Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2016 a predikce na další období. (textová část)

I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2016 a predikce na další období (textová část)

Obsah A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2016... 1 strana B. Vývoj hlavních skupin příjmů, životních nákladů, výdajů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení)... 5 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní charakteristika... 5 1. 2 Mzdy... 7 1. 2. 1 Poznatky ze šetření ISPV... 16 1. 3 Sociální příjmy... 20 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady... 27 3. Peněžní výdaje, půjčky a úspory domácností... 31 C. Vývoj ve 3. čtvrtletí 2016 a predikce na další období... 35

A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2016 Ve druhém čtvrtletí roku 2016 nadále pokračoval stabilní hospodářský růst České republiky a domácí ekonomika tak navázala na své výsledky z prvních třech měsíců tohoto roku. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně v prvním čtvrtletí o 3,0 % a ve druhém o 2,6 %. Mírný pokles byl však dán vyšší srovnávací základnou z druhého čtvrtletí minulého roku. Mezičtvrtletně dynamika růstu zrychlila z 0,4 % v prvním čtvrtletí na 0,9 % ve druhém čtvrtletí 2016. Názorný pohled na vývoj vybraných ukazatelů ekonomiky v 1. pololetí let 2008 až 2016 podává následující graf: *vypočteno z běžných cen Zpracováno z dat ČSÚ 1

Výchozí rok 2008 se stabilním růstem byl po ekonomickém propadu v roce 2009 následován výrazným poklesem kupní síly domácností. Po krátkém zlepšení v letech 2010 a 2011 znovu následoval záporný vývoj HDP vedoucí ke zhoršení sledovaných ukazatelů. Ve druhé polovině roku 2013 již nastalo hospodářské oživení a to se v následujícím roce projevilo v růstu příjmů domácností. Avšak výdaje na individuální spotřebu byly stále nízké a domácnosti se spíše orientovaly na tvorbu úspor. V prvním pololetí 2016, stejně jako v předchozím roce, vedl pokračující kladný ekonomický vývoj a zlepšení situace na trhu práce k rostoucím výdajům na individuální spotřebu na úkor tvorby hrubých úspor. Posilující příjmy domácností pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností, které se za první pololetí 2016 meziročně zvýšily o 2,4 %. Kromě vlivu poptávky domácností se na vývoji HDP výrazně podílelo kladné saldo zahraničního obchodu a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí. Ve druhém čtvrtletí se naopak meziročně snížil objem investic na tvorbu hrubého fixního kapitálu. Ekonomickou situaci domácností v hodnoceném období charakterizovaly zejména tyto skutečnosti: hrubý disponibilní důchod v sektoru domácností (na bázi národních účtů) se zvýšil nominálně o 2,7 %; hrubé úspory domácností dosáhly nižšího tempa růstu a vzrostly nominálně pouze o 1,4 % blíže viz část 1, největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy; průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) činila 26 898 Kč a její meziroční dynamika růstu se oproti 2,3 % v lednu červnu 2015 zvýšila na 4,2 %; po zohlednění vývoje cenové inflace došlo k nárůstu reálné úrovně průměrné mzdy o 3,8 %, příjmy sociálního charakteru druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností vzrostly (o 3,6 %); pokles byl zaznamenán u podpor v nezaměstnanosti a dávek pomoci v hmotné nouzi; příjmy občanů z ostatních druhů sociálních dávek se zvýšily, 2

průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu vzrostla o 1,0 % na 11 419 Kč, jeho reálná hodnota se zvýšila o 0,6 % (při zohlednění indexu životních nákladů domácností důchodců ve výši 100,4 %), snížil se průměrný počet evidovaných nezaměstnaných a zároveň i počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu, přičemž průměrná výše podpory v nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 3,5 % na 6 267 Kč měsíčně, stejně jako před rokem činil průměrný meziroční růst spotřebitelských cen 0,4 %; proinflačně působil zejména vývoj cen v následujících oblastech zdraví, odívání a obuv, rekreace a kultura, alkoholické nápoje a tabák; deflačně působily díky trvajícímu poklesu cen pohonných hmot v prvním pololetí 2016 ceny v oblasti dopravy a výrazný meziroční pokles cen nastal také u potravin a nealkoholických nápojů blíže viz část 2, celkový objem půjček domácností u bank se meziročně zvýšil o 81,9 mld. Kč a dosáhl 1 360,5 mld. Kč; rozhodující část nadále představovaly úvěry na bydlení (přírůstek 74,8 mld. Kč, tj. o 8,0 % meziročně) podrobněji viz část 3, domácnosti nadále navyšovaly své (bankovní) úspory jejich objem se podle dostupných údajů České národní banky v červnu letošního roku meziročně zvýšil o 142,9 mld. Kč na 2 105,6 mld. Kč; vzhledem k nízkým úrokovým sazbám z vkladů preferovaly opět netermínované krátkodobé finanční produkty a také využívaly ve větší míře alternativní formy spoření. * * * 3

V dalších částech Zprávy je uvedena základní charakteristika a hodnocení souvislostí, které v lednu červnu 2016 ovlivňovaly vývoj příjmů a výdajů domácností v České republice. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji základních (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností. Součástí rozboru příjmů a výdajů domácností v tomto pojetí již není analýza dat ze statistiky rodinných účtů, a to vzhledem k zásadní věcné, organizační a metodické změně probíhající v tomto systému statistických šetření. V návaznosti na připravované nařízení Integrated European Social Statistics (IESS), které předpokládá integraci sociálních šetření v domácnostech a šetření na základě náhodného výběru, provádí ČSÚ reformu šetření statistiky rodinných účtů. V roce 2016 tak sice probíhá dosavadní způsob zjišťování (prováděný kvótním výběrem), avšak již na redukovaném vzorku domácností, který nebude dostatečně velký, aby umožnil zpracování jakýchkoliv reprezentativních výstupů v původním rozsahu a podrobnostech potřebných pro průběžné zprávy tohoto typu. Data a následná publikace ČSÚ budou k dispozici pouze za celý rok 2016, budou oproti minulosti pozměněny (s ohledem na možnosti zredukovaného vzorku) a budou pouze informativní (nesrovnatelné s minulými daty). Od roku 2017 se předpokládá, že šetření statistiky rodinných účtů budou prováděna již v rámci nového modelu metodou náhodného výběru, což ovlivní termín i podobu publikovaných (celoročních) výsledků. Při zpracování materiálu byla použita zejména data a analýzy: MPSV, ČSÚ, MF ČR, ČNB, ČSSZ, AKAT, ČLFA a odborného periodického tisku. Rozbor pohybu výdělků jednotlivých zaměstnanců (zvláštní část přílohy) umožnila data Informačního systému o průměrném výdělku za 1. pololetí 2016 (pokrývající 19 004 ekonomických subjektů zaměstnávajících 2 120 tis. zaměstnanců) v gesci MPSV. Zhodnocení dalšího vývoje bude předmětem zprávy hodnotící vývoj těchto atributů za 1. 3. čtvrtletí 2016, která bude předložena vládě koncem ledna 2017. Zpráva obsahuje data platná k 14. říjnu 2016. 4

B. Vývoj hlavních skupin příjmů, životních nákladů, výdajů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 1 735,0 mld. Kč. Meziročně tak vzrostly nominálně o 3,3 % (+56,1 mld. Kč) a reálně o 2,9 % (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,8 %). Strukturu běžných příjmů ukazuje následující graf: Zpracováno z dat ČSÚ 5

Na reálném růstu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 82 % podílely náhrady zaměstnancům (růst o 5,4 %) a přibližně 15 % sociální dávky (+3,0 %). V menší míře pak na něm participovaly ostatní běžné transfery jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. (+1,7 %). Naopak poklesla kupní síla (objemu) důchodů z vlastnictví (-9,4 %) a smíšeného důchodu (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) reálný pokles o 0,8 %. Po odpočtu běžných výdajů (především daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 1 166,4 mld. Kč, což bylo reálně o 2,3 % více než ve srovnatelném loňském období (kdy se kupní síla jeho objemu meziročně zvýšila o 3,0 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 0,5 p. b. na 49,8 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji ukazatelů v sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. 6

1. 2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství dosáhl za 1. polovinu letošního roku 629,2 mld. Kč a byl tak nominálně o 6,2 % vyšší než ve stejném období roku 2015. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla v 1. pololetí 2016 výše 26 898 Kč, což představovalo meziroční nominální zvýšení o 4,2 % (tj. o 1 074 Kč). V zaznamenaném nárůstu průměrné mzdy, který byl téměř dvojnásobný v porovnání s 1. pololetím loňského roku, se odrazil příznivý vývoj ekonomiky spojený se zvýšenou poptávkou po pracovní síle a nedostatkem zaměstnanců vybraných profesí. Pozitivní vývoj nominálních mezd byl umocněn stále ještě přetrvávajícím nízkým nárůstem spotřebitelských cen, který se projevil ve významném posílení kupní síly výdělků a jejich vydáním na konečnou spotřebu domácností. O uvedeném vývoji svědčí i rostoucí maloobchodní tržby. Spotřebitelské ceny ve sledovaném období vzrostly pouze o 0,4 % (shodně jako v 1. pololetí 2015), tzn. že došlo oproti 1. pololetí předchozího roku k nárůstu průměrné reálné mzdy o 3,8 %. Jednalo se o její nejvyšší pololetní nárůst od roku 2007. Úroveň průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, vývoj její nominální a reálné dynamiky a míry inflace v jednotlivých čtvrtletích od roku 2014 znázorňuje přehledně následující graf. Z něho je patrný vzhledem k vývoji inflace poměrně malý odstup nominálního a reálného zvýšení průměrné mzdy. 7

Zpracováno z dat ČSÚ Vývoj průměrné mzdy nebyl v podnikatelské a nepodnikatelské sféře shodný. Vyšší nárůst byl zaznamenán v podnikatelské sféře nominálně o 4,2 %, resp. reálně o 3,8 % a průměrná mzda dosáhla úrovně 26 957 Kč. V nepodnikatelské sféře se průměrný plat zvýšil nominálně o 3,8 % (reálně o 3,4 %) na 26 625 Kč viz tabulku č. 2 v příloze. Průměrná mzda v podnikatelské sféře svojí úrovní převýšila průměrný plat ve veřejných službách a správě o 332 Kč. Relace této průměrné mzdy k průměrnému platu činila ve sledovaném období 101,2 % (ve stejném období předchozího roku 100,9 %). V samotném 2. čtvrtletí letošního roku bylo zaznamenáno nižší tempo růstu průměrné mzdy než v 1. čtvrtletí nominálně o 3,9 % a reálně o 3,7 %, na kterém se rovněž více podílela podnikatelská sféra. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství dosáhla 27 297 Kč. V podnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda nominálně o 3,9 %, resp. reálně o 3,7 %, v nepodnikatelské sféře činil nominální nárůst průměrného platu 3,6 %, resp. reálně 3,4 %. 8

Medián mezd (prostřední hodnota mzdového rozdělení) vzrostl meziročně ve 2. čtvrtletí 2016 nominálně o 4,5 % (reálně o 4,3 %) na úroveň 23 047 Kč. Nárůst mediánu byl o 0,6 p. b. vyšší, než činilo zvýšení průměrné mzdy, tzn. mzdová úroveň prostředního zaměstnance rostla rychleji než zaměstnance s průměrnou mzdou. Uvedená skutečnost naznačuje i to, že relativně výrazněji vzrostly nejnižší mzdy. Medián mezd byl nižší o 4 250 Kč než průměrná mzda; medián mezd mužů činil 25 176 Kč, medián mezd žen představoval 20 567 Kč (tj. o 4 609 Kč méně než u mužů; jejich vzájemná relace dosáhla úrovně 122,4 %). Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (subjekty s méně než 20 zaměstnanci) v 1. pololetí letošního roku činila 19 651 Kč, tj. 73,1 % celospolečenského výdělkového průměru; v porovnání se stejným obdobím roku 2015 došlo v důsledku vyšší dynamiky mezd v malých firmách ke zvýšení tohoto podílu (o 0,6 p. b.) viz tabulku č. 3 v příloze. Vývoj mezd charakterizovaly zejména následující skutečnosti: významné zrychlení dynamiky růstu meziroční průměrné nominální mzdy v národním hospodářství, vyšší relativní nárůst nižších výdělků, růst průměrné mzdy v podnikatelské sféře byl vyšší proti průměrnému platu ve sféře nepodnikatelské, výrazné zvýšení kupní síly výdělků zaměstnanců, které bylo největší za posledních devět let, vyšší dynamika růstu mezd oproti nárůstu produktivity práce, mírné snížení (na makroúrovni) jak meziodvětvové diferenciace, tak i územní diferenciace mezd zaměstnanců, v zásadě stagnace mzdové diferenciace na úrovni jednotlivých zaměstnanců (na mikroúrovni). 9

K nárůstu průměrné reálné hodnoty mezd došlo jak kumulovaně za celé první pololetí, tak i v samotném 1. čtvrtletí (o 4,0 %) a ve 2. čtvrtletí (o 3,7 %). Na posílení koupěschopné poptávky působila vedle vyšší nominální dynamiky mezd (o 1,9 p. b. v porovnání se stejným obdobím předchozího roku) rovněž velmi nízká dynamika spotřebitelských cen (podrobněji viz část 2 materiálu). Zvýšení průměrné reálné mzdy bylo v 1. pololetí zaznamenáno ve všech 19 sledovaných odvětvových agregacích CZ-NACE a v regionálním členění ve všech 14 krajích (viz dále). Přírůstek kupní síly výdělků byl v hodnoceném období mírně vyšší než vykázaná dynamika produktivity práce. Pokračovala tak tendence, která se projevila již v předchozím období. Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla ve sledovaném období meziročně o 1,1 %, byla však o 2,7 p. b. nižší, než činil nárůst průměrné reálné mzdy podrobný vývoj za jednotlivá čtvrtletí viz následující graf: Zpracováno z dat ČSÚ 10

Relace produktivity práce a mezd se promítla do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu za leden - červen nominálně vzrostly o 3,1 % a reálně o 2,7 %, což však stále ještě vzhledem k ekonomickému vývoji nepředstavovalo vážnější riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě vzrostla oproti 1. pololetí 2015 o 5,8 %; mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání zvýšila (o 0,5 p. b.) na 26,8 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce ČR na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 30. 6. 2016 poskytnuto 119,6 mil. Kč (o 15,0 mil. Kč méně než k 30. 6. 2015), z toho nejvíce v Jihomoravském kraji (34,6 mil. Kč), Středočeském kraji (32,8 mil. Kč) a v hl. m. Praze (21,6 mil. Kč). Meziroční nárůst průměrného nominálního výdělku v rámci nepodnikatelské sféry byl zaznamenán ve všech odvětvích. K nadprůměrnému zvýšení průměrného platu došlo v odvětví kulturní, zábavní a sportovní činnosti (o 5,8 %) a v odvětví veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení (o 5,3 %). V rámci odvětví zdravotní a sociální péče však došlo k rozdílnému vývoji platů, zatímco v oblasti zdravotní péče průměrný plat vzrostl výrazněji (o 5,4 %), v oblasti sociální péče bylo jeho zvýšení o 1,4 p. b. nižší (dosáhlo 4,0 %). Nejnižší nárůst vykázalo odvětví vzdělávání (o 2,2 %). Také vývoj průměrného platu v rámci tohoto odvětví nebyl rovnoměrný. Zatímco ve školách a školských zařízeních, jejichž zřizovatelem je kraj nebo obec, vzrostl průměrný plat o 2,9 %, ve státem zřizovaných školských zařízeních se průměrný plat zvýšil pouze o 1,2 %, což byl druhý nejnižší nárůst v rámci nepodnikatelské sféry viz tabulku č. 4 v příloze. 11

Na nárůst průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily v 1. pololetí 2016 především tyto základní faktory: silná poptávka po pracovní síle, zejména kvalifikované v technických oborech a profesích, příznivý vývoj ekonomiky, zejména průmyslu (nárůst zakázek, ziskovosti, apod.), nárůst zaměstnanosti a pokračující významný pokles nezaměstnanosti; podíl nezaměstnaných osob činil 5,2 % k 30. červnu 2016 (k 30. červnu 2015 byl o 1,0 p. b. vyšší, tj. 6,2 %). Ze statistik o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců na přepočtené počty (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích, jedná se o druhý nejvýznamnější zdroj dat, který se však liší od Výběrových šetření pracovních sil) je patrný pokračující meziroční nárůst zaměstnanců (o 75,5 tis.). Přírůstek zaměstnanců byl zaznamenán v obou sférách národního hospodářství. V podnikatelské sféře se zvýšil počet zaměstnanců o 71,0 tis. a v nepodnikatelské sféře o 4,5 tis. V detailnějším odvětvovém členění však byly patrné poměrně značné rozdíly ve vývoji počtu zaměstnanců. Největší a nejvýznamnější nárůst zaměstnanců byl vykázán ve zpracovatelském průmyslu o 32,4 tis. (3,0 %), dále pak v odvětvích velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel o 13,0 tis., doprava a skladování o 7,1 tis. a profesní, vědecké a technické činnosti o 6,9 tis. Ke snížení počtu zaměstnanců došlo ve čtyřech odvětvích - těžba a dobývání o 1,4 tis. (4,9 %), stavebnictví o 1,2 tis., zemědělství, lesnictví a rybářství o 0,8 tis. a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 0,3 tis. Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ- NACE) dosáhla v 1. pololetí 2016 nejvyšší nominální průměrné mzdy tradičně odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (52 717 Kč), odvětví informační a komunikační činnosti (50 112 Kč) a odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (41 594 Kč). Celorepublikový průměr (26 898 Kč) byl překročen rovněž v odvětvích profesní, vědecké a technické činnosti (33 504 Kč), těžba a dobývání (30 566 Kč), veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (29 327 Kč), zdravotní a sociální péče (27 114 Kč) a nově tuto hranici překročilo ještě i odvětví zpracovatelský průmysl (27 005 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla v odvětvích ubytování, stravování 12

a pohostinství (15 280 Kč), administrativní a podpůrné činnosti (17 811 Kč) a zemědělství, lesnictví a rybářství (20 789 Kč). Podrobný přehled o výši průměrných mezd ve všech 19 sekcích CZ-NACE je uveden v následujícím grafu a tabulce č. 5 v příloze. Zpracováno z dat ČSÚ Ve všech odvětvích národního hospodářství došlo ke zvýšení průměrné mzdy, a to jak nominální, tak i reálné. Podobně jako v 1. čtvrtletí letošního roku byla rovněž dynamika průměrné mzdy výraznější v odvětvích vykazujících dlouhodobě nízkou úroveň výdělků. K největšímu nárůstu průměrné mzdy tedy došlo v 1. pololetí letošního roku u odvětví ubytování, stravování a pohostinství (nominálně o 6,9 %, reálně o 6,5 %), dále pak v odvětvích kulturní, zábavní a rekreační činnosti (nominálně o 5,8 %, reálně o 5,4 %), administrativní a podpůrné činnosti (nominálně o 5,5 %, reálně o 5,1 %) a veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (nominálně o 5,3 %, reálně o 4,9 %). Naopak nejnižšího meziročního nárůstu průměrné mzdy bylo dosaženo útlumem činnosti postiženého odvětví těžba a dobývání (nominálně o 1,1 %, reálně 13

o 0,7 %), následně v odvětvích činnosti v oblasti nemovitostí (nominálně o 1,8 %, reálně o 1,4 %), výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, profesní, vědecké a technické činnosti a vzdělávání (všechny shodně nominálně o 2,2 %, reálně o 1,8 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace v 1. pololetí 2016 poklesla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se snížil o 0,4 p. b. na 34,4 %. Výše průměrné nominální mzdy se výrazně lišila i podle velikosti zpravodajské jednotky, tj. čím větší byl počet zaměstnanců, tím vyšší byla průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším počtem zaměstnanců cca 818 tisíc) byla nejnižší a činila 19 651 Kč (cca 73 % průměrné mzdy v národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda 32 061 Kč (téměř 120 % průměru) byla vyplacena v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci. V této velikostní kategorii pracoval největší počet zaměstnanců - 940,8 tis. K největšímu nárůstu průměrné mzdy došlo u firem s 500-999 zaměstnanci (nominálně o 5,5 %), následně u nejmenších zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců nepřesahujících 50 pracovníků, a to nominálně v rozmezí od 4,1 do 5,0 %. Zvýšení počtu zaměstnanců bylo zaznamenáno ve všech velikostních kategoriích (s výjimkou subjektů s 20 až 49 zaměstnanci), nejintenzivněji vzrostl počet pracovníků u největších a též u nejmenších zaměstnavatelů (absolutně o 26,9 tis., resp. 25,6 tis.) podrobněji viz tabulku č. 6 v příloze. V územním členění podle krajů (rovněž viz graf na následující straně) dosáhl nejvyšší průměrné měsíční mzdy 34 824 Kč kraj hl. město Praha, ve kterém byl zároveň evidován největší počet zaměstnanců (789,7 tis. podle pracovištní metody z údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ). Dlouhodobě se jedná o jediný region, který úrovní průměrné mzdy převyšuje celorepublikový průměr, a to o cca 29 % (o 7 926 Kč). V tomto regionu (ve sledovaném období ještě rovněž i v Moravskoslezském kraji) byl opětovně zaznamenán nejnižší nárůst jak nominální (3,7 %), tak i reálné mzdy (3,3 %) a zároveň se jednalo o kraj, kde došlo k největšímu nárůstu absolutního počtu zaměstnanců (o 23,8 tis.). Počet zaměstnanců se přitom zvýšil ve všech krajích. S velkým odstupem a překročením 14

hranice 27 000 Kč následoval Středočeský kraj. Nejčastěji byl zastoupen interval s průměrnou mzdou 24 000 až 25 000 Kč, a to v 6 krajích (Jihočeský, Vysočina, Ústecký, Moravskoslezský, Královéhradecký a Liberecký). Nejnižší průměrná mzda 22 782 Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji. Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly Kraj Vysočina a Zlínský kraj (oba shodně o 4,6 %), Karlovarský a Královéhradecký (oba shodně o 4,5 %), Středočeský a Jihočeský kraj (oba shodně o 4,4 %). V porovnání se stejným obdobím předchozího roku byla kupní síla průměrné mzdy v krajském průřezu ve všech krajích vyšší (v rozsahu od 3,3 % do 4,2 %) viz tabulku č. 7 v příloze. Zpracováno z dat ČSÚ Diferenciace extrémních mzdových hladin na úrovni krajů se zvýšila o 257 Kč na 12 042 Kč (hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Hodnota variačního koeficientu v tomto členění však klesla z 11,4 % v 1. pololetí 2015 na 11,2 % v 1. pololetí letošního roku. 15

1.2.1 Poznatky ze šetření Informačního systému o průměrném výdělku Dalším důležitým zdrojem informací o pracovních příjmech, resp. výdělcích jednotlivých zaměstnanců v České republice, které doplňují údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), jsou data získaná z pravidelného statistického šetření Informační systém o průměrném výdělku (ISPV). Na rozdíl od podnikového výkaznictví ČSÚ, které vychází z údajů o evidenčním počtu zaměstnanců a vyplacených mzdách za ekonomický subjekt, jehož účelem je makroekonomický pohled na mzdy, ISPV poskytuje data o mzdové úrovni jednotlivých skupin zaměstnanců i podle profesní struktury (včetně rozdělení na ženy a muže). Ve výsledcích o průměrných mzdách ČSÚ a ISPV jsou rozdíly, které vyplývají zejména z odlišné definice podnikatelské a nepodnikatelské sféry ČSÚ a mzdové a platové sféry ISPV, rozdílného způsobu přepočtu zaměstnanců apod. Z výstupů šetření ISPV lze porovnat mimo jiné i výdělkovou úroveň žen a mužů. Průměrná mzda mužů dosáhla v 1. pololetí 2016 výše 31 633 Kč a průměrná mzda žen 24 641 Kč. Dynamika růstu průměrné mzdy žen byla v hodnoceném období o 0,3 p. b. vyšší a činila 4,7 %. Rozdíl v průměrném výdělku mužů a žen činil 6 992 Kč, relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů dosáhla 77,9 % a byla meziročně o 0,2 p. b. vyšší než v 1. pololetí předchozího roku. Hodnota mediánu mezd mužů činila ve sledovaném období 26 123 Kč a mediánu mezd žen 21 824 Kč. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové hodnoty výdělků žen a mužů představovalo 83,5 % (absolutní rozdíl 4 299 Kč, což bylo o 2 693 Kč méně než v případě průměru). V zásadě stagnaci rozsahu mzdové diferenciace na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců signalizuje vývoj hodnoty většiny základních diferenciačních charakteristik popsaných na výsledcích ukazatelů 1. pololetí 2015 a 2016 v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací). 16

Ukazatel 1. pololetí 2015 1. pololetí 2016 Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč) 4 241 4 413 Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%) 67,4 67,5 Decilový poměr (9. decil : 1. decil) 3,56 3,53 Variační koeficient (%) 84 83 Giniho koeficient 0,30 0,30 Paretův koeficient 0,38 0,38 Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku) se zvýšil o 0,1 p. b. na hodnotu 67,5 %. Podobně se vyvíjel o něco rychlejší růst nižších výdělků. Dynamika výdělku v 1. decilu převýšila v 1. pololetí 2016 meziročně o 0,9 p. b. nárůst výdělku v 9. decilu. Medián mzdy činil v 1. pololetí letošního roku 24 084 Kč (ve mzdové sféře 23 409 Kč, v platové sféře 26 478 Kč) a byl oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o 4 413 Kč. V platové sféře představoval tento rozdíl 1 741 Kč; ve mzdové sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou 5 147 Kč. Z toho vyplývá, že výdělky jednotlivých zaměstnanců ve mzdové sféře na rozdíl od sféry platové byly více diferencované. To bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. Proti posílení mzdové diferenciace působila skutečnost, že průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (klasifikace CZ-ISCO, hlavní třída 1) bylo nižší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 0,7 p. b.). V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz frekvenční graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrném výdělku v příloze). V nejčetnějším pásmu 22 24 tis. Kč pobíralo mzdu celkem 8,6 % zaměstnanců (ve stejném období loňského roku to bylo 8,7 %). Výdělek nepřekračující 12 000 Kč (tj. úroveň odpovídající cca 17

1. decilu) mělo jen 3,1 % zaměstnanců (v 1. pololetí 2015 to bylo 4,7 %) ovšem např. v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství 42,3 %, administrativní a podpůrné činnosti 27,0 % a ostatní činnosti 17,1 % zaměstnanců. Mzda převyšující 40 000 Kč byla vyplacena 16,2 % zaměstnanců (o 1,9 p. b. vyšší podíl než v 1. pololetí roku 2015) v odvětvích IT a informační činnosti ji však obdrželo již 55,2 %, v telekomunikační činnosti 51,8 % a v peněžnictví a pojišťovnictví 48,9 % zaměstnanců. K nadprůměrně odměňovaným profesím v 1. pololetí letošního roku patřili např. nejvyšší představitelé společností (s průměrnou mzdou 95 208 Kč), lékařští specialisté (57 992 Kč), ale i všeobecné sestry se specializací (33 457 Kč) nebo strojírenští technici (33 175 Kč). K nejhůře placeným profesím patřili zejména pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur (14 382 Kč), švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech (15 103 Kč) nebo prodavači v prodejnách (17 318 Kč). Čím vyššího vzdělání zaměstnanec dosáhl, tím vyšší měl zpravidla průměrnou mzdu. Např. zatímco zaměstnanec s maturitou pobíral mzdu (27 897 Kč) jen mírně nižší, než činila průměrná mzda, vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec měl ve sledovaném období průměrnou mzdu více než 1,5 krát vyšší (její úroveň dosáhla 43 878 Kč). Z hlediska věku patřili k nejlépe placeným zaměstnanci ve věku 30-49 let, a to ve všech hlavních vzdělanostních kategoriích. Největší rozdíly byly zaznamenány u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Průměrná mzda těchto zaměstnanců ve věku do 29 let činila v 1. pololetí 29 758 Kč (1,3 násobek průměru dané věkové kategorie), ve věku od 30 do 49 let dosáhla 46 821 Kč (1,6 násobek) a ve věku nad 50 let dosáhla úrovně 45 006 Kč (1,6 násobek). Statistika výdělků z ISPV poskytuje i zajímavý přehled o mzdách zaměstnanců v České republice podle jejich státního občanství. Absolutně nejvyšší průměrné mzdy 107 331 Kč v 1. pololetí letošního roku v ČR dosáhli zaměstnanci s německým státním občanstvím, a to jak v nemanuálních profesích (114 356 Kč), tak i manuálních (31 293 Kč). Druhou nejlépe placenou skupinou zaměstnanců s průměrnou mzdou 36 860 Kč, avšak s téměř trojnásobně nižší 18

průměrnou mzdou než nejlépe placení Němci, se stali pracovníci z Rumunska. V průměru více než tuzemští zaměstnanci si vydělali ještě občané z Ruské federace (35 413 Kč), Slovenska (34 845 Kč) a Polska (28 455 Kč). Naopak nejnižší průměrnou mzdu 21 128 Kč obdrželi zaměstnanci z Mongolska, Ukrajiny (21 582 Kč) a Vietnamu (23 882 Kč). Vezmou-li se v úvahu pouze pracovníci vykonávající manuální práce, patřili k nejhůře odměňovaným občané Ruské federace (průměrná mzda 16 984 Kč), Ukrajiny (17 776 Kč) a Mongolska (21 887 Kč). V nemanuálních profesích byli vedle výše zmíněných německých zaměstnanců nejlépe placeni rovněž občané Rumunska (58 404 Kč) a Bulharska (50 801 Kč), což bylo dáno pravděpodobně tím, že tito zaměstnanci vykonávají nadstandardně placené řídící, vedoucí a manažerské funkce. Průměrná mzda zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu prvního a druhého stupně dosáhla úrovně 18 812 Kč, u zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu třetího stupně byla o 881 Kč nižší a činila 17 931 Kč (tj. cca 63 % průměrné mzdy všech zaměstnanců). Využívaná je i práce na tzv. kratší pracovní úvazky. Ve sledovaném období průměrná mzda zaměstnance, který pracoval na zkrácený pracovní úvazek, meziročně vzrostla o 2,8 % na 23 782 Kč (přepočteno na plný pracovní úvazek). Podrobné statistiky o výdělcích (včetně mzdové distribuce) jednotlivých skupin zaměstnanců z Informačního systému o průměrném výdělku jsou součástí tabulkové přílohy jako samostatná složka na konci materiálu. 19

1.3 Sociální příjmy Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl v 1. pololetí 2016 částky 244,6 mld. Kč a byl o 8,4 mld. Kč (tj. o 3,6 %) nominálně vyšší než ve stejném období roku 2015. Pokles byl zaznamenán u podpor v nezaměstnanosti a dávek pomoci v hmotné nouzi. Příjmy občanů z ostatních druhů sociálních dávek se zvýšily viz tabulku č. 8 v příloze. Dávky důchodového pojištění, na které bylo v 1. pololetí 2016 poskytnuto (bez dávek vyplácených do ciziny) 190,8 mld. Kč, tj. o 7,4 mld. Kč (o 4,1 %) více než ve srovnatelném období roku 2015, se podílely na celkové úrovni sociálních příjmů domácností 78,0 %. Výdaje související s valorizací důchodů, která proběhla v lednu 2016, činily od počátku roku 0,7 mld. Kč. Nárůst zaznamenaly výdaje na starobní důchody, které se zvýšily o 4,1 mld. Kč (o 2,7 %) na 153,5 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém objemu výdajů na dávky důchodového pojištění dosáhl 80,5 %. Výdaje na invalidní důchody byly o 0,1 mld. Kč nižší než v 1. pololetí 2015, tj. 20,8 mld. Kč. Výdaje na pozůstalostní důchody činily 12,8 mld. Kč. Na jednorázový příspěvek, který podle zákona č. 381/2015 Sb., o jednorázovém příspěvku důchodci, obdržel každý důchodce v únorové výplatě důchodu, bylo vynaloženo 3,5 mld. Kč. Průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu se v 1. pololetí 2016 meziročně zvýšila o 107 Kč (o 1,0 %) na 11 419 Kč, v reálném vyjádření se zvýšila o 0,6 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců, který činil 100,4 %). V červnu 2016 pobíralo důchod 2 885,8 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně zvýšil o 20,2 tis. Vzrostl počet příjemců invalidních důchodů o 4,9 tis. (o 1,2 %), snížil se počet příjemců vdovských a vdoveckých o 2,0 tis. (o 5,6 %) a sirotčích důchodů 20

o 1,6 tis. (o 3,6 %). Počet důchodců se starobním důchodem (včetně poměrného starobního) vzrostl o 18,8 tis., (tj. o 0,8 %) na 2 381,0 tis. osob, v rámci této skupiny důchodců však narostl počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem na 593,5 tis. (o 19,9 tis., tj. o 3,5 %), průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl 11 437 Kč a převýšil o 106 Kč (tj. o 0,9 %) skutečnost stejného měsíce roku 2015 (viz. tabulku č. 9). U žen činil 10 379 Kč, čímž představoval 82,1 % průměrného důchodu mužů (12 640 Kč). Průměrná výše trvale kráceného předčasného důchodu byla oproti průměrnému starobnímu důchodu o 1 246 Kč nižší a dosáhla 10 191 Kč (o 92 Kč více než ve srovnatelném období předchozího roku), z toho u mužů 11 324 Kč a u žen 9 219 Kč, pobíralo samostatně vyplácený starobní důchod ve výši do 10 999 Kč měsíčně 45,1 % osob (o 1,5 p. b. méně než v červnu 2015), ve výši 11 000 Kč 13 999 Kč měsíčně 41,2 % osob (o 0,4 p. b. více), důchod ve výši 14 000 Kč 17 999 Kč mělo 12,3 % důchodců (o 0,9 p. b. více), více než 18 000 Kč pobíralo 1,4 % důchodců. Vývoj počtu důchodců v posledních osmi letech a podíl starobních důchodců na jejich počtu ukazuje následující graf: 21

Na dávkách státní sociální podpory a pěstounské péče bylo v 1. pololetí 2016 vyplaceno 19,1 mld. Kč a zůstaly tak s 7,8 procentním podílem na celkových sociálních příjmech obyvatel nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 0,6 % (0,1 mld. Kč) více finančních prostředků než ve stejném období předchozího roku viz tabulky č. 8 a 10 v příloze. Jak ukazuje výše uvedený graf, byl v 1. pololetí 2016 rozhodující dávkou tohoto systému rodičovský příspěvek (s podílem 59,3 % na celkovém objemu těchto dávek). Výdaje na něj činily 11,3 mld. Kč o 0,5 % více než v 1. pololetí 2015. Průměrný počet měsíčně poskytovaných rodičovských příspěvků se snížil o 0,4 %, tj. o 1,1 tis. na 276,2 tis. Přírůstek byl zaznamenán u příspěvku na bydlení (25,0 % podíl na celkové výši výdajů na dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče). Ve sledovaném období na něj bylo vynaloženo 4,8 mld. Kč - o 1,6 % více při sníženém počtu v průměru měsíčně vyplácených dávek (o 1,2 %, tj. o 2,7 tis.) na 228,6 tis., jejichž průměrná výše vzrostla z 3 395 Kč na 3 489 Kč (o 2,7 %). 22

Formou přídavku na dítě (s podílem 7,7 % na celkovém objemu dávek státní sociální podpory a dávek pěstounské péče) bylo vyplaceno 1,5 mld. Kč, meziročně o 7,4 % méně. Počet vyplácených dávek se snížil ve sledovaném období o 7,2 % (o 31,7 tis.) na 407,3 tis. Ke zvýšení došlo v důsledku legislativních změn u porodného, které je od 1. ledna 2015 přiznáváno i na druhé narozené dítě rodinám s příjmy do 2,7 násobku životního minima. Bylo na něj vyplaceno 135,2 mil. Kč, tj. o 14,8% více než ve stejném období předchozího roku. Na dávky pěstounské péče bylo vynaloženo o 6,9 % (o 90,6 mil. Kč) meziročně více, tedy 1,4 mld. Kč. Průměrný počet vyplacených dávek vzrostl o 6,0 %, na 28,4 tis. Je to důsledek zvyšujícího se počtu dětí v pěstounské péči i počtu pěstounů a také zvýšení odměny pěstouna v souvislosti se změnou právní úpravy od ledna 2013 viz tabulky č. 10 13 v příloze. Podle územního členění připadla nejvyšší částka poskytnutá prostřednictvím systému státní sociální podpory a pěstounské péče na 1 obyvatele v kraji Ústeckém, nejnižší v Plzeňském kraji, nejrychleji tato částka rostla v Hl. m. Praze viz tabulku č. 14 v příloze. V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění. Touto formou bylo v 1. pololetí 2016 poskytnuto 13,4 mld. Kč, což bylo o 1,1 mld. Kč (o 9,2 %) více než ve srovnatelném období předchozího roku viz tabulku č. 8 v příloze. Rozhodující dávkou bylo nemocenské, jehož podíl na dávkách nemocenského pojištění činil 65,7 % a jehož objem se zvýšil o 0,8 mld. Kč (o 10,3 %) na 8,8 mld. Kč. Na peněžitou pomoc v mateřství s podílem na dávkách nemocenského pojištění 29 % bylo za leden až červen 2016 vyplaceno 3,9 mld. Kč, tedy o 236,5 mil. Kč (o 6,5 %) meziročně více. Rovněž výdaje na ošetřovné se ve sledovaném období zvýšily (o 11,7 %, tj. o 74,3 mil. Kč) a činily 0,7 mld. Kč. 23

Na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství (jehož výše je zanedbatelná a nemá vliv na celkový vývoj dávek nemocenského pojištění) bylo vyplaceno 4,6 mil. Kč (zvýšení o 2,2 %) viz tabulku č. 15 v příloze. Další významnou složkou sociálních příjmů domácností je příspěvek na péči. V hodnoceném období bylo takto vyplaceno 11,0 mld. Kč, což bylo o 4,4 % (0,5 mld. Kč) meziročně více viz tabulku č. 16. V 1. pololetí 2016 bylo v průměru měsíčně vyplaceno cca 343,4 tis. příspěvků na péči, tj. o 7,9 tis. příspěvků meziročně více. Z celkového počtu dávek se vyplatilo 31,6 % v I. stupni závislosti, 32,7 % ve II. stupni závislosti, 22,7 % ve III. stupni závislosti a 13,0 % ve IV. stupni závislosti. Z hlediska věkové struktury bylo cca 8,5 % příspěvků vyplaceno osobám do osmnácti let věku, osobám ve věku 18 až 59 let cca 18,3 % příspěvků, osobám ve věku 60 79 let 30,5% příspěvků a osobám starším osmdesáti let 42,7 % příspěvků. Prostředky vyplacené formou podpory v nezaměstnanosti se podílely na celkových sociálních příjmech domácností 1,8 %. V lednu červnu 2016 na ně bylo vyčerpáno 4,5 mld. Kč při meziročním poklesu o 3,0 % viz tabulku č. 8. V uvedeném období klesl průměrný podíl nezaměstnaných osob z 7,1 % na 5,9 %, tj. o 1,2 p. b. Průměrný počet evidovaných nezaměstnaných se snížil o 80,6 tis. (15,7 %) na 433,4 tis., přičemž průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti klesl na 105,7 tis. (o 6,3 tis., tj. o 5,6 %). Průměrný počet dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců byl 178,7 tis. (o 49,3 tis. tj. o 21,6 % nižší než ve stejném období 2015). Podíl žen pobírajících podporu v nezaměstnanosti na celkovém počtu uchazečů s podporou činil 48,6 % (o 0,7 p. b. více než v 1. pololetí 2015). Podíl absolventů s podporou se zvýšil ve sledovaném období o 0,2 p. b. na 1,0 %. Jedno volné pracovní místo připadalo na 3,7 uchazečů (ve stejném období roku 2015 na 6,7 uchazečů). 24

Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti se meziročně ve sledovaném období zvýšila o 3,5 % (o 215 Kč) na 6 267 Kč, u mužů činila 6 833 Kč a byla tak o 1 164 Kč vyšší než u žen (5 669 Kč). Nárůst průměrné výše podpory byl zaznamenán ve všech krajích ČR (od 2,5 % v Ústeckém kraji až po 5,4 % v kraji Moravskoslezském). Nejnižší průměrnou úroveň podpory vykázal kraj Zlínský (5 827 Kč), nejvyšší hl. m. Praha (7 731 Kč) viz tabulku č. 17 v příloze. Dávky pomoci v hmotné nouzi, které se podílely na celkových sociálních příjmech domácností 2,0 %, byly čerpány ve výši 4,8 mld. Kč viz tabulku č. 18. V porovnání s množstvím prostředků poskytnutých touto formou v 1. pololetí 2015 se jednalo o jejich snížení o 0,6 mld. Kč (o 11,6 %). Vývoj výdajů na jednotlivé dávky ukazuje graf: 4 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi (v mil. Kč) 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc 1. pololetí 2015 1. pololetí 2016 Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil ve sledovaném období 67,9 % z úhrnného objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) činily 3,3 mld. Kč a byly oproti 1. pololetí 2015 o 0,5 mld. Kč (o 13,8 %) nižší. Meziročně se snížily ve všech krajích. Průměrný měsíční počet dávek se snížil o 25,1 tis. (15,7 %) na 134,8 tis. dávek viz tabulky č. 19 a 20 v příloze. 25

V červnu 2016 bylo vyplaceno 126,2 tis. příspěvků na živobytí, což bylo meziročně o 30,5 tis. (o 19,5 %) méně, z celkového počtu dávek připadalo 46,9 % na domácnosti jednotlivců, 9,5 % domácností mělo 5 členů a více, průměrná výše dávky činila 4 147 Kč (o 54 Kč více než v červnu 2015). Na doplatku na bydlení, který představuje 30,9 % z úhrnu dávek pomoci v hmotné nouzi, bylo vyplaceno 1,5 mld. Kč o 0,1 mld. Kč (o 6,4 %) méně než v 1. pololetí 2015. Výdaje na tuto dávku byly meziročně překročeny pouze v hl. m. Praze (o 12,9 %), ve všech ostatních krajích se snížily. Průměrný měsíční počet dávek se snížil o 4,5 tis. na 4,4 tis. dávek, jak ukazují tabulky č. 19 a 20 v příloze. V červnu 2016 bylo vyplaceno 63,8 tis. doplatků na bydlení o 5,4 tis. (o 7,9 %) méně než v červnu 2015, z tohoto počtu připadla největší část 47,4 % na domácnosti jednotlivců, domácností s 5 a více členy bylo 9,2 %, průměrná výše dávky činila 3 781 Kč (o 139 Kč více než v červnu 2015), většina dávek byla vyplacena domácnostem bydlícím v nájemní formě bydlení (58,9 %), 41,1 % do jiných forem bydlení. Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc (poslední z dávek tohoto systému) se proti srovnatelnému období snížily. Bylo na nich vyplaceno 59,5 mil. Kč, tj. o 9,8 % méně než v 1. pololetí 2015. Snížil se také průměrný počet dávek o 0,6 tis. (9,8 %) na 59,5 tis. viz tabulky č. 19 a 20 v příloze. Dávky pro osoby se zdravotním postižením se podílely na celkových sociálních příjmech pouze 0,4 %. Výdaje na tyto dávky činily 1,0 mld. Kč (o 4,5 % více než v 1. pololetí 2015). Celkem bylo ve sledovaném období vyplaceno 3,4 tis. příspěvků na zvláštní pomůcku v celkové výši 413,9 mil. Kč (o 9,3 % více). Průměrně bylo měsíčně vyplaceno 240,2 tis. příspěvků na mobilitu, jejich celková výše činila za sledované období 575,0 mil. Kč (o 1,3 % více) viz tabulku č. 21 v příloze. 26

2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Průměrná meziroční míra cenové inflace byla v lednu červnu 2016 stejná jako před rokem a činila 0,4 %. V dlouhodobém porovnání to byl druhý nejnižší pololetní nárůst spotřebitelských cen od předkrizových let. Jak ukazuje následující graf, zřetelně příznivější vývoj v posledních třech letech byl vykázán u životních nákladů domácností důchodců: Vývoj průměrné meziroční míry cenové inflace a životních nákladů domácností důchodců v 1. pololetí 2006-2016 (růst v %) 9,0 8,0 7,0 7,1 8,9 Prům. meziroční míra inflace Životní náklady dom. důchodců 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0 5,0 4,0 3,5 2,9 2,9 2,9 2,5 2,3 2,0 1,8 1,8 1,7 1,2 0,9 0,2 0,4 0,4 0,4 0,1-0,2 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zpracováno z dat ČSÚ Po vyšším meziročním nárůstu cenové inflace v 1. čtvrtletí (o 0,5 %) vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu červnu 2016 o 0,3 p. b. méně. Tento vývoj ovlivnilo zpomalení růstu cen ve výdajových skupinách odívání, obuv, rekreace, kultura, bytové vybavení a prohloubení poklesu cen potravin a nealkoholických nápojů. Převažující tendence k poklesu trvala až na určité výjimky u cen pohonných hmot po celé hodnocené období. Výrazně proinflačně naopak cenovou hladinu ovlivnily alkoholické nápoje a tabák (kromě změn tržních cen zejména výrazné zvýšení spotřebních daní z tabáku 27

rozložené do delšího časového období) a ostatní zboží a služby (zdražení některých bankovních a finančních služeb). Určitou akceleraci vykázaly ceny ve skupině bydlení, voda, energie, paliva, kde vzrostly v různé intenzitě ceny všech základních komponentů s výjimkou zemního plynu (podrobnější číselné údaje jsou uvedeny v tabulce č. 22). K meziročnímu přírůstku úhrnného indexu spotřebitelských cen přispěly ve vykazovaných skupinách domácností v hodnoceném období i v jeho čtvrtletích (vzhledem k dříve uvedeným skutečnostem) jednotlivé agregované výdajové skupiny spotřebního koše následovně (zaokrouhleno na 1 desetinné místo): Úhrnný nárůst spotřebitelských cen (v %) 1. pololetí +0,4 1. čtvrtletí +0,5 Z toho: 2. čtvrtletí +0,2 V tom: Potraviny, nealkoholické nápoje -2,1-1,7-2,4 Bydlení, voda, energie, paliva +0,7 +0,9 +0,5 Alkoholické nápoje, tabák +3,9 +3,5 +4,4 Ostatní zboží a služby +0,7 +0,4 +0,9 Stravování a ubytování +1,1 +1,2 +1,1 Zdraví +2,5 +2,4 +2,7 Vzdělávání +1,1 +1,1 +1,0 Rekreace a kultura +2,2 +2,6 +1,7 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy -0,2 +0,1-0,5 Odívání a obuv +2,1 +2,4 +1,8 Doprava -2,8-2,7-2,9 Pošty a telekomunikace -0,7-0,9-0,5 Zpracováno z dat ČSÚ Vývoj inflace v 1. pololetí 2016 byl velice kolísavý a růst cen postupně ve druhém čtvrtletí zpomalil. Některé položky spotřebního koše dokonce meziročně zlevnily viz předchozí tabulku. Největší měsíční přírůstky spotřebitelských cen byly vykázány v lednu a dubnu (shodně o 0,6 %), což ovlivnily tradičně vyšší tržní ceny potravin a nealkoholických nápojů (dražší zelenina, mléčné výrobky), alkoholických 28

nápojů a tabáku (vliv tržního navýšení cen alkoholu spolu s dopadem vyšších spotřebních daní z tabáku) a ve výdajové skupině bydlení, voda, energie, paliva, kde vzrostly ceny všech hlavních komponentů souvisejících s bydlením, tj. elektřiny, čistého nájemného, vodného, stočného a poplatků za odvoz odpadků; výjimkou byly ceny zemního plynu, které mírně klesly. Výrazně deflačně působil po celé pololetí cenový propad ve skupině doprava (vlivem trvajícího poklesu cen pohonných hmot). Výrazný vliv na dubnovou inflaci mělo sezónní zdražení oděvů a obuvi podrobněji viz tabulky č. 22 a 23 v příloze. V období od konce prosince do konce června 2016 vzrostla úhrnná cenová hladina o 1,0 % (viz tabulku č. 19). K přírůstku úhrnného indexu spotřebitelských cen v lednu červnu přispěly (vzhledem k dříve uvedeným skutečnostem) jednotlivé agregované výdajové skupiny spotřebního koše následovně (zaokrouhleno na 1 desetinné místo): Úhrnný nárůst spotřebitelských cen v lednu červnu 2016 (v %) +1,0 Pořadí skupin podle výše vlivu (v procentních bodech): Alkoholické nápoje, tabák +0,5 Zdraví +0,1 Ostatní zboží a služby +0,1 Potraviny, nealkoholické nápoje +0,1 Doprava +0,1 Stravování a ubytování 0,0 Rekreace a kultura +0,1 Bydlení, voda, energie, paliva 0,0 Vzdělávání 0,0 Odívání a obuv 0,0 Pošty a telekomunikace 0,0 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 0,0 Zpracováno z dat ČSÚ Ve srovnání s loňským 1. pololetím se ve stejném období letošního roku změnila tendence ve vývoji životních nákladů domácností důchodců (nárůst o 0,4 %, před rokem 0,1 %). Způsobil to dynamičtější meziroční cenový vývoj nejvýznamnějších položek jejich spotřebního koše (zejména základní výživa, energie 29

a nájemné v bydlení a regulované i neregulované léky ve skupině výdajů zdraví ) a částečně i nízká základna ledna června 2015. Oproti loňskému 1. pololetí klesla naopak dynamika životních nákladů domácností žijících v hl. m. Praze (index 100,4 %, tj. o 0,3 p. b. méně), kde sice relativně nadprůměrně podražily hlavní komponenty bydlení (zejména vodné, stočné, teplo a elektřina), vyšší byl i cenový nárůst finančních služeb a pojištění v rámci ostatního zboží a služeb podprůměrně jim však vzrostly vzhledem k větší konkurenci mezi prodejci ceny léků a ve veřejném stravování, více ke struktuře růstu životních nákladů vykazovaných typů domácností uvádí tabulka č. 23 v příloze. Harmonizovaný index spotřebitelských cen (cenový index propočtený podle metodiky Eurostatu pro potřeby porovnání inflace v jednotlivých členských zemích EU) v České republice činil v meziročním srovnání 99,9 %, což bylo o 1,0 p. b. méně než před rokem. Průměr 28 členských zemí EU představoval 100,1 % (v červnu 2015 o 0,1 p. b. více). Nejvyšší úroveň tohoto ukazatele vykázala letos Belgie, nejnižší naopak Kypr. 30

3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností Na základě údajů statistiky národních účtů vynaložil sektor domácností 1 055,1 mld. Kč na výdaje spojené s individuální spotřebou, tj. o 2,7 % (27,6 mld. Kč) více než o rok dříve. Domácnosti tak po zohlednění cenové inflace nakoupily zboží a služeb reálně o cca 23,4 mld. Kč více než před rokem. Míra úspor domácností činila dle ČSÚ za prvních šest měsíců tohoto roku 10,80 % a byla tak nižší oproti první polovině roku 2015 o 0,12 p. b. Vybrané údaje ze statistiky národních účtů jsou uvedeny v tabulce č. 1. Podle údajů ČNB činil úhrnný objem půjček domácností evidovaných u peněžních ústavů k 30. 6. 2016 1 360,5 mld. Kč, což bylo o 81,9 mld. Kč více než ke stejnému období předchozího roku. Stále převažovaly zejména půjčky na bydlení, ale oproti roku 2015 meziročně mírně posílily také spotřební úvěry obyvatelstvu. Od začátku roku 2016 sledovaný ukazatel celkového objemu úvěrů narostl o 36,8 mld. Kč viz tabulku č. 24 v příloze. Zpracováno z dat ČNB * Definována jako mezičtvrtletní pokles sezónně očištěného reálného HDP v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích. Pozn. Ve druhém čtvrtletí 2015 došlo k jednorázovému zvýšení bilanční sumy bank a spotřební úvěry obyvatelstvu se zvýšily o 18 mld. Kč. Graf je o tuto změnu očištěn. 31

Rozhodující část meziročního vzestupu celkového objemu bankovních peněžních půjček představovaly, stejně jako v předcházejících letech, hypoteční a jiné úvěry na bydlení (1 005,0 mld. Kč), z toho objem hypotečních úvěrů se oproti stejnému období minulého roku zvýšil o 70,2 mld. Kč (na 896,4 mld. Kč). Údaje bankovního a nebankovního registru ukazují, že se ve druhém čtvrtletí tohoto roku mírně zvýšil počet lidí s dluhem na 3,06 mil. (o 26 tisíc). Průměrná částka připadající na jednoho klienta s dlouhodobým dluhem, který tvoří zejména hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, se meziročně zvýšila o 7,4 % na 1,33 mil. Kč. Průměrná výše krátkodobého dluhu vzrostla o 6,0 % na 163 tis. Kč. Podle ČNB celkový objem úvěrů na spotřebu (na zboží a služby běžné spotřeby) meziročně vzrostl o 3,9 mld. Kč (o rok dříve se zvýšil o 17,5 mld. Kč). Takto výrazný pokles meziročního tempa růstu byl způsoben fúzí pobočky zahraniční banky s nebankovním subjektem, která nastala ve druhém čtvrtletí 2015, tím došlo k jednorázovému zvýšení bilanční sumy bank o 20 mld. Kč. K růstu spotřebních úvěrů domácnostem došlo zejména ve druhém čtvrtletí tohoto roku. V první polovině roku 2016 nastal růst celkového objemu prostředků poskytnutých nebankovními společnostmi prostřednictvím spotřebitelských úvěrů (meziroční nárůst o 5,9 %). Domácnosti si podle dat ČLFA touto formou půjčily od začátku roku celkem 15,3 mld. Kč. Z toho celkem 13,75 mld. Kč připadalo na spotřebitelské úvěry a 1,56 mld. Kč poskytli členové ČLFA domácnostem prostřednictvím spotřebitelského leasingu. Zlepšení trendu ve výkonu národního hospodářství se projevuje i v počtu půjček na pořízeních nových automobilů, kde vzrostl počet uzavřených smluv o 2,8 tis. Během prvního pololetí tohoto roku poklesl objem tzv. úvěrů v selhání v oblasti půjček na bydlení, který představoval ke konci června 23,0 mld. Kč (o 4,6 mld. Kč meziročně méně). Také celkový objem úvěrů se selháním je v roce 2016 meziročně nižší (o 10,6 mld. Kč) a dosáhl úrovně 48,7 mld. Kč. 32

Rostoucí reálné příjmy a nízké úročení vkladů se projevily na celkových bankovních úsporách domácností. Zvýšení výdajů spojených s individuální spotřebou, meziročně nižší míra úspor a jen mírný růst úvěrů na spotřebu značí vyšší ochotu financovat svou spotřebu a investice z vlastních úspor. Domácnosti také nadále více využívaly alternativní finanční produkty, které úspory lépe zhodnocují. České domácnosti v úhrnu dokázaly vytvářet nové úspory a jejich (korunové a cizoměnové) vklady se podle dostupných údajů ČNB k 30. 6. 2016 meziročně zvýšily o 142,9 mld. Kč na 2 105,6 mld. Kč viz tabulku č. 24. Skladba přírůstku úsporných vkladů se v posledních letech výrazně změnila. Při jednoznačné orientaci na tvorbu úspor v tuzemské měně (95,8 %) dávaly domácnosti v souvislosti s trvale nízkou hladinou úrokových sazeb výhradně přednost spoření v jejich netermínované formě (od začátku roku nárůst o 7,1 %) a tvořily tak 70,9 % celkových vkladů, zatímco termínované vklady se za první polovinu roku 2016 snížily o 4,4 %. Jednalo se převážně o reakci na nízké úročení, které má problém zhodnocovat vklady nad úroveň inflace, a z toho důvodu domácnosti preferovaly více likvidní produkty. Tento trend lze sledovat již od konce roku 2009 a celkově došlo za posledních 26 čtvrtletí ke snížení termínovaných vkladů domácností o 167,1 mld. Kč, naopak netermínované vklady vzrostly za stejné období o 721,4 mld. Kč viz následující graf. Zpracováno z dat ČNB * Spořicí účty a ostatní netermínované vklady 33