2010 Kristýna Knapová

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2010 Kristýna Knapová

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Kazuistika pacienta s diagnózou tříštivá zlomenina levého bérce Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Irena Novotná Vypracovala: Kristýna Knapová duben 2010

Abstrakt Název bakalářské práce: Kasuistika pacienta s diagnózou tříštivá zlomenina levého bérce Title of bachelor s work: Case report after comminuted fracture of the left crus Pracoviště: Nemocnice Kladno Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Irena Novotná Rok obhajoby bakalářské práce: 2010 Souhrn: Tato práce se zabývá problematikou fraktury v oblasti kotníku a bérce. Obsahuje teoretickou část, kde je uváděna anatomie, kineziologie dolní končetiny a biomechanika chůze i metodické postupy fyzioterapie. Praktická část zahrnuje 10 terapeutických jednotek, které byly s pacientem prováděny v rámci ambulantní rehabilitační péče po fraktuře levého bérce v Nemocnici Kladno. Klíčová slova: rehabilitace, fraktura bérce, balanční plochy, PNF, cvičení analytická, aktivní pohyb, PIR, PIR s protažením.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen prameny a literaturu, které jsem uvedla v seznamu použité literatury... Kristýna Knapová

Poděkování Děkuji za pomoc, čas a cenné rady, které mi poskytla při psaní mé bakalářské práce vedoucí práce Mgr. Irena Novotná. Dále děkuji Nemocnici Kladno za možnost absolvování souvislé odborné praxe, a také svému pacientovi za spolupráci, ochotu a souhlas s uvedením jeho osobních údajů. Děkuji také své rodině za podporu při studiu.

Svoluji k zapůjčení své diplomové práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musejí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a příjmení: Poznámka: Číslo obč. průkazu: Datum vypůjčení:

OBSAH 1. ÚVOD... 3 2. ČÁST OBECNÁ... 4 2.1. Anatomie hlezenního kloubu... 4 2.1.1 Kosti nohy... 4 2.1.2 Articulationes pedis klouby nohy... 4 2.1.3 Svaly nohy... 5 2.1.4 Vazy nohy... 6 2.1.5 Klenba nožní... 7 2.2 Traumatologie... 7 2.2.1 Definice úrazu... 7 2.2.2 Rozdělení zlomenin... 8 2.2.3 Zlomeniny distálního bérce (zlomeniny pilonu tibie)... 8 2.2.4 Diafyzární zlomeniny bérce... 8 2.3 Patofyziologie... 9 2.3.1 Hojení kostí... 9 2.3.2 Hojení vazů a šlach... 12 2.4. Biomechanika chůze... 12 2.5 Léčebná rehabilitace a metody v traumatologii... 13 2.5.1 Dechová cvičení... 14 2.5.2 Polohování... 14 2.5.3 Pasivní pohyb... 14 2.5.4 Aktivní pohyb... 14 2.5.5 Měkké a mobilizační techniky... 14 2.5.6 Metoda proprioceptivní neuromuskulární facilitace (PNF)... 14 2.5.7 Metodika senzomotorické stimulace: Janda a Vávrová... 15 2.5.8 Redresní cviky... 15 2.5.9 Reflexní úkony... 15 2.5.10 Chůze o berlích... 15 3. ČÁST SPECIÁLNÍ... 16 3.1 Metodika práce... 16 3.2 Kazuistika pacienta... 16 3.2.1 Vstupní data... 16 3.2.2 Anamnéza... 16 3.2.3 Status presens... 17 3.2.4 Předchozí rehabilitace... 17 3.2.5 Indikace k RHB... 18 3.2.6 Diferenciální rozvaha... 18 3.3 Kineziologický rozbor... 18 3.3.1 Vstupní kineziologický rozbor... 18 3.3.2 Závěr ze vstupního kineziologického rozboru... 29 3.4 Krátkodobý a dlouhodobý fyzioterapeutický plán... 29 3.4.1 Krátkodobý plán... 29 3.4.2 Dlouhodobý plán... 30 3.4.3 Návrh terapeutických postupů... 30 3.5 Průběh rehabilitace... 30 3.5.1 Terapeutické jednotka 22.1.2010... 30 3.5.2 Terapeutická jednotka 26.1.2010... 31 3.5.3 Terapeutická jednotka 27.1.2010... 33 1

3.5.4 Terapeutická jednotka 28.1.2010... 34 3.5.5 Terapeutická jednotka 2.2.2010... 35 3.5.6 Terapeutická jednotka 3.2.2010... 36 3.5.7 Terapeutická jednotka 4.2.2010... 37 3.5.8 Terapeutická jednotka 9.2.2010... 38 3.5.9 Terapeutická jednotka 10.2.2010... 40 3.5.10 Terapeutická jednotka 11.2.2010... 41 3.6 Výstupní kineziologický rozbor... 42 3.6.1 Výstupní kineziologický rozbor 11.2.2010... 42 3.6.2 Závěr z výstupního kineziologického rozboru... 46 3.7 Efektivita terapie... 47 4. ZÁVĚR... 50 5. ZDROJE LITERATURY... 51 6. PŘÍLOHY... 54 7. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 58 2

1. ÚVOD Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala pacienta s tříštivou zlomeninou levého bérce. Pacient docházel na ambulantní fyzioterapeutickou léčbu s diagnózou tříštivá zlomenina levého bérce, kterou si způsobil pádem ze střechy v květnu 2009. Cílem mé bakalářské práce je zmapovat co nejoptimálnější formy fyzioterapie dané diagnózy. V obecné části jsem se zaměřila na popis a seznámení s diagnózou tříštivá zlomenina levého bérce, anatomii hlezenního kloubu a bérce a biomechaniku chůze. Speciální část bakalářské práce zahrnuje kompletní vstupní a výstupní vyšetření, a také použité terapeutické metody a postupy. Odbornou souvislou praxi jsem absolvovala v Nemocnici Kladno od 18.1.2010 do 12.2.2010. Rehabilitace pacienta probíhala během jeho návštěv ambulance, tzn. od 18. 1. 2009 do 12.2.2010, vlastní ambulantní rehabilitační léčbu měl pacient předepsanou od června 2009 do 5.3.2010. Během mé praxe jsem s pacientem provedla 10 terapeutických jednotek. 3

2. ČÁST OBECNÁ 2.1. Anatomie hlezenního kloubu 2.1.1 Kosti nohy Kostra bérce Kostru bérce utváření dvě kosti: Tibia, kost holenní postavená mediálně vpředu Fibula, kost lýtková tenká, stojící laterálně vzadu (fibula nemá nosnou funkci a slouží převážně jako místo svalových začátků (viz příloha č. III.) Kostra nohy se skládá celkem z 26 kostí, z toho je 7 tarzálních kostí talus, calcaneus, os cuboideum, os naviculare a ossa cuneiformia I.- III.,5 metatarzů a 14 falangů. (viz příloha č.iv.) Kostra nohy se spojuje přes talus se dvěma kostmi bércovými (Čihák, 2001) 2.1.2 Articulationes pedis klouby nohy Klouby nohy zahrnují několik etáží skloubení: - articulatio talocruralis, horní kloub zánártní čili kloub hlezenní skloubení vidlice bércových kostí s kostí hlezenní - dolní kloub zánártní, k němuž patří: - articulatio subtalaris vzadu samostatný kloub mezi talem a kalkaneem - articulatio talocalcaneonavicularis vpředu skloubení talu s kalkaneem a s os naviculare Rozhraní mezi oběma skloubeními tvoří sinus tarsi; - articulatio calcaneocuboidea spojení mezi kostí patní a kostí krychlovou - articulatio cuneonavicularis systém kloubů mezi os naviculare a ossa cuneiformia, spojený se skloubením mehzi os cuneiforme laterále a os cuboideum articulatio cuneocuboidea - articulationes tarsometatarsales skloubení zánártních kostí s kostmi nártními - articulationes intermetatarsales spojení bazí sousedních nártních kostí - articulationes metatarsophalangeae - klouby mezi hlavicemi nártních kostí a proximálními články prstů - articulationes interphalangeae pedis klouby spojující články prstů 4

Kloub Chopartův je označení pro kloubní linii napříč nohou, ve které na sebe navazují talonavikulární úsek kloubu talokalkaneonavikulárního a articulatio calcaneocuboidea. Kloub Lisfrankův je označení pro soubor tarsometatarsálních kloub (napříč nohou). Articulatio talocruralis horní kloub zánártní čili kloub hlezenní Articulatio talocruralis je složený kloub, v němž se stýká tibie a fibula s talem. Tvarem připomíná kladkový kloub. 2.1.3 Svaly nohy Dlouhé zevní svaly, přední skupina: m. tibialis anterior (n. peroneus profundus) m. extensor digitorum longus (n. peroneus profundus) m. extensor hallucis longus (n. peroneus profundus) m. peroneus longus (n. peroneus superficialis) m. peroneus brevis (n. peroneus superficialis) Dlouhé zevní svaly, zadní skupina: m. triceps surae (n. tibialis) m. plantaris (n. tibialis) m. tibialis posterior (n. tibialis) m. flexor digitorum longus (n. tibialis) m. flexor hallucis longus (n. tibialis) Krátké svaly nohy - svaly na hřbetu nohy : m. extensor digitorum brevis (n. peroneus profundus) m. extensor hallucis brevis (n. peroneus profundus) - svaly v plantě: -svaly palce: m. abductor hallucis (n. plantaris medialis) m. flexor hallucis brevis (n. plantaris medialis) m. adductor hallucis (n. plantaris lateralis) 5

-svaly malíku: m. abductor digiti minimi (n. plantaris lateralis) m. flexor digiti minimi brevis (n. plantaris lateralis) m. opponens digiti minimi (n. plantaris lateralis) - svaly střední skupiny: m. flexor digitorum brevis (n. plantaris medialis) m. quadratus plantae (n. plantaris lateralis) mm. lumbricales I.-IV. (n. plantaris medialis, n. plantaris lateralis) - mm. interossei: mm. interossei plantares I.-III. (n. plantaris lateralis) mm. interossei dorsales I.-IV. (n. plantaris lateralis) Vnitřní svaly nohy se aktivují při adaptaci na terén, který mají proprioceptivně vnímat. Tyto drobné svaly nastavují profil nohy při iniciaci vzpřímeného držení. Vnější svaly nohy slouží jednak k udržování stabilní polohy ve vzpřímeném stoji, které je provázeno trvale nepatrným kolísáním mezi supinací, pronací, flexí a extenzí nohy. Tyto svaly mají vliv i na udržení nožní klenby, ale především slouží k odvíjení chodidla při chůzi (Véle, 1997). 2.1.4 Vazy nohy Ligamenta collateralia ligamentum collaterale mediale et laterale, která se vějířovitě rozbíhají od kotníků na talus a kalkaneus, zesilují boky pouzdra. Mediální vaz dosahuje dopředu až na os naviculare. Při vějířovitém uspořádání vazů je v každí poloze kloubu napjat na obou stranách alespoň jeden z pruhů postranního vazu a je tak zajištěno správné vedení pohybu. Ligamentum talofibulare anterius ATFL začíná na přední straně distální fibuly a vede zepředu k úponu na collum talu a takto posiluje anterolateralní plochu kloubního pouzdra hlezenního kloubu. Pokud je noha v plantární flexi ATFL funguje jako kolaterální postranní vaz. Ligamentum calcaneofibulare CFL začíná na vrcholu lateralního maleolu a vede k lateralní straně kalkaneu. Tím je formulováno patro pouzdra peroneální šlachy (retinaculum musculorum fibularium superius). 6

Ligamentum talofibulare posterius PTFL vystupuje z lateralního maleolu distální fibuly směrem k zadnímu výběžku talu. Z těchto 3 ligament je nejsilnější (Čihák, 2001). 2.1.5 Klenba nožní Kostra nohy je sklenuta podélně a příčně. Nejvyšším místem chodidlové strany skeletu nohy je talus v místě fibrocartilago navicularis. Architektonika spongiosní kosti zobrazuje průběh siločar v klenbě a vytváří oblouky z distálního konce tibie přes talus dozadu do kalkaneu a dopředu až do hlavic metatarsálních kostí. Klenba nožní chrání měkké části chodidla a podmiňuje pružnost nohy. Klenba nožní je dvojí, podélná a příčná. ( Viz příloha č. V.) Podélná klenba Podélná klenba nohy je vyšší na tibiální straně a nižší na straně fibulární. Na její, udržování se podílejí: vazy plantární strany nohy, orientované podélně, z nichž největší význam má ligamentum plantare longum. Vazy samy by nestačily k udržení klenby, proto se podílejí: svaly jdoucí longitudinálně chodidlem, dále povrchová aponeurosis plantaris a šlašitý třmen pod chodidlem, pomocí něhož tibiální stranu nohy táhne vzhůru m. tibialis anterior. Příčná klenba Příčná klenba nohy je nejnápadnější v úrovni ossa cuneiformia a os cuboideum. Na její úpravě se podílí zejména poloha dvou hlavních paprsků nohy stojících v tarsálním úseku v různé výšce od podložky. Na udržení příčné klenby se účastní napříč probíhající systémy vazů na plantární straně a šlašitý třmen, jímž ji společně podchycují m. tibialis antearior a m. fibularis longus (Čihák, 2001). 2.2 Traumatologie 2.2.1 Definice úrazu Úraz je tělesné poškození, které vzniká nezávisle na vůli postiženého náhlým a násilným působením zevních sil (Pokorný, 2002). 7

2.2.2 Rozdělení zlomenin Zlomenina je definována jako porucha kontinuity kosti, která muže být jak úplná (fraktura), tak neúplná (fisssusra) (Pokorný, 2002). Zlomeniny se dělí na úrazové, únavové a patologické. Protože je tato práce zaměřena na téma úrazu kostí bérce, budu se dále zabývat pouze zlomeninami úrazovými a jejich dělením. Mechanismus vzniku úrazových zlomenin je buď přímý nebo nepřímý. Rozlišujeme formy ohybové, torzní, kompresní, střižné a avulzní, přičemž jednotlivé druhy se mohou vzájemně kombinovat. Podle lomové linie se zlomeniny dělí na šikmé, příčné, spirální, vertikální, tangenciální a avulzní. Podle počtu úlomků rozlišujeme zlomeniny dvou-, tří-, čtyřúlomkové a tříštivé (Pokorný, 2002). Dislokované zlomeniny mohou být do strany (ad latus), do délky (ad longitudinem), a to buď s distrakcí nebo s kontrakcí, dále úhlové (ad axim) a rotační (ad periferiam) (Pokorný, 2002). 2.2.3 Zlomeniny distálního bérce (zlomeniny pilonu tibie) Diagnostika není obtížná ani klinicky ani rentgenologicky. Specifický je pro tyto zlomeniny slabý kryt měkkých tkání. Dislokované úlomky napínají kůži a snadno dochází k poruchám prokrvení, velkým otokům, tvoří se buly a není-li zlomenina včas reponována, může dojít ke kožní nekróze. Klasifikace podle AO rozlišuje zlomeniny extraartikulární, částečně a zcela intraartikulární (zlomeniny pilonu v užším slova smyslu). Podle mechanismu úrazu dělíme Weber nitrokloubní typy zlomenin do 3 skupin: - odlomení přední a zadní hrany s výraznou středovou impresí při nárazu na pravoúhle postavené hlezno - odlomení přední hrany při maximální dorzální flexi hlezna - odlomení zadní hrany při maximální plantární flexi hlezna Tyto typy zlomenin mohou být kombinovány s chondrálními zlomeninami talu. Vzácné jsou současné zlomeniny vlastního talu. (Pokorný, 2006). 2.2.4 Diafyzární zlomeniny bérce Zlomeniny bérce patří mezi nejčastější diafyzární zlomeniny. Chudý kryt měkkých tkání na mediální ploše tibie vede k tomu, že až ve 20% se jedná o zlomeniny otevřené. 8

Úrazové mechanismy: - nepřímé páčení a rotace - přímé nárazem, úderem - kombinované Nejčastěji se lámou obě kosti současně. K izolovanému poranění jedné kosti dochází např. kopnutím při sportech nebo automobilovým nárazníkem při dopravních nehodách. Dominantní je tibie, diafyzární části fibuly je klinicky málo významná. Pokud se fibula zhojí rychleji než tibie, může bránit dosednutí hlavních fragmentů a prodlužovat hojení. Diagnostika Klinická diagnostika se opírá o tzv. jisté známky zlomeniny (bolest, krepitace, změna kontury, patologický pohyb) a je obvykle zcela přesvědčivá rtg snímky jsou nezbytné pro volbu správného léčebného postupu (Pokorný, 2002). 2.3 Patofyziologie 2.3.1 Hojení kostí Pro úspěšné hojení kosti ( zlomeniny, osteotomie) je důležité dodržení dvou principů: 1. biomechanického (dostatečná stabilita fixace) 2. biologického (dostatečné cévní zásobení) Pro zachování těchto principů probíhá kostní hojení, a to dvěma možnými způsoby v závislosti na míře stability fixace fragmentů. Rozlišujeme tzv. stabilitu absolutní, které lze dosáhnout pouze za podmínek kompresní osteosyntézy (tahový šroub, kompresní dlaha), kdy kostní fragmenty jsou k sobě fixovány pod tlakem a naléhají těsně na sebe a stabilitu relativní, která je typická pro ostatní typy osteosyntézy (nitrodřeňové hřebování, zevní fixatér) a pro konzervativní léčení v sádrové fixaci. Fragmenty jsou znehybněny, ale nenaléhají těsně na sebe, je mezi nimi prostor, který se vyplní hematomem z poraněných cév. Za podmínek absolutní stability dochází k tzv.. přímému (direktnímu, primárnímu) kostnímu hojení a za podmínek relativní stability dochází k tzv. nepřímému (sekundárnímu, indirektnímu) kostnímu hojení, které je někdy označované také jako přirozené kostní hojení. 9

Primární kostní hojení Principem primárního kostního hojení je těsné nalehnutí fragmentů na sebe a jejich absolutní znehybnění. Rozlišujeme dva typy primárního kostního hojení: 1) kontaktní hojení, kdy jednotlivé haverské systémy prorůstají přes linii lomu přím oz fragmentu do fragmentu. Podmínkou je, že prostor mezi fragmenty nesmí být širší než 10 µm. 2) štěrbinové kostní hojení, kdy prostor mezi fragmenty j široký 10-20 µm. Zde do štěrbiny vrůstá ze strany periostu podél cévních pupenů přímo primitivní kost, která se poté nemodeluje na haverské systémy orientované podle mechanické zátěže. Postup přímého kostního hojení nelze prakticky sledovat na rtg snímcích, protože se zde nevytváří typický postupně osifikující kostní svalek. Zda došlo ke zhojení, stanovíme negativním konstatováním, a podle toho, že za dobu obvyklou ke zhojení daného typu osteotomie či zlomeniny nedošlo k poruše kostního hojení, které by bylo možné odhalit na rtg snímku. Sekundární kostní hojení Principem sekundárního kostního hojení je vytvoření tzv.kostního svalku. Je třeba zdůraznit, že tento typ hojení se označuje jako přirozené kostní hojení a dochází k němu za podmínek konzervativního léčení zlomenin. Průběh tohoto typu hojení lze rozdělit do několika fází: 1) vznik hematomu hematom vzniká jak z roztržení periostálních cév, tak z porušení nutritivní artérie a jejích větví. Přítomnost určitého rozsahu hematomu pro příznivý průběh hojení je nezbytná. Značně veliký hematom, který působí útlak měkkých tkání je naopak nutno evakuovat. 2) organizace hematomu jde vlastně o aseptickou zánětlivou reakci. Do hematomu prorůstají z okolí cévy, dochází k zánětlivé hyperémii a hematom podléhá vazivové transformaci. Narůstá buněčná infiltrace, omezuje se vzájemný pohyb fragmentů. Období trvá cca 7-10 dní. 3) vznik primitivního chrupavčitého svalku zvyšuje se vaskularizace svalku a zastoupení buněčné infiltrace. Vedle fibrocytů a polymorfonukleárů se ze strany periferie (periostu) obejvuje zastoupení chondroblastů. Toto období trvá průměrně 3 týdny, na jeho konci jsou fragmenty vůči sobě fixovány tzv. měkkým svalkem. 10

4) transformace chrupavčitého svalku na primitivní kostní svalek měkký svalek je konvertován enchondrální osifikací v tzv. tvrdý svalek, který pevně spojuje fragmenty. Proces probíhá od periferie svalku k centru a trvá kompletně 3 4 měsíce. 5) remodelace kostního svalku vlivem zatížení a funkce dochází k remodelaci svalku, k orientaci haverských systémů a k vytváření trámčité kostní struktury. Proces trvá řadu měsíců až let. Celý proces do vytvoření primitivního kostního svalku trvá, pokud probíhá nerušeně, podle lokalizace a typu zlomeniny v průměru 8 12 týdnů do stadia, kdy je zlomenina pevně fixována. Průběh hojení lze sledovat na rtg snímcích, kdy formování svalku a jeho kalcifikace vytváří vřetenovitý stín přemosťující zlomeninu nebo osteotomii, přičemž vlastní linie lomu je ještě dlouho (řadu měsíců) patrná a přestavuje se velmi zvolna. Během měsíců i let po zlomenině dochází k takové remodelaci svalku, že kost nabude původního tvaru, včetně remodelace dřeňového kanálu. Kost je formována funkcí (zátěží a tahem svalů) podle Wolfova zákona (Koudela, 2004). Poruchy kostního hojení V případě, že není splněna některá z podmínek pro nerušený průběh hojení kosti (mechanický klid, dostatečné cévní zásobení,neporušený kryt měkkých tkání), může dojít k poruše kostního hojení: Prodloužené kostní hojení - je poruchou hojení způsobenou převážně devitalizací fragmentů. Označujeme tím stav, kdy ke zhojení nedochází ani za dvojnásobek obvyklé doby nutné ke zhojení dané zlomeniny a nejsou přítomny jiné známky poruchy hojení. Nedojde-li ke zhojení během další periody, je indikováno přehodnocení léčebného postupu a aktivní zásah (operační stabilizace, dekortikace, spongioplastika). Pakloub vznik pakloubu je dán zejména nedostatečnou mechanickou stabilitou (nedostatečnou fixací) daného typu zlomeniny či osteotomie. Roli může hrát i devitalizace fragmentů a nedostatečný kryt měkkých tkání. Terapie spočívá v aktivním přístupu, tj operační stabilizaci, dekortikaci a spongioplastice. Infikovaný pakloub je závažná komplikace hojení, kdy v místě zlomeniny dochází k infekci. Tato situace nastává většinou po otevřených kontaminovaných zlomeninách nebo i po zavřených zlomeninách s poraněním měkkých tkání, které byly nevhodně ošetřeny a nedostatečně stabilizovány. Zde platí pravidlo: nekrotické tkáně je 11

třeba radikálně odstranit, v místě poranění nesmí docházet ke kompresi hematomem nebo edémem měkkých tkání. Vždy je nutné provést dekompresi. Terapie infikovaného pakloubu je dlouhodobá a náročná, vyžaduje opakované operační výkony. Nezbytná je stabilní osteosyntéza, v prostření infekce je využívána zejména metoda zevní fixace (Koudela, 2004). 2.3.2 Hojení vazů a šlach Hojení vazů probíhá po přiložení a přišití poraněných konců k sobě. Fibroblasty pak začnou produkovat kolagen, který tvoří svazky v prostoru mezi poškozenými tkáněmi. Pokud došlo k nepravidelnému poškození, vznikne nepravidelná jizva s deformací (Siegelová, 2005). Hojení poraněného vaziva probíhá ve třech fázích a celý tento proces vede k vytvoření pevné vazivové struktury. 1. fáze zánětlivá - tato fáze trvá zhruba 4-6 dní. 2. fáze proliferační - fáze vlastní tvorby vaziva trvá cca 3 týdny. 3. fáze maturační - délka třetí fáze může trvat až jeden rok. Celý proces je velmi složitý, podílí se na něm řada enzymatických procesů. Zdárnému průběhu tohoto procesu velice napomáhá zabezpečení dostatečného klidu, obzvláště usilujeme-li o pevné zhojení vazivové tkáně. 2.4. Biomechanika chůze Lidská chůze je jako způsob lokomoce v celé živočišné říši zcela jedinečná a pro Homo sapiens přísně specifická. Funkce nohy můžeme rozdělit na část statickou, nosnou, kdy noha poskytuje tělu spolehlivou oporu a přenáší jeho hmotnost na podložku a část dynamickou, kdy noha skýtá spolehlivou oporu při chůzi, běhu nebo skákání. Klidný, uvolněný stoj na obou končetinách je dynamický stav, charakterizovaný pomalými pohyby. Noha spočívá na podložce, tělesná hmotnost je přenášena hlezenními klouby na talus a odtud dále na kost patní a předonoží. Stavba nohy zůstává i při zatížení zachována bez svalové práce díky vazivovému aparátu. Zatížení předonoží je menší než zatížení paty. Dopředný pohyb se skládá z neustálého opakování kroků v cyklu chůze, ten jako takový zaujímá celý dvojkrok. Pro jednotlivou nohu je krok rozdělen do fáze statické a fáze dynamické. Chůze je charakterizována tím, že po celou dobu dopředného pohybu 12

je tělo v kontaktu s podložkou a při střídání nohou je hmotnost po část cyklu přenášena oběma chodidly. Při kontaktu nohy s podložkou je pánev a dolní končetina ve vnitřní rotaci. Vnitřní rotace vede k everzi v sub talo, k uvolnění Chopartova kloubu a oploštění podélné klenby. Hlezno přechází z iniciální dorziflexe rychle do plantiflexe. V okamžiku iniciálního kontaktu jsou aktivní pouze svaly přední strany bérce, po plném došlapu se posouvá centrum maximální zátěže dopředu směrem k hlavici I. metatarsu. Vertikální zatížení nohy roste na 120 % tělesné hmotnosti a v hlezenním kloubu dochází k progresivní dorziflexi. Následně dochází k odvíjení paty a švihová noha míjí stojnou nohu. V tomto bodě je vertikální tlak zmenšen na 80 % a těžiště těla dosahuje maximální elevace, pánev s dolní končetinou rotují zevně. Se zevní rotací začíná progresivní inverze paty v subtalárním kloubu pomocí krátkých svalů nohy, podélná klenba se zvyšuje a prsty jsou tlačeny do dorziflexe. Při této fázi je aktivní i zadní skupina bércových svalů, která brzdí dopředný pohyb tibie přes fixovanou nohu. Svaly přední části jsou mimo funkci. Poslední fáze statické části kroku se projevuje zvýšeným zatížením předonoží, dojde k vystupňované zevní rotaci tibie a stabilizaci nohy. Švihová noha se dotkne podložky a asi 12% cyklu je hmotnost těla na obou chodidlech. Zatížení stojné nohy ubývá, zadní a laterální skupina bércových svalů postupně vypíná, krátké svaly nohy zůstávají aktivní až do odtržení prstů. Během švihové fáze jde dolní končetina s pánví do vnitřní rotace, hlezenní kloub do dorziflexe, funkční je přední svalová skupina. Pata je v everzi, noha se připravuje k došlápnutí, klenba se snižuje, vnitřní stabilita nohy je snížena. Statické a dynamické síly zatěžující nohu odpovídají hmotnosti těla a reakci na svalovou kontrakci potřebnou k udržení rovnováhy. Hlavní je přitom talus, který je příjemcem, přenašečem a distributorem sil, které jsou větší při dorziflexi či plantiflexi v kloubu hlezenním (Dungl, 2005). 2.5 Léčebná rehabilitace a metody v traumatologii Léčebná rehabilitace si klade za cíl co nejrychlejší a nejdokonalejší restituci porušené funkce a minimalizaci přímých zdravotních důsledků trvalého nebo dlouhodobého postižení na zdraví. V užším slova smyslu je cílem dosažení optimální restituce funkce postiženého orgánu a zlepšení funkční zdatnosti na úrovni celého organismu (Dvořák, 2003). 13

2.5.1 Dechová cvičení dechová cvičení používají se v řadě klinických oborů a jejich účely jsou: nácvik správného reflexu dýchání a používáme ji tam, kde onemocnění postihuje bronchiální strom, kde je snížena plicní ventilace např. při ukončení cvičební jednotky na zklidnění a snížení tepové frekvence ( vykašlávání, přefukovací pomůcky, cviky se souhybem horních a dolních končetin) 2.5.2 Polohování polohování správným uložením nemocného zabráníme vzniku deformit svalových kontraktur, omezenému pohybu v kloubech a vzniku dekubitů (elevace, podkládání polštáři a klíny, otáčení, trakce, užití motorových dlah a závěsů) 2.5.3 Pasivní pohyb pasivní pohyb je takový pohyb, který vykonává jiná osoba nebo přístroj za naprosté relaxace svalstva pacienta; pohyb se dělá s uvolněným svalstvem pouze do pocitu bolesti a je často prováděn za současného tahu do délky 2.5.4 Aktivní pohyb aktivní pohyb vykonává jej vlastní silou a vůli nemocný, tím se naplňuje fyziologická zásada funkce tvoří orgán. (izometrické cviky, izotonické cviky- koncentrické a excentrické, dle energetické náročnosti kyvadlové, švihové a tahové a proti odporu (Haladová, 2003) 2.5.5 Měkké a mobilizační techniky měkké a mobilizační techniky jsou diagnostické i terapeutické přístupy v manuální medicíně vycházející z reflexních programů. Společným základem uvažování je fakt, že každá porucha vzniklá na periferii obsahuje reflexní odezvu. Vzniká tak soubor funkčních změn, které jsou diagnosticky identifikovatelné a léčebně ovlivnitelné. Mají jednotný obraz a vyskytují se v různých součástech organismu. Najdeme je ve svalech, kloubech, fasciích, kůži, periostu a vnitřních orgánech. (Müller, Müllerová, 1992). 2.5.6 Metoda proprioceptivní neuromuskulární facilitace (PNF) Podstatou metodiky je cílené ovlivňování aktivity motorických neuronů předních rohů míšních prostřednictvím aferentních impulzů ze svalových, šlachových a kloubních 14

proprioreceptorů. Míšní motorické neurony jsou však ovlivňovány také prostřednictvím eferentních impulzů z mozkových center, reagujících mimo jiné na aferentní impulsy, přicházející z taktilních, zrakových a sluchových exteroceptorů. Potřebné stimulace proprioceptorů se dosahuje pomocí různých hmatů, pasivních či aktivních pohybů (s dopomocí nebo bez dopomoci) a pomocí pohybů nebo statické práce proti přizpůsobenému odporu. (Müller, Müllerová, 1992). 2.5.7 Metodika senzomotorické stimulace: Janda a Vávrová Cílem metody je dosáhnout reflexní, automatické aktivace žádaných svalů tak, aby pohyby nebo pracovní úkony nevyžadovaly vetší kortikální kontrolu, ale jejich řízení se přesunulo na subkortikání úroveň. Pomocí této metody můžeme ovlivnit i základní pohybové vzory člověka jako stoj či chůzi. (Pavlů, 2002). 2.5.8 Redresní cviky - mobilizace, vytahování, protahování 2.5.9 Reflexní úkony - reflexní masáž, periostální masáž, obstřiky, akupunktura atd. 2.5.10 Chůze o berlích nacvičujeme po různých operacích či úrazech, kdy pacient nesmí postiženou nohu plně nebo vůbec zatěžovat a berle mu slouží jako opora při chůzi. Podle stupně zatížení rozlišujeme chůzi s plným odlehčením, částečným zatížením, plným zatížením a chůzi švihem. Základními typy chůze při plném či částečném odlehčení končetiny podle dob jsou chůze čtyřdobá, třídobá a dvoudobá (Müller, Müllerová, 1992). 15

3. ČÁST SPECIÁLNÍ 3.1 Metodika práce Pacient byl hospitalizován v Nemocnici Kladno s tříštivou frakturou levého bérce po pádu ze střechy v květnu 2009. Terapie byla prováděna po celou dobu hospitalizace pacienta, který posléze docházel na ambulantní terapii od července 2009 a byla ukončena 5.3. 2010. Moje souvislá odborná praxe v Nemocnici Kladno probíhala od 18.1. do 12.2.2010. V den první terapeutické jednotky (22.1.2010) byla odebrána anamnéza, proveden vstupní kineziologický rozbor, a také provedena první rehabilitace. V den ukončení mé odborné praxe (11.2.2010) byl proveden výstupní kineziologický rozbor a z mé strany poslední terapeutická jednotka. Pacient i nadále docházel na ambulantní rehabilitaci, která mu měla skončit 5.3.2010. Jedna rehabilitační jednotka trvala 45 min. Bylo provedeno 10 terapeutických jednotek. Byly použity tyto fyzioterapeutické metody: míčková relaxace a facilitace dle Z. Jebavé, aktivní pohyb, PIR s protažením, cvičení analytická, PIR, PNF, senzomotorika dle Jandy. Přístupné byly tyto pomůcky: overball, polohovací desky a válce, míčky, ježek, balanční pomůcky. Projekt bakalářské práce byl schválen Etickou komisí FTVS UK Praha (příl. č.1) a pacient podepsal informovaný souhlas, jehož základní podstata je přiložena (příl. č.2). 3.2 Kazuistika pacienta 3.2.1 Vstupní data Vyšetřovaná osoba: M.N., muž Ročník: 1950 Diagnóza: Tříštivá zlomenina levého bérce Současné obtíže: bolest a otok hlezenních kloubů a dorza nohy, trvajících od května 09 3.2.2 Anamnéza RA: otec: zemřel na rakovinu tlustého střeva matka: zdráva děti zdrávi OA: BDO úrazy 0, operace 0 16

AA: 0 FA: 0 Urologická A: neguje Proktologická A: neguje PA: důchodce, dřívější zaměstnání ostaraha průmyslového objektu SA: soběstačný, dominantní HK: pravá; dobré rodinné podmínky, bydlí v rodinném domku 3 schody do domu, koupelna, WC bez madel Zájmy: rekreačně jízda na kole, turistika, práce na zahradě Abusus: nekouří, alkohol příležitostně, kávu pije denně NO: Květen 2009 pacient spadl ze střechy, mnohočetné zlomeniny levého bérce, podroben operaci v Nemocnici Kladno. Řešeno osteosyntézou a zevním fixátorem, měsíc ležel na úrazovém oddělení v Nemocnici Kladno. Poté následovala další operace na odstranění zevního fixátoru, na 6 týdnů dána sádra. Operace proběhly bez komplikací, ale zůstal velký otok v oblasti kotníku, který přetrvává i nyní. Aspekcí hypotrofie kůže, kůže v oblasti od distální části bérce po prsty fialová. V oblasti hlezenního kloubu patrná ztuhlost. Ztuhlost kloubní po ránu 5 minut. Bolest se vyskytuje jen někdy ráno a to především na dorzu LDK, občas se vyskytne brnění prstů. Pacientovi povolena plná zátěž LDK od prosince 2009. Pacient trpí nadváhou. 3.2.3 Status presens Pacient se cítí dobře, má mírné bolesti v oblasti levé nohy, při chůzi udává tah Achillovy šlachy. 180cm/ 130kg, BMI: 40,12 obezita 3.stupně úlevová poloha: v sedu a natažená LDK hodnocení bolesti (0 - bez bolesti, 10 - max. bolest): 3-4 3.2.4 Předchozí rehabilitace červen 2009- ambulantní RHB péče Nemocnice Kladno: - antiedematózní techniky - snaha o zvýšení kloubní pohyblivosti, svalové síly - nácvik správného stereotypu chůze o 2 FB - SMS v sedě 17

3.2.5 Indikace k RHB Individuální LTV ( PIR, aktivní LTV s dopomocí) TMT na bolestivé klouby, péče o jizvu Mobilizace kloubů nohy Nácvik správného stereotypu chůze bez FB 3.2.6 Diferenciální rozvaha Pacient je 9 měsíců po komplikované fraktuře bérce a hlezna. Po propuštění z nemocnice pravidelně dochází na ambulantní RHB do nemocnice. I přes skoro roční pravidelnou RHB, je aspekcí značný otok v distální části bérce. Primární problém bude ve snížení otoku antiedematozními technikami. Vzhledem k tomu, že pacient ležel delší dobu na lůžku v nemocnici a fraktura byla komplikovaná, lze očekávat zkrácení svalů, oslabení svalů a sníženou kloubní pohyblivost LDK. Úrazem byla pozměněna kontinuita kostí, proto se vyskytují změny kůže a podkoží a otoky LDK. Protože pacient půl roku nemohl vůbec zatěžovat svou levou nohu, projevuje se antalgické držení LDK a špatný stereotyp chůze, rozdílné zatěžování a špatné pohybové stereotypy DKK. Dále předpokládám přítomnost reflexních změn, zejména na m. piriformis, m. gastrocnemius med., lat. část a m.soleus med.,lat. část, vznik svalových dysbalancí a celkové svalové oslabení. Vzhledem k tělesné konstituci pacienta, usuzuji pomalé hojení zlomeniny. 3.3 Kineziologický rozbor 3.3.1 Vstupní kineziologický rozbor Vyšetření stoje Zezadu: Stoj o širší bazi, zevní rotace v kyčelních kloubech bilat., lýtko P silnější podkolenní rýhy ve stejné výši, mírná lateroflexe na L stranu, dolní úhel lopatky P výše, rameno P výše, rotace hlavy +, rotace trupu + Zboku: Patrné plochonoží bilat., osové postavení DKK. Vyklenutá břišní stěna, oploštění bederní lordózy a hrudní kyfózy, zvětšena krční lordóza, semiflexe loketních kloubů, protrakce ramen, předsunuté držení hlavy 18

Zepředu: Podélné plochonoží bilat, otok hlezenních kloubů a dorza nohou vlevo, pacient nezatěžuje mediální stranu plosky nohy vlevo, vyklenutá břišní stěna, rameno P výše, rotace hlavy + Vyšetření pánve: cristy ve stejné výši SIAS dx., SIAS sin. - ve stejné výši SIAP dx., SIAP sin. - ve stejné výši Dynamické vyšetření stoje Rombergova zkouška I, II, III - bpn Trendelenburg - Duchennova zkouška - svede, nedošlo k laterálnímu posunu pánve Véleho test nohy - bpn Aspekce Kůže v oblasti dorza nohou a hlezenního kloubu vlevo silně napjata, s otokem měkkých tkání, s mírně zvýšenou potivostí, bez ztráty ochlupení a s fialovým zabarvením. Tři jizvy jsou na maleolus med., lateralis a na dorzu. Zarudnutí paty a Achillovy šlachy vlevo. Palpace Kůže v oblasti dorza nohou a hlezenního kloubu vlevo - ztenčelá, ztráta posunlivosti, pružnosti a protažitelnosti, silné napětí kůže s otokem měkkých tkání. Palpační citlivost hlaviček metatarzů bilat., dorza nohy bilat. Hypotonus gluteálních svalů bilat., hypertonus paravertebrálních svalů v oblasti Thp a Lp a levého m.trapezius. Hodnocení otoku - palpačně mírně bolestivý a tužší, bez výrazné lokální prominence, otok je difuzní v celé oblasti nohy vlevo. Vyšetření stoje na 2 vahách P 73kg, L 70kg norma 19

Vyšetření základních hybných stereotypů dle Jandy: extenze kyčelního kloubu bilat.: legenda: 1. m.gluteus maximus, 2.mm. ischiokrurální svaly, 3.paravertebrální mm.extenzory trupu homolaterální strana- LS 4. homolaterální strana LS 5.kontralaterální stranath-l 6.homolaterální strana TH-L, 7.svaly pletence ramenního se zapojují patologicky Pacient provedl náhradním pohybovým stereotypem: aktivita: m. gluteus max.- ischiokrurální svaly- paravertebrální svaly Lp homolaterálněparavertebrální svaly Th/Lp homolaterálně- paravertebrální svaly Lp kontralaterálněparavertebrální svaly Th/Lp kontralaterálně- aktivace svalů pletence pažního. abdukce kyčelního kloubu bilat.: legenda: 1.m.gluteus medius, minimus, 2. tensor facie latae, 3.m.quadratus lumborum 4.m.iliopsoas, 5.m.rectus femoris, 6. břišní svaly Pacient provedl tensorovým mechanismem. Vyšetření dýchání Dýchání - dolní hrudní Dechová vlna - fyziologická Vyšetření chůze Špatný stereotyp chůze bez FB, nepravidelný rytmus chůze, délka kroku bilat. kratší, zevní rotace kyčelních kloubů bilat., pohyb v hlezenních kloubech omezen snížena dorzální i plantární flexe, bolest především při odvíjení chodidla od podlahy. Modifikace chůze Vzad: snížený rozsah extenze kyčelního kloubu bilat., délka kroku kratší bilat., fixace antalgického postavení v hlezenních kloubech l.sin.. se sníženým rozvíjením pohybu hlezenního kloubu Chůze se zavřenýma očima: bpn Chůze se vzpaženými HKK: vadný stereotyp pro nestabilitu a bolestivost. Chůze po špičkách se vzpaženými HKK: nesvede pro bolest a sníženou kloubní pohyblivost hlezenních kloubů bilat. Chůze po schodech: svede s obtížemi, chůze antalgická Chůze po patách: nesvede 20

Vyšetření rozvíjení páteře předklon: výrazný rozvoj Cp, plynulý rozvoj až po Th/L přechod, oploštění Lp záklon: plynulý rozvoj Cp a Thp, snížený rozvoj Th/L přechodu a Lp úklon: symetricky bilat., plynulý rozvoj Cp a Thp, snížený rozvoj Lp Distance na páteři Čepojevova vzdálenost (C7 + 8 cm kraniálně) - 3cm Forestierova fleche (hrbol kosti týlní - zeď) - 0cm Zkouška předklonu hlavy (brada - sternum) - 0cm Ottův příznak inklinační (C7 + 30cm kaudálně) - 2,5cm Ottův příznak deklinační (C7 + 30cm kaudálně) - 1,5cm Schoberova vzdálenost (L5 + 10cm kraniálně) - 4cm Stiborova vzdálenost (C7- L5) - 8cm Thomayerova zkouška - 11cm, Zkouška lateroflexe - symetrie Vyšetření zkrácených svalů dle Jandy (Janda, 1996) Sval stupeň zkrácení vpravo vlevo m. gastrocnemius 1 2 m. soleus 1 2 m. iliopsoas 1 1 m. rectus femoris 1 1 m. tenzor fascie latae 0 0 adduktory jednokloubové 0 0 adduktory dvoukloubové 0 0 flexory kolenního kloubu 1 1 m. piriformis 1 1 m. quadratus lumborum 0 1 paravertebrální zádové svaly 1 1 m. pectoralis major 0 0 m.trapezius horní část 0 1 m. levator scapulae 0 1 m. sternocleidomastoideus 0 0 Tab. č. 1 vyšetření zkrácených svalů dle Jandy 21

Antropometrická vyšetření Délkové rozměry PDK LDK funkční 81 81 anatomická 92 92 stehno 40 40 bérec 43 43 noha 24 24 Tabulka č. 2 Antropometrické vyšetření DKK délkové rozměry obvodové rozměry PDK LDK stehno 10 cm nad patellou 43 44 stehno nad Kok přes.m.vasti QF 54 55 koleno 45 46,5 lýtko 41 40 přes kotníky 26 30 otok přes nárt a patu 37 41 otok přes hlavice metatarzů 24 27 otok Tabulka č. 3 Antropometrické vyšetření DKK obvodové rozměry Vyšetření hypermobility bederní páteř: Zkouška extenze bederní páteře dle Sachseho: A Zkouška předklonu dle Jandy: A Zkouška lateroflexe dle Jandy: A hrudní páteř: Zkouška rotace hrudní páteře dle Sachseho: A krční páteř: Zkouška rotace hlavy dle Sachseho: A klouby končetin: Zkouška šály dle Jandy: A Zkouška zapažených paží dle Jandy: A (dominantní PHK shora: vzdálenost 4cm, nedominantní LHK shora: vzdálenost 10cm) Zkouška založených paží dle Jandy: B ( dlaně oboustranně překrývají horní ¼ lopatek) Zkouška abdukce ramenního kloubu dle Sachseho: A 22

Zkouška extendovaných loktů dle Sachseho: A Zkouška sepjatých rukou dle Jandy: A Zkouška sepjatých prstů dle Sachseho: A Zkouška posazení na paty: A Zkouška extenze kolenního kloubu dle Sachseho: A Zkouška rotací kyčelního kloubu dle Sachseho: A Goniometrie kloubů HKK a DKK (Janda, V.- Pavlů, D., 1993) zápis proveden metodou SFTR: aktivně PDK pasivně PDK aktivně LDK pasivně LDK Kyčelní kloub S 15-0-125 S 20-0-130 S 10-0-125 S 15-0-130 F 40-0-25 F 45-0-30 F 40-0-25 F 45-0-30 R 45-0-30 R 50-0-35 R 45-0-30 R 50-0-35 Kolenní kloub S 0-5-140 S 0-5-150 S 0-5-140 S 0-5-150 Hlezenní kloub S 15-0-35 S 20-0-45 S 5-0-15 S 10-0-20 R 15-0-35 R 20-0-40 R 10-0-10 R 10-0-10 Prsty- metatarzofalangové klouby S 20-0-30 S 20-0-30 S 25-0-20 S 25-0-25 Palec- metatarzofalangový kloub F 10-0-10 F 10-0-10 F 5-0-10 F 5-0-10 Palec- interfalangový kloub S 0-0-45 S 0-0-50 S 0-0-30 S 0-0-50 Prsty- IP1 S 0-0-60 S 0-0-60 S 0-0-50 S 0-0-55 Tabulka č. 4 Goniometrie kloubů HKK a DKK (Janda, V.- Pavlů, D., 1993) 23

Svalový test dle Jandy (Janda, 1996) Svalová síla svalstva trupu a dolních končetin trup kyčel koleno kotník prsty Sval pohyb pravá levá rectus abdominis flexe 2 2 obliq. ext.abd., obliq. int.abd. flexe s rotací 2 2 erect. spinae, quadr. lumbor. extenze 4 4 Quadratus lumborum elevace pánve 3+ 3+ Iliopsoas flexe 4 3 gluteus max., flexory kolen extenze 4 4 gluteus maximus extenze(modifikace) 4 3+ adductores, gracilis,pectineus addukce 4+ 4+ gluteus med.+min.,t.f. latae abdukce 4 4 piriformis,obturatorii,gemelii zevní rotace 5 4 gluteus min., T.F. latae vnitřní rotace 5 4 biceps fem.,semit.,semim. flexe 5 5 quadriceps femoris extenze 4+ 4 triceps surae Pflexe s ex.kolenní 5 3+ Soleus Pflexe s flx.kolenní 4+ 3+ tibialis anterior supinace s Dflexí 4 3 tibialis posterior supinace s Pflexí 4 3 peroneus longus+brevis plantární pronace 4 3 lumbricales II-V flexe MP 5 3+ inter. plant., adduc.hall. addukce nesvede inter. dorz., abduc.hall. abdukce nesvede flexor digitorum brevis flexe IP1 5 3+ flexor digitorum longus flexe IP2 5 4 extens.digitorum.long.+brevis extenze 5 3+ palec flexor hallucis longus flexe 5 3+ extenzor hallucis longus extenze 5 3+ Tabulka č. 5 Svalový test dle Jandy (Janda 1996) 24

Svalová síla svalstva krku a horních končetin Svalová síla svalstva krku a horních končetin zjištěna orientačně na st. č. 5 bilat. Vyšetření joint play Funkční vyšetření: Lisfrankův kloub sin.: omezena rotace nohy Lisfrankův kloub dx.: bpn Talokrurální kloub sin.: DF hlezna omezena o 2/3 Talokrurální kloub dx.: bpn Interphalangeální klouby (IP1, IP2) bilat.: dorzoplantárně- pruží laterolaterálně- pruží Metatarzophalangeální klouby nohy (MP 1-5) sin.: D-P- pruží omezeně : laterolaterálně- pruží Metatarzophalangeální klouby nohy (MP 1-5) dx.: D-P pruží laterálně - pruží Lisfrankův kloub sin.: D-P- pruží omezeně, tuhý fenomén bariéry rotace- pruží omezeně, tuhý fenomén bariéry Lisfrankův kloub dx.: D-P pruží rotace - pruží Os cuboideum sin.: D-P- pruží omezeně Os cuboideum dx.: D-P-pruží Os naviculare sin.: D-P- pruží omezeně Os naviculare dx.: D-P-pruží Os calcaneus sin. laterolaterálně pruží omezeně D-P- pruží omezeně rotace- pruží omezeně, tuhý fenomén bariéry Os calcaneus dx.: laterolaterálně pruží D-P pruží rotace - pruží Talokrurální kloub sin.: dorzální posun - nepruží, tuhý fenomén bariéry Talokrurální kloub dx.: dorzální posun - pruží Hlavička fibuly bilat.: D-V- pruží Patella bilat.: volně pohyblivá laterolaterálně i kraniokaudálně 25

Neurologické vyšetření: 1. Objektivní neurologické vyšetření: Orientován místem, časem i osobou, bez poruchy vědomí, bez poruchy řeči, bez mentální retardace, celkový vzhled bez zjevné patologie 2. Přímé neurologické vyšetření: Aspekcí fialové zbarvení hlezenního kloubu, otok měkkých tkání, bez ikteru. Hmatám ŠŽ. Končetiny ve zevněrotačním postavení bez zjevných deformit, atrofií, bez fascikulací a bez mimovolných pohybů, svalový normotonus Vyšetření hlavových nervů Nervus I údaj o čichu čich neporušen Nervus II údaj o zraku zrak neporušen Nervus III, IV a VI údaj o roznicích, pohyblivosti a postavení bulbů - všechny reakce v normě Nervus V údaj o případné bolestivosti výstupu n. trigeminus nepotvrzen Nervus VII údaj o pohybové inervaci mimického svalstva n. facialis u pacienta nebyl poškozen Nervus VIII údaj o vestibulárním aparátu zkoušky: Hautant, De Kleinův, Fukunda Unterberger, Babinjski Weil, tandemová chůze, chůze po čáře = bez zjevných patologických změn Nervus IX, X, XI,XII řeč, pohyblivost jazyka a měkkého patra při fonaci, pohyblivost hlavy neporušena Vyšetření šlachookosticových monosynaptických proprioceptivních reflexů: LHK: PHK: Bicipitový reflex: 3 Bicipitový reflex: 3 Styloradiální reflex: 3 Styloradiální reflex: 3 Tricipitový reflex: 3 Radiopronační reflex: 3 Radiopronační reflex:3 Tricipitový reflex: 3 Reflex flexorů prstů: 3 Reflex flexorů prstů: 3 26

LDK: PDK: Patellární reflex: 3 Patellární reflex: 3 Reflex Achillovy šlachy: 3 Reflex Achillovy šlachy: 3 Medioplantární reflex: 3 Medioplantární reflex: 3 Vyšetření exteroreceptivních polysynaptických reflexů: - kožní břišní reflex (epigastrický, mezogastrický, hypogastrický): bilat. přiměřeně vybavený U pacienta nedošlo k postižení CNS, není nutné vyšetření patologických spastických reflexů (např. Hoffmannův reflex, Justerův reflex, Babinského reflex a Rossolimův reflexů). Vyšetření čití: - povrchové čití ve všech segmentech neporušeno - algické čití ve všech segmentech neporušeno - Vyšetření úchopu dle Nováka - dominantní horní končetina pravá - hodnocení: - svede bez omezení - jemnou motoriku štipec - pinzetový úchop - špetku - klíčový úchop - silový úchop kulový - válcový - háček 27

Vyšetření reflexních změn měkkých tkání dle Lewita (Lewit, 1996) kůže Aspekce: kůže v oblasti dorza nohou a hlezenního kloubu sin silně napjata, s otokem měkkých tkání, s mírně zvýšenou potivostí, bez ztráty ochlupení, fialové zabarvení. Palpace kůže v oblasti dorza nohou a hlezenního kloubu l.sin.- ztenčelá, ztráta posunlivosti, pružnosti a protažitelnosti, silné napětí kůže s otokem měkkých tkání. Podkoží podkoží v oblasti dorza nohou a hlezenního kloubu sin.: omezena posunlivost, pružnost a protažitelnost. Palpace svalů DKK a vyšetření Trp dle Simonse a Travelové Pozn: TrP - aktivní trigger point, bpn - bez patologického nálezu Sval vpravo vlevo m. gastrocnemius hypertonus hypertonie, palpační citlivost m. soleus hypertonus hypertonus m. iliopsoas bpn bpn m. quadriceps femoris bpn bpn m. tenzor fascie latae bpn bpn adduktory jednokloubové palpační citlivost palpační citlivost adduktory dvoukloubové bpn bpn ischiokrurální svaly bpn palpační citlivost m. piriformis palpační citlivost, aktivní Trp m. quadratus lumborum bpn bpn paravertebr. zádové svaly hypertonus Thp, palpační citlivost palpační citlivost, aktivní Trp hypertonus Thp, palpační citlivost m.tibialis anterior bpn palpační citlivost dorzum nohy bpn palpační citlivost extenzor hall. brev. et lon. bpn palpační citlivost m. quadratus plantae bpn palpační citlivost Tabulka č. 6 Palpace svalů DKK a vyšetření Trp dle Simonse a Travelové 28

3.3.2 Závěr ze vstupního kineziologického rozboru Pacient dochází na ambulantní RHB z důvodu otoku hlezenního kloubu po pádu ze střechy a následných dvou operací. Aspekcí zjištěna zvýšena krční lordóza, předsunuté držení hlavy, Forestierova fleche je 0cm. Stereotyp extenze kyčelního kloubu bilat. proveden náhradním pohybovým stereotypem se zapojením svalů pletence pažního. Abdukce-proveden tensorovým mechanismem. Omezení joint play kloubů nohou. Kůže v oblasti dorza nohy je silně napjata, se sníženou protažitelností a posunlivostí. V této oblasti pacient udává palpační citlivost kůže, svalů a periostu. Výrazně snížena PF hlezenního kloubu sin. Zkrácení m. triceps surae, m.quadriceps femoris sin.. na st. 2., dx. st.č. 1, m. piriformis bilat., m. rectus femoris bilat. m.iliopsoas bilat., m.quadratus femoris sin. a flexory kolenního kloubu bilat., m.trapezius horní část a m.levator scapulae zkráceny na st. 1. Snížena svalová síla bilat.: břišní svaly na st.č.2, m. gluteus max., m.iliopsoas, m.triceps surae, m. tibialis anterior, m. tibialis posterior, peroneus longus et brevis a m. soleus na st. 3., m.gluteus medius et minimus, m.piriformis st.č.4 Výraznější oslabení svalů v okolí prstů DKK a dorza nohou sin: na st. 3+. Chůzi pacient z důvodu bolesti zvládá na kratší vzdálenost. Chůze je antalgická se zevní rotací kyčelních kloubů, s patologickými stereotypy a výrazně omezeným odvíjením chodidla od podlahy, s fixovaným postavením hlezenního kloubu a minimálním kloubním rozvíjením při chůzi. Zjištěna podélně plochá noha bilat. Aspekcí je znatelný výrazný otok v okolí hlezenního kloubu a dorza levé nohy. S fialovým zabarvením kůže. Na jiné problémy si pacient nestěžuje a cítí se dobře. 3.4 Krátkodobý a dlouhodobý fyzioterapeutický plán 3.4.1 Krátkodobý plán obnovení pružnosti a posunlivosti kůže a podkoží v oblasti LDK snížení otoku obnovení joint play kloubů nohy zvýšení kloubního rozsahu 29

posílení oslabených svalů zlepšení postavení klenby nohy reedukace stabilizace v oblasti kloubů nohy zlepšení správného stereotypu chůze snížení bolesti nohou 3.4.2 Dlouhodobý plán zlepšení funkce nohy jako nosného systému zcela odstranit otok zlepšení svalové koordinace v rámci optimálního zapojování zúčastněných svalů při chůzi obnovení optimální chůze 3.4.3 Návrh terapeutických postupů TMT - hlazení, míčkování technika míčková relaxace a facilitace dle Z. Jebavé, péče o jizvu, péče o jizvu, protažení meziprstních řas Senzomotorika dle Jandy Mobilizace a manipulace kloubů se sníženou kloubní hrou PIR dle Lewita pro zvětšení kloubního rozsahu PIR s protažením pro zkrácené svaly PNF (Kabath) - posílení oslabených svalů, relaxace zkrácených svalů Nácvik správného stereotypu chůze Magnetoterapie, 20.min, 10x 3.5 Průběh rehabilitace 3.5.1 Terapeutické jednotka 22.1.2010 Status presens: pacient se dnes cítí dobře, udává mírnou bolest na metatarzech vlevo a tah Achillovy šlachy vlevo Cíl terapie: vstupní kineziologický rozbor uvolnění MT obnova joint play protažení zkrácených svalů senzomotorika dle Jandy 30

Návrh terapie: TMT hlazení, míčkování - Senzomotorika dle Jandy Mobilizace a manipulace kloubů se sníženou kloubní hrou PIR s protažením pro zkrácené svaly Provedení: 1. TMT- míčkování dorza a plosky nohy s cílem prokrvení a stimulace nohy, provedena stimulace ježkem a fyzioterapeutickým míčkem 2. uvolnění kůže a podkoží dorza nohy, na laterální a mediální straně kotníku všemi směry s využitím měkkých technik 3. mobilizace kloubů nohy sin.: MP1-5: D- P + nůžkový hmat + dorzální a plantární vějíř: - Lisfrankův kloub: D- P, rotace - os calcaneus: D- P - talokrurální kloub.: dorzální posun 4. manipulace kloubů nohy sin.: os cuboideum: D- P os naviculare: D-P 5. PIR s protažením pro m. triceps surae Výsledek: došlo k uvolnění kůže a podkoží, po skončení terapie pacient udává menší palpační bolestivost celého okolí nohou. Došlo k protažení výrazně zkráceného m. triceps surae. Autoterapie: pacient seznámen s RHB jednotkou pro cvičení propadlé klenby nožní. Subjektivně: pozitivní hodnocení ze strany pacienta, nejvíce si chválí míčkování, TMT a cvičení pro příčně plochou klenbu nohy. Při odchodu udává menší bolest při chůzi. 3.5.2 Terapeutická jednotka 26.1.2010 Status presens: pacient se dnes cítí unaveně, v noci se objevilo brnění nohy, uvádí mírnou tupou bolest v oblasti jizvy na malleolus medialis Cíl: uvolnění MT obnova joint play protažení zkrácených svalů senzomotorika dle Jandy relaxace svalů dle Kabatha 31

Návrh terapie: TMT hlazení, míčkování, péče o jizvu Senzomotorika dle Jandy Mobilizace a manipulace kloubů se sníženou kloubní hrou PIR s protažením pro zkrácené svaly PNF (Kabath) relaxace svalů v reflexním hypertonu, protažení zkrácených svalů Provedení: 1. TMT- míčkování dorza a plosky nohy s cílem prokrvení a stimulace nohy, provedena stimulace ježkem a fyzioterapeutickým míčkem 2. uvolnění kůže a podkoží dorza nohy, na laterální a mediální straně kotníku všemi směry s využitím měkkých technik 3. mobilizace kloubů nohy sin: MP1-5: D- P + nůžkový hmat + dorzální a plantární vějíř - Lisfrankův kloub: D- P, rotace - os calcaneus: D- P - talokrurální kloub sin.: dorzální posun 4. manipulace kloubů nohy sin.: os cuboideum: D- P os naviculare: D- 5. AGR pro m. retus femoris sin., m. soleus. 6. PIR s protažením pro m. triceps surae sin., flexory kolenního kloubu sin. 7. relaxace m. piriformis bilat. 2.dg.extenční vzorec dle Kabatha technikou kontrakcerelaxace Výsledek: došlo k uvolnění kůže a podkoží dorza nohou, protažení zkrácených svalů pomocí metody AGR. Autoterapie: senzomotorika: malá noha - využití techniky Janda Vávrová, sbírání předmětů, zatížení mediální strany plosky nohy, AGR m. rectus femoris sin. a m.soleus Subjektivně: pacient cvičí cviky pro klenbu nožní. Pozitivní hodnocení, subjektivně menší bolest při chůzi. Objektivně: postupný ústup otoku, kůže je poddajnější a lépe protažitelná se sníženým napětím, snížena palpační citlivost celého okolí nohou 32

3.5.3 Terapeutická jednotka 27.1.2010 Status presens: pacient se dnes cítí dobře, neudává žádnou bolest Cíl: uvolnění MT obnova joint play protažení zkrácených svalů senzomotorika dle Jandy nácvik správného stereotypu chůze Návrh terapie: TMT hlazení, míčkování, péče o jizvu Senzomotorika dle Jandy Mobilizace a manipulace kloubů se sníženou kloubní hrou PIR s protažením pro zkrácené svaly PNF (Kabath) - relaxace svalů v reflexním hypertonu, protažení zkrácených svalů Nácvik správného steotypu chůze bez FB Provedení: 1. TMT- míčkování dorza a plosky nohy s cílem prokrvení a stimulace nohy, provedena stimulace ježkem a fyzioterapeutickým míčkem 2. uvolnění kůže a podkoží dorza nohy, na laterální a mediální straně kotníku všemi směry s využitím měkkých technik 3. mobilizace kloubů nohy sin: MP1-5: D- P + nůžkový hmat + dorzální a plantární vějíř: Lisfrankův kloub: D- P, rotace os calcaneus: D- P talokrurální kloub sin.: dorzální posun 4. manipulace kloubů nohy sin: os cuboideum: D- P os naviculare: D-P 5. cvičební jednotka pro formování klenby nohy: nácvik malé nohy využití techniky Janda Vávrová, úchopy předmětů: tužka, papír, korekce stoje se zatížením mediální strany plosky nohy, cvičení na labilních plochách 6. PIR s protažením pro m. triceps surae sin., flexory kolenního kloubu sin., m. rectus femoris sin. 7. relaxace m. piriformis bilat. 2.dg. extenční diagonála dle Kabatha technikou kontrakce- relaxace 33

8. nácvik chůze: dbát na rozvíjení chodidla při chůzi, bez ZR kyčelních kloubů Výsledek: lepší protažitelnost kůže a podkoží nohou všemi směry, otok levé nohy: přes kotníky 28,5 cm, přes nárt a patu 40 cm, přes hlavice metatarzů 26 cm. Autoterapie: senzomotorika pro klenbu nožní, AGR m. rectus femoris sin. a m. soleus sin. Subjektivně: lepší stereotyp chůze, chůze méně antalgická, menší palpační citlivost kůže Objektivně: ústup otoku, lepší protažitelnost kůže a podkoží nohou 3.5.4 Terapeutická jednotka 28.1.2010 Status presens: pacient se cítí dobře, dnes bez bolesti, jen udává mírný tah Achillovy šlachy při chůzi Cíl: uvolnění MT obnova joint play protažení zkrácených svalů senzomotorika dle Jandy nácvik správného stereotypu chůze Návrh terapie: TMT hlazení, míčkování, péče o jizvu Senzomotorika dle Jandy Mobilizace a manipulace kloubů se sníženou kloubní hrou PIR s protažením pro zkrácené svaly AGR pro m.soleus Nácvik správného steotypu chůze bez FB Provedení: 1. TMT- míčkování dorza a plosky nohy s cílem prokrvení a stimulace nohy, provedena stimulace ježkem a fyzioterapeutickým míčkem 2. uvolnění kůže a podkoží dorza nohy, na laterální a mediální straně kotníku všemi směry s využitím měkkých technik 3. mobilizace kloubů nohy sin: MP1-5: D- P + nůžkový hmat + dorzální a plantární vějíř: Lisfrankův kloub: D- P, rotace os calcaneus: D- P talokrurální kloub sin.: dorzální posun 4. manipulace kloubů nohy sin.: os cuboideum: D- P os naviculare: D-P 34

5. PIR s protažením pro m. triceps surae sin., flexory kolenního kloubu sin., m. rectus femoris sin. 6. AGR pro m.soleus 7. cvičební jednotka pro formování klenby nohy: nácvik malé nohy využití techniky Janda Vávrová, úchopy předmětů: tužka, papír, korekce stoje se zatížením mediální strany plosky nohy, cvičení na labilních plochách 8. nácvik chůze: dbát na rozvíjení chodidla při chůzi, bez ZR kyčelních kloubů Výsledek: lepší protažitelnost kůže a podkoží dorza nohy, protažení m.triceps surae Autoterapie: senzomotorika pro klenbu nožní, AGR m.soleus Subjektivně: pacient pozitivně hodnotí TMT v oblasti nohou, udává výrazný ústup zátěžové bolesti Objektivně: ústup otoku a zarudnutí v oblasti nohy, částečné obnovení joint play kloubů nohy, stále přetrvává mírná palpační citlivost metatarzů. 3.5.5 Terapeutická jednotka 2.2.2010 Status presens: pacient se cítí dobře, má dobrou náladu, cítí, že má menší otok v oblasti hlezna. Cíl: obnova joint play protažení zkrácených svalů senzomotorika dle Jandy PNF (Kabath) - posílení oslabených svalů Návrh terapie: TMT hlazení, míčkování, péče o jizvu Senzomotorika dle Jandy Mobilizace a manipulace kloubů se sníženou kloubní hrou PIR s protažením pro zkrácené svaly AGR pro m.soleus PNF (Kabath) - posílení oslabených svalů Provedení: 1. TMT- míčkování dorza a plosky nohy s cílem prokrvení a stimulace nohy, provedena stimulace ježkem a fyzioterapeutickým míčkem 35

2. uvolnění kůže a podkoží dorza nohy, na laterální a mediální straně kotníku všemi směry s využitím měkkých technik 3. mobilizace kloubů nohy sin.: MP1-5: D- P + nůžkový hmat + dorzální a plantární vějíř: Lisfrankův kloub: D- P, rotace os calcaneus: D- P 4. manipulace kloubů nohy sin: os cuboideum: D- P os naviculare: D-P 5. posílení svalů v obl. nohy l.sin. dle Kabatha technikou opakované kontrakce m. tibialis anterior, m. extenzor digitorum longus et brevis, mm. interossei dorzales, mm. lumbricales- 1. diagonála flekční vzorec, m. peroneus longus, m. soleus lat.č., m. flexor digitorum longus et brevis, mm. Interossei plantares, mm. lumbricales- 1. diagonála extenční vzorec, m. peroneus brevis, m. extenzor hallucis longus, mm. lumbricales- 2. diagonála flekční vzorec, m. tibialis posterior, m. soleus med.č., m. flexor hallucis longus, mm. lumbricales- 2. diagonála extenční vzorec Výsledek: došlo k uvolnění kůže a podkoží dorza nohou, kloubní rozsah hlezenního kloubu sin. pasivně S 10-0-25, otok: přes nárt a patu 39,5 cm. Autoterapie: senzomotorika pro klenbu nožní, AGR m.soleus Subjektivně: pacient udává svalovou únavu po absolvování Kabathovy techniky Objektivně: ústup otoku, částečně obnovena joint play kloubů nohy 3.5.6 Terapeutická jednotka 3.2.2010 Status presens: pacient se cítí dobře, bez jakékoliv bolesti Cíl: uvolnění MT obnova joint play protažení zkrácených svalů senzomotorika dle Jandy Návrh terapie: TMT hlazení, míčkování, péče o jizvu Senzomotorika dle Jandy Mobilizace a manipulace kloubů se sníženou kloubní hrou PIR s protažením pro m.triceps surae 36

Provedení: 1. TMT- míčkování dorza a plosky nohy s cílem prokrvení a stimulace nohy, provedena stimulace ježkem a fyzioterapeutickým míčkem 2. uvolnění kůže a podkoží dorza nohy, na laterální a mediální straně kotníku všemi směry s využitím měkkých technik 3. mobilizace kloubů nohy sin.: MP1-5: D- P + nůžkový hmat + dorzální a plantární vějíř: Lisfrankův kloub: D- P, rotace : os calcaneus: D- P 4. PIR s protažením pro m. triceps surae 5. cvičební jednotka pro formování klenby nohy: nácvik malé nohy využití techniky Janda Vávrová, úchopy předmětů: tužka, papír, korekce stoje se zatížením mediální strany plosky nohy, cvičení na labilních plochách Výsledek: došlo k uvolnění kůže a podkoží dorza nohou, hodnocení svalové síly: m.triceps surae a m.soleus st.č.4 Autoterapie: senzomotorika pro klenbu nožní, AGR m.soleus Subjektivně: pacient udává výrazné zlepšení v zatěžování více mediální strany plosky L nohy Objektivně: ústup otoku, částečně obnovena joint play kloubů nohy os cuboideum D- P pruží, zlepšení chůze se zatěžováním celého chodidla 3.5.7 Terapeutická jednotka 4.2.2010 Status presens :pacient dnes udává bolest na dorsu nohy v oblasti jizvy a opět tah Achillovy šlachy při chůzi Cíl terapie: uvolnění MT obnova joint play protažení zkrácených svalů senzomotorika dle Jandy PNF (Kabath) - posílení oslabených svalů Návrh terapie: TMT hlazení, míčkování, péče o jizvu Senzomotorika dle Jandy Mobilizace a manipulace kloubů se sníženou kloubní hrou 37

PIR s protažením pro zkrácené svaly PNF (Kabath) - posílení oslabených svalů 1. TMT- míčkování dorza a plosky nohy s cílem prokrvení a stimulace nohy, provedena stimulace ježkem a fyzioterapeutickým míčkem 2. uvolnění kůže a podkoží dorza nohy, na laterální a mediální straně kotníku všemi směry s využitím měkkých technik 3. mobilizace kloubů nohy sin: MP1-5: D- P + nůžkový hmat + dorzální a plantární vějíř: Lisfrankův kloub: D- P, rotace os calcaneus: D- P 4. manipulace kloubů nohy sin.: os cuboideum: D- P os naviculare: D-P 5. PIR s protažením pro m. triceps surae sin., flexory kolenního kloubu sin., m. rectus femoris sin. 6. cvičební jednotka pro formování klenby nohy: nácvik malé nohy využití techniky Janda Vávrová, úchopy předmětů: tužka, papír, korekce stoje se zatížením mediální strany plosky nohy, cvičení na labilních plochách 7. posílení svalů DKK dle Kabatha technikou pomalý zvrat-m.soleus lat.č. a m.gastrocnemius lat.č. 1.diagonála extenční vzor am.soleus med.č., m.gastrocnemius med.č. 2.dg.extenční vzorec Výsledek: lepší protažitelnost kůže a podkoží dorza nohy, protažení a posílení m.triceps surae Autoterapie: senzomotorika pro klenbu nožní, AGR m.soleus Subjektivně: pacient pozitivně hodnotí TMT v oblasti nohou, udává menší tah m.triceps surae Objektivně: ústup otoku v oblasti nohy, částečné obnovení joint play kloubů nohy, kloubní rozsah hlezenního kloubu sin. pasivně R 10-0-15 otok: přes kotníky 28cm, přes hlavice metatarzů 25,5cm sin. 3.5.8 Terapeutická jednotka 9.2.2010 Status presens: pacient se dnes cítí dobře, má dobrou náladu, těší se na terapii Cíl terapie: uvolnění MT obnova joint play 38

protažení zkrácených svalů PNF (Kabath) - posílení oslabených svalů, relaxace svalů v reflexním hypertonu, protažení zkrácených svalů Návrh terapie: TMT hlazení, míčkování, péče o jizvu Mobilizace a manipulace kloubů se sníženou kloubní hrou PIR s protažením pro zkrácené svaly PNF (Kabath) - posílení oslabených svalů, relaxace svalů v reflexním hypertonu, protažení zkrácených svalů Provedení: 1. TMT- míčkování dorza a plosky nohy s cílem prokrvení a stimulace nohy, provedena stimulace ježkem a fyzioterapeutickým míčkem 2. uvolnění kůže a podkoží dorza nohy, na laterální a mediální straně kotníku všemi směry s využitím měkkých technik 3. mobilizace kloubů nohy sin: MP1-5: D- P + nůžkový hmat + dorzální a plantární vějíř: Lisfrankův kloub: D- P, rotace os calcaneus: D- P talokrurální kloub sin.: dorzální posun 4. manipulace kloubů nohy sin.:os cuboideum: D- P os naviculare: D-P 4. relaxace m. piriformis bilat-2.ex.diagonála. dle Kabatha technikou kontrakcerelaxace 5. posílení svalů DDK. dle Kabatha technikou opakované kontrakce m. tibialis anterior, m. extenzor digitorum longus et brevis, - 1. diagonála flekční vzorec, m. peroneus longus, m. soleus lat.č., m. flexor digitorum longus et brevis - 1. diagonála extenční vzorec, m. peroneus brevis, m. extenzor hallucis longus - 2. diagonála flekční vzorec, m. tibialis posterior, m. soleus med.č., m. flexor hallucis longus - 2. diagonála extenční vzorec Výsledek: došlo k uvolnění kůže a podkoží dorza nohou Autoterapie: senzomotorika pro klenbu nožní 39

Subjektivně: ústup bolesti a palpační citlivosti okolí L nohy,pacient už nepociťuje tah Achillovy šlachy při chůzi Objektivně: hodnocení svalové síly: m.triceps surae a m.soleus st.č.4, zkrácené svaly: m.rectus femoris dx., flexory kolenního kl.dx na st.č.0 3.5.9 Terapeutická jednotka 10.2.2010 Status presens: pacient se dnes cítí dobře, pacient dnes udává ztuhnutí palce Cíl terapie: uvolnění MT obnova joint play protažení zkrácených svalů PNF (Kabath) - posílení oslabených svalů Návrh terapie: TMT hlazení, míčkování, péče o jizvu Mobilizace a manipulace kloubů se sníženou kloubní hrou PIR s protažením pro zkrácené svaly PNF (Kabath) - posílení oslabených svalů Provedení: 1. TMT- míčkování dorza a plosky nohy s cílem prokrvení a stimulace nohy, provedena stimulace ježkem a fyzioterapeutickým míčkem 2. uvolnění kůže a podkoží dorza nohy, na laterální a mediální straně kotníku všemi směry s využitím měkkých technik 3. mobilizace kloubů nohy sin: MP1-5: D- P + nůžkový hmat + dorzální a plantární vějíř: Lisfrankův kloub: D- P, rotace os calcaneus: D- P 4. manipulace kloubů nohy sin. os cuboideum: D- P os naviculare: D-P 5. posílení svalů LDK. dle Kabatha technikou opakované kontrakce- m. extenzor digitorum longus et brevis, - 1. diagonála flekční vzorec, m. soleus lat.č., m. flexor digitorum longus et brevis - 1. diagonála extenční vzorec, m. extenzor hallucis longus - 2. diagonála flekční vzorec, m. soleus med.č., m. flexor hallucis longus - 2. diagonála extenční vzorec 40

Výsledek: došlo k uvolnění kůže a podkoží dorza nohou a uvolnění v P1, P2 palce Autoterapie: senzomotorika pro klenbu nožní Subjektivně: palpační citlivost přetrvává již jen na jizvách, na metatarzech již ne. Bolest při chůzi zcela minimální. Objektivně: ústup otoku, chůze již není antalgická 3.5.10 Terapeutická jednotka 11.2.2010 Status presens: pacient se dnes cítí dobře, pacient neudává žádnou bolest Cíl terapie: výstupní kineziologický rozbor uvolnění MT PNF (Kabath) - posílení oslabených svalů Návrh terapie: TMT hlazení, míčkování, péče o jizvu PNF (Kabath) - posílení oslabených svalů 1. TMT- míčkování dorza a plosky nohy s cílem prokrvení a stimulace nohy, provedena stimulace ježkem a fyzioterapeutickým míčkem 2. uvolnění kůže a podkoží dorza nohy, na laterální a mediální straně kotníku všemi směry s využitím měkkých technik 3. posílení svalů dle Kabatha technikou pomalý zvrat- m. tibialis anterior 1.diagonála flekční vzorec, m. peroneus longus m.soleus a m.gastrocnemius 1.diagonála extenční vzor, m. peroneus brevis 2.diagonála flekční vzor Výsledek: došlo k uvolnění kůže a podkoží dorza nohou, částečné obnovení joint play kloubů nohy Autoterapie: senzomotorika pro klenbu nožní Subjektivně: pacient udává výrazně menší bolest v kotníku, lepší pohyblivost prstů Objektivně: hodnocení změn zkrácených svalů: m. soleus bilat 1, m. gastrocnemius sin. 1 posílení svalů: m.flexor digitorum brevis, extensor digitorum longus et brevis, flexor hallucis longus et extensor hallucis longus na st.č.4., m. tibialis anterior, posterior, peroneus longus et brevis na st.č.3+ 41

3.6 Výstupní kineziologický rozbor 3.6.1 Výstupní kineziologický rozbor 11.2.2010 Status presens Pacient se cítí dobře. Mírné bolesti nohou DKK má pouze při delší chůzi bez berlí. Bez klidové bolesti, bez bolesti při chůzi po schodech. Hodnocení bolesti (0 - bez bolesti, 10 - max. bolest): 2+ Vyšetření stoje Zezadu: Stoj o širší bazi, zevní rotace v kyčelních kloubech bilat., podkolenní rýhy ve stejné výši, lýtko P silnější, mírná lateroflexe na L stranu, dolní úhel lopatky P výše, rameno P výše, rotace hlavy +, rotace trupu + Zboku: Patrné podélné plochonoží bilat., osové posloupnosti DKK. Vyklenutá břišní stěna, oploštění bederní lordózy a hrudní kyfózy, zvětšena krční lordóza, semiflexe loketních kloubů, protrakce ramen, předsunuté držení hlavy Zepředu: Otok hlezenních kloubů a dorza nohou vlevo, podélné plochonoží bilat., pacient už více zatěžuje i mediální stranu plosky nohy vlevo, vyklenutá břišní stěna, rameno L výše, rotace hlavy + Aspekce Kůže v oblasti dorza nohou a hlezenního kloubu sin.: mírně zvýšené napětí kůže, bez patologického zarudlého zabarvení kůže, už jen mírný otok LDK Vyšetření rozvíjení páteře předklon: výrazný rozvoj Cp, plynulý rozvoj až po Th/L přechod, oploštění Lp záklon: plynulý rozvoj Cp a Thp, snížený rozvoj Th/L přechodu a Lp úklon: symetricky bilat., plynulý rozvoj Cp a Thp, snížený rozvoj Lp Vyšetření chůze Stále ještě přetrvává nepravidelný rytmus chůze, optimální délka kroku, zevní rotace kyčelních kloubů bilat., bolest při chůzi, ani tah Achillovy šlachy se nevyskytuje. 42

Modifikace chůze Vzad: snížený rozsah extenze kyčelního kloubu bilat., délka kroku kratší bilat., fixace antalgického postavení v hlezenních kloubech bilat. se sníženým rozvíjením pohybu hlezenního kloubu Chůze po špičkách se vzpaženými HKK: svede ujít kratší vzdálenost, poté bolest v hlezenních kloubech Chůze po schodech: svede bez obtíží Chůze po patách: při delší chůzi se objevuje bolestivost v oblasti L kotníku Vyšetření zkrácených svalů dle Jandy (Janda, 1996) Sval stupeň zkrácení vpravo vlevo m. gastrocnemius 1 1 m. soleus 1 1 m. rectus femoris 0 1 flexory kolenního kloubu 0 1 Tabulka č. 7 Vyšetření zkrácených svalů dle Jandy (Janda, 1996) Antropometrické vyšetření obvodové rozměry PDK LDK stehno 10 cm nad patellou 43 44 stehno nad Kok přes.m.vasti QF 54 55 Koleno 45 45 Lýtko 41 40 přes kotníky 26 28,5 otok přes nárt a patu 37 39 otok přes hlavice metatarzů 24 25,5otok Tabulka č. 8 Antropometrické vyšetření DKK obvodové rozměry 43

Goniometrie kloubů DKK (Janda, V.- Pavlů, D., 1993) aktivně PDK pasivně PDK aktivně LDK pasivně LDK Kyčelní kloub S 15-0-125 S 20-0-130 S 10-0-125 S 15-0-130 F 40-0-25 F 45-0-30 F 40-0-25 F 45-0-30 R 45-0-30 R 50-0-35 R 45-0-30 R 50-0-35 Kolenní kloub S 0-5-150 S 0-5-155 S 0-5-150 S 0-5-155 Hlezenní kloub S 15-0-35 S 20-0-45 S 10-0-20 S 15-0-25 R 15-0-35 R 20-0-40 R 10-0-15 R 15-0-15 Prsty- metatarzofalangové klouby S 20-0-30 S 20-0-30 S 25-0-20 S 25-0-25 Palec- metatarzofalangový kloub F 10-0-10 F 10-0-10 F 5-0-10 F 5-0-10 Palec- interfalangový kloub S 0-0-45 S 0-0-50 S 0-0-30 S 0-0-50 Prsty- IP1 S 0-0-60 S 0-0-60 S 0-0-50 S 0-0-55 Tabulka č. 9 Goniometrie kloubů DKK (Janda, V.- Pavlů, D., 1993) Vyšetření základních hybných stereotypů dle Jandy extenze kyčelního kloubu bilat.: provedl náhradním pohybovým stereotypem zapojení: m. gluteus max.- ischiokrurální svaly- paravertebrální svaly Lp homolaterálně- paravertebrální svaly Th/Lp homolaterálně- paravertebrální svaly Lp kontralaterálně- paravertebrální svaly Th/Lp kontralaterálně abdukce v kyčelním kloubu bilat: provedl tensorovým mechanismem stereotyp nebylo možné v tomto krátkém časovém úseku přebudovat Vyšetření joint play Metatarzophalangeální klouby nohy sin: (MP 1-5) bilat.: D-P- pruží Lisfrankův kloub sin.: D-P- pruží omezeně, tuhý fenomén bariéry : rotace- pruží omezeně, tuhý fenomén bariéry 44

Os cuboideum sin. : D-P- pruží Os naviculare sin.: D-P- pruží Os calcaneus sin.: D-P- pruží omezeně; :laterolaterálně- pruží omezeně : rotace - pruží omezeně Talokrurální kloub sin..: dorzální posun- nepruží, tuhý fenomén bariéry Svalový test dle Jandy (Janda, 1996) Svalová síla svalstva trupu a dolních končetin trup kyčel koleno kotník prsty Sval pohyb pravá levá rectus abdominis flexe 2 2 obliq. ext.abd., obliq. int.abd. flexe s rotací 2 2 erect. spinae, quadr. lumbor. extenze 4 4 Quadratus lumborum elevace pánve 3+ 3+ Iliopsoas flexe 4 4 gluteus max., flexory kolen extenze 4 4 gluteus maximus extenze(modifikace) 4 4 adductores, gracilis,pectineus addukce 4+ 4+ gluteus med.+min.,t.f. latae abdukce 4 4 piriformis,obturatorii,gemelii zevní rotace 5 4 gluteus min., T.F. latae vnitřní rotace 5 4 biceps fem.,semit.,semim. flexe 5 5 quadriceps femoris extenze 4+ 4 triceps surae Pflexe s ex.kolenní 5 5 Soleus Pflexe s flx.kolenní 4+ 4 tibialis anterior supinace s Dflexí 4 4 tibialis posterior supinace s Pflexí 4 4 peroneus longus+brevis plantární pronace 4 4 lumbricales II-V flexe MP 4 4 inter. plant., adduc.hall. addukce nesvede inter. dorz., abduc.hall. abdukce nesvede flexor digitorum brevis flexe IP1 5 4 flexor digitorum longus flexe IP2 5 4 extens.digitorum.long.+brevis extenze 5 4 palec flexor hallucis longus flexe 5 4 extenzor hallucis longus extenze 5 4 Tabulka č. 10 Svalový test dle Jandy (Janda, 1996) 45

Vyšetření reflexních změn dle Lewita (Lewit, 1996) kůže Aspekce: kůže v oblasti dorza nohou a hlezenního kloubu sin.- přetrvává napjatost, snížená protažitelnost a ponlivost do všech směrů, mírný otok měkkých tkání, bez potivosti podkoží podkoží v oblasti dorza nohou a hlezenního kloubu sin.: mírně omezena posunlivost, pružnost, protažitelnost 3.6.2 Závěr z výstupního kineziologického rozboru U pacienta s tříštivou zlomeninou levého bérce jsem se soustředila na primární problém snížit otok levé nohy, který u pacienta přetrvává od června 2009 a zvýšit rozsah v hlezenním kloubu. Provedenými fyzioterapeutickými technikami došlo k ústupu otoku levé nohy, zlepšilo se prokrvení, pružnost a posunlivost kůže a podkoží oblasti levé nohy. Vzhledem k terapii v oblasti nohy a cvičení klenby nožní došlo k lepšímu postavení DKK při stoji, fyziologickému zatížení nohou při stoji a chůzi. Kloubní rozsah hlezenních kloubů l.sin. byl zvětšen především v sagitální rovině do flexe a extenze, kde bylo patrné výrazné snížení kloubního rozsahu. Zásadním problémem byla obtížná a bolestivá chůze, vzhledem k palpační citlivosti a otokům celého okolí nohy. S postupným ústupem otoku docházelo při terapiích ke zlepšení stereotypu chůze a postupnému ústupu bolesti. Joint play kloubů nohy byla částečně obnovena. Přetrvává omezení pružení dorzoplantárním směrem Lisfrankova kloubu l.sin. a talokrurálního kloubu l.sin. směrem dorzálně, obojí bez palpační citlivosti. Došlo k výraznému protažení m. triceps surae, který byl dán také ústupem otoku, tím došlo ke zvětšení PF hlezeního kloubu a lepším kloubním rozvojem při chůzi. Při chůzi ještě přetrvává zevněrotační postavení v kyčelním kloubu. 46

3.7 Efektivita terapie Nejvýraznější změny v průběhu terapie- výsledky terapie Pozn: tučně zvýrazněné hodnoty označují změnu v průběhu terapie Vyšetření Joint play Joint play 22.1.2010 11.2.2010 metatarzophalangeální klouby nohy: D-P vpravo vlevo vpravo vlevo pruží pruží omezeně pruží pruží os cuboideum: D-P pruží pruží omezeně pruží pruží os naviculare: D-P pruží pruží omezeně pruží pruží tuhý fenomén pruží os calcaneus: rotace pruží pruží bariéry omezeně Tab.č.11. Hodnocení joint play kloubů nohy na začátku a na konci terapie Svalový test dle Jandy (Janda, 1996) Svalová síla svalstva trupu a dolních kyčel kotník Sval pohyb 22.1.2010 11.2.2010 pravá levá pravá levá Iliopsoas flexe 4 3 4 4 extenze(modifikac gluteus maximus e) 4 3+ 4 4 triceps surae Pflexe s ex.kolenní 5 3+ 5 5 Soleus Pflexe s flx.kolenní 4+ 3+ 4+ 4 tibialis anterior supinace s Dflexí 4 3 4 4 tibialis posterior supinace s Pflexí 4 3 4 4 peroneus longus+brevis plantární pronace 4 3 4 4 lumbricales II-V flexe MP 5 3+ 5 4 prsty flexor digitorum brevis flexe IP1 5 3+ 5 4 extens.digitorum.long.+brev is extenze 5 3+ 5 4 palec flexor hallucis longus flexe 5 3+ 5 4 extenzor hallucis longus extenze 5 3+ 5 4 Tabulka č. 12 Hodnocení svalové síly na začátku a konci terapie 47

Hodnocení změn stoje a chůze Vyšetření stoje a chůze stoj chůze 22.1.2010 11.2.2010 úzká šířka baze, příčné a podélné plochonoží bilat. ZR kyčelních kloubů bilat. stabilní, antalgická, kratší délka kroku snížena DF hlezenn.kl. l.sin. optimální šířka baze, podélné plochonoží bilat. ZR kyčelních kloubů bilat. stabilní, nebolestivá, optimální délka kroku zlepšený kloubní rozvoj hlezenn.kl. l. sin.. Tab.č.13. Hodnocení změn stoje a chůze na začátku a na konci terapie Goniometrie kloubů DKK (Janda, V.- Pavlů, D., 1993) Goniometrie pasivní pohyb 22.1.2010 11.2.2010 vpravo vlevo vpravo vlevo hlezenní kloub S 20-0-45 S 10-0-20 S 20-0-45 S 15-0-25 R 20-0-40 R 10-0-10 R 20-0-40 R 15-0-15 Tab.č.14. Hodnocení kloubního rozsahu na začátku a na konci terapie Vyšetření zkrácených svalů dle Jandy (Janda, 1996) Zkrácené svaly 22.1.2010 11.2.2010 vpravo vlevo vpravo vlevo m. gastrocnemius 1 2 1 1 m. soleus 1 2 1 1 m. rectus femoris 1 1 0 1 flexory kolenního kloubu 1 1 0 1 Tab.č.15. Hodnocení zkrácených svalů na začátku a na konci terapie 48

Antropometrické vyšetření Antropometrické vyšetření obvodové rozměry 22.1.2010 11.2.2010 vpravo vlevo vpravo vlevo přes kotníky 26 30 26 28,5 otok přes nárt a patu 37 41 37 39 otok přes hlavice metatarzů 24 27 24 25,5 otok Tab.č.16. Hodnocení otoku končetin na začátku a na konci terapie (v cm) 49

4. ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo v obecné části bližší seznámení s diagnózou tříštivá zlomena bérce. Pacient chodil na ambulantní léčbu již více než půl roku, ale viditelný otok a zbarvení kůže stále přetrvávalo. Během 10 terapeutických jednotek se podařilo především významně snížit otok antiedematozními technikami v hlezenním kloubu, zvýšit svalovou sílu LDK, zvýšit kloubní rozsah v hlezenním kloubu, kde byla omezena především PF, a tím zajistit zlepšení stereotypu chůze. Dále se mi podařilo snížit stupeň zkrácení m. gastrocnemius, m. soleus, m. rectus femoris a flexorů kolenního kloubu. Byly odstraněny blokády v metatarzophalangeálním kloubu a os cuboideum D-P, os naviculare D-P, os calcaneus (rotace) l.sin. pruží neomezeně. Pacient udával výrazné zlepšení po každé terapii, včetně autoterapie. Nejvíce se objektivně a subjektivně osvědčily techniky měkkých tkání a otok stále postupně ustupoval. Úspěšná terapie byla primárně podmíněna aktivní přístupem pacienta, vzhledem k tomu, že úraz se mu stal již v květnu 2009. Všechny aplikované terapie byly vzhledem k obtížím adekvátně zvoleny a na žádný terapeutický postup nebyla negativní reakce pacienta. Pacient při všech terapiích spolupracoval (PNF pro něj bylo velmi obtížné). Jeho přístup byl velmi pozitivní, a proto byla práce s ním velmi přínosná a příjemná s pozitivním efektem. Celkově bych práci zhodnotila jako velmi přínosnou pro mou budoucí fyzioterapeutickou praxi. Jistě do budoucna využiji hodně z toho, co jsem se naučila o nácviku senzomotoriky a možnosti využití Kabatových diagonál v poúrazové rehabilitaci. Pacienta ještě čeká dlouhá cesta, aby mohl opět zatěžovat nohu jako dříve. Domnívám se, že pokud by pacient neabsolvoval rehabilitaci, nedošlo by k obnovení rozsahu a síly v hlezenním kloubu. 50

5. ZDROJE LITERATURY [1] BROULÍKOVÁ, Alena. Otoky dolních končetin - příčiny a diferenciální diagnostika. Medicína po promoci, 2008, roč. 9, č. 1, 53-56 s. ISSN 12129445. [2] CAPKO, Ján. Základy fyziatrické léčby. 1.vyd. Praha: Grada, 1998. 396 s. ISBN 80-7169-341-3. [3] ČIHÁK, Radomír, Anatomie 1. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 516 s. ISBN 80-7169-970-5. [4] DAVIES, Clair, DAVIS, Amber. The trigger point therapy workbook Your Self- Treatment Guide for Pain Relief, Second Edition. Oakland,New Harbinger Publications, 2001, IBSN 1-57224-250-7. [5] DUNGL, Pavel. Ortopedie a traumatologie nohy. 1. vyd. Praha: Aviceum, 1989. 285 s. [6] DUNGL, Pavel a kol., Ortopedie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 1280 s. ISBN 80-247-0550-8. [7] DOBEŠ, Miroslav, MICHKOVÁ, Marie. Učební text k základnímu kurzu diagnostiky a terapie funkčních poruch pohybového aparátu (měkké a mobilizační techniky). 1. vyd. Havířov: DOMIGA, 1997. 72 s. ISBN 80-902-222-1-8. [8] DVOŘÁK, Radmil. Základy kinezioterapie. 1. vyd. Olomouc: Polygrafické středisko VUP, Olomouc, 1996. 73 s. ISBN 80-7067-688-4. [9] HALADOVÁ, Eva, NECHVÁTALOVÁ, Ludmila. Vyšetřovací metody hybného systému. 1.vyd. Brno: IDVPZ, 1997. 135 s. ISBN 807013237-X. [10] HALADOVA, Eva, Léčebná tělesná výchova, 2. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství nelékařských zdravotnických oborů, 2003. 135 s. ISBN 80-7013-384-8. 51

[11] HOLUBÁŘOVÁ, Jiřina, PAVLŮ, Dagmar. Proprioceptivní neuromuskulární facilitace. 1.část. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 97-88024-612-942. [12] JANDA Vladimír, VÁVROVÁ, Senzomotorická stimulace, základy metodiky proprioceptivního cvičení, Rehabilitácia č. 25, 1992, s. 14-34. [13] JANDA, Vladimír, PAVLŮ, Dagmar. Goniometrie. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1993. 108 s. ISBN 80-7013-160-8. [14] JANDA, Vladimír a kol. Svalové funkční testy. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 325 s. ISBN 80-247-0722-5. [15] KAPANDJI, Ibrahim, Adalbert. The physiology of the joints, Vol. 2. Lower limb. Edimburg: Churchill Liwing stone, 1974. ISBN 0-443-01209-1. [16] KOUDELA, Karel a kol., Ortopedie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 281 s. ISBN 80-246-0654-2. [17] KOTRÁNYIOVÁ Eva. Význam laterálních ligament hlezna. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 2007 roč. 14, č. 3. s.122 129. ISSN 1211-2658. [18] LEWIT, Karel. Manipulační léčba v myoskeletární medicíně. 5.vyd. Praha,1996. 347 s. ISBN 80-8664-504-5. [19] LINC, Rudolf, DRÁBKOVÁ, Alena, Anatomie hybnosti I., 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001. 247 s. ISBN 80-7184-993-6. [20] MAŇÁK, Pavel, WONDRÁK, Eduard, Traumatologie, repetitorium pro studující lékařství. 5. vyd. UK Palackého Olomouc., 2005. 96 s. ISBN 80-244-1009-5. [21] MÜLLER, Ivan, MÜLLEROVÁ, Bohuslava. Stručný přehled léčebné tělesné výchovy v chirurgii, ortopedii a traumatologii. 2. přepracové vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1992. 119 s. ISBN 80-7013-125-X. 52

[22] PAVLŮ, Dagmar. Speciální fyzioterapeutické koncepty a metody I.: koncepty a metody spočívající převážně na neurofyziologické bázi. 2.vyd. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, 2003. 240 s. ISBN 80-7204-312-9. [23] PODĚBRADSKÝ, Jiř, VAŘEKA, Ivan. Fyzikální terapie I., II. 1. vyd. Praha: Grada, 1998. 264 s. I.díl, 176 s. II.díl. ISBN 80-7169-661-7. [24] POKORNÝ, Vladimír a kol., Traumatologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2002. 307 s. ISBN 80-7254-277-X. [25] SIEGELOVÁ, Jarmila a kol., Pokyny pro bakalářskou práci v oboru fyzioterapie a léčebné rehabilitace. 1.vyd. Brno: Vydavatelství MU, 2004. 17 s. ISBN 80-210-3485-8. [26] TRAVEL, Janet.G, SIMONS David,G. Myofascial pain and dysfunction: The Trigger point manual. Vol. 2, Baltimore: Williams & Wilkins, 1992. 606 s. ISBN 0683083678. [27] TROJAN Stanislav, DRUGA Rastislav, PFEIFFER Jan. Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka, Praha: Grada, 1996, 175 s. ISBN 80-2470-031-X. [28] VÉLE, František. Kineziologie posturálního systému. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995, 85 s. ISBN 80-7184-100-5. [29] VÉLE, František, Kineziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada, 1997, 271 s. ISBN 80-7169-256-5. [30] ZEMAN, Miroslav a kol. Chirurgická propedeutika. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2000. 516 s. ISBN 80-7169-705-2.. 53

6. PŘÍLOHY I. Souhlas Etické komise II. Informovaný souhlas pacienta III. Obrázek č. 1 - Ossa cruris tibia et fibula IV. Obrázek č. 2 - Ossa pedis kostra nohy ze hřbetní stany V. Obrázek č. 3 - Klenba nožní - mechanismy udržující klenbu nohy VI. Tabulka č. 1 - Vyšetření zkrácených svalů dle Jandy Tabulka č. 2 - Antropometrické vyšetření DKK délkové rozměry VII. Tabulka č. 3 - Antropometrické vyšetření DKK obvodové rozměry VIII. Tabulka č. 4 - Goniometrie kloubů HKK a DKK (Janda, V.- Pavlů, D., 1993) IX. Tabulka č. 5 - Svalový test dle Jandy (Janda 1996) X. Tabulka č. 6 - Palpace svalů DKK a vyšetření Trp dle Simonse a Travelové XI. Tabulka č. 7 - Vyšetření zkrácených svalů dle Jandy (Janda, 1996) XII. Tabulka č. 8 - Antropometrické vyšetření DKK obvodové rozměry XIII. Tabulka č. 9 - Goniometrie kloubů DKK (Janda, V.- Pavlů, D., 1993) XIV. Tabulka č.10 - Svalový test dle Jandy (Janda, 1996) XV. Tabulka č.11. - Hodnocení joint play kloubů nohy na začátku a na konci terapie XVI. Tabulka č.12 - Hodnocení svalové síly na začátku a konci terapie XVII. Tabulka č.13. - Hodnocení změn stoje a chůze na začátku a na konci terapie XVIII. Tab.č.13. Hodnocení změn stoje a chůze na začátku a na konci terapie XIX. Tab.č.14. Hodnocení kloubního rozsahu na začátku a na konci terapie XX. Tab.č.15. Hodnocení zkrácených svalů na začátku a na konci terapie XXI. Tab.č.16. Hodnocení otoku končetin na začátku a na konci terapie (v cm) XXII. Graf výsledků rehabilitace LDK při antropometrickém vyšetření před zahájením a po skončení 10 terapeutických jednotek 54

Příloha III Ossa cruris, tibie (vpravo) a fibula (vlevo), pravá strana, pohled zepředu Obrázek č. 1 Ossa cruris, tibie vpravo, fibula vlevo, pravá strana, pohled zepředu dle Čiháka TIBIE 1 condyli tibiae nesoucí facies articularis superior 2 eminentia intercondylaris 3 tuberculum intercondylare aterale 4 tuberculum intercondylare mediale 5 condylus medialis 6 tuberositas tibiae 7 margo medialis 8 margo anterior 9 corpus tibiae, facies medialis 10 malleolis medialis 11 facies articularis malleoli medialis 12 condylys lateralis 13 corpus tibiae 14 margo interosseus 15 facies articularis inferios FIBULA 1 apex capitis fibulae 2 caput fibulae 3 corpus fibulae, facies lateralis 4 margo posterior 5 margo anterior 6 malleolis lateralis 7 facies articularis capitis fibulae 8 margo interosseus 9 crista medialis 10 corpus fibulae, facies posterior 11 facies articularis malleoli (lateralis) 55

Příloha IV - Obrázek kostry nohy ze hřbetní strany pedis) Obrázek č. 2 ossa pedis kostra nohy ze hřbetní stany dle Čiháka 1 calcaneus 2 talus 3 trochlea tali, facies malleolaris medialis 4 caput tali 5 os naviculare 6 os cuboideum 7 os cuneiforme laterále 8 os cuneiforme intermedium 9 os cuneiforme mediale 10 os metatarsi primum 11 os sesamoideum laterále hallucis 12 phalanx proximalis (hallucis) 13 phalanx distalis (halucis) 14 trochlea tali, facies malleolaris lateralis 15 trochlea tali, facies superior 16 tuberositas ossis metatarsi quinti 17 basis ossis metatarsi quinti 18 corpus ossis metatarsi quinti 19 caput ossis metatarsi quinti 20 phalanx proximalis (digiti quinti edis) 21 phalanx media (digiti quinti pedis) 22 phalanx distalis (digiti quinti 56

Příloha V - Mechanismy udržující klenbu nohy Obrázek č. 3 klenba nožní - mechanismy udržující klenbu nohy dle Čiháka Modře působící zatížení nohy Červeně výslednice tahů svalů bérce Zeleně ligamenta nohy pomáhající udržovat klenby Černě směry tahu svalů 1 musculus tibialis anterior 2 musculus tibialis posterior 3 musculus flexor hallucis longus a musculus flexor digitorum longus 4 musculus peroneus longus 5 musculus peroneus brevis Příloha XXII 57