Ekonomika odpadového hospodářství obcí
Vybrané náklady OH obcí (2002-2009) v Kč/obyvatel/rok Směsný odpad objemný odpad Tříděný sběr sběrné dvory ostatní černé skládky Celkové náklady r.2002 298,5 38,2 46,0 51,2 9,5 86,1 480,2 r.2003 371,8 37,1 64,5 46,8 9,3 49,4 652,4 r.2004 415,8 41,9 75,4 52,0 11,8 52,5 687,0 r.2005 429,4 42,2 79,9 54,1 11,6 42,4 702,1 r.2006 463,2 45,3 98,4 56,2 11,8 23,0 747,0 r.2007 494,8 56,9 116,4 65,0 8,7 23,4 813,0 r.2008 511,1 49,3 121,6 88,0 12,5 20,5 865,2 r.2009 521,0 52,6 132,3 86,2 11,0 46,2 871,5 Celkové náklady obcí na odpadové hospodářství vzrostly v období 2002-2009 o cca 82 %
Poměr vybraných nákladových položek v OH obcí
Náklady tříděného sběru (bez kovů) v r.2009 Velikost obce Náklady Kč/obyvatel/rok Výtěžnost kg/obyvatel/rok Kč/kg do 500 142,9 30,5 4,7 501-1000 122,2 29,1 4,2 1001-4000 115,8 30,4 3,8 4001-10000 118,9 33,1 3,6 10001-20000 115,9 35,6 3,3 109,7 33,2 3,3 109,8 30,9 3,6 86,4 29,0 3,0 nad 1 mil. 248,5 44,1 5,6 Celkem 132,3 33,3 4,0 20001-50000 50001-100000 100001-1 mil.
Náklady na tříděný sběr podle komodit Průměrné náklady na sběr a svoz hlavních komodit v ČR 2009 papír plast Sklo 49,3 65,7 19,4 3 209,8 8 260,7 1906,9 Mezní hodnoty v Kč/t 1 920 4 608 6 251 11 920 1 154-2252 Nejvyšší náklady v krajích v Kč/t Praha, Ústecký, Jihočeský Praha, Plzeňský, Ústecký Ústecký, Praha, Moravskoslezský Nejnižší náklady v krajích v Kč/t Jihomoravský, Olomoucký, Vysočina Olomoucký, Moravskoslezský, Jihomoravský Olomoucký, Královéhradecký, Plzeňský Kč/obyvatel/rok Kč/t
Příjmové složky obecních rozpočtů na OH (rok 2009) Platby od občanů Nejvýznamnější příjmová položka cca 75 % všech příjmů obce v OH. Poplatky se zvyšují s velikostí obce Průměrný příjem od obyvatel: 453,9 kč/obyvatel (2009) 457,7 Kč/obyvatel (2008) 445,3 Kč/obyvatel (2007) Platby od chatařů 26,9 kč/obyvatel, celkem 2343 obcí, nejvíce poplatků vybírají malé obce (až 62 Kč/obyvatel) Tržby za druhotné suroviny 10,6 Kč/obyvatel. Tvoří cca 2 % příjmů (4 v r.2008). Jsou zohledňovány jen u 758 obcí Platby od živnostníků Zpoplatňování živnostníků vykázalo pouze 1400 obcí (32 %) z toho tvoří 95 % obce do 4 tis. obyvatel Platby od povinných osob s povinností zpětného odběru obalů Platba EKO-KOM tvoří cca 14 % příjmů obce v OH
Ekonomika OH obcí (r.2009) v Kč/obyvatel Příjmy Velikost obce Od obyvatel živnostníci druhotné suroviny od chatařů Odměna EK celkem Náklady celkem průměrně obec doplácí do 500 392,1 37,2 26,6 61,2 84,3 601,4 847,9 29% 501-1000 410,0 30,7 22,3 45,4 80,1 588,5 799,5 26% 1001-5000 415,8 42,8 18,5 34,2 82,3 593,6 797,0 26% 5001-10000 434,4 65,6 8,0 18,1 87,5 613,7 927,7 34% 10001-20000 455,0 83,2 15,4 7,1 89,1 649,7 946,8 31% 20001-50000 450,9 68,4 11,8 6,3 76,1 613,4 858,2 29% 50001-100000 437,1 3,5 12,8 5,0 67,9 526,4 858,1 39% 100 001-1 mil. 466,6 12,9 61,0 540,5 805,7 33% nad 1 mil. 569,3 1,2 4,0 112,6 687,1 960,5 28% Celkem 453,9 33,0 10,6 82,9 607,3 871,5 30% 26,9 Rozdíl nákladů a příjmů činí cca 264,2 Kč, tj. 30 % z celkových nákladů (r. 2007-30 %, r.2008 34 %). Tento rozdíl hradí obec.
Způsoby zpoplatnění obyvatelstva ve vztahu k odpadům
Způsoby zpoplatnění obyvatelstva ve vztahu k odpadům Místní poplatek za provoz systému 10b, zákona 565/1990 Sb. O místních poplatcích Poplatník je fyzická osoba trvale bydlící a vlastník rekreačního objektu Plátcem může být společný zástupce, vlastník nebo správce objektu Maximální výše a konstrukce výpočtu poplatku je dána zákonem
Způsoby zpoplatnění obyvatelstva ve vztahu k odpadům Místní poplatek za provoz systému VÝHODY + + + + + podchycení všech trvale žijících osob obec má právo přistavit nádoby zákonná vymahatelnost poplatku částečné omezení vzniku černých skládek SBD a jiná sdružení vlastníků nejsou dlužníky Místní poplatek za provoz systému NEVÝHODY - Solidární systém nezohledňující reálné náklady a reálnou produkci odpadů ve vztahu k počtu obyvatel produkujících odpad - Systém primárně nemotivující k třídění odpadů podchycení všech trvale žijících osob - Omezená výše poplatku často nepokrývající náklady
Způsoby zpoplatnění obyvatelstva ve vztahu k odpadům Poplatek za komunální odpad 17a, zákona 185/2001 Sb. O odpadech. Poplatník je fyzická osoba produkující odpad Plátcem může být, vlastník nemovitosti nebo sdružení vlastníků Maximální výše a konstrukce výpočtu poplatku není stanovena, jsou dány dvě možnosti rozpočítání nákladů (předpokládané oprávněné náklady)
Způsoby zpoplatnění obyvatelstva ve vztahu k odpadům Poplatek za komunální odpad - VÝHODY + + + + + + zohledňuje reálné náklady obec má právo přistavit nádoby zákonná vymahatelnost poplatku může motivovat k třídění zohledňuje počet obyvatel produkujících odpady v obci (velká města) SBD a jiná sdružení vlastníků nejsou dlužníky Poplatek za komunální odpad - NEVÝHODY - Administrativní zátěž většinového vlastníka domů (SBD), včetně vymáhání dluhů - Nedostatečná úprava správy poplatku (není odkaz na zákon o poplatcích) - Nutnost prokázání produkce odpadů, nebo pobytu v obci
Způsoby zpoplatnění obyvatelstva ve vztahu k odpadům Smluvní úhrada 17, zákona 185/2001 Sb. O odpadech. Plátce je fyzická osoba na základě smlouvy s obcí Plátcem může být i vlastník nemovitosti nebo sdružení vlastníků na základě plné moci Maximální výše ceny je dána smlouvou
Způsoby zpoplatnění obyvatelstva ve vztahu k odpadům Smluvní úhrada - VÝHODY + + + + zohledňuje reálné náklady motivace ke třídění zohledňuje produkci odpadů (možnost výběru nádoby) umožňuje přenést agendu na SF Smluvní úhrada- NEVÝHODY - Administrativní zátěž většinového vlastníka domů (SBD), včetně vymáhání dluhů Smlouva je nevymahatelná Nedostatečná úprava ceny, je to v podstatě dar obci Značné legislativní nedostatky
Způsoby zpoplatnění obyvatelstva ve vztahu k odpadům Nulová varianta Obec hradí veškeré náklady spojené s nakládáním s odpady a nevybírá od obyvatel žádné platby Občas pokus o kompenzaci pomocí daně z nemovistosti Problematická zpětná úprava systému
Způsoby zpoplatnění podnikatelů ve vztahu k odpadům
Způsoby zpoplatnění podnikatelů ve vztahu k odpadům Smluvní úhrada Obec může zapojit podnikatele do sytému obce písemnou smlouvou Ve smlouvě musí být sjednána cena Nová Bystřice, Kutná Hora, Chrastava, Bedřichov, Praha, Rokytnice
Způsoby zpoplatnění podnikatelů ve vztahu k odpadům Smluvní úhrada - VÝHODY + + + + Omezení zneužívání systému obce Zvýšení příjmu obce Možnost vykazování VSKO od podnikatele do systému EKO-KOM Pro podnikatele snížení rizika kontrol a pokut Smluvní úhrada - NEVÝHODY - Nejasná právní úprava - Nutná zkušenost obce s podnikatelem, odhad produkce - Je třeba zajistit sestavení smlouvy a vymyslet výpočet ceny
Příjem z prodeje druhotných surovin
Příjem z prodeje druhotných surovin Příjmy z prodeje využitelných odpadů - Pozitivní cenu mají papír, kovy, některé druhy plastů - Prodej prostřednictvím občanských sdružení (hasiči, sportovci, skauti) - Prodej prostřednictvím škol - Vyjednání ceny za svoz tříděných odpadů
Příjmy od povinných osob Příjmy od povinných osob za zajištění zpětného odběru - Hlavním příjmem je odměna ze systému EKO-KOM - Doplňkový příjem z kolektivních systémů, Asekol, Elektrowin, hlavní příjem je však v úspoře nákladů
Příjmy od povinných osob Příjmy od povinných osob za zajištění zpětného odběru - Hlavním příjmem je odměna ze systému EKO-KOM - Doplňkový příjem z kolektivních systémů, Asekol, Elektrowin, hlavní příjem je však v úspoře nákladů
JAK Z TOHO VEN?
JAK Z TOHO VEN? 1. Nastavit příjmy od obyvatelstva efektivně Vybrat formu úhrady, která obci přinese takové příjmy, které se budou blížit reálným nákladům, např. cena nebo poplatek za komunální odpad Zapojit podnikatele do systému 2. Zvýšit příjmy od EKO-KOM Nastavit systém tak, aby přinesl dostatečnou výtěžnost při malém zvýšení nákladů a nastavit jej na maximální možnou míru bonusů
JAK Z TOHO VEN? 3. Kontrola smluv a fakturací Smlouvy a faktury se často liší v pojmenování položek, fakturace od svozových firem bývá často nepřehledná. Důslednou kontrolou je možné odhalit chyby 4. Kontrola nastavení systému Kontrola toho, zda se nevyužívají některé služby zbytečně, např. velký počet drahých nádob, nevhodně přistavené nádoby, nadužívání dopravy apod = optimalizace systému
JAK Z TOHO VEN? 5. Kontrola skladby cen Základní nedostatek obcí, obce nevědí za co platí, tj. neví co je v ceně obsaženo Cena je nastavena většinou dlouhodobě bez možnosti úprav v ohledu na ostatní vlivy 6. Vzájemná komunikace a sdílení nákladů Komunikujte mezi obcemi, ptejte se, přebírejte dobré příklady, sdružujte se např. při provozování sběrných dvorů apod., komunikujte s občany, informujte je a vzdělávejte je
Skladba cen Každá firma má vlastní způsob, jak cenu za uvedenou službu účtuje a prezentuje, i když nejběžnější postup je cena za výsyp nádoby konkrétního objemu v kombinaci s frekvencí vývozu. Např. nádoba o objemu 120 litrů s vývozem každý týden stojí ročně 1700 Kč. Existují ale i ceny za tunu svezeného odpadu, případně paušální roční cena a podobně. OBCE V NAPROSTÉ VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ NEVĚDÍ, CO CENA OBSAHUJE A JAKÝ PODÍL NA NÍ MÁ NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM
Skladba cen Cena za svoz odpadu obsahuje: náklady na dopravu (PHM, mzda řidiče, odpisy, opravy a údržba vozidla), manipulaci s nádobami (mzda dělníků (popelářů)), náklady na další nakládání s odpadem (např. odstranění odpadu (skládka, spalovna) včetně zákonných poplatků), nebo naopak může být cena pozitivní za prodej využitelných odpadů papír, plasty režie firmy, marže firmy dle vlastnictví nádob se může účtovat i pronájem nádob, DPH
Příklady z praxe
Příklady z praxe
Příklady z praxe
Příklady z praxe
Druhotné suroviny
Druhotné suroviny Přehledy Seznam úpravců (třídících linek) v Libereckém kraji, které čerpají odměnu ze systému EKO-KOM, a.s..a.s.a. Liberec, s.r.o., provoz Liberec Kovošrot Group a.s., provoz Liberec Severočeské komunální služby, s.r.o., provoz Proseč
Druhotné suroviny Přehledy Orientační ceny druhotných surovin v roce 2011 v 1.Q Sklo bílé: 500 Kč/t Sklo barevné: 350 Kč/t Papír smíšený: 1750 2500 Kč/t PET: 5000 10000 Kč/ t, dle barvy Ostatní plasty: 1000 10 000 Kč/t dle druhu materiálu
Zařízení pro úpravu využitelných složek odpadu
Zařízení pro zpracování DS na území ČR
Děkujeme za pozornost