celkem 228 školkařských podniků. Na základě číselných údajů Státní 17

rostlinolékařské správy o registrovaných podnicích a podle informací zástupců Svazu školkařů ČR a Sdružení lesních školek byly kvalifikovaným odhadem upraveny základní údaje o velikosti výrobní základny a výši produkce všech skupin školkařských výpěstků pouze v roce 2003 a částečně i v roce 2005. 4.3.1 Stav školkařské výroby vzhledem k počtu školkařských podniků V roce 2005 se v ČR rozvíjely další školkařské podniky a firmy. Toto bylo doprovázeno růstem produkce okrasných školkařských výpěstků téměř ve všech sledovaných hodnotách. Podle informací Státní rostlinolékařské zprávy bylo v ČR v roce 2003 registrováno 993 podniků zabývajících se produkcí nebo distribucí školkařských výpěstků. V roce 2005 bylo registrováno 1411 podniků a ke konci října 2007 již 1541 podniků, které produkují nebo nakupují a uvádí do oběhu materiál okrasných, ovocných a lesních dřevin. 4.3.2 Rozložení pěstebních ploch v ČR a srovnání s lety předcházejícími Rozložení pěstebních ploch je v České republice značně nerovnoměrné. Největší výměry ploch pro produkci dřevin ve volné půdě a v kontejnerech jsou v regionech Středočeském a Pražském (528 ha), Východočeském (414 ha), Severomoravském (275 ha), Jihomoravském (223 ha). Naopak nejmenší produkční plochy jsou v regionu Západočeském (55 ha), Jihočeském (18 ha) a Severočeském (145 ha). Výměra zaškolkovaných pěstebních ploch se v roce 2005 rozšířila na 1113,7 ha Na této výměře se však pěstovaly jak okrasné dřeviny, tak i ovocné výpěstky a sazenice lesních dřevin. Dle Obdržálka (2006) se v roce 2003 plocha, na níž byly pěstovány čistě okrasné dřeviny pohybovala na 653 ha z celkově zaškolkované půdy o rozloze 981,3 ha. Vedle venkovních pěstebních ploch vykazovaly školkařské závody rovněž produkci na krytých plochách. V roce 2005 činila plocha skleníků 12,9 ha, zvýšily se plochy foliových krytů z 7,7 ha v roce 2003 na 10,4 ha a mírně se snížily plochy pařeništních záhonů na 3,6 ha. Trendem posledních let je zvyšování ploch 18

energeticky úspornějších foliových krytů na úkor zasklených ploch. Tento vývoj je ovlivněn především s růstem cen energie, které jsou spojeny s vyššími vstupními náklady na realizaci a vybavení skleníků. 4.3.3 Pozitivní trendy ve zvyšování školkařské výroby Dle Obdržálka (2006) lze při posuzování velikosti produkce jednotlivých skupin školkařských výpěstků po roce 2000 vidět jako příznivý trend nárůstu produkce. Především u skupin listnatých keřů, listnatých stromů a dále jehličnatých stromů. Výrazným trendem je ale také dle Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství České republiky pro komoditu okrasné rostliny (2007) zvyšování ploch pro dřeviny v kontejnerech a také zvyšování zaškolkovaných ploch. Tím pádem i nárůst množství školkařských výpěstků. Tyto skutečnosti jsou v důsledku dány zejména: zvýšením intenzity výroby jak při pěstování ve volné půdě, tak především v kontejnerech a tím nepřímo i ke zlepšení kvality dřevin domácí produkce. Tento stav je možno také chápat jako důsledek konkurence mezi výrobci a hlavně jako důsledek nárůstu dovozů školkařských výpěstků se zemí EU, zvýšením požadavků obchodních řetězců, zahradnických center a realizačních podniků na unifikaci kontejnerovaných výpěstků, upřednostňování vzrostlých okrasných dřevin z volné půdy i z kontejnerů ze strany potenciálních odběratelů možnosti získat vysoce kvalitní hnojiva a substráty pro kontejnerované rostliny vysokým výkonem mnohých moderních technických prostředků sadbovacími jednotkami a nádobami z účinného a trvanlivého materiálu pro pěstování a přezimování rostlin v kontejnerech 19

Dle Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství České republiky pro komoditu okrasné rostliny (2007) bez ohledu na vyšší vstupní investice při zakládání a technickém vybavení kontejnerových ploch se jeví v našich výrobních a ekonomických podmínkách technologie pěstování dřevin v kontejnerech výhodnější především pro menší školky. Dle Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství České republiky pro komoditu okrasné rostliny (2007) se v několika našich špičkových školkách v současné době značně rozšířil komerčně nabízený sortiment dřevin a trvalek. Stále však dochází k disproporcím mezi poptávkou sadovnických podniků na množství, velikost, sortimentální skladbu školkařského materiálu a tržní nabídkou výpěstků produkovaných v českých školkách. Tyto problémy mnohdy vyplývají z nedostatečné znalosti sortimentu dřevin ze strany samotných projektantů a mnohých realizátorů. Řada realizátorů a projektantů pak upřednostňuje výpěstky z dovozu například díky reklamě, pružné nabídce zahraničních firem, doposud i vyšší kvalitě především vzrostlého školkařského materiálu, snadnější kompletaci širších objednávek a konečně i cenovému zvýhodnění při odběrech větších sérií výpěstků. 4.3.4 Zhodnocení produkce školkařských výpěstků v ČR Pokud není dále uvedeno jinak, pocházejí informace ze Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství České republiky pro komoditu okrasné rostliny (2007) Z produkce kmenných tvarů listnatých stromů, tj. stromů s obvodem kmene do 8-10 cm, v objemu 0,41 milión kusů v roce 2000 lze odhadnout 60 % podíl rozpěstovaných kmenných tvarů domácích druhů listnatých stromů, tj. 210 tisíc kusů, a 30 % podíl hotových výpěstků stromů, tj. přibližně 18,4 tisíc kusů. U těchto dvou skupin výpěstků listnatých stromů vhodných pro revitalizační programy tento podíl z celkového objemu produkce listnatých stromů 1,1 mil. ks činil přibližně 656 tis. ks výpěstků. V roce 2003 bylo vyprodukováno přibližně 396 tisíc kusů kmenných a pyramidálních tvarů listnatých stromů. Výpěstků s obvodem kmene 8-10 cm bylo vyprodukováno 325 tisíc kusů, z toho produkce hotových kmenných tvarů činila 137 20

tisíc kusů a při odhadovaném 60 % podílu domácích druhů listnatých stromů lze stanovit počet 82,2 tis. ks výpěstků o obvodu kmene 8-1 0 cm, které byly využity ve výsadbách v rámci revitalizačních programů. Produkce alejových listnatých stromů s obvodem kmene od 10-12 cm do 18-20 cm v roce 2003 dosáhla hodnot 145 tisíc kusů. Z tohoto počtu bylo uvedeno do oběhu resp. využito pro výsadby 72,5 tisíc kusů hotových výpěstků alejových stromů. Výpěstky s obvodem kmene nad 10-12 cm se však používají v rámci krajinotvorných programů v omezeném množství. V roce 2005 bylo vyprodukováno 847 tisíc kusů kmenných a pyramidálních tvarů listnatých stromů. Výpěstků s obvodem kmene 8-10 cm bylo 353 tisíc kusů. Z tohoto počtu hotových kmenných tvarů stromů bylo vyprodukováno 69 tisíc kusů. Při odhadovaném 60% podílu domácích dřevin lze stanovit počet vyprodukovaných výpěstků o obvodu kmene 8-10 cm na 21 1,9 tisíc kusů, které mohly být využity pro výsadby v krajině. V roce 2005 produkce alejových listnatých stromů s obvodem kmene od 10-12 cm až 18-20 cm a více dosáhla 398 tisíc kusů. Z tohoto počtu bylo uvedeno do objemu a posléze využito ve výsadbách l 13 tisíc kusů alejových stromů o obvodu kmene 10-12 cm (a více) a 85 tisíc kusů pyramidálních tvarů listnatých stromů. Tab.2. Produkce jednotlivých skupin školkařských výpěstků v ČR Rok 2003 v mil. kusech 2005 v mil. kusech Listnaté keře 10,51 10,7 Listnaté stromy 5,28 3,3 Popínavé dřeviny 0,77 1,2 Vřesovištní dřeviny 2,03 1,7 Jehličnany celkem 11,46 13,5 Kontejnerované 20,42 32,5 Pozn.: Do kontejnerovaných dřevin je zahrnuta i produkce trvalek a skalniček v hrnkách. 21

Vývoj spotřeby školkařských výpěstků zaznamenal postupné ustálení s meziročním nárůstem asi 10-20 %. Disproporce mezi nárůstem domácí produkce a zvyšující se spotřebou školkařských výpěstků je kompenzována dovozem okrasných školkařských výpěstků z evropských školkařských oblastí. Vzhledem k nadprodukci tržního sortimentu dřevin v zemích EU trvá a budou pokračovat dovozy téměř všech skupin školkařských výpěstků i za ceny nižší nebo shodné s cenami tuzemské produkce. V mnoha případech bude rozhodující pro české školkaře vedle výhodné cenové nabídky zlepšení kvality školkařských výpěstků, podstatné zvýšení vlastní produkce, množství nabízeného sortimentu, prodejní cena a kvalita mladých školkařských výpěstků. V současné době se jedná především o zvýšení nabídky a kvality vzrostlých výpěstků kmenných tvarů. 4.3.5 Klasifikace školek v ČR Školky je možné rozdělit dle velikosti výměry vlastní školky a to dle Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství České republiky pro komoditu okrasné rostliny (2007) 228) Tab.3. Rozložení podniků podle velikosti výměry vlastní školky (počet respondentů - Výměra školky (v ha) Počet školek Do1 80 1-5 77 5-10 30 10-25 26 25-50 9 Nad 50 6 Nebo také dle dosahované ekonomické efektivnosti vyjádřené velikostí ročních výkonů (tržeb) v Kč na hlavu dle Obdržálka (2006) můžeme dělit na: Malé rodinné školky: 400-500 tis. Kč na osobu Střední školky cca do 5 ha s kontejnery, volnou půdou a sníženou produkcí: 550-650 tis. Kč na osobu 22

Školky technicky vybavené, s výkonnou mechanizací a určitou úrovní specializace: 750 tic. Kč na osobu 4.4 Svaz školkařů České republiky Dle stanov Svazu školkařů České republiky (2005) se jedná o spojení českých a moravských školkařů do profesního svazu na území České republiky a nese název Svaz školkařů České republiky. Spolek má své sídlo v Průhonicích u Prahy. Vytyčeným cílem Svazu je zvyšovat úroveň školkařství a zajistit plynulý rozvoj tohoto oboru na úseku hospodářském, technickém a kulturním, jakož i hájit a prosazovat společné zájmy školkařských podniků bez ohledu na formy vlastnictví vůči řídícím a správním orgánům a institucím, jak na úrovni republiky tak i ve vztahu k zahraničí. Vzhledem k významu a poslání školkařského oboru v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí bude Svaz zastupovat a hájit odpovídající postavení oboru v rámci celého národního hospodářství. Vlastní hospodářská činnost je vyloučena. Členství ve svazu je dobrovolné. Řádnými členy mohou být v České republice školky a blíže označené tržní závody pro produkci rostlin i jiné odborné skupiny a korporace, pokud svým účelem a zaměřením mají vztah ke školkařství. 23

5. Výsledky a statistické hodnocení práce 5.1 Nejčastěji nabízené školkařské výpěstky Vzhledem k nabídce školkařských firem bylo přistoupeno jako první k zhodnocení školkařských výpěstků na trhu, a to z hlediska jeho zastoupení v celkové nabídce. Graf 1. Nejčastěji nabízené školkařské výpěstky Z uvedeného Grafu 1. můžeme vyvodit a zhodnotit nabídku výpěstků z hlediska rodu, druhu a kultivaru. V tabulce výsledků je však pracováno pouze s rodem a druhem. Bylo vybráno 10 nejpočetnějších rodů a z nich 3 nejpočetnější druhy. Na trhu je tedy nejčastěji se vyskytujícím druhem Thuja occidentalis s 1871 zástupci. Vzhledem k ostatním druhům je nabídka daleko rozsáhlejší oproti ostatním taxonům. Toto zastoupení je dáno také velkým množstvím podtaxonů, které Thuja occidentalis nabízí. Dalším zástupcem je Picea abies s 1266 zástupci, která také obsahuje velké množství podtaxonů. K nejpočetnější druhům můžeme přiřadit Pinus sylvestris s 986 zástupci 24

dále pak Chamaecyparis lawsoniana s 982 zástupci a Picea pungens s 937 zástupci a jejich kultivary. Dále pak Picea mugo a první nejpočetnější zástupce listnáčů Fagus sylvatica s 841 zástupci. Z Grafu 1. bylo vyvozeno, že nejvíce jsou na trhu zastoupeny položky s velkým množstvím podtaxonů. Je tomu tak zřejmě i proto, že v praxi je třeba použít jedince s rozlišnými vzhledovými vlastnostmi. Tuto podmínku různorodosti dřeviny na předních místech tohoto hodnocení splňují. Graf 2.Nejnabízenější taxony z hlediska rodu Při porovnání Grafu 1. s Grafem 2. můžeme srovnat prvních pět zástupců obou těchto grafů. Hodnoty Grafu 2. Udávají počet taxonů, které jsou v konečném výsledku nabízeny z hlediska četnosti u jednotlivých rodů. Na rozdíl od Thuja occidentalis, která je v Grafu 1. zastoupena nejvíce zástupci, je v Grafu 2. až na čtvrtém místě. Je tomu tak z toho důvodu, že sama je velmi význaným zástupcem rodu Thuja, ale ostatní druhy nejsou početně tak výrazné. Jako nejčastěji nabízené taxony jsou hodnoceny rody Pinus s 4253 položkami, rod Picea s 4122 položkami, Juniperus s 2465 položkami, Thuja s 2445 položkami a Acer s 2198 položkami. I když se na předních místech v Grafu 1. 25

vyskytoval Fagus sylvatica, v souhrnu rodu je prvním zástupcem listnatých dřevin rod Acer. Tato skutečnost je dána množstvím jeho podtaxonů, které jsou dostupné na trhu. 5.2 Počet kusů výpěstků na skladech ve školkařských podnicích Zajímavou kategorií v hodnocení je zhodnocení nabídky jednotlivých taxonů z hlediska počtu, ve kterém byly školkami nabízeny. Graf 3. Počet kusů taxonů v okrasných školkách Výsledky tabulky vychází z hodnot počtu každého školkařského výpěstku na trhu. Jak můžeme z grafu zhodnotit, nejvíce zastoupeným druhem z hlediska počtu kusů na skladech školek v ČR je Thuja occcidentalis s 1249 kusy, které byly v roce 2007 k dispozici. Následuje Picea abies s 979 kusy a třetí v pořadí je Pinus sylvestris s 767 kusy. Na dalších místech následují Picea pungens s 744 kusy a Pinus mugo 693 s kusy. 26

Je zajímavé, že v porovnání nejčastěji nabízených školkařských výpěstků s jejich konečným počtem na skladech se na předních místech nevyskytuje jediný zástupce listnatých stromů. Výsledek může výt ovlivněn udávanými hodnotami ze strany školkařů. Vzhledem k absenci hodnot u některých pěstitelů je nemožné stanovit přesný počet dostupných kusů výpěstků na trhu. Je tedy i pravděpodobné, že se čísla ve skutečnosti liší. Tento graf však zpracovává hodnoty, které byly školkaři uvedeny v konečných podobách ceníků. 5.3 Školkařské firmy s nejširším sortimentem výpěstků Graf 4. Školkařské firmy s nejširším sortimentem výpěstků 27

Z hlediska počtu nabízených výpěstků můžeme zhodnotit školkařské firmy v České republice, a to dle největšího počtu nabízených taxonů. Z výsledků Grafu 4. je vidět, že nejvíce taxonů z hlediska rodu, druhu a kultivaru je nabízeno ve Školkách Montano spol. s.r.o.. Ta je s počtem taxonů 1416 první mezi školkaři. Druhé v pořadí jsou Školky Litomyšl s 1261 taxony. Třetí školky ČZU Kostelec nad Černými lesy, které nabízí 978 taxonů. Vzhledem k nabídce ostatních školkařů zaujímá prvních 10 školkařů v České republice dle Grafu 5. 41% zastoupení školkařských výpěstků na trhu. Ostatní školky jsou v celkové sumě na trhu v zastoupení 59 %. Graf 5. Podíl školek s největším počtem nabízených taxonů na trhu Prvích deset firem tedy zaujímá velkou část trhu i přesto, že početně tvoří jen jeho 1/8. 5.4 Podíl výpěstků na trhu z hlediska typu školkařského výpěstků Toto hledisko je zařazeno vzhledem k možnostem dalšího použití rostlin. Obal rostliny nebo její prostokořennost má vliv na další práci s rostlinou, je tedy zajímavé zhodnotit trh školkařských výpěstků vzhledem k zastoupení jednotlivých druhů školkařských výpěstků. Na trhu jsou dle Grafu 6. nejvíce zastoupeny školkařské výpěstky kontejnerované (KO), které zaujímají podstatnou část trhu z 63 % celkového podílu. Druhou podstatnou hodnotou na trhu je 24 % ní zastoupení školkařských výpěstků, které jsou dodávány se zemním balem (ZB). Podstatnou částí na trhu jsou i 28

rostliny dodávané v hrnkách, ty zaujímají 8 % (H). Rostliny prostokořené 4 % (VOL) a rostliny v sadbovačích 1 % (SAD) jsou potom zastoupeny jen částí taxonů. Graf 6. Podíl výpěstků na trhu z hlediska typu školkařského výpěstku Do počtu výpěstků dodávaných se zemním balem jsou zahrnuty i rostliny dodávané se zemním balem drátěným. Vzhledem k ČSN 464902 1 jsou hrnky vlastně kontejnerované rostliny, jejichž bal je do velikosti 1 l. Výsledek je ovlivněn očekávanou chybou vzhledem k neúplným hodnotám, které jsou školkaři uváděny. 5.5 Zastoupení školkařských výpěstků na trhu z hlediska jejich pěstebního tvaru Tato hodnota je velmi významným aspektem výběru rostliny. Zhodnocení nabídky a zastoupení jednotlivých pěstebních tvarů na trhu vyjadřuje následující graf. 29

Graf 7. Procentické zastoupení tvarů školkařských výpěstků na trhu Graf byl sestaven dle hodnot, které byly ve tvaru školkařské normy. Z uvedeného grafu bylo zjištěno zastoupení jedinců v pěstebních tvarech. Nejčastěji se z těchto hodnot potom vyskytují na trhu vysokokmeny s 58 %, dále jsou svým podílem na trhu významné pyramidální tvary stromů 10 % zastoupení. Pnoucí rostliny následují s 9 % a kmenné tvary keřů jsou zastoupeny procenty osmi. Ostatní typy výpěstků jsou v následujícím pořadí uvedeny sestupně a to: alejové stromy 5%, špičáky - 5%, soliterní stromy - 3%, kmenné tvary stromu 2%, polokmeny necelé jedno procento a v taktéž v zastoupení necelého jednoho procenta stromy s kulovitou korunou. Tyto hodnoty jsou snad nejvíce ovlivněny hodnotami uváděnými školkaři. Jen v málo případech je tato veličina v cenících uváděna. 30

5.6 Nejčastěji nabízené výšky školkařských výpěstků Při vyhodnocení byly zjištěny tyto výsledky vzhledem k nejčastěji nabízeným výškám stromů. Graf je sestaven na základě nejčastěji nabízených položek. Graf 8. Nabízené výšky školkařských výpěstků Z Grafu 8. lze vysledovat nejčastější výskyt školkařského výpěstku a to výšky 30-40 cm v množství 4442 kusů. Dalším v pořadí jsou výpěstky o velikosti 20-30 cm s počtem kusů 4010. Výraznou hodnotou je ještě výška 40-60 cm, který se vyskytuje 3639 krát. Nejčastěji jsou tedy na trhu k dispozici jedinci v malých výškých. Jedná se převážně o keře. U výšky 40-50 cm je hodnota751 kusů, oproti sousedícím hodnotám je tento pokles způsoben tím, že hodnota 40-50 cm se uvádí jen u jehličnatých a stálezelených dřevin. Pro hodnocení dřevin opadavých je používáno hodnoty 40 60 cm. Tu je však možné uvádět i u jehličnatých a stálezelených dřevin. Pro větší rozptyl hodnot je tato výška v cenících preferována. 31

5.7 Nejčastěji zastoupené taxony a jejich producenti Dle výše uvedeného Grafu 1. je možné vysledovat 3 nejnabízenější taxony v nabídkách školakřů z hlediska rodu a druhu. U výběru těchto 3 taxonů bylo určeno, kolik procent školkařů na trhu je produkuje. Výsledky jsou pořízeny z počtu 79 školkařských firem v České republice. 5.7.1 Thuja occidentalis Graf 9. Zatoupení školkařů na trhu pěstujích Thuja occidentalis Vzhledem k celkovému počtu školkařů (79) je taxon Thuja occidentalis na trhu produkován 60 školkaři v České republice. Ti z celkového počtu školkařů tvoří 76 %. Thuja occidentalis je nejvíce zastoupenou dřevinou na českém trhu, jak je vidět i z Grafu 9. Je její zastoupení u školkařů velmi vysoké. 32

5.7.2 Picea abies Graf 10. Zastoupení školkařů na trhu pěstujících Picea abies U taxonu Picea abies je zastoupení školkařů, kteří tento taxon pěstují na trhu menší než u Thuja occidentalis, ale dá se s ní přibližně srovnat. Z grafu 4. ale bylo zjištěno výrazně menší zastoupení taxonů v celkové nabídce. Školkaři produkující tento taxon tvoří na trhu 72 % z celkového množství školkařů. Konkrétně se jedná o 57 školkařů. 5.7.3 Chamaecyparis lawsoniana Graf 11. Zastoupení školkařů na trhu pěstujících Chamaecyparis lawsoniana 33

Počet školkařů, kteří Chamaecyparis lawsoniana pěstují, tvoří 70 % trhu, jedná se o 55 školkařů. Tato hodnota je srovnatelná s Picea abies, je však dle Grafu 4. o mnoho nižší v počtu nejčastěji nabízených výpěstků. 5.8 Školkařské výpěstky a zhodnocení jejich vztahu k ceně 5.8.1 Celkově nejdražší taxony na trhu K celkově nejdražší výpěstkům na trhu v roce 2007 patřil Sciadopitys verticillata od školky Diké spol s.r.o. za 35 000,- Kč, u této položky není uváděn žádný údaj o výšce, druhu výpěstku nebo o pěstebním tvaru. Druhým nejdražším výpěstkem byl Pinus koraiensis Glauca od školkařské firmy Arboeko s.r.o. za 34 000,- Kč. Tento výpěstek má výšku 400-450 cm a je dodáván se zemním balem. Následujícím v pořadí byl Aesculus carnea Briotii od ČZU - školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy za 27 000,- Kč. Jedná se o vysokokmen o výšce 250 300 cm. Je dodáván v kontejneru. 5.8.2 Srovnání ceny nejčastěji nabízeného výpěstku Vzhledem k velkému podílu školkařských výpěstků na trhu je možno zhodnotit cenu u jednotlivých výpěstků pouze při hodnocení taxonu i z hlediska kultivaru, tvaru výpěstku, výšky a způsobu dodání (zemní bal, prostokořenné ). Byl hodnocen nejčastěji nabízený druh a jeho nejčastěji nabízený kultivar. Autorkou byl zvolen kontejnerovaný výpěstek. U níže jmenovaných nebyl uveden pěstební tvar výpěstku. Thuja occidentalis Holmstrup kontejnerovaný ve výšce 20-30 cm je možno na trhu pořídit za 45,- Kč, jeho cena se ale může vyšplhat až na 70,- Kč za výpěstek. Naproti tomu ten samý taxon o velikosti 30-40 cm taktéž kontejnerovaný je možné pořídit od 40,- Kč, ale i do výše 95,- Kč za kus, což je více než dvojnásobek uvedené hodnoty. 34

Největší rozptyl je však zaznamenán v ceně takéž Thuja occidetalis Holmstrup, výšky 40-60 cm, kdy je možno pořídit jednotlivý taxon za 50,- Kč, ale také za 220,- Kč. Je tak dáno pravděpodobně pěstebním tvarem stromu, ale okrasná školka tento údaj neuvádí. 5.9 Dodržování ČSN 464902-1 Za účelem zhodnocení školkařských firem z hlediska dodržování školkařské normy byla vypracována Příloha 1. Tabulka školkařů z hlediska plnění ČSN 464902 1. V 97,6 % procentech případů školkaři uvádějí plný název taxonu jejich rodové, druhové jméno a název podtaxonu. V 6,3 % případů je uveden pěstební tvar jednotlivých taxonů. V 91% případů školkaři uvádějí výšku taxonu nebo obvod kmínku taxonu. Údaje o přesazování ve svých cenících uvádí jen 3,2 % respondentů. To, v jakém typu je taxon dodáván (bal, prostokořenný ), je uváděno v 89%. Doplňující informaci o stavech rostlin na skladech v jednotlivých školkách jsou uváděny v 68 % případů. V 97 % případů je uváděna konečná cena. 35

6. Diskuze 6.1 Diskuze k metodické a literární části práce Práce obsahuje údaje ze dvou různých zdrojů. Jedním je souhrnná zpráva a kapitola o Okrasném školkařství v České republice z internetového zdroje Ministerstva zemědělství České republiky z roku 2007. Tato zpráva vychází z průzkumů VÚKOZ, které však v současnosti nejsou k dispozici v tak souhrnném vydání jako studie J. Obdržálka z roku 2006. Při porovnání obou zdrojů se v textech, které na sebe odkazovaly, vyskytovaly nepřesnosti, které bylo jen těžké rozklíčovat. Rozdílná terminologie jednotlivých pojmů, hodnoty uváděné v obou materiálech zkreslovala. Proto bylo tedy odstoupeno od srovnávání hodnot z jednotlivých materiálů a použita aktuální data Ministerstva zemědělství ČR. Tato zpráva ale neobsáhla všechny potřebné položky, a proto bylo rozhodnuto čerpat i z materiálu Obdržálek (2006). 6.2 Diskuze k výsledkům práce Vzhledem k velkému objemu dat, který byl zpracováván, je autorkou pro další práci s tímto množství dat doporučeno zvážit využití jiných programů pro práci s objemnými datovými soubory (Access, SQL, Orac) než Excelu. Vzhledem k limitovanému počtu řádků na jednom listě je jinak možné, že bude při práci a plném využití dalších nástrojů Excelu (makra,filtry, kontingenční tabulky) docházet k problémům jak se samotným programem, tak s operační pamětí počítače. Jak už bylo v textu několikrát zmiňováno, výsledky v práci nejsou tak přesné, jak by si autorka představovala. Je to ovlivněno počtem respondentů, kteří poskytli data do tohoto hodnocení, tak i samotnými daty, která byla k dispozici. Pro vyjádření přesnějších hodnot a jejich výpovědní sílu je doporučeno ještě více respondentů. Zde však bylo problémem to, že vedoucí školek nevěnovali dostatečnou pozornost i opakovaným žádostem o ceníky a jejich nabídky. Jednotlivé soubory obsahovaly data ve formátech, které byly těžko zpracovatelné. Některé z uvedených údajů byly nepřesné a například taxony nebyly správně 36

pojmenovány. K problémům také docházelo při hodnocení jednotlivých charakteristik stromů. V mnoha případech hodnoty, které byly potřebné pro zcela pravdivé vyhodnocení, nebyly k dispozici. Přínosem by bylo zamyslet se nad systémem uplatnění školkařské normy ČSN 464902-1 v praxi. Její dodržování je pouze doporučené a vzhledem k hodnocením podobným této analýze je pro správné a nezkreslené výsledky zásadním zdrojem informací. Bylo by tedy dobré ověřit plnění této normy u jednotlivých školkařů alespoň u členů Svazu školkařů České republiky. Docílilo by se tak jak lepší orientace v nabídkách jednotlivých školkařů, tak i v následném hodnocení možných výsledků analýz. Obsah práce by bylo možno ještě rozšířit o další hodnoty jednotlivých taxonů, jakými jsou například barva rostliny, podzimní zbarvení listů, barva květů nebo také v současnosti velmi diskutovaná alergenita jednotlivých taxonů. Samozřejmě se najdou i další úhly pohledu na stanovenou problematiku, které by bylo přínosem zpracovat. Vzhledem ke stavu uváděných údajů školkaři a jejich následnému nelehkému zpracování jsou tyto hodnoty bohužel nadstandardem. K dalšímu rozvoji uvedených hodnot by mohl přispět i vznik databáze školkařských výpěstků, kde by školkaři shromažďovali ceníky školkařských výpěstků pravidelně každým rokem nebo jednou za půl roku. Vytvořila by se tím tak soustavně obnovovaná databáze, kde by bylo možné hodnotit nabídky taxonů například z hlediska srovnání s minulými léty. Je zajímavé zmínit se o formě uvádění názvů školkařských výpěstků. Bylo by dobré poznamenat, že ne vždy jsou uváděny ve správném tvaru a jejich zpracování je potom velmi obtížné. Standardem by se mělo stát uvádění plného latinského názvu (rod, druh, kultivar) vzhledem k uvádění kříženců je doporučeno na místo obvyklého x uvádět krát, což je správný znak pro křížence. V kapitole 5.8.1. byly uvedeny nejdražší výpěstky roku 2007 v České republice. Přesto, že byla zpracována databáze školkařských výpěstků produkce v ČR je pravděpodobné, že zmíněný taxon Sciadopytis verticillata je dovozovým zbožím. 37

7. Závěr Vzhledem k celoplošnému posouzení současného stavu školkařských výpěstků bylo přistoupeno ke zpracování celorepublikové databáze těchto výpěstků. Zhodnocení nabídky na trhu bylo provedeno z reprezentativního vzorku 79 respondentů. Při práci byla vytvořena databáze školkařských výpěstků, jednotlivých školkařských podniků a hodnot taxonů za jaro a podzim roku 2007. Z databáze je možné získat velké množství výsledků, které charakterizují jednotlivé vztahy taxonů a jejich uváděných hodnot. Z hlediska autorky byly vybrány ty nejpodstatnější a v této práci posléze podrobněji rozpracovány. Vzhledem k tématu práce bylo hodnoceno i dodržování školkařské normy samotnými školkaři. Byla zjištěna míra jejího dodržování a zhodnocen stav ceníků, které poskytují jednotliví školkaři z hlediska jejich dalšího zpracování za účelem vytvořit výše zmíněné databáze. Velkým přínosem by bylo zavedení jednotného stylu databází pro všechny školkaře v České republice z hlediska jejich dalšího bezproblémového zpracování a lepší orientace v nabídkách. 38

8. Resumé Bakalářská práce na téma Analýza nabídky školkařských výpěstků se zabývá souhrnem školkařských výpěstků v České republice a zhodnocením nabídky taxonů na trhu za jaro a podzim roku 2007. Hodnocení se také zabývá dodržováním ČSN 464902-1a to u 79 počtu respondentů ze školkařských firem. V práci byly například zjištěny nejčastěji nabízené taxony na trhu, výšky, pěstební tvary a počet školkařů z počtu respondentů, kteří dodržují ČSN 464902-1. Klíčová slova: školkařský výpěstek, školka, analýza, dřeviny, norma Resume The bacherlor essay called The Analysis of Tree Nursery Strains deals with the totality of tree nursery strains in the Czech Republic and it evaluates the taxon offer on the market in the spring and autumn 2007. The evaluation also deals with the adherence to the standard ČSN 464902-1 by 79 respondents from tree nursery firms. The essay maps out the most frequently offered taxons on the market, their heights and cultivation shapes and the number of responding tree nurseries that adhere to the standard ČSN 464902-1. Key words: Tree Nursery Strain, Tree Nursery, Analysis, Woody Plants, Standard. 39

9. Seznam použitých pramenů 9.1 Seznam použité literatury ČSN 464902 1.2000. Výpěstky okrasných dřevin. Průhonice: Svaz školkařů, 33 s. ČSN 83 9001.1999. Sadovnictví a krajinářství - Terminologie - Základní odborné termíny a definice. Praha :Český normalizační institut, 23 s. VILKUS, E. Rozmnožování ovocných a okrasných dřevin : Základy školkařství. 2. vyd. Praha: KVĚT, 2000. 103 s. ISBN 80-85362-32-5. HIEKE, K. České šlechtění okrasných dřevin. 1. vyd. [Průhonice]: Svaz školkařů České republiky, 2004. 231 s. ISBN 80-239-2182-7. HIEKE, K. Praktická dendrologie 1. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1978. 533 s. HIEKE, K. Praktická dendrologie 2. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1978. 589 s. HORÁČEK,P. Encyklopedie listnatých stromů a keřů, Brno, 2007, 2. vyd., 733s. ISBN 80 251 1708 8 KUŤKOVÁ, T.;ŠIMEK, P. Kritické zhodnocení nabídky trvalek na našem trhu : Umění spolupráce Luhačovice 2000, společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2000, s. 55-57, tabulky1 8, grafy1,2. OBDRŽÁLEK, J. Produkce okrasných školkařských výpěstků v České republice, VÚKOZ. Průhonice, 2006, 1. vyd., s. 5-51. PEIKER, J. Školkařství, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1953, 242 s. Seznam školkařů. [Průhonice]: Svaz školkařů České republiky, 2006. 105 s. VILKUS, E. Rozmnožování ovocných a okrasných dřevin : Základy školkařství. 2. vyd. Praha: KVĚT, 2000. 103 s. ISBN 80-85362-32-5. 40

9.2 Související legislativa a předpisy ČSN 464902 1.2000. Výpěstky okrasných dřevin. Průhonice: Svaz školkařů, 33 s. ČSN 83 9001.1999. Sadovnictví a krajinářství - Terminologie - Základní odborné termíny a definice. Praha :Český normalizační institut, 23 s. 9.3 Seznam použitých internetových dokumentů HORÁČEK, Petr. Dendrologie.cz : Listnaté a jehličnaté dřeviny [online]. c1999-2008, poslední změna 3.4.2008 [cit. 2008-06-09]. Dostupný z WWW: <http://www.dendrologie.cz>. Mze.cz: Situační a výhledový zpráva - okrasné rostliny[online].2007, poslední změna 2.1.2008 [cit. 2008-07-04]. Dostupný z WWW: <http://www.mze.cz>. Svaz-skolkaru.cz: Stanovy svazu školkařů České republiky[online].poslední změna 19.4.2005 [cit. 2008-07-04]. Dostupný z WWW: <http://www.svaz-skolkaru.cz>. 41

10. Seznam tabulek a grafů 10.1 Seznam tabulek Tab.1 Pěstební typy a tvary dřevin Tab.2. Produkce jednotlivých skupin školkařských výpěstků v ČR Tab.3. Rozložení podniků podle velikosti výměry vlastní školky 10.2 Seznam grafů Graf 1. Nejčastěji nabízené školkařské výpěstky Graf 2.Nejnabízenější taxony z hlediska rodu Graf 3. Počet kusů taxonů v okrasných školkách Graf 4. Školkařské firmy s nejširším sortimentem výpěstků Graf 5. Podíl školek s největším počtem nabízených taxonů na trhu Graf 6. Podíl výpěstků na trhu z hlediska typu školkařského výpěstku Graf 7. Procentické zastoupení tvarů školkařských výpěstků na trhu Graf 8. Nabízené výšky školkařských výpěstků Graf 9. Zatoupení školkařů na trhu pěstujích Thuja occidentalis Graf 10. Zastoupení školkařů na trhu pěstujících Picea abies Graf 11. Zastoupení školkařů na trhu pěstujících Chamaecyparis lawsoniana 42

11. Seznam příloh Příloha 1. Tabulka školkařů z hlediska plnění ČSN 464902 1 Příloha 2. Datové CD s databází školkařských výpěstků 43