zahrnuje: 1. rozpočetnictví 2. kalkulace 3. vnitropodnikové účetnictví 4. podnikovou statistiku 5. operativní evidenci MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ Finanční účetnictví Manažerské účetnictví Eviduje účetní případy za podnik jako celek a informuje o majetku, závazcích, vlastních zdrojích, nákladech, výnosech a HV eviduje účetní případy podle podle vnitropodnikových útvarů a v rámci útvarů podle konkrétních výkonů (oděvy, sýry) Údaje jsou určeny pro široký okruh uživatelů (banky, finanční úřady, odběratelé, dodavatelé, akcionáři, statistický úřad atd.) účetní závěrka je veřejně publikována údaje jsou určeny pro potřeby uvnitř podniku, pro vedení (neboli pro management) údaje se nezveřejňují HOSPODÁŘSKÁ STŘEDISKA = vytvářejí se pro potřeby řízení podniku a jsou to vnitropodnikové útvary, např. Závod, provoz. Nemusí to být v jednom místě. Znaky je to samostatně hospodařící útvar má odpovědného vedoucího má svůj název a číselné označení má plán výroby, tj. plán v naturálních jednotkách má rozpočet nákladů a výnosů, tj. plán v peněžních jednotkách za hospodářské středisko vedou vnitropodnikové účetnictví počet a rozsah hospodářských středisek závisí na konkrétních podmínkách účetní jednotky DRUHY HOSPODÁŘSKÝCH STŘEDISEK výrobní středisko středisko hlavní výroba a střediska pomocná výroba středisko údržba a oprava středisko energetika středisko zásobování úkolem je nákup materiálu středisko odbyt prodává správní středisko má na starosti celý chod podniku
1. ROZPOČETNICTVÍ rozpočetnictví se orientuje do budoucnosti je složkou manažerského účetnictví stanoví předpokládané náklady v předepsaném členění na celý objem výroby za určité období Úkoly stanoví v peněžním vyjádření náklady a výnosy pro jednotlivá HS i pro podnik jako celek = tj. Plán nákladů a výnosů poskytuje podklady pro sestavení předběžných kalkulací v oblasti režijních nákladů pomocí rozpočtu, který provažujeme jako plán můžeme provádět kontrolu hospodaření středisek Umožňuje kontrolu hospodaření hospodářských středisek údaje z rozpočtu jsou plán a porovnávají se s údaji VP UCE, což je skutečnost DRUHY ROZPOČTŮ: Hledisko času krátkodobý (měsíc, čtvrtletí) dlouhodobý (půl roku, rok) Hledisko obsahu tj. Rozpočet střediskových nákladů rozpočet střediskových výnosů Hledisko podle organizačního stupně, za který se rozpočet sestavuje základní za jednotlivá hospodářská střediska souhrnný za podnik jako celek ČLENĚNÍ NÁKLADŮ V ROZPOČTU PŘÍMÉ (JEDNICOVÉ) dají se přesně rozpočítat na kalkulační jednici (na jednotku výkonu) při stanovení těchto nákladů vycházíme z technicko-hospodářských norem (výkonová norma času a množství, technickohospodářská norma spotřeby) Př. přímý materiál, přímé mzdy, ostatní přímé náklady (SP a ZP z přímých mezd) NEPŘÍMÉ (REŽIJNÍ) Jsou společné pro více kalkulačních jednic na jednotku výkonu se musí rozpočítat pomocí kalkulačních metod (prostým dělením, poměrovými čísly, přirážková kalkulace) Př. režijní mzdy (technickoadministrativních pracovníků), nájemné (nikoli pronájem), odpisy, spotřeba energie, opravy a udržování DALŠÍ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ: PRVOTNÍ (EXTERNÍ) vznikají ze vztahu podniku a jeho okolí Př. energie od vnějšího dodavatele od ČEZu materiálové náklady, když byl materiál dodán od vnějšího dodavatele
mzdové náklady nájemné odpisy DRUHOTNÉ (INTERNÍ) vznikají uvnitř podniku když jedno hospodářské středisko předá svůj výkon jinému hospodářskému středisku Př. oprava a údržba od HS údržba dodávka tepla od HS energetika PODKLADY PRO SESTAVENÍ ROZPOČTU VÝROBNÍHO HOSPODÁŘSKÉHO STŘEDISKA ROZPOČTY STŘEDISKOVÝCH NÁKLADŮ a) PŘÍMÉ NÁKLADY abychom mohli stanovit položku přímé mzdy musíme znát: THN spotřeby materiálu THN spotřeby přímých mezd, tj. VNČ a VNM (výkonová norma času a množství) cenu za jednotku spotřebovaného materiálu hodinový mzdový tarif (odměna za 1 hodinu, ne ve vztahu k nějakým kusům) plánovaný objem výroby rozpočtované přímé náklady = THN v Kč x objem výroby b) NEPŘÍMÉ NÁKLADY musíme většinou do rozpočtu propočítat Př. režijní mzdy (mzdy mistrů, pomocného dělníka, uklizečky, ředitele, sekretářky) sesčítáme hrubé mzdy jednotlivých režijních zaměstnanců Př. režijní materiál (pomocný materiál papír do kopírky, pohonné hmoty, kancelářské potřeby) vycházíme většinou z minulých let a promítneme případné plánované úspory či navýšení Př. spotřeba energie odhadem podle minulých let nebo pokud známe spotřebu energie strojů v kwh a známe cenu za 1 kwh, tak to můžeme i spočítat (bereme v úvahu případné plánované navýšení ceny energie) Př. opravy a udržování u velkých oprav vycházíme z plánu oprav u běžných oprav podle minulých let Př. odpisy bereme podklady z ročního podnikového odpisového plánu Př. cestovné a výkony spojů (telefon, internet, pošta ) vycházíme z odhadu nebo podle minulých let ROZPOČTY STŘEDISKOVÝCH VÝNOSŮ potřebujeme znát VP (vnitropodnikovou) cenu (bývá stanovena na úrovni vlastních nákladů výkonu) potřebujeme znát také plánovaný objem výroby, resp. prodeje
rozpočet střediskových výnosů = plánovaný objem prodeje x vnitropodniková cena KONTORLA PLNĚNÍ ROZPOČTU porovnáváme plánované náklady (ty máme rozpočtu) se skutečnými náklady (ty máme ve VPUCE) Musíme vzít v úvahu: 1. období rozpočet i údaje z VPUCE za čtvrtletí nebo za měsíc (musí to být stejné) 2. plánovaný (rozpočtovaný) a skutečný objem výroby v případě, že se objem rozpočtovaných (plán) a skutečných výkonů liší je třeba rozpočtované údaje přepočítat podle skutečného objemu produkce přepočet provádíme jen v položkách přímých nákladů, u ostatních pouze pokud byly do rozpočtu stanoveny pomocí THN výsledkem porovnání plánu a skutečnosti je buď úspora, nebo překročení nakonec se provede rozbor rozdílů a případně se navrhnou příslušná opatření Příklad na rozpočet 1) Textilní podnik vyrábí ve středisku 3100 konfekce pánská trika. Základním materiálem jsou úplety. Dle plánu výroby se má v březnu 2012 vyrobit a předat do odbytového skladu 50 000 trik. Pro výrobu trik jsou pro přímé náklady stanoveny tyto THN na jeden kus: a) 0,3 kg úpletu, cena za kg je 180 Kč b) pomocné látky (knoflíky, zipy, nitě) 16 Kč/ks c) mzdy výrobních dělnic (šiček) je 18/ks Na základě vývoje nákladů z předcházejících období předpokládáme tyto režijní náklady: a) spotřeba režijního materiálu 27 300,- b) spotřeba energie 183 200,- (z toho z veřejné sítě 9 000,-) c) opravy a udržování od střediska údržba 32 000,-, celkem 41 500,- d) režijní mzdy 80 000,- e) SP a ZP z režijních mezd (34 %) f) odpisy DNHM měsíční 246 200,- Sestavte měsíční rozpočet střediska 3100 konfekce. DÁL NAVÁŽEME NA SESTAVENÍ ROZPOČETU STŘEDISKA 3100 TÍMTO ÚKOLEM: Porovnejte rozpočet na základě následujících skutečných údajů vyrobeno bylo 50 500 trik spotřeba materiálu přímého 3 510 000 spotřeba materiálu režijního 26 300 mzdové náklady přímé mzdy 808 000,- z toho vyplývá SP a ZP 274 720,- režijní mzdy 82 000 SP a ZP 27 880,- spotřeba energie je 185 600,- opravy a udržování 38 600,- odpisy 246 200 ROZBOR KONTROLY ROZPOČTU při výrobě 50 500 trik došlo k celkové úspoře ve výši 159 160 nejvíce se na úspoře podílela položka přímé mzdy (101 000) naopak byli překročeny režijní mzdy o 2 000, ale i spotřeba energie VNITROPODNIKOVÁ CENA JEDNOHO KUSU = 106,228 Kč
Procvičovací příklad učebnice - 17/2.1 2. KALKULACE PŘEDBĚŽNÉ KALKULACE Je to předběžné stanovení nebo následné zjištění vlastních nákladů a ostatních složek ceny na jednotku výkonu (na kalkulační jednici). sestavuje se před zahájením výroby a vyjadřuje plánované náklady na KJ podkladem pro sestavení jsou: u přímých nákladů jsou to THN u režijních nákladů jsou to rozpočty Členění nákladů v kalkulaci podle způsobu výpočtu na kalkulační jednici máme a) přímé náklady (jednicové) přímý materiál, přímé mzdy b) nepřímé náklady (režijní) režijní materiál, mzdy,, výrobní režie, správní režie, odbytová režie, odpisy atd. Jsou to náklady vynaložené společně na celou výrobu patří sem: zásobovací režie ty jsou spojené se zásobováním podniku a skladováním materiálu (patří sem přeprava materiálu, mzda skladníka ve skladu materiálu apod.) správní režie jsou společné (režijní) náklady, které vznikají ve správě podniku jako celku (př. Mzdy TH pracovníků vedoucí, účetní; náklady na výkony spojů; náklady na výpočetní techniku) výrobní režie společné (režijní) náklady, které vznikají ve výrobním středisku (př. Odpisy výrobních strojů, jejich opravy, spotřeba energie ve výrobní dílně) odbytové náklady společné náklady spojené s prodejem a skladováním výrobků (př. Náklady na reklamu, přepravné výrobků k odběrateli apod.) KALKULAČNÍ VZOREC je to účetní jednotkou předepsané seskupení nákladů do jednotlivých kalkulačních položek 1. přímý materiál 2. přímé mzdy 3. ostatní přímé náklady 4. výrobní režie vlastní náklady výroby 5. zásobovací režie 6. správní režie vlastní náklady výkonu 7. odbytové náklady úplné vlastní náklady výkonu 8. zisk prodejní cena bez DPH 9. DPH prodejní cena s DPH
Metody stanovení nákladů na kalkulační jednici kalkulační metoda = způsob jak stanovíme náklady na KJ, a který závisí na tom: zda jde o přímé či nepřímé náklady zda ÚJ vyrábí jeden či více druhů výrobků Stanovení přímých nákladů na KJ Přímý materiál v KČ = THN spotřeby materiálu x cena za měrnou jednotku materiálu Přímé mzdy v Kč = HMT x výkonové normy času Stanovení nepřímých nákladů na KJ zahrnuje 2 kroky 1. zjistí se celkový objem nepřímých nákladů, tj. Na celý objem výroby (z rozpočtu) 2. stanoví se podíl nepřímých nákladů na kalkulační jednici pomocí RZ (rozvrhové základny) podle volby rozvrhové základny známe 2 kalkulační metody: a) kalkulace dělením prostým pomocí poměrových čísel b) kalkulace přirážková režijní přirážka v procentech (když je RZ v Kč) režijní sazba v Kč (když je RZ v naturálních jednotkách) Kalkulace prostým dělením při hromadné nebo sériové výrobě tj. Tam, kde je stejnorodá produkce rozvrhovou základnou je celkový objem výroby postup zjištění nákladů na KJ = Celkové režijní náklady Celkový objem produkce režijní náklady zjistíme z rozpočtu Kalkulace dělením pomocí poměrových čísel používá se, když ÚJ vyrábí několik stejnorodých druhů výrobků (stejným technologickým postupem), ale výrobky se liší např. Pracností v minutách, velikostí v různých jednotkách (u knížek počet stránek) jeden druh se zvolí jako základní, dá se mu poměrové číslo 1 a ostatním druhům se přidělí poměrové číslo větší či menší než 1 (v porovnání s tím základním výrobkem) Postup: 1. stanovíme poměrová čísla 2. objem výroby jednotlivých druhů vynásobíme poměrovými čísly a tím dostaneme přepočtené množství (to již můžeme sčítat) součet = naše rozvrhová základna 3. celkové společné režijní náklady vydělíme rozvrhovou základnou (součtem), tím získáme náklady na základní výrobek s poměrovým číslem 1. Dál vynásobením jednotlivými poměrovými čísly dostaneme náklady pro ostatní výrobky.
Příklad: Podnik vyrábí 4 druhy válcovaných výrobků. Ty se liší pouze pracností v minutách. Jako základní byl stanoven A. VÝROBEK OBJEM VÝROBY (v tunách) PRACNOST VÝROBY (v min) POMĚROVÉ ČÍSLO PŘEPOČTENÉ MNOŽSTVÍ A 300 90 1 300 B 450 72 72/90 = 0,8 360 C 200 126 126/90 = 1,4 280 D 700 81 81/90 = 0,9 630 SOUČET = RZ - - - 1570 Společné náklady: Přímý materiál 1 256 000,- Přímé mzdy 314 000,- Výrobní režie 471 000,- Správní režie 235 000,- Odbytová režie 188 400,- Úkol: sestavte předběžnou kalkulaci všech 4 výrobků do úrovně úplné vlastní náklady výkonu. Sestavení kalkulace Položka kalkulačního vzorce A B C D 1. Přímý materiál 800 640 1120 720 2. Přímé mzdy 200 160 280 180 3. Ostatní přímé náklady 68 54,4 95,2 61,2 4. Výrobní režie 300 240 420 270 vlastní náklady výroby 1368 1094,4 1915,2 1231,2 5. Správní režie 149,7 119,8 209,6 134,7 vlastní náklady výkonu 1517,7 1214,2 2124,8 1365,9 6. Odbytové náklady 120 96 168 108 úplné vlastní náklady výroby 1637,7 1310,2 2292,8 1473,9 přímý materiál = 1 256 000/1570 x 300 = 800 x 1 = 800 přímý materiál = 1 256 000/1570 x 0,8 = 640 Kalkulace přirážková používá se v účetních jednotkách, které vyrábějí více různorodých výrobků režijní náklady na kalkulační jednici počítáme pomocí rozvrhové základny, která může být: a) peněžní pak počítáme režijní přirážku v % b) naturální (v naturálních jednotkách) potom počítáme režijní sazbu v korunách Kalkulace pomocí režijní přirážky v procentech Podnik vyrábí aktovky a kabelky. Plán výroby na první čtvrtletí je 10 000 ks aktovek a 20 000 ks kabelek. Podle THN jsou stanoveny tyto přímé náklady v Kč na jeden ks: přímý materiál aktovka 280 Kč kabelka 100 Kč přímé mzdy aktovka 50 Kč kabelka 30 Kč
čtvrtletní rozpočtovaná výrobní režie je 1 400 000,- čtvrtletní rozpočtovaná správní režie je 1 640 000,- rozvrhovou základnou pro obě režie jsou přímé mzdy Úkol: sestavte předběžnou kalkulaci obou výrobků za předpokladu, že prodejní cena bez DPH je: u aktovky 600,- a u kabelky 300,- 1. Výpočet rozvrhové základny v Kč na celý objem výroby VÝROBEK PŘÍMÉ MZDY NA KJ (rozvrhová základna) OBJEM VÝROBY JEDNOTLIVÝCH VÝROBKŮ ROZVRHOVÁ ZÁKLADNA V KČ Aktovka 50 10000 500000 Kabelka 30 20000 600000 CELKEM X X RZ = 1 100 000 RZ CELKEM = rozvrhová základna na KJ v Kč x objem výroby 2. Výpočet režijní přirážky v procentech režijní přirážka pro výrobní režii = výrobní režie/rozvrhová základna celkem = 1400000/1100000 = 127 % režijní přirážka pro správní režii 1640000/1100000 = 149 % RZ v % = (rozpočtované režijní náklady/rozvrhová základna) x 100 3. sestavení kalkulace Položka kalkulačního vzorce Kabelka Aktovka 1. Přímý materiál 100 280 2. Přímé mzdy 30 50 3. Ostatní přímé náklady 10.2 17 4. Výrobní režie 38.1 63.5 Vlastní náklady výroby 178.3 410.5 5. Správní režie 44.7 74.5 Úplné vlastní náklady výkonu 223 485 6. ZISK 77 (300-223) 115 Prodejní cena bez DPH 300 600