DRÁŽNÍ ÚŘAD, WILSONOVA 300/8, PRAHA 2 VINOHRADY

*CRDUX00ARBRY* CRDUX00ARBRY DRÁŽNÍ ÚŘAD, WILSONOVA 300/8, 121 06 PRAHA 2 VINOHRADY Sp. zn.: RK-OKO0058/16 V Praze dne 11.11.2016 Č. j.: DUCR-69331/16/Kj Telefon +420 972 241 843 (linka 401) Oprávněná úřední osoba: Ing. Jitka Kotásková E-mail: kotaskova@ducr.cz R O Z H O D N U T Í Drážní úřad, jako drážní správní úřad podle ustanovení 54 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dráhách ) obdržel podněty od právnických osob České dráhy, a.s., Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 11000 Praha 1, IČ 70994226 (dále jen ČD ) a METRANS Rail s.r.o., Podleská 926/5, 10400 Praha 10 - Uhříněves, IČ 26361485 (dále jen Metrans Rail ) ve věci přezkoumání Prohlášení o dráze celostátní a regionální platné pro přípravu jízdního řádu pro rok 2017 (dále jen Prohlášení 2017 ). Po řádném přezkoumání obdržených podnětů shledal Drážní úřad důvody pro přezkoumání Prohlášení 2017 v rozsahu: Bod 1.4.2 Závaznost V rozsahu: SŽDC nenese odpovědnost za případné ztráty nebo škody způsobené omyly nebo tiskovými chybami v Prohlášení o dráze. Bod 3.4 Omezení provozu V rozsahu: SŽDC neodpovídá žadateli za omezení jízdy vlaků při indikování závady na vlaku dopravce diagnostickým zařízením. Bod 3.4 Omezení provozu V rozsahu: V případě, že dojde k narušení plynulosti provozu z důvodů na straně dopravce (např. uváznutí vlaku na trati), je dopravce povinen na své náklady neprodleně učinit kroky k odstranění tohoto narušení. Odstranění důvodu narušení plynulosti provozu je dopravce povinen zabezpečit ve spolupráci s provozovatelem dráhy bezodkladně. Pokud dopravce nezajistí odstranění důvodu narušení provozu nebo toho není sám schopen, může provozovatel dráhy na náklady dopravce sám zajistit odstranění důvodu narušení. Dopravce zodpovídá za všechny škody, které tímto narušením vznikly jak provozovateli dráhy, tak i ostatním dopravcům nebo třetím stranám. Ostatní dopravci jsou povinni na požádání poskytnout součinnost při odstraňování důvodu narušení, pokud jim v tom nebrání jiné závažné okolnosti. Náklady spojené s poskytnutím pomoci jdou k tíži dopravce, který narušení plynulosti provozu způsobil Bod 3.5.2 Omezení provozování dráhy v rozsahu: SŽDC zveřejňuje na Portálu provozování dráhy měsíčně aktualizované informace o plánovaných omezeních provozování jednotlivých tratí a jejich částí. Bod 3.6.1 Osobní terminály (stanice) v rozsahu: Seznam stanic s rozsahem odbavení a poskytovanými službami v osobní dopravě zveřejňují provozovatelé drah v ročním jízdním řádu veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální, a to prostřednictvím celostátního informačního systému o jízdních řádech. Bod 3.6.6 Ostatní technické vybavení včetně zařízení pro mytí a čištění v rozsahu: Na základě výše uvedeného si SŽDC vyhrazuje právo na zastavení vlaku, na kterém byla diagnostickým zařízením indikována závada, a právo postihu v případě, že Strana č. 1 ze 18

dopravce použije opakovaně k jízdě drážní vozidlo, u kterého byla diagnostickým zařízením indikována závada způsobující poškozování kolejnic (příznak INJ): Bod 4.6 Nevyužití přidělené kapacity dráhy/pravidla pro vzdání se kapacity Bod 6.4.1 Sankce za nevyužití kapacity dráhy Bod 6.4.2 Sankce za odřeknutí kapacity dráhy Bod 6.5 V rozsahu: Systém odměňování výkonu je definován tak, aby nedocházelo ke zvýhodnění některého z dopravců. V rozsahu: Povinností dopravce na dráhách provozovaných SŽDC je uhradit SŽDC veškeré sankce zaviněné jednáním dopravce, které SŽDC prokazatelně uhradila ostatním dopravcům na základě systému odměňování výkonu. Příloha C, část D Sankce za nevyužití přidělené kapacity dráhy celostátní a regionálních drah provozovaných Správou železniční dopravní cesty, státní organizací Příloha D, část C Systém odměňování výkonu na dráze celostátní a regionálních dráhách provozovaných Správou železniční dopravní cesty, státní organizací v rozsahu: Pokud dopravce zařadí do svého vlaku drážní vozidlo, jehož nejvyšší dovolená rychlost je nižší, než je stanovená rychlost vlaku, uhradí ve prospěch SŽDC 1000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) za každý jednotlivý případ. V rozsahu: celého odst. 8 Příloha C, část C, Ceny za použití dráhy celostátní a regionálních drah provozovaných Správou železniční dopravní cesty, státní organizace, pro jízdu vlaku a podmínky jejich uplatnění: V rozsahu: stanovení ceny za použití dráhy pro jízdu vlaku soupravových vlaků přílohy B, tabulky A, v rozsahu: a) Omezení maximální délky vlaku v trati 202 00 Domažlice Janovice n. Ú na 550 m; b) Omezení maximální délky vlaku v trati 204 00 Klatovy Železná Ruda Alžbětín v úseku Klatovy Janovice nad Úhlavou na 550 m; c) Omezení maximální délky vlaku v trati 205 00 Plzeň Klatovy na 620 m; d) Omezení maximální délky vlaku v trati 320 00 Praha Libeň Praha hl.n. na 500 m; e) Omezení maximální délky vlaku v trati 326 00 Praha Vršovice Praha hl. n. na 500 m; f) Omezení maximální délky vlaku v trati 327 00 Praha hl. n. Praha hl. n. Balabenka na 500 m; g) Omezení maximální délky vlaku v trati 446 00 Lysá nad Labem Praha Vysočany na 310 m; h) Omezení maximální délky vlaku v trati 481 00 Praha hl. n. Balabenka Praha Vysočany na 500 m; i) Omezení maximální délky vlaku v trati 562 00 Choceň Velký Osek na 540 m; j) Omezení maximální délky vlaku v trati 580 00 Pardubice hl. n. Hradec Králové hl. n na 546 m;. Drážní úřad, jako drážní správní úřad podle 54 odst. 1 zákona o dráhách na základě provedeného správního řízení ve věci přezkoumání Prohlášení 2017 rozhodl podle 34g odst. 3 zákona o dráhách takto: Strana č. 2 ze 18

I. Bod 1.4.2 Závaznost V rozsahu: SŽDC nenese odpovědnost za případné ztráty nebo škody způsobené omyly nebo tiskovými chybami v Prohlášení o dráze. se ruší. V následující větě: SŽDC také nenese odpovědnost za údaje a texty poskytnuté provozovateli drah nebo zařízení služeb se ruší slovo také. II. III. IV. Bod 3.4 Omezení provozu V rozsahu: SŽDC neodpovídá žadateli za omezení jízdy vlaků při indikování závady na vlaku dopravce diagnostickým zařízením se za uvedený text doplňuje:, jestliže toto zařízení bylo řádně udržováno a vykazuje prokazatelně správnou činnost. O prokazatelně správnou činnost se nejedná, pokud při neprodleně provedené prohlídce není závada na vozidle potvrzena a současně nedojde k následnému opakovanému vyhodnocení stejné závady u stejného vozidla. Bod 3.4 Omezení provozu V rozsahu: V případě, že dojde k narušení plynulosti provozu z důvodů na straně dopravce (např. uváznutí vlaku na trati), je dopravce povinen na své náklady neprodleně učinit kroky k odstranění tohoto narušení. Odstranění důvodu narušení plynulosti provozu je dopravce povinen zabezpečit ve spolupráci s provozovatelem dráhy bezodkladně. Pokud dopravce nezajistí odstranění důvodu narušení provozu nebo toho není sám schopen, může provozovatel dráhy na náklady dopravce sám zajistit odstranění důvodu narušení. Dopravce zodpovídá za všechny škody, které tímto narušením vznikly jak provozovateli dráhy, tak i ostatním dopravcům nebo třetím stranám. Ostatní dopravci jsou povinni na požádání poskytnout součinnost při odstraňování důvodu narušení, pokud jim v tom nebrání jiné závažné okolnosti. Náklady spojené s poskytnutím pomoci jdou k tíži dopravce, který narušení plynulosti provozu způsobil se ruší a nahrazuje textem : V případě, že dojde k narušení plynulosti provozu (např. uváznutí vlaku na trati), jsou dopravce í provozovatel dráhy povinni neprodleně zabezpečit ve vzájemné spolupráci odstranění důvodu narušení plynulosti při splnění zákonem stanovených podmínek. Pokud dopravce nezajistí odstranění důvodu narušení provozu, nebo toho není sám schopen, může provozovatel dráhy sám zajistit odstranění důvodu narušení. Ostatní dopravci jsou povinni na požádání poskytnout součinnost při odstraňování důvodu narušení, pokud jim v tom nebrání jiné závažné okolnosti. Náklady spojené s poskytnutím pomoci za všechny škody a náklady, které tímto narušením vznikly, jak provozovateli dráhy, tak i ostatním dopravcům, nebo třetím stranám jdou k tíži té strany, která narušení plynulosti provozu způsobila. Bod 3.5.2 Omezení provozování dráhy v rozsahu: SŽDC zveřejňuje na Portálu provozování dráhy měsíčně aktualizované informace o plánovaných omezeních provozování jednotlivých tratí a jejich částí. neshledal Drážní úřad důvod ke změně uvedeného textu. V. Bod 3.6.1 Osobní terminály (stanice) v rozsahu: Seznam stanic s rozsahem odbavení a poskytovanými službami v osobní dopravě zveřejňují provozovatelé drah v ročním jízdním řádu veřejné drážní osobní Strana č. 3 ze 18

dopravy na dráze celostátní a regionální, a to prostřednictvím celostátního informačního systému o jízdních řádech. neshledal Drážní úřad důvod ke změně uvedeného textu. VI. VII. VIII. IX. Bod 3.6.6 Ostatní technické vybavení včetně zařízení pro mytí a čištění v rozsahu: Na základě výše uvedeného si SŽDC vyhrazuje právo na zastavení vlaku, na kterém byla diagnostickým zařízením indikována závada, a právo postihu v případě, že dopravce použije opakovaně k jízdě drážní vozidlo, u kterého byla diagnostickým zařízením indikována závada způsobující poškozování kolejnic (příznak INJ): se za uvedený text doplňuje: Právo postihu lze uplatňovat pouze tehdy, jestliže toto zařízení bylo řádně udržováno a vykazuje prokazatelně správnou činnost. O prokazatelně správnou činnost se nejedná, pokud při neprodleně provedené prohlídce není závada na vozidle potvrzena a současně nedojde k následnému opakovanému vyhodnocení stejné závady u stejného vozidla. Potvrzením závady se rozumí zjištění, že stav vozidla není v souladu s limitními hodnotami stanovenými právně závazným předpisem, nebo předpisem provozovatele dráhy. Bod 4.6 Nevyužití přidělené kapacity dráhy/pravidla pro vzdání se kapacity v rozsahu: Pokud se žadatel vzdá přidělené kapacity dráhy před plánovaným dnem jízdy mimo termín pravidelné změny JŘ, případně mu přidělená kapacita dráhy propadne z důvodu zpoždění vlaku většího než 1 200 minut z důvodu na straně žadatele, nebo přidělenou kapacitu dráhy nevyužije, je povinen uhradit přídělci sankci (viz kapitoly 6.4.1 a 6.4.2). se ruší a nahrazuje textem : Pokud se žadatel vzdá přidělené kapacity dráhy méně než jeden měsíc před plánovaným dnem jízdy a to mimo termín pravidelné změny JŘ je povinen uhradit přídělci sankci (viz kapitola 6.4.2). Pokud žadateli přidělená kapacita dráhy propadne z důvodu zpoždění vlaku většího než 1 200 minut z důvodu na straně žadatele, nebo přidělenou kapacitu dráhy nevyužije, je povinen uhradit přídělci sankci (viz kapitola 6.4.1). Bod 6.4.1 Sankce za nevyužití kapacity dráhy Drážní úřad neshledal důvod ke změně uvedeného textu. Bod 6.4.2 Sankce za odřeknutí kapacity dráhy V rozsahu Pokud se žadatel vzdá přidělené kapacity dráhy před plánovaným dnem jízdy mimo termín pravidelné změny JŘ z důvodu na straně žadatele, je povinen za každý plánovaný den jízdy, kdy tato situace nastane, uhradit přídělci sankci, která se vypočítá podle délky přidělené trasy, sazby a podmínek uvedených v části D přílohy C tohoto Prohlášení o dráze. se ruší a nahrazuje textem : Pokud se žadatel vzdá přidělené kapacity dráhy méně než jeden měsíc před plánovaným dnem jízdy a to mimo termín pravidelné změny JŘ z důvodu na straně žadatele, je povinen za každý plánovaný den jízdy, kdy tato situace nastane, uhradit přídělci sankci, která se vypočítá podle délky přidělené trasy, sazby a podmínek uvedených v části D přílohy C tohoto Prohlášení o dráze. Strana č. 4 ze 18

X. Bod 6.5 V rozsahu: Systém odměňování výkonu je definován tak, aby nedocházelo ke zvýhodnění některého z dopravců. Drážní úřad neshledal důvod ke změně uvedeného textu. V rozsahu: Povinností dopravce na dráhách provozovaných SŽDC je uhradit SŽDC veškeré sankce zaviněné jednáním dopravce, které SŽDC prokazatelně uhradila ostatním dopravcům na základě systému odměňování výkonu. Drážní úřad neshledal důvod ke změně uvedeného textu. XI. Příloha C, část D Sankce za nevyužití přidělené kapacity dráhy celostátní a regionálních drah provozovaných Správou železniční dopravní cesty, státní organizací v rozsahu: Sankce za nevyužití přidělené kapacity dráhy celostátní a regionálních drah provozovaných Správou železniční dopravní cesty, státní organizací I. Všeobecné informace a podmínky stanovení sankce za nevyužitou přidělenou kapacitu I.1 Důvody, na jejichž základě SŽDC účtuje dopravci sankci za nevyužitou přidělenou kapacitu, jsou uvedeny v kapitole 6.4.1 a 6.4.2 tohoto Prohlášení o dráze. I.2 SŽDC sleduje ve svých informačních systémech rozsah nevyužité kapacity každého z dopravců, jimž byla kapacita přidělena. Pokud zjistí, že dopravce nevyužil kapacitu z důvodů podle čl. I.1, zašle dopravci ke kontrole přehled nevyužité kapacity z IS KAPO obsahující podrobnosti o jednotlivých trasách včetně vyčíslení odpovídající výše sankce, kterou mu hodlá fakturovat. Případné námitky podložené věcnými důvody může dopravce uplatnit do 5 pracovních dnů od doručení přehledu. II. Fakturace sankce za nevyužitou kapacitu SŽDC fakturuje dopravcům sankce za nevyužití přidělené kapacity čtvrtletně. Přílohou faktury je sumární přehled nevyužité kapacity. III. Výpočet sankce Výše sankce za nevyužitou kapacitu se stanoví součinem délky trasy v km (na 1 desetinné místo) a sazby sankce v Kč/km pro jednotlivé druhy dopravy a kategorie dráhy podle čl. IV. Výsledná sankce za nevyužitou kapacitu je součtem dílčích sankcí vypočtených pro části trasy na úsecích trati s rozdílnou kategorizací. IV. Sazby sankce za nevyužitou kapacitu se ruší a nahrazuje textem : Sankce za nevyužití a odřeknutí přidělené kapacity dráhy celostátní a regionálních drah provozovaných Správou železniční dopravní cesty, státní organizací I. Všeobecné informace a podmínky stanovení sankce za nevyužitou a odřeknutou přidělenou kapacitu I.1 Důvody, na jejichž základě SŽDC účtuje dopravci sankci za nevyužitou a odřeknutou přidělenou kapacitu, jsou uvedeny v kapitole 6.4.1 a 6.4.2 tohoto Prohlášení o dráze. I.2 SŽDC sleduje ve svých informačních systémech rozsah nevyužité a odřeknuté kapacity každého z dopravců, jimž byla kapacita přidělena. Pokud zjistí, že dopravce nevyužil nebo odřekl kapacitu z důvodů podle čl. I.1, zašle dopravci ke kontrole přehled nevyužité nebo odřeknuté kapacity z IS KAPO obsahující podrobnosti o jednotlivých trasách včetně vyčíslení odpovídající výše sankce, kterou mu hodlá fakturovat. Případné námitky podložené věcnými důvody může dopravce uplatnit do 5 pracovních dnů od doručení přehledu. II. Fakturace sankce za nevyužitou a odřeknutou kapacitu Strana č. 5 ze 18

SŽDC fakturuje dopravcům sankce za nevyužití nebo odřeknutí přidělené kapacity čtvrtletně. Přílohou faktury je sumární přehled nevyužité a odřeknuté kapacity. III. Výpočet sankce Výše sankce za nevyužitou nebo odřeknutou kapacitu se stanoví součinem délky trasy v km (na 1 desetinné místo) a sazby sankce v Kč/km pro jednotlivé druhy dopravy a kategorie dráhy podle čl. IV. Výsledná sankce za nevyužitou nebo odřeknuto kapacitu je součtem dílčích sankcí vypočtených pro části trasy na úsecích trati s rozdílnou kategorizací. IV. Sazby sankce za nevyužitou a odřeknutou kapacitu XII. Příloha D, část C Systém odměňování výkonu na dráze celostátní a regionálních dráhách provozovaných Správou železniční dopravní cesty, státní organizací odst. 3 v rozsahu: Pokud dopravce zařadí do svého vlaku drážní vozidlo, jehož nejvyšší dovolená rychlost je nižší, než je stanovená rychlost vlaku, uhradí ve prospěch SŽDC 1000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) za každý jednotlivý případ. se za uvedený text doplňuje: V případech, kdy je v jízdním řádu vlaku ve stejném úseku trati uvedeno více stanovených rychlostí, postupuje SŽDC pro účely udělení sankce tak, že bere v úvahu nejnižší z hodnot stanovené rychlosti v tomto úseku a sankci tedy uplatňuje pouze v tom případě, že je ve vlaku zařazeno drážní vozidlo, jehož nejvyšší dovolená rychlost je nižší, než je nejnižší hodnota stanovené rychlosti v daném úseku, uvedená v jízdním řádu tohoto vlaku. odst. 8 : Drážní úřad neshledal důvod ke změně odst. 8. XIII. Příloha C, část C, Ceny za použití dráhy celostátní a regionálních drah provozovaných Správou železniční dopravní cesty, státní organizace, pro jízdu vlaku a podmínky jejich uplatnění: V rozsahu: stanovení ceny za použití dráhy pro jízdu vlaku soupravových vlaků Drážní úřad neshledal důvod ke změně textu. XIV. V příloze B, tabulky A, v následujícím znění: a) Omezení maximální délky vlaku v trati 202 00 Domažlice Janovice n. Ú na 550 m; b) Omezení maximální délky vlaku v trati 204 00 Klatovy Železná Ruda Alžbětín v úseku Klatovy Janovice nad Úhlavou na 550 m; c) Omezení maximální délky vlaku v trati 205 00 Plzeň Klatovy na 620 m; d) Omezení maximální délky vlaku v trati 320 00 Praha Libeň Praha hl.n. na 500 m; e) Omezení maximální délky vlaku v trati 326 00 Praha Vršovice Praha hl. n. na 500 m; f) Omezení maximální délky vlaku v trati 327 00 Praha hl. n. - Praha hl. n. Balabenka na 500 m; g) Omezení maximální délky vlaku v trati 446 00 Lysá nad Labem Praha Vysočany na 310 m; h) Omezení maximální délky vlaku v trati 481 00 Praha hl. n. Balabenka Praha Vysočany na 500 m; i) Omezení maximální délky vlaku v trati 562 00 Choceň Velký Osek na 540 m; j) Omezení maximální délky vlaku v trati 580 00 Pardubice hl. n. Hradec Králové hl. n na 546 m; Strana č. 6 ze 18

se hodnota ve sloupci 10 - maximální délka nákladního vlaku (včetně hnacích vozidel) uvedená v m - ruší a nahrazuje, včetně použité značky: a) v trati 202 00 Janovice nad Úhlavou Domažlice hodnotou 636 *** ; b) v trati 204 00 Klatovy Železná Ruda Alžbětín v úseku Klatovy Janovice nad Úhlavou hodnotou 636 *** ; c) v trati 205 00 Plzeň Klatovy hodnotou 636 *** ; g) v trati 446 00 Lysá nad Labem Praha Vysočany hodnotou 650; h) v trati 481 00 Praha hl. n. - Balabenka Praha Vysočany hodnotou 650 **** ; i) v trati 562 00 Choceň Velký Osek hodnotou 650 *** ; j) v trati 580 00 Pardubice hl. n. Hradec Králové hl. n. hodnotou 650 *** ; V příloze B, tabulky A, v následujícím znění: d) trati 320 00 Praha Libeň Praha hl.n.; e) trati 326 00 Praha Vršovice Praha hl. n.; f) trati 327 00 Praha hl. n. Praha hl. n. Balabenka se hodnota ve sloupci 10 nemění. Účastníci řízení Účastníci řízení, jimž je ve správním řízení doručováno jednotlivě (ustanovení 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ): Správa železniční dopravní cesty, státní organizace; Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 Ostatní účastníci řízení (ustanovení 27 odst. 2 správního řádu) veřejnou vyhláškou Odůvodnění: Drážní úřad obdržel žádost právnické osoby ČD, č.j.: 926/2015-011 ze dne 11.12.2015 (dále jen podání ) ve věci přezkoumání Prohlášení 2017. Tato žádost byla podána v zákonem stanovené lhůtě, tj. 15 dnů ode zveřejnění Prohlášení 2017. ČD dopisem č.j. 095/2016 vzaly ČD část podání zpět. Současně v tomto dopise uvedly další, avšak neurčité skutečnosti, napadající ustanovení Prohlášení 2017. Skutečnosti, uvedené v dopisu č.j. 095/2016 byly z právního hlediska podnětem ve smyslu 42 správního řádu a nebyly tedy předmětem správního řízení vedeného pod sp. zn. MP-OKO0044/16. Drážní úřad tedy vyzval (výzva č.j. DUCR-3922/16/Kj) ČD k odstranění nedostatků podnětu, neboť tento trpěl vadami, resp. byl značně neurčitý. Na základě této výzvy obdržel Drážní úřad vyjádření (dále jen doplnění podání ) ČD, č.j. 046/2016-O11. Část dopisu č.j. 095/2016 doplněná podáním vysvětlení byla tedy předmětem samostatného zkoumání, resp. shledání či neshledání důvodů pro zahájení řízení z moci úřední. Drážní úřad rovněž obdržel podání společnosti Metrans Rail s.r.o. ve věci přezkoumání Prohlášení 2017 v rozsahu části přílohy B. Toto podání bylo uskutečněno po lhůtě stanové zákonem o dráhách a bylo rovněž považováno za podnět ve smyslu 42 správního řádu. Drážní úřad oznámil dne 18. července 2016 v souladu s ustanovením 47 odst. 1 správního řádu všem známým účastníkům zahájení řízení ve věci přezkoumání Prohlášení 2017 ve výše uvedeném rozsahu (tj. v rozsahu, ve kterém shledal důvody pro zahájení řízení z moci *** Jízdy těchto vlaků budou uskutečňovány podle článků 2290 a 2292 předpisu SŽDC D1 **** Vlaky mohou výjimečně použít na této trati jako objízdné trasy při výlukách nebo mimořádnostech. Jízdy těchto vlaků budou uskutečňovány podle článků 2290 a 2292 předpisu SŽDC D1 Strana č. 7 ze 18

úřední). Drážní úřad současně vyzval (výzva č.j. DUCR-4159/16/Kj) SŽDC k doplnění podkladů, a to v rozsahu předložení následujících podkladů: Předpisy ukládající dopravci, jaké parametry musí dopravce při provozování drážní dopravy dodržet, aby nebyla indikována závada na vlaku a závaznost těchto předpisů pro dopravce. Předpisy nebo jiné dokumenty pro údržbu diagnostických zařízení. Podklady, jakým způsobem je zajištěna teze Pokud dopravce nezajistí odstranění důvodu narušení provozu nebo toho není sám, může provozovatel dráhy na náklady dopravce sám zajistit odstranění důvodu narušení u jiných provozovatelů dráhy, než je SŽDC. Sdělení, jaké informace potřebujete znát pro určení upřesnění přesného termínu výluky a v jaké časové lhůtě před započetím výluky se tyto informace dozvídá a jaké jsou důvody k nemožnosti získání těchto informací dříve. Navržení nového znění napadeného textu v souladu s ustanovením 23 odst. 2 písm. b). zákona o dráhách. Navržení nového znění 4.6, 6.4.1 a 6.4.2 a přílohu C části D Prohlášení 2017 tak, aby výše jednotlivých sankcí dle článků 6.4.1 a 6.4.2 byly jasné, jednoznačné, motivační pro dopravce vzdát se co nejdříve již přidělené kapacity, pokud ji nemůže, nebo nehodlá využít, a aby kapacita mohla být případně přidělena jinému dopravci. Doložení částky, která byla vyfakturována celkem všem dopravcům a jakou částku byla SŽDC povinna zaplatit všem dopravcům za rok 2015 v rámci sankcí Systému odměňování výkonu. Vysvětlení souladu věty povinností dopravce na dráhách provozovaných SŽDC je uhradit SŽDC veškeré sankce zaviněné jednáním dopravce, které SŽDC prokazatelně uhradila ostatním dopravcům na základě systému odměňování výkonu s konkrétními sankcemi uvedenými v příloze D části C Prohlášení 2017. V rámci vysvětlení zejména požadujeme, abyste uvedli, zda a kdy je dopravce povinen dopravce nad rámec sankcí uvedených v příloze D části C Prohlášení 2017 uhradit SŽDC veškeré sankce zaviněné jednáním dopravce, které SŽDC prokazatelně uhradila ostatním dopravcům na základě systému odměňování výkonu. Definici pojmu stanovená rychlost vlaku a nejvyšší dovolená rychlost vozidla s tím, kde jsou tyto definice v Prohlášení 2017 uvedeny. Sdělení, jakým způsobem se požívají při sestavě jízdního řádu jízdní doby navržené dopravcem ve smyslu 50 odst. 5 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 173/1995 Sb. ) zda provádí SŽDC jejich kontrolu a případně úpravy. Pokud SŽDC vypočítává jízdní doby, jakým způsobem zahrnuje do jejich výpočtu stanovenou rychlost zejména v případě, kdy jsou v jízdním řádu u jednoho vlaku uvedeny dvě stanovené rychlosti pro tentýž úsek. Sdělení, na základě jakého předpisu je dopravce povinen při jízdě vlaku dosáhnout stanovené rychlosti a po jakou dobu jízdy je povinen tuto rychlost udržovat. Sdělení, na základě jakého předpisu je dopravce povinen eliminovat zpoždění krácením jízdních dob a na jakou hodnotu je povinen tyto jízdy doby zkracovat. Sdělení, jakým způsobem se postupuje při stanovování sankcí, když je u jednoho vlaku v jízdním řádu nebo v několika jízdních řádech uvedeno více stanovených rychlostí. Na základě jakého předpisu je dopravce povinen nahlašovat provozovateli dráhy seznam přepravovaných vozidel a údaje o jejich nejvyšší dovolené rychlosti jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Kalkulaci nákladů přímo vynaložených na zajištění provozování dráhy (řízení provozu) a zajištění provozuschopnosti dráhy (údržby a opravy infrastruktury) ve smyslu Výměru MF č. 01/2016 ze dne 27. listopadu 2015, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, části II bodu 3 odst. 4 u soupravových vlaků provozovaných ve vzdálenosti vyšší Strana č. 8 ze 18

než 70 km v porovnání s osobními vlaky ve smyslu Prohlášení 2017 přílohy C části C kapitoly III Provozní a technické podmínky ovlivňující výpočet základních cen. Kalkulaci je třeba doložit v členění nákladů dle Nařízení Komise (EU) 2015/909 článku 3 odst. 4. Současně je třeba doložit, které úkony je nutno vykonat navíc při řízení provozu a čím jsou způsobeny vyšší náklady na údržby a opravy infrastruktury u soupravových vlaků provozovaných ve vzdálenosti vyšší než 70 km v porovnání s osobními vlaky. Sdělení, zda je možné v případech výše uvedeného bodu XIV písm. a) až c) dosáhnout stanovené maximální délky vlaku 636 m, v písm. d) až j) délky 650 metrů. Drážní úřad současně vyzval (výzva č.j. DUCR-4159/16/Kj) ČD k doplnění podkladů a to ke sdělení, jakou částku byly ČD povinny zaplatit SŽDC a jakou částku zaplatila SŽDC ČD za rok 2015 v rámci sankcí systému odměňování výkonu. SŽDC dne 10. srpna 2016 reagovala na výzvu Drážního úřadu dopisem č.j. S 31284/2016- SŽDC-O12 (dále jen stanovisko ). V tomto dopise SŽDC namítla podjatost oprávněné úřední osobě. O námitce podjatosti bylo ze strany Drážního úřadu rozhodnuto usnesením č.j. DUCR- 54241/16. Ve stanovisku SŽDC mj. uvedla, že jí není zřejmé, jak a zda vůbec Drážní úřad reflektoval ustanovení 42 správního řádu, které předpokládá lhůtu 30 dní k zahájení řízení od obdržení podnětu a Drážní úřad oznámil zahájení řízení za 7 kalendářních měsíců od obdržení podnětu. Takový postup neshledává SŽDC zákonným. Nad rámec uvedeného SŽDC uvádí, že Drážní úřad již stran zmíněného podání společnosti ČD řízení vedl a ve věci pravomocně rozhodl; SŽDC poukazuje na skutečnost, že správní řád nezná a neupravuje procesní postup orgánu, kdy tento si podání rozdělí, v jedné části rozhodne a v druhé části podání zahájí řízení po 7 měsících - SŽDC nepovažuje takový postup za zákonem přípustný a možný. SŽDC dále uvedla, že Drážní úřad nerespektuje ustanovení 2 odst. 3, 4 správního řádu, neboť oznámila zahájení řízení i v bodech, které již byly předmětem přezkumu v letech minulých. SŽDC rovněž poukazuje na skutečnost, že zákon o dráhách výslovně neobsahuje a nezakládá možnost, aby Drážní úřad text prohlášení o dráze vlastním rozhodnutím měnil a tedy jej tvořil či dotvářel. Dle SŽDC zákon o dráhách, jednoznačně, v rámci ustanovení 34c zákona o dráhách stanoví, že prohlášení o dráze zpracuje přídělce. Obsah a charakter prohlášení o dráze a nedostatek právní úpravy co do pravomoci a působnosti výslovně nezakládají právo Drážního úřadu měnit text prohlášení o dráze; za takové situace není možné, aby Drážní úřad text prohlášení o dráze vlastním rozhodnutím měnil a nahrazoval vůli přídělce. Na základě vyhodnocení skutečností a průběhu správního řízení dospěl Drážní úřad k těmto závěrům: Drážní úřad se neztotožňuje s názorem SŽDC, že správní řád nezná a že neupravuje procesní postup rozdělení podání. Ustanovení 140 odst. 3 správního řádu uvádí, že k urychlení řízení nebo z jiného důležitého důvodu lze řízení o jednotlivých otázkách usnesením vyloučit ze společného řízení a rozhodnout o nich samostatně. Drážní úřad tedy nepochybil, když dopis ČD obsahující jednak zpětvzetí části žádosti o přezkoumání Prohlášení 2017 a jednak konstatování o rozporu celého Prohlášení 2017 s právními předpisy ČR i evropskou legislativou, vyloučil ze společného řízení. Naopak tímto krokem došlo k ochraně veřejného zájmu. K přezkoumání podnětu ČD a datu zahájení tohoto správního řízení Drážní úřad konstatuje, že správní řád sice uvádí, že správní orgán sdělí ve lhůtě 30 dnů tomu, kdo podnět podal, zda shledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, avšak pouze za předpokladu, že tento o sdělení požádá. ČD o sdělení nepožádaly. Drážní úřad si je vědom skutečnosti, že ve lhůtě 30 od obdržení doplnění podnětu ČD měl či neměl shledat důvody pro zahájení řízení z moci úřední. Avšak na druhou stranu u odkladu konání, který nastal, je třeba vždy v každém Strana č. 9 ze 18

jednotlivém případě zjistit, zda se nejednalo o odklad zbytečný, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Vzhledem k náročnosti podání i jeho následného doplnění byl odklad způsoben rozsáhlostí podnětu a jeho následného doplnění a přezkoumávání obou dokumentů za účelem shledání či neshledání důvodů pro zahájení řízení z moci úřední. K údajnému porušení ustanovení 2 odst. 3 a 4 správního řádu, jak konstatuje SŽDC (resp. předjímá výsledek řízení), Drážní úřad uvádí, že tato konstatace nebyla ničím ze strany SŽDC podložena. Předmětem tohoto správního řízení jsou sice body, které v minulosti byly předmětem přezkoumání, avšak vždy se jednalo o jiný rozsah těchto bodů. Tato skutečnost je SŽDC velmi dobře známa. Drážní úřad nesouhlasí s názorem SŽDC, že Drážní úřad není kompetentní ke změně prohlášení o dráze. Tato možnost vyplývá z ustanovení 34g odst. 3 zákona o dráhách, podle kterého rozhodne o změně prohlášení o dráze včetně kritérií v něm obsažených SŽDC sice uplatnila v předchozích letech námitku o nemožnosti měnit prohlášení o dráze, avšak tato námitka byla i v odvolacích řízeních zamítnuta. ČD ve svém podání a následném doplnění podání udávají podnět ke změně Prohlášení 2017 bodu 1.4.2, v rozsahu textu SŽDC nenese odpovědnost za případné ztráty nebo škody způsobené omyly nebo tiskovými chybami v Prohlášení o dráze. Odkazují se přitom na 583 a 584 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen občanský zákoník ). K tomu Drážní úřad uvádí, že prohlášení o dráze vypracovává SŽDC na základě 34c zákona o dráhách a uvádí v něm informace stanovené tímto ustanovením. Pokud tedy SŽDC uvede informace nepravdivé, uvede dopravce v omyl, pak se na něj vztahuje odpovědnost ve smyslu 2950 občanského zákoníku. Apriorní vyloučení odpovědnosti za poskytnutí nesprávných informací je tedy v rozporu s 2950 občanského zákoníku. Proto Drážní úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. ČD ve svém podání a následném doplnění podání udávají podnět ke změně Prohlášení 2017 bodu 3.4 Omezení provozu, a to konkrétně vyloučení odpovědnosti SŽDC za omezení jízdy vlaků při indikování závady na vlaku a právo na zastavení vlaku ve vztahu k 2924, 2936, 2937 odst. 1 a 580 odst. 1 občanského zákoníku. ČD dále protestují proti absenci kontrolního mechanismu, vylučujícího nesprávnou funkci diagnostického zařízení indikátoru poškozování kolejnic INJ. K tomu se vyjádřila ve stanovisku SŽDC, která uvedla, že nesouhlasí s omezením využití zařízení pro diagnostiku, jelikož mají zásadní vliv na bezpečnost v rámci preventivní kontroly. Každé podezření na závadu musí být prověřeno a vyhodnoceno. Dojde-li přitom ke zpoždění, je takovéto zpoždění opodstatněné a nutné. Pokud nebude provozovatel dráhy varovat dopravce o zjištěné závadě, bude ohrožena bezpečnost provozu. Pokud bude respektován návrh ČD, bude SŽDC vedena ke snížení bezpečnosti. Zařízení pro diagnostiku indikátor nekorektnosti jízdy vyhodnocuje celkové chování vozidla, plynulost jízdy, odskakování kola od hlavy kolejnice. Ne vždy pak musí být překročení definovaných mezí zjistitelné pouhou vizuální prohlídkou, bez použití dalšího vybavení. Odborně způsobilý zaměstnanec dopravce tak nemusí závadu nebo skryté deformace v konstrukci vozidla odhalit. SŽDC dále uvádí, že Drážní inspekce doporučuje rozšíření diagnostiky závad a odkazuje se na Zprávu o výsledcích šetření a okolností vzniku mimořádné události vykolejení vlaku Pn 66 301 na výhybce č. 109 v žst. Přelouč, kdy závada na vozidle nebyla pouhou prohlídkou po zastavení zjistitelná. SŽDC též uvedla, že 34 odst. 1 písm. j) vyhlášky č. 173/1995 Sb. staví opakované vyhodnocení stejné závady na úroveň potvrzení závady. Výsledek prohlídky vozidla v kolejišti, která nemůže v principu zajistit odhalení příčin překročení stanovených mezí u vozidla během jízdy, nemůže rozhodovat o správném fungování zařízení pro diagnostiku závad jedoucích vozidel. SŽDC dále sdělila, že hodnoty pro vyhodnocení závady na železničním dvojkolí, ložiscích a brzdách by měl mít stanoven každý dopravce. SŽDC uvedla seznam předpisů vztahujících se k dané problematice: vyhláška UIC 510-2, ČSN EN 15313, ČSN EN 15437-1 a ČSN EN 15437-2, Nařízení komise Strana č. 10 ze 18

EU 1302/2014 a Nařízení komise EU 321/2013. SŽDC dále konstatuje, že hodnoty nastavené na zařízeních SŽDC vychází z těchto dokumentů a neměly by být odlišné od hodnot stanovených jednotlivými dopravci. Na zařízeních SŽDC jsou nastaveny následující hodnoty: Indikce horkoběžnosti ložisek o Poplach K při teplotě 60 o C nad okolní teplotou; o STOP při teplotě 90 o C nad okolní teplotou; Diferenciální poplach K při teplotě 48 o C Pro rozdíl mezi pravým a levým ložiskem téže nápravy; Pro rozdíl mezi teplotou indikovaného ložiska a teplotním průměrem všech ložisek této strany vlaku; Indikace horkých brzdových zařízení o Poplach K při teplotě 200 o C nad okolní teplotou; o STOP při teplotě 300 o C nad okolní teplotou; Indikace plochých kol o Poplach K pro 80 mm ekvivalentní délky plochy o Stop pro 110 mm ekvivalentní délky plochy; SŽDC doplňuje, že uvedené hodnoty byly nastaveny na základě výzkumných úkolů a dlouhodobých mezinárodních zkušeností. Vztahy mezi SŽDC a dopravci jsou ošetřeny předpisem pro provoz zařízení pro diagnostiku závad SŽDC (ČD) V65/1, který se vztahuje na diagnostiku závad a jehož dodržování je pro dopravce závazné. Z hlediska předpisů diagnostická zařízení jsou udržována dle předpisu T 300, udržovací cykly doložila SŽDC v příloze svého stanoviska. Předpis S3 řeší údržbu železničního svršku v místě instalace zařízení. Drážní úřad neshledal důvod zpochybňovat údržbu indikátorů prováděnou SŽDC dle předpisu, který SŽDC doložila. Drážní úřad plně souhlasí se SŽDC, že diagnostické zařízení svojí preventivní činností výrazně zvyšuje bezpečnost provozování drážní dopravy. Drážní úřad však nesouhlasí s tvrzením SŽDC, že dle vyjádření SŽDC indikátor signalizuje odhalení příčin překročení stanovených mezí u vozidla během jízdy. SŽDC nedoložila, jakým způsobem hodnoty (na které jsou zařízení nastavena) stanovila dopravcům. SŽDC sice uvedla řadu norem a vyhlášek, které tyto požadavky definují. Nejde však o dokumenty právně závazné pro všechna vozidla. ČSN a EN nejsou na základě 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obecně nezávazné. Drážní úřad připouští, že některé normy nebo normativní dokumenty se stávají závaznými v souladu s článkem 5 odstavcem 8 směrnice Evropského parlamentu s Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství a to jejich uvedením jako závazné specifikace v technických specifikacích pro interoperabilitu. Tyto normy se jako závazné vztahují pouze na vozidla, na která se vztahují příslušné TSI. Ty se vztahují pouze na nová, nebo modernizovaná vozidla. Pro většinu vozidel tedy neexistuje právně závazný předpis, který by stanovoval požadavky pro hodnoty testované indikátorem. Takový předpis nevydala ani sama SŽDC. K předpisu SŽDC (ČD) V65/1 Drážní úřad uvádí, že nabyl účinnosti v roce 2005 a nebyly v něm provedeny změny. Předpis je napsán jako vnitropodnikový předpis ve své době provozovatele dráhy i dopravce ČD; povinnosti jsou ukládány pouze vnitropodnikovým organizačním složkám. Takovýto předpis nemá charakter předpisu provozovatele dráhy, který je závazný pro dopravce. Pokud bychom považovali povinnosti uložené depům kolejových vozidel za povinnosti uložené dopravcům, i pak by se jednalo pouze o následující: Povinnost seznámení strojvedoucího s polohou indikátoru, požadovanou technologií jízdy v daném místě a s možností pokynu k zastavení vlaku v případě indikace závady; Povinnost v případě signalizace provést kontrolu vlaku a postupovat podle vnitropodnikového předpisu společnosti ČD V 62 čl. 26 a směrnice vnitropodnikového útvaru O 12; Strana č. 11 ze 18

Ohlašování případů vnitropodnikovému útvaru TÚČD včetně možnosti navrhovat změny nastavených parametrů. V případě poplachu jsou dopravci poskytnuty pouze následující údaje: druh poplachu, stupeň poplachu, strana vlaku a číslo nápravy. Z výše uvedeného vyplývá, že dopravcům nejsou zpřístupněny limitní hodnoty signalizace poplachů pro drážní vozidla, jejichž překročení povede k signálu k zastavení vlaku. Drážní úřad tedy zjistil, že dopravci může být omezena jízda vlaku při nesplnění podmínek pro diagnostiku závad, které nejsou nikde zpřístupněny ani smluvně zakotveny. Při takovémto kroku nenese navíc SŽDC žádnou odpovědnost. Předpis ČD V 62 je účinný od roku 2000, tedy byl účinný v době vydání předpisu V 65/1. Tento předpis mimo jiné v článku 26 uvádí, že: Ložisko označené indikátorem horkoběžnosti může být ponecháno v provozu za předpokladu, že o jeho dalším provozu rozhodne vozmistr nebo strojvedoucí, pokud: a) prohlídka indikovaného ložiska je provedena neprodleně, b) ložisko má obvyklou teplotu, c) ostatní ložiska téhož vozu a obou sousedních mají obvyklou provozní teplotu. Uvedená citace předpisu ČD, na který se předpis SŽDC (ČD) V 65/1 odvolává, připouští variantu, že na vozidle závada není zjištěna, takže mohlo dojít k chybě diagnostiky. Současně stanovuje podmínky, za kterých je možné vozidlo dále provozovat. Předpis SŽDC tedy, byť formou odkazu, připouští možnost neodůvodněné signalizace diagnostiky. K příkladu nehody vykolejení vlaku Pn 66 301 na výhybce č. 109 v žst. Přelouč Drážní úřad dodává, že jednou z příčin byly překročené mezní odchylky rozchodu na výhybce. Na vykolejeném drážním vozidle byly následně při vážení zjištěny nedovolené odchylky hmotností na kolo v porovnání s požadavky přílohy 3, části I, odst. 10.2.4.2 vyhlášky č. 173/1995 Sb. K tomu je nutné podotknout, že z právního hlediska lze výše citovaný požadavek vyhlášky uplatnit pouze pro nová vozidla, nebo při provádění technické kontroly při kontrole vážením, pokud tato kontrola je nařízena ustanovením přílohy 6 vyhlášky 173/1995 Sb. Pro vozidla v provozu a pro vozidla provozovaná na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, kromě výše uvedených případů požadavek uplatnit nelze. Drážní úřad připouští, že ne vždy může být závada na vozidle pouhou prohlídkou po zastavení zjistitelná a takováto prohlídka nemůže sama o sobě rozhodovat o správném fungování zařízení pro diagnostiku závad. Na druhou stranu při změně textu Prohlášení 2017, jak je uvedeno ve výroku, nedochází k převedení zodpovědnosti na SŽDC. Stanovení odpovědnosti pak může být předmětem dalšího jednání mezi SŽDC a dopravcem a předmětem dalšího prověřování technického stavu jak vozidla, tak diagnostického zařízení. Podle 2936 občanského zákoníku odpovídá za škodu ten, kdo použil při plnění vadnou věc. Nelze tedy dopředu automaticky přenést odpovědnost za omezení jízdy vlaků ze SŽDC na dopravce v případech, kdy závada na vozidle nebyla prokázána. Takové jednání by bylo v rozporu s 2936 občanského zákoníku. Proto Drážní úřad rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku II. Dalším důvodem rozhodnutí je neexistence předpisu, který by jasně stanovil podmínky pro provoz vozidel v souladu s funkcemi indikátorů a umožnil by dopravci uzpůsobit údržbu a kontrolu vozidel tak, aby k indikacím závad nedocházelo. Takovéto jednání může vést k neumožnění dopravci provozovat drážní dopravu v rozporu s 23 odst. 1 písm. a) zákona o dráhách. Ve věci změny bodu 3.6.6 Drážní úřad rovněž zjistil neexistenci předpisu stanovujícího limitní hodnoty nekorektnosti jízdy. Drážnímu úřadu je známo, že ne vždy lze následnou prohlídkou závadu zjistit. Drážní úřad si uvědomuje možnost poškození kolejnic provozováním vozidla způsobujícího nekorektnost jízdy. Z tohoto uvedeného důvodu je nutné ponechat provozovateli dráhy, tedy SŽDC, právo na zastavení vlaku. Stanovení zodpovědnosti pak také může být předmětem dalšího jednání mezi SŽDC a dopravcem, stejně jako u bodu 3.4. Pro prokázání závady pak musí provozovatel dráhy zajistit, aby byly dopravci limitní hodnoty závazně stanoveny předpisem. Proto Drážní úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. Strana č. 12 ze 18

ČD ve svém podání a následném doplnění podání udává podnět ke změně Prohlášení 2017 bodu 3.4 Omezení provozu, a to konkrétně skutečnost, že tento odstavec hovoří výlučně o narušení na straně dopravce, aniž by současně byla řešena obdobná odpovědnost na straně provozovatele dráhy. Drážní úřad především konstatuje, že narušení plynulosti provozu je mimořádnou událostí ve smyslu 49 odst. 1 písm. a) zákona o dráhách. Ustanovení 49 odst. 3 písm. c) zákona o dráhách ukládá provozovateli dráhy a dopravci povinnost zabezpečit uvolnění dráhy pro obnovení provozování dráhy nebo drážní dopravy. Obě strany, tedy jak dopravce, tak provozovatel dráhy, jsou povinny uvolnění zabezpečit. Zákon však blíže nespecifikuje konkrétní rozdělení této povinnosti mezi dopravce a provozovatele dráhy, ani mezi jednotlivé dopravce. Takovéto rozdělení povinností by dle názoru Drážního úřadu neměl specifikovat ani přídělce, který je zpracovatelem prohlášení o dráze. Vzhledem k tomu, že odstranění narušení plynulosti provozu je veřejným zájmem a vzhledem ke znění 49 odst. 3 písm. c) zákona o dráhách, lze povinnost součinnosti uložit i ostatním dopravcům. Ze stejného důvodu je možné, že v případě neodstranění narušení dopravcem tuto povinnost zajistí provozovatel dráhy. Vzhledem ke znění 2924 občanského zákoníku a 2927 občanského zákoníku jde škoda vždy k tíži té strany, která jí způsobila. Proto Drážní úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. ČD ve svém podání a následném doplnění podání dávají též podnět ke změně Prohlášení 2017 bodu 3.5.2 v rozsahu: SŽDC zveřejňuje na Portálu provozování dráhy měsíčně aktualizované informace o plánovaných omezeních provozování jednotlivých tratí a jejich částí. ČD ve svém podnětu především poukazují na povinnost zajišťovat náhradní autobusovou dopravu a poptávat ji podle zákona č. 134/2016 Sb.o veřejných zakázkách (dále jen zákon o veřejných zakázkách ) jehož lhůty nedovolují reagovat na změny v omezení provozování dráhy pouze s měsíčním předstihem. Současně jsou ČD povinny projednávat změny s objednatelem veřejné dopravy. ČD se odkazují na 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně hospodářské soutěže ), neboť pozdní oznámení termínu omezení vytváří nerovné podmínky pro konkrétního osobního dopravce. ČD navrhují, aby tyto informace byly zveřejňovány čtvrtletně. K uvedenému SŽDC konstatovala, že termíny výluk vyhlašuje v souladu s platnou legislativou, což ale blíže nespecifikovala. SŽDC pro plánování výluk potřebuje znát informace o přídělu financí, o výsledku výběrových řízení, správních řízení souvisejících se stavbou a nepředvídaných událostech. Na portále provozování dráhy jsou uvedeny projednané měsíční plány výluk a týdenní plány výluk. Z vyjádření obou stran vyplývá, že přesné stanovení termínu výluky a zajištění náhradní autobusové dopravy je pro obě strany provozovatele dráhy i dopravce třeba splnit řadu zákonných požadavků s tím, že dopravce může začít konat až při známosti konkrétního termínu. Většina investičních akcí uvedených v příloze G Prohlášení 2017, u kterých lze předpokládat nutnost zavedení náhradní autobusové dopravy, má předpokládaný začátek realizace prací po 1. 4. 2017. Od 1. 4. 2017 nabude účinnosti zákon 319/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen zákon č. 319/2016 Sb. ). Novelizace postihne statě týkající se omezení provozování dráhy a účtování nákladů přímo souvisejících se zabezpečováním náhradní dopravy. Ke změně dojde v době účinnosti Prohlášení 2017. Vzhledem ke znění čl. II odst. 6 zákona č. 319/2016 Sb. není Drážní úřad oprávněn rozhodovat v souladu s novelou zákona o dráhách účinnou od 1.4. 2017. S ohledem na výše uvedené nepřezkoumával Drážní úřad více do hloubky termíny aktualizace omezení provozování dráhy. Vzhledem k tomu, že Drážní úřad neshledal žádný rozpor s platnou legislativou a vzhledem k povinnostem provozovatele dráhy spojených se započetím investiční akce rozhodl Drážní úřad tak, jak je uvedeno ve výroku IV. ČD rovněž podaly podnět ke změně Prohlášení 2017 bodu 3.6.1. a to konkrétně textu Seznam stanic s rozsahem odbavení a poskytovanými službami v osobní dopravě zveřejňují provozovatelé drah v ročním jízdním řádu veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a Strana č. 13 ze 18

regionální, a to prostřednictvím celostátního informačního systému o jízdních řádech. Toto ustanovení je dle názoru ČD v rozporu s 23 odst. 2 písm. b) zákona o dráhách. SŽDC ve svém stanovisku argumentuje tím, že podle 21 odst. 4 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 77/2002 Sb. ) plní jak funkci vlastníka, tak i provozovatele dráhy a znění 23 odst. 2 písm. b) zákona o dráhách se na SŽDC nevztahuje. K tomu Drážní úřad uvádí, že podle 5 odst. 1 zákona o dráhách je staniční budova stavbou dráhy. Přepravní služby pro přepravu osob a věcí jsou v jednotlivých stanicích fyzicky poskytované ve staničních budovách. Přestože SŽDC plní dle zákona č. 77/2002 Sb. funkci vlastníka dráhy, není ve všech případech vlastníkem těchto staničních budov. Nicméně bod 3.6.1 nevylučuje, že informace uvedené v celostátním informačním systému o jízdních řádech mohou být zveřejněny navíc i způsobem uvedeným v 23 odst. 2 písm. b) zákona o dráhách. Proto Drážní úřad usoudil, že bod 3.6.1 není v rozporu s 23 odst. 2 písm. b) zákona o dráhách a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. Podnět ČD se rovněž týkal změny Prohlášení 2017 bodů 4.6, 6.4.1 a 6.4.2. ČD napadají ustanovení bodu 4.6 s tím, že žadatel se může buď kapacity vzdát, nebo jí nevyužít. Pokud se kapacity vzdá mimo termín pravidelné změny JŘ, nebo jí nevyužije, je povinen uhradit přídělci sankci (viz kapitoly 6.4.1 a 6.4.2). Přitom při vzdání se kapacity je možné jí nabídnout jinému dopravci, zatímco v případě nevyužití toto možné není. Dále ČD nesouhlasí s výší sankčního poplatku, jelikož se blíží ceně za použití dopravní cesty a není motivační pro přídělce tuto kapacitu znovu nabídnout. Dopravce není motivován včas kapacitu odříkat. ČD navrhují snížit sankci za odřeknutí kapacity a to minimálně na výši koeficientu k2 kalkulace ceny za příděl kapacity. Vysoké sankce za odřeknutí kapacity vedou k nekonkurenceschopnosti železnic. Drážní úřad vyzval SŽDC, aby navrhla nové znění článků 4.6, 6.4.1, 6.4.2, a přílohu C část D tak, aby byly jasné, jednoznačné a motivační pro dopravce vzdát se co nejdříve již přidělené kapacity. SŽDC se vyjádřila, že výzva na navržení textů byla provedena, aniž by Drážní úřad znal vyjádření SŽDC a že na původních textech trvá a že jsou dle jejího názoru v souladu s legislativou ČR. Podle 21 vyhlášky 173/1995 Sb. je provozovatel dráhy povinen drážní dopravu organizovat tak, aby kapacita dopravní cesty dráhy byla co nejvíce využita. dráhy byla co nejvíce využita. Z předchozího lze dovodit, že její maximální využití je veřejným zájmem a k maximálnímu využití musí přispět nejen provozovatel dráhy, ale i přídělce. Drážní úřad dospěl k názoru, že stejné sankce za odřeknutí a nevyužití kapacity skutečně nevedou k motivaci dopravce, aby kapacitu odřekl. Pokud dopravce kapacitu nechá propadnout, k čemuž je v současném systému motivován, škoda vzniklá SŽDC bude sice částečně kompenzována sankcí, ale kapacita na rozdíl od včasného vzdání se kapacity využita být nemůže. Maximálního využití kapacity lze tedy také dosáhnout jejím opětovným přidělením dopravci, který jí skutečně využije. Dopravce má ale bez sankcí možnost odřeknout kapacitu pouze v termínech pravidelných změn jízdního řádu. V nákladní dopravě jsou 4 změny jízdního řádu, v osobní dopravě je pouze jedna. Pokud např. bude dopravce v nákladní dopravě potřebovat bez sankce odřeknout kapacitu na 3. 9. 2017, bude muset podat žádost o změnu do 10. 4. 2017, tedy téměř 5 měsíců dopředu. Pokud tyto termíny porovnáme s bodem 4.6.2 Prohlášení 2017, SŽDC je oprávněna odebrat přidělenou kapacitu dráhy žadateli, pokud nebyla po období jednoho měsíce využívána. Je zde tedy nepoměr možností provozovatele dráhy a dopravce. Zákon o dráhách v 34c odst. 2 písm. f) předpokládá stanovení ceny za nevyužívání přidělené kapacity, zatímco pod písm. e) pouze připouští možnost vzdání se přidělené kapacity, aniž by předpokládal nějakou sankci. Sankce za odřeknutí kapacity musí být podle 2051 občanského zákoníku přiměřená s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody. Pokud se nevrácenou kapacitu podaří opětovně přidělit, škoda provozovateli dráhy nevznikne.výše potenciální škody je úměrná lhůtě, v jaké může přídělce volnou kapacitu Strana č. 14 ze 18

přidělit jinému dopravci. Kapacitu lze sice v režimu ad hoc přidělit neprodleně, nicméně nelze předpokládat, že nějaký dopravce bude čekat na okamžik, kdy jiný dopravce kapacitu odřekne. Pokud naopak půjde o odřeknutí kapacity na trati, kde nebude zájem jiného dopravce o její využití, ustupuje zde do pozadí výchovný smysl sankce. Na takovéto trati nehrozí, že by dopravce blokoval kapacitu účelově pro zamezení přístupu jiných dopravců. Pokud by dopravce původně kapacitu neobjednal vůbec, zůstala by kapacita úplně nevyužitá. Drážní úřad souhlasí, že je třeba motivovat dopravce, aby bezdůvodně neblokovali objednanou a později nevyužitou kapacitu. Tuto roli zde hraje i poplatek za přidělení kapacity. Drážní úřad si je vědom, že uvedená problematika již byla v minulosti řešena, např. rozhodnutím Ministerstva dopravy č.j. 62/2014-130-SPR/4. Tehdy se však řešila maximální výše sankce a možnost jejího absolutního zrušení, nikoliv rozlišení případu propadnutí a vzdání se kapacity. Drážní úřad stanovil s ohledem na lhůtu pro odebrání kapacity jednoměsíční lhůtu, pro kterou se nebude vzdání se kapacity sankcionovat. Drážní úřad formálně upravil přílohu C část D tak, aby odlišil sankce za odřeknutí a nevyužití kapacity, byť samotné hodnoty zůstávají stejné. Proto Drážní úřad rozhodl, tak, jak je uvedeno ve výrocích VII, VIII, IX a XI. Předmětem podnětu ČD byla i změna Prohlášení 2017 bodu 6.5, konkrétně znění systém odměňování výkonu je definován tak, aby nedocházelo ke zvýhodnění některého z dopravců, neboť jej ČD považují za nevyvážený. Dle názoru ČD dochází ke zvýhodnění SŽDC, jako vlastníka přirozeného monopolu a nezbytného zařízení ve smyslu 11 zákona na ochranu hospodářské soutěže. Drážní úřad vyzval SŽDC, aby doložila částku, kterou vyfakturovala všem dopravcům a kterou byla povinna všem dopravcům zaplatit v rámci systému odměňování výkonu. SŽDC doložila, že ve prospěch dopravců uhradila 3 890 tis.kč, zatímco vyfakturovala 194,5 tis Kč. SŽDC dále uvedla, že popis systému odměňování výkonů je definován také tezí aby sledované položky byly vzájemně vyvážené a nezvýhodňovaly žádnou stranu nebo kritérium. Dále Drážní úřad vyzval SŽDC k vysvětlení souladu věty povinností dopravce na dráhách provozovaných SŽDC je uhradit SŽDC veškeré sankce zaviněné jednáním dopravce, které SŽDC prokazatelně uhradila ostatním dopravcům na základě systému odměňování výkonu s konkrétními sankcemi uvedenými v příloze D části C Prohlášení 2017. SŽDC k uvedenému požadavku Drážního úřadu sdělila, že se uvedené ustanovení v systému odměňování výkonu aplikuje vztah jeden provozovatel dráhy vůči n" dopravcům. Aby byl zachován princip vzájemné vyrovnanosti systému odměňování výkonu (ten má být dle platné legislativy definován tak, aby sledované položky byly vzájemně vyvážené a nezvýhodňovaly žádnou stranu nebo kritérium), není možné, aby provozovatel dráhy v situaci, která vznikla z příčin na straně jednoho dopravce, hradil sankci za tento stav jiným dopravcům, na jejichž jízdu vlaků měla tato situace dopad. V konkrétní rovině lze uvedenou větu aplikovat především na případy sankcí dle přílohy D" části C bodů 7 a 8 Prohlášení 2017. Jako příklady SŽDC uvádí situace, kdy z viny jednoho dopravce vznikne povinnost SŽDC uhradit sankce více dopravcům. Přestože uvedené principy jsou v Prohlášení 2017 popsány ne úplně nejsrozumitelněji, na základě zaslaných vysvětlení neshledal důvod k jejich změně. Drážní úřad také vyzval také společnost ČD, aby doložila částku, kterou jí SŽDC proplatila a jakou byla povinna SŽDC zaplatit za rok 2015 v rámci systému odměňování výkonů. České dráhy tuto částku doložily. Na základě částek, které mezi sebou hradí dopravci na jedné straně a SŽDC na straně druhé, Drážní úřad dospěl k názoru, že systém odměňování výkonu není diskriminační v neprospěch dopravce. Proto Drážní úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku X. ČD ve svém podání a následném doplnění podání uvedly podnět ke změně Prohlášení 2017 přílohy D, část C odst. 3 - sankce za zařazení do vlaku vozidla, jehož nejvyšší dovolená rychlost je nižší než rychlost stanovená. ČD požadují, aby sankce byla požadována pouze v případě, kdy dojde ke skutečnému vzniku zpoždění. ČD dále napadly Prohlášení 2017 přílohy D, část C odst. 8 ve věci nesankciování prvních 10 min. prodloužení výluky případech, kdy dochází na základě takto vzniklého zpoždění k dalšímu opožďování jiných vlaků následkem Strana č. 15 ze 18