Název příkladu dobré praxe (PDP) Lektor - organizátor Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů Garant PDP (jméno a příjmení, organizace) Michal Rejzek, Pražská organizace Pionýra Klíčová slova lektorské kompetence; příprava a realizace školení (kurzů) 1) Stručná anotace PDP Příklad dobré praxe uvádí realizaci vzdělávacího programu Lektor organizátor vzdělávacích aktivit programový pořadatel kurzů s uvedením vhodných metod. U některých z metod jsou vymezena úskalí, se kterými jsme se při realizaci setkali. 2) Východiska PDP Předpokládaní zájemci jsou z řad zkušených vedoucích a usilují o zapojení do vzdělávacího systému své organizace. 3) Cíle PDP Připravit zájemce o lektorskou činnost na výkon této pracovní pozice. 4) Cíle související s klíčovými kompetencemi Při stanovení cílů vzdělávacího programu jsme vycházeli z minimálního kompetenčního profilu pro pozici Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů S ohledem na omezené časové možnosti pro rozvoj účastníků jsme se soustředili na některé z kompetencí, na které jsme kladli během vzdělávacího programu zvýšený důraz. Vybrané cíle: Absolvent bude schopen: stanovit didaktické cíle vzdělávací aktivity na základě analýzy vzdělávacích potřeb používat různé metody a techniky a vybírat je dle cílů aplikovat principy neformálního vzdělávací v rámci připravovaných akcí zajišťovat organizační parametry vzdělávací akce využívat prezentačních schopností k představení specifického programu reagovat na skupinovou dynamiku dle potřeb jednotlivců a skupiny (klást důraz na potřeby skupiny nebo jednotlivce) využívat různých způsobů hodnocení a reflexe vzdělávání tak, aby lektor byl schopen vyhodnotit naplnění didaktických cílů 5) Popis realizace příkladu dobré praxe
Vzdělávací program pro přípravu lektorů probíhal obdobně jako dlouhodobý kurz, rozdělený do pěti fází. 1. fáze jednodenní setkání (analýza potřeb skupiny účastníků) 2. fáze víkendové setkání (východiska vzdělávání, vzdělávací projekt, cíle vzdělávání) 3. fáze víkendové setkání (komunikace se skupinou, zadávání úkolů, sociální dynamika) 4. fáze víkendové setkání (modelové školení, zpětná vazba, hodnocení) 5. fáze jednodenní setkání (organizační příprava školení, hodnocení školení) 1. fáze jednodenní setkání (analýza potřeb skupiny účastníků) - analyzovat potřeby účastníků - diskutovat o principech neformálního vzdělávání - vlastními slovy popsat cíle vzdělávacích aktivit Očekávání účastníků (2) Potřeby účastníků (1) 2. fáze víkendové setkání (východiska vzdělávání, vzdělávací projekt, cíle vzdělávání) - vlastními slovy popsat princip a fáze projektového cyklu - aplikovat princip projektového řízení do vzdělávacího procesu - diskutovat o znacích neformálního vzdělávání - objasnit specifika vzdělávání dospělých a dětí - rozlišit různé principy vzdělávání a různé postupy vhodné pro vzdělávání - specifikovat vzdělávací cíle v různých tematických oblastech vzdělávání Snídaně Dopoledne Večeře Pátek Sobota Neděle Projektový management ujasnění pojmů (2) Znaky formálního a neformálního učení (1) Základy psychologie dítěte a dospělého (2) Základy psychologie učení (2) Základy pedagogiky a andragogiky (3) Pedagogické zásady (2) Pedagogické cíle (2) Formulace didaktických cílů (2) Zadání úkolů (1) 3. fáze víkendové setkání (komunikace se skupinou, zadávání úkolů, sociální dynamika)
- diskutovat o stylech učení - hodnotit metody vzdělávání s ohledem na didaktické cíle vzdělávání - diskutovat o základních pravidlech organizační přípravy akcí - vyzkoušet si zadání jednoduchého úkolu před skupinou - vnímat reakci skupiny - zhodnotit výstup kolegy při práci se skupinou - analyzovat úskalí práce se skupinou - reagovat přiměřeně na modelovou situaci (problémového účastníka apod.) Snídaně Dopoledne Večeře Pátek Sobota Neděle Neformální vzdělávání (1) Styly učení (1) Základy organizace kurzu (1) Komunikace lektora + domácí úkol (2) Komunikace lektora + domácí úkol (2) Komunikace lektora + domácí úkol (2) Zásady komunikace shrnutí (2) Vzdělávací metody (2) Sociální dynamika (3) Plánování vzdělávacího procesu (1) Zadání úkolů (1) Příprava školící akce
4. fáze víkendové setkání (modelové školení, zpětná vazba, hodnocení) - obhájit práci na svém projektu před skupinou - poskytovat a přijímat zpětnou vazbu - vyzkoušet si realizaci školicího bloku se skupinou - vnímat reakci skupiny - zhodnotit výstup kolegy při práci se skupinou Snídaně Pátek Sobota Neděle Dopoledne Zpětná vazba (2) Můj školící projekt (2) Můj školící projekt (2) Hodnocení ve vzdělávání, evaluace (2) Zadání projektu (1) Večeře Hodnocení Můj školící projekt (2) Můj školící projekt (2) Můj školící projekt (2) Právní aspekty činnosti (2) 5. fáze víkendové setkání (modelové školení, zpětná vazba, hodnocení) - poskytnou shrnutí zpětné vazby na projekty vlastního školení závěrečnou práci - provést hodnocení školení - shrnout obsah domácích úkolů Dopoledne Výstup domácích úkolů myšlenkové mapy (1) Organizace školení praktické kroky (1) Právní aspekty školení (1) Didaktická technika (1) Psychohygiena (1) Hodnocení závěrečných prací (2) Hodnocení kurzu (1) Metody, které se při realizaci kurzu osvědčily, jsou uvedeny v příloze. Rovněž jsou v příloze uvedeny metody, které se dotýkají klíčových témat a významným způsobem podporují účastníky v rozvoji.
6) Evaluace - závěrečné zhodnocení realizace (klady, zápory a další doporučení) Na základě ústního hodnocení účastníků můžeme konstatovat, že realizovaný vzdělávací program významným způsobem přispěl k jejich rozvoji. Pro hodnocení celkového dopadu byly kromě diskuse a dotazování ve skupině použity dva autoevaluační nástroje. Prvním je pavučina (viz příloha), ve které účastníci graficky znázorňovali proměnu svých kompetencí ve vymezených oblastech. Druhým nástrojem byl autoevaluační nástroj, který porovnával stav na začátku kurzu a v jeho závěru. Za nejvýznamnější nástroj objektivního hodnocení procesu učení je možno považovat závěrečná práce. Na ní je možné ukázat jednoznačně silné a slabé stránky práce jednotlivých zájemců. Klady a zápory závěrečné práce Na jedné straně je možné jednoznačně označit kladně dopad závěrečné práce pro celkový rozvoj účastníka. Na druhou stranu musíme konstatovat, že velké množství účastníků nebylo schopné závěrečnou práci formálně zpracovat na takové úrovni, aby ji bylo možné publikovat. Klady a zápory neformálního rámce vzdělávání Od úvodu vzdělávacího programu jsme se zabývali principy neformálního vzdělávání a snažili se je v maximální míře implementovat. Nicméně občas jsme naráželi na úskalí těchto metod. Kupříkladu v situacích, kdy zkušenosti účastníků s některými teoretickými pojmy pedagogiky a psychologie nebyly dostatečně rozvinuty. V takových případech se pak ukazovalo, že využití vzájemného obohacení účastníků a pojmové sjednocení bylo poměrně náročným procesem. Pro řešení tohoto úskalí by bylo vhodné, aby se účastníci na tento rámec vzdělávacího programu připravili individuálně sami, nicméně je málo pravděpodobné, že tento způsob přípravy budou pojímat jako neformální metodu vzdělávání. Druhým úskalím neformálního rámce je pak hodnocení úspěšnosti účastníka z hlediska celkového dopadu vzdělávacího programu. Předpokládáme-li, že lektoři se zapojí do výchovy a vzdělávání budoucích samostatných vedoucích dětí a mládeže, budou často postaveni do role osob, které mají rozhodnout o udělení kvalifikačního osvědčení. Vzhledem k tomu, že takové osvědčení má pak jednoznačný právní dopad směrem k odpovědnosti kvalifikované osoby, je nutně lektora proškolit i ve způsobu, jak jednoznačně a doložitelně rozhodnout o udělení kvalifikace. V těchto případech má ale použití ryze neformálních metod hodnocení zásadní limity. Klady a zápory realizace školicího bloku Metoda na jedné straně zásadním způsobem přispívá k rozvoji účastníků, na druhou stranu je časově velmi náročná. I přes velkou snahu o řízení procesu podávání zpětné vazby je rozbor každého výstupu až neúměrně protažen. V tomto ohledu ani rozdělení celé skupiny na dvě podskupiny, které pracují paralelně, nepřináší zásadní proměnu časového harmonogramu. Klady a zápory časového rozvržení celého vzdělávacího programu Ačkoliv si účastníci vyhradili poměrně zásadní čas na to, aby se mohli účastnit všech fází vzdělávacího programu, ukazuje se, že poměrně významná část přípravy lektora není do vzdělávacího programu zahrnuta. Na čas věnovaný teoretické přípravě by měla navázat část praktická, při které lektor nejen předvádí své školící bloky, ale přímo je realizuje na reálném školení se skutečnými účastníky. Nejlépe v následujícím nejméně čtvrtročním období. Po této době by bylo vhodné provést další fázi shrnutí a poskytnutí zpětné vazby, již na základě zapojení do konkrétních školicích programů. To však s ohledem na krátký časový úsek říjen 2010 únor 2011 nebylo možné.
7) Hodnocení garanta PDP Příklady dobré praxe odrážejí zásadní kroky, které jsou pro rozvoj lektorských kompetencí nezbytné. Ačkoliv nejsou bezezbytku popsány veškeré použité metody, dávají příklady použitých metod jasnou představu o tom, které postupy mohou být pro rozvoj lektorů důležité. Výhodou těchto metod je, že i samotní účastníci byli schopni dopad konkrétních aktivit na sobě identifikovat. Nevýhodou je, že přes rozsáhlou časovou dotaci pro vzdělávací program zdaleka není možné dosáhnout rovnocenného posuvu ve všech (potřebných) kompetencích lektora. Je tedy vhodné doporučit, aby na tento vzdělávací program a tyto příklady navazovalo ještě zapojení lektorů do praxe se supervizorem či mentorem, který by dále sledoval jejich rozvoj. 8) Seznam příloh 1 Metody popis použitých metod, typy účastníků, můj školící den, Bloomova taxonomie 1 Přílohy příkladu dobré praxe naleznete na www.kliceprozivot.cz, v sekci Uznávání neformálního vzdělávání, Cíle a výstupy.