Úpravnictví Těžená hornina (ruda, uhlí) obsahuje užitkovou složku a hlušinu (jalovinu). Obě složky se musí po vytěžení a před dalším zpracováním jednak separovat a jednak upravit. Upravitelnost = schopnost suroviny k separaci užitkové a neužitkové složky Členění upravitelnosti dle fyzikálního principu: gravitační magnetická elektrická radiometrická fyzikálně-chemická (flotační) U těžného uhlí a rud se provádějí plavicí zkoušky ke zjištění upravitelnosti. Fyzikální princip zkoušek: Čím vyšší je obsah popela A d, tím vyšší je měrná hmotnost ρ příslušné složky. Uhlí: ρ uhlí < ρ hlušiny Rudy: ρ rudy > ρ hlušiny Na principu rozdílných měrných hmotností obou složek (užitkové a hlušiny) se provádějí plavicí zkoušky podle Henry-Reinhardta v kapalinovém prostředí, jehož měrná hmotnost se pohybuje mezi měrnými hmotnostmi obou složek. Vlivem své měrné hmotnosti kapalina rozděluje (rozdružuje) obě složky. Při plavicí zkoušce těžného uhlí plave čistá složka uhlí na kapalině a hlušina sedimentuje. Při plavicí zkoušce rudy plave na kapalině hlušina a užitková složka rudy sedimentuje. Plavicí zkouška těžného uhlí se provádí v prostředí chloridu uhličitého CCl 4, jehož ρ = 1600 kg/cm 3. Členění měrných hmotností rozdělovací kapaliny je dosahováno postupným přidáváním toluenu C 6 H 5 CH 3, čímž se dosáhne odstupňovaných hodnot ρ až do hodnoty 1300 kg/cm 3. Další rozdělovací kapaliny s postupně vyšší měrnou hmotností se připraví přidáváním bromoformu CHBr 3 do původního CCl 4, čímž se dosáhne odstupňovaných hodnot ρ až do hodnoty 2000 kg/cm 3. K plavicí zkoušce uhlí se tak připraví kapaliny s ρ = 1300, 1400, 1500, 1600, 1800 a 2000 kg/cm 3. V prvním prostředí s ρ = 1300 kg/cm 3, z něhož se separuje plovoucí složka (čisté uhlí) a sedimentovaná zkouška (hlušina, která však k sobě strhává určitý díl uhlí s měrnou hmotností blízkou hodnotě měrné hmotnosti hlušiny), se provede plavicí zkouška. Stanoví se hmotnostní podíl plovoucí složky, sedimentované složky a v plovoucí složce se po spálení vzorku stanoví množství popela A d. Se sedimentovanou složku (hlušina s určitým množstvím uhlí) se provede plavicí zkouška v dalším prostředí s ρ = 1400 kg/cm 3 a analýzou se stanoví stejné parametry jako v předešlém případě. Tak se postupuje až k plavicí zkoušce v prostředí s ρ = 2000 kg/cm 3.
Ze všech 6 plavicích zkoušek jsou získány hodnoty hmotnostního podílu plovoucí složky, sedimentované složky a množství popela A d v nich obsaženého. Hmotnostní podíly se přepočítávají na % - výtěžnost. Rovněž A d se udává v %. Z těchto údajů jsou sestrojovány křivky upravitelnosti, Henry-Reinhardt diagramy (HR křivky), které udávají závislost výtěžnosti plovoucí složky a sedimentované složky (%) na množství popela (%). To platí pro laboratorní podmínky. V praxi plovoucí složka představuje prané uhlí a sedimentovaná složka hlušinu. Ideálně upravitelné uhlí má HR křivku vodorovnou. Absolutně neupravitelné uhlí má HR křivku svislou.
O upravitelnosti těžného uhlí rozhoduje směrnice tgα, kde α je úhel svíraný přímkovou částí HR křivky s osou popelnatosti A d. Pro obor reálné upravitelnosti platí podmínka α = (π; 2π), neboli tgα = (- ; 0). Prostor diagramu pod HR křivkou a vlevo od ní platí pro prané uhlí, prostor nad HR křivkou a vpravo od ní platí pro hlušinu. Typologie úpravnických procesů a zařízení Systémové dekadicky členěné úpravnické technologie a zařízení. 1. Přípravné pochody 1.1 Rozpojování 1.1.1 Čelisťové drtiče 1.1.2 Kuželové drtiče 1.1.3 Ostnaté válcové drtiče 1.1.4 Nožoválcové drtiče 1.1.5 Jehlové drtiče 1.1.6 Desintegrátory 1.1.7 Kladivové drtiče 1.1 8 Odrazové drtiče 1.1.9 Bubnové drtiče 1.2 Magnetické odlučování ocelových předmětů 1.2 1 Bubnové magnetické odlučovače 1.2 2 Závěsné magnetické odlučovače 1.3 Třídění 1.3.1 Třídění na roštech a sítech 1.3.1.1 Roštové třídiče 1.3.1.1.1 Roštové třídiče s výkyvnými rošty 1.3.1.1.2 Roštové třídiče s pevnými rošty 1.3.1.1.3 Roštové třídiče s otáčivými rošty 1.3.1.2 Sítové třídiče 1.3.1.2.1 Pásová síta 1.3.1.2.2 Bubnová síta 1.3.1.2.3 Kmitavé třídiče
1.3.2 Větrné třídění 1.3.3 Odkalování 1.3.1.2.3.1 Třídiče pomaluběžné 1.3.1.2.3.1 Třídiče rychloběžné 1.3.1.2.3.1 Třídiče s kritickým kmitočtem 2. Rozdružování 2.1 Gravitační rozdružování 2.1.1 Rozdružování v těžkém prostředí 2.1.1.1 Těžkokapalinové rozdružování 2.1.1.2 Suspenzní rozdružování 2.1.1.2.1 Prací vana SM 2.1.1.2.2 Rozdružovač Drewboy 2.1.2 Rozdružování vzestupným proudem 2.1.3 Rozdružování v sazečkách 2.1.3.1 Pístové sazečky 2.1.3.2 Sazečky s pohyblivým pístem 2.1.3.3 Bezpístové sazečky 2.1.3.4 Membránové sazečky 2.1.4 Rozdružování ve žlabech 2.1.5 Rozdružování ve splavech 2.2 Rozdružování odstředivou silou 2.3 Flotační rozdružování 2.3.1 Měsidlové flotátory 2.3.2 Kombinované flotátory 2.3.3 Pneumatické flotátory 2.3.4 Vakuové flotátory 2.4 Elektrické rozdružování 3. Intenzifikační a pomocné pochody 3.1 Odvodňování 3.1.1 Gravitační odvodňování 3.1.1.1 Odvodňovací síta 3.1.1.2 Odvodňovací korečkové výtahy 3.1.1.3 Odvodňovací zásobníky 3.1.2 Odstředivé odvodňování 3.1.3 Filtrační odvodňování 3.1.3.1 Vakuové filtry 3.1.3.1.1 Bubnové filtry 3.1.3.1.2 Diskové filtry 3.1.3.2 Tlakové filtry 3.1.3.2.1 Kalolisy 3.1.3.2.2 Přetlakové filtry 3.1.4 Tepelné sušení 3.2 Zahušťování Autoři doporučované literatury k prostudování Kozina, A., Šplíchal, B., Vidlář, J.