si dovoluje Vás pozvat na speciální praktický konzultační seminář Povinné uveřejňování smluv, Registr smluv - týden před zahájením ostrého provozu (Prodloužený seminář lze vzít s sebou smlouvy a jiné podklady ke konzultaci) Termín a místo konání: 20. června 2017, 9:00-16:00 budova ČSVTS, Novotného lávka 5, Praha Lektor: JUDr. Ing. Radovan Dávid, Ph.D. asistent soudce Ústavního soudu, odborný asistent Právnické fakulty Masarykovy univerzity, více než deset let praxe v oblasti vzdělávání úředníků, autor desítek českých i zahraničních publikací Cíle programu: Dne 1. července 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který zásadním způsobem mění zavedenou praxi smluv uzavíraných subjekty vyjmenovanými v 2 odst. 1 tohoto zákona, zejména státu, územních samosprávných celků (a to včetně městských částí či městských obvodů), státních příspěvkových organizací, dobrovolných svazků obcí apod. Jak uvádí důvodová zpráva, je požadavek na uveřejňování smluv, na jejichž základě se nakládá s veřejnými prostředky a veřejným majetkem, ve stávající české právní
úpravě rozšířen jen v malé míře. V poslední době byl zakotven do zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když s účinností od 1. dubna 2012 byli veřejní zadavatelé povinni uveřejňovat smlouvy s hodnotou plnění minimálně 500 000,- Kč ( 147a). Tyto smlouvy byly uveřejňovány na profilu každého jednotlivého zadavatele (jde o certifikovanou internetovou stránku). V praxi tak existují tisíce míst, na kterých jsou tyto smlouvy uloženy a zpřístupněny. V případě smluv, jejichž hodnota plnění je nižší, tuto povinnost zákon o veřejných zakázkách neukládal. Smlouvy, které jsou uzavírány mimo rámec veřejných zakázek (kupní, nájemní, darovací, atd.) pak povinně nebyly uveřejňovány vůbec, nešlo-li o zvláštní případy stanovené např. katastrálním zákonem (sbírka listin katastru nemovitostí) či obchodním zákoníkem (sbírka listin obchodního rejstříku). Uveřejňování smluv, faktur a objednávek, a tím i rozšíření okruhu osob a institucí, které se budou moci na veřejné (byť jen neformální) kontrole podílet, je podle názoru zákonodárce nezbytné, neboť dosavadní zkušenost ukazuje, že stávající institucionalizované kontrolní mechanismy nejsou (a vzhledem k rozsahu činnosti a počtu vykonavatelů veřejné moci ani nemohou být) dostatečně efektivní. Jejich doplnění o prvky veřejné kontroly nakládání s majetkem státu, krajů, obcí a dalších subjektů je proto vysoce žádoucí. Výhodou veřejné kontroly je především její finanční a institucionální nenáročnost, neboť pokud se pro ni vytvoří podmínky, probíhá již sama o sobě zdarma, je univerzální, zcela nezávislá a působí nejen represivně (v podobě veřejného odsouzení nepravostí), ale především preventivně jako podpora odpovědného a transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Cílem navrženého programu proto je kriticky analyzovat právní úpravu povinného i fakultativního uveřejňování smluv, definovat povinnosti vymezených subjektů, popsat praktické aspekty povinného uveřejňování smluv, upozornit na rizika nové právní úpravy a v neposlední řadě posílit dovednostní kompetence cílové skupiny za účelem správného postupu. Posluchači mohou s sebou přinést i smlouvy či jiné podklady ke konzultaci.
Obsah programu: 1. Úvod do problematiky, právní úprava Úvodní část navrženého programu se soustředí na základní důvody zakotvení nové právní úpravy a zasadí je do ústavního kontextu. Vedle toho se soustředí na právní předpisy upravující kontraktační proces v oblasti soukromého práva, zejména na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jejich vztah k novému zákonu č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Účelem je zpřehlednění současného stavu za účelem správného vymezení a zejména pochopení povinností, které vyjmenovaným subjektům z právní úpravy vyplývají. 2. Účinnost zákona, přechodná ustanovení Účinnost zákona obecně nastala ke dni 1. července 2016, nicméně ustanovení 6 a 7 nabydou účinnosti teprve ke dni 1. července 2017. Pozornost však bude zaměřena i na přechodná ustanovení, tzn. zdůraznění, kterých smluv, podle okamžiku jejich uzavření, se nová právní úprava dotýká, resp. zda dopadá i na dodatky, změny, či jiné dohody smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti. 3. Uveřejňované dokumenty Ze zákona o registru smluv vyplývá jednak pozitivní, jednak negativní výčet subjektů, resp. smluv, které podléhají či naopak nepodléhají uveřejnění v registru smluv. Pozornost proto bude zaměřena jak na personální znaky, tj. kterých subjektů se uvedená povinnost dotýká, tak i na znaky formy smlouvy, podle níž se naopak určí, kterých konkrétních smluv se týká uvedená povinnost. Vedle tohoto pozitivního výčtu bude upozorněno na informace, které se prostřednictvím registru uveřejňovat nesmí, a to zejména odkazem a analýzou zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Zákon současně klade mírnější požadavky na některé smlouvy, u nichž rozhodnutí o zveřejnění v registru ponechává plně v dispozici smluvních stran.
4. Registr smluv Registr smluv představuje ústřední pojem a ústřední institut nové právní úpravy. Zdůrazněn bude jednak právní význam registru, kdy bude zodpovězeno, zda má povahu veřejného seznamu s tomu odpovídajícími právními důsledky, jednak bude vymezen předpoklad bezplatného právního přístupu. Významnou otázkou je rovněž přístup ke správnosti smluv a metadat smluv uveřejněných v registru. 5. Správný postup při zveřejňování smluv Vedle teoretického vymezení významu uveřejňování smluv a registru smluv jako takového se stěžejní pozornost zaměří rovněž na praktické aspekty problematiky, tj. správný postup při zveřejňování smluv prostřednictvím registru. Definována bude jednak forma uveřejněného dokumentu (tj. strojově čitelný formát), jednak časová a doručovací pravidla. Popsán bude elektronický formulář dostupný na portálu veřejné správy, resp. jednotlivé náležitosti a požadavky na jejich naplnění. V návaznosti na to bude zdůrazněno, kterým okamžikem se povinnost považuje za splněnou, resp. kdy smlouvu nelze za uveřejněnou považovat. Významnou otázkou rovněž bude znečitelnění informací, které jsou ze zveřejnění povinně vyloučeny. 6. Následky uveřejnění, následky neuveřejnění Jak již bylo uvedeno ve vymezení cílů, uveřejnění smluv je obligatorně předepsáno za účelem transparentnosti. V konkrétní rovině se splnění požadavku zákona projeví v účinnosti smlouvy ode dne jejího uveřejnění, vymezena však bude i výjimka z tohoto obecného pravidla. V opačných případech, tj. nesplnění zákonné povinnosti, je rovněž nutno uvažovat právní následky, které se projeví zejména ve zrušení smlouvy. Pozornost proto bude věnována předpokladům, za nichž ke zrušení smlouvy dojde, a současně postupům, jimiž lze tento následek odvrátit. Vzhledem k tomu, že zrušení smlouvy je spojeno s řadou soukromoprávních následků, bude pozornost zaměřena i na ně, zejména na povinnosti vyplývající z bezdůvodného obohacení.
7. Chyby v metodice Ministerstva vnitra a ostatních subjektů Školení bude průřezově zaměřeno rovněž na kritickou analýzu metodiky Ministerstva vnitra ČR, která bohužel obsahuje některé nepřesnosti (např. zcela nesprávně sankcionuje nezveřejnění smlouvy absolutní neplatností). 8. Diskuse a konzultace