Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte na 1 des. místo v celém výpočtu. a) 109,5 b) 106,5 c) jiná hodnota d) 108,5 e) 102,5 b) 106,5 V roce 1994 činila výše reálného produktu 102 mld. Kč a cenová hladina vyjádřená indexem se pohybovala na hladině 1,02. V roce následujícím se velikost reálného produktu zvýšila na 105 mld. Kč a cenová hladina vzrostla na hladinu 1,04. Vypočtěte pro tuto ekonomiku rozdíl nominálního produktu v roce 1994 a 1995 v mld. Kč. a) 6,38 b) 3,89 c) 5,16 d) 4,54 e) jiná odpověď c) 5,16 1
Jsou dány následující veličiny: rok 2006: reálný HDP = 1500; nominální HDP = 1650. Rok 2007: reálný HDP= 1900; nominální HDP = 2300. Vypočítejte meziroční míru inflace (2006 až 2007). a) 10,00% b) 9,65% c) jiná odpověď d) 8,97% e) 11,38% a) 10,00% Zjistěte náklady cyklické nezaměstnanosti v podobě odchylky Y od Y* když u = 10% a u* = 5%. Y* = 1000 mld. a) 150 mld b) 50 mld c) 200 mld d) 1000 mld e) jiná odpověď d) 1000 mld Uvažujte následující úsporovou funkci: S = -300 + 0,15 YD. Určete výši důchodu, při kterém bude platit YD = C. a) 2340 b) 3520 *c) 2000 d) jiná odpověď e) 1950 c) 2000 2
V dvousektorovém modelu ekonomiky je hodnota výdajového multiplikátoru 10, jaká je hodnota c? c = 0,9 Měnový kurz koruny se změnil z 24Kč/1USD na 26,40Kč/USD. Změna měnového kurzu znamená: a) apreciaci koruny o 10 % b)depreciaci koruny o 10 % c) žádná z nabízených odpovědí není správně d) znehodnocení dolaru o 15 % e) apreciaci dolaru o 15 % b)depreciaci koruny o 10 % Změna nominálního kurzu Kč/EUR, konkrétně posílení Koruny bude znamenat: a) pozitivní zpráva pro zahraniční turisty přijíždějící do ČR b) negativní zpráva pro importéry c) pozitivní zpráva pro exportéry d) neplatí žádná z navržených e) negativní zpráva pro exportéry e) negativní zpráva pro exportéry 3
Zvýšení výdajů na spotřebu C s největší pravděpodobností povede k: a) posunu AS doleva nahoru b) změně sklonu AD c) posunu AD doprava nahoru d) posunu AD doleva dolu e) pusunu AD doprava dolu c) posunu AD doprava nahoru Snížení čistého exportu (NX) s největší pravděpodobností povede k: a) posunu AS doleva nahoru b) změně sklonu AD c) posunu AD doprava nahoru d) posunu AD doleva dolu e) posunu AD doprava dolu - řešení d) posunu AD doleva dolu Multiplikace depozit Proces vzniku peněz - multiplikace depozit (multiplikovaná expanze) Předpoklady: neexistují přebytečné rezervy všechny peníze nabývají podoby bankovních depozit v daném bankovním systému (neunikaji jako hotovost do oběhu) Multiplikace depozit Proces vzniku peněz - multiplikace depozit (multiplikovaná expanze) Předpoklady: neexistují přebytečné rezervy všechny peníze nabývají podoby bankovních depozit v daném bankovním systému (neunikaji jako hotovost do oběhu) 4
Jednoduchý depozitní multiplikátor 1 sazba povinných minimalních rezerv (PMR) Udává o kolik se zvětši peněžni zasoba v podobě přirůstku depozitních peněz, zvýší-li se rezervy KB o jednu peněžní jednotku Změna depozit 1 sazba povinných minimálních rezerv x prvotní vklad Míra povinných rezerv je 5 %, k jaké multiplikativní tvorbě vkladů pravděpodobně (maximálně) dojde, nakoupíli ČNB od nejmenované komerční banky cenné papíry v hodnotě 60 mil Kč? 60 x 1/5% = 1200 Centrální banka nezvýší peněžní zásobu pokud: a) Nakoupí vládní cenné papíry b) Sníží diskontní sazbu c) Zvýší sazbu povinných minimálních rezerv c) Zvýší sazbu povinných minimálních rezerv 5
Téma cvičení Fiskální politika Fiskální - rozpočtová politika ovlivňování chodu ekonomiky pomocí příjmů a výdajů státního rozpočtu soubor nástrojů, jimiž stát ovlivňuje chod ekonomiky, a to prostřednictvím změn státních příjmů a výdajů ovlivňujících úroveň AS a AD v zájmu dosažení určených cílů hlavní nositel = stát základní nástroj = státní rozpočet Funkce role fiskální politiky Plní roli: znovu rozdělování proticyklické regulace ekonomiky Charakteristika státního rozpočtu 1) centralizovaný peněžní fond, který vytvářejí, rozdělují a používají ústřední státní orgány 2) je prezentován strukturou příjmů a výdajů Příjmy státního rozpočtu daně (přímé a nepřímé) cla sociální pojištění přijaté úroky z pronájmu státního majetku splátky z poskytnutých úvěrů další příjmy založené na snížení aktiv vlády (privatizace) přijaté dotace ostatní Daňová kvóta Obecná definice: Podíl daní na HDP. Členění daňových kvót: jednoduché daně/hdp složené (daně + pojistné) / HDP 6
Výdaje státního rozpočtu Saldo státního rozpočtu transfery (přerozdělování důchodů ve společnosti; platby sociálního charakteru, za které stát nedostane protihodnotu; subvence podnikům vládní nákupy statků a služeb (výdaje spojené s výkonem státních orgánů, obrany a jiných veřejných statků; běžné a investiční výdaje jednotlivých kapitol) dotace vyplácené úroky ze státního dluhu ostatní Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu Saldo přebytkové - aktivní nulové - vyrovnané deficitní - pasivní Financování deficitu státního rozpočtu vydáváním státních cenných papírů (dluhopisy ) vnitřní x vnější zadlužení půjčkami od státních organizací a institucí půjčkami na finančních trzích z přebytků minulých let monetizací deficitu vydané státní dluhopisy koupí na primárním trhu centrálních bank Státní dluh Vzniká kumulací deficitu státního rozpočtu. Jedná se o část veřejného dluhu. Veřejný dluh Vzniká kumulací deficitu veřejných financí. Důležité ukazatele: podíl veřejného deficitu na HDP, podíl veřejného dluhu na HDP. Maastrichtská kritéria (deficit veřejných rozpočtů nesmí překročit 3% HDP a veřejný dluh musí být nižší než 60% HDP). Saldo státního rozpočtu skutečné = skutečné příjmy rozpočtu skutečné výdaje strukturální ekonomika pracuje na potenciálním produktu závisí na volném rozhodnutí vlády (tzv. diskreční x diskrétní politika) cyklické důsledek cyklického kolísání ekonomiky je-li ekonomika pod potenciálním produktem, začnou působit vestavěné stabilizátory, vzniká cyklický deficit je-li ekonomika nad potenciálním produktem, vzniká cyklický přebytek rozdíl mezi skutečným a strukturálním 7
Skutečné saldo státního rozpočtu (opakování) SKUTEČNÉ SALDO = STRUKTURÁLNÍ SALDO + CYKLICKÉ SALDO Nástroje fiskální politiky věstavěné stabilizátory diskreční politika Vestavěné stabilizátory Základní charakteristika - působí automaticky a: Napomáhají trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů. Působí jako proticyklické regulátory s cílem stabilizovat chod ekonomiky. Umožňují pouze mírnit krizové výkyvy a poruchy. Stimulace AD jejich prostřednictvím je relativní a málo pružná, s výrazně zpožděnými účinky. příklady (progresivní daň z příjmů, pojištění v nezaměstnanosti, státní výkup zemědělských přebytků, subvence k cenám zemědělské produkce apod.) Diskreční politika diskreční x diskrétní x záměrná opatření změna daňových sazeb (parlament musí schválit jaké daně a v jaké výši) změna struktury výdajů SR změna ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů Dopad: - na AD a AS => změny ve velikosti Y, zaměstnanosti a cenové hladiny Expanzivní a restriktivní fiskální politika Expanzivní fiskální politika - snížení čistých daní - zvýšení vládních nákupů výrobků a služeb Restriktivní fiskální politika - zvýšení čistých daní - snížení vládních nákupů výrobků a služeb Expanzivní a restriktivní (opak) fiskální politika (grafická interpretace v krátkém období) 8
Expanzivní a restriktivní (opak) fiskální politika (grafická interpretace v dlouhém období) Daně a Lafferova křivka - východisko Při stanovení výše daní se musí uvažovat i o velikosti výnosu. Existuje hranice při které již dalším zdaněním výnosy klesají. Tím se zabývá Lafferova křivka. Lafferova křivka grafická interpretace Maastrichtská kritéria, vyjádřená jako podíl rozpočtového deficitu a veřejného dluhu na HDP, činí: a) rozpočtový deficit 5 %, veřejný dluh 50 % b) rozpočtový deficit 3 %, veřejný dluh 60 % c) rozpočtový deficit 4 %, veřejný dluh 70 % d) rozpočtový deficit 7 %, veřejný dluh 40 % b) rozpočtový deficit 3 %, veřejný dluh 60 % Které z níže uvedených opatření podniknutých vládou není příkladem expanzivní fiskální politiky: a) Zvýšení výdajů na stavbu dálnic b) Snížení daně z příjmu právnických osob c) Snížení povinné míry rezerv komerčních bank d) Zvýšení výdajů na školství 9
c) Snížení povinné míry rezerv komerčních bank Příští cvičení Zápočtový test 10