Souvislosti růstu těla a růstu vlasů od narození do dospělosti

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV ANTROPOLOGIE Souvislosti růstu těla a růstu vlasů od narození do dospělosti Diplomová práce Pavlína Ingrová Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D. Brno 2012

Bibliografický záznam Autorka: Bc. Pavlína Ingrová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav antropologie Název práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Souvislosti růstu těla a růstu vlasů od narození do dospělosti Antropologie Antropologie doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D. Akademický rok: 2011/2012 Počet stran: 218 Klíčová slova: Barva vlasů, Brněnská růstová studie, dřeňový index, šířka dřeně, šířka vlasu, tělesné rozměry, typ dřeně, věkové změny, vlasy, zdravotně sociální informace

Bibliographic Entry Author: Bc. Pavlína Ingrová Faculty of Science, Masaryk University Department of Anthropology Title of Thesis: Relationships Between Body and Hair Growth from Birth to Adulthood Degree Programme: Field of Study: Supervisor: Anthropology Anthropology doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D. Academic Year: 2011/2012 Namber of Pages: 218 Keywords: Color of hair, Brno growth study, medullary index, width of medulla, width of hair, body size, types of hair, age changes, hair, health and social information

Abstrakt Cíle: Cílem práce bylo vyhodnocení věkových změn znaků sledovaných na vlasech: šířky vlasu, šířky dřeně (s nulovými i bez nulových hodnot), typu dřeně, barvy vlasů a dřeňového indexu (s nulovými i bez nulových hodnot). Dále měl být zjištěn vliv informací ze zdravotně sociálních dotazníků (např. kouření rodičů) na znaky sledované na vlasech. Měly být vyhodnoceny souvislosti růstu tělesných rozměrů s věkovými změnami znaků sledovaných na vlasech a dále závislosti jednotlivých sledovaných znaků na vlasech mezi sebou navzájem. Materiál: Byly použity vzorky vlasů, rozměry těla a zdravotně sociální dotazníky 100 jedinců (50 mužů a 50 žen) pocházející z longitudinální Brněnské růstové studie. Metody: Byly vytvořeny dočasné preparáty vzorků vlasů, které byly nasnímány. Šířka vlasu a šířka dřeně byla měřena v programu SigmaScan Pro 5. Z šířky vlasu a šířky dřeně byl vypočítán dřeňový index. Barva vlasů byla hodnocena pomocí barevného vzorníku CMYK Basic Uncoated. Také byl zaznamenáván typ dřeně. Výsledky: U znaků sledovaných na vlasech byly zaznamenány věkové změny od narození do 18 let. Šířka vlasu a šířka dřeně od narození do 18 let rostly. S přibývajícím věkem vlasy jedinců tmavly a obsahovaly lépe vyvinutou dřeň. Dřeňový index se měnil výrazněji po narození, v pozdějším věku se jeho hodnoty příliš nelišily. Byly zaznamenány statisticky významné souvislosti mezi sledovanými znaky vlasů a informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků, např. vlasy mužů, jejichž otec byl nekuřák, byly širší, než vlasy mužů, jejichž otec byl kuřák. V některých věkových kategoriích byly pozorovány statisticky významné závislosti sledovaných znaků vlasů na tělesných rozměrech (např. pozitivní korelace šířky vlasu a hmotnosti u mužů v 14,5 a 15,5 letech). Protože však většina výsledků nebyla statisticky významná, nebyla prokázána souvislost znaků sledovaných na vlasech s tělesnými rozměry. Statisticky významné závislosti byly pozorovány také mezi jednotlivými sledovanými znaky. Závěr: Protože se některé výsledky lišily od výsledků z odborných literatur, bylo by vhodné pokračovat ve výzkumu na jiném vzorku a s vyšším počtem jedinců.

Abstract Objectives: The aim of this study was to evaluate age changes of features observed on the hair: width of hair, width of medulla (with or without zero-zero values), type of medulla, hair color and medullary index (with or without zero-zero values). The influence of information from medical and social questionnaires (e.g. parental smoking) on the observed characteristics of the hair was also examined. Connection between body parameters growth and age changes of hair features were also evaluated as well as dependence of particular hair features on each other. Material: As material, samples of hair, body proportions and health and social questionnaires acquired from 100 individuals (50 males and 50 females) from Brno growth (longitudinal) study, were used. Methods: Temporary hair samples sections were created and were scanned. Width of hair and width of medulla were measured in SigmaScan Pro 5 program. The medullary index was calculated from this measuring (from width of medulla and width of hair). Hair color was assessed by use of the book of color samples CMYK Basic Uncoated. The type of medulla was recorded as well. Results: Age-related changes of measured hair features were observed from birth to 18 years. Width of hair and width of marrow increased from birth to 18 years. Hair became darker and contained better developed medulla with the increasing age. Medullary index changed significantly after birth but its values did not differ much afterwards. Statistically significant connections were registered between monitored characteristic of hair and information from health-social questionnaires, for example: The hair of men whose father was non-smoker was wider than hair of men whose father was smoker. Statistically significant connection between hair features and the body proportions was found in some age groups (positive correlation between width of hair and weight in men aged 14.5 and 15.5 years). Because most results were not statistically significant, connection between hair features and body dimensions was not proved. Statistically significant dependencies were also observed between the monitored features. Conclusion: Because some of the results were different from results found in specialized literature, it would be appropriate to continue with this research in other sample with higher number of individuals.

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé diplomové práce doc. RNDr. Miroslavu Králíkovi, Ph.D. za jeho ochotu, čas a užitečné rady. Poděkovat bych dále chtěla doc. MUDr. Marii Bouchalové, CSc. za to, že pod jejím vedením vznikla Brněnská růstová (longitudinální) studie, neboť bez této studie by nebylo možné vypracování této práce. Dále bych chtěla také poděkovat Výzkumnému pracovišti preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a také Mgr. Martinu Čutovi, Ph.D. za poskytnutí vzorků vlasů, zdravotně sociálních dotazníků a výsledků z měření tělesných rozměrů pocházejících z Brněnské růstové (longitudinální) studie. Mé poděkování také patří Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a RNDr. Petře Urbanové, Ph.D. za umožnění zpracování vzorků vlasů v Laboratoři morfologie a forenzní antropologie. Poděkovat bych chtěla také studentkám antropologie: Bc. Marii Jandové za poskytnutí informací ze zdravotně sociálních dotazníků a Bc. Nikol Pavlasové za poskytnutí záznamů o barvě vlasů a typu dřeně 30 jedinců. Mé poděkování také patří mé rodině a přátelům, kteří mě během mého studia podporovali.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím literatury uvedené v seznamu literatury. Brno 18. 5. 2012.. Pavlína Ingrová

Obsah 1. Úvod... 13 2. Cíle práce... 14 3. Faktory ovlivňující růst a parametry vlasů... 15 3.1. Faktory ovlivňující rychlost růstu vlasů... 15 3.2. Faktory ovlivňující patologický růst vlasů... 17 3.2.1. Faktory ovlivňující vznik hypertrichóz... 18 3.2.2. Faktory ovlivňující vznik alopecií... 20 3.3. Faktory ovlivňující znaky sledované na vlasech... 23 3.3.1. Šířka vlasu... 24 3.3.2. Šířka dřeně... 27 3.3.3. Typ dřeně... 28 3.3.4. Barva vlasu... 29 4. Praktická část... 35 4.1. Materiál... 35 4.1.1. Materiál zdravotně sociální dotazníky... 36 4.1.2. Materiál antropometrická měření... 38 4.1.3. Materiál vzorky vlasů... 38 4.2. Metody... 40 4.2.1. Příprava dočasných preparátů... 40 4.2.2. Mikroskopování a snímání vzorků... 41 4.2.3. Určení barvy... 42 4.2.4. Typ dřeně... 43 4.2.5. Měření snímků... 45 4.2.5.1. Měření snímků šířka vlasu... 45 4.2.5.2. Měření snímků šířka dřeně... 46 4.2.6. Dřeňový index... 47 4.2.7. Zdravotně sociální dotazníky o rodině dítěte... 48 4.2.7.1. Počet osob v domě nebo bytě... 48 4.2.7.2. Plocha bytu... 49 4.2.7.3. Kouření rodičů... 49 4.2.7.4. Pití alkoholu u rodičů... 49 4.2.7.5. Vzdělání rodičů... 50 9

4.2.7.6. Onemocnění rodičů... 50 4.2.7.7. Chtěnost a plánovanost dítěte... 51 4.2.7.8. Počet sourozenců... 51 4.2.7.9. Pořadí dítěte... 51 4.2.7.10. Délka kojení... 51 4.2.8. Antropometrická měření... 52 4.2.9. Grafy a statistické testy... 52 4.2.9.1. Grafy... 53 4.2.9.1.1. Věkové změny... 53 4.2.9.1.2. Souvislost informací ze zdravotně sociálních dotazníků se znaky sledovanými na vlasech... 54 4.2.9.1.3. Korelace sledovaných znaků vlasů mezi sebou... 56 4.2.9.1.4. Závislost sledovaných znaků na tělesných rozměrech... 57 4.2.9.2. Statistické testy... 58 4.2.10. Kontrolní mikroskopování... 59 4.2.10.1. Kontrolní mikroskopování šířka vlasu... 59 4.2.10.2. Kontrolní mikroskopování šířka dřeně... 61 4.2.11. Kontrolní měření... 61 4.2.11.1. Kontrolní měření šířka vlasu... 62 4.2.11.2. Kontrolní měření šířka dřeně... 62 4.3. Výsledky kontrolní mikroskopování... 63 4.4. Výsledky kontrolní měření... 64 4.5. Výsledky věkové změny šířky vlasu... 65 4.6. Výsledky věkové změny šířky dřeně... 68 4.7. Výsledky věkové změny barvy vlasů... 72 4.8. Výsledky věkové změny typu dřeně... 76 4.9. Výsledky věkové změny dřeňového indexu... 79 4.10. Výsledky Gompertzovy křivky a polynomiální proložení 5. řádu... 84 4.11. Výsledky souvislost sledovaných znaků a informací ze zdravotně sociálních dotazníků... 87 4.11.1. Výsledky šířka vlasu a informace ze zdravotně sociálních dotazníků... 87 4.11.2. Výsledky šířka dřeně s nulovými hodnotami a zdravotně sociální dotazník... 90 4.11.3. Výsledky šířka dřeně bez nulových hodnot a zdravotně sociální dotazník... 93 4.11.4. Výsledky typ dřeně a zdravotně sociální dotazník... 96 4.11.5. Výsledky barva vlasů a zdravotně sociální dotazník... 98 10

4.11.6. Výsledky dřeňový index (s nulovými hodnotami) a zdravotně sociální dotazník...... 101 4.11.7. Výsledky dřeňový index (bez nulových hodnot) a zdravotně sociální dotazník 104 4.12. Výsledky sledované znaky vlasů s tělesnými rozměry... 109 4.12.1. Výsledky korelace šířky vlasu s tělesnými rozměry... 109 4.12.2. Výsledky korelace šířky vlasu s tělesnými rozměry Gompertzovy křivky... 116 4.12.3. Výsledky korelace šířky dřeně (s nulovými hodnotami) s tělesnými rozměry... 117 4.12.4. Výsledky korelace šířky dřeně (bez nulových hodnot) s tělesnými rozměry... 125 4.12.5. Výsledky korelace typu dřeně s tělesnými rozměry... 132 4.12.6. Výsledky korelace barvy (R+G+B) vlasů s tělesnými rozměry... 138 4.12.7. Výsledky korelace dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) s tělesnými rozměry... 144 4.12.8. Výsledky korelace dřeňového indexu (bez nulových hodnot) s tělesnými rozměry.... 152 4.13. Korelace sledovaných znaků vlasů mezi sebou... 159 4.14. Diskuze... 168 4.14.1. Věkové změny... 168 4.14.1.1. Šířka vlasu... 168 4.14.1.2. Šířka dřeně... 169 4.14.1.3. Typ dřeně... 171 4.14.1.4. Barva vlasů... 172 4.14.1.5. Dřeňový index... 173 4.14.2. Informace ze zdravotně sociálních dotazníků... 174 4.14.3. Tělesné rozměry... 175 4.14.3.1. Korelace šířky vlasu s tělesnými rozměry... 176 4.14.3.2. Korelace šířky dřeně s tělesnými rozměry... 177 4.14.3.3. Korelace typu dřeně s tělesnými rozměry... 177 4.14.3.4. Korelace barvy vlasů s tělesnými rozměry... 178 4.14.3.5. Korelace dřeňového indexu s tělesnými rozměry... 178 4.14.4. Korelace sledovaných znaků vlasů mezi sebou navzájem... 179 5. Souhrn... 181 6. Závěr... 189 7. O autorovi... 190 8. Slovník důležitých pojmů... 191 9. Rejstřík... 210 11

10. Seznam použitých zdrojů... 212 10.1. Knihy a články... 212 10.2. Internetové zdroje... 216 10.3. Osobní sdělení... 218 11. Seznam použitých programů... 218 12

1. Úvod Lidské vlasy se liší mezi populacemi, mezi jedinci v každé populaci, ale také u každého jedince. Lidské vlasy se ještě mění u každého jedince v průběhu jeho ontogenetického vývoje a jejich změny závisí také na řadě faktorů, které mohou být vrozené a získané. V této práci jsou uvedeny příklady faktorů, které mohou ovlivňovat růst vlasů, hustotu ovlasení, šířku vlasu, šířku dřeně, barvu vlasů a typ dřeně. Vliv některých faktorů, které mohou ovlivnit kvantitativní a kvalitativní znaky vlasů a také jejich věkové změny (od narození do 18 let) byly pozorovány v této diplomové práci. Jako materiál pro zjištění: věkových změn znaků sledovaných na vlasech, souvislostí růstu těla s věkovými změnami znaků sledovaných na vlasech, souvislostí mezi sledovanými znaky na vlasech mezi sebou navzájem a souvislostí mezi zdravotně sociálními faktory a znaky vlasů byly použity lidské vlasy, naměřené tělesné parametry a informace zdravotně sociálních dotazníků pocházející z Brněnské růstové studie. Tato studie založená na Katedře sociálního lékařství LF UJEP pod vedením Marie Bouchalové vznikla v roce 1961 a byla ukončena v roce 1980. Z této studie bylo vybráno 100 jedinců (50 mužů a 50 žen) u nichž byly zpracovány vzorky vlasů od narození do 18 let podle navržených metod, zjištěny různé tělesné rozměry jedinců od narození do 18 let a vybrány některé informace ze zdravotně sociálních dotazníků týkající se otce, matky, sourozenců i jedince samotného. Ze zpracovaných vzorků vlasů podle navržených metod byly zjištěny věkové změny (od narození do 18 let) znaků sledovaných na vlasech: šířky vlasu, šířky dřeně, typu dřeně, barvy vlasů a dřeňového indexu. Dále byla zjištěna souvislost těchto jednotlivých znaků mezi sebou navzájem. Bylo zjištěno, zda je nějaká souvislost mezi růstem tělesných parametrů jedinců s věkovými změnami sledovaných znaků. Také je v této práci popsáno, zda je souvislost mezi některými informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků a znaky, které byly sledovány na vlasech. 13

2. Cíle práce Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část by měla být vypracována metodou literární rešerše dle odborné literatury tak, jak vyplývá ze zadání práce. Cílem praktické části je navržení vhodných metod pro zpracování vzorků vlasů z Brněnské růstové studie. Poté budou zpracovány vzorky vlasů 70 jedinců (35 mužů a 35 žen). Dalším krokem bude navržení metod pro zpracování a vyhodnocení výsledků získaných ze zpracovaného materiálu. Dále budou zpracovány získané výsledky 100 jedinců 70 jedinců zpracovaných kvůli této diplomové práci a 30 jedinců zpracovaných kvůli bakalářským pracím (Ingrová 2010, Pavlasová 2010). Nakonec budou vyhodnoceny tyto výsledky: - věkové změny znaků sledovaných na vlasech: šířky vlasu, šířky dřeně (s nulovými i bez nulových hodnot), typu dřeně, barvy vlasů a dřeňového indexu (s nulovými i bez nulových hodnot). - souvislost mezi informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků a znaky sledovanými na vlasech. - souvislost růstu tělesných parametrů s věkovými změnami znaků sledovaných na vlasech. - souvislost jednotlivých sledovaných znaků na vlasech mezi sebou navzájem. 14

3. Faktory ovlivňující růst a parametry vlasů Faktorů, které ovlivňují růst vlasů, je celá řada. V této diplomové práci je uveden přehled nejčastějších faktorů ovlivňujících růst vlasů. Není totiž možno uvést přehled všech faktorů působících na růst vlasů, protože mnoho faktorů není doposud známo např. faktory ovlivňující diferenciaci buněk matrix, různé receptory, sídlo biologických hodin apod. (Finsterlová 2008, s. 474, Havlíčková 2002, s. 28). Jednotlivé faktory ovlivňující růst vlasů a sledované znaky na vlasech spolu mohou v různé míře souviset. Faktory, které ovlivňují znaky sledované na vlasech a růst vlasů, můžeme rozdělit do dvou skupin: a) primární faktory uplatňující se při vývoji vlasu (např. genetické faktory); b) sekundární faktory uplatňující se u vyvinutého vlasového stvolu (např. špatná péče o vlasy). 3.1. Faktory ovlivňující rychlost růstu vlasů Růst vlasů je závislý na správném vzniku folikulů v prenatálním období a na jejich správné funkci. Za fyziologických podmínek je růst vlasů ve smyslu rychlosti růstu ovlivněn různými faktory, z nichž známé jsou např. vlivy genetické, endokrinní, nutriční, věkové a další (Duggins, Trotter 1951, Rook 1965, Comaish 1971, Porter 1970 cit. Bartošová 1974, s. 367). Geny a endokrinní faktory genetické a endokrinní vlivy se podílejí na výměně vlasů (Bartošová 1974, s. 363) a hrají důležitou roli v růstu vlasů (Bartošová 1982, s. 54). Endokrinní faktory ovlivňují růst vlasů hlavně v období dospívání (Bartošová 1974, s. 363; Říhová 1951, s. 35). Například estrogeny, androgeny a adrenalin opožďují výpad vlasů v telogenní fázi. Lanugo a velusový vlas rostou nezávisle na steroidních hormonech. Vliv na růst vlasů by mohl mít i růstový hormon hypofýzy, protože např. při akromegalii dochází k nadměrnému růstu ochlupení na těle (Bartošová 1982, s. 55 56), proto by mohl působit i na rychlost růstu. Při nedostatku či fyziologických hodnotách inzulinu je inhibován růst folikulu, při suprafyziologických koncentracích inzulinu stimuluje inzulin růst (Havlíčková 2002, s. 31). 15

Růstové faktory, cytokiny, chemokiny, extracelulární matrixové molekuly, řada receptorů a další se podílejí na růstu folikulu a vlasu (Finsterlová 2008, s. 474). Například: - Fetální sérum má inhibiční vliv na růst folikulu, protože fetální sérum obsahuje inhibiční faktory, např. TGF β (Havlíčková 2002, s. 31). - IGF I a IGF II tyto růstové faktory mají stimulační účinek (Havlíčková 2002, s. 32). - Růstový faktor EGF a TGF α jejich působením dochází ke změnám syntézy DNA a morfologie vlasového folikulu, a to zejména ke zvýšené expanzi vysoce proliferativních buněk zevní vlasové pochvy na úkor buněk matrix (Havlíčková 2002, s. 32). - Interleukiny interleukiny IL 1α a IL 1β jsou inhibitory růstu vlasu (Havlíčková 2002, s. 32). - Tumor nekrotizujcí faktory TNF α je inhibitorem růstu vlasů (Havlíčková 2002, s. 32). - Glutamin stimuluje růst vlasů (Havlíčková 2002, s. 32). Nutriční faktory také mohou zpomalit či zrychlit růst vlasů. Patří sem například tyto faktory: - Glukóza stimuluje růst vlasů (Havlíčková 2002, s. 32). - Proteiny malnutrice zpomaluje růst vlasů (Sims 1967, 1968 cit. Luhanová 1980, s. 116) a také se tvoří menší počet méně hodnotnějších vlasů (Bartošová 1982, s. 58). - Podvýživa při krátkodobé podvýživě mohou vlasy přestat růst a při dlouhodobé může dojít až k totální alopecii (Bartošová 1982, s. 58). - Tuky a vitamíny také tuky a vitamíny jsou důležité pro růst vlasů (Bartošová 1982, s. 60). Metabolismus činnost metabolismu určuje rychlost růstu vlasů (Gawalowski 1955, s. 143). Například poruchy v metabolismu androgenů mohou mít vliv na růst vlasů, protože folikuly jsou velmi citlivé na hladinu androgenů (Bartošová 1982, s. 57). Věk vlasy prenatální a novorozenecké rostou kratší dobu, než vlasy v dalších věkových kategoriích (Pecoraro a kol. 1964 cit. Bartošová 1974, s. 365). Ve stáří rostou vlasy pomaleji (Bartošová 1987, s. 39). Pohlaví u žen je růst vlasů rychlejší než u mužů, ve stáří se rychlost růstu vyrovná a zpomalí (Bartošová 1982, s. 55). Inervace a vaskularizace Bartošová (1982, s. 52 54) uvádí, že řada klinických studií a experimentů vypovídá o inervaci a vaskularizaci protichůdně. Zatímco při 16

poškození inervace dochází např. k alopeciím a po zvýšené inervaci k rychlejšímu růstu vlasů, tak jiné studie ukazují, že se vlasový folikul např. v tkáňových kulturách dokáže vyvíjet i bez inervace. Inervace tak zřejmě nemá hlavní vliv na růst vlasů. Podobné výsledky jako u inervace byly získány i u vaskularizace, ale ani ta zřejmě nehraje hlavní roli v růstu vlasů. Světlo, teplo v malém rozsahu mají vliv na rychlost růstu lidských vlasů také světlo a teplo (Bartošová 1982, s. 62). Chemické látky například těžké kovy, chinin a další inhibují růst vlasů (Bartošová 1982, s. 63). Závažná onemocnění, horečnatá onemocnění, operace, léčba antimitotiky a cytostatiky, RTG záření mohou zpomalit růst vlasů (Bartošová 1964, s. 336 337; Finsterlová 2008, s. 474). Roční období názory na vliv ročního období na růst vlasů se různí. Například Malá (1981, s. 156) uvádí, že lidské vlasy rostou rychleji v létě a v zimě pomaleji. Michalíková (2002, s. 17) uvádí, že rychlost růstu vlasů ve kštici nevykazuje změny v průběhu ročních období. Michalíková (2002, s. 16 17) však také uvádí, že s ročním obdobím kolísá procento vlasů v telogenní fázi (nejvíce v září, nejméně v prosinci). Také podíl vlasů v anagenní fázi v průběhu roku kolísá. Nejvyšší podíl vlasů v anagenní fázi je v březnu a nejmenší v září. 3.2. Faktory ovlivňující patologický růst vlasů Růst vlasů může být ovlivněn dalšími faktory, které způsobují nadměrný růst vlasů (ve smyslu množství) či jejich vypadávání. Samotné působení těchto škodlivých faktorů závisí na jejich charakteru, intenzitě a délce působení. Avšak jak se na růstu vlasu projeví vliv těchto faktorů, závisí také na reakci samotného folikulu (Van Scott 1958 cit. Bartošová 1974, s. 367) a citlivosti každého jedince na dané faktory (Říhová 1951, s. 101). 17

3.2.1. Faktory ovlivňující vznik hypertrichóz S růstem vlasů souvisí nadměrný růst vlasů ve smyslu zvýšené distribuce (hypertrichózy). Hypertrichózy můžeme rozdělit na vrozené a získané (Bartošová 1987, s. 203; Šťáva 1982, s. 119). Získané hypertrichózy mohou vzniknout působením zevních a vnitřních faktorů (Říhová 1951, s. 88). U vrozených a získaných hypertrichóz se mohou uplatňovat různé faktory. Genetické faktory hypertrichózy jsou i vrozené, např. hypertrichosis lanuginosa congenita je dědičné autozomálně dominantní onemocnění. Vrozené hypertrichózy jsou také hypertrichosis pinae auris, hypertrichosis cubiti a další (Šťáva 1982, s. 127). Dalším autozomálně dominantním onemocněním je hypertrichosis universalis (Kulíková 2002, s. 124). Hormony např. nadprodukce androgenů vede k hypertrichóze (Bartošová 1982, s. 55; Finsterlová 2008, s. 475). S výskytem hypertrichózy souvisí fyziologické změny v životě ženy, které souvisí se změnou funkce endokrinních žláz těhotenství, klimakterium (Říhová 1951, s. 90, 98). Také při snížené i zvýšené funkci štítné žlázy se může vyskytovat hypertrichóza (Kulíková 2002, s. 126; Šťáva 1982, s. 124). Různé iritace pokožky mohou způsobit vznik hypertrichózy: - Vesicantia (látky, které způsobují vznik puchýřů; Vokurka, Hugo a kol. 2008, s. 1105), diferentní masti, depilační prostředky (Říhová 1951, s. 88) mohou způsobit výskyt hypertrichóz. - Obvazy sádrové a škrobové, pokud byly přiloženy po dlouhou dobu, mohou vést k hypertrichóze (Říhová 1951, s. 88). - Tření také dlouhodobé a opakované tření kůže či další iritace vedou ke vzniku hypertrichózy, např. nosiči, kteří nosí těžké náklady na jednom rameni na tomto rameni vznikne hypertrichóza (Kulíková 2002, s. 128). Také různá onemocnění, poranění či syndromy se mohou uplatňovat při vzniku hypertrichóz: - Vážná onemocnění hypertrichózy se vyskytují např. po encefalitidě a parotitidě (Šťáva 1982, s. 125) či u pacientů s chronickou venózní insuficiencí, zánětlivými dermatózami a další (Šťáva 1982, s. 120). - Nádorová onemocnění hypertrichózy se mohou objevit při nádorových onemocněních vaječníků, hypofýzy či kůry nadledvinek (Říhová 1951, s. 91), ale 18

také u metastazujících karcinomů vnitřních orgánů (Bartošová 1987, s. 204; Finsterlová 2008, s. 475) a leukémie (Kulíková 2002, s, 124). - Genodermatózy hypertrichóza může být doprovodným znakem u řady genodermatóz (např. porfyrie, mukopolysacharidózy a další; Kulíková 2002, s. 125). - Poranění po některých poraněních či popáleninách se objevují hypertrichózy (Říhová 1951, s. 89) a mohou se objevit také kolem jizev (Šťáva 1982, s. 128). - Očkování také po očkování byly někdy pozorovány hypertrichózy (Říhová 1951, s. 89) nebylo uvedeno kde, ale zřejmě v okolí očkování. - Syndromy hypertrichózy se vyskytují také u různých syndromů, což souvisí s jinými působícími faktory, např. Cushingův syndrom, kdy dochází k poruše pohlavních funkcí (Říhová 1951, s. 93). Také se hypertrichóza vyskytuje u těchto syndromů Hurlerův syndrom, epidermolysis bullosa, Edwardsův syndrom, Winchesterův syndrom a další (Šťáva 1982, s. 122 124). Hypertrichóza je doprovodným znakem také u fetálního alkoholového syndromu (Bartošová 1987, s. 204; Kulíková 2002, s. 126). Léčba hypertrichóza se může vyskytovat po léčbě některých patologických stavů např. hypotyreózy, hladovění (Finsterlová 2008, s. 475). Po požití některých látek může dojít ke vzniku hypertrichóz: - Léčiva hypertrichózy se mohou objevit po léčbě kortikosteroidy, minoxidilem, cyklosporinem (Finsterlová 2008, s. 475), psoraleny, streptomycinem, penicilaminem a další (Šťáva 1982, s. 126). - Výživa při malabsorpci (Bartošová 1987, s. 24; Šťáva 1982, s. 125) či při celiakálním onemocnění se může objevit hypertrichóza (Kulíková 2002, s. 126). - Minerální látky např. voda obsahující určité minerální látky způsobí poruchu žláz s vnitřní sekrecí, což se poté projeví hypertrichózou (Říhová 1951, s. 98). Faktory prostředí tedy vlivy z vnějšího prostředí mohou zapříčinit vznik hypetrichóz. Patří sem například: - Vlhké teplo (Říhová 1951, s. 88). - Záření po opakovaném působení horského slunce, Kromayerovy lampy či malých dávek RTG záření se mohou objevit hypertrichózy (Říhová 1951, s. 88). - Chemické látky působením některých chemických látek dochází k hypertrichóze (Šťáva 1982, s. 121) 19

Věk hypertrichózy, které jsou získané, se projeví až u pohlavně zralého jedince (Říhová 1951, s. 100). 3.2.2. Faktory ovlivňující vznik alopecií S růstem vlasů souvisí nejen jejich normální fyziologický výpad, ale také nadměrný výpad (alopecie). Tento výpad vlasů může být přechodný nebo trvalý. Hlavním důvodem pro výpad vlasů je porucha vlasotvorného ústrojí, která může být vrozená nebo získaná (Říhová 1951, s. 113). Faktory související s alopeciemi jsou genetické, imunologické, endokrinní, neurologické, infekční, metabolické a další (Bartošová 1987, s. 210 211): Genetika genetické mutace se uplatňují v řadě onemocnění. Vliv genetiky se uplatňuje při androgenní alopecii (Finsterlová 2008, s. 475), neboť je kromě přítomnosti testosteronu také geneticky podmíněna (Bartošová 1982, s. 70). Za vznikem alopecií může být také geneticky podmíněná porucha začleňování histidinu, tyrozinu a argininu. Jizevnaté alopecie jsou také geneticky podmíněné (Šťáva 1982, s. 87, 97). Genetické predispozice jsou přítomny také u alopecia areata (Havlíčková 2002, s. 52). Věk řada onemocnění se projevuje až v pozdějším věku dítěte, což by mohlo souviset s doznívajícím působením intrauterinních či endokrinních vlivů (Pecoraro a kol. 1968 cit. Bartošová 1974, s. 370). S přibývajícím věkem se také snižuje hustota folikulů (Havlíčková 2002, s. 62). Pohlaví alopecie, které souvisí s činností pohlavních žláz, se projevují pouze u žen (Říhová 1951, s. 165). Například telogenní efluvium se projevuje častěji u žen (Jírová 2002, s. 72). Hormony hypofunkce hypofýzy může způsobovat chronickou difuzní alopecii (Šťáva 1982, s. 83). Přítomnost androgenů souvisí s androgenní alopecií (Bartošová 1997, s. 207; Finsterlová 2008, s. 475). Při hyperfunkci či hypofunkci štítné žlázy může dojít k alopeciím (Bartošová 1982, s. 54; Říhová 1951, s. 118, 160, 163). Například androgenní alopecie je u mužů zapříčiněna přítomností testosteronu, jedna studie však ukázala stimulující vliv androgenů na růst vlasů. Při účinku kortizolu dochází k výpadu vlasů toto souvisí se stresovou situací (Bartošová 1982, s. 55 56). Také při změně funkce štítné žlázy ( vyčerpání štítné žlázy ) po porodu dochází u žen k alopeciím (Říhová 1951, s. 118 119) přibližně ve druhém až třetím měsíci po porodu (Bartošová 1987, s. 211). U žen se alopecie objevují při poruchách sekrece pohlavních žláz. Také na sekreci hormonů 20

hypofýzy a kůry nadledvinek závisí výskyt alopecií (Říhová 1951, s. 165 166). Také při hypoparatyreoidismu se mohou vyskytnout alopecie (Šťáva 1982, s. 84). Alergeny alergické reakce na alergeny mohou způsobit výpad vlasů (Penders 1968 cit. Bartošová 1974, s. 370) Různá onemocnění a syndromy mohou ovlivňovat vznik alopecií: - Onkologická onemocnění a s nimi spojená léčba (chemoterapeutika, ionizující záření způsobují anagenní efluvium), mohou způsobit alopecie např. chronickou difuzní alopecii (Finsterlová 2008, s. 475). Při nádorových procesích se může projevit jizevnatá alopecie (Arenbergerová 2002, s. 83). - Psychická onemocnění Psychická onemocnění mohou mít vliv na vznik alopecií (Říhová 1951, s. 180). U jedinců může být pozorováno vytrhávání vlasů (trichotillomania; Finsterlová 2008, s. 475). Existuje i řada psychosomatických teorií ovlivňujících vznik alopecia areata (Penders 1968 cit. Bartošová 1974, s. 370). - Neurogenní onemocnění při poruchách centrálního či periferního nervového systému byly pozorovány alopecie. Alopecie se objevovaly u epileptiků, melancholiků, u jedinců s progresivní paralýzou, u jedinců s poruchou periferního nervového systému způsobenou traumatem či zánětem a další (Říhová 1951, s. 180 181). Podle některých teorií je např. alopecia areata způsobena neurogenním onemocněním (Bartošová 1982, s. 81). - Infekční onemocnění po infekčních onemocněních může docházet k alopeciím. Mezi taková infekční onemocnění patří např. tyfus, chřipka, angína, puerperální horečka (Říhová 1951, s. 113), syfilis (Finsterlová 2008, s. 475). Také po infekčních onemocněních plísňových, mikrobiálních či virových může dojít k jizevnatým alopeciím (Šťáva 1982, s. 97). - Autoimunitní onemocnění při autoimunitních onemocněních může dojít k chronické difuzní alopecii (Finsterlová 2008, s. 475). V případě alopecia areata jde zřejmě zase o autoimunitní reakci na melanin (Bartošová 1982, s. 81). - Horečnatá onemocnění mohou způsobovat telogenní efluvium (Finsterlová 2008, s. 475). Alopecie se objevuje asi 2 4 měsíce po prodělání horečnatého onemocnění (Bartošová 1964, s. 336; Finsterlová 2008, s. 475). Alopecie se projevuje při několikadenní horečce, která byla vyšší než 39 C. Také horečnatý porod může u ženy způsobit alopecii (Říhová 1951, s. 113, 118). 21

- Kožní onemocnění například hluboké pyodermie, bakteriální infekce (syphilis, lepra, výjimečně tuberculosis cutis), virové infekce (herpes zoster, variola, varicella), lichen ruber planus, pemphigus, sclerodermia, névy, cysty, tumory a další (Jorda 1982, s. 191 229; Říhová 1951, s. 194 212) vedou k alopeciím. - Zánětlivé procesy mohou vézt k jizevnaté alopecii. Vlivem zánětlivých procesů může dojít také např. k anagennímu efluviu (Jírová 2002, s. 73). - Jaterní onemocnění při onemocnění jater, tedy např. při hepatitidách či cirhóze, dochází k alopecii (Šťáva 1982, s. 90). - Syndromy také u některých syndromů se vyskytují alopecie Sheehanův syndrom (souvisí s hypofunkcí štítné žlázy; Šťáva 1982, s. 83) U některých klinických syndromů se vyskytuje jizevnatá alopecie (Šťáva 1982, s. 98). Příklady některých dalších syndromů, u nichž se vyskytuje alopecie či hypotrichóza, jsou: progerie, Hallermanův Streiffův syndrom, EC syndrom, EEC syndrom, chrupavko vlasová hypoplazie (Šťáva 1982, s. 116 117), Downův syndrom a další (Havlíčková 2002, s. 52). - Anémie např. při anémiích po porodu může dojít ke vzniku alopecií (Bartošová 1987, s. 212). Poruchy metabolismu také některé poruchy metabolismu způsobují alopecii, např. poruchy metabolismu metioninu, poruchy metabolismu pirimidinu (Šťáva 1982, s. 87). K alopeciím dochází také při poruchách metabolismu železa, síry, zinku a mědi (Jírová 2002, s. 79 81). Požití toxických látek, léčiv či změny ve složení potravy mohou způsobit vznik alopecie: - Toxické látky na toxické látky, které kolují v těle, je velmi citlivá štítná žláza, což souvisí s tvorbou hormonů, které způsobí alopecie (Říhová 1951, s. 114). Například těžké kovy, thalium, chinin při intoxikaci mohou mít podobný vliv jako cytostatika (Ludwig 1961 cit. Bartošová 1964, s. 337). Užitím thalia vzniká thaliová alopecie. Z těžkých kovů do této skupiny patří hlavně arsen, rtuť, olovo (Říhová 1951, s. 173, 179). Také boritan sodný, kyselina boritá a další chemikálie mohou způsobit alopecii (Šťáva 1982, s. 90). - Složení potravy např. anorexie, nedostatek železa, zinku, mědi, vitaminů mohou způsobit např. chronickou difuzní alopecii (Finsterlová 2008, s. 475; Šťáva 1982, s. 86). Nedostatek proteinů může vést k alopecii (Šťáva 1982, s. 86). Také náhlé snížení příjmu potravy může vést k výpadu vlasů, např. k telogennímu efluviu (Šťáva 1982, s. 82). Vitamin A a jeho deriváty se mohou projevit alopecií (Jírová 22

2002, s. 75). Také nedostatek základních nenasycených mastných kyselin vede k prořídnutí vlasů (Bartošová 1987, s. 213). - Léčiva hormonální antikoncepce (Šťáva 1982, s. 84), chemoterapeutika, léčba interferonem (anagenní efluvium), další medikamenty např. terbinafin, sulfasalazin (chronická difuzní alopeciechyba! Záložka není definována.; Finsterlová 2008, s. 475) mohou vést ke vzniku alopecií. Difuzní alopecie mohou způsobit např. antimitotika, antikoagulační prostředky (heparin, heparinoidy). V případě anticholesterinemik a tyreostatik jsou vlasy velmi řídké (Šťáva 1982, s. 87 89). Stres stres může způsobit telogenní efluvium (Šťáva 1982, s. 82; Finsterlová 2008, s. 475). Mezi stresory může patřit např. nesnadný porod, chirurgické zákroky, krvácení, psychická zátěž a další stresové situace (Jírová 2002, s. 72; Šťáva 1982, s. 82). Sociální faktory na vzniku alopecií se mohou podílet i sociální faktory (Havlíčková 2002, s. 62). RTG záření po ozáření RTG zářením (epilační dávka) dochází přibližně po 14 dnech k alopecii (Říhová 1951, s. 180). Poškození spojená s úpravou vlasů mohou zapříčinit vznik alopecií: - Tah, tlak při dlouhodobém působení může tak a tlak způsobit alopecii (Finsterlová 2008, s. 477; Šťáva 1982, s. 94 95). - Fyzikální poškození při poškození může dojít k jizevnaté alopecii (Finsterlová 2008, s. 477). - Mechanické poškození mechanickým poškozením může dojít např. k jizevnaté alopeciichyba! Záložka není definována. (Finsterlová 2008, s. 477). - Chemické poškození například umývání vlasů prostředky, které obsahují přísady alkálií či amoniaku, může vést k alopecii (Říhová 1951, s. 128). 3.3. Faktory ovlivňující znaky sledované na vlasech Lidské vlasy a jejich parametry jsou ovlivněny řadou faktorů. V teoretické části této diplomové práce je tedy uveden přehled nejčastějších faktorů, které mohou ovlivňovat kvantitativní a kvalitativní znaky vlasů řešené v této práci. Těmito řešenými znaky byly: a) ze znaků kvantitativních šířka vlasu a šířka dřeně, 23

3.3.1. Šířka vlasu b) ze znaků kvalitativních barva vlasu, typ dřeně podle axiální struktury. Šířka vlasu může záviset na řadě faktorů. Genetické faktory šířka vlasu je podmíněna geneticky. Vlasy mohou být vrozeně jemnější či silnější (Obstová 2002, s. 35; Šťáva 1982, s. 143). Existují i vrozené abnormality, které se projeví na šířce vlasu (Obstová 2002, s. 35). Mezi vrozené abnormality tvaru vlasu, které se projeví na šířce vlasu, patří: - Pili torti dědičné autozomálně dominantní onemocnění (Obstová 2002, s. 38; Šťáva 1982, s. 144; Obr. 1.). Obr. 1. Pilus tortus (Obstová 2002, s. 35). - Monilethrix dědičné autozomálně dominantní onemocnění (Obstová 2002, s. 38; Šťáva 1982, s. 144; Obr. 2.). Obr. 2. Monilethrix (Obstová 2002, s. 35). - Pseudomonilethrix dědičná porucha vlasového stvolu určená autozomálně dominantním genem (Šťáva 1982, s. 147). Hormony například v období puberty se výrazně projevuje na šířce vlasů vliv pohlavních hormonů (Říhová 1951, s. 36). Poruchy metabolismu s poruchou metabolismu souvisí např. trichothiodystrophia, která se projevuje při dědičné autozomálně recesivní poruše metabolismu síry (Obstová 2002, s. 37) Věk šířka vlasu se mění s přibývajícím věkem. Do prvního roku jsou vlasy nejtenčí (Titlbachová 1967, s. 436) a v období puberty zase nejsilnější (Říhová 1951, s. 36). Šířka vlasu u mužů rostla od narození do 16 let se dvěma vrcholy růstu (od narození do 3 let a od 12 do 16 let), poté šířka vlasů mírně klesala. U žen se šířka vlasu měnila podobně jako u mužů. Rostla přibližně od narození do 16 let, poté se šířka vlasu mírně zmenšovala. U žen 24

byla pozorována také dvě výraznější (rychlejší) období růstu šířky vlasů a to od narození do 2 let a od 10 do 16 let (Ingrová 2010, s. 52 55). Také Trotter a Duggins (1948, s. 505) uvádějí, že šířka vlasu se zvětšuje nejrapidněji od narození do 3 let a od 3 let se šířka vlasu zvětšuje pomaleji. Pohlaví Titlbachová (1967, s. 436) uvádí, že šířka vlasu je větší u mužů (ø 69,17 µm) než u žen (ø 66,39 µm). Čihák (2004, s. 578) zase uvádí, že v oblasti týlu (kde jsou vlasy nejsilnější) mají širší vlasy ženy. Širší vlasy měli také muži v Longitudinální studii postnatálních změn lidských vlasů: metrické znaky (Ingrová 2010, s. 55). Lokalizace na hlavě šířka vlasu se může lišit podle umístění na hlavě (u každého jedince je tato míra odlišnosti jiná; Titlbachová 1967, s. 436). Proto by se měly vzorky vlasů odebírat z několika míst: týlu, temene a obou spánků (Titlbachová 1954, s. 55). Čihák (2004, s. 578) uvádí, že nejsilnější vlasy rostou v týlu. Pinkus (1927 cit. Trotter, Duggins 1948, s. 490) zase považuje vlasy rostoucí na vrcholu hlavy za jednotnější než na jiných oblastech hlavy. Typ vlasu někdy se stane, že se dítě ještě narodí s lanugem, které je velmi tenké. Lanugo je po první vlasové výměně nahrazeno vlasem velusovým, který je stále ještě tenký a už méně uniformní oproti lanugu (Bartošová 1982, s. 12; Bartošová 1987, s. 39, Říhová 1951, s. 30). Během druhé vlasové výměny je velusový vlas nahrazen za vlas intermediální, který je silnější než vlas velusový (Bartošová 1982, s. 12; Bartošová 1987, s. 39). V období puberty je vlas intermediální vyměněn za vlas terminální (Bartošová 1982, s. 12) a tyto vlasy jsou opět širší. Bartošová (1987, s. 39) uvádí, že při přechodu do období stáří jsou vlasy tenčí. Výška postavy, hmotnost a rozměry těla zhoršení poměru váhy k výšce těla vede k zúžení vlasů v průměru (Bradfield, Jelliffe 1974 cit Luhanová 1980, s. 116). Také vztah váhy a věku, dále tloušťka kožních řas či obvod končetin se projeví na šířce vlasu (Johnson, Latham 1976 cit. Luhanová 1980, s. 117). Tyto údaje souvisí s výživou. Vlasotvorná činnost zřejmě vlivem buď oslabené vlasotvorné činnosti nebo nadměrné keratinizace mohou vznikat bodákovité vlasy (Pinkus cit. Říhová 1951, s. 53; Pinkus 1910 cit. Šťáva 1982, s. 155). Onemocnění při různých onemocněních a syndromů se mohou objevit změny v šířce vlasu: - Syndromy také u některých syndromů se vyskytují změny v šířce vlasů (Obstová 2002, s. 37). Podle některých autorů nemusí být pili torti pouze vrozené, ale mohou se vyskytovat i u těchto syndromů: Menkesův syndrom, 25

Crandallův syndrom, Bjornstadův syndrom (Šťáva 1982, s. 149). Trichorrhexis invaginata je součástí Nethertonova syndromu, což je dědičné autozomálně recesivní onemocnění (Obstová 2002, s. 36; Šťáva 1982, s. 155). U řady syndromů rostou zase vlasy tenčí, např. u chrupavko vlasové hypoplazii, folikulární atrofotodermě a při Nethertonově syndromu se často vyskytují bambusovité vlasy (Šťáva 1982, s. 117). - Závažné nemoci závažné nemoci se mohou projevit na šířce vlasu (Sims 1967 cit. Šťáva 1982, s. 143), např. vzniká Pohlovo Pinkusovo zúžení (Obstová 2002, s. 41). - Zánětlivá onemocnění při zánětlivých jizvících procesech se mohou podle některých autorů objevit pili torti (Šťáva 1982, s. 149). - Chirurgické zákroky po chirurgických zákrocích může dojít k zúžení vlasu (Sims 1967 cit. Šťáva 1982, s. 143). Požívání určitých látek či jejich nedostatek se mohou projevit na šířce vlasu: - Nutriční faktor např. při podvýživě se může projevit Pohlovo Pinkusovo zúžení (Obstová 2002, s. 41). Sims (1968 cit. Luhanová 1980, s. 116) uvedl, že při podvýživě dochází k zužování vlasu a toto zúžení trvá ještě po skončení podvýživy. Také při hypovitaminóze vitaminu A rostou vlasy tenčí (Šťáva 1982, s. 89). - Užití léčiv při léčbě antimitotiky dochází k Pohlovo Pinkusovu zúžení (Obstová 2002, s. 41). Poškození tupým předmětem (sekera, obušek, kladivo a další) při poranění hlavy tupým předmětem může dojít k různému poškození vlasu roztřepení, vřetenovité rozšíření apod., což se projeví v šířce vlasu (Knobloch 1955, s. 50, Titlbachová 1967, s. 445). Péče o vlasy špatná péče o vlasy se může projevit změnou na vlasovém stvolu včetně změny šířky vlasu (Obstová 2002, s. 34). K poškození stvolu vlasu dochází česáním, vysoušením pomocí fénů, bělením, barvením, ondulací apod. (Peterka, Kocourek, Podzimek 1996, s. 16 17). Mezi poruchy tvaru vlasu způsobené špatnou péčí, které se projeví na jeho šířce, patří např. (Obstová 2002, s. 35; Šťáva 1982, s. 158 162): - Trichorrhexis nodosa (Obr. 3.); 26

- Trichoptilosis (Obr. 4.); Obr. 3. Trichorrhexis nodosa (Obstová 2002, s. 35). Obr. 4. Trichoptilosis (Obstová 2002, s. 35). - Pseudomonilethrix podle některých autorů jsou některé změny, pozorované u pseudomonilethrix, způsobeny mechanickým či chemickým poškozením (Obstová 2002, s. 39). Mikroorganismy také některé mikroorganismy mohou změnit šířku vlasu, např. piedra vytváří malé uzlíky na vlasech (Říhová 1951, s. 201). Vlhkost ve vlhkém prostředí dochází k nabobtnání vlasu a tím se zvětší jeho průměr (Peterka, Kocourek, Podzimek 1996, s. 23). K nabobtnání vlasu dochází také při tvorbě permanentních vln. Teplo při působení teplot nad 140 C dochází k vyklenutí kutikuly a zduření vlasu (Knobloch 1955, s. 51). Tafonomické změny u exhumovaných vlasů dochází k poruše kutikuly a kůry vlasu. Vlas má pak ze strany viditelná vykrojení (Titlbachová 1967, s. 448). Orientace vlasu rotace vlasu (u kratších vzorků) by mohla ovlivnit měření šířky vlasu, protože vlasy mohou být na svém průřezu kruhové, oválné, eliptické či ledvinovité (Titlbachová 1967, s. 434). 3.3.2. Šířka dřeně Na šířku dřeně mohou působit tyto faktory: Lokalizace vlasu na hlavě stejně jako se šířka vlasu liší podle umístění na hlavě, tak i šířka dřeně se liší v každém vlasu (Knobloch 1955, s. 46; Titlbachová 1967, s. 436). Šířka dřeně se může lišit nepatrně či výrazně nebo může být téměř uniformní (Titlbachová 1967, s. 436). Typ vlasu například u lanuga dřeň chybí (Říhová 1951, s. 18), u terminálních vlasů se nachází dřeň přerušovaná nebo celistvá (Bartošová 1982, s. 13). Z vlastního pozorování 27

byla většinou u lépe vytvořené dřeně šířka dřeně větší. Také protože je šířka vlasu závislá na šířce dřeně (Gawalowski 1955, s. 55), vlasy od lanuga po vlasy terminální jsou stále širší a širší (Bartošová 1982, s. 12 13), proto tedy v různých typech vlasů bude různě široká dřeň (ve vlasech terminálních by měla být dřeň nejširší). Věk šířka dřeně u mužů roste od narození do 18 let, přičemž byla zaznamenána dvě výraznější zvětšování šířky dřeně (od narození do 3 let, 10 18 let). U dívek bylo rozšiřování dřeně od narození do 18 let plynulejší, o něco výraznější bylo rozšiřování dřeně od narození do 10 let (Ingrová 2010). Pohlaví šířka dřeně je u mužů větší než u žen (Ingrová 2010, s. 60). Šířka vlasu šířka dřeně je závislá na šířce vlasu, tedy čím širší je vlas, tím širší může být dřeň (Duggins, Trotter 1950, s. 407; Gawalowski 1955, s. 55). Šířka dřeně však může být silná maximálně 1 / 3 celkové šířky vlasu (Knobloch 1955, s. 46; Titlbachová 1961, s. 91). U tenkých vlasů může dřeň úplně chybět (Titlbachová 1967, s. 440). Šířka dřeně může tedy záviset i na faktorech, které ovlivňují šířku vlasu. 3.3.3. Typ dřeně Typ dřeně může být ovlivněn různými faktory. Pohlaví Duggins a Trotter (1950, s. 404) uvádějí, že u mužů se vyskytuje přerušovaná a celistvá dřeň častěji než u žen. Také však zmiňují, že dřeň se dříve vyskytuje po narození u dívek. K vyrovnání přítomnosti dřeně dochází okolo 2 let života a až po 6. roce se u chlapců dřeň vyskytuje častěji než u dívek. Typ vlasu dřeň se nevyskytuje u lanuga (Říhová 1951, s. 18) a u dalších typů vlasů se vyskytuje dřeň ostrůvkovitá, přerušovaná či celistvá (Bartošová 1982, s. 13; Knobloch 1955, s. 46). Ve vyšším věku pak může dřeň i vymizet (Knobloch 1955, s. 46). Věk po narození se dřeň nevyskytuje a s přibývajícím věkem se postupně vyskytuje dřeň ostrůvkovitá, poté přerušovaná a celistvá. Nejčastěji se vyskytuje dřeň ostrůvkovitá (Duggins a Trotter 1950, s. 406 407). Pavlasová (2010, s. 49 50) uvádí podobné schéma výskytu typů dřeně (od chybějící přes ostrůvkovitou a přerušovanou až po celistvou) s tím rozdílem, že ostrůvkovitá dřeň se vyskytovala méně. Typy dřeně se však také vyskytovaly v různých kombinacích ve vyšších věkových kategoriích výskyt celistvé dřeně neznamenal, že se úplně vytratila dřeň přerušovaná a podobně. Knobloch (1955, s. 46) uvádí, že ve vyšším věku dochází k úbytku výskytu dřeně ve vlasech. 28

Šířka vlasu v tenkých vlasech dřeň buď úplně chybí, nebo je jen naznačena (Titlbachová 1967, s. 440), u širších vlasů se vyskytují další typy dřeně. 3.3.4. Barva vlasu Barva vlasů může být ovlivněna genetickými, hormonálními a nutričními vlivy, fyzikálními, chemickými a dalšími faktory (Jírová 2002, s. 45). Primárně se na barvě vlasu podílí geny (Jírová 2002, s. 45). Geneticky je ovlivněna syntéza melaninu z aminokyseliny tyrozinu (Peterka 1976, s. 18). Právě pigment melanin ovlivňuje barvu vlasu a patří mezi nejdůležitější faktory pro určení barvy vlasů (Bartošová 1982, s. 41; Bartošová 1987, s. 40 41). Na genech jsou závislé také rychlost a počátek šedivění, ale šedivění může souviset také s nějakým onemocněním či nervovým otřesem (McElwee 2001). Příklady některých genů, které ovlivňují barvu vlasů: - MC1R varianty tohoto genu jsou odpovědné za rutilní zbarvení vlasů (Rees, Flanagan 1999, Harding et al. 2000 cit. Mielke, Konigsberg, Relethford 2011, s. 310). - OCA2, SLC224A4, KITLG tyto geny jsou spojovány s variabilitou mezi hnědými a blonďatými vlasy (Sulem et al. 2007 cit. Mielke, Konigsberg, Relethford 2011, s. 310). Geny mají vliv nejen na typ vlasového pigmentu, ale také na kombinaci (či poměr) těchto jednotlivých typů vlasových pigmentů (eumelaninu a feomelaninu; McElwee 2001). Barva vlasu je ovlivněna také množstvím, velikostí, strukturou a distribucí pigmentu ve vlasovém stvolu (Bartošová 1982, s. 41; Bartošová 1987, s. 41). Barva vlasu je vrozená, existují však také geneticky podmíněné abnormality. Patří sem např.: - dědičná autozomálně dominantní onemocnění: pili anulati (Obstová 2002, s. 41; Obr. 5), albinismus (porucha pigmentogeneze; Jírová 2002, s. 48; Jorda 1982, s. 173), heterochromia (Jorda 1982, s. 179), piebaldismus (souvisí se změnami ve struktuře melanocytů; Jorda 1982, s. 166), Obr. 5 Pilus annulatus (Obstová 2002, s. 35). 29

- dědiční autozomálně recesivní onemocnění: albinismus (Jírová 2002, s. 48), - geneticky podmíněná onemocnění: canities praecox (Jorda 1982, s. 171). Hormony Hormony ovlivňují barvu vlasu (Jírová 2002, s. 45). Na tvorbě pigmentu se podílejí hormony hypofýzy, štítné žlázy, nadledvinek a hormony pohlavních žláz (Říhová 1951, s. 67). Například zvýšená hladina hormonů způsobuje zvýšenou hladinu melanocytů a tím tmavnutí vlasů (hlavně v období puberty), což souvisí také se změnou barvy vlasů s přibývajícím věkem jedinců (McElwee 2001, Říhová 1951, s. 67). Například šedivění se objevuje při hypertyreóze (Jírová 2002, s. 49 50). Také poruchy v produkci hormonů spojené s poruchami ovariálními či předčasné klimakterium vedou k předčasnému šedivění u žen (Říhová 1951, s. 78). Barvu vlasu ovlivňuje struktura vlasu přítomnost dřeně, povrch vlasu a kůra vlasu: - na zbarvení vlasu se podílí i dřeň vlasu (Knobloch 1955, s. 44). Dřeň je vyplněna vzduchem a právě větší obsah vzduchu ve dřeni způsobuje světlejší odstín (Gawalowski 1955, s. 35). - kůra vlasu na barvě vlasu se podílejí také vzduchové prostory v kůře vlasu (Knobloch 1955, s. 44). Například množením vzduchových bublin v kůře vlasu nabývá vlas světlejších odstínů (Tesař 1985, s. 764). Stříbřitý či šedivý vzhled (po zastavení tvorby pigmentu a velkém množství vzduchových bublin) je dán tím, že vzduchové bubliny dobře odrážejí světlo a způsobují tzv. totální reflex neboli odraz (Peterka 1976, s. 22). - povrch vlasu barvu ovlivní kvalita povrchu vlasu. Při zdrsnění povrchu vlasu (např. mechanickým poškozením) dojde k zesvětlení odstínu vlasu (Gawalowski 1955, s. 35). Věk s přibývajícím věkem jedince dochází ke změnám v barvě vlasů. Barva vlasu se mění s věkem jedince a to tak, že u většiny světlovlasých jedinců dochází ke ztmavování vlasů s přibývajícím věkem (Titlbachová 1950, s. 83 86, DokládalChyba! Záložka není definována. 1976, s. 96). Pavlasová (2010, s. 34 35) uvádí, že vlasy u chlapců od narození do 1 roku světlají a po 1. roce života tmavnou až do věku 8 let. Poté se barva až do 18 let příliš nemění. U dívek vlasy po narození nabývají světlejších odstínů a až do 2,5 let. Poté vlasy tmavnou přibližně do13 let a ve věku 13 18 let se již barva většinou nemění. Se stárnutím organismu souvisí šedivění vlasů (Jírová 2002, s. 48), a jak bylo uvedeno, je závislé na genetických faktorech. Počátek a rychlost šedivění se velmi liší jak mezi různými populacemi, tak v jedné populaci (McElwee 2001). 30

Pohlaví podle Pavlasové (2010, s. 40) mají světlejší vlasy od narození do 18 let ženy a muži tmavší. Výška těla, hmotnost a rozměry těla k předčasnému šedivění může dojít při poruchách růstu u dětí (Jorda 1982, s. 171). U mladších dětí (mladších věkových kategorií), které byly vyšší než jejich vrstevníci, se vyskytovaly spíše světlé odstíny vlasů. U starších dětí, které byly vyšší než jejich vrstevníci, pak převládaly zase vlasy tmavších odstínů. Tmavé odstíny vlasů byly častější také u starších dětí, které měly větší obvod hlavy a obvod hrudníku, než jejich vrstevníci (Matiegka 1927, s. 10). Umístění na hlavě barva vlasů není v celé kštici jednotná (Titlbachová 1961, s. 90) a liší tak podle umístění na hlavě. Tmavší vlasy rostou v týlu, světlejší vlasy zase na temeni a spáncích (Titlbachová 1950, s. 83). I přesto také v každé této části kštice rostou různě barevné vlasy (Říhová 1951, s. 70). Autoimunitní faktory autoimunitní poruchy jsou příčinou např. těchto případů depigmentace vlasů: vitiligo, Vogtův Koyanagiho syndrom (Jírová 2002, s. 47; Jorda 1982, s. 176). Poruchy metabolismu při některých metabolických poruchách dochází ke změně barvy vlasu. K těmto metabolickým poruchám patří: fenylketonurie, homocystinurie, aminoaciduerie (Jorda 1982, s. 182 183). Onemocnění a syndromy také v případě některých onemocnění může dojít ke změně tmavšího odstínu vlasu na světlejší (např. celiakální sprue; McElwee 2001). Poliosis se může vytvořit po zánětlivých procesech (kdy dojde k poruše melanocytů) nebo v průběhu některých chorob. Také při tuberózní skleróze se objevují hypopigmentovaná místa (Jírová 2002, s. 46 47). Canities praecox se vyskytuje např. u těchto syndromů: Böökův syndrom, Wernerův syndrom, Rothmundův Thomsonův syndrom (Jírová 2002, s. 48). Také při těžkých nemocích, duševních a nervových nemocích může dojít k předčasnému šedivění (Říhová 1951, s. 78). K předčasnému šedivění může dojít také u kardiovaskulárních chorob, progerie, anaemia perniciosa (Jorda 2002, s. 172). Částečný albinismus se vyskytuje u Chédiakův Higashiho syndromu (Jírová 2002, s. 50). Také při epilepsiích se mění barva vlasu (Říhová 1951, s. 70). U alopecia areata vyrůstají z alopetických ložišek bílé vlasy (Jorda 1982, s. 177). U světlovlasých jedinců byla pozorována větší nemocnost, co se týkalo infekčních onemocnění, více houževnatí byli jedinci tmavovlasí (Matiegka 1927, s. 10). 31

Barvu vlasu ovlivňují vnější vlivy prostředí. Avšak vliv vnějších faktorů prostředí se může projevit u každého jedince odlišně, což souvisí např. s hormony a genetickými dispozicemi (McElwee 2001). Mezi vnější vlivy prostředí patří například: - Světlo dopadající světlo se z 2 20% odrazí a 70 95% světla je pohlceno, což ovlivní vnímání barvy. Důležité jsou pak paprsky odražené od kůry vlasu a také od povrchu vlasu (Peterka 1976, s. 19). Rozdílné osvětlení je pak odpovědné za odlišné vnímání (či určení) lesku a barvy vlasu. - Prostředí na barvu má vliv také prostředí, ve kterém žijeme (bydlíme). Závisí to například na výskytu kyselin či zásaditých látek např. ve vzduchu či vodě. Kyseliny způsobují ztmavnutí a zásadité látky zesvětlení vlasů (McElwee 2001). Také například velké množství mědi ve vodě či reakce mědi a chloru v bazénech může způsobit zelené zbarvení vlasu (Goldschmidt 1979 cit. McElwee 2001, Goette 1978 cit. McElwee 2001; Knobloch 1953, s. 40). Při vyšší koncentraci železa ve vodě mohou světlejší vlasy ztmavnout (Platschek 1989 cit. McElwee 2001). Časté vystavení chloru způsobí zbělení vlasů. U pracujících v továrnách na kobalt či indigo bylo pozorováno modravé zbarvení (Jírová 2002, s. 50; Knobloch 1953, s. 40), v provozech s vyšší koncentrací kyseliny pikrové bylo pozorováno žluté zbarvení (Jírová 2002, s. 50). - UV záření působením UV záření dochází k zesvětlení odstínů vlasů (McElwee 2001; Titlbachová 1961, s. 90). - Nadměrné vystavení slunci, slané vodě apod. například při dlouhodobějšímu vystavení vlasů slunečnímu záření nebo mořské vodě může dojít k tzv. zvětrávání vlasů. Povrch vlasu je poškozený a drsný (McElwee 2001) a jak bylo uvedeno již výše, při poškozeném povrchu vlasu vypadá vlas světlejší (Gawalowski 1955, s. 35). - RTG záření po RTG záření se může vytvořit poliosis (Jírová 2002, s. 46) či může dojít k šedivění. Požívání či nepožívání určitých látek se může projevit na barvě vlasů: - Užívání léčiv po aplikaci či užívání některých léčiv může dojít k zesvětlení barvy vlasů (Jírová 2002, s. 48). Mezi tyto léky patří např. Cyklosporin A, Levodopa, léky na léčbu rakoviny (McElwee 2001), antimalarika, tetracyklin, heřmánek apod. (Jírová 2002, s. 48 50). Vlivem léčiv může dojít také k předčasnému šedivění (Jorda 1982, s. 171). 32

- Požití toxických látek také požití některých jedovatých látek (např. thallia) způsobí změnu barvy vlasu (McElwee 2001). - Nutriční faktory v případě malnutrice může dojít k zesvětlení vlasů. Často se malnutrice projeví na vlasech ve spojení s nějakým vážnějším onemocněním (McElwee 2001; Sims 1967, 1968 cit. Luhanová 1980, s. 116). Například při nedostatku proteinů (při dostatečném energetickém příjmu jen sacharidů), kdy se objevuje onemocnění kwashiorkor, dochází k zesvětlení vlasů až k bílé barvě (Bartošová 1982, s. 60; Sims 1967, 1968 cit. Luhanová 1980, s. 116). Při nedostatku kyseliny pantotenové nebo biotinu dochází k šedivění vlasů (Plat 1954, Jelliffe 1966 cit. Luhanová 1980, s. 116). K zesvětlení vlasů dochází také nedostatkem mědi a železa (Jorda 1982, s. 182). Kouření chronické kouření či dlouhodobé vystavení tabákovému kouři způsobí změnu barvy vlasu žluté odstíny u světlejších vlasů či dřívější zešedivění (Mosely 1996 cit. McElwee 2001). Mechanické poškození na barvě vlasu se podílí také různá mechanická poškození. Při poškození povrchu, kdy dojde například k rozdvojení, zdrsnění povrchu apod., dojde k zesvětlení (Gawalowski 1955, s. 35). Chemická poškození pomocí barviv či odbarvovačů můžeme dosáhnout chtěného odstínu vlasů. Do této skupiny patří (Peterka, Kocourek, Podzimek 1996, s. 67 79; McElwee 2001; Arenberger 2002, s, 166 168): - rostlinná barviva např. henna, indigo a chamommila; - trvalá oxidační barviva např. parafenylendiamin, diaminofenol (potřeba i peroxidu); - organická barviva (nepotřebují použití peroxidu) krátkodobá a polotrvalá; - kovová barviva aplikace rozpustných solí kovů; - oxidační prostředky (k odbarvení, užívá se např. peroxid vodíku). Teplo při vystavení vlasů vyšším teplotám (žehlení vlasů, žár a další) dochází k tepelnému poškození vlasu a změně barvy. Již při 140 C získává vlas nažloutlé zbarvení. Barva se postupně dále mění přes načervenalé zbarvení (asi při 200 C) až po černé zbarvení (asi při 300 C kdy dochází k zuhelnatění vlasu; Knobloch 1953, s. 47; Titlbachová 1967, s. 445). Mikroorganismy činnost některých mikroorganismů může způsobit změnu barvy vlasu, např. piedra (Jírová 2002, s. 50). 33

Tafonomické změny barva vlasu se mění také post mortem působením některých plísní či faktorů působících v hlíně. Vznikají pak rutilní odstíny vlasů (Knobloch 1953, s. 41). Titlbachová (1967, s. 448) však uvádí, že při vyšetření exhumovaných vlasů (různého stáří, pocházejících z různých lokalit) byly pozorovány odstíny, které odpovídaly přirozeným odstínům a že rutilní odstíny se objevovaly jen výjimečně. 34

4. Praktická část 4.1. Materiál Jako materiál posloužily v této diplomové práci vzorky vlasů a data ze zdravotně sociálních dotazníků a antropometrických měření pocházející z Brněnské růstové studie (někdy uváděna také jako Brněnská longitudinální studie). Brněnská růstová studie vznikla na základě doporučení světové organizace Centre International de I Enfance se sídlem v Paříži, která se zabývala longitudinálními studiemi somatického a psychického vývoje dětí (Blatný 2004, s. 6). V roce 1961 tak pod vedením Marie Bouchalové vznikla tato longitudinální studie (Bouchalová 1987, s. 20). Studie byla založena na Katedře sociálního lékařství LF UJEP (Bouchalová 1987, s. 20) a na výzkumu se podílel také Výzkumný ústav pediatrický v Brně (Blatný, Kebza 2011, s. 426). Brněnská růstová studie byla ukončena po 19 letech v roce 1980. Pomocí antropometrických měření, lékařských, psychologických a sociálních vyšetření (Bouchalová 1987, s. 22) byla studována především: nemocnost dětí, spotřeba zdravotnických služeb, sociální vývoj rodin včetně zdravotně sociálních charakteristik rodičů, stav domácnosti a plat rodičů, prenatální a natální období jedinců, růst a vývoj jedinců, kostní věk, výchovná praxe rodin, školní prospěch, mimoškolní aktivity a zájmy, profesionální orientace a další (Bouchalová 1987, s. 21). Jako výchozí počet jedinců, kteří byli zapojeni do studie, byl 555 z toho počtu bylo 278 chlapců a 277 dívek. Nábor jedinců do studie probíhal v průběhu tří let a to od července 1961 do června 1964. V průběhu této dlouhodobě trvající studie měl každý jedinec projít 38 prohlídkami v pravidelných intervalech (od 3 měsíců do 18 let) a v 39 termínech měl být každému jedinci ustřižen pramen vlasů a to také v pravidelných intervalech (od narození do 18 let). Avšak ne všech 555 jedinců dokončilo spolupráci na výzkumu s katedrou sociálního lékařství. Do konce výzkumu (tedy do 18 let) došlo 328 jedinců, což bylo 59,1%. Počet jedinců, kteří spolupráci ukončili před dovršením 18 let, byl 227, což bylo 40,9%. Mezi důvody pro ukončení účasti na Brněnské longitudinální studii patřilo např. odstěhování rodin mimo Brno, špatná spolupráce s rodiči, narušení rodinných poměrů, děti byly mimo péči rodiny, špatný zdravotní stav (BouchalováChyba! Záložka není definována. 1987, s. 25 26). 35

I přesto, že 328 jedinců setrvalo ve studii až do 18 let, ne všichni jedinci se zúčastnili všech 38 termínů prohlídek a 39 termínů pro ustřižení vlasů. Ve většině případů tak nebyly sady vzorků ustřižených pramenů vlasů, kterých mělo být 39, kompletní. Podobně tomu bylo i u záznamů z antropometrických měření, lékařských, psychologických a sociálních vyšetření. Jednou z příčin nekompletních sad vzorků vlasů a jednotlivých vyšetření bylo ukončení tohoto projektu. Brněnská růstová studie, jak již bylo uvedeno, byla ukončena po 19 letech. Tudíž děti, jejichž nábor proběhl v pozdějších letech, nebyly v posledních termínech prohlídek vyšetřeny (Blatný 2004, s. 6). Další příčinou bylo nedostavení se na vyšetření. Jak už bylo uvedeno, prohlídky a odstřihávání pramenů vlasů byly prováděny v pravidelných intervalech. U vyšetření bylo prohlídek 38, od 3 měsíců do 1 roku byly intervaly po 3 měsících (3, 6, 9, 12 měsíců) a od 1 roku probíhala vyšetření po půlročních intervalech až do 18 let (1; 1,5; 2; 2,5; 3; 3,5 atd.). Podobně tomu bylo i u termínů pro ustřižení pramenů vlasů. Termínů bylo 39 a probíhaly již od narození do 18 let. Do 1 roku byly intervaly po 3 měsících (při narození = 0, 3, 6, 9, 12 měsíců), po 1. roce byly intervaly až do 18 let po půl roce (Bouchalová 1987, s. 23). Tyto intervaly prohlídek proto vyžadovaly přesné termíny pro daná vyšetření. Kolem těchto termínů pak byly ještě stanoveny intervaly: termíny do 1 roku interval ± 7 dní, termíny od 1 roku do 18 let ± 14 dní. Dle získaných výsledků lze dodržování termínů považovat za uspokojující a lze tedy říci, že se jedinci dostavovali v daných intervalech. (Bouchalová 1987, s. 23) 4.1.1. Materiál zdravotně sociální dotazníky Zdravotně sociální dotazníky byly vyplněny zřejmě při některém z prvních termínů vyšetření. Dotazníky obsahovaly informace o domácnosti, otci, matce, sourozencích, příjmech rodičů, rozvodech, sňatcích, samotném dítěti a dalších situacích (např. úmrtí rodičů, rodiče ve výkonu trestu apod.; Obr. 6.), které mohly ovlivnit vývoj dítěte. Některé z uvedených informací byly v průběhu 18 ti letého výzkumu upravovány (změna bydliště počet sob v bytě či velikost bytu, plat rodičů, vzdělání rodičů atd.), jiné měněny nebyly (počet cigaret vykouřených za den, kvalita bytu vlhkost a světlost atd.) Většinou nebyly dotazníky úplně vyplněné a řada informací tak chyběla. 36

Obr. 6. Ukázka zdravotně sociálního dotazníku o rodině dítěte. 37

4.1.2. Materiál antropometrická měření Antropometrická měření probíhala v každém z vyšetřovacích termínů. Byla tedy měřena celá řada rozměrů lidského těla od jeho narození do 18 let. Mezi pravidelně měřené rozměry patřily např.: délka horní končetiny, délka dolní končetiny, jugopubická vzdálenost, výška symfýzy, akromion stylion, šířka ramen, transverzální průměr hrudníku bikristální šířka, obvod hlavy, délka hlavy, šířka hlavy, obvod hrudníku přes mesosternale, obvod paže, obvod předloktí, obvod stehna, obvod bérce, výška těla a výška těla vsedě. Zaznamenávána byla také hmotnost těla. 4.1.3. Materiál vzorky vlasů Vzorky vlasů byly stříhány ve formě pramenů vlasů, které byly různě silné (od několika vlasů u mladších věkových kategorií po silnější prameny u starších věkových kategorií) a různě dlouhé (nejčastěji okolo 3 4cm). Bouchalová v osobním sdělení uvedla, že prameny vlasů byly stříhány vyškoleným personálem, který se v průběhu longitudinální studie neměnil (Čuta 2010, osobní sdělení), tudíž bylo stříhání vlasů záležitostí stále stejných zaměstnanců. Jak již bylo uvedeno, vzorky vlasů byly ustřiženy v 39 termínech v pravidelných intervalech (Bouchalová 1987, s. 23): - od narození do 1 roku po 3 měsících (při narození a ve 3, 6, 9, 12 měsících); - od 1 roku do 18 let po 6 měsících (1; 1,5; 2; 2,5 atd.). V Brněnské růstové studii nebyly stříhány vlasy, které byly chemicky upraveny, tedy barveny či odbarveny. Ustřižené prameny vlasů byly zabaleny do průhledných balíčků, které byly připevněny (nejprve lepidlem, později nově upevněny pomocí svorek) k tvrdému podkladovému papíru (Obr. 7.). Bouchalová sdělila (Čuta 2010, osobní sdělení), že prameny vlasů byly stříhány pro longitudinální studii barvy vlasů u dětí od narození do 18 let, kterou se měl zabývat prof. MUDr. RNDr. Milan Dokládal, CSc.. Jak také Bouchalová uvedla, tato studie se údajně neuskutečnila a balíčky obsahující prameny vlasů tak nebyly nikdy dříve otevřeny (Čuta 2010, osobní sdělení). Údajně tak měly být balíčky s prameny vlasů poprvé otevřeny až v roce 2010 pro bakalářské práce (Ingrová 2010, Pavlasová 2010). Avšak v knize Human Growth and Physical Development (Dokládal 1976, s. 83 38

98) se však Dokládal zabýval barvou vlasů u dětí od narození do 18 let a nebylo uvedeno, odkud byl získán materiál pro tuto studii. Je tedy možné, že se jednalo o materiál pocházející z Brněnské růstové studie. Ale i kdyby se jednalo o materiál z Brněnské růstové studie, nemusely být balíčky se vzorky vlasů porušeny a barva určována bez otevření balíčků. Obr. 7. Ukázka ustřižených pramenů vlasů, které byly zabaleny v průhledných sáčcích a připevněny k podkladovému papíru od narození do 18 let. Jak již bylo uvedeno, ne u všech jedinců byly sady ustřižených pramenů vlasů kompletní, proto bylo potřeba vybrat ty jedince, jejichž sady ustřižených vlasů byly co nejkompletnější. Z původních 555 jedinců byli vybráni jedinci, u nichž chyběly vzorky vlasů u maximálně 4 věkových kategorií, z nichž bylo poté náhodně vybráno 70 jedinců. Z těchto 70 jedinců bylo vybráno 35 mužů a 35 žen. V mé bakalářské práci (Ingrová 2010) bylo vybráno náhodně 30 jedinců (15 mužů a 15 žen) z jedinců, u nichž chyběly vzorky vlasů u maximálně dvou věkových kategorií. 39

4.2. Metody V praktické části diplomové práce jsem se věnovala zpracování vzorků vlasů 70 jedinců (35 mužů a 35 žen) a poté vyhodnocení údajů, které byly získány po zpracování vzorků vlasů těchto jedinců. V praktické části byly také použity údaje ze zpracovaných vzorků vlasů 30 jedinců (15 mužů a 15 žen), kteří byli použiti již v bakalářských pracích: Longitudinální studie postnatálních změn lidských vlasů: Kvalitativní znaky (Pavlasová 2010) a Longitudinální studie postnatálních změn lidských vlasů: metrické znaky (Ingrová 2010). V praktické části bylo zpracováno 12 887 vzorků vlasů ze 70 jedinců. Na těchto vzorcích byla určena barva vlasu a typ dřeně podle axiální struktury. Na nasnímaných vzorcích byla měřena šířka vlasu a šířka dřeně. Z naměřených šířek vlasů a šířek dření byly vypočítány dřeňové indexy. Dále bylo provedeno kontrolní mikroskopování a kontrolní měření. V bakalářských pracích (Ingrová 2010, Pavlasová 2010) bylo zpracováno 1149 vzorků vlasů z 30 jedinců. V praktické části této diplomové práce byla použita barva, typ dřeně, šířka vlasu, šířka dřeně a dřeňový index těchto vzorků. V této práci byly tedy použity údaje z celkem 14036 zpracovaných vzorků vlasů 100 jedinců (50 mužů a 50 žen). 4.2.1. Příprava dočasných preparátů Mikroskopování a snímání vzorků vlasů vyžadovalo vytvoření dočasných preparátů. Jako médium byl při tvorbě trvalých preparátů použit glycerol. Dočasné preparáty obsahovaly 5 vlasů, které byly náhodně vybrány z balíčku, ve kterém byl uložen ustřižený pramen vlasů. Protože nikdy nebyl ustřihnut stejný pramen vlasů, mohlo se stát, že u některých věkových kategorií (nejčastěji u nejmladších věkových kategorií) se v balíčku nacházelo jen několik vlasů. Pokud tato situace nastala, byly pro zachování vlasů (např. pro kontrolní mikroskopování či budoucí výzkum) tvořeny dočasné preparáty, které mohly obsahovat i méně než 5 vlasů. Příprava dočasných preparátů a výběr vzorků vlasů 30 jedinců použitých v bakalářské práci Longitudinální studie postnatálních změn lidských vlasů: metrické 40

znaky, byla odlišná a je popsána v kapitole 4.2.1. Příprava dočasných preparátů (Ingrová 2010, s. 43) 4.2.2. Mikroskopování a snímání vzorků K mikroskopování byl použit mikroskop Nikon Eclipse 50i. Při mikroskopování byl u každého vlasu zapsán do tabulky typ dřeně a poté nalezen nejproximálnější úsek vlasu. Tento nejproximálnější úsek byl nasnímán pomocí digitální kamery Nikon DS Fi1, která je součástí mikroskopu a pomocí programu NIS Elements (Instruments Company, Nikon Corporation). Nasnímány byly všechny vzorky dočasných preparátů, tedy 5 vlasů z každé věkové kategorie (pokud ustřižený pramen obsahoval méně vlasů, tak bylo nasnímáno méně vlasů). Ke každému snímku bylo v programu NIS Elements (Instruments Company, Nikon Corporation) přidáno příslušné měřítko. Při zvětšení 400x bylo použito měřítko o 50µm (Obr. 8). Toto zvětšení a měřítko byly většinou použity u věkových kategorií do 1 roku, popřípadě mohly být použity u starších věkových kategorií, kdy byly vzorky vlasů velmi tenké. Při zvětšení 200x bylo použito měřítko o 100µm (Obr. 8.). Toto zvětšení a měřítko byly nejčastěji použity u věkových kategorií od 1,5 roku do 18 let, výjimečně také u věkových kategorií pod 1,5 rokem pokud byly vlasy širší. Poté byly tyto snímky vlasu opatřené měřítkem uloženy jako bitmapový obrázek JPG. Obr. 8. Ukázka 50µm a 100 µm měřítek u nasnímaných vzorků vlasů. 41

U zbylých 30 jedinců (použitých v bakalářské práci) probíhalo mikroskopování a snímání velmi podobně, mírně se lišilo jen užití měřítek. Odlišný byl výběr nasnímaného vlasu, neboť byl vybírán a nasnímán pouze 1 vlas z 5 10 náhodně vybraných vlasů (více Ingrová 2010, s. 43). 4.2.3. Určení barvy K určení barvy byl použit celý ustřižený pramen vlasů obsažený v balíčku. Barva pramene vlasu byla posuzována pomocí vzorníku CMYK Basic Uncoated (DTP STUDIO 2005), který obsahuje 1100 barev. Barevný vzorník CMYK Basic Uncoated (DTP STUDIO 2005) obsahuje kromě barevného modelu CMYK (zkratka z anglických názvů barev: Cyan, Magenta, Yellow a Black) také barevný model RGB (z anglických názvů barev Red, Green a Blue) a HTML kód (DTP s.r.o. 2010). Používány byly strany 1 5 tohoto vzorníku, neboť obsahovaly některé barvy, které byly totožné s barvami ustřižených pramenů vlasů (Obr. 9.). Obr. 9. Ukázka přední strany vzorníku CMYK Basic Uncoated (vlevo nahoře) a stránek 1 5 ze vzorníku CMYK Basic Uncoated (DTP STUDIO 2005). 42

Barva vlasu byla zapisována v podobě tří číselných hodnot RGB. Tyto tři číselné hodnoty byly zapsány do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007). Poté byly ve stejném programu vypočteny součty tří číselných hodnot RGB a součty zapsány do nové tabulky. Dále byly používány pouze součty číselných hodnot RGB. Barevná mohutnost se udává v procentech nebo jako počet bitů na barevnou komponentu, takže například pro 8 bitů je rozsah hodnot 0 255. Bílá barva pak má hodnoty R 255, G 255, B 255 (součet hodnot je 765) zatímco modrá má hodnoty R 0, G 0, B 255 (součet je 255). U součtu číselných hodnot RGB platí, že čím vyšší je součet hodnot, tím je výsledná barva světlejší (Wikipedie, otevřená encyklopedie 2012). U zbylých 30 jedinců byla barva také určena pomocí barevného vzorníku CMYK Basic Uncoated (DTP STUDIO 2005), použity však byly jen strany 3 5. Dále byl také využit barevný model RGB a vypočítán součet tří číselných hodnot (více Pavlasová 2010, s. 32). Je třeba také dodat, že přestože je v této práci uváděna všude barva vlasů, nebude se zde jednat o jednotlivé barvy vlasů, které budou jedinci mít, ale bude se v této práci mluvit o tom, zda jsou vlasy tmavé či světlé. To je dáno tím, že součet RGB nám ukazuje světlost a tmavost vlasů. 4.2.4. Typ dřeně Dřeň se v lidských vlasech vyskytuje v několika podobách (Obr. 10.): 1. chybějící dřeň; 2. ostrůvkovitá (vzdálenosti jednotlivých ostrůvků dřeně jsou daleko od sebe, přerušovaná místa jsou delší než ostrůvky dřeně); 3. přerušovaná (úseky dřeně jsou větší než přerušená místa); 4. celistvá (dřeň není v celém svém průběhu přerušena); (Gawalowski 1955, s. 54 55; Titlbachová 1961, s. 91). 43

Typ dřeně byl v této diplomové práci hodnocen podle výše uvedeného rozdělení. Každému typu dřeně bylo přiřazeno číslo, které pak bylo zapsáno do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007). Čísla pro typy dření byla následující: - chybějící = 0; - ostrůvkovitá = 1; - přerušovaná = 2; - celistvá = 3. a) b) c) d) Obr. 10. Typy dřeně: a) chybějící, b) ostrůvkovitá, c) přerušovaná, c) celistvá. Stejným způsobem byl hodnocen typ dřeně u 30 jedinců použitých v bakalářské práci Longitudinální studie postnatálních změn lidských vlasů: Kvalitativní znaky (Pavlasová 2010, s. 30). 44

4.2.5. Měření snímků 4.2.5.1. Měření snímků šířka vlasu Šířka vlasu byla měřena v programu SigmaScan Pro 5 (SPSS Inc. 1999). Šířka vlasu byla změřena na všech vzorcích vlasů dočasných preparátů. Měření šířky vlasu bylo provedeno na nasnímaném úseku vlasu, tedy na délce od 323 µm do 509 µm v závislosti na orientaci vlasu na snímku (na snímcích s měřítkem 100 µm). Na snímcích s měřítkem 50 µm se délka vlasu, na kterém byla měřena šířka vlasu, pohybovala přibližně od 150 µm do 270 µm. Šířka vlasu byla měřena vždy na 5 místech kolmo k délce vlasu přibližně ve stejných vzdálenostech (Obr. 11.). Těchto 5 měření bylo zapsáno v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007) do tabulky. Poté bylo těchto 5 hodnot zprůměrováno a zapsáno do nové tabulky ve stejném programu. Protože bylo měřeno z každé věkové kategorie 5 vzorků vlasů (nebo méně, v závislosti na počtu vlasů v prameni vlasů), byly poté vypočteny také průměry ze zprůměrovaných hodnot 5 vzorků vlasů. Byly zaznamenány maximální a minimální hodnoty a dále byly vypočteny směrodatné odchylky a medián. Obr. 11. Ukázka měření šířky vlasu na 5 místech kolmo k délce vlasu. Stejným způsobem byla měřena šířka vlasu u 30 jedinců, lišilo se pouze, že byla měřena šířka pouze na jednom vlasu (Ingrová 2010, s. 44). 45

4.2.5.2. Měření snímků šířka dřeně Šířka dřeně byla stejně jako šířka vlasu měřena v programu SigmaScan Pro 5 (SPSS Inc. 1999) z nasnímaných úseků vzorků vlasů. Dřeň byla měřena na úsecích vlasů dlouhých od 323 µm do 509 µm (v závislosti na orientaci vlasu) u snímků s měřítkem 100 µm a na úsecích dlouhých od 150 µm do 270 µm (v závislosti na orientaci vlasu) u snímků s měřítkem 50 µm. Šířka dřeně byla měřena na 5 místech kolmo k délce vlasu (Obr. 12), pokud to typ dřeně umožňoval. Pokud byla dřeň například ostrůvkovitá, nebylo možno dřeň na 5 místech změřit. V takovém případě byla šířka dřeně měřena na co nejvíce možném počtu míst. Protože je průběh dřeně ve vlasu velmi variabilní, byla šířka dřeně měřena na nejširších místech. Naměřené hodnoty byly zapsány do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007) a poté zprůměrovány. Protože byla dřeň měřena až v 5 vzorcích vlasů (pokud byla dřeň chybějící, nebyla šířka dřeně měřena), byly zprůměrované hodnoty jednotlivých vzorků vzájemně zprůměrovány. Zprůměrovány byly vzorky dřeně s nulovými hodnotami a poté také bez nulových hodnot. Tyto získané hodnoty byly zapsány ve stejném programu do nových tabulek, dále byly vypočteny směrodatné odchylky a medián. Také byly zjištěny maximální a minimální hodnoty. Šířka dřeně u 30 jedinců byla měřena stejně, rozdíl byl v měření, kdy byla měřena šířka pouze jednoho vybraného vlasu (Ingrová 2010, s. 44). a) b) Obr. 12 Ukázka měření šířky dřeně: a) celistvá dřeň s 5 měřeními, b) ostrůvkovitá dřeň se 4 měřeními. 46

4.2.6. Dřeňový index Obr. 13): Dřeňový index se vypočítá podle vzorce (Bergen County Technical Schools 2003; Protože byly v této práci použity zprůměrované hodnoty šířek vlasu a dřeně a protože nebylo uvedeno, zda se mají použít maximální hodnoty šířky dřeně, byl původní vzorec pro výpočet dřeňového indexu upraven na zprůměrované hodnoty takto: Obr. 13 Ukázka původních rozměrů pro výpočet dřeňového indexu: a) červeně průměr vlasu, b) červeně průměr dřeně (Vivantis a.s. 2012). Hodnoty dosazované za průměrnou šířku dřeně a průměrnou šířku vlasu byly v µm. Tímto vzorcem byly vypočítány průměrné hodnoty dřeňového indexu (bez jednotky), které byly zapsány do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007). Protože byl vypočítán dřeňový index pro 5 vzorků vlasů z každé věkové kategorie (při méně vlasech v balíčku mohlo být změřeno méně vlasů a tím vypočteno méně dřeňových indexů pro danou věkovou kategorii), byly pak tyto dřeňové indexy zprůměrovány (i s nulovými hodnotami) a zapsány do tabulky nové opět v programu Microsoft Excel 47

(Microsoft Corporation 2007). Ve stejném programu pak byly do nové tabulky zapsány ještě zprůměrované dřeňové indexy bez nulových hodnot. Podle stejného vzorce byly počítány také dřeňové indexy pro 30 jedinců (více v Ingrová 2010, s. 45). 4.2.7. Zdravotně sociální dotazníky o rodině dítěte V této diplomové práci byly také použity údaje ze zdravotně sociálních dotazníků o rodině dítěte. Byly vypisovány údaje ze zdravotně sociálních dotazníků pro všech 100 jedinců. Získané údaje byly zapsány do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007). Část zdravotně sociálních dotazníků zpracovávala studentka Bc. Marie Jandová. Z dotazníků byly vypisovány tyto údaje: počet osob v domě nebo bytě, plocha bytu, kouření rodičů, pití alkoholu u rodičů, vzdělání rodičů, onemocnění rodičů, počet sourozenců, chtěnost a plánovanost dítěte, pořadí dítěte a délka kojení. 4.2.7.1. Počet osob v domě nebo bytě Do tabulky (vytvořené v programu Microsoft Excel, Microsoft Corporation 2007) byl vypisován počet osob žijících společně v jedné domácnosti (bytě či domu). Do tabulky byl počet členů žijících společně v jednom domě či bytě rozdělen do dvou skupin: - 1 4 osoby žijící v bytě či domě; - 5 a více osob žijících v bytě či domě. V rodinách dítěte však v průběhu 18 let (kdy výzkum jedince probíhal) docházelo ke stěhováním od rodiny do vlastních bytů, úmrtí straších členů rodiny apod.. Proto byly do dotazníků zapisovány také změny v počtu osob v domě či bytě společně s věkem dítěte, kdy k této události došlo. Většinou však tyto informace nebyly uvedeny. Pokud byly uvedeny informace o stěhování, tak nebylo doplněno, zda se stěhování týkalo všech členů rodiny, kdy k tomu došlo a podobně. Proto se v této práci pracovalo pouze s prvotním uvedením počtu osob žijících v bytě či domě. Pokud nebyl počet osob žijících v bytě či domě uveden, bylo v tabulce ponecháno prázdné místo. 48

4.2.7.2. Plocha bytu Plocha bytu byla zapisována v m 2 do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007). V tabulce byla plocha bytu rozdělena do dvou skupin: - plocha po či do 50 m 2 ; - plocha nad 50 m 2. Protože v průběhu výzkumu daných jedinců docházelo ke stěhování do jiných obytných prostor, pracovalo se v této diplomové práci pouze s původním uvedením plochy obytných prostorů, neboť v případě dalších stěhování nebyla např. uvedena nová plocha. Pokud nebyla plocha obytných prostor vůbec uvedena, bylo v tabulce ponecháno prázdné políčko. 4.2.7.3. Kouření rodičů Dalším vypisovaným údajem ze zdravotně sociálních dotazníků bylo, zda byli rodiče kuřáci. Do tabulky (vytvořené v programu Microsoft Excel, Microsoft Corporation 2007) bylo pro každého rodiče zvlášť vypsáno, zda se jednalo o kuřáka či nekuřáka: - kuřák/kuřačka = ano; - nekuřák/nekuřačka = ne. Poté bylo ještě zapsáno do tabulky pro oba rodiče společně, pokud: - oba rodiče byli nekuřáci = žádný; - jen jeden z rodičů byl kuřák = jeden; - oba rodiče byli kuřáci = oba. Opět se zřejmě jednalo o záznamy z doby, kdy byl dotazník vyplněn. Tedy pokud někdo s kouřením přestal nebo naopak kouřit začal, nebyla tato změna v dotaznících uvedena. Pokud nebyla informace o kouření v dotazníku uvedena, bylo v tabulce ponecháno prázdné místo. 4.2.7.4. Pití alkoholu u rodičů Pití alkoholu bylo pro oba rodiče, matku i otce, rozděleno do skupin podle toho, jak často pili alkohol, což bylo poté zapsáno do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007). Rozdělení proběhlo následovně pro každého rodiče zvlášť do 4 skupin: - abstinent/abstinentka; - příležitostně; - pravidelně; 49

- alkoholik/alkoholička. Pro oba rodiče dohromady pak bylo do tabulky ještě zapsáno, když: - ani jeden z rodičů nepil alkohol = žádný; - pouze jeden z rodičů pil alkohol (bylo jedno v jaké míře) = jeden; - oba rodiče pili alkohol (bylo jedno v jaké míře) = oba. Také v této části dotazníku nebyly uváděny změny v míře požívání alkoholu po jeho vyplnění. Pokud nebyly opět uvedeny informace o pití alkoholu, bylo v tabulce ponecháno prázdné místo. 4.2.7.5. Vzdělání rodičů Dalším údajem vypisovaným ze zdravotně sociálních dotazníků do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007) bylo vzdělání rodičů. Rozdělení do skupin proběhlo podle dosaženého (ukončeného) vzdělání. Vzdělání bylo rozděleno pro každého rodiče zvlášť do 5 stupňů: - základní škola; - střední odborná škola (učňovská škola); - střední škola (s maturitou); - vyšší odborná škola; - vysoká škola. Započaté studium na další škole, které nebylo dokončeno, nebylo započítáno. Pracovalo se vždy s ukončeným nejvyšším stupněm vzdělání. Pokud nebylo vzdělání uvedeno, nebylo do tabulky zapsáno nic. 4.2.7.6. Onemocnění rodičů Onemocnění bylo pro každého rodiče zvlášť zapsáno do tabulky vytvořené v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007). Pokud rodiče netrpěli nějakým onemocněním, bylo do tabulky zapsáno: ne. Pokud rodiče nějakým onemocněním trpěli, bylo do tabulky vepsáno: ano. Pro oba rodiče pak bylo do tabulky ještě zapsáno, pokud: - ani jeden z rodičů neprodělal závažnější onemocnění = žádný; - jeden z rodičů prodělal závažnější onemocnění = jeden; - oba z rodičů prodělali závažnější onemocnění = oba. 50

Do kategorie onemocnění byla však zařazena jen některá onemocnění. Do této kategorie byly zařazeny například: chronické nemoci (př. nervové potíže, výrostky na páteři revmatického původu), vážné tělesné vady (př. vrozená luxace, kyfoskolióza), vážné úrazy (př. proražená lebka, fraktura pánve), vážná onemocnění (př. černý kašel, žloutenka), častá a vracející se onemocnění (př. zánět dělohy, zánět vaječníků) a podobně. Pokud nebylo onemocnění rodičů uvedeno, bylo v tabulce ponecháno prázdní místo. 4.2.7.7. Chtěnost a plánovanost dítěte Do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007) bylo také zaznamenáno, zda bylo dítě chtěné a plánované. Pro děti chtěné bylo zapsáno do tabulky: chtěné, pro děti nechtěné bylo do tabulky zaznamenáno: nechtěné. Pokud nebyl v dotazníku o chtěnosti a plánovanosti dítěte záznam, nebylo do tabulky nic zapsáno. 4.2.7.8. Počet sourozenců Počet sourozenců byl zapsán do tabulky vytvořené v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007). Rozdělení počtu sourozenců (nehledě na to, kdy se další sourozenci narodili) proběhlo do tří skupin: - jedinec neměl žádného sourozence = 0; - jedinec měl jednoho sourozence = 1; - jedinec měl více než jednoho sourozence = 2 a více. 4.2.7.9. Pořadí dítěte Dalším vypisovaným údajem bylo pořadí dítěte, ve kterém se jedinec narodil. Pořadí dítěte bylo rozděleno do tří skupin: - prvorozený = 1; - druhorozený = 2; - pokud se narodil po více starších sourozencích = 3 a více. To bylo poté zapsáno do tabulky (v Microsoft Excel, Microsoft Corporation 2007). 4.2.7.10. Délka kojení Délka kojení (tedy doba, kdy nebylo dítě dokrmováno jinou stravou než mateřským mlékem) byla zapisována do tabulky vytvořené v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007). Délka kojení byla rozdělena do dvou skupin: 51

- 0 10 týdnů; - 10 týdnů a více. Pokud nebyla délka kojení uvedena, bylo v tabulce ponecháno prázdné místo. 4.2.8. Antropometrická měření Z antropometrických měření byly do této práce vybrány tyto rozměry: délka horní končetiny, délka dolní končetiny, jugopubická vzdálenost, výška symfýzy, akromion stylion, šířka ramen, transverzální průměr hrudníku bikristální šířka, obvod hlavy, délka hlavy, šířka hlavy, obvod hrudníku přes mesosternale, obvod paže, obvod předloktí, obvod stehna, obvod bérce, výška těla a výška těla vsedě. Použita byla také hmotnost těla. 4.2.9. Grafy a statistické testy Pro zobrazení výsledků ve formě grafů byly použity programy Statistica Cz 10 (StatSoft, Inc. 2011), PAST 2.14. (Hammer&Harper) a matematický software R 2.11.0 (The R Foundation for Statistical Computing, 2010; Kahm et al. 2010, s. 1 21). Všechny vytvořené grafy a tabulky budou uvedeny v doplňujících materiálech v elektronické podobě, protože nejsou nezbytné pro pochopení získaných výsledků. Některé grafy a tabulky jsou pro ukázku umístěny přímo v této diplomové práci. Pro statistické testy byl použit program Statistica Cz 10 (StatSoft, Inc. 2011). Na několika náhodných vzorcích pro šířku vlasu, šířku dřeně, typ dřeně, barvu vlasů a dřeňový index byla vyzkoušena různá proložení: lineární, polynomiální (kvadratické, kubické, 4. a 5. řádu). Po porovnání reziduí, která byla získána v programu PAST 2.14. (Hammer&Harper), bylo zjištěno, že věkovým změnám šířky vlasu, šířky dřeně, typu dřeně, barvy vlasů a dřeňového indexu nejvíce odpovídalo polynomiální proložení 5. řádu. Proto byla v grafech používána polynomiální proložení 5. řádu. 52

4.2.9.1. Grafy 4.2.9.1.1. Věkové změny Pro věkové změny byly v těchto programech vytvořeny tyto grafy: - v programu Statistica Cz 10 (StatSoft, Inc. 2011): - bodové grafy s polynomiálním proložením 5. řádu; - krabicové grafy (Obr. 14.); - grafy s polynomiálním proložením; - grafy s lineárními proloženími. Obr. 14. Ukázka krabicového grafu. - v programu PAST 2.14. (Hammer&Harper): - grafy procentuálního zastoupení. - v matematickém softwaru R 2.11.0 (The R Foundation for Statistical Computing, 2010): - bodové grafy proložené Gompertzovou křivkou růstu (Obr. 15.; více o Gompertzově růstové křivce v kapitole 4.2.9.1.2. Souvislost informací ze zdravotně sociálních dotazníků se znaky sledovanými na vlasech). 53

Obr. 15. Ukázka grafů s Gompertzovou křivkou růstu. 4.2.9.1.2. Souvislost informací ze zdravotně sociálních dotazníků se znaky sledovanými na vlasech Pro souvislost šířky vlasu s informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků byly použity parametry Gompertzovy křivky (Obr. 16.): µ (mi), λ (lambda), A a integrál, kde lambda (λ) je délka lag phase (jedná se o fázi, kdy růst zůstává relativně konstantní před rychlým či výrazným růstem), A je maximum (maximální růst), integrál je parametr růstu a mi (µ) je sklon křivky (Kahm et al. 2010, s. 4). V grafech pro šířku vlasu bylo pozorováno, že čím nižší je hodnota λ (lambda), tím výše začíná Gompertzova křivka na ose Y. Čím jsou hodnoty µ (mi) vyšší, tím je sklon Gompertzovy křivky menší. Hodnoty A (maximum, maximální růst) odpovídají maximálnímu růstu. Pro souvislost zbylých sledovaných znaků s informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků byly použity rovnice polynomiálního proložení 5. řádu, z nichž byly zjištěny: minimum (počátek na ose Y), průměr (z věkových období od 15 do 18 let), maximum. Dále byl vypočítán: rozdíl (maximum minimum), rozdíl (průměr minimum). S těmito parametry byly poté srovnávány skupiny ze zdravotně sociálních dotazníků. V programu Statistica Cz 10 (StatSoft, Inc. 2011) byly vytvořeny pro souvislost informací ze zdravotně sociálních dotazníků se znaky sledovanými na vlasech: - krabicové kategorizované grafy (např. Obr. 17.). 54

Obr. 16. Parametry odvozené z Gompertzových růstových křivek: λ je délka lag phase, tempo růstu je zastoupeno maximálním sklonem (mi, µ), A je maximální hodnota (maximum) a integrál (oblast pod křivkou) je také používán jako růstový parametr (Kahm et al. 2010, s. 4). Obr. 17. Ukázka krabicového kategorizovaného grafu. 55

4.2.9.1.3. Korelace sledovaných znaků vlasů mezi sebou Hodnocena byla i závislost hodnocených znaků vlasů navzájem mezi sebou v jednotlivých věkových kategoriích. Z výsledků korelací v jednotlivých věkových kategoriích pak byly vytvořeny v programu Statistica Cz 10 (StatSoft, Inc. 2011) tyto grafy: - bodové grafy s polynomiálním proložením 5. řádu (Obr. 18.) vytvořené z korelací (znaků sledovaných mezi sebou například šířka vlasu s šířkou dřeně), které byly vypočteny pro každou věkovou kategorii; Obr. 18 Ukázka bodového grafu s polynomiálním proložením 5. řádu vytvořeného z korelací, které byly vypočteny pro každou věkovou kategorii. - grafy polynomiálních proložení 5. řádu (Obr. 19.) vytvořené z korelací (znaků sledovaných mezi sebou například šířka vlasu s šířkou dřeně), které byly vypočteny pro každou věkovou kategorii. V grafech byla ponechána pouze polynomiální proložení. 56

Obr. 19. Ukázka grafu polynomiálních proložení 5. řádu vytvořeného z korelací, které byly vypočteny pro každou věkovou kategorii. 4.2.9.1.4. Závislost sledovaných znaků na tělesných rozměrech Grafy závislosti sledovaných znaků (šířky vlasu, šířky dřeně, barvy vlasů, typu dřeně a dřeňového indexu) na tělesných rozměrech byly vytvořeny z výsledků korelací pro jednotlivé věkové kategorie. V programu Statistica Cz 10 (StatSoft, Inc. 2011) byly vytvořeny tyto grafy korelací: - bodové grafy s polynomiálním proložením 5. řádu vytvořené z korelací (znaků sledovaných na vlasech s tělesnými rozměry například barva vlasů s výškou těla), které byly vypočteny pro každou věkovou kategorii; - grafy polynomiálních proložení 5. řádu vytvořené z korelací (znaků sledovaných na vlasech s tělesnými rozměry například typ dřeně s hmotností), které byly vypočteny pro každou věkovou kategorii. V grafech byla ponechána pouze polynomiální proložení. U závislosti šířky vlasu na tělesných rozměrech byly vypočítány korelace z Gompertzových růstových křivek. V programu Statistica Cz 10 (StatSoft, Inc. 2011) byly proto ještě vytvořeny: - bodové grafy s lineárním proložením (Obr. 20.) pro korelace parametrů Gompertzových křivek: A šířky vlasu a A tělesného rozměru, µ (mi) šířky vlasu a µ (mi) tělesného rozměru, λ (lambda) šířky vlasu a λ (lambda) tělesného rozměru, integrál šířky vlasu a integrál tělesného rozměru. 57

Obr. 20. Ukázka bodových grafů s lineárním proložením pro korelace parametrů Gompertzových křivek: šířky vlasu a tělesných rozměrů. 4.2.9.2. Statistické testy U vzájemných korelací sledovaných znaků (šířky vlasu, šířky dřeně, barvy vlasů, typu dřeně a dřeňového indexu) a u korelací sledovaných znaků s tělesnými rozměry byly použity neparametrická korelace a vypočítán Spearmanův koeficient R. Tato neparametrická korelace byla použita také u souvislosti parametrů Gompertzovy křivky s parametry Gompertzových křivek tělesných rozměrů. U souvislostí sledovaných znaků s informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků byly použity neparametrické statistiky, protože rozložení srovnávaných skupin nebylo normální. Normalita rozložení srovnávaných skupin byla otestována pomocí Shapiro Wilksova testu a testu Liliefors. Pokud byly informace ze zdravotně sociálních dotazníků rozděleny na dvě skupiny (např. kouření otce, kouření matky a další), byl použit Mann Whitneyův U test. Pokud bylo skupin více (jako u vzdělání otce, vzdělání matky atd.), byla použita Kruskal Wallisova ANOVA a vícenásobné porovnání p hodnot. 58

4.2.10. Kontrolní mikroskopování Kontrolní mikroskopování bylo provedeno z nově nasnímaných úseků vzorků vlasů (náhodně vybraných vzorků) 70 jedinců. Z těchto 70 jedinců bylo náhodně vybráno 1300 vzorků vlasů. Přesněji bylo vybráno 260 věkových kategorií a z každé této věkové kategorie bylo náhodně vybráno 5 vzorků vlasů. Kontrolní mikroskopování bylo provedeno, protože v jednom pramenu vlasů se vlasy svou šířkou velmi liší. Také výskyt a šířka dřeně jsou v jednom prameni vlasů velmi variabilní. Proto byly znovu z ustřiženého pramene vlasů náhodně vybrány vzorky vlasů, které byly s původními vybranými vzorky vlasů porovnány. 4.2.10.1. Kontrolní mikroskopování šířka vlasu Kontrolní mikroskopování šířky vlasu bylo provedeno na 1300 nasnímaných úsecích vzorků vlasů, tedy na 10% všech nasnímaných úseků vzorků. Kontrolní mikroskopování probíhalo následovně. Bylo vybráno 260 věkových kategorií a z těchto 260 věkových kategorií bylo náhodně vybráno 5 nových vzorků vlasů. Ze všech vybraných vzorků vlasů byly vytvořeny dočasné preparáty, které byly mikroskopovány a poté nasnímány pomocí programu NIS Elements (Instruments Company, Nikon Corporation). Nasnímány byly nejproximálnější úseky vlasů, které byly poté změřeny v programu SigmaScan Pro 5 (SPSS Inc. 1999). Šířka vlasu byla změřena na 5 místech nasnímaného úseku vzorku vlasu přibližně ve stejných vzdálenostech kolmo k délce vlasu. Naměřené hodnoty byly zprůměrovány a tyto průměry byly poté zapsány do tabulky a porovnány se zprůměrovanými naměřenými hodnotami z měření šířky vlasu. Byly vypočítány hodnoty D ze vzorce D = d 1 d 2, kde d 1 byla zprůměrovaná hodnota z kontrolního mikroskopování pro šířku vlasu a d 2 zprůměrovaná hodnota z prvního měření šířky vlasu. Dále byly také použity vzorce pro výpočet technické chyby měření (TEM), relativní technické chyby měření (relative TEM) a koeficientu spolehlivosti (R): 59

1. Technická chyba měření (anglicky Technical error of measurement, TEM): Kde je: D 2 suma rozdílů prvního měření (vlasu, dřeně) a kontrolního měření (vlasu, dřeně) umocněných na druhou N počet měření (počet náhodně vybraných a přeměřených vzorků) - výsledek uveden v µm (Lewis 1999). 2. Relativní technická chyba měření (anglicky Relative technical error of measurement, relative TEM): Kde je: TEM technická chyba měření VAV průměrná hodnota proměnné - výsledek uveden v % (Perini, Oliveira, Ornellas 2005, s. 87). 3. Koeficient spolehlivosti (anglicky The coefficient of reliability, R): Kde je: TEM technická chyba měření SD směrodatná odchylka (Lewis 1999). 60

4.2.10.2. Kontrolní mikroskopování šířka dřeně Kontrolní mikroskopování bylo provedeno na 1300 vzorcích nasnímaných úseků vlasů, které byly náhodně vybrány. Kontrolní mikroskopování šířky dřeně bylo provedeno podobně jako kontrolní mikroskopování pro šířku vlasu. Z náhodně vybraných vzorků vlasů byly vytvořeny dočasné preparáty, které byly mikroskopovány a nasnímány v programu NIS Elements (Instruments Company, Nikon Corporation). Nasnímané nejproximálnější části vlasů byly změřeny v programu SigmaScan Pro 5 (SPSS Inc. 1999). Byla měřena šířka dřeně na 5 místech kolmo k délce vlasu. Protože je však šířka dřeně velmi variabilní v nasnímaném úseku vlasu, byla šířka dřeně měřena na 5 nejširších místech dřeně. Dřeň se také v lidských vlasech vyskytuje v několika podobách (celistvá, přerušovaná, ostrůvkovitá či může úplně chybět), proto pokud byla dřeň například ostrůvkovitá a ostrůvků dřeně se nacházelo v nasnímaném úseku vlasu málo, mohla být dřeň naměřena na méně než 5 místech. Protože v kontrolním mikroskopování šlo o to, jak se od sebe původní a nové vzorky lišily, byla do kontrolního mikroskopování dřeně zahrnuta i nepřítomnost dřeně ve vlasu. Všechny naměřené hodnoty byly zprůměrovány a poté byly tyto zprůměrované hodnoty spolu s nulovými hodnotami chybějící dřeně zapsány do tabulky. Takto získané hodnoty byly porovnány s hodnotami z prvního měření dřeně. Dále byly vypočítány hodnoty D ze vzorce D = d 1 d 2, kde d 1 byla zprůměrovaná hodnota z kontrolního mikroskopování pro šířku dřeně a d 2 zprůměrovaná hodnota z prvního měření šířky dřeně a použity vzorce pro výpočty technické chyby měření, relativní technické chyby měření a koeficientu spolehlivosti (vzorce jsou uvedeny a popsány v kapitole 4.2.10.1. Kontrolní mikroskopování šířka vlasu). 4.2.11. Kontrolní měření Kontrolní měření bylo provedeno pro šířku vlasu i šířku dřeně z nasnímaných úseků vzorků vlasů 70 jedinců. U zbylých 30 jedinců, jejichž naměřené vzorky byly použity již v bakalářské práci Longitudinální studie postnatálních změn lidských vlasů: metrické znaky (Ingrová 2010), bylo také provedeno kontrolní měření. Výsledky kontrolního měření jsou uvedeny v kapitole 9.2.1. Kontrolní měření mé bakalářské práce (Ingrová 2010). 61

4.2.11.1. Kontrolní měření šířka vlasu Kontrolní měření šířky vlasu bylo provedeno na 10% všech nasnímaných úseků vzorků vlasů a probíhalo následovně. Náhodně bylo vybráno 1300 nasnímaných úseků vzorků vlasů, přesněji bylo vybráno 260 věkových kategorií. Každá věková kategorie obsahovala 5 nasnímaných nejproximálnějších úseků vzorků vlasů, které byly ještě jednou přeměřeny v programu SigmaScan Pro 5 (SPSS Inc. 1999). Kontrolní měření bylo (stejně jako u měření šířky vlasu) měřeno na 5 místech přibližně ve stejných vzdálenostech kolmo k délce vlasu u všech vzorků. Těchto 5 měření bylo u každého náhodně vybraného vzorku zprůměrováno a zapsáno do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007). Získané výsledky pak byly porovnány s výsledky z prvního měření šířky vlasu. Dále byla z původních naměřených šířek vlasu a z kontrolních měření vypočtena hodnota D pomocí výpočtu D = d 1 d 2, kde d 1 byla zprůměrovaná hodnota z prvního měření šířky vlasu a d 2 zprůměrovaná hodnota z kontrolního měření šířky vlasu. Stejně jako u kontrolního mikroskopování byly použity vzorce pro tyto výpočty (vzorce uvedeny v kapitole 4.2.10.1. Kontrolní mikroskopování šířka vlasu): technická chyba měření, relativní technická chyba měření a koeficient spolehlivosti. 4.2.11.2. Kontrolní měření šířka dřeně Kontrolní měření šířky dřeně bylo provedeno na 10% nasnímaných úseků vzorků vlasů, které obsahovaly dřeň. Kontrolní měření šířky dřeně probíhalo podobně jako u kontrolního měření šířky vlasu. Náhodně bylo vybráno 688 nasnímaných úseků vzorků vlasů, které obsahovaly dřeň. Tyto náhodně vybrané vzorky byly přeměřeny v programu SigmaScan Pro 5 (SPSS Inc. 1999) na 5 místech kolmo k délce vlasu (pokud distribuce dřeně neumožnila 5 měření, bylo kontrolních měření u vzorku méně). Tato kontrolní měření byla pro každý vzorek zprůměrována a zapsána do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation 2007). Získané výsledky byly porovnány s výsledky z prvních měření šířky dřeně a byly vypočteny hodnoty D pomocí výpočtu D = d 1 d 2, kde d 1 byla zprůměrovaná hodnota z prvního měření šířky dřeně a d 2 zprůměrovaná hodnota z kontrolního měření šířky dřeně. Pro kontrolní měření šířky dřeně byly dále použity tyto vzorce, z nichž byly vyhodnoceny výsledky kontrolního měření: technická chyba měření, relativní technická chyba měření, koeficient spolehlivosti. 62

4.3. Výsledky kontrolní mikroskopování Po dosazení hodnot vzorků z původních vzorků vlasů a hodnot vzorků z kontrolního mikroskopování do vzorců pro technickou chybu měření, relativní technickou chybu měření a koeficient spolehlivosti, byly zjištěny tyto výsledky: 1. technická chyba měření (anglicky Technical error of measurement, TEM) byla: - u šířky vlasu 13,403µm - u šířky dřeně 6,202 µm 2. relativní technická chyba měření (anglicky Relative technical error of measurement, relative TEM) dosahovala: - u šířky vlasu 3,248 % - u šířky dřeně 13,378 % 3. koeficient spolehlivosti (anglicky The coefficient of reliability, R) činil: - u šířky vlasu 0,9676 (= 96,7%) - u šířky dřeně 0,9537 (= 95,4%) Protože byly vlasy v ustřižených pramenech velmi variabilní, dalo se očekávat, že technická chyba měření, relativní technická chyba měření a koeficient spolehlivosti budou větší než u kontrolního měření. Podobné výsledky byly očekávány také u šířky dřeně, neboť šířka dřeně je různá v různých vlasech. V porovnání nových vzorků vlasů se vzorky původními však koeficient spolehlivosti neklesl ani u šířky dřeně pod 95%. 63

4.4. Výsledky kontrolní měření Poté co byly dosazeny hodnoty prvního měření a kontrolního měření šířky vlasu a dřeně do vzorců pro výpočet technické chyby měření, relativní technické chyby měření a koeficientu spolehlivosti, byly získány tyto výsledky: 1. technická chyba měření (anglicky Technical error of measurement, TEM) byla: - u šířky vlasu 0,499 µm - u šířky dřeně 0,552 µm 2. relativní technická chyba měření (anglicky Relative technical error of measurement, relative TEM) dosahovala: - u šířky vlasu 0,615 % - u šířky dřeně 3,428 % 3. koeficient spolehlivosti (anglicky The coefficient of reliability, R) činil: - u šířky vlasu 0,999 (= 99%) - u šířky dřeně 0,982 (= 98%) Přestože technická chyba měření a relativní technická chyba měření byla u šířky dřeně větší než u šířky vlasu (což mohlo být způsobeno nepravidelným průběhem dřeně v nasnímaném úseku vlasu), neklesl koeficient spolehlivosti pod 98%. Výsledky kontrolního měření tedy dokládají, že chyba měření byla malá, jak u šířky vlasu, tak u šířky dřeně. 64

4.5. Výsledky věkové změny šířky vlasu 120 Šířka v lasu mužů od narození do 18 let 100 šířka vlasu (µm) 80 60 40 20 0 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,00 16,50 17,00 17,50 18,00 Průměr Průměr±SmOdch Průměr±2*SmCh Obr. 21. Krabicový graf šířky vlasu mužů od narození do 18 let. Z krabicového grafu šířky vlasu mužů od narození do 18 let (Obr. 21.) jde vidět, že se šířka vlasu mužů od narození do 16,5 let zvětšovala. Nejvýraznější nárust šířky vlasu probíhá od narození do 3,5 let. Poté se šířka vlasu zvětšovala pomaleji, občas je vidět mírný pokles v průměrných hodnotách šířky vlasu oproti výsledkům v předchozí věkové kategorii (např. 4 roky, 6,5 let, 8 a 8,5 let). Po 16,5 letech se šířka vlasu mírně zmenšuje. 140 Šířka vlasu mužů od narození do 18 let 120 100 šířka vlasu (µm) 80 60 40 20 0 Obr. 22. Bodový graf s polynomiálním proložením 5. řádu šířky vlasu mužů od narození do 18 let. 65

Z polynomiálního proložení šířky vlasu mužů (Obr. 22.) jde vyčíst, že šířka vlasu se zvětšovala nejvíce od narození do 4 let. Od 4 do asi 10 let se šířka vlasu příliš neměnila. Druhé výraznější období růstu šířky vlasu bylo mezi 10. 14. rokem, toto období však bylo méně výrazné než v prvních 4 letech života. Po 14. roce se šířka vlasu mírně zvětšovala. Z krabicového grafu šířky vlasu žen od narození do 18 let (Obr. 23.) je vidět, že šířka vlasu se výrazně zvětšovala od narození do 4 let. Poté se šířka vlasu také zvětšovala (až na mírnější poklesy např. v 5, 8 a 15,5 letech), ale růst byl méně výrazný oproti prvním 4 letem života. Po 16. roce se šířka vlasu zmenšovala. 120 Šířka v lasu žen od narození do 18 let 100 šířka vlasu (µm) 80 60 40 20 0 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,00 16,50 17,00 17,50 18,00 Průměr Průměr±SmOdch Průměr±2*SmCh Obr. 23. Krabicový graf šířky vlasu žen od narození do 18 let. Jako u mužů, i u žen jsou patrná dvě výraznější období zvětšování šířky vlasu (Obr. 24.). Nejvýrazněji se šířka vlasu zvětšovala od narození do 4 let. Od 4 let do 9 10 let se šířka vlasu zvětšovala pomaleji. Od 9. 10. roku se šířka vlasu opět zvětšuje, avšak ne tak výrazně jako v prvních 4 letech života. Po 15. až 16. roce se šířka vlasu žen začíná zmenšovat. 66

140 Šířka vlasu žen od narození do 18 let 120 100 šířka vlasu (µm) 80 60 40 20 0 Obr. 24. Bodový graf s polynomiálním proložením 5. řádu šířky vlasu žen od narození do 18 let. 100 Šířka v lasu mužů a žen od narození do 18 let 90 80 šířka vlasu (µm) 70 60 50 40 30 20 ženy muži Obr. 25. Graf polynomiálních proložení šířek vlasů mužů a žen od narození do 18 let. Podle grafu polynomiálních proložení šířky vlasu mužů a žen (Obr. 25.) jde vidět, že při narození mají o něco málo širší vlasy ženy. Asi od 3 měsíců je šířka vlasu mužů i žen stejná až do 3 let. Od 3 do 14 let mají širší vlasy ženy. Po 14. roce mají vlasy širší muži. Avšak to, že mají muži po 14. roce vlasy širší než ženy je v tomto grafu nesprávně polynomem zaznamenáno, protože z krabicového grafu je viditelné, že i u mužů (nejen u žen) se šířka vlasu snižovala a to po 16,5 letech. 67

4.6. Výsledky věkové změny šířky dřeně 35 Šířka dřeně mužů od narození do 18 let s nulov ými hodnotami 30 šířka dřeně (µm) 25 20 15 10 5 0 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,50 17,50 18,00 5,00 16,00 17,00 Průměr Průměr±0,95 Int. spolehl. Min-Max Obr. 26. Krabicový graf šířky dřeně (s nulovými hodnotami) mužů od narození do 18 let. 35 Šířka dřeně mužů od narození do 18 let bez nulov ých hodnot 30 šířka dřeně (µm) 25 20 15 10 5 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,50 17,50 18,00 5,00 16,00 17,00 Průměr Průměr±0,95 Int. spolehl. Min-Max Obr. 27. Krabicový graf šířky dřeně (bez nulových hodnot) mužů od narození do 18 let. Z krabicových grafů šířky dřeně mužů od narození do 18 let s nulovými hodnotami (Obr. 26.) a bez nulových hodnot (Obr. 27.) vidíme, že šířka dřeně od narození do 18 let rostla. Výjimku tvoří u grafu s nulovými hodnotami období po 9 měsících, kdy se šířka dřeně snižovala až do 2 let. Poté se objevují také další mírnější poklesy (např. od 13 do 14 let a po 16,5 letech). U grafu bez nulových hodnot jsou také viditelná období, kdy byla 68

šířka dřeně výrazněji nižší než v okolních věkových skupinách (v 1. roce života, po 16,5 letech apod.). Nulové hodnoty ovlivňují průměrné hodnoty šířky dřeně a mírně se od sebe také liší věkové změny šířky dřeně. Při porovnání bodových grafů šířky dřeně mužů od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu s nulovými hodnotami (Obr. 28.) a bez nulových hodnot (Obr. 29.) je vidět, že u grafu s nulovými hodnotami šířka dřeně roste plynule od narození do 18 let, zatímco u grafu bez nulových hodnot jsou viditelná dvě období, kdy se šířka dřeně zvětšovala výrazněji než v jiných obdobích. První je období od narození do 4 let. Druhým obdobím, kdy šířka dřeně rostla výrazněji, bylo přibližně mezi 10 až 18 lety. Šířka dřeně mužů od narození do 18 let s nulov ými hodnotami Šířka dřeně mužů od narození do 18 let bez nulov ých hodnot 35 35 30 30 25 25 šířka dřeně (µm) 20 15 10 šířka dřeně (µm) 20 15 10 5 5 0 0 věk (roky ) věk (roky ) Obr. 28. Bodový graf šířky dřeně mužů (s nulovými hodnotami) od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu. Obr. 29. Bodový graf šířky dřeně mužů (bez nulových hodnot) od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu. Z krabicových grafů šířky dřeně žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami (Obr. 30.) a bez nulových hodnot (Obr. 31.) je možno vidět, že šířka dřeně žen rostla od narození do 18 let, ale stejně jako u mužů je vidět v některých věkových kategoriích snížení šířky dřeně. V grafu s nulovými hodnotami šířka dřeně poklesla např. po 1. roce do 4 let a několikrát po 11,5 letech. U grafu bez nulových hodnot jsou poklesy méně výrazné, než u grafu s nulovými hodnotami (např. po 17. roce). Stejně jako u mužů i u žen ovlivnily nulové hodnoty v grafech průměrné hodnoty šířky dřeně a věkové změny šířky dřeně od narození do 18 let. 69

40 Šířka dřeně žen od narození do 18 let s nulov ými hodnotami 35 30 šířka dřeně (µm) 25 20 15 10 5 0 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,00 16,50 17,00 17,50 18,00 Průměr Průměr±0,95 Int. spolehl. Min-Max Obr. 30. Krabicový graf šířky dřeně (s nulovými hodnotami) žen od narození do 18 let. 40 Šířka dřeně žen od narození do 18 let bez nulov ých hodnot 35 30 šířka dřeně (µm) 25 20 15 10 5 0 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,00 16,50 17,00 17,50 18,00 Průměr Průměr±0,95 Int. spolehl. Min-Max Obr. 31. Krabicový graf šířky dřeně (bez nulových hodnot) žen od narození do 18 let. Polynomiální křivky bodových grafů šířky dřeně žen od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu s nulovými hodnotami (Obr. 32.) a bez nulových hodnot (Obr. 33.) se liší průměrnými hodnotami šířky dřeně (v grafu bez nulových hodnot jsou hodnoty vyšší). Věkové změny se liší také. V grafu s nulovými hodnotami je zvětšování šířky dřeně plynulejší než v grafu bez nulových hodnot, kde jsou dvě období rychlejšího přibývání dřeně do šířky od narození do 4 let a od 10 do 18 let. 70

Šířka dřeně žen od narození do 18 let s nulov ými hodnotami Šířka dřeně žen od narození do 18 let bez nulov ých hodnot 35 35 30 30 šířka dřeně (µm) 25 20 15 10 šířka dřeně (µm) 25 20 15 10 5 5 0 0 věk (roky ) věk (roky ) Obr. 32. Bodový graf šířky dřeně žen (s nulovými hodnotami) od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu. Obr. 33. Bodový graf šířky dřeně žen (bez nulových hodnot) od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu. Šířka dřeně mužů a žen se také lišila podle grafů polynomiálních proložení šířky dřeně mužů a žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami (Obr. 34.) a bez nulových hodnot (Obr. 35.). U grafu s nulovými hodnotami měli od narození do 1 roku širší dřeň muži. Od 1. roku do 15 let měly širší dřeň ženy a po 15. roce opět muži. U grafu bez nulových hodnot byla šířka dřeně mužů a žen téměř shodná, výrazněji měli širší dřen muži od 15 do 18 let. Šířka dřeně mužů a žen od narození do 18 let s nulov ými hodnotami Šířka dřeně mužů a žen od narození do 18 let bez nulov ých hodnot 35 35 30 30 šířka dřeně (µm) 25 20 15 10 šířka dřeně (µm) 25 20 15 10 5 5 0 věk (roky ) ženy muži 0 ženy muži Obr. 34. Graf polynomiálních proložení šířky dřeně mužů a žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami. Obr. 35. Graf polynomiálních proložení šířky dřeně mužů a žen od narození do 18 let bez nulových hodnot. 71

4.7. Výsledky věkové změny barvy vlasů Z krabicového grafu barvy vlasů mužů od narození do 18 let (Obr. 36.) i z bodového grafu barvy vlasů (R+G+B) mužů od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu (Obr. 37.) je vidět, že se muži rodí s tmavšími vlasy. Od narození pak jejich vlasy do 1,5 roku (dle krabicového grafu) a do 2 let (podle bodového grafu) postupně světlají. Poté mezi 1,5 rokem a 2. rokem jejich vlasy opět postupně tmavnou. Barva vlasů mužů od narození do 18 let barva (R+G+B) 300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,00 16,50 17,00 17,50 18,00 věk (roky ) Průměr Průměr±SmOdch Průměr±2*SmCh Obr. 36. Krabicový graf barvy vlasů (R+G+B) mužů od narození do 18 let. V grafu lineárních proložení barvy vlasů jednotlivých mužů od narození do 1,5 roku (Obr. 38.) můžeme vidět, že u většiny jedinců docházelo po narození do 1,5 roku k zesvětlení vlasů, u některých jedinců došlo naopak ke ztmavnutí a u některých jedinců se barva vlasů od narození do 1,5 roku neměnila. V grafu lineárních proložení barvy vlasů jednotlivých mužů od 1,5 roku do 18 let (Obr. 39.) je vidět, že u většiny mužů došlo po 1,5 roce života ke změně od světlé k tmavé. U některých jedinců se barva vlasů od 1,5 roku do 18 let neměnila. 72

Barva vlasů mužů od narození do 18 let 500 450 400 barva (R+G+B) 350 300 250 200 150 100 50 věk (roky ) Obr. 37. Bodový graf barvy vlasů (R+G+B) mužů od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu. Barva vlasů mužů od narození do 1,5 roku Barva vlasů mužů od 1,5 roku do 18 let barva (R+G+B) 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 1,4 13 23 85 99 101 247 307 335 345 353 359 435 467 491 517 233 237 255 261 271 273 277 289 293 297 313 315 317 323 329 327 333 343 349 403 405 411 429 447 463 473 479 493 499 503 519 525 527 533 535 barva (R+G+B) 450 400 350 300 250 200 150 100 50 1,5 3,5 5,5 7,5 9,5 11,5 13,5 15,5 17,5 13 23 85 99 101 247 307 335 345 353 359 435 467 491 517 233 237 255 261 271 273 277 289 293 297 313 315 317 323 329 327 333 343 349 403 405 411 429 447 463 473 479 493 499 503 519 525 527 533 535 Obr. 38. Graf lineárních proložení barvy vlasů jednotlivých mužů od narození do 1,5 roku. Obr. 39. Graf lineárních proložení barvy vlasů jednotlivých mužů od 1,5 roku do 18 let. Z krabicového grafu barvy vlasů (R+G+B) žen od narození do 18 let (Obr. 40.) můžeme vidět, že vlasy žen po narození světlaly až do 1,5 roku. Poté jejich vlasy začaly 73

opět tmavnout až do 18 let. Pouze v období mezi 8,5 9 a 16,5 18 lety byly vlasy oproti předchozím obdobím světlejší. Barva vlasů žen od narození do 18 let barva (R+G+B) 320 300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,00 16,50 17,00 17,50 18,00 věk (roky ) Průměr Průměr±SmOdch Průměr±2*SmCh Obr. 40. Krabicový graf barvy vlasů (R+G+B) žen od narození do 18 let. Z bodového grafu barvy vlasů (R+G+B) žen od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu (Obr. 41.) je viditelné, že vlasy žen po narození do asi 2 let světlaly a poté začaly opět tmavnout. Po 16. roce je patrné mírné zesvětlení vlasů žen. Barva vlasů žen od narození do 18 let 500 450 400 barva (R+G+B) 350 300 250 200 150 100 50 věk (roky ) Obr. 41. Bodový graf barvy vlasů (R+G+B) žen od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu 74

Graf lineárních proložení barvy vlasů jednotlivých žen od narození do 1,5 roku (Obr. 42.) ukazuje, že u většiny žen došlo po narození do 1,5 roku k zesvětlení vlasů. Pouze u pár jedinců vlasy po narození ztmavly a u některých se barva vlasů po narození nezměnila. Po 1,5 roce do 18 let vlasy žen nabývaly tmavších odstínů. Pouze v jednom případě byly vlasy v 18 letech světlejší než v 1,5 roce. U některých jedinců se barva vlasů od 1,5 roku do 18 let neměnila. To je vidět v grafu lineárních proložení barvy vlasů jednotlivých žen od 1,5 roku do 18 let (Obr. 43.). Barva vlasů žen od narození do 1,5 roku Barva vlasů žen od 1,5 roku do 18 let barva (R+G+B) 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 1,4 176 206 230 242 262 270 276 282 284 298 300 302 304 314 324 336 354 360 362 408 410 422 426 434 442 470 472 474 478 484 486 498 502 504 510 26 66 106 248 260 266 272 290 294 312 326 328 334 364 520 barva (R+G+B) 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 1,5 3,5 5,5 7,5 9,5 11,5 13,5 15,5 17,5 176 206 230 242 262 270 276 282 284 298 300 302 304 314 324 336 354 360 362 408 410 422 426 434 442 470 472 474 478 484 486 498 502 504 510 26 66 106 248 260 266 272 290 294 312 326 328 334 364 520 Obr. 42. Graf lineárních proložení barvy vlasů jednotlivých žen od narození do 1,5 roku. Obr. 43. Graf lineárních proložení barvy vlasů jednotlivých žen od 1,5 roku do 18 let. Z grafu polynomiálních proložení barvy vlasů mužů a žen od narození do 18 let (Obr. 44.) vidíme, že muži měli v porovnání s barvou vlasů žen od narození do 5 let vlasy světlejší. Od 5. roku až do 18 let pak měly světlejší vlasy ženy. 75

Barva vlasů mužů a žen od narození do 18 let 300 250 barva (R+G+B) 200 150 100 50 0 věk (roky ) ženy muži Obr. 44. Graf polynomiálních proložení barvy vlasů mužů a žen od narození do 18 let. 4.8. Výsledky věkové změny typu dřeně Z krabicového grafu typu dřeně mužů od narození do 18 let (Obr. 45.) můžeme vidět, že vlasy mužů při narození neobsahují dřeň. Poté se typ dřeně vyvíjí asi do 9 měsíců. V 9 měsících je typ dřeně dle zprůměrovaných hodnot mezi ostrůvkovitou a přerušovanou (průměr je blíže k dřeni přerušované). Po 9 měsících nastává až do 2,5 let pokles, průměr se tedy blíží dřeni ostrůvkovité. Po 2,5 letech dřeň nabývá postupně vyšších hodnot, což znamená, že dřeň se mění na přerušovanou a např. v 17,5 letech je průměr vyšší než 2,5, tedy průměr se blíží k dřeni celistvé. Občas se v průměru vyskytoval mírný pokles oproti předchozím obdobím. V grafu procentuálního zastoupení typů dření mužů od narození do 18 let (Obr. 46) vidíme, že chybějící dřeň se nejčastěji vyskytovala při narození a ve 3 měsících, mírně zvýšený výskyt chybějící dřeně byl ještě ve 2 a 2,5 letech. Ostrůvkovitá dřeň se spíše vyskytovala v mladším věku, ale oproti dřeni přerušované, se dřeň ostrůvkovitá vyskytovala méně často. Dřeň přerušovaná se začala výrazně vyskytovat v 3 měsících a vyskytovala se až do 18 let. Nejvíce se přerušovaná dřeň vyskytovala od 3 měsíců do 1 roku a poté také od 5,5 do 14 let. Celistvá dřeň se nejčastěji vyskytovala ve starším věku přibližně od 12,5 až 13,5 let, nejvíce se dřeň vyskytovala v 17,5 letech. 76

Typ dřeně mužů od narození do 18 let 3,5 3,0 2,5 typ dřeně 2,0 1,5 1,0 0,5 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,00 16,50 17,00 17,50 18,00 Průměr Průměr±SmOdch Průměr±2*SmCh Obr. 45. Krabicový graf typu dřeně mužů od narození do 18 let. Obr. 46. Graf procentuálního zastoupení typů dření mužů od narození do 18 let. V krabicovém grafu typu dřeně žen od narození do 18 let (Obr. 47.) je vidět, že vlasy žen při narození neobsahovaly dřeň. Poté se typ dřeně vyvíjel až do 1. roku života (průměr dosahoval mezi ostrůvkovitou a přerušovanou dřeň). Poté průměr typu dřeně klesal až do 2,5 let, kdy průměr klesl pod dřeň ostrůvkovitou. Po 2,5 letech se průměr typu dřeně zvětšoval, po 10. roce se průměr dostal nad dřeň přerušovanou (průměr nepřesáhl hodnotu 2,5 na rozdíl, jak tomu bylo u mužů v 17,5 letech). 77

ženyženy Typ dřeně žen od narození do 18 let 3,5 3,0 2,5 typ dřeně 2,0 1,5 1,0 0,5 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,00 16,50 17,00 17,50 18,00 věk (roky ) Průměr Průměr±SmOdchh Prumer±2*SmCh Obr. 47. Krabicový graf typu dřeně žen od narození do 18 let. V grafu procentuálního zastoupení typů dření žen od narození do 18 let (Obr. 48.) vidíme, že chybějící dřeň se nejčastěji vyskytovala při narození, ve 3 a 6 měsících, mírně zvýšený výskyt chybějící dřeně byl ještě v 1,5 až 3 letech. Ostrůvkovitá dřeň se vyskytovala v porovnání se všemi typy dřeně nejméně často. Dřeň přerušovaná se začala výrazně vyskytovat v 6 měsících a vyskytovala se až do 18 let (ale méně často než u mužů). Nejvíce se přerušovaná dřeň vyskytovala v 1. roce života a poté přibližně od 5 do 10 let. Celistvá dřeň se nejčastěji vyskytovala ve starším věku nejvíce mezi 14 17 lety. Obr. 48. Graf procentuálního zastoupení typů dření žen od narození do 18 let. 78

Z grafu polynomiálních proložení typu dřeně mužů a žen od narození do 18 let (Obr. 49.) jde vidět, že od narození do asi 6,5 let měli muži více vyvinutou dřeň než ženy. Po 6,5 letech měly lépe vyvinutou dřeň ženy a po 14,5 letech měli opět lépe vyvinutou dřeň muži. Typ dřeně mužů a žen od narození do 18 let 3,0 2,5 barva (R+G+B) 2,0 1,5 1,0 0,5 věk (roky ) ženy muži Obr. 49. Graf polynomiálních proložení typu dřeně mužů a žen od narození do 18 let. 4.9. Výsledky věkové změny dřeňového indexu U krabicových grafů dřeňového indexu mužů od narození do 18 let s nulovými hodnotami (Obr. 50.) a bez nulových hodnot (Obr. 51.) můžeme vidět, že dřeňový index nabýval po narození vyšších hodnot až do 9 měsíců. Po 9 měsících života hodnoty dřeňového indexu klesají. U krabicového grafu dřeňového indexu mužů (s nulovými hodnotami) od narození do 18 let jde vidět od 4. roku postupné mírné zvyšování hodnot dřeňového indexu až do 18 let. Krabicový graf dřeňového indexu mužů (bez nulových hodnot) od narození do 18 let zase ukazuje, že hodnoty dřeňového indexu klesaly od 9 měsíců do asi 2 let výrazně. Později se zdá, že jeho hodnoty klesají méně výrazně až do 8 nebo 9 let. Poté hodnoty dřeňového indexu rostou do 11 let. Po 11. roce je vidět pokles hodnot dřeňového indexu a ve 12 letech hodnoty rostou až do 16,5 let. Poté je viditelný opět mírný pokles hodnot dřeňového indexu. 79

Z porovnání obou grafů vidíme, že nulové hodnoty (jejich zapojení či vyřazení v grafech) ovlivňují jednotlivé průměry dřeňových indexů. Průměrné hodnoty dřeňového indexu jsou vyšší bez nulových hodnot a ovlivněny jsou i věkové změny. 0,40 Dřeňový index mužů od narození do 18 let s nulov ými hodnotami 5 0 dřeňový index 5 0 5 0 5 0 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,50 17,50 18,00 5,00 16,00 17,00 Průměr Průměr±0,95 Int. spolehl. Min-Max Obr. 50. Krabicový graf dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) mužů od narození do 18 let. 0,40 Dřeňový index mužů od narození do 18 let bez nulov ých hodnot 5 0 dřeňový index 5 0 5 0 5 0 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,50 17,50 18,00 5,00 16,00 17,00 Průměr Průměr±0,95 Int. spolehl. Min-Max Obr. 51. Krabicový graf dřeňového indexu (bez nulových hodnot) mužů od narození do 18 let. 80

Dřeňový index mužů od narození do 18 let s nulov ými hodnotami Dřeňový index mužů od narození do 18 let bez nulov ých hodnot 0,40 0,40 5 5 0 0 dřeňový index 5 0 5 dřeňový index 5 0 5 0 0 5 5 0 0 věk (roky ) věk (roky ) Obr. 52. Bodový graf dřeňového indexu mužů (s nulovými hodnotami) od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu. Obr. 53. Bodový graf dřeňového indexu mužů (bez nulových hodnot) od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu. Z porovnání polynomiálních proložení 5. řádu těchto grafů: bodový graf dřeňového indexu mužů (s nulovými hodnotami) od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu (Obr. 52.) a bodový graf dřeňového indexu žen (bez nulových hodnot) od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu (Obr. 53.) vidíme odlišný průběh polynomiálních křivek. Hodnoty polynomiální křivky dřeňového indexu s nulovými hodnotami jsou nižší než bez nulových hodnot. Polynomiální křivka má od narození do 18 let stoupavý charakter. Polynomiální křivka dřeňového indexu bez nulových hodnot má od narození do asi 4 let klesající charakter a poté se hodnoty křivky téměř nemění. U krabicových grafů dřeňového indexu žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami (Obr. 54.) a bez nulových hodnot (Obr. 55.) je vidět, že průměrné hodnoty dřeňových indexu po narození rostou. U grafu s nulovými hodnotami roste dřeňový index žen do 1 roku, u grafu bez nulových hodnot dřeňový index roste pouze do 9 měsíců. Po těchto věkových obdobích hodnoty dřeňového indexu klesají do 2,5 let (u grafu s nulovými hodnotami) a do 3,5 let (u grafu bez nulových hodnot). Poté hodnoty dřeňového indexu pomalu rostou až do 18 let. U grafu s nulovými hodnotami jsou v posledních věkových kategorií téměř stejné. Nulové hodnoty stejně jako u mužů ovlivňují průměrné hodnoty dřeňových indexu a také věkové změny dřeňového indexu od narození do 18 let. 81

5 Dřeňový index žen od narození do 18 let s nulov ými hodnotami 0 5 dřeňový index 0 5 0 5 0 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,00 16,50 17,00 17,50 18,00 Průměr Průměr±0,95 Int. spolehl. Min-Max Obr. 54. Krabicový graf dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) žen od narození do 18 let. 5 Dřeňový index žen od narození do 18 let bez nulov ých hodnot 0 5 dřeňový index 0 5 0 5 0 0 5 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 8,50 9,00 9,50 10 10,50 11,00 11,50 12,00 12,50 13,00 13,50 14,00 14,50 15,00 15,50 16,00 16,50 17,00 17,50 18,00 Průměr Průměr±0,95 Int. spolehl. Min-Max Obr. 55. Krabicový graf dřeňového indexu (bez nulových hodnot) žen od narození do 18 let. V bodových grafech dřeňového indexu žen od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu s nulovými hodnotami (Obr. 56.) a bez nulových hodnot (Obr. 57.) se polynomiální křivky od sebe jako u mužů liší. U grafu s nulovými hodnotami jsou dvě období, kdy hodnoty dřeňového indexu výrazněji rostly (0 2 roky a 10 12 let). Po 12 letech hodnoty dřeňového indexu klesaly až do 16 let a poté hodnoty opět rostly. U grafu 82

bez nulových hodnot dochází po narození do 4 let k poklesu hodnot dřeňového indexu a poté hodnoty velmi pomalu rostou až do 18 let. Dřeňový index žen od narození do 18 let s nulov ými hodnotami Dřeňový index žen od narození do 18 let bez nulov ých hodnot 0,40 0,40 5 5 0 0 dřeňový index 5 0 5 dřeňový index 5 0 5 0 0 5 5 0 0 věk (roky ) věk (roky ) Obr. 56. Bodový graf dřeňového indexu žen (s nulovými hodnotami) od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu. Obr. 57. Bodový graf dřeňového indexu žen (bez nulových hodnot) od narození do 18 let s polynomiálním proložením 5. řádu. V grafu polynomiálních proložení dřeňového indexu mužů a žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami (Obr. 58.) vidíme, že muži měli po narození hodnoty dřeňového indexu vyšší než ženy přibližně do 2 let. Poté měly hodnoty dřeňového indexu vyšší ženy až do 15 let. Poté měli až do 17 let o něco málo vyšší hodnoty dřeňového indexu muži a po 17. roce měly vyšší hodnoty opět ženy. V grafu polynomiálních proložení dřeňového indexu mužů a žen od narození do 18 let bez nulových hodnot (Obr. 59.) měli od narození vyšší hodnoty dřeňového indexu muži a to až do 9 let. Od 9 do 14 let pak jsou hodnoty dřeňového indexu mužů a žen téměř vyrovnané a po 14. roce mají vyšší hodnoty dřeňového indexu opět muži. 83

Dřeňový index mužů a žen od narození do 18 let s nulov ými hodnotami Dřeňový index mužů a žen od narození do 18 let bez nulov ých hodnot 4 2 0 8 6 4 2 0 8 6 4 2 0 věk (roky ) ženy muži 4 2 0 8 6 4 2 0 8 6 4 2 0 věk (roky ) ženy muži Obr. 58. Graf polynomiálních proložení dřeňového indexu mužů a žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami. Obr. 59. Graf polynomiálních proložení dřeňového indexu mužů a žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami. 4.10. Výsledky Gompertzovy křivky a polynomiální proložení 5. řádu V této kapitole jsou v tabulkách (Obr. 60.) uvedeny minimální hodnoty, maximální hodnoty, průměry, mediány a směrodatné odchylky pro parametry získané z Gompertzových křivek a polynomiálních proložení 5. řádu. Gompertzovy křivky byly použity u šířky vlasu a parametry získané z této křivky byly: A, µ, λ a integrál (více o parametrech v kapitole 4.2.9.1.2. Souvislost informací ze zdravotně sociálních dotazníků se znaky sledovanými na vlasech). Z polynomiálních proložení 5. řádu, které byly použity u šířky dřeně s nulovými hodnotami a bez nulových hodnot, typu dřeně, barvy vlasů a dřeňového indexu s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot, byly zjištěny tyto parametry: minimum na ose Y, průměr (z 15 18 let), maximum, rozdíl (maximum minimum) a rozdíl (průměr z 15 18 let minimum). U šířky vlasu byl z parametrů Gompertzových křivek pomocí statistických testů počítán rozdíl mezi muži a ženami. Ani u jednoho parametru Gompertzovy křivky nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi muži a ženami. 84

šířka dřeně (s nulovými hodnotami) v µm muži minimum (začátek na ose Y) průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 2,58757 2,001011177 3,77718 0 3,847764286 maximum 8,87679 21,61425714 27,953 21,25687 16,87871857 průměr 3,15735927 11,72867387 14,77598 11,61862073 8,571314596 medián 2,826985 13,27577167 15,41265 12,513242 9,215945357 směrodatná odchylka 2,432486483 5,150553688 5,239682052 5,231617186 5,321807077 šířka dřeně (s nulovými hodnotami) v µm ženy minimum (začátek na ose Y) průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 3,9677 0 0 0 3,294194286 maximum 9,01126 18,47858571 22,0857 21,51378 19,57922 průměr 2,104271934 15081882 13,09193672 10,98766479 8,046546884 medián 1,610165 10,80438571 13,56905 11,1789485 9,186929 směrodatná odchylka 2,552536552 5,311730418 5,147478452 5,824880898 5,806765388 barva vlasů (R+G+B) muži minimum (začátek na ose Y) průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 88 84,0814 88 0 192,1280714 maximum 291,225 161,1054 3393 169,3819 33,2525 průměr 165,33529 119,5354967 208,46172 43,12643 45,7997933 medián 1546 122,60055 203,3455 26,3255 38,2061 směrodatná odchylka 51,97503117 21,01959832 62,38664002 50,89067247 48,49020881 barva vlasů (R+G+B) ženy minimum (začátek na ose Y) průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 84,4468 83,58394 108,83 0 191,0031429 maximum 326,277 233,3371429 385,669 225,147 57,15633333 průměr 1593298 129,6364697 204,75014 54,356842 20,75682826 medián 144,8835 125,0583571 176,963 33,629 13,93462857 směrodatná odchylka 48,94588297 33,11317757 74,17772184 54,77251624 46,62179683 typ dřeně muži minimum (začátek na ose Y) průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 0,493419 0,704006 1,23501 0 0,502386667 maximum 2,48 3,0307275 3,57265 3,536409 3,320500667 průměr 0,802446276 2,328990234 2,7670248 1,964578524 1,526543958 medián 0,7854355 2,444840429 2,914025 1,9615515 1,635519607 směrodatná odchylka 0,581691244 0,558115349 0,472911448 0,700478796 0,765941425 typ dřeně ženy minimum (začátek na ose Y) průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 87918 0 0 0 38326333 maximum 2,44873 3,066234286 3,36669 3,384674 3,0121273 průměr 0,614334753 2,181601394 2,66297182 2,048637067 1,567266641 medián 0,4331285 2,494789 2,96693 2,2516795 1,720127571 směrodatná odchylka 0,600748426 0,824814755 0,749339836 0,913537967 0,93978193 85

šířka dřeně (s nulovými hodnotami) v µm muži minimum (začátek na ose Y) průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 5,27858 10,48885412 12,0253 2,9734 2,574744118 maximum 13,9407 21,61425714 27,953 21,25687 14,91812714 průměr 8,8160642 16,67583583 18,250628 9,4345638 7,859771629 medián 8,257515 16,82133535 18,5228 9,61391 8,040211429 směrodatná odchylka 2,162485876 2,697411726 2,996127904 3,332958443 2,860674991 šířka dřeně (s nulovými hodnotami) v µm muži minimum (začátek na ose Y) průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 0 0 0 0 0,78106 maximum 13,1025 23,6042 33,1992 27,10217 17,50717 průměr 8,1813686 14,94311869 16,425676 8,2443074 6,761750085 medián 8,118135 15,24990714 16,5161 8,322785 6,736654048 směrodatná odchylka 2,660271196 4,219664106 4,942192969 4,17289848 3,438611086 minimum (začátek na ose Y) dřeňový index (s nulovými hodnotami) muži průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 2825 11659 44061 0 2301 maximum 71425 09045 71425 27898 61793 průměr 76736 20363 60153 83417 43627 medián 6582 22708 56505 83016 5298 směrodatná odchylka 55942 54172 57007 57933 68432 minimum (začátek na ose Y) dřeňový index (s nulovými hodnotami) ženy průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 2415 0 0 0 9239 maximum 85175 85932 27107 12305 67033 průměr 52362 08338 49545 97182 55976 medián 45364 21631 60929 10155 81559 směrodatná odchylka 49472 53538 51003 61638 68706 minimum (začátek na ose Y) dřeňový index (bez nulových hodnot) muži průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 18735 27196 61406 0 5149 maximum 79998 13824 79998 92769 59649 průměr 99852 76297 14215 14364 2356 medián 94705 78833 06219 04603 1894 směrodatná odchylka 36733 21974 29752 20361 40962 minimum (začátek na ose Y) ženy muži průměr (15 18 let) maximum rozdíl (maximum minimum) rozdíl (průměr minimum) minimum 0 0 0 0 1531 maximum 72256 05898 72256 13082 46967 průměr 81427 61445 94909 13482 1998 medián 89548 70247 97119 01232 1348 směrodatná odchylka 5201 39267 48551 21309 37618 86

šířka vlasu muži µ λ A integrál minimum 2,698817 17,709 36,69931 1137,533 maximum 100,4998 2,471746 427,2943 1611,33 průměr 23244 3,53853 95,39074 1391,665 medián 14,6702 2,08037 86,31379 1414,422 směrodatná odchylka 17,44502 4,104617 54,44316 123,1234 šířka vlasu ženy µ λ A integrál minimum 3,095151 14,9048 41,05864 1015,253 maximum 138,5609 0,553368 104,6253 1777,35 průměr 18,45934 3,15328 84,13483 1383,918 medián 15,38761 2,11368 85,34624 1371,464 směrodatná odchylka 19,32322 2,994463 13,80876 135,018 Obr. 60. Tabulky minimálních hodnot, maximálních hodnot, průměrných hodnot, mediánů a směrodatných odchylek parametrů, které byly získány z polynomiálních proložení 5. řádu a Gompertzových křivek. 4.11. Výsledky souvislost sledovaných znaků a informací ze zdravotně sociálních dotazníků Byly testovány souvislosti znaků sledovaných na vlasech s informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků, které jsou uvedeny v kapitole 4.2.7. Zdravotně sociální dotazníky o rodině dítěte. Při vyhodnocování výsledků pomocí statistických testů (uvedených v kapitole 4.2.9.2. Statistické testy) nebyl u některých souvislostí sledovaných znaků s informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků zjištěn statisticky významný rozdíl, tudíž zmíním podrobněji ty případy, u kterých byl zjištěn statisticky významný výsledek. 4.11.1. Výsledky šířka vlasu a informace ze zdravotně sociálních dotazníků Souvislost s kouřením otce Podle výpočtu byl zjištěn statisticky významný rozdíl u vlasů jedinců mezi tím, zda byl otec kuřák či ne. Tento statisticky významný rozdíl byl zjištěn u parametru A, tedy u maxima Gompertzovy křivky šířky vlasu mužů (Obr. 61.). U jedinců, jejichž otec byl 87

nekuřák, byla průměrná hodnota parametru A vyšší než u otce kuřáka, což znamená, že vlasy mužů, jejichž otec byl nekuřák, dorůstají do větších šířek. Průměrná šířka vlasu mužů, jejichž otec byl nekuřák, byla 118,327 µm. Průměrná šířka vlasu mužů, jejichž otec byl kuřák, byla 81,384 µm. U ostatních parametrů Gompertzovy křivky šířky vlasu mužů a všech parametrů Gompertzovy křivky šířky vlasu žen nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl u souvislosti s kouřením otce. Mann Whitneyův U test Souvislost mezi kouřením otce a šířky vlasu muži Proměnná Sčt. poř. kuřák Sčt. poř. nekuřák U Z p hodnota N platn. kuřák N platn. nekuřák 2*1 str. přesné p A 312,0000 429,0000 102,0000 2,26573 23468 20 18 22209 Obr. 61. Tabulka souvislosti mezi kouřením otce a šířky vlasu (na parametr A Gompertzovy křivky) mužů. Souvislost s chtěností a plánovaností dítěte Dle výpočtů byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi tím, zda se dítě narodilo jako chtěné či nechtěné (Obr. 62.). Rozdíl byl zjištěn u parametrů A a λ Gompertzovy křivky ženských vlasů. Ženy narozené jako chtěné měly průměr parametru λ vyšší než ženy narozené jako nechtěné, což znamená, že Gompertzova křivka začínala na ose Y níže u žen, které byly jako děti chtěné. Ženy, které byly chtěné, se rodily s tenčími vlasy. Průměry parametru λ byly: -2,767 µm u žen chtěných a -4,237 µm u žen nechtěných. Průměr parametru A měly chtěné děti nižší, než děti nechtěné. U žen, které byly nechtěné, byla průměrná hodnota parametru A: 91,656 µm a u žen, které byly chtěné 81,492 µm. Vlasy žen, které byly jako dítě nechtěné, dorůstaly do vyšších maximálních hodnot. U mužů a zbylých parametrů Gompertzovy křivky týkající se šířky vlasu žen nebyl prokázán statisticky významný rozdíl u souvislosti s chtěností a plánovaností dítěte. Mann Whitneyův U test Souvislost mezi chtěností a plánovaností dítěte a šířkou vlasu ženy Proměnná Sčt. poř. nechtěné Sčt. poř. chtěné U Z p hodnota N platn. nechtěné N platn. chtěné 2*1 str. přesné p λ 231,0000 994,0000 14000 2,11736 34230 13 36 33029 A 438,0000 787,0000 121,0000 2,54762 10846 13 36 09601 Obr. 62. Tabulka souvislosti mezi chtěností a plánovaností dítěte a šířky vlasu (na parametry lambda λ a A Gompertzovy křivky) žen. 88

Souvislost s plochou bytu Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u souvislosti velikosti domácnosti s šířkou vlasu u parametru A Gompertzovy křivky šířky vlasu mužů (Obr. 63.). Průměr parametru A je u mužů bydlících v bytě o větší ploše (nad 50m 2 ) vyšší (průměr parametru A = 99,622 µm), než u mužů, kteří žili na menší ploše bytu (průměr parametru A = 93,675 µm). Muži, kteří žili v domácnosti o větší ploše, měli maximální hodnoty šířky vlasu větší, než muži, kteří žili v domácnosti o menší ploše. U ostatních parametrů Gompertzovy křivky šířky vlasu mužů a u žádného z parametrů Gompertzovy křivky šířky vlasu u žen nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl u souvislosti s plochou bytu. Mann Whitneyův U test Souvislost mezi plochou bytu a šířkou vlasu muži Proměnná Sčt. poř. nad 50 m 2 Sčt. poř. po 50 m 2 U Z p hodnota N platn. nad 50 m 2 Sčt. poř. po 50 m 2 2*1 str. přesné p A 629,0000 499,0000 174,0000 2,14267 32141 22 25 31211 Obr. 63. Tabulka souvislosti mezi plochou bytu a šířkou vlasu (na parametr A Gompertzovy křivky) mužů. Souvislost se vzděláním otce Souvislost vzdělání otce a šířky vlasu λ muži Kruskal Wallisův test p hodnoty: vysoká škola vyšší odborná škola střední škola střední odborná škola základní škola vysoká škola 1,000000 1,000000 64570 1,000000 vyšší odborná škola 1,000000 1,000000 1,000000 1,000000 střední škola 1,000000 1,000000 46982 1,000000 střední odborná škola 64570 1,000000 46982 1,000000 základní škola 1,000000 1,000000 1,000000 1,000000 A ženy Kruskal Wallisův test p hodnoty: vysoká škola vyšší odborná škola střední škola střední odborná škola základní škola vysoká škola 0,497124 1,000000 42784 1,000000 vyšší odborná škola 0,497124 1,000000 1,000000 76588 střední škola 1,000000 1,000000 0,530941 1,000000 střední odborná škola 42784 1,000000 0,530941 08837 základní škola 1,000000 76588 1,000000 08837 Obr. 64. Tabulka souvislosti vzdělání otce a šířky vlasu (parametrů Gompertzovy křivky) mužů a žen. 89

Statisticky významné rozdíly byly zjištěny u souvislosti vzdělání otce s šířkou vlasu u parametru λ Gompertzovy křivky mužů a parametru A Gompertzovy křivky žen (Obr. 64.). Statisticky významný rozdíl byl u mužů mezi střední školou a střední odbornou školou. Průměr λ byl vyšší u mužů, jejichž otec měl ukončenou střední školu (-320 µm), než průměr λ mužů, jejichž otec měl ukončenou střední odbornou školu (-5,062 µm). To znamená, že muži, jejichž otcové dosáhli středoškolského vzdělání, měli při narození vlasy tenčí než muži, jejichž otcové měli ukončenou střední odbornou školu. U žen byl statisticky významný rozdíl mezi střední odbornou školou a vysokou školou a mezi střední odbornou školou a základní školou u parametru A. Průměry parametru A byly: 72,705 µm (ukončená střední odborná škola), 88,296 µm (ukončená vysoká škola) a 90,863 µm (ukončená základní škola). Největší maximální hodnoty šířky vlasu tak byly zjištěny u žen, jejichž otcové měli ukončenou pouze základní školu, poté u žen, jejichž otcové měli ukončenou vysokou školu. Do nejmenších maximálních hodnot dorůstaly vlasy žen, jejichž otcové měli ukončenou střední odbornou školu. U kombinací se střední školou a vyšší odbornou školou nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. U ostatních parametrů Gompertzovy křivky nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl u souvislosti vzdělání otce s šířkou vlasu. 4.11.2. Výsledky šířka dřeně s nulovými hodnotami a zdravotně sociální dotazník Souvislost s chtěností a plánovaností dítěte Statisticky významný výsledek byl zaznamenán u souvislosti mezi chtěností a plánovaností dítěte a šířkou dřeně (s použitím nulových hodnot; Obr. 65.). Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u žen u průměru z 15 18 let. Ženy, které se narodily jako dítě nechtěné, měly vyšší průměr z 15 18 let (12,833 µm), než ženy narozené jako chtěné (9,170 µm). Ženy, které byly jako dítě nechtěné, měly v 15 18 letech širší dřeň (s použitím nulových hodnot) než ženy, které byly jako dítě chtěné. U ostatních parametrů (zjištěných z polynomiálních rovnic) žen a mužů nebyla zjištěna statisticky významný souvislost s chtěností a plánovaností dítěte. 90

Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi chtěností a plánovaností dítěte a šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) Sčt. poř. nechtěné ženy Sčt. poř. chtěné U Z p hodnota N platn. nechtěné N platn. chtěné 2*1 str. přesné p průměr (15 18 let) 425,0000 80000 134,000 2,25323 2424 13 36 22913 Obr. 65. Tabulka souvislosti mezi chtěností a plánovaností dítěte a šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) žen. Souvislost s délkou kojení Proměnná Sčt. poř. 0 10 týdnů Mann Whitneyův U test Souvislost mezi délkou kojení a šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) muži Sčt. poř. 10 týdnů a více U Z p hodnota N platn. 0 10 týdnů N platn. 10 týdnů a více 2*1 str. přesné p minimum (začátek na ose Y) 31000 15,00000 9,00000 1,965169 49396 22 3 46087 Obr. 66. Tabulka souvislosti mezi délkou kojení a šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) mužů. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u souvislosti délky kojení s šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) u mužů a to u parametru minimum polynomiální křivky, tedy začátku na ose Y (Obr. 66.). Muži, kteří byli jako dítě kojeni kratší dobu (0 10 týdnů) měli při narození širší dřeň, než muži, kteří byli kojeni dobu delší než 10 týdnů. Průměrné hodnoty šířky dřeně (s použitím nulových hodnot) na počátku osy Y byly: 1,936 µm u mužů kojených déle než 10 týdnů a 3,299 µm u mužů kojených po dobu kratší než 10 týdnů. Muži, kteří byli kojeni kratší dobu, měli po narození širší vlasy než jedinci kojení dobu delší. U ostatních parametrů polynomiálních křivek šířky dřeně (s užitím nulových hodnot) mužů a žen nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s délkou kojení. Souvislost s počtem osob žijících v bytě Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u souvislosti počtu osob žijících v bytě s šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) u mužů i žen. U mužů byl zjištěn u rozdílu mezi průměrnou a minimální hodnotou. U žen byl statisticky významný rozdíl u průměru z 15 18 let, maxima a u rozdílu mezi průměrem a minimem (Obr. 67.). 91

Šířka dřeně (s nulovými hodnotami) žen, které žily v bytě s více lidmi (5 a více), dosahovala vyšších průměrných maximálních hodnot (14,621 µm), než u žen, které žily s méně lidmi v bytě (průměrná hodnota maxima 11,615 µm). U žen žijících s více lidmi byl také větší rozdíl mezi průměrem (z 15 18 let) a minimem. Průměrný rozdíl (průměr minimum) byl u žen žijících s více osobami 9,793 µm a u žen žijících s méně lidmi 5,629 µm. To znamená, že šířka dřeně (s nulovými hodnotami) se v průběhu postnatálního vývoje více měnila u žen, které žily v domácnosti s více lidmi. Širší dřeň (s nulovými hodnotami) měly v období od 15 do 18 let ženy, které žily s více lidmi v domácnosti. Průměrná hodnota z období mezi 15 18 lety byla u žen žijících s více lidmi 11,443 µm. Průměrná hodnota z období 15 18 let byla u žen žijících s méně osobami v domácnosti 8,255 µm. U mužů, kteří žili s více osobami, byl větší rozdíl u šířky dřeně (s nulovými hodnotami) mezi průměrem z 15 18 let a minimem, než u mužů, kteří žili s méně osobami v bytě. To znamená, že u mužů, kteří žili v domácnosti s více lidmi, se šířka dřeně měnila v průběhu postnatálního vývoje více než u mužů, kteří žili v domácnosti s méně lidmi. Průměrné rozdíly (průměr minimum) byly: 6,415 µm u mužů, kteří žili s méně lidmi v domácnosti a 9,978 µm u mužů, kteří žili s více osobami v domácnosti. U ostatních parametrů polynomiálních křivek šířky dřeně (s nulovými hodnotami) mužů a žen nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s počtem osob žijících v bytě. Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi počtem osob žijících v bytě a šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) Sčt. poř. 5 a více muži Sčt. poř. 1 4 osoby U Z p hodnota N platn. 5 a více N platn. 1 4 osoby 2*1 str. přesné p rozdíl (průměr minimum) 857,0000 319,0000 166,0000 2,09102 36527 31 17 35568 Proměnná Sčt. poř. 5 a více ženy Sčt. poř. 1 4 osoby U Z p hodnota N platn. 5 a více N platn. 1 4 osoby 2*1 str. přesné p průměr (15 18 let) 842,0000 383,0000 173,0000 2,369832 17797 29 20 16786 maximum 828,5000 396,5000 186,5000 2,095216 36153 29 20 34370 rozdíl (průměr minimum) 845,0000 38000 17000 2,430858 15064 29 20 14068 Obr. 67. Tabulka souvislosti mezi počtem osob žijících v bytě a šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) mužů a žen. 92

4.11.3. Výsledky šířka dřeně bez nulových hodnot a zdravotně sociální dotazník Souvislost s kouřením matky U souvislosti kouření matky s šířkou dřeně (bez nulových hodnot) byl zjištěn statisticky významný rozdíl u mužů a to u rozdílu mezi průměrnou (z 15 18 let) a minimální hodnotou (Obr. 68.). U mužů, jejichž matka byla kuřačka, byl rozdíl (průměr minimum) větší než u mužů, jejichž matka byla nekuřačka. To znamená, že se šířka dřeně (bez nulových hodnot) mění více v průběhu postnatálního vývoje u mužů, jejichž matka byla kuřačka. Průměrné hodnoty rozdílu (průměr minimum) byly 7,736 µm u mužů, jejichž matky byly nekuřačky a 11,165 µm u mužů, jejichž matky byly kuřačky. U ostatních parametrů polynomiálních křivek šířky dřeně (bez nulových hodnot) mužů a žen nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s kouřením matky. Proměnná Sčt. poř. kuřačka Mann Whitneyův U test Souvislost mezi kouřením matky a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) muži Sčt. poř. nekuřačka U Z p hodnota N platn. kuřačka N platn. nekuřačka 2*1 str. přesné p rozdíl (průměr minimum) 10000 68000 14,00000 2,081833 37359 3 36 32170 Obr. 68. Tabulka souvislosti mezi kouřením matky a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) mužů. Souvislost s chtěností a plánovaností dítěte Statisticky významný souvislost byl prokázán mezi chtěností a nechtěností dítěte a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) žen u průměrné hodnoty z 15 18 let a rozdílu průměrné (z 15 18 let) a minimální hodnoty (Obr. 69.). Ženy, které byly narozené jako dítě nechtěné, měly dřeň (bez nulových hodnot) z 15 18 let širší, než ženy narození jako chtěné. Průměrná hodnota průměru z 15 18 let šířky dřeně (bez nulových hodnot) byla u žen nechtěných 16,757 µm a žen chtěných 14,390 µm Ženy, které byly jako dítě nechtěné, měly větší průměrný rozdíl mezi průměrem z 15 18 let a minimem než ženy, které byly chtěné. Průměrné hodnoty rozdílů byly: 6,335 µm u žen chtěných a 8,183 µm u žen nechtěných. To znamená, že se v průběhu postnatálního vývoje měnila šířka dřeně (bez nulových hodnot) u žen, které byly jako dítě nechtěné. U ostatních parametrů vypočtených z polynomiálních křivek šířky dřeně (bez nulových hodnot) mužů a žen nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s chtěností a plánovaností dítěte. 93

Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi chtěností a plánovaností dítěte a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) Sčt. poř. chtěné ženy Sčt. poř. nechtěné U Z p hodnota N platn. chtěné N platn. nechtěné 2*1 str. přesné p průměr (15 18 let) 796,0000 429,0000 13000 2,34381 19088 36 13 17737 rozdíl (průměr minimum) 798,0000 427,0000 132,0000 2,29852 21533 36 13 20185 Obr. 69. Tabulka souvislosti mezi chtěností a plánovaností dítěte a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) žen. Souvislost s délkou kojení U souvislosti délky kojení s šířkou dřeně (bez nulových hodnot) byl zjištěn statisticky významný rozdíl u žen u maxima (Obr. 70.). Šířka dřeně (bez nulových hodnot) žen, které byly kojeny 0 10 týdnů, dosahovala v průměru vyšších maximálních hodnot (17,222 µm), než dřeň žen, které byly kojeny po dobu delší než 10 týdnů (14,651 µm). U ostatních parametrů polynomů šířky dřeně (bez nulových hodnot) nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s délkou kojení. Proměnná Sčt. poř. 10 týdnů a více Mann Whitneyův U test Souvislost mezi délkou kojení a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) ženy Sčt. poř. 0 10 týdnů U Z p hodnota N platn. 10 týdnů a více N platn. 0 10 týdnů 2*1 str. přesné p maximum 252,5000 972,5000 147,5000 2,14674 31815 14 35 29763 Obr. 70. Tabulka souvislosti mezi délkou kojení a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) žen. Souvislost s počtem osob žijících v bytě Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi počtem osob žijících v bytě a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) Sčt. poř. 5 a více ženy Sčt. poř. 1 4 osoby U Z p hodnota N platn. 5 a více N platn. 1 4 osoby 2*1 str. přesné p průměr (15 18 let) 857,5000 367,5000 157,5000 2,685131 07251 29 20 06216 maximum 879,5000 345,5000 135,5000 3,132653 01732 29 20 01270 rozdíl (maximum minimum) 872,5000 352,5000 142,5000 2,990260 02788 29 20 02169 rozdíl (průměr minimum) 838,5000 386,5000 176,5000 2,298635 21526 29 20 19943 Obr. 71. Tabulka souvislosti mezi počtem osob žijících v bytě a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) žen. Statisticky významná souvislost mezi počtem osob žijících v bytě a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) byl prokázán u průměrné hodnoty (z 15 18 let), maximální hodnoty, rozdílu (průměr minimum) a rozdílu (maximum minimum) žen (Obr. 71.). U mužů nebyla prokázána ani u jednoho parametru vypočteného z polynomiálních rovnic statisticky významná souvislost s počtem osob žijících v bytě. 94

Šířka dřeně (bez nulových hodnot) žen, které žily v bytě s více osobami, byla v průměru u průměru z 15 18 let širší než u žen, které žily s méně lidmi v bytě. Průměrné hodnoty průměru z 15 18 let byly: 16,108 µm u žen, které žily s více lidmi a 13,437 µm u žen, které žily s méně lidmi. Dřeň (bez nulových hodnot) žen, které žily s více osobami, dosahovala vyšších maximálních hodnot. Průměrné hodnoty maxima byly: 17,950 µm u žen, které žily s více lidmi a 14,368 µm u žen, které žily s méně lidmi. Také rozdíly z průměru a minima a z maxima a minima, byly větší u žen, které žily s více osobami v bytě, než u žen, které žily s méně osobami. U žen, které žily s více lidmi, se šířka dřeně (bez nulových hodnot) v průběhu postnatálního vývoje více měnila. Průměrné hodnoty rozdílu (maximum minimum) byly: 9,624 µm u žen, které žily s více lidmi a 6,368 µm u žen, které žily s méně lidmi. Průměrné hodnoty rozdílu (průměr minimum) byly: 7,783 µm u žen, které žily s více lidmi a 5,437 µm u žen, které žily s méně lidmi. Souvislost s plochou bytu Statisticky významná souvislost u plochy bytu s šířkou dřeně (bez nulových hodnot) byla u mužů u průměrné hodnoty z 15 18 let (Obr. 72.). U jiných parametrů polynomiálních křivek šířky dřeně (bez nulových hodnot) mužů a žen nebyla statisticky významná souvislost s plochou bytu prokázána. U mužů, kteří žili ve větších obytných prostorách (nad 50 m 2 ), dorůstala dřeň (bez nulových hodnot) do větších šířek v období mezi 15 18 lety, než u mužů, kteří žili v bytě (domě) do 50m 2. Průměrné hodnoty šířky dřeně (bez nulových hodnot) průměru z 15 18 let byly: 15,909 µm u mužů, kteří žili v domácnosti o menší ploše a 17,607 µm u mužů, kteří žili v domácnosti o větší ploše. Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi plochou bytu a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) muži Sčt. poř. po 50 Sčt. poř. nad 50 m 2 m 2 U Z p hodnota N platn. po 50 m 2 N platn. nad 2*1 str. 50 m 2 přesné p průměr (15 18 let) 497,0000 631,0000 172,0000 2,18531 28867 25 22 27902 Obr. 72. Tabulka souvislosti mezi plochou bytu a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) mužů. 95

4.11.4. Výsledky typ dřeně a zdravotně sociální dotazník Souvislost s onemocněním otce Mann Whitneyův U test Souvislost mezi onemocněním otce a typem dřeně muži Proměnná Sčt. poř. ano Sčt. poř. Ne U Z p hodnota N platn. ano N platn. ne 2*1 str. přesné p maximum 662,0000 514,0000 166,0000 2,09102 36527 31 17 35568 Obr. 73. Tabulka souvislosti mezi onemocněním otce a typem dřeně mužů. Statisticky významná souvislost mezi onemocněním otce a typem dřeně byla zjištěna u mužů a to u maximální hodnoty (Obr. 73.). U jiných parametrů mužů a žen nebyl statisticky významný rozdíl mezi tím, zda byl otec dříve vážněji nemocný či ne. U mužů, jejichž otec nebyl v minulosti vážněji nemocný, byla hodnota maxima typu dřeně větší, než u mužů, jejichž otec v minulosti trpěl vážnějším onemocněním. Průměr maxima typu dřeně u mužů, jejichž otec byl v minulosti vážněji nemocný, byl 2,699. Průměr maxima typu dřeně u mužů, jejichž otec nebyl v minulosti vážněji nemocný, byl 2,885. Lépe vyvinutou dřeň obsahovaly vlasy mužů, jejichž otcové netrpěli v minulosti vážnějším onemocněním. Souvislost s počtem osob žijících v bytě Statisticky významná souvislost byla pozorována mezi počtem osob žijících v bytě a typem dřeně a to u žen u maximální hodnoty (Obr. 74.). Ženy, které žily s více osobami, měly maximální hodnoty typů dřeně vyšší než ženy, které žily s méně osobami. To znamená, že lépe vyvinutou dřeň obsahovaly vlasy žen, které žily s více osobami v domácnosti. Průměrné hodnoty maxim byly: 2,482 u žen žijících s méně lidmi v domácnosti a 2,769 u žen žijících s více lidmi. U ostatních parametrů polynomiálních proložení typu dřeně mužů a žen nebyla statisticky významná souvislost s počtem osob žijících v domácnosti zjištěna. Proměnná Sčt. poř. 5 a více Mann Whitneyův U test Souvislost mezi počtem osob žijících v bytě a typem dřeně ženy Sčt. poř. 1 4 osoby U Z p hodnota N platn. 5 a více N platn. 1 4 osoby 2*1 str. přesné p maximum 843,0000 382,0000 172,0000 2,390174 16841 29 20 15834 Obr. 74. Tabulka souvislosti mezi počtem osob žijících v bytě a typem dřeně žen. 96

Souvislost s pitím alkoholu otce rozdíl (maximum minimum) Kruskal Wallisův test p hodnoty: Souvislost mezi pitím alkoholu otce a typem dřeně Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.) ženy rozdíl (průměr minimum) Kruskal Wallisův test p hodnoty: příležitostně abstinent pravidelně příležitostně abstinent pravidelně příležitostně 1,000000 26721 příležitostně 1,000000 33756 abstinent 1,000000 37483 abstinent 1,000000 87594 pravidelně 26721 37483 pravidelně 33756 87594 Obr. 75. Tabulka souvislosti mezi pitím alkoholu otce a typem dřeně žen. Mezi pitím alkoholu u otce a typem dřeně byla pozorována statisticky významná souvislost u žen a to u rozdílů: mezi průměrem (z 15 18 let) a minimem a mezi maximem a minimem (Obr. 75.). U ostatních parametrů nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s pitím alkoholu otce. U rozdílu maximum minimum byl statisticky významný rozdíl mezi konzumací alkoholu pravidelně a příležitostně a mezi pitím alkoholu pravidelně a abstinentem. Největší rozdíl mezi maximem a minimem byl u jedinců, jejichž otec byl abstinent a nejmenší u těch žen, jejichž otec pil alkohol pravidelně. Průměrné hodnoty rozdílu (maximum minimum) byly u žen: 2,232 (příležitostně), 0,995 (pravidelně), 2,295 (abstinent). Nejvíce se měnil typ dřeně u těch žen, jejichž otec byl abstinent. U rozdílu průměr (15 18 let) minimum byl statisticky významný rozdíl mezi pitím alkoholu pravidelně a příležitostně. Co se týkalo průměrných hodnot rozdílů, tak největší rozdíl byl pozorován u žen, jejichž otec pil alkohol příležitostně, poté následovaly ženy, jejichž otec byl abstinent. Nejmenší rozdíl byl u žen, jejichž otec pil pravidelně. Průměrné hodnoty rozdílu (průměr minimum) byly u žen: 1,773 (příležitostně), 0,656 (pravidelně), 1,523 (abstinent). Nejvíce se typ dřeně měnil v průběhu postnatálního vývoje u žen, jejichž otec pil alkohol příležitostně. Souvislost s počtem sourozenců Statisticky významné souvislosti mezi počtem sourozenců a typem dřeně byly pozorovány u mužů u maxima a rozdílu maximálních a minimálních hodnot (Obr. 76.). V obou případech byl statisticky významný rozdíl mezi tím, zda muž byl jedináček nebo zda měl jednoho sourozence. 97

Souvislost mezi počtem sourozenců a typem dřeně maximum Kruskal Wallisův test p hodnoty: Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.) muži rozdíl (maximum minimum) Kruskal Wallisův test p hodnoty: 0 1 2 a více 0 1 2 a více 0 28907 0,736644 0 36852 0,672200 1 28907 0,403933 1 36852 0,539137 2 a více 0,736644 0,403933 2 a více 0,672200 0,539137 Obr. 76. Tabulka souvislosti mezi počtem sourozenců a typem dřeně mužů. Nejlépe vyvinutou dřeň měli muži, kteří měli jednoho sourozence, poté muži se dvěma sourozenci. Nejhůře vyvinutou dřeň pak měli ti muži, kteří byli jedináčci. Průměrné hodnoty maxim typu dřeně byly: 2,965 (jeden sourozenec), 2,450 (jedináček), 2,750 (2 a více sourozenců). Co se týkalo rozdílu mezi maximem a minimem, byl výsledek stejný jako u maxima (největší rozdíl u mužů s jedním sourozencem, nejmenší u jedináčků). Průměrné hodnoty rozdílu mezi maximem a minimem typu dřeně byly: 2,210 (jeden sourozenec), 1,641 (jedináček), 1,878 (2 a více sourozenců). Nejvíce se hodnoty dřeně měnily u mužů s jedním sourozencem a nejméně u jedináčků. U ostatní parametrů polynomiální křivky typu dřeně nebyla zjištěna statisticky významná závislost s počtem sourozenců. 4.11.5. Výsledky barva vlasů a zdravotně sociální dotazník Souvislost s kouřením otce U žen a to u průměrné hodnoty, vypočítané ze všech věkových kategorií od 15 do 18 let, byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi kouřením otce a barvou vlasů (Obr. 77.). U žen, jejichž otec byl kuřák, byl průměr barvy vlasů (součtu hodnot R+G+B) vyšší, než u těch žen, jejichž otec byl nekuřák. Průměrné hodnoty průměru z 15 18 let barvy vlasů byly: 142,697 (otec kuřák) a 118,116 (otec nekuřák). To tedy znamená, že dcery kuřáků měly světlejší vlasy než dcery nekuřáků. U ostatních parametrů polynomů barvy vlasů mužů a žen nebyla statisticky významná souvislost s kouřením otce zjištěna. 98

Proměnná Sčt. poř. kuřák Mann Whitneyův U test Souvislost mezi kouřením otce a barvou vlasů (R+G+B) ženy Sčt. poř. nekuřák U Z p hodnota N platn. kuřák N platn. nekuřák 2*1 str. přesné p průměr (15 18 let) 554,0000 307,0000 97,0000 2,934228 03344 21 20 02667 Obr. 77. Tabulka souvislosti mezi kouřením otce a barvou vlasů (R+G+B) žen. Souvislost s onemocněním matky Statisticky významný rozdíl mezi tím, zda byla matka v minulosti vážněji nemocná či ne, byl pozorován u maxima mužů (Obr. 78.). Ostatní parametry polynomů barvy vlasů nebyly statisticky významné, nebyla tedy zjištěna souvislost s onemocněním matky. Maximum barvy vlasů bylo vyšší u těch mužů, jejichž matka nebyla v minulosti závažněji nemocná. Průměrná hodnota maxima barvy vlasů mužů, jejichž matka byla vážněji nemocná, byla 184,670. Průměrná hodnota maxima barvy vlasů mužů, jejichž matka nebyla vážněji nemocná, byla 238,582. To tedy znamená, že muži, jejichž matka prodělala vážnější onemocnění, měli vlasy někdy v průběhu od narození do 18 let tmavší, než jedinci, jejichž matka vážnější onemocnění neprodělala. Mann Whitneyův U test Souvislost mezi onemocněním matky a barvou vlasů (R+G+B) muži Proměnná Sčt. poř. ano Sčt. poř. ne U Z p hodnota N platn. ano N platn. ne 2*1 str. přesné p maximum 572,0000 604,0000 137,0000 2,90935 03622 29 19 02987 Obr. 78. Tabulka souvislosti mezi onemocněním matky a barvou vlasů (R+G+B) mužů. Souvislost s kouřením rodičů Statisticky významný rozdíl byl pozorován u žen u průměru z 15 18 let mezi tím, zda kouřil jeden či žádný z rodičů (Obr. 79.). Nejvyšší hodnoty průměru (z 15 18 let) barvy vlasů byly v průměru u jednoho kouřícího rodiče, poté u obou rodičů nekuřáků a nejnižší u obou rodičů kuřáků. Průměrné hodnoty průměru z 15 18 let barvy vlasů žen byly: 128,493 (oba rodiče kuřáci), 148,725 (jeden rodič kuřák), 117,741 (oba rodiče nekuřáci). Nejtmavší vlasy měly od 15 do 18 let ženy, jejichž rodiče byli oba nekuřáci, nejsvětlejší pokud byl kuřák pouze jeden z rodičů. U ostatní parametrů barvy vlasů nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s kouřením rodičů. 99

Souvislost mezi kouřením rodičů a barvou vlasů (R+G+B) Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.) ženy průměr (15 18 let) Kruskal Wallisův test p hodnoty jeden oba žádný jeden 1,000000 03307 oba 1,000000 0,728819 žádný 03307 0,728819 Obr. 79. Tabulka souvislosti mezi kouřením rodičů a barvou vlasů (R+G+B) žen. Souvislost s pitím alkoholu otce Statisticky významná souvislost mezi pitím alkoholu otce a barvou vlasů byla pozorována u mužů i žen. U žen byl statisticky významný rozdíl zjištěn u rozdílu mezi maximální a minimální hodnotou mezi pitím alkoholu pravidelně a příležitostně (Obr. 80.). Největší byl rozdíl u žen, jejichž otcové pili alkohol příležitostně, poté u abstinentů. Nejmenší byl pak rozdíl u žen, jejichž otcové pili pravidelně. To znamená, že nejvíce se barva měnila (od světlé po tmavou) u žen, jejichž otcové pili příležitostně a nejméně u těch žen, jejichž otcové pili pravidelně. Průměrné hodnoty rozdílu (maximum minimum) barvy vlasů žen byly: 137,471 (pití alkoholu příležitostně), 121,758 (abstinent), 116,048 (pití alkoholu pravidelně). Souvislost mezi pitím alkoholu otce a barvou vlasů (R+G+B) Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.) ženy rozdíl (maximum minimum) Kruskal Wallisův test p hodnoty: příležitostně abstinent pravidelně příležitostně 0,556890 30376 abstinent 0,556890 0,615800 pravidelně 30376 0,615800 Obr. 80. Tabulka souvislosti mezi pitím alkoholu otce a barvou vlasů (R+G+B) žen. U mužů byla statisticky významná souvislost mezi pitím alkoholu otce a barvou vlasů zjištěna u průměru z 15 18 let (Obr. 81.). Vyšší průměrné hodnoty byly pozorovány u mužů, jejichž otcové byli abstinenti. Průměrné hodnoty průměru z 15 18 let barvy vlasů mužů byly: 44,708 (pití alkoholu příležitostně) a 137,773 (abstinent). Světlejší vlasy 100

tedy měli v 15 18 letech muži, jejichž otcové byli abstinenti, než muži, jejichž otcové pili příležitostně. U ostatních parametrů barvy vlasů nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s pitím alkoholu otce. Proměnná Sčt. poř. příležitostně Mann Whitneyův U test Souvislost mezi pitím alkoholu otce a barvou vlasů (R+G+B) muži Sčt. poř. Abstinent U Z p hodnota N platn. příležitostně N platn. Abstinent 2*1 str. přesné p průměr (15 18 let) 605,0000 98,00000 10000 2,25348 24230 34 3 17246 Obr. 81. Tabulka souvislosti mezi pitím alkoholu otce a barvou vlasů (R+G+B) mužů. 4.11.6. Výsledky dřeňový index (s nulovými hodnotami) a zdravotně sociální dotazník Souvislost s onemocněním otce Statisticky významný rozdíl mezi tím, zda byl otec v minulosti vážněji nemocen či ne, byl pozorován u mužů u rozdílu mezi maximem a minimem (Obr. 82.). Větší rozdíl byl u těch mužů, jejichž otcové nebyli v minulosti vážněji nemocní. Průměrné hodnoty rozdílu (maximum minimum) dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) byly 729, pokud byl otec nemocný a 08, pokud otec nebyl nemocný. To znamená, že se hodnoty dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) měnily více u mužů, jejichž otcové nebyli v minulosti vážněji nemocní. U ostatní parametrů dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) nebyla statisticky významná souvislost s onemocněním otce zjištěna. Mann Whitneyův U test Souvislost mezi onemocněním otce a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) muži Proměnná Sčt. poř. ano Sčt. poř. Ne U Z p hodnota N platn. ano N platn. ne 2*1 str. přesné p rozdíl (maximum minimum) 659,0000 517,0000 163,0000 2,15569 31108 31 17 30074 Obr. 82. Tabulka souvislosti mezi onemocněním otce a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) mužů. Souvislost s chtěností a plánovaností dítěte Statisticky významné výsledky byly pozorovány u mužů i žen. U ostatních parametrů polynomů dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s chtěností a plánovaností dítěte. 101

Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi chtěností a plánovaností dítěte a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) Sčt. poř. chtěné Sčt. poř. nechtěné muži U Z p hodnota N platn. chtěné N platn. nechtěné 2*1 str. přesné p minimum (začátek na ose Y) 1093,000 83,0000 62,0000 1,979548 47755 42 6 45816 Obr. 83. Tabulka souvislosti mezi chtěností a plánovaností dítěte a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) mužů. U mužů byly statisticky významné výsledky u minima, tedy u počátku na ose Y (Obr. 83.). Muži, kteří byli jako dítě chtění, měli dřeňový index po narození vyšší (83) než muži, kteří byli jako dítě nechtění (40). Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi chtěností a plánovaností dítěte a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) Sčt. poř. chtěné Sčt. poř. nechtěné ženy U Z p hodnota Obr. 84. Tabulka souvislosti mezi chtěností a plánovaností dítěte a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) žen. N platn. chtěné N platn. nechtěné 2*1 str. přesné p průměr (15 18 let) 808,0000 417,0000 142,0000 2,07207 38260 36 13 37134 maximum 81000 415,0000 144,0000 2,02678 42686 36 13 41652 U žen byla statisticky významná souvislost mezi chtěností dítěte a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) zjištěna u průměru z 15 až 18 let a u maxima (Obr. 84.). Ženy, které byly jako děti nechtěné, měly v 15 18 letech hodnoty dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) vyšší než chtěné. Stejně tomu bylo i u maxima vyšších hodnot maxima dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) v průměru dosáhly ženy nechtěné. Průměrné hodnoty maxima dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) byly: 43 (chtěné ženy) a 65 (nechtěné ženy). Průměrné hodnoty průměru z 15 18 let dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) byly: 99 (chtěné ženy) a 32 (nechtěné ženy). Souvislost s délkou kojení U souvislosti mezi délkou kojení a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) vyšel statisticky významný výsledek u mužů a to u minima (počátku na ose Y, Obr. 85.). Muži, kteří byli kojeni do 10 týdnů, měli po narození dřeňový index vyšší než muži, kteří byli kojeni po dobu delší, než je 10 týdnů. Průměrná hodnota minima dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) byla 819 u mužů kojených kratší dobu než 10 týdnů. Průměrná hodnota minima dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) byla 442 u mužů kojených déle než 10 týdnů. 102

U ostatní parametrů polynomiálních křivek dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) nebyla statisticky významná souvislost s délkou kojení zjištěna. Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi délkou kojení a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) Sčt. poř. 10 týdnů a více Sčt. poř. 0 10 týdnů muži U Z p hodnota N platn. 10 týdnů a více N platn. 0 10 týdnů 2*1 str. přesné p minimum (začátek na ose Y) 152,0000 929,0000 97,0000 2,19707 28016 10 36 26362 Obr. 85. Tabulka souvislosti mezi délkou kojení a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) mužů. Souvislost s počtem osob žijících v bytě Statisticky významné výsledky byly získány u mužů i u žen (Obr. 86.). U mužů byly získány statisticky významné výsledky u minima (počátek na ose Y), rozdílu (maximum minimum) a rozdílu (průměr minimum). Muži, kteří žili v bytě s méně osobami, měli průměrné hodnoty minima dřeňového indexu vyšší, než muži, kteří žili s větším počtem osob. Dalo by se říci, že se tito jedinci měli po narození vyšší hodnoty dřeňového indexu (s nulovými hodnotami). Průměrné hodnoty minima dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) byly: u mužů žijících s více osobami 66 a u mužů žijících s méně osobami 99. Rozdíl (průměr minimum) i rozdíl (maximum minimum) byly vyšší u mužů, kteří žili v bytě s více lidmi (celkem jich v bytě i se zkoumaným mužem žilo 5 a více). Hodnoty dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) se tedy nejvíce lišily u mužů od narození do maxima či průměru z 15 18 let u mužů, kteří žili s více lidmi. Průměrné hodnoty rozdílu maximum minimum dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) byly: u mužů žijících s více osobami 99 a u mužů žijících s méně osobami 58. Průměrné hodnoty rozdílu průměr minimum dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) byly: u mužů žijících s více osobami 64 a u mužů žijících s méně osobami 07. U žen byly pozorovány statisticky významné rozdíly u průměru (15 18 let), maxima, rozdílu (maximum minimum) a rozdílu (průměr minimum). Ženy žijící s více lidmi měly vyšší hodnoty dřeňového indexu v průměru od 15 do 18 let, vyšší hodnoty maxima a vyšší hodnoty obou rozdílů (maximum minimum, průměr minimum), než ženy, které žily v bytě s méně lidmi. To znamená, že ženy, které žily v domácnosti s více lidmi, měly vyšší hodnoty dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) v období od 15 18 let, měly vyšší maximální hodnoty a také se hodnoty dřeňového indexu v postnatálním vývoji více měnily než u žen, které žily s méně lidmi. 103

Průměrné hodnoty průměru z 15 18 let dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) žen byly: 90 pokud žily s méně lidmi a 19 pokud žily s více lidmi. Průměrné hodnoty maxima dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) žen byly: 37 pokud žily s méně lidmi a 57 pokud žily s více lidmi. Průměrné hodnoty rozdílu maximum minimum dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) žen byly: 75 pokud žily s méně lidmi a 13 pokud žily s více lidmi. Průměrné hodnoty rozdílu průměr minimum dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) žen byly: 28 pokud žily s méně lidmi a 76 pokud žily s více lidmi. U ostatních parametrů polynomů dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) nebyla zjištěny statisticky významná souvislost s počtem osob žijících v bytě. Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi počtem osob žijících v bytě a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) Sčt. poř. 5 a více Sčt. poř. 1 4 osoby muži U Z p hodnota N platn. 5 a více N platn. 1 4 osoby 2*1 str. přesné p minimum (začátek na ose Y) 66000 516,0000 164,0000 2,13414 32832 31 17 31820 rozdíl (maximum minimum) 866,0000 31000 157,0000 2,28504 22311 31 17 21201 rozdíl (průměr minimum) 883,0000 293,0000 14000 2,65150 08014 31 17 07073 Proměnná Sčt. poř. 5 a více Sčt. poř. 1 4 osoby ženy U Z p hodnota N platn. 5 a více N platn. 1 4 osoby 2*1 str. přesné p průměr (15 18 let) 837,0000 388,0000 178,0000 2,26812 23322 29 20 22318 maximum 829,0000 396,0000 186,0000 2,10539 35258 29 20 34370 rozdíl (maximum minimum) 833,0000 392,0000 182,0000 2,18675 28761 29 20 27797 rozdíl (průměr minimum) 837,0000 388,0000 178,0000 2,26812 23322 29 20 22318 Obr. 86. Tabulka souvislosti mezi počtem osob žijících v bytě a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) mužů a žen. 4.11.7. Výsledky dřeňový index (bez nulových hodnot) a zdravotně sociální dotazník Souvislost s kouřením otce Statisticky významná souvislost mezi kouřením otce a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) byla zjištěna u maxima žen (Obr. 87.). Hodnoty maxima dřeňového indexu (bez nulových hodnot) jsou vyšší u žen, jejichž otec byl kuřák. Průměrné hodnoty maxima dřeňového indexu (bez nulových hodnot) žen byly: 10 pokud byl otec kuřák a 80 pokud byl otec nekuřák. 104

U ostatních parametrů zjištěných z polynomiálních proložení dřeňového indexu (bez nulových hodnot) u mužů a žen nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s kouřením otce. Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi kouřením otce a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) Sčt. poř. kuřák Sčt. poř. nekuřák ženy U Z p hodnota N platn. kuřák N platn. nekuřák 2*1 str. přesné p maximum 522,0000 339,0000 129,0000 2,09960 35765 21 20 34748 Obr. 87. Tabulka souvislosti mezi kouřením otce a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) žen. Souvislost s délkou kojení U minima (počátku na ose Y) a rozdílu (průměr minimum) mužů byly zjištěny statisticky významné rozdíly (Obr. 88.) mezi tím, jak dlouho byl muž kojen (0 10 týdnů, 10 týdnů a více). Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi délkou kojení a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) Sčt. poř. 10 týdnů a více Sčt. poř. 0 10 týdnů muži U Z p hodnota N platn. 10 týdnů a více N platn. 0 10 týdnů 2*1 str. přesné p minimum (začátek na ose Y) 12000 961,0000 65,0000 3,04927 02294 10 36 01486 rozdíl (průměr minimum) 312,0000 769,0000 103,0000 2,03729 41622 10 36 40274 Obr. 88. Tabulka souvislosti mezi délkou kojení a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) mužů. Muži, kteří byli po narození kojeni od 0 do 10 týdnů, měli hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) vyšší 06 než ti muži, kteří byli kojeni 10 a více týdnů průměrná hodnota 74. Po narození měli vyšší hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) muži, kteří byli kojeni kratší dobu. Rozdíl (průměr minimum) byl větší u mužů, kteří byli kojeni kratší dobu. Průměrná hodnota rozdílu (průměr minimum) dřeňového indexu mužů, kteří byli kojeni kratší dobu, byla -26. Průměrná hodnota rozdílu (průměr minimum) dřeňového indexu bez nulových hodnot mužů byla 0018, pokud byli kojeni delší dobu. Více se hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) měnily u mužů, kteří byli kojeni kratší dobu. U zbývajících parametrů získaných z polynomů dřeňového indexu (bez nulových hodnot) nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s délkou kojení. Souvislost s počtem osob žijících v bytě U žen, přesněji u průměru (z 15 18 let) a rozdílu (průměr minimum), byl zjištěn statisticky významný rozdíl v tom, kolik osob v domácnosti žilo (Obr. 89.). Ženy, které 105

žily s více osobami, měly vyšší hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) mezi 15 18 lety. Rozdíl (průměr minimum) byl u žen, které žily v domácnosti s méně lidmi, větší než u žen, které žily s více osobami v bytě. Průměrné hodnoty průměru z 15 18 let dřeňového indexu (bez nulových hodnot) byly: 50 u žen žijících v domácnosti s méně lidmi a 70 u žen žijících v domácnosti s více lidmi. Průměrné hodnoty rozdílu průměru a minima dřeňového indexu (bez nulových hodnot) byly: -319 u žen, které žily v domácnosti s méně lidmi a -09 u žen, které žily s více lidmi. U dalších parametrů polynomů dřeňového indexu (bez nulových hodnot) mužů a žen nebyla zjištěna statisticky významná souvislost s počtem osob žijících v domácnosti. Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi počtem osob žijících v bytě a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) Sčt. poř. 5 a více Sčt. poř. 1 4 osoby ženy U Z p hodnota N platn. 5 a více N platn. 1 4 osoby 2*1 str. přesné p průměr (15 18 let) 879,5000 345,5000 135,5000 3,132653 01732 29 20 01270 rozdíl (průměr minimum) 834,5000 390,5000 180,5000 2,217268 26606 29 20 24930 Obr. 89. Tabulka souvislosti mezi počtem osob žijících v bytě a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) žen. Souvislost s plochou bytu Statisticky významná souvislost mezi plochou bytu a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) byla zjištěna u žen u průměru z 15 18 let života (Obr. 90.). Ženy, které žily ve větších obytných prostorách, měly vyšší hodnoty průměru (z 15 18 let) dřeňového indexu bez nulových hodnot. Průměrné hodnoty průměru z 15 18 let dřeňového indexu (bez nulových hodnot) byly 68 u žen, které žily ve větších obytných prostorách a 58 u žen, které žily v menších obytných prostorách. U zbývajících parametrů polynomů dřeňového indexu (bez nulových hodnot) žen a mužů nebyla zjištěna žádná statisticky významná souvislost s plochou bytu. Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi plochou bytu a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) Sčt. poř. po 50 m 2 ženy Sčt. poř. nad 50 m 2 U Z p hodnota N platn. po N platn. nad 2*1 str. 50 m 2 50 m 2 přesné p průměr (15 18 let) 516,5000 659,5000 191,5000 1,97089 48737 25 23 46890 Obr. 90. Tabulka souvislosti mezi plochou bytu a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) žen. 106

Souvislost s pitím alkoholu otce Zda pil otec alkohol příležitostně nebo byl abstinent, se projevil na hodnotách dřeňového indexu (bez nulových hodnot) u mužů na průměru z 15 18 let života (Obr. 91.). Hodnoty průměru (15 18 let) dřeňového indexu byly vyšší u mužů, jejichž otec byl abstinent. Průměrné hodnoty průměru z 15 18 let dřeňového indexu (bez nulových hodnot) byly 00, pokud byl otec mužů abstinent a 79, pokud otec mužů pil alkohol příležitostně. Další výsledky mužů nebyly statisticky významné. U žen nebyl ani jeden z výsledků statisticky významný. Proměnná Mann Whitneyův U test Souvislost mezi pitím alkoholu otce a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) Sčt. poř. příležitostně Sčt. poř. Abstinent muži U Z p hodnota N platn. příležitostně N platn. Abstinent 2*1 str. přesné p průměr (15 18 let) 61000 93,00000 15,00000 1,97527 48238 34 3 44788 Obr. 91. Tabulka souvislosti mezi pitím alkoholu otce a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) mužů. Souvislost s onemocněním rodičů Souvislost mezi onemocněním obou rodičů a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) se projevila na tom, že výsledky žen u rozdílu (průměr minimum), hlavně mezi onemocněním jednoho a obou rodičů, byly statisticky významné (Obr. 92.). Ženy, které měly v minulosti vážněji nemocné oba rodiče, měly větší rozdíl mezi průměrem (15 18 let) a minimem než ženy, které měly jednoho či žádného rodiče vážněji nemocného. Nejvíce se hodnoty dřeňového indexu během ontogenetického vývoje měnily u žen, které měly vážněji nemocné oba rodiče. Souvislost onemocnění rodičů a dřeňového indexu (bez nulových hodnot) Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.) ženy rozdíl (průměr minimum) Kruskal Wallisův test H ( 2, N= 48) =6,733922 p =,0345 oba žádný jeden oba 03954 33086 žádný 03954 1,000000 jeden 33086 1,000000 Obr. 92. Tabulka souvislosti onemocnění rodičů a dřeňového indexu (bez nulových hodnot) žen. 107

Průměrné hodnoty rozdílu mezi průměrem z 15 18 let a minimem dřeňového indexu bez nulových hodnot žen byly: -181 (u jednoho nemocného rodiče), -1848 (u žádného nemocného rodiče) a -207 (u obou nemocných rodičů). Ostatní parametry polynomiálních proložení dřeňového indexu (bez nulových hodnot) mužů a žen nebyly statisticky významné, nebyla tedy zjištěna souvislost s onemocněním rodičů. Souvislost se vzděláním matky Statisticky významná souvislost mezi vzděláním matky a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) byla u mužů u průměru z 15 18 let. Statisticky významný rozdíl byl pozorován mezi ukončením střední školy a vyšší odborné školy (Obr. 93.). Muži, jejichž matka měla ukončenou vyšší odbornou školu, měli vyšší hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) než muži, jejichž matka měla ukončenou střední školu. Průměrná hodnota průměru z 15 18 let dřeňového indexu (bez nulových hodnot) byla 37, pokud matka mužů dosáhla pouze středoškolského vzdělání. Průměrná hodnota průměru z 15 18 let dřeňového indexu (bez nulových hodnot) byla 69 u mužů, pokud jejich matka měla vystudovanou vyšší odbornou školu. U ostatních parametrů získaných z polynomiálních proložení dřeňového indexu (bez nulových hodnot) mužů a žen nebyla zjištěna statisticky významná souvislost se vzděláním matky. Souvislost mezi vzděláním matky a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.) muži průměr (15 18 let) Kruskal Wallisův test H ( 4, N= 48) =9,039613 p =,0601 střední odborná škola vysoká škola vyšší odborná škola střední škola základní škola střední odborná škola 1,000000 08128 1,000000 1,000000 vysoká škola 1,000000 0,694511 1,000000 1,000000 vyšší odborná škola 08128 0,694511 36879 10508 střední škola 1,000000 1,000000 36879 1,000000 základní škola 1,000000 1,000000 10508 1,000000 Obr. 93. Tabulka souvislosti mezi vzděláním matky a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) mužů. 108

4.12. Výsledky sledované znaky vlasů s tělesnými rozměry U korelací sledovaných znaků vlasů (šířka vlasu, šířka dřeně, typ dřeně, barva vlasů a dřeňový index) s tělesnými rozměry budou zmíněny pouze statisticky významné výsledky. 4.12.1. Výsledky korelace šířky vlasu s tělesnými rozměry Tělesná výška Graf korelací šířky vlasu a výšky těla mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - Graf korelací šířky vlasu a výšky těla žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - - Obr. 94. Bodové grafy korelací šířky vlasu a výšky těla mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). U mužů nebyla ani v jedné věkové kategorii statisticky významná korelace mezi šířkou vlasu a tělesnou výškou. U žen byla statisticky významná korelace v 9 měsících, v 7; 8; 10,5; 11,5 a 13,5 letech. Ve všech těchto uvedených případech šlo o korelaci se závislostí přímou, tedy s vyšší šířkou vlasu byla v těchto letech vyšší i tělesná výška (Obr. 94.). Více korelovala šířka vlasu s výškou těla (podle polynomiálních proložení) od narození do 1 roku u mužů, od 1 do 3,5 let u žen, od 3,5 do 7 let u mužů, od 7 do 14,5 let u žen a poté u mužů. Výška těla vsedě U mužů nebyl žádný výsledek statisticky významný. U žen byla statisticky významná korelace v 9 měsících; 6,5; 7; 10,5; 11,5; 12; 13,5 a 16 letech. Ve všech 109

zmíněných případech šlo o korelaci se závislostí přímou u větší šířky vlasu byla vyšší výška těla vsedě (Obr. 95.). Více korelovala šířka vlasu s výškou těla vsedě u žen od narození do 15 let, od 15 do 17,5 u mužů a od 17,5 do 18 let opět u žen. Graf korelací šířky vlasu a výšky těla vsedě mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - Graf korelací šířky vlasu a výšky těla vsedě žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - - Obr. 95. Bodové grafy korelací šířky vlasu a výšky těla vsedě mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Hmotnost Graf korelací šířky vlasu a hmotnosti mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - Graf korelací šířky vlasu a hmotnosti žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - - Obr. 96. Bodové grafy korelací šířky vlasu a hmotnosti mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). U mužů byla statisticky významná korelace mezi šířkou vlasu a hmotností těla v 14,5 a 15,5 letech. U vyšší šířky vlasu byla větší i hmotnost. U žen byla pozorována statisticky významná korelace v 10,5 a 11,5 letech. Také zde byly statisticky významné korelace se 110

závislostí přímou, proto souvisela větší šířka vlasu s větší hmotností. Do necelého jednoho roku byly korelace (podle polynomiálních proložení) u mužů se závislostí přímou a u žen se závislostí nepřímou. Více korelovala šířka vlasu s hmotností těla přibližně od 1 roku do 14 let u žen a od 14 do 18 let u mužů (Obr. 96.). Délka horní končetiny U mužů byl zjištěn pouze jeden statisticky významný výsledek a to v 6,5 letech (s větší šířkou vlasu byla delší horní končetina). U žen byly zjištěny statisticky významné korelace v 10,5 a 11,5 letech a také zde byly korelace se závislostí přímou, proto platilo, že s vyšší šířkou vlasu byla delší horní končetina. Po narození byla korelace u mužů se závislostí nepřímou a u žen s přímou (podle polynomiálních proložení). Více korelovala šířka vlasu s délkou horní končetiny od 1,5 roku do 8 let u mužů, od 8 do 13,5 let u žen, od 13,5 do 17,5 let opět u mužů a od 17,5 do 18 let opět u žen. Délka dolní končetiny U mužů byla statisticky významná korelace pozorována v 3,5 a 8,5 letech. U obou případů šlo o závislost přímou: čím širší byl vlas, tím delší byla dolní končetina. U žen byla statisticky významná korelace v 8 a 10,5 letech a také zde souvisela větší šířka vlasu s větší délkou dolní končetiny. Po narození byla u mužů korelace se závislostí přímou, u žen se závislostí nepřímou (až do přibližně 3 let podle polynomiálních proložení). Více korelovala šířka vlasu s délkou dolní končetiny (porovnání korelací se závislostí přímou) u mužů až do 7,5 let, od 7,5 do 14 let u žen, od 14 do 17 let u mužů. Od 17 let jsou korelace mužů i žen se závislostí nepřímou. Jugopubická vzdálenost U mužů byl statisticky významný výsledek při narození a v 17 letech. U žen byl statisticky významný výsledek zjištěn v 10,5; 11,5 a 13,5 letech. Ve všech statisticky významných případech souvisela větší šířka dřeně s větší jugopubickou vzdáleností, tedy jednalo se o korelace se závislostí přímou (Obr. 97.). Průběhy polynomiálních křivek mužů a žen se lišily a střídaly se korelace se závislostí přímou i nepřímou. 111

Graf korelací šířky vlasu a jugopubické vzálenosti mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - Graf korelací šířky vlasu a jugopubické vzálenosti žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - - Obr. 97. Bodové grafy korelací šířky vlasu a jugopubické vzdálenosti mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Výška symfýzy U mužů nebyl pozorován žádný statisticky významný výsledek. U žen byla pozorována statisticky významná korelace v 8 a 10,5 letech a v obou případech se jednalo o korelace se závislostí přímou. Více korelovala šířka vlasu s výškou symfýzy u mužů od 2,5 do 7 let, od 7 do 14,5 let korelovala více u žen a od 14,5 let u mužů (od 17 let korelace se závislostí nepřímou). Vzdálenost akromion stylion Statisticky významné výsledky byly zjištěny u mužů v 6,5 letech a u žen v 10,5 a 11,5 letech. Opět šlo ve všech případech o závislost přímou. Od narození do 8,5 let korelovala více šířka vlasu se vzdáleností akromion stylion (dle polynomiálních proložení) u mužů, od 8,5 do 14 let u žen a od 14 do 18 let opět u mužů. Šířka ramen Statisticky významné korelace byly zjištěny u mužů v 14,5 letech a u žen v 9 měsících. V obou věkových kategoriích souvisela s rostoucí šířkou vlasu rostoucí šířka ramen šlo tedy o korelace se závislostí přímou. Přestože většina výsledků nebyla statisticky významná, z polynomiálních proložení korelací můžeme vidět, že více korelovala šířka ramen s šířkou vlasu od narození do 7,5 let u mužů, od 7,5 do 12,5 let u žen, od 12,5 do 17 let opět u mužů a od 17 do 18 let u žen (Obr. 98.). 112

Graf korelací šířky vlasu a šířky ramen mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - Graf korelací šířky vlasu a šířky ramen žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - - Obr. 98. Bodové grafy korelací šířky vlasu a šířky ramen mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Transverzální průměr hrudníku U transverzálního průměru hrudníku byla zjištěna pouze jedna statisticky významná korelace a to u žen v 11 letech. I zde byl u větší šířky vlasu pozorován větší transverzální průměr hrudníku. Korelace mužů a žen od narození do 18 let se od sebe lišily (podle polynomiálních proložení). Bikristální šířka Graf korelací šířky vlasu a bikristální šířky mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - Graf korelací šířky vlasu a bikristální šířky žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - - Obr. 99. Bodové grafy korelací šířky vlasu a bikristální šířky mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). 113

U žen nebyly pozorovány žádné statisticky významné korelace. U mužů bylo zjištěno 5 statisticky významných korelací s větší šířkou vlasu souvisela větší bikristální šířka. Statisticky významné korelace byly v těchto věkových kategoriích: 3 měsíce, 6,5; 8,5; 15,5 a 16 let (Obr. 99.). Více korelovala šířka vlasu s bikristální šířkou u mužů od narození do 17 či 17,5 let, poté korelovaly rozměry spíše u žen, i když se jednalo o závislost nepřímou. Obvod hlavy U všech statisticky významných výsledků platila přímá závislost: čím větší šířka vlasu, tím větší obvod hlavy. U mužů byly statisticky významné korelace v těchto letech: 0; 12; 14,5; 15,5; 17,5. U žen byly statisticky významné korelace v těchto letech: 1,5; 3; 6; 6,5; 10,5; 11,5 12,5; 13,5. Obvod hlavy s šířkou vlasu koreloval více u mužů od narození do asi 9 měsíců, od 9 měsíců do 13,5 let u žen, od 13,5 do 17,5 opět u mužů a od 17,5 do 18 let opět u žen (podle polynomiálních proložení). Délka hlavy U mužů byly statisticky významné výsledky ve 2,5 a 3 letech. V těchto případech šlo o korelaci se závislostí nepřímou. U žen byla statisticky významná korelace pozorována v 1,5 roce a jednalo se o korelaci se závislostí přímou. Věkové změny polynomiálních proložení korelací se u mužů i žen lišilo a měnila se i závislost přímá a nepřímá. Šířka hlavy U šířky vlasu byly pozorovány statisticky významné korelace u mužů v 14,5 a 15,5 letech a u mužů v 4,5; 10,5 a 11 letech. U všech statisticky významných korelací platila korelace se závislostí přímou. Více korelovala šířka hlavy s šířkou vlasu (podle polynomiálních proložení) od narození do přibližně půl roku u mužů, od půl roku do 2 let u žen, od 2 do věku okolo 6 let u mužů (jednalo se o závislost nepřímou), od 6 do 12,5 let u žen, od 12,5 do 17 let u mužů a od 17 do 18 let u žen (Obr. 100.). 114

Graf korelací šířky vlasu a šířky hlavy mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - Graf korelací šířky vlasu a šířky hlavy žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - - Obr. 100. Bodové grafy korelací šířky vlasu a šířky hlavy mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Obvod hrudníku U mužů nebyla zjištěna žádná statisticky významná korelace mezi šířkou vlasu a obvodem hrudníku. U žen souvisela zvětšující se šířka vlasu se zvětšujícím s obvodem hrudníku statisticky významné korelace byly u žen tedy zjištěny v 10,5 a 11 letech. Věkové změny polynomiálních proložení mužů a žen se lišily. Obvod paže U korelací obvodu paže a šířky vlasu nebyly u mužů a žen zjištěny statisticky významné korelace. Obvod předloktí U obvodu předloktí byly prokázány statisticky významné korelace pouze u žen a to v 10,5; 11,5 a 12 letech. V těchto případech se jednalo o korelace se závislostí přímou. Dle polynomiálních proložení korelací se věkové změny mužů a žen lišily, střídaly se také korelace se závislostí přímou a nepřímou. Obvod stehna Statisticky významné výsledky byly zjištěny u mužů v 17,5 letech a u žen v 10,5 letech. V obou případech se jednalo o korelace se závislostí přímou. Věkové změny polynomiálních proložení mužů a žen se lišily. 115

Obvod bérce Graf korelací šířky vlasu a obvodu bérce mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - Graf korelací šířky vlasu a obvodu bérce žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - - Obr. 101. Bodové grafy korelací šířky vlasu a obvodu bérce mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu).. Statisticky významné korelace byly zjištěny u mužů v 1 roce a 9,5 letech (závislost nepřímá). U žen byly statisticky významné výsledky zaznamenány v 10,5 11,5 letech (závislost přímá; Obr. 101.). Podle polynomiálních proložení se korelace mužů a žen lišily: u mužů korelace od narození do 13 let a od 17,5 do 18 let se závislostí nepřímou, v ostatních věkových kategoriích se závislostí přímou a u žen se jednalo o korelace se závislostí přímou. 4.12.2. Výsledky korelace šířky vlasu s tělesnými rozměry Gompertzovy křivky Pro srovnání celkového růstu vlasů s tělesnými rozměry byly vypočítány také korelace parametrů Gompertzových křivek šířek vlasů s parametry Gompertzových křivek tělesných rozměrů. Gompertzovy křivky tělesných rozměrů byly vypočítány jako u šířky vlasů. Více je o parametrech Gompertzovy křivky uvedeno v kapitole 4.2.9.1.2 Souvislost informací ze zdravotně sociálních dotazníků se znaky sledovanými na vlasech. Statisticky významné korelace byly pozorovány pouze u žen: - u šířky vlasu s výškou těla žen u parametrů µ (mi) a λ (lambda) závislost nepřímá, což znamená, že platil vztah: výška těla začínala na ose Y výše šířka 116

vlasu na ose Y níže nebo naopak a vztah výška těla větší sklon šířka vlasu menší sklon a naopak (Obr. 102.). Šířka vlasu s výškou těla ženy počet p hodnota Šířka vlasu s výškou těla vsedě ženy počet p hodnota A & A 50 77935 0,590601 A & A 50 34238 0,813399 mi (µ) & mi (µ) 50 82209 47077 mi (µ) & mi (µ) 50 97767 35713 lambda (λ) & lambda (λ) 50 79904 48987 lambda (λ) & lambda (λ) 50 81657 06750 integrál & integrál 50 02113 59255 integrál & integrál 50 47923 82571 Obr. 102. Tabulka korelací parametrů Gompertzových křivek pro šířku vlasu s výškou těla a s výškou těla vsedě. Červeně jsou označeny statisticky významné výsledky. - u šířky vlasu s výškou těla vsedě žen u parametru µ (mi) závislost nepřímá. Platil zde tedy vztah výška těla vsedě vyšší sklon křivky šířka vlasu nižší sklon křivky a naopak (Obr. 102.). - u šířky vlasu s šířkou ramen žen u parametru A závislost nepřímá, což znamená vztah: větší šířka ramen tenčí vlas a naopak (Obr. 103.). - u šířky vlasu s obvodem paže žen u parametru A závislost nepřímá, což znamená, že u větších obvodů paží se vyskytovaly tenčí vlasy (Obr. 103.). Šířka vlasu s šířkou ramen ženy počet p hodnota Šířka vlasu s obvodem paže ženy počet p hodnota A & A 49 31020 20166 A & A 35 0,400840 17018 mi (µ) & mi (µ) 49 90918 0,534410 mi (µ) & mi (µ) 35 63025 26863 lambda (λ) & lambda (λ) 49 23469 97991 lambda (λ) & lambda (λ) 35 45098 0,405606 integrál & integrál 49 95204 0,515237 integrál & integrál 35 26611 0,879392 Obr. 103. Tabulka korelací parametrů Gompertzových křivek pro šířku vlasu s šířkou ramen a s obvodem paže. Červeně jsou označeny statisticky významné výsledky. 4.12.3. Výsledky korelace šířky dřeně (s nulovými hodnotami) s tělesnými rozměry Tělesná výška Statisticky významné výsledky byly zjištěny u mužů i u žen. U mužů byly korelace statisticky významné v těchto věkových kategoriích: 3 měsíce, 2 a 2,5 let, 3,5 4,5 let, 6 6,5 let, 8 a 8,5 let, 14, 16,5 a 18 let. V 18 letech šlo o korelaci se závislostí nepřímou. Ve 117

všech ostatních případech šlo o korelace se závislostí nepřímou. U žen byly statisticky významné výsledky zjištěny v 2,5; 3,5; 6,5; 7; 8, 10,5; 12,5; 17,5 a 18 letech. V 18 letech šlo o korelaci se závislostí nepřímou a ve zbylých statisticky významných korelacích o závislost přímou. Podle polynomiálních proložení korelovala šířka dřeně (s nulovými hodnotami) od narození do 8 let u mužů, od 8 do 13,5 let u žen, od 13,5 do 17 let u mužů. Od 17 let u žen 17,5 let u mužů se jednalo o korelace se závislostí nepřímou (Obr. 104.). Graf korelací šířky dřeně a výšky těla mužů od narození do 18 let s nulovými hodnotami Graf korelací šířky dřeně a výšky těla žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami - - - - Obr. 104. Bodové grafy korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami) a výšky těla mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Výška těla vsedě Korelace šířky dřeně s výškou těla vsedě mužů od narození do 18 let 0,4 s nulovými hodnotami Korelace šířky dřeně s výškou těla vsedě žen od narození do 18 let 0,4 s nulovými hodnotami - - - - Obr. 105. Bodové grafy korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami) a výšky těla vsedě mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). 118

U mužů byly statisticky významné korelace v 1,5; 2; 3,5; 4; 6; 6,5; 8; 8,5; 13,5 14,5; 15,5 17 letech. U žen byly statisticky významné výsledky zjištěny v méně případech než u mužů a to v 6,5; 7; 8; 10,5 a v 11,5 letech. Jak u mužů, ta i u žen souvisela širší dřen s větší výškou těla vsedě, šlo tedy o závislost přímou. Více korelovala šířka dřeně (s nulovými hodnotami) s výškou těla vsedě od narození do 8 let u mužů, od 8 do 12 let u žen, od 12 do asi 17 let opět u mužů a od asi 17 do 18 let opět u žen (podle polynomiálních proložení, Obr. 105.). Hmotnost Statisticky významné korelace byly vypočteny u mužů i u žen a ve všech statisticky významných případech se jednalo o korelace se závislostí přímou. U žen byly statisticky významné výsledky v 11 a 12,5 letech a u mužů v 3 měsících, 1,5 2 letech, 3,5 4 letech, 6 6,5 letech, 8,5 a v 13 14,5 letech a v 16,5 letech. Křivky polynomiálních proložení mužů a žen se lišily. U mužů byly korelace spíše se závislostí přímou, u žen s nepřímou. Délka horní končetiny Graf korelací šířky dřeně s délkou horní končetiny mužů od narození do 18 let s nulovými hodnotami = 648+312*x+157*x^2-052*x^3 +004*x^4-1,1727E-5*x^5 0,4 - - Graf korelací šířky dřeně s délkou horní končetiny žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami = 886-928*x+367*x^2-052*x^3 +003*x^4-6,5338E-6*x^5 0,4 - - - - Obr. 106. Bodové grafy korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami) a délky horní končetiny mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). U mužů byly statisticky významné korelace zjištěny v 1,5 2; 3,5 4,5; 5,5 7; 8,5; 14 a v 18 letech. U žen byla statisticky významná korelace pouze v 17,5 letech. Ve většině 119

případů se jednalo o korelace se závislostí přímou. Výjimkou byl pouze věk 18 let u mužů, kdy se jednalo o nepřímou závislost. Více korelovala délka horní končetiny s šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) většinou u mužů (Obr. 106.). Délka dolní končetiny U mužů byly statisticky významné korelace zjištěny v těchto věkových kategoriích: 3 měsíce; 1 rok; 2; 3,5 4,5; 6 6,5 a 8,5 roků. U žen byly statisticky významné výsledky v 2 2,5; 3,5; 5; 6,5 7; 8; 11 a 18 letech. Pouze v 18 letech u žen byla závislost nepřímá, v ostatních případech byla závislost přímá. Věkové změny polynomiálních křivek korelací mužů a žen se lišily, v mladších věkových kategoriích se jednalo o závislosti přímé, později o nepřímé. Jugopubická vzdálenost U mužů byly zjištěny statisticky významné výsledky s korelací přímou v 3,5; 4; 6; 6,5; 8; 8,5; 13,5 14,5; 15,5 a v 16,5 17,5 letech a s korelací nepřímou v 9,5 letech. U žen byla statisticky významná korelace s přímou závislostí zjištěna v 2,5; 3,5 4 a 6,5 letech. Nepřímá statisticky významná závislost byla zjištěna u žen v 3; 4,5 a 18 letech. Více jugopubická vzdálenost s šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) korelovala u mužů. Výška symfýzy Statisticky významné korelace mezi výškou symfýzy a šířkou dřeně byly u mužů zjištěny v: 2,5; 3,5 4,5; 6; 8,5 letech (přímá závislost) a v 18 letech (nepřímá závislost). U žen byly statisticky významné výsledky v: 2,5; 3,5 4; 5,5 6; 7; 8; 10,5 11; 12,5 letech (přímá závislost) a 18 letech (nepřímá závislost). Od narození do 8 let korelovala výška symfýzy s šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) více u mužů, poté od 8 do 15,5 let u žen. Přibližně od 15,5 let byl průběh polynomiálních křivek korelací mužů i žen téměř shodný a přechází z korelací se závislostí přímou na závislost nepřímou (Obr. 107.) 120

Korelace šířky dřeně s výškou symfýzy mužů od narození do 18 let s nulovými hodnotami Korelace šířky dřeně s výškou symfýzy žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami - - - - - - Obr. 107. Bodové grafy korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami) a výšky symfýzy mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Vzdálenost akromion stylion V 1,5 2; 3,5 4,5; 6 7; 8,5; 14 letech (přímá závislost) a v 18 letech (nepřímá závislost) byly zjištěny u mužů statisticky významné výsledky. U žen byla zjištěna statisticky významná nepřímá korelace v 3 letech a přímá korelace v 8 letech (Přílohy 3: Tab. 27, Obr. 27). Více korelovala šířka dřeně (s nulovými hodnotami) se vzdáleností akromion stylion u mužů než u žen. Šířka ramen U mužů byly všechny statisticky významné korelace s přímou závislostí. Statisticky významné výsledky byly u mužů zjištěny v 1,5 2; 3,5; 6 6,5; 8,5; 11,5; 13,5 15; 16 a 17 letech. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí (v 17,5 letech) a s nepřímou závislostí (v 15 letech). Podle polynomiálních proložení korelací je vidět, že více korelovala šířka ramen s šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) většinou u mužů. Transverzální průměr hrudníku Statisticky významné korelace přímou závislostí byly zjištěny u mužů (v 3 měsících; 1 roce; 6,5; 13 13,5 a 14,5 letech) i u žen (v 3 měsících). Statisticky významná nepřímá závislost byla zjištěna u mužů (v 3; 5,5 a 18 letech) a u žen (v 6 měsících; 3; 9 a 15 letech). Podle polynomiálních proložení korelací byly u mužů ve většině případů korelace se závislostí přímou a u žen se závislostí nepřímou. 121

Bikristální šířka Statisticky významná korelace (s přímou závislostí) mezi bikristální šířkou a šířkou dřeně byly zjištěny u mužů v (3 měsících 2,5 letech; 4 5; 6 7; 8 8,5; 11; 14 15 a v 16 17 letech). U žen byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí (ve 4 letech) a s nepřímou závislostí (v 7,5; 8,5 10 a v 16,5 letech). Podle polynomiálních proložení korelací korelovala bikristální šířka s šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) častěji u mužů než žen (Obr. 108.). Korelace šířky dřeně s bikristální šířkou mužů od narození do 18 let 0,4 - - s nulovými hodnotami Korelace šířky dřeně s bikristální šířkou žen od narození do 18 let 0,4 - - s nulovými hodnotami - - Obr. 108. Bodové grafy korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami) a bikristální šířky mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Obvod hlavy Mezi obvodem hlavy a šířkou dřeně byly zjištěny statisticky významné korelace u mužů i žen. Statisticky významné korelace s přímou závislostí byly pozorovány u mužů v 8,5 9; 12,5 15,5; 16,5 a 17,5 letech a u žen v 7; 11; 12 12,5 a 14,5 letech. Statisticky významná nepřímá závislost byla zjištěna pouze u žen a to v půl roce života. Polynomiální křivky korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami) s obvodem hlavy jsou u mužů i žen velmi podobné, ale u žen byly hodnoty nižší než u mužů, u žen byla v prvních letech života polynomiální křivka v oblasti korelací se závislostí nepřímou (Obr. 109.). 122

Korelace šířky dřeně s obvodem hlavy mužů od narození do 18 let 0,4 - - s nulovými hodnotami Korelace šířky dřeně s obvodem hlavy žen od narození do 18 let 0,4 - - s nulovými hodnotami - - Obr. 109. Bodové grafy korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami) a obvodu hlavy mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Délka hlavy Statisticky významné výsledky korelací s přímou závislostí byly zjištěny u mužů (v 1 1,5 roce; 4; 6; 8,5; 10,5; 13 a 16,5 letech) a u žen (v 11,5 letech). Statisticky významné výsledky korelací s nepřímou závislostí byly zjištěny u mužů (v 9 měsících) a u žen (v 2; 16,5 17 letech). Polynomiální křivky mužů a žen se od sebe liší. Šířka hlavy Statisticky významné korelace mužů s přímou korelací byly zjištěny v 9; 11,5; 12,5 13; 14 15; 16,5; 17,5 18 letech a s nepřímou korelací v 1,5 roce. U žen byla zjištěna pouze jedna statisticky významná korelace s přímou závislostí v 10,5 letech. Více korelovala šířka hlavy s šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) častěji u mužů. Obvod hrudníku U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace mezi obvodem hrudníku a šířkou dřeně pouze s přímou korelací a to v těchto věkových kategoriích: 3 měsíce; 1,5 2; 4; 6,5; 13 14,5 a 16,5 let. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí (10,5 letech) i s nepřímou závislostí (v 3 letech). Podle polynomiálních proložení se u mužů jednalo častěji o korelace se závislostí přímou a u žen se závislostí nepřímou. 123

Obvod paže U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace pouze s přímou závislostí v 2; 3,5; 6,5; 13,5 14,5 letech. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace pouze s nepřímou závislostí v 4; 5,5; 9 10; 14 a 17,5 letech. Podle polynomiálních proložení se křivka mužů pohybovala v oblasti korelací se závislostí přímou a křivka žen v oblasti korelací se závislostí nepřímou (Obr. 110.). Korelace šířky dřeně s obvodem paže žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami Korelace šířky dřeně s obvodem paže žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami - - - - - - Obr. 110. Bodové grafy korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami) a obvodu paže mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Obvod předloktí U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí ve 3 měsících a dále ve 2; 3,5; 6,5; 8,5; 13,5 14,5 letech. U žen byla zjištěna pouze jedna statisticky významná korelace s přímou souvislostí a to v 16 letech. Stejně jako u obvodu paže se křivka polynomiálních proložení mužů pohybovala v oblasti korelací se závislostí přímou a křivka žen v oblasti korelací se závislostí nepřímou. Obvod stehna U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace pouze s přímou závislostí v 2; 3,5 4; 6,5; 8,5; 13,5 14,5; 15,5; 16,5; 17,5 a 18 letech. U žen byly zjištěny dvě statisticky významné korelace s nepřímou souvislostí v 5,5 a 9 letech (Obr. 111.). Také v tomto případě se křivka polynomiálních proložení mužů pohybovala v oblasti korelací se závislostí přímou a křivka žen v oblasti korelací se závislostí nepřímou. 124

Korelace šířky dřeně s obvodem stehna mužů od narození do 18 let 0,4 s nulovými hodnotami Korelace šířky dřeně s obvodem stehna žen od narození do 18 let 0,4 s nulovými hodnotami - - - - Obr. 111. Bodové grafy korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami) a obvodu stehna mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Obvod bérce U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí v 1,5; 2; 6,5; 13,5 14,5; 16,5 a 18 letech. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace v 6 měsících a 10,5 11 letech (přímá závislost) a v 3 a 10 letech (nepřímá závislost). Polynomiální křivky mužů a žen se lišily, křivka žen dosahovala většinou nižších hodnot než křivka mužů. 4.12.4. Výsledky korelace šířky dřeně (bez nulových hodnot) s tělesnými rozměry Tělesná výška U všech zjištěných statisticky významných výsledků mužů a žen se jednalo o korelace se závislostí přímou. U mužů byly statistické výsledky vypočítány u těchto věkových kategorií: 1; 2; 6,5; 10; 12,5; 13,5; 14,5; 16 a 17. U žen byly statisticky významné výsledky v 2; 3,5; 6,5 a 8 letech. Polynomiální křivka žen má oproti mužské polynomiální křivce nižší hodnoty s výjimkou od 1 do 4,5 let, kdy má ženská křivka vyšší hodnoty než mužská. 125

Výška těla vsedě U mužů i žen byly zjištěny statisticky významné korelace pouze se závislostí přímou. U mužů byly zjištěny v těchto věkových kategoriích: 6,5; 10; 12,5; 13,5; 14,5; 16 17. U žen byly statisticky významné výsledky zjištěny v 6 měsících a také v 6,5 a 7 letech. Také v tomto případě se polynomiální křivky mužů a žen lišily. Hmotnost Korelace šířky dřeně s hmotností mužů od narození do 18 let 0,4 - - bez nulových hodnot Korelace šířky dřeně s hmotností žen od narození do 18 let 0,4 - - bez nulových hodnot - - Obr. 112. Bodové grafy korelací šířky dřeně (bez nulových hodnot) a hmotnosti mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace se závislostí přímou v 6; 6,5; 9; 10; 13,5; 14,5 a 17,5 letech. U žen byly vypočteny statisticky významné korelace se závislostí nepřímou v 12,5; 14 a 15,5 letech. Polynomiální křivka mužů má vyšší hodnoty a pohybuje se v oblasti korelací se závislostí přímou na rozdíl od ženské křivky, která má nižší hodnoty a pohybuje se většinou v oblasti korelací se závislostí nepřímou (Obr. 112.). Tvarem si jsou křivky mužů a žen dosti podobné. Délka horní končetiny Statisticky významné výsledky byly vypočítány: u mužů v 1; 2; 6,5; 10; 12,5 a 13, 5 letech (korelace s přímou závislostí) a v 2,5 letech (korelace s nepřímou závislostí), u žen v 6 měsících (korelace s přímou závislostí) a v 15 letech (korelace s nepřímou závislostí). Také v tomto případě má ženská polynomiální křivka nižší hodnoty než mužská. 126

Délka dolní končetiny Korelace šířky dřeně s délkou dolní končetiny mužů od narození do 18 let 0,4 - - bez nulových hodnot Korelace šířky dřeně s délkou dolní končetiny žen od narození do 18 let 0,4 - - bez nulových hodnot - - Obr. 113. Bodové grafy korelací šířky dřeně (bez nulových hodnot) a délky dolní končetiny mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí v těchto věkových kategoriích: 1; 2; 6,5; 10; 12,5. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí v 8 letech a nepřímou závislostí v 15,5 a 17,5 letech. Polynomiální křivka žen má nižší hodnoty oproti mužským s výjimkou od 1 do 3,5 let, kdy má hodnoty vyšší (Obr. 113.). Jugopubická vzdálenost Statisticky významné výsledky byly vypočítány u mužů i žen. Korelace s přímou závislostí byly u mužů 6,5; 10; 12,5; 14,5; 17; 17,5 letech a u žen v 6 měsících; 2; 2,5 a 6,5 letech. Korelace s nepřímou závislostí byla vypočítána u mužů v 10,5 letech. Polynomiální křivky mužů a žen se od sebe liší, průběh je uveden v grafu (Obr. 114.). 127

Graf korelací šířky dřeně s jugopubickou vzdáleností mužů od narození do 18 let 0,4 - - bez nulových hodnot Graf korelací šířky dřeně s jugopubickou vzdáleností žen od narození do 18 let 0,4 - - bez nulových hodnot - - Obr. 114. Bodové grafy korelací šířky dřeně (bez nulových hodnot) a jugopubické vzdálenosti mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Výška symfýzy U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí v 10; 12,5 a 16 letech. U žen byly statisticky významné výsledky v 3,5 a 8 letech (korelace s přímou závislostí) a v 15,5 a 17,5 letech (korelace s nepřímou závislostí). Polynomiální křivka žen má oproti mužské nižší hodnoty (s výjimkou os 2,5 do 3,5 let, kdy má nižší hodnoty mužská křivka). Vzdálenost akromion stylion Statisticky významné výsledky byly vypočítány u mužů v 1; 2; 6,5; 10; 12,5; 13,5 a 17 letech (přímá závislost) a v 2,5 letech (nepřímá závislost). U žen byla vypočítána statisticky významná korelace s přímou závislostí v 6 měsících. Více korelovala šířka dřeně (bez nulových hodnot) se vzdáleností akromion stylion u mužů. Dále také hodnoty polynomiálních křivek mužů byly vyšší než u žen. Křivky mužů a žen si jsou tvarem částečně podobné. Šířka ramen V 6; 13,5; 14,5 letech byly vypočítány statisticky významné korelace pro muže s přímou závislostí a v 10,5 letech s nepřímou závislostí. U žen byly statisticky významné 3 korelace s nepřímou závislostí v 3, 14 a 15 letech. Průběh polynomiálních křivek mužů a 128

žen je od narození do 8 let velmi podobný. Po 8. roce se ženská křivka dostává do oblasti korelací se závislostí nepřímou. Mužská křivka se do této oblasti dostává až po 17. roce. Transverzální průměr hrudníku Graf korelací šířky dřeně s transverzálním průměrem hrudníku mužů od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4 bez nulových hodnot Graf korelací šířky dřeně s transverzálním průměrem hrudníku žen od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4 bez nulových hodnot Obr. 115. Bodové grafy korelací šířky dřeně (bez nulových hodnot) a transverzálního průměru hrudníku mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). U mužů byla vypočítána statisticky významná korelace s nepřímou závislostí v 3,5 letech. U mužů byly také vypočítány statisticky významné korelace s přímou závislostí v 7,5; 9,5; 10; 13,5 a 14,5 letech. U žen byly všechny zjištěné statisticky významné korelace s nepřímou závislostí a to v těchto věkových kategoriích: 1,5; 2,5; 3; 9; 10,5; 11,5; 12,5; 14 a 15. Polynomiální křivka žen má nižší hodnoty než mužská. Z grafu (Obr. 115.) jde vidět, že více korelovala šířka dřeně (bez nulových hodnot) s transverzálním průměrem hrudníku u žen téměř od narození do 6 let, poté více u mužů a okolo 13. roku opět více u žen. Bikristální šířka U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí v těchto věkových kategoriích: 4; 6,5; 8; 10; 11; 12,5; 13,5; 14,5; 16 17,5. Naopak u žen byly vypočítány statisticky významné korelace s nepřímou závislostí v těchto věkových kategoriích: 9; 10; 10,5; 15,5; 16,5 a 17,5. Polynomiální křivka žen má nižší hodnoty než polynomiální křivka mužů. 129

Obvod hlavy Statisticky významné korelace s přímou závislostí byly zjištěny u mužů (v 8,5; 9; 14,5; 15 a 16,5 letech) a u žen (v 1; 1,5 a 4,5 letech). Statisticky významná korelace s nepřímou závislostí byla vypočítána u žen v 16,5 letech. Polynomiální křivka mužů má vyšší hodnoty oproti ženské až na období mezi 1 až 4 roky. Délka hlavy Korelace šířky dřeně s délkou hlavy mužů od narození do 18 let - - - -0,4 bez nulových hodnot Korelace šířky dřeně s délkou hlavy žen od narození do 18 let - - - -0,4 bez nulových hodnot Obr. 116. Bodové grafy korelací šířky dřeně (bez nulových hodnot) a délky hlavy mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). U mužů byly vypočítány statisticky významné korelace s přímou závislostí v 1,5; 10,5; 16,5 a 17,5 letech. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí v 1; 1,5 a 4,5 letech a s nepřímou závislostí v 16,5 a 17 letech (Obr. 116.). Od 6 měsíců do 4 let měla vyšší hodnoty polynomiální křivka žen, v ostatních letech měla naopak hodnoty nižší oproti polynomiální křivce mužů. Šířka hlavy Statisticky významné výsledky korelací s přímou závislostí byly vypočítány u mužů v 9, 13 a 14,5 letech. Statisticky významné výsledky korelací s nepřímou závislostí byly vypočítány u mužů v 7 letech a u žen v 2, 4 a 9,5 letech. Polynomiální křivka žen měla oproti mužské polynomiální křivce nižší hodnoty až na období od narození do 1,5 roku, kdy byly hodnoty oproti mužské vyšší a na období od 6 do 8 let, kdy byly hodnoty křivek téměř shodné. 130

Obvod hrudníku U mužů statisticky významné korelace v 6,5; 9 10; 13,5; 14,5 a 17,5 letech byly se závislostí přímou. Statisticky významné korelace u žen v 2,5; 3; 12,5; 14 a 15 letech byly se závislostí nepřímou. Hodnoty ženské polynomiální křivky byly většinou nižší než hodnoty mužské polynomiální křivky. Obvod paže Korelace šířky dřeně s obvodem paže mužů od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4 bez nulových hodnot Korelace šířky dřeně s obvodem paže žen od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4 bez nulových hodnot Obr. 117. Bodové grafy korelací šířky dřeně (bez nulových hodnot) a obvodu paže mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Statisticky významné korelace byly vypočítány u mužů v 6; 13,5; 14,5 letech (přímá závislost) a v 6 měsících, 16 a 17 letech nepřímá závislost. U žen všechny statisticky významné korelace (v 4; 10; 12,5; 14; 14,5 a 17,5 letech) byly se závislostí nepřímou. Polynomiální křivka žen nabývala nižších hodnot oproti mužské polynomiální křivce až na období mezi narozením a 1. rokem života (Obr. 117.). Obvod předloktí Statisticky významné výsledky korelací s přímou závislostí byly zjištěny u mužů v 13,5 a 14,5 letech a u žen v 6,5 letech. Statisticky významné korelace s nepřímou závislostí byly zjištěny u žen v 12,5; 14; 14,5 a 17,5 letech. Ženská polynomiální křivka měla nižší hodnoty oproti mužské (s výjimkou mezi 1 4 roky). Polynomiální křivka žen se pohybovala v oblasti korelací se závislostí nepřímou, mužská v oblastech se závislostí přímou (4 14 a 17 18let) i se závislostí nepřímou (narození 4 roky a 14 17 let). 131

Obvod stehna Statisticky významné korelace obvodu stehna a šířky dřeně (bez nulových hodnot) byly zjištěny mužů a žen: závislost přímá muži (v 1; 9; 13,5 a 17,5 letech), ženy (v 8,5 a 11 letech); závislost nepřímá muži (v 15 letech), ženy (v 2,5; 4; 12,5; 14; 15,5 letech). Od narození do 1 roku měla polynomiální křivka žen vyšší hodnoty a poté nižší hodnoty než polynomiální křivka žen. Mužská křivka se pohybovala častěji v oblasti s korelací přímou a ženská křivka s korelací nepřímou. Obvod bérce U mužů byly vypočítány statisticky významné korelace se závislostí přímou v 9 a 17,5 letech a se závislostí nepřímou v 3 a 6 měsících a dále v 3, 7 a 16 letech. U žen byly statisticky významné korelace s přímou závislostí v 11 letech a s nepřímou závislostí v 4 a 14 letech. Křivka žen měla vyšší hodnoty od narození do 9 let a nižší od 9 do 18 let (Obr. 118.). Korelace šířky dřeně s obvodem bérce žen od narození do 18 let - - - -0,4-0,5-0,6 bez nulových hodnot Korelace šířky dřeně s obvodem bérce žen od narození do 18 let - - - -0,4-0,5-0,6 bez nulových hodnot Obr. 118. Bodové grafy korelací šířky dřeně (bez nulových hodnot) a obvodu bérce mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). 4.12.5. Výsledky korelace typu dřeně s tělesnými rozměry Tělesná výška Statisticky významné korelace s přímou závislostí byly zjištěny u mužů a u žen. U mužů byly statisticky významné výsledky v 4; 5; 8,5 a 13,5 letech a u žen v 1 roce, 8 a 10,5 letech. Vyšších hodnot nabývala v tomto případě polynomiální křivka žen až na 132

období mezi 3 a 5,5 lety, kdy dosahovala vyšších hodnot křivka mužů. Více koreloval typ dřeně s výškou těla (podle polynomiálních křivek) u žen. Výška těla vsedě Statisticky významné korelace s přímou závislostí byly zjištěny u mužů i žen. U mužů byly v 4; 5,5; 13,5 a 14,5 letech. U žen byly statisticky významné výsledky v 6,5 a 8 letech. Více koreloval typ dřeně s výškou těla vsedě (z porovnání polynomiálních křivek mužů a žen) u žen od narození do 1,5 roku, od 1,5 do 5 let u mužů, od 5 do 13 let u žen a od 13 do 18 let u mužů (Obr. 119). Graf korelací typu dřeně a výšky těla vsedě mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 Graf korelací typu dřeně a výšky těla vsedě žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - - Obr. 119. Bodové grafy korelací typu dřeně a výšky těla vsedě mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Hmotnost U mužů i u žen byla v několika věkových kategoriích prokázána statisticky významná korelace s přímou závislostí. Tyto výsledky byly u mužů v 4; 13,5; 14,5 a 16,5 letech a u žen ve 4 a 10,5 letech. Více koreloval typ dřeně s hmotností: od narození do půl roku u žen, od půl roku do 6 let u mužů, od 6 do 11 let u žen, od 11 do přibližně 17 let u mužů a od přibližně 17 do 18 let u žen (v tomto posledním případě se jednalo už o závislost nepřímou). Délka horní končetiny Statisticky významné korelace s přímou závislostí byly zjištěny u mužů (v 4 a 5 letech) a u žen (v 8 a 16,5 letech). V tomto případě dosahovala vyšších hodnot 133

polynomiální křivka žen (výjimka 2 6 let) žen. Průběh polynomiálních křivek je vidět na obrázku (Obr. 120.). Graf korelací typu dřeně a délky horní končetiny mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - Graf korelací typu dřeně a délky horní končetiny žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - - Obr. 120. Bodové grafy korelací typu dřeně a délky horní končetiny mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Délka dolní končetiny U mužů (v 3 měsících, 4 a 5 letech) a u žen (v 1 roce, v 8; 10; 10,5; 12 a 13 letech) byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí. I v tomto případě nabývala většinou polynomiální křivka žen vyšších hodnot oproti mužské. Více koreloval typ dřeně s délkou horní končetiny spíše u žen. Jugopubická vzdálenost Ve 4; 5; 12,5; 13,5 a 14,5 let u mužů a ve 4 a 6,5 letech u žen byly zjištěny statisticky významné výsledky korelací s přímou závislostí. Více koreloval typ dřeně s jugopubickou vzdáleností od narození do 1,5 roku u žen, od 1,5 roku do 5 let u mužů, od 5 do 11,5 let u žen, od 11,5 do asi 17 let u mužů a poté u žen. Výška symfýzy U korelací výšky symfýzy a typu dřeně byly vypočteny statisticky významné výsledky s přímou závislostí. U mužů byly tyto výsledky ve 4 a 5 letech a u žen v 2,5; 8; 10; 10,5; 12 a 13 letech. Polynomiální křivka žen měla až na období mezi 3 až 6,5 lety vyšší hodnoty v porovnání s mužskou polynomiální křivkou. Průběh křivek je k vidění na obrázku (Obr. 121.). 134

Graf korelací typu dřeně a výšky symfýzy mužů od narození do 18 let 0,4 - - Graf korelací typu dřeně a výšky symfýzy žen od narození do 18 let 0,4 - - - - Obr. 121. Bodové grafy korelací typu dřeně a výšky symfýzy mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Vzdálenost akromion stylion Statisticky významné výsledky (korelace s přímou závislostí) byly zjištěny u mužů v 4 a 5 letech a u žen v 3,5; 8 a 16,5 letech. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů (od 2 do 7,5 let) i polynomiální křivka žen (od narození do 2 let a od 7,5 do 18 let). Šířka ramen U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí v 13,5 a 14,5 letech. U žen byly zjištěny statisticky významné výsledky v 6 měsících (přímá závislost) a v 18 letech (nepřímá závislost). Více korelovala s typem dřeně šířka ramen polynomiální křivka u žen od narození do 11 let, u mužů od 11 do 17 let. Od 17 do 18 let byly hodnoty obou křivek (mužů a žen) téměř shodné. Transverzální průměr hrudníku Statisticky významné korelace s přímou závislostí byly vypočteny pouze u mužů v 13,5 a 14,5 letech. Od narození do půl roku měla vyšší hodnoty polynomiální křivka mužů, od půl roku do 14,5 let polynomiální křivka žen. Poté byly polynomiální křivky mužů a žen téměř stejné. Bikristální šířka Statisticky významné korelace s přímou závislostí byly zjištěny u mužů i žen. U mužů v těchto věkových kategoriích: 5 (3 měsíce); 4; 6,5; 11; 13,5 14,5; 16 a 16,5. U 135

žen byla statisticky významná korelace pouze ve 4 letech. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů (v porovnání s ženskou) od narození do 18 let. Obvod hlavy Graf korelací typu dřeně a obvodu hlavy mužů od narození do 18 let 0,4 - - - Graf korelací typu dřeně a obvodu hlavy žen od narození do 18 let = -662+47*x-135*x^2+014*x^3-2,7398E-5*x^4-9,8397E-7*x^5 0,4 - - - Obr. 122. Bodové grafy korelací typu dřeně a obvodu hlavy mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Všechny zjištěné statisticky významné korelace byly s přímou závislostí a to u mužů v 10, 13 a 13,5 letech a u žen v 15 letech. Polynomiální křivka mužů měla vyšší hodnoty než ženská polynomiální křivka a také obvod hlavy s typem dřeně více koreloval u mužů (Obr. 122.). Délka hlavy Statisticky významné výsledky byly pouze u mužů v 1,5 roce (přímá závislost) a u žen ve 2 letech (nepřímá závislost). Polynomiální křivka žen (v porovnání s mužskou) dosahovala nižších hodnot, pohybovala se v oblasti korelací se závislostí nepřímou a také u žen více koreloval typ dřeně s délkou hlavy. Šířka hlavy Statisticky významný výsledek byl zjištěn u mužů v 5,5 letech (nepřímá závislost) a v 10, 14 a 18 letech (přímá závislost). U žen byly všechny statisticky významné korelace s přímou závislostí v 10,5; 11; 12 a 15 letech. Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka žen od narození do 15 let a mužů od 15 do 18 let 136

Obvod hrudníku U mužů i žen byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí. U mužů byly tyto výsledky zjištěny v 13,5 a 14,5 letech a u žen v 10,5 a 12,5 letech. Více koreloval typ dřeně s obvodem hrudníku u mužů od narození do 2,5 let a od 11,5 do asi 17 let, u žen pak více koreloval typ dřeně s obvodem hrudníku od 2,5 do 11,5 let a od asi 17 do 18 let. Obvod paže U mužů byl zjištěn statisticky významný výsledek korelace s přímou závislostí v 13,5 letech. U žen byl zjištěn statisticky významný výsledek korelace s nepřímou závislostí v 18 letech. Ve většině případů byly hodnoty polynomiální křivky mužů vyšší a u mužů také více koreloval typ dřeně s obvodem paže (Obr. 123.). Graf korelací typu dřeně a obvodu paže mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - -0,4 Graf korelací typu dřeně a obvodu paže žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - -0,4 Obr. 123. Bodové grafy korelací typu dřeně a obvodu paže mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Obvod předloktí Statisticky významný výsledek korelace mezi obvodem předloktí a typem dřeně byl zjištěn pouze u mužů v 13,5 a 14,5 letech. Jednalo se o korelace s přímou závislostí. U mužů byly hodnoty polynomiálních křivek vyšší než u žen. Tvar křivek mužů a žen je velmi podobný. 137

Obvod stehna U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí v těchto věkových kategoriích: 2; 3; 4; 11; 13; 13,5; 14,5 a 15,5. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace s nepřímou závislostí v 18 letech a přímou závislostí v 10,5 letech (Obr. 124.). Polynomiální křivka mužů nabývala většinou vyšších hodnot oproti ženské a také u mužů více koreloval typ dřeně s obvodem stehna. Graf korelací typu dřeně a obvodu stehna mužů od narození do 18 let 0,6 Graf korelací typu dřeně a obvodu stehna žen od narození do 18 let 0,6 0,4 0,4 - - -0,4-0,4 Obr. 124. Bodové grafy korelací typu dřeně a obvodu stehna mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Obvod bérce Statisticky významné korelace s přímou závislostí byly vypočítány u mužů v 13,5 letech a u žen v 10,5 letech. Více koreloval typ dřeně s obvodem bérce u žen od narození do 1 roku a také od 4,5 do 14 let. U mužů pak více koreloval typ dřeně s obvodem bérce podle polynomiálních proložení od 1 roku do 4,5 let. Od 14 do 18 let byly obě polynomiální křivky téměř shodné. 4.12.6. Výsledky korelace barvy (R+G+B) vlasů s tělesnými rozměry Protože se u barvy vlasů jedná o součet hodnot R, G a B, tak čím více se součet těchto hodnot blíží 0, tím je barva vlasů tmavší. Pokud bude korelace se závislostí přímou, bude to znamenat, že se zvětšujícími se tělesnými rozměry budou mít vlasy světlejší odstín. V případě nepřímé závislosti budou se zvětšujícími se tělesnými rozměry vlasy tmavší. 138

Tělesná výška V tomto případě nebyla zjištěna žádná statisticky významná korelace ani u mužů ani u žen. Polynomiální křivky mužů a žen se lišily, střídala se také závislost přímá se závislostí nepřímou (Obr. 125.). Graf korelací barvy vlasů a výšky těla mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - Graf korelací barvy vlasů a výšky těla žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - - Obr. 125. Bodové grafy korelací barvy vlasů (R+G+B) a výšky těla mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Výška těla vsedě U korelace barvy vlasů s výškou těla vsedě nebyl vypočítán statisticky významný výsledek u mužů ani u žen. Polynomiální křivka žen se vyskytovala častěji v oblasti korelací se závislostí přímou, u mužů častěji v oblasti se závislostí nepřímou. Hmotnost Statisticky významná korelace byla zjištěna u mužů v 6 letech a jednalo se o závislost nepřímou. Polynomiální křivky mužů a žen se od sebe liší tvarem a závislostí přímou či nepřímou. Délka horní končetiny Ani u délky horní končetiny nebyly u mužů a žen zjištěny statisticky významné výsledky. U žen je polynomiální křivka v oblasti se závislostí přímou (maximum vrcholu v 7 letech) a poté i se závislostí nepřímou (maximum vrcholu v 15 letech). U mužů byl vrchol v oblasti nepřímé závislosti v 5 letech a v oblasti se závislostí přímou v 14 letech. Více délka horní končetiny korelovala s barvou vlasů u mužů. 139

Délka dolní končetiny V tomto případě byly zjištěny statisticky významné korelace pouze u mužů ve 3 měsících a 13,5 letech. V obou případech šlo o závislost přímou. V mladších věkových kategoriích se polynomiální křivky mužů a žen nachází v oblasti se závislostí nepřímou. Křivka žen v této oblasti zůstává, mužská křivka se v 8 letech dostává do oblasti se závislostí přímou. Více barva vlasů korelovala s délkou dolní končetiny u mužů (Obr. 126.). Graf korelací barvy vlasů a délky dolní končetiny mužů od narození do 18 let 0,4 - - Graf korelací barvy vlasů a délky dolní končetiny žen od narození do 18 let 0,4 - - - - Obr. 126. Bodové grafy korelací barvy vlasů (R+G+B) a délky dolní končetiny mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Jugopubická vzdálenost Statisticky významné výsledky byly zjištěny pouze u mužů. O závislost přímou šlo v 9 měsících a o závislost nepřímou v ž a 17,5 letech. Vyšších hodnot nabývala křivka žen (s výjimkou od narození do 3 let a od 11 do 14 měla vyšší hodnoty křivka mužů). Více jugopubická vzdálenost korelovala s barvou vlasů u mužů. Výška symfýzy Statisticky významná korelace byla vypočítána pouze v jednom případě a to u mužů v 13,5 letech (přímá závislost). Polynomiální křivky mužů i žen se nacházely jak v oblasti se závislostí přímou, tak se závislostí nepřímou. Více korelovala barva vlasů s výškou symfýzy u mužů. 140

Vzdálenost akromion stylion V tomto případě nebyly zjištěny žádné statisticky významné korelace. Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů kromě období mezi 3 až 10 lety. Obě křivky se vyskytovaly v oblasti se závislostí přímou i se závislostí nepřímou. Více korelovala barva vlasů se vzdáleností akromion stylion u mužů (Obr. 127.). Graf závislosti barvy vlasů a vzdálenosti akromion-stylion mužů od narození do 18 let Graf korelací barvy vlasů a vzdálenosti akromion -stylion žen od narození do 18 let - - - - - - Obr. 127. Bodové grafy korelací barvy vlasů (R+G+B) a vzdálenosti akromion-stylion (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Šířka ramen Statisticky významné korelace s nepřímou závislostí byly zjištěny u mužů v 5 a 6 letech. Obě polynomiální křivky (mužů a žen) se vyskytovaly v oblasti se závislostí přímou i nepřímou. Více korelovala barva vlasů s šířkou ramen o něco více u mužů. Transverzální průměr hrudníku U korelace barvy vlasů s transverzálním průměrem hrudníku byly zjištěny statisticky významné výsledky u mužů v 5 a 6 letech a u žen v 6 měsících. U všech těchto případů šlo o závislost nepřímou. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka žen (s výjimkou od narození do 2 let a od 11 do 15 let). U obou křivek je jejich průběh většinou v oblasti se závislostí nepřímou (Obr. 128.). 141

Graf korelací barvy vlasů a transverzálního průměru hrudníku mužů od narození do 18 let 0,4 - - - Graf korelací barvy vlasů a transverzálního průměru hrudníku žen od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4-0,4 Obr. 128. Bodové grafy korelací barvy vlasů (R+G+B) a transverzálního průměru hrudníku mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Bikristální šířka Statisticky významné korelace s nepřímou závislostí byly prokázány u mužů v 6 letech a u žen ve 2 letech. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů (s výjimkou od 6 do 11 let). Obvod hlavy V tomto případě nebyly prokázány žádné statisticky významné výsledky ani u mužů ani u žen. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka žen s výjimkou od půl roku do 3 let a od 10 do 12,5 let, kdy měla vyšší hodnoty polynomiální křivka mužů. Délka hlavy U korelací délky hlavy a barvy vlasů nebyly zjištěny u mužů a žen statisticky významné výsledky. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka žen (kromě období mezi 9 měsíci a 4 roky). Tato křivka se více nacházela v oblasti se závislostí přímou, mužská polynomiální křivka se nacházela více v oblasti se závislostí nepřímou (Obr. 129.). 142

Graf korelací barvy vlasů a délky hlavy mužů od narození do 18 let Graf korelací barvy vlasů a délky hlavy žen od narození do 18 let - - - - - - Obr. 129. Bodové grafy korelací barvy vlasů (R+G+B) a délky hlavy mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Šířka hlavy Statisticky významná korelace s nepřímou závislostí byla prokázána u mužů v 15,5 letech. Obě polynomiální křivky se nacházely jak v oblasti se závislostí přímou, tak se závislostí nepřímou. Šířka hlavy s barvou vlasů korelovala více u mužů. Obvod hrudníku U korelací barvy vlasů a obvodu hrudníku nebyly zjištěny statisticky významné výsledky u mužů a žen. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů od narození do 2 let a od 8,5 do 14,5 let a křivka žen od 2 do 8,5 let a od 14,5 do 18 let. Obě křivky se opět vyskytovaly v oblastech se závislostí přímou i nepřímou. Obvod paže Statisticky významná korelace byla zjištěna pouze u mužů v 9 měsících. Jde o korelaci s přímou souvislostí. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů až do 14 let, poté nabývala vyšších hodnot polynomiální křivka žen. Obvod předloktí Statisticky významný výsledek byl vypočítán u mužů v 6 letech (korelace s nepřímou závislostí). Obě polynomiální křivky se nacházely častěji v oblasti se závislostí nepřímou a průběh polynomiálních křivek je znázorněn v grafu (Obr. 130.). 143

Graf korelací barvy vlasů a obvodu předloktí mužů od narození do 18 let - - - Graf korelací barvy vlasů a obvodu předloktí žen od narození do 18 let - - - -0,4-0,4 Obr. 130. Bodové grafy korelací barvy vlasů (R+G+B) a obvodu předloktí mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Obvod stehna V tomto případě nebyly zjištěny statisticky významné výsledky u mužů i žen. Obě polynomiální křivky (mužů i žen) se vyskytovaly v oblasti se závislostí přímou i nepřímou a jejich průběh je uveden v grafu v Přílohách 3 (Obr. 94). Obvod bérce Statisticky významné korelace byly zjištěny u mužů v 6 měsících a v 15 letech. V obou případech šlo o korelaci s přímou závislostí. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů s výjimkou v 2,5 6,5 letech. Obě křivky se vyskytovaly jak v oblasti se závislostí přímou, tak i nepřímou. Více korelovala barva vlasů s obvodem bérce u mužů. 4.12.7. Výsledky korelace dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) s tělesnými rozměry Tělesná výška Statisticky významné korelace s přímou závislostí byly zjištěny u mužů ve 3 měsících a dále ve 2; 2,5; 3,5 4,5; 6; 8,5; 14 a 16,5 letech. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace v 1; 2,5; 3,5; 5; 6,5; 7; 8 a 17,5 letech (přímá závislost) a také v 3 a 18 letech (nepřímá závislost). Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů s výjimkou 144

od 7 do 13 let, kdy nabývala vyšších hodnot polynomiální křivka žen. Více také korelovala tělesná výška se dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) u mužů. Výška těla vsedě U mužů byly zjištěny statisticky významné výsledky v těchto věkových kategoriích: 1,5 2,5; 3,5 4,5; 6; 6,5; 8; 8,5; 13,5 14,5; 15,5 17. Ve všech těchto případech šlo o korelaci se závislostí přímou. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace se závislostí přímou v 6,5 a 7 letech. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů až na období mezi 8 11 lety. Obě polynomiální křivky se nacházejí většinou v oblasti se závislostí přímou. Více výška těla vsedě korelovala se dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) u mužů (Obr. 131.). Graf korelací dřeňového indexu a výšky těla vsedě mužů od narození do 18 let - - s nulovými hodnotami Graf korelací dřeňového indexu a výšky těla vsedě žen od narození do 18 let 0 5 0 5 0 5 0-5 -0-5 -0 s nulovými hodnotami Obr. 131. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) a výšky těla vsedě mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Hmotnost U mužů i žen byly vypočítány statisticky významné korelace se závislostí přímou u některých věkových kategorií mužů i žen. U mužů tomu bylo ve 3 měsících a dále v 1,5 2,5; 3,5; 4; 6; 6,5; 8,5; 13 14,5 a 16,5 letech. U žen byly tyto výsledky vypočítány ve 2,5 a 12,5 letech. Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů a také u mužů korelovala více hmotnost s dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami). 145

Délka horní končetiny U mužů i žen byly statisticky významné výsledky korelací délky horní končetiny se dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) se závislostí přímou. Tyto výsledky byly u mužů v 1,5; 2; 3,5 4,5; 6; 6,5; 8,5 a 14 letech a u žen v 8,5 letech. Polynomiální křivka mužů dosahovala vyšších hodnot (až na období 8 11 let) oproti křivce žen. Dřeňový index (s nulovými hodnotami) více koreloval s délkou horní končetiny u mužů. Délka dolní končetiny Korelace dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) s délkou dolní končetiny byly statisticky významné v těchto věkových kategoriích: 5 (3 měsíce); 1; 2; 2,5; 3,5 4,5; 6; 8,5 (u mužů závislost přímá), 2,5; 5; 6,5; 8; 10; 11; 13; 17,5 (ženy závislost přímá) a 18 (ženy závislost nepřímá). Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů od narození do 7 let a od 15 do 18 let a u žen od 7 do 15 let (Obr. 132.). Graf korelací dřeňového indexu a délky dolní končetiny mužů od narození do 18 let s nulovými hodnotami Graf korelací dřeňového indexu a délky dolní končetiny žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami - - - - - - Obr. 132. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) a délky dolní končetiny mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Jugopubická vzdálenost U korelací jugopubické vzdálenosti a dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) byly zjištěny statisticky významné korelace se závislostí přímou u mužů (v 2; 3,5; 4; 6; 8,5; 13,5 14,5; 15,5; 16,5 17,5 letech) a žen (v 6,5 letech). Zjištěny byly také statisticky významné korelace se závislostí nepřímou u mužů (v 9,5 letech) a žen (v 3; 4; 4,5; 14 a 18 letech). Polynomiální křivka mužů dosahovala vyšších hodnot v porovnání s křivkou žen. 146

Jugopubická vzdálenost s dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) korelovala více u mužů. Výška symfýzy U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace v těchto věkových kategoriích: 2,5; 3,5 4,5; 6 a 8,5, které byly se závislostí přímou. U žen byly statisticky významné korelace v 2,5; 5,5; 6; 7; 8; 11; 13 letech (závislost přímá) a v 18 letech (závislost nepřímá). Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů od 2,5 do 6,5 let, u žen od 6,5 do 16 let. Od 16 do 18 let měly polynomiální křivky mužů a žen shodný průběh (Obr. 133.). Graf korelací dřeňového indexu a výšky symfýzy mužů od narození do 18 let s nulovými hodnotami Graf korelací dřeňového indexu a výšky symfýzy žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami - - - - - - Obr. 133. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) a výšky symfýzy mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Vzdálenost akromion stylion Všechny statisticky významné korelace zjištěné u mužů i žen, byly se závislostí přímou. U mužů byly tyto korelace v těchto věkových kategoriích: 1,5; 2; 3,5 4,5; 6 7; 8,5; 14 a 16,5. U žen byly statisticky významné korelace v 8 a 8,5 letech. Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů až na pár výjimek. Více koreloval dřeňový index (s nulovými hodnotami) se vzdáleností akromion stylion u mužů. Šířka ramen U mužů i žen byly statisticky významné korelace s přímou závislostí. U mužů byly výsledky v 1,5; 2; 3,5; 6; 8,5; 13 15 a 17 letech, u žen byly statisticky významné 147

výsledky pouze v 17, 5 letech. Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů až na období od 17,5 do 18 let. Také šířka ramen korelovala více se dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) u mužů. Transverzální průměr hrudníku Statisticky významné korelace se závislostí přímou byly vypočítány u mužů (v 3 měsících; 1; 6,5; 13 14,5 letech) a žen (v 3 měsících a 1,5 roku). Statisticky významné korelace se závislostí nepřímou byly zjištěny u mužů (v 18 letech) i u žen (v 6 měsících a 9 letech). Polynomiální křivka mužů dosahovala vyšších hodnot, pouze od 17,5 do 18 let měla vyšší hodnoty křivka žen. V období od 1,5 do 3 let byl průběh polynomiálních křivek téměř shodný (Obr. 134.). Graf korelací dřeňového indexu a transverzálního průměru hrudníku mužů od narození do 18 let 5 0 5 0 5 0-5 -0-5 -0 s nulovými hodnotami Graf korelací dřeňového indexu a transverzálního průměru hrudníku žen od narození do 18 let 5 0 5 0 5 0-5 -0-5 -0 s nulovými hodnotami Obr. 134. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) a transverzálního průměru hrudníku mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Bikristální šířka U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace se závislostí přímou v 5 (3 měsících) 2,5; 4; 4,5; 6 7; 8; 8,5; 11; 13; 14; 14,5; 16 17 letech. U žen byly zjištěny korelace v 1 a 4 letech se závislostí přímou a v 10 a 16,5 letech se závislostí nepřímou. Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů a také u mužů korelovala více bikristální šířka s dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami). 148

Obvod hlavy Statisticky významné korelace se závislostí přímou byly vypočítány u mužů v 1,5; 2,5; 8,5; 9; 11,5; 12,5 15,5 a 16,5 letech a u žen v 11, 12 a 14,5 letech. V půl roce u žen byla zjištěna statisticky významná korelace se závislostí nepřímou. Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů. Více koreloval dřeňový index (s nulovými hodnotami) s obvodem hlavy u mužů. Tvar křivek byl u mužů i žen podobný. Délka hlavy U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace se závislostí přímou v těchto věkových kategoriích: 1; 1,5; 4; 5,5 6,5; 8; 8,5; 10; 10,5; 13; 15 a 16,5. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace ve 2 letech (nepřímá závislost) a v 11,5 a 12 letech (přímá závislost). Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů a také u mužů více korelovala délky hlavy s dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami; Obr. 135.). Graf korelací dřeňového indexu a délky hlavy mužů od narození do 18 let 0,4 - - s nulovými hodnotami Graf korelací dřeňového indexu a délky hlavy žen od narození do 18 let 0,4 - - s nulovými hodnotami - - Obr. 135. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) a délky hlavy mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Šířka hlavy Statisticky významné korelace byly zjištěny pouze u mužů a to v těchto věkových kategoriích: 11,5; 12,5; 14 15; 16,5 (přímá závislost) a 5,5 (nepřímá závislost). Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka žen od narození do 7,5 let a u mužů od 7,5 do 18 let. Více korelovala šířka hlavy s dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) u mužů. 149

Obvod hrudníku Statisticky významné rozdíly byly zjištěny opět pouze u mužů a to v 3 měsících; 1,5; 2; 4; 6,5; 13 15 a 16,5 letech. Ve všech těchto případech šlo o korelaci se závislostí přímou. Více koreloval obvod hrudníku s dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) u mužů a také polynomiální křivka mužů nabývala vyšších hodnot ve srovnání s polynomiální křivkou žen. Obvod paže Graf korelací dřeňového indexu a obvodu paže mužů od narození do 18 let s nulovými hodnotami Graf korelací dřeňového indexu a obvodu paže žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami - - - - Obr. 136. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) a obvodu paže mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). V 1,5; 2; 3,5; 6,5; 13,5 14,5 letech mužů byla zjištěna statisticky významná korelace s přímou závislostí. U žen byly statisticky významné korelace v 9 měsících; 1,5; 2; 5,5; 9 10 a 14 letech se závislostí nepřímou. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů (Obr. 136.). Obvod předloktí U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace se závislostí přímou v 3 měsících; 2; 3,5; 8,5; 13,5 14,5 letech. U žen byly vypočítány statisticky významné korelace v 1,5 a 13 letech, které byly se závislostí nepřímou. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů a také u mužů více koreloval dřeňový index (s nulovými hodnotami) s obvodem předloktí. 150

Obvod stehna Statisticky významné výsledky korelací, které byly zjištěny u mužů v 1,5; 2; 3,5; 4; 8,5; 13 14,5; 15,5; 16,5; 17 a 18 letech, byly se závislostí přímou. U žen byla zjištěna pouze jedna statisticky významná korelace v 9 měsících a byla se závislostí nepřímou. Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů. Více koreloval dřeňový index (s nulovými hodnotami) s obvodem stehna u mužů. Obvod bérce U mužů byly opět zjištěny statisticky významné korelace (v 3 měsících; 1,5; 2; 6,5; 13 14,5; 16,5 a 18 letech), které byly se závislostí přímou. U žen byly obě statisticky významné korelace (v 3 a 14 letech) se závislostí nepřímou. Také v tomto případě byla polynomiální křivka mužů výše oproti polynomiální křivce žen. Také u mužů více koreloval obvod bérce s dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami; Obr. 137.). Graf korelací dřeňového indexu a obvodu bérce mužů od narození do 18 let 0,4 s nulovými hodnotami Graf korelací dřeňového indexu a obvodu bérce mužů a žen od narození do 18 let 0,4 s nulovými hodnotami - - - - Obr. 137. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) a obvodu bérce mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). 151

4.12.8. Výsledky korelace dřeňového indexu (bez nulových hodnot) s tělesnými rozměry Tělesná výška Statisticky významné korelace byly zjištěny u mužů (v 1; 2; 13,5; 14 a 16 letech přímá závislost) a žen (v 0,5; 1; 6,5 letech přímá závislost, v 15,5 a 18 letech nepřímá závislost). Polynomiální křivka mužů dosahovala vyšších hodnot od 1 do 5 let a od 8,5 do 18 let. Výška těla vsedě U mužů (v 2; 12,5 14; 16,5 letech) i žen (v 0,5; 1; 6,5 letech) byly zjištěny statisticky významné korelace s přímou závislostí. Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů od 1 do 5 let a od 8,5 do 18 let (Obr. 138.). Graf korelací dřeňového indexu a výšky těla vsedě mužů od narození do 18 let 0,4 bez nulových hodnot Graf korelací dřeňového indexu a výšky těla vsedě žen od narození do 18 let 0,4 bez nulových hodnot - - - - Obr. 138. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (bez nulových hodnot) a výšky těla vsedě mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Hmotnost U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace v 9,5; 13,5 a 14 letech se závislostí přímou. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace v 1 roce (korelace se závislostí přímou) a v 11,5; 12,5 a 14 letech (korelace se závislostí nepřímou). Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů (až na 5,5 7 let, kdy byly křivky mužů a žen shodné). U mužů byla polynomiální křivka v oblasti se závislostí přímou a u žen častěji v oblasti se závislostí nepřímou. 152

Délka horní končetiny Statisticky významné korelace s přímou závislostí byly zjištěny u mužů v 2; 13,5 a 14 letech a u žen v 5 a 8,5 letech. Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů od narození do 3,5 let a od 8 do 18 let a u křivky žen od 3,5 do 8 let. U mužů zasahovala křivka do oblasti se závislostí přímou a u žen do oblasti se závislostí přímou i nepřímou. Délka dolní končetiny Statisticky významné korelace s přímou závislostí byly zjištěny u mužů v 1, 2, 4 a 13,5 letech a u žen v 6 měsících. Statisticky významné korelace s nepřímou závislostí byly vypočítány u žen v 15,5 letech. Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů od 1 do 4 let a také od 8,5 do 18 let a u žen od 4 do 8,5 let. U mužů zasahovala křivka do oblasti korelací se závislostí přímou, u žen do oblasti se závislostí přímou i nepřímou (Obr. 139.). Graf korelací dřeňového indexu a délky dolní končetiny mužů od narození do 18 let 0,4 - - bez nulových hodnot Graf korelací dřeňového indexu a délky dolní končetiny žen od narození do 18 let 0,4 - - bez nulových hodnot - - Obr. 139. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (bez nulových hodnot) a délky dolní končetiny mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Jugopubická vzdálenost U korelací jugopubické vzdálenosti a dřeňového indexu (bez nulových hodnot) byly zjištěny statisticky významné korelace se závislostí přímou u mužů v 2 a 12,5 13,5 letech a u žen v 0,5 a 6,5 letech. Výše v grafu byla polynomiální křivka žen od narození do 7 let a od 7 do 18 let byla výše polynomiální křivka mužů. Polynomiální křivka žen se vyskytovala více v oblasti se závislostí nepřímou (v porovnání s muži). 153

Výška symfýzy Statisticky významné výsledky korelací u mužů v 13,5 a 16 letech byly se závislostí přímou. U žen byla statisticky významná korelace v 15,5 letech se závislostí nepřímou. Vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka mužů až na období od 2,5 do 3 let a od 6 do 9,5 let, kdy vyšších hodnot dosahovala polynomiální křivka žen. Polynomiální křivka žen se vyskytovala v oblasti se závislostí přímou i nepřímou, muži většinou v oblasti se závislostí přímou (až na období od 2,5 do 3 let; Obr. 140.). Graf korelací dřeňového indexu a výšky symfýzy mužů od narození do 18 let bez nulových hodnot Graf korelací dřeňového indexu a výšky symfýzy žen od narození do 18 let bez nulových hodnot - - - - - - Obr. 140. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (bez nulových hodnot) a výšky symfýzy mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Vzdálenost akromion stylion U mužů i žen byly zjištěny tyto statisticky významné korelace: muži v 2; 13,5 a 14 letech (přímá závislost), ženy v 8,5 letech (přímá závislost) a v 15,5 letech (nepřímá závislost). Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů až na období od 4,5 do 8 let, kdy byla výše polynomiální křivka žen. Polynomiální křivka mužů zasahuje do oblasti se závislostí přímou a u žen do oblasti se závislostí přímou i nepřímou. Šířka ramen U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace v 2, 13 a 13,5 letech (s přímou závislostí) a v 3,5 letech (s nepřímou závislostí). U žen byly zjištěny statisticky významné korelace, které byly s nepřímou závislostí, v 2 a 14 letech. Polynomiální křivky mužů a 154

žen procházely oblastí se závislostí přímou i nepřímou a jejich průběh je vidět na grafu (Obr. 141.). Graf korelací dřeňového indexu a šířky ramen mužů od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - -0,4 bez nulových hodnot Graf korelací dřeňového indexu a šířky ramen žen od narození do 18 let 0,5 0,4 - - - -0,4 bez nulových hodnot Obr. 141. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (bez nulových hodnot) a šířky ramen mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Transverzální průměr hrudníku U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace v 2; 7,5; 9,5; 13,5 letech (přímá závislost) a v 3,5 a 16 letech (nepřímá závislost). U žen byly vypočítány statisticky významné korelace s nepřímou závislostí v 7; 11,5 a 12,5 letech. Polynomiální křivky mužů a žen procházejí oblastí se závislostí přímou i nepřímou (u mužů výrazněji než u žen). Vyšší hodnoty měla polynomiální křivka mužů s výjimkou od 2 do 6 let a od 17 do 18 let, kdy byla výše polynomiální křivka žen. Bikristální šířka Statisticky významné korelace se závislostí přímou byly zjištěny u mužů (v a 9 měsících a v 8; 9,5; 10; 12,5 13,5; 14,5; 16 17 letech) a žen (v 1 roce života). U žen byly zjištěny také statisticky významné korelace se závislostí nepřímou a to v 10,5; 16,5 a 17,5 letech. Výše v grafu byla polynomiální křivka mužů, která na rozdíl od ženské křivky probíhala pouze oblastí se závislostí přímou. Obvod hlavy U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace pouze se závislostí přímou v 1,5; 2,5; 3; 8,5; 9; 10,5; 15 a 16,5 letech. U žen byly statisticky významné korelace pouze se závislostí nepřímou a to v 5, 6, 8 a 16,5 letech. Polynomiální křivka mužů je výše než 155

polynomiální křivka mužů. Polynomiální křivka mužů prochází oblastí se závislostí přímou, křivka mužů oblastí se závislostí přímou (u většiny věkových kategorií) i nepřímou. Tvarem si byly obě polynomiální křivky podobné. Délka hlavy U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace (s přímou závislostí) v těchto věkových kategoriích: 1,5; 2,5; 3; 5,5; 8; 8,5; 10,5; 16,5; 17,5. U žen byla vypočtena pouze jedna statisticky významná korelace (se závislostí nepřímou) v 6 letech. Výše se nacházela v grafu polynomiální křivka mužů až na období od narození do asi 6 měsíců, kdy měla polynomiální křivka žen s mužskou shodný průběh. Polynomiální křivka mužů procházela v grafu převážně v oblasti se závislostí přímou a u žen převážně se závislostí nepřímou. Šířka hlavy Graf korelací dřeňového indexu a šířky hlavy mužů od narození do 18 let bez nulových hodnot Graf korelací dřeňového indexu a šířky hlavy žen od narození do 18 let bez nulových hodnot - - - - - - Obr. 142. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (bez nulových hodnot) a šířky hlavy mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Statisticky významné výsledky byly u mužů v 4,5 letech a u žen v 8,5 letech. V obou případech šlo o korelaci s nepřímou závislostí. Obě polynomiální křivky procházely oblastí se závislostí přímou i nepřímou a výše byla polynomiální křivka žen od narození do 7 let a křivka mužů od 7 do 18 let (Obr. 142.). 156

Obvod hrudníku U mužů byly zjištěny statisticky významné korelace v 9; 9,5 a 13,5 letech (přímá závislost) a v 3,5 letech (nepřímá závislost). U žen byly zjištěny statisticky významné korelace v 1 roce (přímá závislost) a v 2,5; 11,5; 12,5; 13 a 14 letech (nepřímá závislost). Výše se v grafu nacházela polynomiální křivka mužů, která procházela oblastí se závislostí přímou. U žen procházela polynomiální křivka oblastí se závislostí nepřímou (ve většině případů) i přímou. Obvod paže U mužů byly statisticky významné korelace se závislostí přímou v 10 a 13,5 letech. U žen byly zjištěny statisticky významné korelace se závislostí přímou (v 1 roce) a se závislostí nepřímou (v 3 měsících; 2; 11,5; 12,5 a 14 letech). Polynomiální křivka mužů byla v grafu oproti ženské polynomiální křivce výše (až na období od 4,5 do 6,5 a od 15,5 do 17,5 let). Polynomiální křivka mužů procházela častěji oblastí se závislostí přímou a křivka žen častěji se závislostí nepřímou. Obvod předloktí Graf korelací dřeňového indexu a obvodu předloktí mužů od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4-0,5 bez nulových hodnot Graf korelací dřeňového indexu a obvodu předloktí žen od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4-0,5 bez nulových hodnot Obr. 143. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (bez nulových hodnot) a obvodu předloktí mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). U korelací obvodu předloktí a dřeňového indexu (bez nulových hodnot) byly zjištěny statisticky významné korelace u mužů i žen. U mužů byly tyto statisticky významné korelace v 3,5 letech (nepřímá závislost) a v 13,5 letech (závislost přímá) a u žen v 3 157

měsících; 2; 11,5; 12,5; 14; 14,5 letech (nepřímá závislost) a v 1 roce a v 6,5 letech (přímá závislost). Obě polynomiální křivky (pro muže a ženy) procházely v grafu oblastmi se závislostí přímou i nepřímou. Výše se vyskytovala polynomiální křivka mužů až na období od 3,5 do 8 let a od 16 do 17 let (Obr. 143.). Obvod stehna Statisticky významné korelace byly zjištěny u mužů v 3 měsících (nepřímá závislost), v 1; 9; 9,5; 13,5 letech (přímá závislost) a už žen v 11,5; 12,5 a 14 letech (nepřímá závislost). Vyšších hodnot nabývala polynomiální křivka mužů s výjimkou hlavně od 5 do 7,5 let, kdy byla výše polynomiální křivka žen. Polynomiální křivka mužů se nacházela častěji v oblasti se závislostí přímou a u žen častěji v oblasti se závislostí nepřímou. Obvod bérce Statisticky významné korelace u mužů byly zjištěny v 2; 9; 9,5; 13,5 a 18 letech (přímá závislost) a v 16 letech (nepřímá závislost). U žen byly statisticky významné korelace v 1 roce (přímá závislost) a v 3 měsících a 14 letech (nepřímá závislost). Výše se nacházela polynomiální křivka mužů (výjimka od 4,5 do 8 let a od 15 do 17 let). Křivka mužů procházela častěji oblastí se závislostí přímou a křivka žen častěji oblastí se závislostí nepřímou (Obr. 144.). Graf korelací dřeňového indexu a obvodu bérce mužů od narození do 18 let 0,4 - -0,4-0,6 bez nulových hodnot Graf korelací dřeňového indexu a obvodu bérce žen od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4-0,5-0,6 bez nulových hodnot Obr. 144. Bodové grafy korelací dřeňového indexu (bez nulových hodnot) a obvodu bérce mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). 158

4.13. Korelace sledovaných znaků vlasů mezi sebou Jednotlivé sledované znaky vlasů byly spolu navzájem korelovány (každá věková kategorie zvlášť). Zde budou uvedeny statisticky významné výsledky. Šířka vlasu s šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) U mužů i u žen byly všechny korelace (od 3 měsíců do 18 let) statisticky významné. Ve všech případech se také jednalo o korelaci se závislostí přímou, tedy s širší dření souvisela větší šířka vlasu. Korelace se u mužů a žen (podle polynomiálních proložení 5. řádu) od narození do 18 let lišily (Obr. 145.). Více korelovala šířka vlasu s šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) u mužů od 3 měsíců do 1,5 roku, dále od 5,5 do 10,5 let a od 16 do 18 let. U žen více korelovala šířka vlasu s šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) od 1,5 roku do 5,5 let a poté od 10,5 do 16 let. Graf korelací šířky vlasu a šířky dřeně mužů od narození do 18 let s nulovými hodnotami 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 Graf korelací šířky vlasu a šířky dřeně žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 Obr. 145. Bodové grafy korelací šířky vlasu a šířky dřeně (s nulovými hodnotami) mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Šířka vlasu s šířkou dřeně (bez nulových hodnot) Všechny korelace šířky vlasu s šířkou dřeně bez nulových hodnot (od 3 měsíců do 18 let) mužů a žen byly statisticky významné a se závislostí přímou, tedy i v tomto případě byla v případě širšího vlasu širší dřeň. Šířka vlasu korelovala s šířkou dřeně (bez nulových hodnot) více u mužů od 3 měsíců do 1 roku a od 15,5 do 17,5 let v porovnání s ženami. U žen korelovala, oproti mužům, šířka vlasu s šířkou dřeně (bez nulových hodnot) více od 1 159

roku do 15,5 let a poté od 17,5 do 18 let (podle polynomiálních proložení 5. řádu, Obr. 146.). Korelace šířky dřeně s šířkou vlasu mužů od narození do 18 let 0,8 bez nulových hodnot Korelace šířky dřeně s šířkou vlasu žen od narození do 18 let 0,8 bez nulových hodnot 0,7 0,7 0,6 0,5 0,6 0,5 0,4 0,4 Obr. 146 Bodové grafy korelací šířky vlasu a šířky dřeně (bez nulových hodnot) mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Šířka vlasu s barvou vlasů (R+G+B) Graf korelací šířky vlasu a barvy vlasů mužů od narození do 18 let Graf korelací šířky vlasu a barvy vlasů žen od narození do 18 let - - - - - - -0,4-0,4-0,5-0,5 Obr. 147. Bodové grafy korelací šířky vlasu a barvy vlasů (R+G+B) mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Statisticky významné korelace byly zjištěny u mužů při narození, v 9 měsících, v 1, 2, 3 5 a 7,5 letech. U žen byly statisticky významné výsledky v 1; 1,5 a 4 5 letech. Ve 160

všech případech se jednalo o korelace se závislostí nepřímou širší vlasy byly tmavší. Více korelovala šířka vlasu s barvou vlasů u mužů od narození do 11,5 let a u žen od 11,5 do 18 let (dle polynomiálních proložení 5. řádu; Obr. 147.). Šířka vlasu s typem dřeně Korelace mezi šířkou vlasu a typem dřeně byly téměř ve všech případech u mužů i žen statisticky významné. Statisticky nevýznamné výsledky byly u mužů v 1 roce a u žen v 9 měsících a v 1,5 roce. Všechny zjištěné statisticky významné korelace byly se závislostí přímou. To znamená, že s širším vlasem souvisel lépe vyvinutý typ dřeně. Více korelovala šířka vlasu s typem dřeně (podle polynomiálních proložení) u mužů od 3 měsíců do 1,5 roku, poté od 4,5 do 11,5 let a od 16 do 18 let; u žen od 1,5 do 4,5 let a od 11,5 do téměř 16 let (Obr. 148.). Graf korelací šířky vlasu a typu dřeně mužů od narození do 18 let 0,7 0,6 0,5 Graf korelací šířky vlasu a typu dřeně žen od narození do 18 let 0,7 0,6 0,5 0,4 0,4 Obr. 148. Bodové grafy korelací šířky vlasu a typu dřeně mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Šířka dřeně (s nulovými hodnotami) s typem dřeně Výsledky korelací byly u mužů i žen (od 3 měsíců do 18 let) statisticky významné. Ve všech případech šlo o korelaci se závislostí přímou. To znamená, že lépe vyvinutá dřeň se vyskytovala u vlasů s širší dření. Šířka dřeně (s nulovými hodnotami) s typem dřeně korelovala více u mužů od přibližně 6 měsíců do 14,5 let a od 17,5 do 18 let. V ostatních věkových obdobích korelovala šířka dřeně (s nulovými hodnotami) s typem dřeně dle polynomiálních proložení více u žen (Obr. 149.). 161

Graf korelací šířky dřeně a typu dřeně mužů od narození do 18 let s nulovými hodnotami 1,00 0,98 0,96 0,94 0,92 0,90 0,88 0,86 0,84 0,82 0,80 0,78 0,76 Graf korelací šířky dřeně a typu dřeně žen od narození do 18 let s nulovými hodnotami 1,00 0,98 0,96 0,94 0,92 0,90 0,88 0,86 0,84 0,82 0,80 0,78 0,76 Obr. 149. Bodové grafy korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami) a typu dřeně mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Šířka dřeně (bez nulových hodnot) s typem dřeně Korelace šířky dřeně s typem dřeně mužů od narození do 18 let 0,8 bez nulových hodnot Korelace šířky dřeně s typem dřeně žen od narození do 18 let 0,8 bez nulových hodnot 0,7 0,7 0,6 0,5 0,6 0,5 0,4 0,4 Obr. 150. Bodové grafy korelací šířky dřeně (bez nulových hodnot) a typu dřeně mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Všechny výsledky korelací byly u mužů a žen od narození do 18 let statisticky významné a jednalo se o korelaci se závislostí přímou. Znamená to, že lépe vyvinutá dřeň se vyskytuje ve vlasech, které mají širší dřeň. Šířka dřeně (bez nulových hodnot) s typem dřeně korelovala více u od asi 6 měsíců do 4,5 let a dále od 7 do 14 let. Ve vynechaných 162

obdobích sledované znaky korelovaly více u žen (podle polynomiálních proložení; Obr. 150.). Šířka dřeně (bez nulových hodnot) s barvou vlasů (R+G+B) Statisticky významné korelace byly u mužů v 1,5; 4; 5,5; 6; 8; 10,5; 13 a 15 letech a u žen v 9 měsících, 1 a 4 letech. V těchto případech šlo korelaci se závislostí nepřímou. Pokud byla korelace se závislostí nepřímou, znamenalo to, že vlasy s širší dření byly tmavší. Pokud byla korelace se závislostí přímou, vlasy s širší dření byly světlejší. Korelace se u mužů i žen v jednotlivých věkových kategoriích lišily (Obr. 151.). Více korelovala šířka dřeně (bez nulových hodnot) s barvou vlasů (R+G+B) od 3 měsíců do 3,5 let u žen; od 3,5 do 17 let u mužů a od 17 do 18 let opět u žen. Korelace šířky dřeně s barvou vlasu mužů od narození do 18 let - - - bez nulových hodnot Korelace šířky dřeně s barvou vlasu žen od narození do 18 let - - - bez nulových hodnot -0,4-0,4 Obr. 151. Bodové grafy korelací šířky dřeně (bez nulových hodnot) a barvy vlasů (R+G+B) mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Šířka dřeně (s nulovými hodnotami) s barvou vlasů (R+G+B) Statisticky významné korelace byly zjištěny u mužů v 2 4,5; 5,5; 6; 13; 13,5; 14,5 a 15 letech a u žen v 6 měsících a dále v 1; 3 5,5; 6,5; 7; 14,5; 15 a 17,5 letech. Statisticky významné výsledky byly korelace se závislostí nepřímou s výjimkou 6 měsíců u žen, kdy se jednalo o korelaci se závislostí přímou. Od přibližně 9 měsíců korelovala šířka dřeně (s nulovými hodnotami) s barvou vlasů (R+G+B) více u mužů až do 18 let. Od 3 měsíců do 163

přibližně 9 měsíců u mužů a 1 roku u žen byly korelace se závislostí přímou (poté také u žen od 8 do 14 let, Obr. 152.). Korelace šířky dřeně s barvou vlasu mužů od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4-0,5 s nulovými hodnotami Korelace šířky dřeně s barvou vlasu žen od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4-0,5 s nulovými hodnotami Obr. 152. Bodové grafy korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami) a barvy vlasů (R+G+B) mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Barva vlasů (R+G+B) s typem dřeně Graf korelací barvy vlasů a typu dřeně mužů od narození do 18 let Graf korelací barvy vlasů a typu dřeně žen od narození do 18 let - - - - - - -0,4-0,4 Obr. 153. Bodové grafy korelací barvy vlasů a typu dřeně mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). 164

Statisticky významné korelace byly zjištěny u mužů v 12,5; 13,5; 15 a 15,5 letech. U žen byly statisticky významné korelace prokázány v 3; 4,5 a 14,5 letech. Ve všech případech se jednalo o korelaci se závislostí nepřímou, proto se zvětšujícím se typem dřeně tmavla barva vlasů. U mužů i žen byla dle polynomiálních proložení častější korelace se závislostí nepřímou (s vyvinutějším typem dřeně byly tmavší vlasy). V těchto případech více korelovala barva vlasů s typem dřeně od 1 do 3 let u mužů, od 3 do 7,5 let u žen, od 7,5 do 16 let opět u mužů, od 16 do 17,5 let u žen a poté opět u mužů (Obr. 153.). Barva vlasů (R+G+B) s dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) Statisticky významné výsledky byly pozorovány u mužů v těchto věkových kategoriích: 0,5 (6 měsíců, přímá závislost); 2,5 3,5; 4,5; 6; 13; 13,5; 14,5; 15 (nepřímá závislost). U žen byly statisticky významné výsledky zjištěny v těchto věkových kategoriích: 0,5; 0,75; 1,5; 7; 12 (závislost přímá); 3 5; 6,5; 14,5; 15 a 17,5 (nepřímá závislost). Korelace se u mužů a žen lišily. Mužská polynomiální křivka se nacházela v oblasti se závislostí nepřímou (až na období od narození do 1 roku), ženská v oblastech se závislostí přímou i nepřímou. Polynomiální křivka žen nabývala většinou vyšších hodnot než polynomiální křivka mužů (Obr. 154.). Korelace barvy vlasu s dřeňovým indexem mužů od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4-0,5 s nulovými hodnotami Korelace barvy vlasu s dřeňovým indexem žen od narození do 18 let 0,4 - - - -0,4-0,5 s nulovými hodnotami Obr. 154. Bodové grafy korelací barvy vlasů a dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). 165

Dřeňový index (s nulovými hodnotami) s typem dřeně Všechny výsledky korelací (od narození do 18 let) byly u mužů i u žen statisticky významné. Ve všech případech šlo o statisticky významné korelace se závislostí přímou, což znamená, že s větším dřeňovým indexem souvisela lépe vyvinutá dřeň. Dřeňový index (s nulovými hodnotami) s typem dřeně korelovaly více u žen od 3 měsíců do 1 roku a od 14 do 18 let a u mužů korelovaly více ve zbylých věkových obdobích. Pouze přibližně mezi 4,5 a 5,5 lety se dle polynomiálních proložení korelace u mužů a žen téměř nelišily (Obr. 155.). Graf korelací dřeňového indexu a typu dřeně mužů od narození do 18 let 1,00 0,98 0,96 0,94 0,92 0,90 0,88 0,86 0,84 0,82 0,80 0,78 0,76 0,74 s nulovými hodnotami Graf korelací dřeňového indexu a typu dřeně žen od narození do 18 let 1,00 0,98 0,96 0,94 0,92 0,90 0,88 0,86 0,84 0,82 0,80 0,78 0,76 0,74 s nulovými hodnotami Obr. 155. Bodové grafy korelací typu dřeně a dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Barva vlasů (R+G+B) s dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) Statisticky významné výsledky byly zjištěny u mužů v 2 a 10 letech (závislost přímá) a v 6, 13 a 15 letech (závislost nepřímá). U žen byly zjištěny statisticky významné výsledky v 1,5 a 11,5 letech (přímá závislost) a v 3,5; 4 a 17,5 letech (nepřímá závislost). U mužů a žen se polynomiální křivky nacházely v oblastech se závislostí přímou i nepřímou a jejich průběh je vidět na grafu Obr. 156. 166

Korelace barvy vlasu s dřeňovým indexem mužů od narození do 18 let 0,4 - - bez nulových hodnot Korelace barvy vlasu s dřeňovým indexem žen od narození do 18 let 0,4 - - bez nulových hodnot - - Obr. 156. Bodové grafy korelací barvy vlasů a dřeňového indexu (bez nulových hodnot) mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). Dřeňový index (bez nulových hodnot) s typem dřeně U žen byly všechny výsledky korelací statisticky významné. U mužů byly statisticky významné všechny korelace s výjimkou korelace ve 3 měsících. Všechny statisticky významné korelace byly se závislostí přímou. S větším dřeňovým indexem souvisel lépe vyvinutý typ dřeně. Více koreloval dřeňový index (bez nulových hodnot) s typem dřeně od 3 do 9 měsíců u žen, od 9 měsíců do 4 let u mužů, od 4 do 8,5 let u žen, od 8,5 do 14 let u mužů a od 14 do 18 let u žen (Obr. 157.). Graf korelací dřeňového indexu a typu dřeně mužů od narození do 18 let 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 bez nulových hodnot Graf korelací dřeňového indexu a typu dřeně žen od narození do 18 let 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 bez nulových hodnot Obr. 157. Bodové grafy korelací typu dřeně a dřeňového indexu (bez nulových hodnot) mužů (vlevo) a žen (vpravo) od narození do 18 let (s polynomiálním proložením 5. řádu). 167

4.14. Diskuze V diskuzi porovnávám některé zjištěné výsledky z této diplomové práce s údaji z odborných knih a článků. Dále zde uvádím také některé faktory, které mohly ovlivnit výsledky. 4.14.1. Věkové změny 4.14.1.1. Šířka vlasu U člověka se vystřídá několik typů vlasů během vlasových výměn: lanugo je nahrazeno velusovým vlasem, velusový vlas intermediálním vlasem a vlas intermediální je vyměněn za vlas terminální. Každý typ vlasu je silnější než typ předešlý (Bartošová 1982, s. 12). Toto bylo zjištěno také z šířky dřeně vzorků vlasů od narození do 18 let. Bartošová (1987, s. 39) ještě uvádí, že při přechodu do období stáří jsou vlasy tenčí. Mírné zúžení vlasů v průměru bylo však pozorováno u žen už v 16 letech a u mužů v 16,5 letech. Titlbachová (1967, s. 436) uvádí, že šířka vlasů je větší u mužů. Stejné výsledky byly zjištěny také ze vzorků Brněnské růstové studie (Ingrová 2010, s. 55). V této diplomové práci však bylo zjištěno, že vlasy mužů a žen jsou od 3 měsíců do 3 let stejně široké. Od 3 let do 14 let mají vlasy dokonce o něco málo širší ženy a až po 14. roce mají vlasy širší muži. Co se týká věkových změn, tak autoři uvádějí, že šířka vlasu se mění s přibývajícím věkem, což také souvisí s vlasovými výměnami. Dle Titlbachové (1967, s. 436) jsou vlasy nejtenčí v prvním roce života. Tomuto mnou zjištěné výsledky odpovídaly, vlasy jsou do 1. roku života nejtenčí. Trotter a Duggins (1948, s. 505) uvádějí, že šířka vlasu se zvětšuje nejrapidněji od narození do 3 let. Tomuto téměř odpovídají výsledky v této práci. V této práci je nejrapidnější růst vlasů do šířky u mužů i žen od narození do 4 let, což se téměř shoduje s výsledky, které uvádí Trotter a Duggins (1948, s. 505). Podle Říhové (1951, s. 36) jsou vlasy nejsilnější v období puberty, protože těsně před pubertou dochází k vlasové výměně vlasu intermediálního za vlas terminální, který je nejsilnější (Bartošová 1982, s. 12). Podle Novákové (2010, s. 93) začíná puberta u dívek kolem 11. roku a u chlapců kolem 13. roku života. Protože k výměně vlasu intermediálního za terminální dochází před pubertou, mohla by se šířka vlasu výrazněji zvětšovat před 11. rokem u dívek a před 13. rokem u chlapců. Toto bylo u žen potvrzeno v období mezi 9. 10. rokem se u žen 168

objevilo druhé výraznější zvětšování šířky vlasu v průměru. Také u chlapců byl od 10. roku pozorován rapidnější růst vlasů do šířky. Výsledky z mé bakalářské práce (2010, s. 52 55) se od výsledků z této diplomové práce mírně lišily. V bakalářské práci totiž šířka vlasů mužů po 16. roce klesala, ale z výsledků této práce bylo zjištěno, že se šířka vlasu klesala až po 16,5 letech. Také druhé rapidnější období růstu vlasů do šířky nastalo ve 12 letech, zatímco v této práci byl pozorován výraznější růst vlasů do šířky už od 10 let. U žen byl druhý výraznější růst vlasů do šířky pozorován v bakalářské práci od 10 let, v této práci už mezi 9. 10. rokem. Snížení šířky vlasů bylo u žen v bakalářské i diplomové práci pozorováno od 16 let. Získané výsledky, týkající se šířky vlasu, mohly být ovlivněny náhodným výběrem jedinců. Protože jedinci byli vybíráni náhodně, mohlo být vybráno více jedinců, kteří měli všechny vlasy tenčí nebo naopak širší, oproti ostatním jedincům. Dále mohly výsledky ovlivnit vzorky vlasů. Přestože vzorky měly být odebírány stejnými zaměstnanci po celou dobu výzkumu, jak uvedla paní docentka Bouchalová (Čuta 2010, osobní sdělení), nebylo řečeno, zda byly vzorky vlasů stříhány vždy ze stejných částí kapilicia. Jak je uvedeno v kapitole 3.3.1. Šířka vlasu, tak šířka vlasu se liší v určitých částech hlavy. Pokud by byl pramen vlasů ustřihnut v každé věkové kategorii z jiného místa hlavy, mohlo by to ovlivnit výsledky. Také nebylo uvedeno, zda byly do balíčků zabaleny vždy nejproximálnější části vlasů. Pokud byly vlasy dlouhé, nemusel být pramen ustřižen hned u pokožky hlavy, ale například v polovině délky pramene vlasů. Tímto by mohly být ovlivněny naměřené výsledky šířky vlasu, protože vlas se směrem k jeho špičce zužuje (Titlbachová 1961, s. 90). Výsledky mohly být ovlivněny také náhodným výběrem vzorků vlasů z balíčku pro tvorbu dočasných preparátů. I pouhým pohledem bylo viditelné, že šířka vlasů v ustřiženém pramenu byla velmi variabilní. Náhodným výběrem tak mohly být vybrány vlasy, které byly tenčí či silnější než ostatní vlasy v balíčku. Naměřená šířka vlasu mohla být ovlivněna měřením, protože šlo o ruční měření chyby měření jsou uvedeny v kapitole 4.2.11.1 Kontrolní měření šířka vlasu. V neposlední řadě mohla být šířka vlasu ovlivněna například faktory, které jsou uvedeny v kapitole 3.3.1. Šířka vlasu. Výsledky všech jedinců dohromady mohly také ovlivnit výsledky jednotlivců, protože polynomiální křivky se v grafech u každého jedince liší. 4.14.1.2. Šířka dřeně Například podle Knoblocha (1955, s. 46) nebo Titlbachové (1961, s. 91) šířka dřeně může mít u člověka maximálně 1/3 celkové šířky vlasu. Toto ve většině případů platilo, 169

avšak u některých jedinců byla dřeň oproti vlasu o něco silnější, což mohlo být například způsobeno nepřesným měřením. V mé bakalářské práci (Ingrová 2010, s. 60) bylo zjištěno, že šířka dřeně byla větší u mužů (jak s použitím nulových hodnot, tak bez nich). V této diplomové práci bylo zjištěno, že za použití nulových hodnot měly většinou širší dřeň ženy a v grafu šířky dřeně bez nulových hodnot byla šířka dřeně u mužů a žen téměř shodná. Co se týká věkových změn zjištěných v mé bakalářské práci (Ingrová 2010, s. 72), tak se šířka dřeně měnila od narození do 18 let. Výrazněji se šířka dřeně u mužů měnila od narození do 4 let a poté od 10 do 18 let. U žen bylo výraznější zesílení dřeně spíše od narození do 10 let a poté se šířka dřeně zvětšovala méně výrazně. Podobné výsledky byly zjištěny jak s užitím nulových hodnot, tak bez nich. V této práci se u mužů šířka dřeně (s nulovými hodnotami) rostla plynule od narození do 18 let, ale po vyřazení nulových hodnot byla viditelná dvě období výraznější zvětšování šířky dřeně: od narození do 4 let a od 10 do 18 let. Výsledky bez použití nulových hodnot by odpovídaly výsledků z bakalářské práce. U žen tomu je naopak více výsledkům z bakalářské práce odpovídaly výsledky s použitím nulových hodnot. Po vyřazení nulových hodnot byla u žen viditelná dvě období, kdy šířka dřeně rostla výrazněji: narození 4 roky, 10 18 let (jako u mužů). Naměřené šířky dřeně mohly být ovlivněny šířkami vlasů (protože nejen v odborné literatuře, ale i v této diplomové práci byla zjištěna závislost šířky dřeně na šířce vlasu) a tedy všemi důvody ovlivňujícími šířku vlasu, které byly uvedeny v kapitole 3.3.1. Šířka vlasu. Přestože je šířka dřeně závislá na šířce vlasu, mohly být výsledky ovlivněny náhodným výběrem vlasů, protože v každém vlasu se může vyskytovat různě široká dřeň nebo se nemusí vyskytovat vůbec (Titlbachová 1967, s. 436, Knobloch 1955, s. 46). Proto mohly být z ustřiženého pramene například vybrány vlasy, které dřeň vůbec neobsahovaly nebo obsahovaly dřeň tenčí. Šířka dřeně se také liší v jednom vlasu. Přestože byla šířka dřeně měřena na nejširších místech, v ustřiženém úseku nemusela být dřeň silnější než v částech, které nebyly ustřiženy. Výsledky mohly být ovlivněny také měřením, protože šlo o ruční měření, které nemuselo být přesné (odchylky v měření jsou uvedeny v kapitole 4.2.11.2. Kontrolní měření šířka dřeně). Také pokud byla dřeň vyplněna médiem, byl hůře rozpoznatelný její průběh a to mohlo ovlivnit měření šířky dřeně (dřeň mohla být naměřena tenčí nebo širší, než ve skutečnosti byla). Výsledky věkových změn ovlivnila také nepřítomnost dřeně, proto byly také vytvořeny grafy bez nulových hodnot. Výsledky všech jedinců dohromady mohly také ovlivnit výsledky jednotlivců, protože polynomiální křivky se v grafech u každého jedince liší. 170

4.14.1.3. Typ dřeně Titlbachová (1967, s. 440) uvádí, že v tenkých vlasech dřeň chybí nebo je pouze naznačena. Bartošová (1982, s. 13) a Knobloch (1955, s. 46) pak tvrdí, že u dalších typů vlasů se vyskytuje dřeň ostrůvkovitá, přerušovaná či celistvá. Také podle Duggins a Trotter (1950, s. 406 407) se po narození dřeň nevyskytuje a s přibývajícím věkem se postupně vyskytuje dřeň ostrůvkovitá, poté přerušovaná a celistvá. Nejčastěji se podle nich vyskytovala dřeň ostrůvkovitá. Podobné výsledky uvádí také Pavlasová (2010, s. 58 59). Vlasy v její bakalářské práci při narození neobsahovaly dřeň a od 16,5 let se vyskytovala převážně dřeň souvislá. I dříve pozorovala ve své práci dřeň souvislou, ale tento výskyt nebyl tak častý. Souvislou dřeň pozorovala i v 9 měsících a přerušovanou již v 3 měsících. Nejčastěji se však vyskytovala dřeň přerušovaná. Tomu odpovídají výsledky v této práci. Při narození se dřeň u mužů ani žen nevyskytovala. S přibývajícím věkem a vlasovými výměnami se vyskytovaly další typy dřeně až po dřeň celistvou. Dřeň přerušovaná se začala objevovat také ve 3 měsících, ale celistvá již v 6 měsících. V mé práci se však přibližně mezi 14. 15. rokem života začala převážně vyskytovat dřeň celistvá. Nejvíce se vyskytovala dřeň přerušovaná. Duggins a Trotter (1950, s. 404) uvádějí, že u mužů se vyskytuje přerušovaná a celistvá dřeň častěji než u žen. Stejný výsledek zjistila i Pavlasová (2010, s. 59). Stejné výsledky byly zjištěny i v této práci u mužů se ve větší míře vyskytovala dřeň celistvá a přerušovaná. Duggins a Trotter (1950, s. 404) také zmiňují, že se dřeň vyskytuje dříve po narození u dívek. K vyrovnání přítomnosti dřeně dochází okolo 2 let života a až po 6. roce se u chlapců dřeň vyskytuje častěji než u dívek. V mé práci se však dřeň ostrůvkovitá i přerušovaná vyskytovala u mužů i žen ve stejném věku (3 měsíce). A také podle polynomiálních proložení se dřeň (i lépe vyvinutá dřeň) častěji vyskytovala u mužů až do 6,5 let a poté u žen. Opět až od 14,5 let měli muži lépe vyvinutou dřeň. Typy dření mohly být ovlivněny náhodným výběrem vlasů. Typ dřeně silně závisel, jak bylo zjištěno v této diplomové práci, na šířce dřeně. Proto pokud byly náhodně vybrány vlasy s tenčí dření, mohly obsahovat méně vyvinutou dřeň. Ovlivnění výsledků typů dřeně souvisí úzce s ovlivněním výsledků šířky dřeně. Také mohl typ dřeně ovlivnit například ustřižený pramen vlasů, protože v tomto úseku (protože se neví, zda se jednalo vždy o nejproximálnější úseky) se mohla vyskytovat dřeň ostrůvkovitá, ale v proximálnějším úseku už by mohla být dřeň přerušovaná či celistvá. Také vyplnění dřeně médiem mohlo ovlivnit výsledky pokud byla dřeň méně nápadná, mohla se jevit jako např. přerušovaná 171

přesto, že byla celistvá. Výsledky všech jedinců dohromady mohly také ovlivnit výsledky jednotlivců, protože polynomiální křivky se v grafech u každého jedince liší. 4.14.1.4. Barva vlasů Barva vlasů se mění v průběhu života a souvisí i s vlasovými výměnami. Lanugo, které není pigmentované, je nahrazeno vlasem velusovým, který už je pigmentovaný (Bartošová 1982, s. 12; Říhová 1951, s. 30). Vlas intermediální je oproti velusovému opět pigmentovanější a terminální vlas je opět více pigmentovaný než vlas intermediální (Bartošová 1982, s. 12 13). Titlbachová (1950, s. 83 86) uvádí, že s přibývajícím věkem ubývá světlých vlasů a přibývá vlasů s tmavšími odstíny. Také uvádí, že mezi 3 8 lety se tmavé vlasy vyskytují málo, ale poté se jejich výskyt v populaci zvyšuje. Pavlasová (2010, s. 34 35) uvádí, že po narození vlasy světlají u mužů do 1. roku života a u žen do 2,5 let. Poté vlasy jedinců nabývají tmavších odstínů. U mužů od 8 let a u žen od 13 let se už pak barva vlasů příliš nemění. Dokládal (1976, s. 96) také uvádí, že s přibývajícím věkem dochází k tmavnutí vlasů. Také zjistil, že při narození měli převahu tmavovlasí jedinci a světlovlasých jedinců bylo méně. Po narození do 1,5 roku se vyskytují častěji světlovlasí jedinci a po 18 měsících se opět častěji vyskytují jedinci tmavovlasí. Také Babičková a Hálková (1970, s. 552) uvádí, že pozorovaly tmavnutí vlasů s přibývajícím věkem (tyto změny byly pozorovány na jedincích od 4 do 9 let). V této práci bylo potvrzeno, že muži i ženy se rodí s tmavšími vlasy, které poté světlají. Zjištěné výsledky nejvíce odpovídají Dokládalovým výsledkům (1976), protože vlasy u mužů i žen světlaly až do 1,5 roku a poté opět tmavly. Proč vlasy po 1,5 roce tmavnou, může být vysvětleno i tím, že okolo 2. let dochází k výměně vlasu velusového na intermediální (Bartošová 1982, s. 12) a může se stát, že u některých jedinců nastane tato výměna dříve a tito jedinci pak mohou ovlivnit výsledky. Pavlasová (2010, s. 40) také uvádí, že přestože vlasy po narození světlají a po 1. roce u mužů a 2,5 letech u žen opět tmavnou, tak ženy mají oproti mužům od narození do 18 let vlasy světlejší. V této diplomové práci však bylo zjištěno, že muži mají od narození do 5 let světlejší vlasy než ženy a od 5 do 18 let mají světlejší vlasy ženy. Výsledky mohly být ovlivněny podmínkami, za kterých byla barva vlasů hodnocena. Přestože byla snaha mít podmínky (počasí, denní doba, roční období apod.) pro hodnocení barvy vlasů stejné, nemusely být vždy tyto podmínky úplně stejné. Také mohly být výsledky ovlivněny prameny vlasů, které byly různě silné u tenčích pramenů se barva hodnotila složitěji a silnější prameny vypadaly tmavší. Výsledky mohly být ovlivněny 172

stářím ustřižených pramenů vlasů, ale také stářím mezi jednotlivými věkovými kategoriemi. Vlasy, které byly ustřiženy při narození, byly o 18 let starší, než vlasy ustřižené v 18 letech a k tomu studie probíhala od roku 1961 do roku 1980. V průběhu let mohly být barvy vlasů vlivy prostředí pozměněny. Také nebylo uvedeno, odkud byly vlasy odebírány a jak je uvedeno v kapitole 3.3.4. Barva vlasu, barva vlasů se liší na určitých místech hlavy, což mohlo ovlivnit výsledky. Například Titlbachová (1961, s. 90) uvádí, že vlasy by měly být odebírány ze spodních vrstev na temeni poblíž vlasového víru, protože tyto vlasy nejsou například vystaveny tolik slunečnímu záření, jako vlasy z horních vrstev. Na vlasech některých jedinců bylo pouhým okem patrné, že barva vlasů byla ovlivněna ročním obdobím. V létě či po létě byly vlasy jedinců světlejší než v předchozím a následujícím období zimy. Také vnímání barvy se může lišit u každého člověka, proto u stejného pramenu vlasů, kterému jsem přiřkla určitou barvu, může jiný jedinec přiřknout barvu jinou. Výsledky všech jedinců dohromady mohly také ovlivnit výsledky jednotlivců, protože polynomiální křivky se v grafech u každého jedince liší. 4.14.1.5. Dřeňový index Dřeňový index vypočítaný jako podíl šířky dřeně a šířky vlasů není podle Tesaře (1985, s. 767) vždy stálý a může kolísat u jedinců. Jak uvádí například Knobloch (1955, s. 42), průměrný poměr šířky dřeně k šířce vlasu je 1:7 (43). Z křivek polynomiálních proložení grafů jednotlivců je vidět, že hodnoty dřeňového indexu u jedinců kolísaly. Z polynomiálních proložení výsledků dřeňových indexů všech mužů jde vidět, že v případě dřeňového indexu s nulovými hodnotami se hodnoty pohybovaly pod poměrem 1:7 (okolo ) a v případě dřeňového indexu bez nulových hodnot nad poměrem 1:7 (okolo 6 či 7). U žen byly tyto výsledky stejné. Protože Knobloch (1955, s. 42) uvádí, že se jedná o průměrný poměr, dalo by se říci, že mnou zjištěné hodnoty příliš nelišily. V případě grafů dřeňového indexu s nulovými hodnotami hodnoty dřeňového indexu od narození do 18 let rostly (u mužů i žen) a v případě grafů dřeňového indexu bez nulových hodnot hodnoty dřeňového indexu po narození klesaly a od přibližně 3 4 let byly hodnoty téměř konstantní (u mužů i žen). Dalo by se říci, že výsledkům z odborné literatury odpovídá více dřeňový index, ve kterém nejsou použity nulové hodnoty. Také pokud porovnám výsledky z mé bakalářské práce (Ingrová 2010, s. 63 67) a výsledky z diplomové práce, tak výsledky si jsou podobné. Rozdílem v mé bakalářské práci bylo, že po asi 16. roce se u mužů i žen hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) zvyšovaly. V grafu dřeňového indexu s nulovými hodnotami měli muži (v 173

bakalářské práci) výrazně vyšší hodnoty dřeňového indexu oproti hodnotám v grafu v diplomové práci (4.9. Výsledky věkové změny dřeňového indexu). V grafu dřeňového indexu bez nulových hodnot měli muži podobné hodnoty jako v této diplomové práci, ale ženy měly v bakalářské práci nižší hodnoty dřeňového indexu (i pod 5). Výsledky dřeňového indexu mohla ovlivnit měření šířek vlasů a šířek dření, ze kterých byly dřeňové indexy vypočítány. Což souvisí s faktory, které mohly ovlivnit šířku vlasu a šířku dřeně (více v 4.14.1.1. Šířka vlasu a 4.14.1.2. Šířka dřeně). Věkové změny ovlivňovaly také nulové hodnoty dřeňových indexů, proto byly vytvořeny grafy s nulovými hodnotami a bez nulových hodnot. Výsledky všech jedinců dohromady mohly také ovlivnit výsledky jednotlivců, protože polynomiální křivky se v grafech u každého jedince lišily. 4.14.2. Informace ze zdravotně sociálních dotazníků Informace ze zdravotně sociálních dotazníků mohly být ovlivněny hlavně náhodným výběrem jedinců. To se odrážela hlavně v tvorbě kategorií, kdy nebylo možné vytvořit například dvě kategorie o shodném počtu např. počtu kuřáků a nekuřáků. Pokud se v některé kategorii nacházelo méně jedinců, výsledky pak mohly být zkresleny. Také nevýhodou byly neúplné dotazníky a chybějící vzorky vlasů ne vždy tak bylo do statistických testů zapojeno všech 50 mužů a 50 žen, což mohlo také ovlivnit výsledky. Také mohly být výsledky ovlivněny tím, že se většina záznamů v dotaznících neměnila (např. pokud rodič přestal kouřit, změna plochy bytu apod.). Proto byly použity záznamy, které byly vyplněny zřejmě při narození jedinců, ale tyto záznamy se mohly do 18 let změnit a ovlivnit znaky sledované na vlasech, a protože tyto záznamy nebyly známy, mohly být výsledky zkresleny. Výsledky mohly dále ovlivnit faktory, které jsou uvedeny u šířky vlasu, šířky dřeně, typu dřeně, barvy vlasů a dřeňového indexu v kapitole 4.14. Diskuze. Protože na vlasy působí různé faktory, např. sociální, vnější prostředí atd., zajímalo mne, zda některé z informací obsažených v zdravotně sociálních dotaznících budou souviset s některým znakem pozorovaným na vlasech šířku vlasu, šířku dřeně, typ dřeně, barvu vlasů a dřeňový index. 174

Některé informace byly vybrány proto, že byl pozorován jejich vliv na vlasy (např. kouření rodičů, protože jak uvádí Mosely 1996 cit. McElwee 2001, tak dlouhodobé vystavení tabákovému kouři se projeví na barvě vlasů). Jiné byly vybrány proto, že byl pozorován jejich vliv např. na vývoj dítěte, nemocnost atd., což by se mohlo projevit na nějakém znaku, který byl sledován na vlasech. Například jak uvádí Bouchalová a Omelka (1970, s. 547), tak chlapci, kteří byli kojeni více než 13 týdnů, vykazovali vyšší nemocnost než chlapci kojení kratší dobu. A jak bylo uvedeno v kapitole 3. Faktory ovlivňující růst a parametry vlasů, tak nemoci patří mezi faktory, které ovlivňují vlasy. Dále například Šulová a Fait (2009, s. 228) uvádějí, že děti nechtěné jsou náchylnější k onemocněním. Bouchalová (1968, s. 121) uvádí, že prvorození jedinci rostou rychleji než druhorození, druhorození rostou rychleji než děti, narozené jako třetí atd., což znamená, že pořadí dítěte má vliv na jeho růst. Bouchalová (1980, s. 438, 440) také uvádí, že růst ovlivňuje i velikost rodiny, vzdělání rodiny, úroveň bydlení a podobně. Vliv onemocnění nebo pití rodičů byl zkoumán, protože vážnější onemocnění nebo pravidelné pití alkoholu u rodičů by mohlo vést např. ke změně sociálních faktorů, které by se mohly projevit na vlasech. U větší části informací ze zdravotně sociálních dotazníků nebyly zjištěny statisticky významné výsledky. Výskyt statisticky významných výsledků se však neobjevoval vždy u stejných informací ze zdravotně sociálních dotazníků. Toto se lišilo u znaků sledovaných na vlasech, ale také u pohlaví. U některých informací ze zdravotně sociálních dotazníků se objevovaly statisticky významné výsledky častěji (souvislost s plochou bytu, souvislost s počtem osob žijících v bytě apod.) a u některých méně (např. souvislost se vzděláním otce, souvislost se vzděláním matky) nebo vůbec (např. pořadí dítěte). U některých informací byla pozorována souvislost s více parametry polynomiálního proložení (např. souvislost mezi počtem osob žijících v bytě a šířkou dřeně bez nulových hodnot na 4 z 5 parametrů, souvislost mezi počtem osob žijících v bytě a šířkou dřeně s nulovými hodnotami na 3 z 5 parametrů a další). 4.14.3. Tělesné rozměry Výsledky mohl ovlivnit náhodný výběr jedinců. Dále mohly výsledky ovlivnit chybějící vzorky vlasů a rozměry těla, protože nebylo do statistických testů zapojeno vždy 50 mužů a 50 žen. Také přestože byly tělesné rozměry měřeny stále stejnými pracovníky, mohlo dojít k chybám měření či překlepům v přepisování dat do elektronické podoby. 175

Výsledky mohly také ovlivnit důvody uvedené u jednotlivých znaků sledovaných na vlasech v kapitole 4.14. Diskuze. 4.14.3.1. Korelace šířky vlasu s tělesnými rozměry U žádného tělesného rozměru nebyla zjištěna statisticky významná korelace s šířkou vlasu ve všech věkových kategoriích. Statisticky významné výsledky byly pouze v některých věkových kategoriích, které byly rozdílné tedy nebyly zjištěny statisticky významné korelace vždy ve stejných věkových kategoriích. Tyto výsledky se lišily také mezi muži a ženami. V některých případech nebyl zaznamenán ani jeden statisticky významný výsledek mezi korelací tělesného rozměru s šířkou vlasu (např. obvod předloktí u mužů, obvod paže u mužů i žen). Johnson a Latham (1976 cit. Luhanová 1980, s. 117) uvádějí, že se vztah hmotnosti a věku nebo obvod končetin projeví na šířce vlasu. Pří snížení váhy vůči rostoucímu věku a při menších obvodech končetin dojde k zúžení vlasu v jeho průměru. Otázkou však je, jestli k tomuto zúžení vlasu dojde až např. po rapidním úbytku na váze, nebo jestli platí závislost, že při nižší váze v určitém věkovém období a menších obvodech končetiny, jsou vlasy ve svém průměru užší. Sims (1968 cit. Luhanová 1980, s. 116) uvádí, že při podvýživě dochází k zúžení vlasů a toto zúžení trvá ještě nějakou dobu po skončení podvýživy, což by znamenalo, že se zúžení vlasu projeví až při rapidnějším úbytku na váze. Pokud by však platila tato závislost: menší hmotnost užší vlas, menší obvod končetin užší vlas, pak bylo v této diplomové práci zjištěno pouze několik málo statisticky významných výsledků. S rostoucí hmotností byly vlasy širší u mužů v 14,5 a 15,5 letech a u žen v 10,5 a 11,5 letech. U korelace šířky vlasu s obvodem paže nebyl zjištěn ani jeden statisticky významný výsledek (jak u mužů, tak u žen). U větších obvodů předloktí byly vlasy širší pouze u žen a to v 10,5; 11,5 a 12 letech. S větší obvodem stehna byly širší vlasy u mužů pouze v 17,5 letech a u žen pouze v 10,5 letech. Závislost větší obvod bérce širší vlas byla zjištěna u žen v 10,5 11,5 letech. U mužů byly zjištěny u obvodu bérce statisticky významné korelace v 1 roce a v 9,5 letech jednalo se však o korelace se závislostí nepřímou (s rostoucím obvodem byl tenčí vlas nebo u širších vlasů byly menší obvody bérce). Více výsledků ke korelaci šířky vlasu s tělesnými rozměry je uvedeno u příslušných výsledků. U korelací parametrů Gompertzových křivek šířek vlasů a tělesných rozměrů bylo zjištěno, že u žen platil vztah: větší obvod paže tenčí vlasy. S výše uvedenými výsledky, které uvádí Johnson a Latham (1976 cit. Luhanová 1980, s. 117), se mnou zjištěné výsledky neshodují. 176

4.14.3.2. Korelace šířky dřeně s tělesnými rozměry U žádného tělesného rozměru (stejně jako u šířky vlasu s tělesnými rozměry) nebyla zjištěna statisticky významná korelace s šířkou dřeně (s nulovými i bez nulových hodnot) ve všech věkových kategoriích. Statisticky významné byly pouze některé věkové kategorie, které byly rozdílné tedy nebyly zjištěny statisticky významné korelace vždy ve stejných věkových kategoriích. Tyto výsledky se lišily také mezi muži a ženami. Na rozdíl od korelací mezi šířkou vlasů a tělesnými rozměry se u korelací šířky dřeně (s nulovými i bez nulových hodnot) s tělesnými rozměry objevil ve všech případech minimálně jeden statisticky významný výsledek. Šířka dřeně je podle některých autorů (např. Duggins, Trotter 1950, s. 407; Gawalowski 1955, s. 55) závislá na šířce vlasu, tedy čím širší je vlas, tím širší může být dřeň. A protože šířka dřeně (s nulovými i bez nulových hodnot) statisticky významně koreluje v této diplomové práci s šířkou vlasu ve všech věkových kategoriích u mužů i žen, dalo by se předpokládat, že se projeví zúžení šířky dřeně (stejně jako u šířky vlasu) u snížení hmotnosti či menších obvodů končetin. Statisticky významné výsledky jsou uvedeny v kapitolách: 4.12.3. Výsledky korelace šířky dřeně (s nulovými hodnotami) s tělesnými rozměry a 4.12.4. Výsledky korelace šířky dřeně (bez nulových hodnot) s tělesnými rozměry. Stejně jako u korelací tělesných rozměrů s šířkou vlasu i u korelací tělesných rozměrů (hmotnost a obvody končetin) s šířkou dřeně (bez nulových hodnot i s nulovými hodnotami) nebyly zjištěny statisticky významné korelace ve všech věkových kategoriích. Na první pohled je z tabulek zřejmé, že více s tělesnými rozměry většinou korelovala šířka dřeně s nulovými hodnotami než šířka dřeně bez nulových hodnot. Také šířka dřeně s nulovými hodnotami většinou více korelovala s tělesnými rozměry než šířka vlasů s tělesnými rozměry. I přesto je však většina výsledků statisticky nevýznamná. 4.14.3.3. Korelace typu dřeně s tělesnými rozměry Statisticky významné výsledky byly zjištěny u mužů i žen (podobně jako v předešlých případech) pouze v několika různých věkových kategoriích. U některých tělesných rozměrů nebyl zjištěn ani jeden statisticky významný výsledek (např. transverzální průměr hrudníku u žen, obvod předloktí u žen). Titlbachová (1967, s. 440) uvádí, že tenké vlasy neobsahují dřeň a různé typy dřeně se nacházejí v širších vlasech. Protože také v této diplomové práci byly jištěny statisticky významné korelace u mužů i žen ve všech věkových kategoriích mezi šířkou dřeně (s nulovými i bez nulových hodnot) s typem dřeně, mohl by výskyt určitého typu dřeně 177

souviset se stejnými tělesnými rozměry, jako u šířky vlasu (hmotnost, obvody končetin). Více výsledků je uvedeno v kapitole číslo 4.12.5. Výsledky korelace typu dřeně s tělesnými rozměry. Ve všech případech byla většina výsledků statisticky nevýznamná. 4.14.3.4. Korelace barvy vlasů s tělesnými rozměry U žádného tělesného rozměru (stejně jako u šířky vlasu s tělesnými rozměry) nebyla zjištěna statisticky významná korelace s šířkou dřeně (s nulovými i bez nulových hodnot) ve všech věkových kategoriích. Statisticky významné byly pouze některé věkové kategorie, které byly rozdílné tedy nebyly zjištěny statisticky významné korelace vždy ve stejných věkových kategoriích. Statisticky významné korelace věkových kategorií byly odlišné také u mužů i žen. V mnoha případech nebyl zjištěn ani jeden statisticky významný výsledek. Podle Matiegky (1927, s. 10) se u mladších dětí, které byly vyšší než jejich vrstevníci, vyskytovaly spíše světlejší vlasy. Naopak u starších dětí, které byly vyšší než jejich vrstevníci, byly pozorovány vlasy tmavší. U korelací barvy vlasů s výškou těla i s výškou těla vsedě nebyly zjištěny statisticky významné výsledky, což neodpovídá výsledkům Matiegky (1927, s. 10). Matiegka (1927, s. 10) také uvádí, že tmavší vlasy měli starší jedinci s většími obvody hrudníku a hlavy. Také v těchto případech nebyly zjištěny statisticky významné výsledky a nebyly tak potvrzeny výsledky Matiegky (1927, s. 10). Zbylé výsledky jsou uvedeny u příslušných výsledků. Ve většině případů byly výsledky statisticky nevýznamné. Na první pohled bylo zřejmé, že barva vlasů korelovala s tělesnými rozměry nejméně. 4.14.3.5. Korelace dřeňového indexu s tělesnými rozměry Stejně jako v předešlých případech byly zjištěny statisticky významné korelace tělesných rozměrů s dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot) v odlišných věkových kategoriích odlišně u mužů i žen. U všech tělesných rozměrů byl zjištěn minimálně jeden statisticky významný výsledek (u mužů i u žen). Na první pohled bylo viditelné, že více koreloval s tělesnými rozměry dřeňový index s nulovými hodnotami a méně dřeňový index bez nulových hodnot. Většina výsledků byla statisticky nevýznamná a ani jednou nebyly zjištěny statisticky významné výsledky mezi jakýmkoliv tělesným rozměrem a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot) ve všech věkových kategoriích. 178

4.14.4. Korelace sledovaných znaků vlasů mezi sebou navzájem Důvody, které mohly ovlivnit výsledky korelací sledovaných znaků na vlasech mezi sebou navzájem, jsou uvedeny u šířky vlasu, šířky dřeně, typu dřeně, barvy vlasů a dřeňového indexu v kapitole 4.14. Diskuze. Jak už bylo několikrát uvedeno v této práci, podle některých autorů je šířka dřeně závislá na šířce vlasu (Duggins, Trotter 1950, s. 407; Gawalowski 1955, s. 55). Toto potvrdily i mnou zjištěné výsledky. Šířka dřeně (s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot) s šířkou vlasu statisticky významně korelovala ve všech věkových kategoriích u mužů i žen. Jednalo se o korelaci se závislostí přímou, což znamená, že v širších vlasech se vyskytovala širší dřeň. Titlbachová (1967, s. 440) uvádí, že dřeň se nevyskytuje v tenčích vlasech (např. lanugo), nebo je jen mírně naznačena, tedy vyskytuje se například dřeň ostrůvkovitá. U dalších typů vlasů, které jsou silnější, se může vyskytovat různě vyvinutá dřeň např. až po dřeň celistvou (Bartošová 1982, s. 13; Knobloch 1955, s. 46). Závislost typu dřeně s šířkou vlasu byla v této diplomové práci prokázána. Až na 1 věkovou kategorii u mužů a 2 věkové kategorie u žen byly korelace ve všech zbylých věkových kategoriích u mužů i žen statisticky významné. Protože byla prokázána závislost mezi šířkou dřeně a šířkou vlasu, dalo by se předpokládat, že s širší dření se bude vyskytovat lépe vyvinutá dřeň. Toto bylo také prokázáno ve všech věkových kategoriích jak u mužů, tak i u žen, byly zjištěny statisticky významné korelace mezi šířkou dřeně (s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot) a typem dřeně. S širší dření se vyskytoval lépe vyvinutý typ dřeně. Protože je dřeňový index vypočítán jako podíl šířky dřeně a šířky vlasu a byly prokázány statisticky významné korelace typu dřeně s šířkou dřeně i s šířkou vlasu, dalo se očekávat, že i v tomto případě (korelace dřeňového indexu s typem dřeně) budou výsledky ve všech věkových kategoriích statisticky významné. Toto bylo prokázáno ve všech věkových kategoriích byly zjištěny statisticky významné korelace mezi typem dřeně a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot). Jednalo se o závislost: vyšší dřeňový index lépe vyvinutá dřeň, nižší dřeňový index méně vyvinutá či chybějící dřeň. Knobloch (1955, s. 44) uvádí, že se na zbarvení vlasu podílí i dřeň vlasu a podle Gawalowského (1955, s. 35) se podílí tak, že větší obsah vzduchu ve dřeni způsobuje světlejší odstín. Větší obsah vzduchu ve dřeni tedy může být, pokud je dřeň silnější a v tom případě, pokud je silnější i vlas. Korelace barvy vlasů s šířkou vlasu toto nepotvrdila. 179

Statisticky významné korelace se vyskytovaly v mladších věkových kategoriích (více u mužů než žen) a k tomu se jednalo o korelace silnější vlas tmavší vlasy, světlejší vlasy tenčí vlas. Ani u korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot) s barvou vlasů nebylo tvrzení Gawalowského (1955, s. 35) potvrzeno. Více statisticky významných výsledků bylo u šířky dřeně s nulovými hodnotami než bez nulových hodnot. A u většiny statisticky významných výsledků se jednalo o závislost: širší dřeň tmavší vlasy. Výsledky v tomto případě však mohlo ovlivnit, že barva vlasů byla hodnocena na celém prameni vlasů, nikoliv na jednom vlasu, na kterém byla měřena šířka vlasu a dřeně. Protože je dřeňový index vypočítán z šířky dřeně a šířky vlasu, bylo očekávatelné, že ani v tomto případě (korelace dřeňového indexu s barvou vlasů) nebudou statisticky významné výsledky ve všech věkových kategoriích. Více korelovala barva vlasů s dřeňovým indexem s nulovými hodnotami (10 statisticky významných výsledků u mužů a 14 žen) než bez nulových hodnot (5 statisticky významných výsledků u mužů a 5 u žen). Ve starších věkových kategoriích se jednalo o závislost: tmavší vlasy větší dřeňový index, světlejší vlasy nižší dřeňový index; v mladších věkových kategoriích se jednalo o závislost: vyšší dřeňový index světlejší vlasy, nižší dřeňový index tmavší vlasy. Dále byly vypočítány korelace barvy vlasů s typem dřeně. V tomto případě bylo zjištěno pouze několik statisticky významných výsledků (více u mužů než žen), kdy se s tmavšími vlasy vyskytovala lépe vyvinutá dřeň a se světlejšími méně vyvinutá či chybějící dřeň. Většina výsledků však byla statisticky nevýznamná. Pavlasová (2010, s. 52, 56) uvádí, že v její bakalářské práci nebyla pozorována žádná závislost mezi typem dřeně a barvou vlasů. 180

5. Souhrn V této kapitole je stručně uveden souhrn získaných výsledků. Věkové změny šířky vlasu 1. Šířka vlasu mužů se zvětšovala nejvýrazněji od narození do 3,5 let. Od 3,5 do 16,5 let byl růst vlasu do šířky méně výrazný a po 16,5 letech se šířka vlasu mírně zmenšovala. Z polynomiálního proložení bylo ve věku od 10 do 14 let patrné výraznější období růstu vlasu do šířky (avšak ne tak výrazné jako od narození do 4 let). 2. Šířka vlasu žen také nejvýrazněji rostla od narození do 4 let, poté šířka vlasu rostla plynuleji až do 16 let, kdy se šířka vlasu začala zmenšovat. Z polynomiálního proložení byl viditelný výraznější růst šířky vlasu do šířky od 9 10 let do 15 16 let. 3. Šířka vlasu se u mužů a žen příliš nelišila, hlavně v období od narození do 3 let, kdy měly polynomiální křivky mužů a žen shodný průběh. Od 3 do 14 měly mírně širší vlasy ženy a po 14. roce spíše muži. Věkové změny šířky dřeně 1. Šířka dřeně u mužů závisela na použití nulových hodnot. Pokud byly použity nulové hodnoty, šířka dřeně rostla téměř plynule od narození do 18 let. Z krabicového grafu byl v tomto případě viditelný mírný pokles mezi 9. měsícem a 2. rokem života. Pokud nebyly použity nulové hodnoty, byla u mužů zaznamenána dvě výraznější období růstu dřeně do šířky od narození do 4 let a od 10 do 18 let. 2. Šířka dřeně u žen se od narození do 18 let měnila podobně jako u mužů. Při použití nulových hodnot byl růst dřeně do šířky plynulejší (až na pokles po 1. roce do 4 let) než při nepoužití nulových hodnot. Pokud nebyly použity nulové hodnoty, byla u žen stejně jako u mužů zaznamenána dvě výraznější období růstu dřeně do šířky: od narození do 4 let a od 10 do 18 let. 3. Šířka dřeně mužů byla od narození do 1. roku života širší než dřeň žen. Od 1. roku do 15 let měly širší dřeň ženy a poté měli širší dřeň muži (při použití nulových hodnot). Pokud nebyly použity nulové hodnoty, byla šířka dřeně 181

mužů a žen téměř shodná (až na období od 15 do 18 let, kdy měli širší dřeň muži). Věkové změny barvy vlasů 1. Barva vlasů mužů od narození světlala až do 1,5 roku a po 1,5 roce vlasy mužů opět tmavly. 2. Barva vlasů žen stejně jako u mužů po narození světlala až do 1,5 roku a poté vlasy opět tmavly. 3. Vlasy mužů byly od narození do 5 let světlejší než vlasy žen. Po 5. roce měli vlasy tmavší muži. Věkové změny typu dřeně 1. Typ dřeně mužů: chybějící dřeň se vyskytovala nejčastěji v mladších věkových kategoriích, nejvíce při narození a ve 3 měsících. Nejméně se vyskytovala dřeň ostrůvkovitá. Přerušovaná dřeň se vyskytovala nejčastěji od 6 měsíců do 1. roku života a poté od 5,5 do 14 let. Celistvá dřeň se vyskytovala častěji až v pozdějších věkových kategoriích (od 12,5 13,5 let do 18 let). 2. Typ dřeně žen: chybějící dřeň se vyskytovala opět nejčastěji v mladších věkových kategoriích (nejvíce od narození do 6 měsíců). Ostrůvkovitá dřeň se vyskytovala nejméně. Přerušovaná dřeň se vyskytovala u více jedinců od 6 měsíců do 18 let (nejvíce v 1. roce života a od 5 do 10 11,5 let). Celistvá dřeň se vyskytovala častěji ve starších věkových kategoriích (nejvíce asi od 14 do 17 let). 3. Typ dřeně mužů a žen: přerušovaná dřeň se vyskytovala více u mužů. Celistvá dřeň se vyskytovala u žen ve větší míře dříve než u mužů. Od narození do 6,5 let měli více vyvinutou dřeň muži, od 6,5 do 14,5 let měly vyvinutější dřeň žen y a poté měli lépe vyvinutou dřeň muži. Věkové změny dřeňového indexu 1. Dřeňový index mužů závisí na použití nulových hodnot. Pokud byly použity nulové hodnoty, tak hodnoty dřeňového indexu od narození do 18 let stoupaly (z krabicového grafu jde však ještě vidět, že hodnoty dřeňového indexu od narození do 9 měsíců rostly a poté klesaly až do 2 let). Pokud nebyly použity nulové hodnoty, tak hodnoty dřeňového indexu po narození rostly do 9 měsíců, 182

poté do 2 let klesaly a podle polynomiálního proložení se hodnoty dřeňového indexu od 4 do 18 let už příliš neměnily. 2. Dřeňový index žen se lišil podle použití nebo nepoužití nulových hodnot. Při použití nulových hodnot hodnoty dřeňového indexu rostou od narození do 18 let (se dvěma výraznějšími obdobími vyšších hodnot: 0 2 roky a 10 12 let), krabicový graf zaznamenal ještě nárust dřeňového indexu od narození do 1 roku a poté jeho pokles do 2,5 let. Pokud byly použity nulové hodnoty, tak hodnoty dřeňového indexu rostly pouze do 9 měsíců a poté klesaly až do 3,5 let. Podle polynomiálního proložení se hodnoty dřeňového indexu od 4 let do 18 let téměř neměnily. 3. Dřeňový index: pokud byly použity nulové hodnoty, tak měly vyšší hodnoty dřeňového indexu od 2 do 15 let ženy, v ostatních věkových kategoriích měli vyšší hodnoty dřeňového indexu muži. Pokud nebyly použity nulové hodnoty, tak měli vyšší hodnoty dřeňového indexu muži a to od narození do 9 let a od 14 do 18 let. V období od 9 do 14 let byly hodnoty dřeňového indexu mužů a žen téměř shodné. Souvislost mezi informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků a šířkou vlasu 1. Vlasy mužů, jejichž otec byl nekuřák, dorůstaly do větších šířek, než vlasy mužů, jejichž otec byl kuřák. 2. U vlasů žen, které byly jako dítě chtěné, začínala Gompertzova křivka na ose Y níže, než u vlasů žen, které byly nechtěné. Dalo by se tedy říci, že ženy, které byly jako dítě nechtěné, měly při narození širší vlasy než ženy chtěné. Také u žen, které byly jako dítě nechtěné, dosahovala šířka vlasu vyšších maximálních hodnot. 3. Mužům, kteří žili v bytě, který měl plochu nad 50m 2, dorůstali vlasy do větších šířek, než mužům, kteří žili v bytě, který měl méně než 50m 2. 4. Muži, jejichž otec měl ukončenou střední školu, měli vlasy při narození tenčí, než muži, jejichž otec měl ukončenou střední odbornou školu (učiliště). 5. Vlasy žen, jejichž otec měl ukončenou vysokou školu, dorůstaly průměrně do větších šířek, než vlasy žen, jejichž otec měl ukončenou střední odbornou školu. Také ženy, jejichž otec měl ukončenou pouze základní školu, měly vlasy širší než ty ženy, jejichž otec dosáhl vzdělání na střední odborné škole. 183

Souvislost mezi informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků a šířkou dřeně (s nulovými hodnotami) 1. Ženy, které byly jako dítě nechtěné, měly dřeň (s nulovými hodnotami) z období mezi 15 18 let širší, než ženy, které byly chtěné. 2. Muži, kteří po narození nebyli kojeni nebo byli kojeni do 10 týdnů, měli dřeň (s nulovými hodnotami) po narození širší, než muži, kteří byli kojeni déle než 10 týdnů. 3. Pokud v bytě či domě žilo 5 a více osob, tak ženy z této domácnosti měly v 15 18 letech širší dřeň (s nulovými hodnotami) než ženy, které žily v domácnosti s méně než 5 lidmi. Také ženy, které žily v bytě s více lidmi (žilo jich v bytě či domě 5 a více) měly maximální hodnoty dřeně (s nulovými hodnotami) vyšší, než které žily v bytě s méně osobami. U žen, které žily v bytě s více osobami, se vyskytoval větší rozdíl u šířky dřeně (s nulovými hodnotami) mezi průměrem (z 15 18 let) a minimem. 4. U mužů, kteří žili v bytě s více osobami, se vyskytoval větší rozdíl u šířky dřeně (s nulovými hodnotami) mezi průměrem šířky dřeně (z 15 18 let) a minimem šířky dřeně, než u mužů, kteří žili v domácnosti s méně lidmi. Souvislost mezi informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků a šířkou dřeně (bez nulových hodnot) 1. U mužů, jejichž matka byla kuřačka, byl u šířky dřeně (bez nulových hodnot) rozdíl (průměr minimum) vyšší než u mužů, jejichž matka byla nekuřačka. 2. Ženy, které byly jako dítě nechtěné, měly šířku dřeně (bez nulových hodnot) v 15 18 letech větší, než ženy, které byly chtěné. U žen nechtěných byl u šířky dřeně (bez nulových hodnot) větší rozdíl mezi průměrem z 15 18 let a minimem. 3. Ženy, které nebyly po narození kojeny nebo byly kojeny do 10 týdnů, měly větší maximální hodnoty dřeně (bez nulových hodnot), než ženy, které byly kojeny déle než 10 týdnů. 4. Šířka dřeně (bez nulových hodnot) žen, které žily v domácnosti s více osobami, byla širší v období od 15 do 18 let. Také maximální hodnoty dřeně (bez nulových hodnot) byly vyšší u žen, které žily v bytě s více osobami. U těchto žen byly vyšší i rozdíly (průměr minimum a maximum minimum). 184

5. Muži, kteří žili ve větších obytných prostorech (nad 50m 2 ), měli v 15 18 letech širší dřeň (bez nulových hodnot), než muži, kteří žili v domácnosti o ploše pod 50m 2. Souvislost mezi informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků a typem dřeně 1. U mužů, jejichž otec nebyl v minulosti vážněji nemocný, bylo maximum typu dřeně větší, než u mužů, jejichž otec v minulosti trpěl nějakým vážnějším onemocněním. 2. U žen, které žily s více osobami, měly vyšší maximální hodnoty typu dřeně měly lépe vyvinutou dřeň. 3. Největší rozdíl u typu dřeně mezi maximem a minimem byl u žen, jejichž otec byl abstinent a nejmenší u žen, jejichž otec pil alkohol pravidelně. Rozdíl (průměr minimum) byl největší u žen, jejichž otec pil alkohol příležitostně, poté následovaly ženy, jejichž otec byl abstinent. Nejmenší rozdíl byl u žen, jejichž otec pil alkohol pravidelně. 4. U mužů, kteří měli jednoho sourozence, byla nejlépe vyvinutá dřeň (maximální hodnoty), poté u mužů se dvěma sourozenci. Nejhůře měli vyvinutou dřeň muži jedináčci. Rozdíl (maximum minimum) u typu dřeně byl větší u mužů s jedním sourozencem a nejmenší u jedináčků. Souvislost mezi informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků a barvou vlasů 1. Ženy, jejichž otec byl kuřák, měly světlejší vlasy než ženy, jejichž otec byl nekuřák. 2. Muži, jejichž matka prodělala před porodem vážnější onemocnění, měli někdy v období od narození do 18 let tmavší vlasy než muži, jejichž matka neprodělala v minulosti závažnější onemocnění. 3. Ženy, jejichž rodiče byli nekuřáci, měly vlasy nejtmavší, poté ženy, u nichž byly rodiče kuřáci. Nejsvětlejší vlasy měly ženy, pokud byl jeden z rodičů kuřák. 4. Největší rozdíl (maximum minimum), tedy největší změny v barvě byly pozorovány u žen, jejichž otcové pili alkohol příležitostně, poté u těch žen, jejíž otec byl abstinent a nejmenší rozdíl (maximum minimum) byl pozorován u těch žen, jejichž otcové pili alkohol pravidelně. 185

5. Světlejší vlasy v období od 15 do 18 let byly pozorovány u mužů, jejichž otcové byli abstinenti, než u mužů, jejichž otcové pili alkohol příležitostně. Souvislost mezi informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků a dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami) 1. U dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) byl větší rozdíl (maximum minimum) pozorován u mužů, u kterých nebyli jejich otcové v minulosti vážněji nemocní než u těch mužů, u nichž byli otcové vážněji nemocní. 2. Muži, kteří byli jako dítě chtění, měli po narození vyšší hodnoty dřeňového indexu (s nulovými hodnotami), než muži nechtění. 3. Ženy, které byly jako dítě chtěné či neplánované měly v období od 15 do 18 let vyšší hodnoty dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) než ženy, které byly chtěné. Větších maximálních hodnot dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) dosahovaly ženy, které byly nechtěné. 4. Muži, kteří po narození nebyli kojeni nebo byli kojeni do 10 týdnů, měli hodnoty dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) po narození vyšší než muži, kteří byli kojeni po dobu delší než 10 týdnů. 5. Muži, kteří žili v bytě s méně osobami (méně než 5 sob v bytě), měli po narození vyšší hodnoty dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) než muži, kteří žili v domácnosti s více lidmi. Rozdíly průměr minimum a maximum minimum byly vyšší u mužů, kteří žili s více lidmi v domácnosti. 6. U žen, které žily v bytě s více lidmi, měly vyšší hodnoty dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) v období od 15 do 18 let. Kromě toho měly ženy, které žily v bytě s více lidmi, i vyšší maximální hodnoty dřeňového indexu (s nulovými hodnotami) a větší rozdíly maximum minimum a průměr minimum. Souvislost mezi informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků a dřeňovým indexem (bez nulových hodnot) 1. U žen, jejichž otec byl kuřák, dosahovaly hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) vyšších maximálních hodnot než u žen, jejichž otec byl nekuřák. 2. Muži, kteří nebyli v dětství kojeni nebo byli kojeni do 10 týdnů, měli hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) při narození vyšší než muži, kteří byli 186

kojeni déle než 10 týdnů. Rozdíl (průměr minimum) u dřeňového indexu (bez nulových hodnot) byl vyšší u mužů, kteří byli kojeni kratší dobu než 10 týdnů. 3. Ženy, které žily v domácnosti s více osobami, měly vyšší hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) v období mezi 15 18 lety. U těchto žen byl pozorován menší rozdíl mezi průměrem z 15 18 let a minimem hodnoty dřeňového indexu bez nulových hodnot se více měnily. 4. Ženy, které žily v domácnosti o ploše větší než 50m 2 měly vyšší hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) od 15 do 18 let než ženy, které žily na ploše menší než 50m 2. 5. U mužů, jejichž otec byl abstinent, byly hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) od 15 do 18 let než u mužů, jejichž otec pil alkohol. 6. Ženy, které měly v minulosti vážněji nemocné oba rodiče, měly větší rozdíl (průměr od 15 do 18 let minimum) u dřeňového indexu (bez nulových hodnot) než ženy, které měly vážněji nemocného pouze jednoho či žádného rodiče. 7. U mužů, jejichž matka měla ukončenou vyšší odbornou školu, byli hodnoty dřeňového indexu (bez nulových hodnot) vyšší v období od 15 do 18 let než u mužů, jejichž matka měla ukončenou střední školu. Korelace znaků sledovaných na vlasech s tělesnými rozměry 1. U korelací znaků sledovaných na vlasech (šířka vlasu, šířka dřeně s nulovými hodnotami, šířka dřeně bez nulových hodnot, typ dřeně, barva vlasů, dřeňový index s nulovými hodnotami, dřeňový index bez nulových hodnot) s tělesnými rozměry byly pozorovány statisticky významné výsledky. Avšak statisticky nevýznamných výsledků bylo více než statisticky významných výsledků. Přesné věkové kategorie, které byly u korelací určitého znaku sledovaného na vlasech s určitým tělesným rozměrem pozorovány, jsou uvedeny v kapitole 4.12. Výsledky sledované znaky vlasů s tělesnými rozměry. Protože většina výsledků byla u korelací znaků sledovaných na vlasech s tělesnými rozměry statisticky nevýznamná, dá se říci, že v této práci nebyla prokázána souvislost růstu těla s věkovými změnami znaků sledovaných na vlasech (od narození do 18 let). 187

2. U korelací parametrů Gompertzovy křivky šířky vlasu s parametry Gompertzovy křivky tělesných rozměrů byly zjištěny statisticky významné výsledky, u kterých platily tyto závislosti: a) výška těla začínala na ose Y výše šířka vlasu na ose Y níže nebo naopak; b) u výšky těla měla Gompertzova křivka větší sklon u šířky vlasu menší sklon a naopak c) u výšky těla vsedě měla Gompertzova křivka větší sklon křivky šířka vlasu menší sklon křivky a naopak; d) větší šířka ramen tenčí vlas a naopak; e) větší obvod paže tenčí vlas a naopak. Korelace sledovaných znaků na vlasech mezi sebou navzájem 1. Byla prokázána závislost šířky dřeně (s nulovými i bez nulových hodnot) na šířce vlasu u mužů i žen. 2. U korelace šířky vlasu s barvou vlasů byla většina výsledků statisticky nevýznamná, proto se dá říci, že mezi šířkou vlasu a barvou vlasů nebyla prokázána závislost. 3. U korelací šířky vlasu s typem dřeně byly zjištěny téměř všechny výsledky statisticky významné. Typ dřeně závisí na šířce vlasu u mužů i žen. 4. U mužů i žen byla prokázána závislost typu dřeně na šířce dřeně s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot. 5. U korelací šířky dřeně (s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot) s barvou vlasů (R+G+B) byly pozorovány statisticky významné výsledky, většina výsledků však byla statisticky nevýznamná. Proto nebyla prokázána závislost mezi šířkou dřeně (s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot) a barvou vlasů (R+G+B). 6. Také u barvy vlasů (R+G+B) s typem dřeně bylo zjištěno několik statisticky významných výsledků. Většina výsledků však nebyla statisticky významná a proto nebyla prokázána závislost mezi barvou vlasů (R+G+B) a typem dřeně. 7. Nebyla prokázána závislost mezi barvou vlasů (R+G+B) a dřeňovým indexem s nulovými hodnotami ani bez nulových hodnot. 8. Závislost byla prokázána mezi dřeňovým indexem (s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot) a typem dřeně u mužů i žen. 188

6. Závěr Teoretická část byla vypracována metodou literární rešerše dle odborné literatury uvedené v seznamu literatury (Kapitola 9.1. Knihy a články) tak, jak vyplývalo ze zadání práce. Byla prostudována relevantní odborná literatura česká i anglická a byly využity také informace z elektronických zdrojů (uvedené v Kapitole 9.2. Internetové zdroje). Byly navrženy vhodné metody pro zpracování vzorků vlasů 70 jedinců (35 mužů a 35 žen). Po zpracování vzorků vlasů 70 jedinců byly dle navržených metod navrženy metody pro zpracování a vyhodnocení výsledků. Poté byly zpracovány a vyhodnoceny výsledky 100 jedinců (50 mužů a 50 žen). Byly vyhodnoceny výsledky pro: - věkové změny znaků sledovaných na vlasech: šířky vlasu, šířky dřeně (s nulovými i bez nulových hodnot), typu dřeně, barvy vlasů a dřeňového indexu (s nulovými i bez nulových hodnot); - souvislost mezi informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků a znaky sledovanými na vlasech; - souvislosti růstu tělesných rozměrů s věkovými změnami znaků sledovaných na vlasech s přibývajícím věkem; - závislost jednotlivých sledovaných znaků na vlasech mezi sebou navzájem. V této diplomové práci bylo zjištěno, že znaky sledované na vlasech šířka vlasu, šířka dřeně (s nulovými hodnotami a bez nulových hodnot), typ dřeně, barva vlasů a dřeňový index (s nulovými hodnotami i bez nulových hodnot) se v průběhu postnatálního vývoje mění. Dále bylo zjištěno, že je souvislost mezi některými těmito znaky s informacemi ze zdravotně sociálních dotazníků (např. kouření rodičů, délka kojení). Byly zjištěny statisticky významné korelace mezi tělesnými rozměry a znaky sledovanými na vlasech v některých věkových kategoriích, Výsledky však byly ve většině případů statisticky nevýznamné, proto nebyla závislost znaků vlasů na tělesných rozměrech prokázána. Byly zjištěny také statisticky významné korelace mezi jednotlivými znaky, které byly na vlasech sledovány, mezi sebou navzájem (např. šířka vlasu s šířkou dřeně). Protože se například některé výsledky lišily od výsledků z odborných literatur, bylo by žádoucí pokračovat v tomto výzkumu. Bylo by potřeba navýšit počet jedinců, získat přesnější informace ze zdravotně sociálních dotazníků (např. změny v kouření rodičů v průběhu postnatálního vývoje dětí) a podobně. 189

7. O autorovi Pavlína Ingrová (30. prosinec 1987, Kyjov) Po základní škole byla v roce 2003 přijata na všeobecné Gymnázium Elgartova 3 v Brně, které ukončila v roce 2007 maturitní zkouškou. V tomtéž roce byla přijata ke studiu antropologie na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2010 ukončila bakalářské studium antropologie státní závěrečnou zkouškou a byla přijata na navazující magisterské studium. K výběru tématu diplomové práce ji vedl zájem o trichologii. Již v bakalářské práci (Longitudinální studie postnatálních změn lidských vlasů: metrické znaky) se věnovala lidským vlasům, přesněji věkovým změnám šířky vlasu, šířky dřeně a dřeňového indexu. V diplomové práci se tedy rozhodla na téma z bakalářské práce navázat a rozšířit téma o: souvislosti růstu tělesných rozměrů s věkovými změnami znaků sledovaných na vlasech a vliv sociálních a zdravotních faktorů na znaky sledované na vlasech. K šířce vlasu, šířce dřeně a dřeňovému indexu přibrala také typ dřeně a barvu vlasů. 190