B EZEN 2004 MINISTERSTVO ZEMùDùLSTVÍ

B EZEN 2004 MINISTERSTVO ZEMùDùLSTVÍ

VáÏení ãtenáfii, letos si jiï po dvanácté svûtová vefiejnost pfiipomíná 22. bfiezna v znam vody pro existenci Ïivota na na í planetû a pro v voj lidské civilizace. Na zasedání v prosinci 1992 vyhlásilo Valné shromáïdûní OSN kaïdoroãnû 22. bfiezen za Svûtov den vody, a to na základû závûrû Konference OSN o Ïivotním prostfiedí v Rio de Janeiro (1992) a Mezinárodní konference o vodû a Ïivotním prostfiedí v Dublinu v témï roce. Tato svûtová setkání odborníkû v oblasti vodního hospodáfiství a Ïivotního prostfiedí pfiinesla zásadní pfielom v úvahách o situaci a zejména o budoucnosti pfiírodních zdrojû a zavedla do povûdomí principy trvalé udrïitelnosti, které se dot kají celého lidstva. Tradice Svûtov ch dnû vody, zapoãatá rokem 1993, tak má v em uïivatelûm vodního bohatství pfiipomenout, Ïe dostupnost kvalitní vody není samozfiejmostí a Ïe jen díky vodohospodáfiûm a ohleduplnosti v ech obyvatel k vodním zdrojûm umoïàuje, aby jejich kvalita i mnoïství byly zachovány pro budoucí generace. Je to tedy svátek vody a samozfiejmû i vodohospodáfiû s pfiipomenutím iroké vefiejnosti, Ïe na ochranû a vyuïívání vodních zdrojû se podílí sv m dílem kaïd z nás. Pfii této pfiíleïitosti je tfieba si uvûdomit, Ïe nedostupnost nebo nedostatek vody je jeden extrém, zatímco její nadbytek za povodní pfiedstavuje opaãné nebezpeãí a rizika. Ne náhodou je proto leto ní Svûtov den vody zamûfien na téma Voda a katastrofy. Pro obyvatele âeské republiky a také fiady dal ích zemí Evropy je toto téma nadmíru aktuální. V posledních esti letech jsme na na em území zaïili ãtyfii katastrofální povodnû, z nichï ta poslední v roce 2002 patfií k absolutnímu historickému extrému. A nejenom to, jiï po dvakrát nám léto pfiineslo ukázku tíïivého sucha. Nedostatek vody se, na tûstí, nedotkl vût- iny obyvatel právû díky dobfie fungujícím vodohospodáfisk m sluïbám. Nicménû v nûkter ch men ích obcích naprost nedostatek vody zaïili a vláhov deficit postihl v fiadû regionû zemûdûlskou produkci. 2

Z v voje klimatu v posledních letech je zfiejmé, Ïe s extrémními situacemi bude nutné poãítat a ãelit jim preventivní ãinností v oblasti vodního hospodáfiství. Vãasná pfiíprava, vyuïití moderních informaãních technologií a kvalifikovaní profesionálové vodohospodáfii jsou pfiedpokladem jak pro zvládání negativních pfiírodních jevû, tak pro naplàování péãe o na e vodní zdroje, aby se jejich kvalita dále zlep ila a zároveà byly vytvofieny podmínky trvalé udrïitelnosti. To je hlavním cílem tzv. Rámcové smûrnice vodní politiky Evropsk ch spoleãenství, která je plnû obsaïena v na í nové vodohospodáfiské legislativû. Zavádí princip integrovaného managementu v hydrologick ch povodích prostfiednictvím plánû, na jejichï pfiípravû se podílejí spolu s vodohospodáfii také uïivatelé vody tedy vefiejnost. V souvislosti se vstupem âeské republiky do Evropské unie je tfieba zmínit, Ïe vodní hospodáfiství je na vstup pfiipravené, neboè pfiíslu ná legislativa je plnû sluãitelná s acquis communautaire. Pfiíprava plánû v oblastech povodí, naplnûní smûrnice o ãi tûní mûstsk ch odpadních vod, na níï má âeská republika pfiechodné období do roku 2010, realizace protipovodàové prevence a odstranûní kod po katastrofick ch povodních to jsou aktuální priority vodohospodáfiû obsaïené v Koncepci vodohospodáfiské politiky Ministerstva zemûdûlství v období po vstupu do EU. Pfiedkládaná publikace, kterou pfiipravila sekce vodního hospodáfiství Ministerstva zemûdûlství, pfiiná í v souladu s tématem Svûtového dne vody informace o aktivitách ve vztahu k extrémním hydrologick m situacím. Vûfiím, Ïe pfiispûje ke zv ení informovanosti jak mezi pracovníky vefiejné správy, tak celé vefiejnosti, neboè pfiiná í ukázky ãinností a opatfiení, které konají ve vefiejném zájmu vodohospodáfii v oblasti péãe o vodní zdroje a ochrany pfied negativními úãinky vod. Ing. Jaroslav Palas ministr zemûdûlství Praha, bfiezen 2004 3

ÚVOD

Institucionální uspořádání vodního hospodářství v České republice âeská republika je vnitrozemsk stát ve stfiední ãásti Evropy, kter náleïí do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Rozloha území ãiní 78 864 km 2 a poãet obyvatel se blíïí hodnotû 10,3 milionu. Celková délka státních hranic âeské republiky pfiedstavuje 2 290,2 km a tvofií ji spoleãnû se Spolkovou republikou Nûmecko (810,3 km), Rakouskem (466,3 km), Slovenskem (251,8 km) a Polskem (761,8 km). Z toho je pak 738 km tzv. mokrá hranice, neboè ji tvofií hraniãní vodní toky. Území âeské republiky je v znamnou pramennou oblastí evropského kontinentu a z hydrologického hlediska ji mûïeme oznaãit za stfiechu Evropy. Rozkládá se na rozvodnici tfií mofií: Severního, Baltského a âerného. V echny její v znamnûj í toky odvádûjí vodu na území sousedních státû. Proto jsou vodní zdroje âeské republiky závislé témûfi v hradnû jen na atmosférick ch sráïkách. Hydrologickou síè âeské republiky tvofií cca 76 000 km vodních tokû (s pfiirozen mi i upraven mi koryty), z toho v znamné vodní toky mají podle vyhlá ky ã. 470/2001 Sb., ve znûní vyhlá ky ã. 333/2003 Sb., délku 15 509,66 km. Úhrnná délka drobn ch vodních tokû ãiní pfies 60 000 km. Pátefiními toky jsou Labe (370 km) s Vltavou (433 km) v âechách, Morava (272 km) s Dyjí (306 km) na jiïní Moravû a na severu Moravy a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km). Tvofií ji tfii hlavní hydrologická povodí: povodí Labe, povodí Odry a povodí Moravy (Dunaje). Vzhledem k velikosti území âeské republiky jsou dále hlavní povodí pro potfieby plánování v oblasti vod dále dûlena do osmi oblastí hydrologick ch povodí, které spravuje pût státních podnikû Povodí: Povodí Vltavy, Povodí Ohfie, Povodí Labe, Povodí Odry a Povodí Moravy. Pfied rokem 1948 spadalo vodní hospodáfiství do pûsobnosti dvou ministerstev - Ministerstva vefiejn ch prací a Ministerstva zemûdûlství (dále jen MZe ). Po 2. svûtové válce pak pfie lo fiízení vodního hospodáfiství z uveden ch ministerstev na Ministerstvo dopravy a techniky. V období let 1948-1970 do lo k v razn m pfiesunûm pûsobnosti rûzn ch ústfiedních orgánû státní správy a orgánû samosprávy i na krajské a okresní úrovni. Mapa 1 - Mapa hlavních povodí České republiky LEGENDA: Labe Odra Morava (Dunaj) 6

Mapa 2 - Mapa oblastí povodí LEGENDA: Horní Vltava Dolní Vltava Berounka Ohfie a Dolní Labe Horní a stfiední Labe Odra Morava Dyje ÚVOD V znamn m mezníkem se stalo zfiízení esti správ povodí v roce 1966, zpoãátku zastfie en ch spolu se správou Vodohospodáfiského rozvoje a v stav- by generálním fieditelstvím Vodních tokû. Po zru ení generálního fieditelství v roce 1970 bylo vytvofieno pût podnikû Povodí a samostatn in- Ïen rsk podnik Vodohospodáfisk rozvoj a v stavba. Tato struktura správy povodí se aï do roku 1990 prakticky nemûnila. Státní podniky Povodí spadaly nejprve do pûsobnosti resortu Ministerstva lesního a vodního hospodáfiství a od roku 1987 Ministerstva lesního a vodního hospodáfiství a dfievozpracujícího prûmyslu. V roce 1990 pfievzalo úlohu ústfiedního vodohospodáfiského orgánu novû zfiízené Ministerstvo Ïivotního prostfiedí. Od roku 1990 v ak postupnû na úseku vodního hospodáfiství vzrûstal v znam pûsobnosti MZe. V roce 1994 do lo k zásadní úpravû, kterou organizace Povodí pfie ly do gesce MZe jako akciové spoleãnosti, se 100 % vlastnickou úãastí státu. Tyto akcie byly v drïení MZe od roku 1997 aï do doby schválení zákona ã. 305/2000 Sb. (úãinnost od 1. ledna 2001), kter m byl obnoven statut státních podnikû. Hlavním pfiedmûtem ãinnosti státních podnikû Povodí je správa v znamn ch vodních tokû, vodních tokû tvofiících státní hranici, jakoï i provoz a údrïba vodních dûl ve vlastnictví státu. KaÏd ze státních podnikû má kromû pfiedmûtu ãinnosti dále definován pfiedmût podnikání a rozsah a podmínky hospodafiení a podnikání (napfi. pfiípravné práce pro stavby, provádûní staveb, inïen rskou ãinnost v investiãní v stavbû, projektovou ãinnost ve v stavbû, v robu elektfiiny, vnitrozemskou vodní dopravu, silniãní motorovou dopravu, mûfiení a anal zy vod, poskytování sluïeb pro zemûdûlství, lesnictví a tûïbu dfieva, rybáfiství apod.). Nejv znamnûj ími správci drobn ch vodních tokû jsou Zemûdûlská vodohospodáfiská správa (35 090 km) a státní podnik Lesy âeské republiky (19 370 km), v pûsobnosti MZe. PfiibliÏnû z 5% se na správû vodních tokû podílejí obce, újezdní úfiady vojensk ch újezdû, správy Národních parkû, popfi. fyzické ãi právnické osoby. 7

Povodně PovodÀové situace, stejnû tak i sucho, pfiedstavují nejvût í hrozby pfiírodních katastrof na území âeské republiky. Tato skuteãnost je dána polohou âeské republiky v kontinentálním i celosvûtovém mûfiítku. Vzhledem k procesu globálního oteplování lze pfiedpokládat, Ïe dojde k zesílení rozkolísanosti atmosférick ch sráïek a ãastûj ímu v skytu v e uveden ch pfiírodních jevû. Dopad klimatick ch zmûn vedoucí ke zv ení prûmûrné teploty, vyvolá následnû fiadu reakcí a ovlivní pfiírodní jevy. V jejich v ãtu jsou v ak hrozby sucha a povodní na prvním místû. Vzniku povodní nelze v souãasné dobû zabránit, lze pouze zmírnit jejich dopad na Ïivoty a majetek obyvatel. Vzhledem k boufilivému rozvoji obcí a mûst podél vodních tokû, bez vût í znalosti rozsahu záplavov ch území v 19. a 20. století, do lo ke zvy ování potenciálního ohro- Ïení majetku a souvisejících povodàov ch kod. Nejen tyto skuteãnosti pfiispûly k v i povod- Àov ch kod v posledním desetiletí na území âeské republiky. Ukázka katastrofick ch následkû povodní v posledních esti letech v âeské republice je uvedena v Tabulce 1. Tyto údaje v ak v sobû nezahrnují dal í negativní faktory, napfi. vznik a ífiení chorob, sníïení vefiejné obsluïnosti, nedostatek základních potravin (napfi. balená pitná voda) a základních hygienick ch potfieb, sníïení v nosû ze zemûdûlské v roby, finanãní ztráty v prûmyslu atd. Je evidentní, Ïe po mnohaletém období bez v skytu povodní na území âeské republiky, vypl vá nutnost zab vat se prevencí pfied povodnûmi, neboè ta byla dlouhodobû opomíjena. Tento stav je nutné napravit a je moïné fiíci, Ïe vzhledem k opatfiením pfiijat ch vládou v posledních esti letech, se situace znatelnû zlep uje. Prevence pfied povodnûmi se dostala do popfiedí zájmu v ech obãanû âeské republiky. Úlohou MZe, jako ústfiedního vodoprávního úfiadu, kter fiídí správu povodí prostfiednictvím správcû v znamn ch vodních tokû je zlep it protipovodàovou prevenci. Z dûvodu zabezpeãení tohoto vefiejného zájmu je v rámci programového financování realizován Program prevence pfied povodnûmi (229 060), prostfiednictvím kterého jsou jednotliv mi správci povodí, Zemûdûlskou vodohospodáfiskou správou a státním podnikem Lesy âeské republiky realizována v znamná opatfiení regionálního a nadregionálního charakteru. Celkem bylo prostfiednictvím národních a zahraniãních zdrojû zaji tûno pro financování tohoto programu v letech 2002-2005 4,15 mld. Kã. Tabulka 1 - Výskyt povodní a rozsah povodňových škod v ČR v letech 1997-2002 rok postiïené povodí poãet obûtí na Ïivotech povodàové kody (mld. Kã) 1997 povodí Moravy, Odry, horní ãást povodí Labe 60 62,6 1998 horní ãást povodí Labe, pfiítoky Orlice 10 1,8 2000 povodí Jizery 2 3,8 2002 povodí Vltavy, Labe, Dyje, horní ãást povodí Ohfie 17 75,1 Celkem 89 144,3 Pramen: MZe 8

Sucho âeská republika, kromû povodàov ch situací, trpí také dal ím nepfiízniv m klimatick m jevem - suchem. Na rozdíl od povodní je pfiíãinou sucha místo velkého mnoïství atmosférick ch sráïek, jejich aktuální nedostatek. Pokud taková meteorologická situace trvá del í ãasov úsek, dochází k postupnému vysychání pûdního profilu, poklesu zásob povrchové a podzemní vody, vysychání koryt vodních tokû, s pfiím mi následky na Ïivot fauny a flóry. Dlouhodob m projevem sucha je pak proces desertifikace (vzniku pou tí), kter je velmi dobfie znám z rûzn ch ãástí svûta. ÚVOD Z období od 16. do 19. století lze vybrat pût modelov ch rokû, bûhem nichï mimofiádné sucho postihlo prakticky celé území âeské republiky. Jedná se o roky 1540, 1590, 1616, 1790 a 1842. V roce 1540 nepr elo na Lounsku, aï na ojedinûlé v jimky, od 16. kvûtna do 4. fiíjna. Extrémní sucho je dokumentováno v roce 1590 na více místech âech a Moravy. Ve Slaném nepr- elo od 3. ãervna do 10. záfií. Velké sucho se vyskytlo v âechách i na Moravû v roce 1616. V Lounech nepr elo od 3. dubna do konce ãervence. V Drahotu- ích se uvádí období bez de tû od 22. kvûtna do vánoc. Extrémní sucho v roce 1790 bylo jak v âechách, tak i na Moravû. Na Olomoucku nepr elo od bfiezna do 24. ãervna, na StráÏnicku je - tû o nûco déle. Mimofiádné sucho bylo v âechách i na Moravû v roce 1842. Na Mostecku nepr elo od jarního setí aï do 21. ãervence, na Moravû od 15. kvûtna aï po dobu esti t dnû. Extrémnû nízk vodní stav na Labi u Litomûfiic dokládá letopoãet tohoto roku na tzv. hladovém kameni. V skyt sucha v roce 2003 nebyl v jimeãn ani v nedávné historii a lze pfiipomenout dal í tzv. suché roky, napfi. 1947, 1983, 1994 a 2000. Nepfiíznivé meteorologické situace spojené se suchem se tedy vyskytovaly i v minulosti a jedním z úãelû v stavby vodních nádrïí je akumulace vody k pfieklenutí nepfiíznivé klimatické situace a nadlep ování minimálních prûtokû. Tato dûle- Ïitá funkce vodních nádrïí pak tvofií úãinnou obranu proti such m obdobím. Zajímavé vodohospodářské údaje PrÛmûrné roãní sráïky: 672 mm NejbliÏ í mofie: Baltské mofie Nejdel í fieka: Vltava (433 km) Nejvodnatûj í fieka: Labe (308 m 3 /s) - prûmûrn prûtok Nejvût í plocha povodí: Labe (51 394 km 2 ) Nejvût í jezero: âerné jezero (18,4 ha) Nejhlub í jezero: âerné jezero (39,8 m) Nejvût í rybník: RoÏmberk (4,89 km 2 ) Nejvût í pfiehradní nádrï: Lipno (48,7 km 2 ) Nejobjemnûj í pfiehradní nádrï: Orlík (704 000 000 m 3 ) Nejteplej í minerální pramen: Vfiídlo v Karlov ch Varech (72 C) Pramen: MZe 9