BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Podobné dokumenty
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

REPLIKACE A REPARACE DNA

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Mutační změny genotypu

Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF MU

Cytomegalovirus a nádory mozku. Seminář VIDIA SZÚ


Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

EPIDEMIOLOGIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ. Vladimír Horák

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Onkologie Obecná část, prekancerózy, pseudotumory. Zdeněk Kolář

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Modul obecné onkochirurgie

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Prognostické a prediktivní markery - část II. prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. Centrální laboratoř pro imunoanalýzu, FN a LF UK Plzeň

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Kancerogeneze a nádorová biochemie. Pavel Bouchal

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina

EXPERIMENTÁLNÍ ONKOLOGIE

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Epidemiologie nádorových onemocnění

Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace

Nové přístupy v modifikaci funkce genů: CRISPR/Cas9 systém

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Klára A. Mocová ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE KARCINOGENEZE

Onkogeny a nádorové supresory

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů

Všeobecná charakteristika virů

Okruhy otázek ke zkoušce

Hodnocení účinku cytostatik a inhibitorů histondeacetylázy na nádorové buňky in vitro

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

Buněčné jádro a viry

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (3. èást)

Zevní faktory vzniku nemocí. Biomedicínská technika a bioinformatika Prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. Ústav patologické fyziologie LF MU Brno

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

Vypracování techniky kultivace buněk in vitro (tkáňové kultury) umožnilo definovat

VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

LPMT: DEFINICE, ZAŘAZENÍ

Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie

Papillomaviry. Eva Hamšíková. ÚHKT, oddělení experimentální virologie

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014

Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom. Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc

Nádorové onemocnění. Základní pojmy Mutace

MUDr. Pavel CHRBOLKA

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.

Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie

Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie

Testování biomarkerů u kolorektálního karcinomu.

Nádorová transformace buněk. Marie Kopecká, Biologický ústav LF MU Brno 2006

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Buněčná biologie, nádorová transformace, onkogeny a supresorové geny

Úvod Cytológia Bunka Chemické zloženie živej hmoty Membránové štruktúry bunky... 17

Přednáška č. 4 Karcinogenní účinky těžkých kovů (č. 2)

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

1. Molekulární podstata vzniku a vývoje nádorů. Molekulární patologie nádorů. 2. Metody molekulární patologie

ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE. Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY

EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Bioptická laboratoř s.r.o. a Šiklův ústav patologie Lékařské fakulty UK v Plzni

prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc. Oddělení genetiky a molekulární biologie

Etiopatogeneze nádorů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Grantové projekty řešené OT v současnosti

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze

Transkript:

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1

VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2

3

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY: 1. Buněčná transformace a transformované buňky 2. Mechanismy transformace 3. Úloha genetických změn 4. Karcerogeny a jejich typy 5. Mechanismus působení chemických kancerogenů 6. Mechanismus působení UV záření a ionizujícího záření 7. Mechanismy působení virů 8. Možnosti terapie nádorových onemocnění 4

( 1. BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A TRANSFORMOVANÉ BUŇKY Buněčná transformace: proces vzniku nádorové buňky z buňky normální [FIG.] Transformované buňky: snížená závislost na stimulačních cytokinech ztráta anchorage dependence ztráta kontaktní inhibice ( schopnost růstu do vysokých denzit) [FIG.] nesmrtelnost schopnost růstu v hostitelském organismu) Základní charakteristikou transformovaných (nádorových) buněk je abnormální proliferace v prostoru a čase. 5

6

( 1. BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A TRANSFORMOVANÉ BUŇKY Buněčná transformace: proces vzniku nádorové buňky z buňky normální [FIG.] Transformované buňky: snížená závislost na stimulačních cytokinech ztráta anchorage dependence ztráta kontaktní inhibice ( schopnost růstu do vysokých denzit) [FIG.] nesmrtelnost schopnost růstu v hostitelském organismu) Základní charakteristikou transformovaných (nádorových) buněk je abnormální proliferace v prostoru a čase. 7

8

( 1. BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A TRANSFORMOVANÉ BUŇKY Buněčná transformace: proces vzniku nádorové buňky z buňky normální [FIG.] Transformované buňky: snížená závislost na stimulačních cytokinech ztráta anchorage dependence ztráta kontaktní inhibice ( schopnost růstu do vysokých denzit) [FIG.] nesmrtelnost schopnost růstu v hostitelském organismu) Základní charakteristikou transformovaných (nádorových) buněk je abnormální proliferace v prostoru a čase. 9

Nádorové buňky nádory Benigní nádor: zůstává lokalizován a ohraničen od ostatní tkáně Maligní nádor: invazivita a schopnost vytvářet metastázy [FIG.] 10

11

2. MECHANISMY TRANSFORMACE : Klonální růst: proliferace nádorových buněk má většinou klonální charakter. Několikastupňovost transformace: kumulace náhodných genetických změn (mutací) [FIG.] [FIG.] Imunitní dozor: teorie imunitního dozoru 12

13

14

2. MECHANISMY TRANSFORMACE : Klonální růst: proliferace nádorových buněk má většinou klonální charakter. Několikastupňovost transformace: kumulace náhodných genetických změn (mutací) [FIG.] [FIG.] Imunitní dozor: teorie imunitního dozoru 15

Nesmrtelnost: nutným předpokladem úspěšné nádorové buňky Neschopnost diferenciace: dediferenciace Rezistence k apoptóze: získání rezistence k indukci apoptózy může vést k buněčné transformaci. Genetická nestabilita: souvislost s inaktivující mutací p53? ( beztrestná akumulace genetických změn) [FIG.] 16

17

3. ÚLOHA GENETICÝCH ZMĚN: Primární úloha genetických změn v buněčné transformaci: Aktivace onkogenů Inaktivace tumor supresorových genů (antionkogenů) Genetické změny aktivující onkogeny & inaktivující tumor supresorové geny: Bodové mutace Delece Genové amplifikace Translokace Vznik fúzních genů [FIG.] Aktivace onkogenů: dominantní Inaktivace tumor supresorových genů: recesivní [FIG.] Indukované transformace: indukované mutace (mutagen) Spontánní transformace: spontánní mutace 18

19

3. ÚLOHA GENETICÝCH ZMĚN: Primární úloha genetických změn v buněčné transformaci: Aktivace onkogenů Inaktivace tumor supresorových genů (antionkogenů) Genetické změny aktivující onkogeny & inaktivující tumor supresorové geny: Bodové mutace Delece Genové amplifikace Translokace Vznik fúzních genů [FIG.] Aktivace onkogenů: dominantní Inaktivace tumor supresorových genů: recesivní [FIG.] Indukované transformace: indukované mutace (mutagen) Spontánní transformace: spontánní mutace 20

21

3. ÚLOHA GENETICÝCH ZMĚN: Primární úloha genetických změn v buněčné transformaci: Aktivace onkogenů Inaktivace tumor supresorových genů (antionkogenů) Genetické změny aktivující onkogeny & inaktivující tumor supresorové geny: Bodové mutace Delece Genové amplifikace Translokace Vznik fúzních genů [FIG.] Aktivace onkogenů: dominantní Inaktivace tumor supresorových genů: recesivní [FIG.] Indukované transformace: indukované mutace (mutagen) Spontánní transformace: spontánní mutace 22

4. KANCEROGENY A JEJICH TYPY: Kancerogeny: agens způsobující buněčnou transformaci Typy kancerogenů: Chemické kancerogeny UV záření a ionizující záření (fyzikální karcerogeny) Viry 23

5. MECHANISMUS PŮSOBENÍ CHEMICKÝCH KARCENOGENŮ: Chemické karcinogeny způsobují mutace (většinou bodové mutace) na základě interakce s DNA. Aromatické uhlovodíky ( kancerogenní epoxidy): benzpyren Nitrosoaminy ( dusičnany, dusitany) Akridinová barviva: akridinová oranž [FIG.] 24

Benzpyren Acridine orange 25

6. MECHANISMUS PŮSOBENÍ UV ZÁŘENÍ A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ: UV záření: exitace atomů vzácné tautomerní formy bází nukleových kyselin, vznik thyminových dimerů [FIG.] Ionizující záření (X záření, gama záření): ionizace molekul reaktivní radikály ( dvouřetězcové zlomy DNA chromozomální translokace) [FIG.] [FIG.] [FIG.] 26

27

6. MECHANISMUS PŮSOBENÍ UV ZÁŘENÍ A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ: UV záření: exitace atomů vzácné tautomerní formy bází nukleových kyselin, vznik thyminových dimerů [FIG.] Ionizující záření (X záření, gama záření): ionizace molekul reaktivní radikály ( dvouřetězcové zlomy DNA chromozomální translokace) [FIG.] [FIG.] [FIG.] 28

29

30

31

7. MECHANISMY PŮSOBENÍ VIRŮ: 1. Onkogenní RNA viry: retroviry (klasické onkogeny) Retroviry: Retroviry obsahující v genomu onkogen (virus Rausova sarkomu) Retroviry neobsahující v genomu onkogen (human T-cell lymphotropic virus HTLV-1) [FIG.] 2. Onkogenní DNA viry: onkogeny DNA virů (E6, E7 u papiloma virů) Papovaviry: Papilomaviry (lidský virus papilomu) [FIG.] Polyomaviry (SV40) Herpesviry (EBV) Hepadnaviry (virus hepatitidy B) ( Adenoviry) [FIG.] 32

33

7. MECHANISMY PŮSOBENÍ VIRŮ: 1. Onkogenní RNA viry: retroviry (klasické onkogeny) Retroviry: Retroviry obsahující v genomu onkogen (virus Rausova sarkomu) Retroviry neobsahující v genomu onkogen (human T-cell lymphotropic virus HTLV-1) [FIG.] 2. Onkogenní DNA viry: onkogeny DNA virů (E6, E7 u papiloma virů) Papovaviry: Papilomaviry (lidský virus papilomu) [FIG.] Polyomaviry (SV40) Herpesviry (EBV) Hepadnaviry (virus hepatitidy B) ( Adenoviry) [FIG.] 34

35

7. MECHANISMY PŮSOBENÍ VIRŮ: 1. Onkogenní RNA viry: retroviry (klasické onkogeny) Retroviry: Retroviry obsahující v genomu onkogen (virus Rausova sarkomu) Retroviry neobsahující v genomu onkogen (human T-cell lymphotropic virus HTLV-1) [FIG.] 2. Onkogenní DNA viry: onkogeny DNA virů (E6, E7 u papiloma virů) Papovaviry: Papilomaviry (lidský virus papilomu) [FIG.] Polyomaviry (SV40) Herpesviry (EBV) Hepadnaviry (virus hepatitidy B) ( Adenoviry) [FIG.] 36

37

8. MOŽNOSTI TERAPIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ: Klasické přístupy: Místní terapie: chirurgický zásah, lokální ozařování (γ záření) Systémový přístup k terapii (v kombinaci s chirurgickým zásahem a ozařováním): chemoterapie Chemoterapie: Cytotoxické látky: cyklofosfamid, cisplatina, metotrexát, doxorubicin (interakce s DNA) Cytostatika: vinka alkaloidy (vinblastin, vinkristin), taxany (interakce s mitotickým vřeténkem). [FIG.] [FIG.] 38

cisplatina Cyklofosfamid Metotrexát Doxorubicin 39

vinblastin vinkristin 40

Použití cytokinů v terapii: Inhibitory proliferace a induktory apoptózy: interferony, TNF Podpůrné působení: IL-2, GM-CSF Použití monoklonálních protilátek v terapii: Inhibice proliferace Selektivní směrování: směrovaná léčiva [FIG.] Genová terapie: Inhibice exprese genu (RNA interference): inaktivace onkogenů Transfekce funkčního genu: aktivace tumor supresorových genů (p53) 41

42

Použití cytokinů v terapii: Inhibitory proliferace a induktory apoptózy: interferony, TNF Podpůrné působení: IL-2, GM-CSF Použití monoklonálních protilátek v terapii: Inhibice proliferace Selektivní směrování: směrovaná léčiva [FIG.] Genová terapie: Inhibice exprese genu (RNA interference): inaktivace onkogenů Transfekce funkčního genu: aktivace tumor supresorových genů (p53) 43

LITERATURA: Alberts B. et al.: Základy buněčné biologie. Espero Publishing. Ústí nad Labem, pp. 618-621, 1998 Alberts B. et al.: Essential Cell Biology. Garland Science. New York and London, pp. 717 729, 2010 44