Šprdzpravodaj Sdružení dìtí a mládeže pro volný èas, pøírodu a recesi Interní nepravidelník sdružení Vychází jednou za uherský mìsíc Èíslo 41 ze dne 12. 3. 2000 Informace o LT 2000 OBSAH Vydává a tiskne Sdružení dìtí a mládeže pro volný èas, pøírodu a recesi Duha Studánka, Bartoòova 1489, 547 01 Náchod Urèeno výhradnì èlenùm a pøátelùm sdružení. Náklad 60 výtiskù Tento Šprdzpravodaj pøipravil Rolf, Jitka a Ondøej.
Pozvánka na tradièní duhovou akci A braka d`abra 2000 kljlkjlkj lkj lkj lkj lkj lkj lkj lkj lkj lkj lkj lkj ljk ljk lkj ljk lkj lkj lkj Místo konání: Termín: Sraz: Odjezd: Návrat: Program: Cena: Co s sebou: Dìdov u Teplic nad Metují Od nedìle 30. 7. 2000 do soboty 19. 8. 2000 Na vlakovém nádraží v Náchodì ve Z Náchoda vlakem do Dìdova v... Do Náchoda vlakem z Dìdova ve... Kouzelnický galaveèer, výlet do okolní krásné pøírody, zbìsilá dobrodružná hra, písnièky, èerná hodinka se strašidelným i veselým vyprávìním, upíøí rej. Pro èleny Duhy Studánka 250 Kè, jinak 300 Kè. V cenì je zahrnuto vše co s akcí souvisí (jízdné, strava, program,...). Peníze se budou vybírat pøed odjezdem. Prùkazku na slevu do vlaku a autobusu, teplé obleèení do pøírody, náhradní boty, pøezùvky, spací pytel, teplejší pyžamo, zápisník a tužku, pøipravené kouzelnické vystoupeníèko, rekvizity potøebné na kouzelnické vystoupení (karty, vlasce, gumièky, balónky, hùlky, tuby, míèky, klobouky, králíky, atd.) Nezbývá než pomalu balit batoh, pøipravovat kouzla, pøihlásit se a vyrazit. Rolf Nikdo neví kam se jede A jsme tu zase zpìt, teda Já,Ondøej INC alias MUDr. Ve Šprdzpravodaji è. 37 jsme psali o akci zamìøené na procvièení fyzické kondice. Pro mé nepøíjemné zranìní kotníku tato akce nebyla. Alespoò jsem mìl èas pøemýšlet a zdokonalovat program. Jaro je tu a je naèase rozhýbat tìlo a spálit pøebyteèný tuk, který jsme nabrali. Akce by mìla probìhnout poslední víkend
v dubnu (28. - 30.4.) Tato akce bude celá bicyklistická a proto nelenošte a zaènìte lehce trénovat. Pojede se na pøedem neprozrazené místo (pochopitelnì ne pøímo), kde budeme ubytováni. V sobotu se pojede orientaèní závod skupin na kolech zvaný: Uralský vrchaøský závod. Vítìzové i zúèastnìní budou jistì tuènì odmìnìni. Veèer bude pøíjemné posezení s písnièkami a tak. Takže kdo se bude chtít zúèastnit této nepøíjemné akce nech s napìtím oèekává další Šprdzpravodaj. Tìším se na Vás... Ondøej INC. Koulelo se koulelo... aneb: Jak mì bolel celý èlovìk Ti ménì bystøejší z Vás si teï zajisté pomysleli, že následující øádky budou krátkým zamyšlením nad lidovými písnìmi, èi lidovou slovesností vùbec. Vy bystøejší už víte, nebo urèitì alespoò tušíte, že se tady o žádné Zpívánky nebo Chvilku pro písnièku nejedná. Øeè bude o poslední akci loòského roku - KOULOVAÈCE! Dost dobøe nechápu, proè zrovna já jsem byl požádán, abych Vám o Koulovaèce nìco napsal. Zaèínám podezøívat Jitku, že se mi chtìla prachsprostì pomstít. A navíc jsem se prý nìkde sám udal, že v dobách, kdy jsem Vítìzka poháru pøedsedy Duhy Bára. Vyhrála krásné Duhové trièko.
byl ještì dítkem školou povinným, mi šly slohové práce vždy na jednièku. A Tu máš èerte kropáè! už abych nìco psal. Kde že však loòské snìhy jsou (já vím, jsou stále ještì všude kolem, ale je to rèení a tak to tak prosím chápejte). Do školy už dávno nechodím a nevím, nevím, jak mi ty slohy pùjdou teï. Hodnocení však budu muset pøece jen nechat na jiných. Rolfe! Jitko! Karle! Buïte prosím milosrdní! A teï, než zaènu psát o koulovaèce samé, musím zaèít vzpomínat, co se všechno dìlo, èím to zaèalo, jak to skonèilo a co bylo mezi tím. Takže To bylo tak: Nebudu asi zdlouhavì popisovat to, jak jsme se sešli na nádraží v Náchodì a jak mi proti mým protestùm nacpali do mého batùžku dva pytle brambor, aèkoliv jsem všechny prosil, ba dokonce pøísahal, že nebudu celý víkend jíst, jen když je nebudu mít na zádech. Na to Zuzanka prohlásila, že tedy nebudu jíst a brambory mohu nést v ruce. Vzal jsem své protesty zpìt a pak už jsem se jen s ostatními snažil nacpat sebe i brambory do vlaku, který nás unášel smìrem k Václavicím. Tam jsme pøeskoèili do dalšího vlaku a ve Starkoèi jsme si to pro jistotu ještì jednou zopákli. V Trutnovì pøišla neèekaná zmìna, nebo jsme pøesedali do autobusu, který byl pro nás objednán a odvezl nás až do Velké Úpy. A pak už jsme se vlastní silou museli dostat až na naší chatu. Kdo tam nikdy nebyl, neumí si pøedstavit jaké utrpení jsme zažili. Jen si zkuste, škrábat se s batohem na zádech v hlubokém snìhu do prudkého svahu sjezdovky. Ale zvládli Není to sice poøádnì poznat, ale tady se Adam vrhá pøímo do roury jsme to! A dobøe nám tak! Vlastnì spíš: Dobøe nám pak, protože všechno to co potom následovalo bìhem víkendu bylo nesrovnatelnì lepší než ta strastiplná cesta. Hry, soutìže, závody v sešupu na pytlích i bez nich, skvìlá strava, dáreèky, skvìlí vedoucí, úžasní a vtipní instruktoøi, pantomimické scénky,... Zkrátka a dobøe, nevím vìru co bych mìl vyzvednout nad ostatní, protože to byl prostì víkend plný bájeèných zážitkù, smíchu a veselí. Jen tak si teï vzpomínám, napøíklad na závody dvojic v hlubokém snìhu, kde vyhrál až ten, kdo první prolezl betonovou trubou pod mostem. Mùj obdiv Vám všem kdo jste to
dokázali. Mnì by tam nikdo nedostal ani párem koní. Nebo veèerní radovánky na sjezdovce, kdy se jezdilo na všem co bylo k mání. Jako tøeba na pytlích, na zádech, na bøichu... Pravda, když si Jitka s Bonifácem zaèali dìlat sáòky z mé malièkosti, øekl jsem si já, dìvenka moje starostlivá, že je toho právì tak akorát dost. Když se k nim ale pøidaly ještì Anèa s Bárou, nemìl jsem již dalších sil protestovat. (pozn. autora. Jsou vìci, které Vám nikdy, ale opravdu nikdy nezapomenu!) Zkrátka a dobøe, bylo to žùžo! Skvìlou pohodu víkendu nenarušila ani nezvaná návštìva Yettiho, který se nám vloupal do chaty. Nìkteøí sice tvrdili, že to nebyl Yetti ale Jitka, protože úplnì stejnì smrdìl a nìkteøí mu dokonce, místo aby se ho lekli, pouze doporuèili, aby na svoji zplstnatìlou srst používal osvìdèený head&schoulders. A tak èi tak, já jsem ho tam vidìl a nikdo mi nevymluví, že jestli nìkde Yetti žije, tak právì v Krkonoších. Co dodat? Snad jen to, že ani nedìlní vytrvalý déš nám nijak zvláš nezkazil náladu, i když mì osobnì odradil od úmyslu sjet zpátky do Velké Úpy na pytli a radìji jsem šel po svých. Byl jsem ale jediný. Ostatní sveøepì nastavovali své zadnice (a nìkdy nejen zadnice) nepøízni poèasí a razili si cestu, déš nedéš, mokrým snìhem a místy dokonce už jenom vodou pøímo do údolí, rovnou k autobusu. Do nìho jsme pak všichni nalezli totálnì promoèení, ale š astní. Asi jediný èlovìk, který mìl toho dne opravdu zkaženou náladu, byl myslím øidiè, kterému jsme z autobusu udìlali pojízdnou vanu, navíc plnou vody. Nevím proè se na nás za to zlobil. Dìlali jsme to pøece s láskou a navíc - rádi! Na úplný závìr si neodpustím jedno upozornìní, které možná nezasvìceným pøijde podivné, ale nám, kteøí víme o co jde, to pøipomene spoustu legrace a pár bolestivých modøin: Kdyby jste nìkdy zavítali do Krkonoš a zvláštì pak do okolí Velké Úpy a nìkdo z domorodcù Vás upozoròoval, aby jste si dávali v podveèer na sjezdovkách bedlivý pozor, protože tam èas od èasu tancují šílení èmeláci, NESMÌJTE SE TOMU!!! Je to skuteènì tak. Obvykle jsou ètyøi a k tanci si hlasitì zpívají. Dalším akcím zdar! Ondra Zatracené pøírodní zákony Tohle strastiplné vyprávìní mi jednoho dne pøišlo elektronickou poštou. Nevím, kde se vzalo ani komu se tento pøíbìh stal, ale natolik mì pøesvìdèil o platnosti pøírodních zákonù, že Vám jej teï nabízím k pøeètení. Doufejme, že neznámý autor tohoto pøíbìhu žije š astnì i dnes a touto cestou mu dìkujeme. Vážená pojiš ovno, odepisuji na Váš dopis, kde jste mne žádali o upøesnìní mého úrazu. Do oznámení úrazu jsem uvedl, že jsem si úraz zpùsobil sám. Jsem zamìstnán jako zedník a zmínìný den jsem pracoval zcela sám na stavbì domu. Po dokonèení prací mi zbylo asi 250 kg cihel na støeše. Sešel jsem tedy dolù, tam jsem pøes kladku vytáhl nahoru po lanì prázdný sud, do nìhož jsem hodlal
uložit zbývající cihly. Lano jsem dole pevnì zabezpeèil a šel jsem na støechu naložit cihly do sudu. Po naložení všech cihel jsem sešel opìt dolù, abych spustil sud s cihlami. V pojiš ovací smlouvì máte uvedeno, že vážím pouze 75 kg. V momentì, kdy jsem lano odvázal a držel jen v ruce, ujistil jsem se o pùsobení gravitace. Výše jsem napsal, že sud, který sám o sobì váží 25 kg, byl naložen 250 kg cihel. Jak si jistì domyslíte, moje váha 75 kg nemohla udržet tak tìžký sud a než jsem si to uvìdomil, byl jsem v prudkém pohybu vzhùru a sud, který byl na úrovni støechy, naopak v prudkém pohybu dolù. Zhruba na úrovni tøetího patra jsem se setkal s proti se pohybujícím sudem, což vysvìtluje to naražení hlavy a zlomeniny krku a lícní kosti. Dále jsem pokraèoval smìrem vzhùru, až jsem se zastavil s prsty v kladce. I pøes velkou bolest jsem se však držel lana. V tom samém momentì sud s cihlami dopadl na zem a rozbilo se mu dno. Výše jsem napsal, že sud sám o sobì váží 25 kg a já, jak máte uvedeno ve smlouvì, 75 kg. Pùsobení gravitace pokraèovalo dále, a jak si jistì domyslíte, situace, kdy já se 75 kg jsem nahoøe a sud vážící pouze 25 kg dole, nemohla setrvat. A tak jsem se v mžiku ocitl v prudkém pohybu dolù a prázdný sud v prudkém pohybu naopak nahoru. Zhruba na úrovni tøetího patra jsem se opìt setkal se sudem, tentokrát prázdným. To vysvìtluje zlomeniny obou kotníkù. Dále jsem pokraèoval smìrem dolù, kde jsem prudce narazil na zem, což vysvìtluje ta rozdrcená kolena a kostrè. V bolestech a bez vùle jsem pustil lano, na jehož druhém konci pøes kladku visel prázdný sud bez dna. Pùsobením gravitace se ocitl v prudkém pohybu dolù, pøesnì do míst, kde jsem bezvládnì ležel. To vysvìtluje ta tøi zlomená žebra. Doufám, že jsem vám poskytl Vámi požadované vysvìtlení. Na další zajímavou spolupráci se tìší... neznámý autor Krátké zprávy Rolf vùbec nic nestíhá. Na všechno se vymlouvá, ale nikdo mu to nevìøí. Snad se to pøíchodem jarního poèasí zlepší. Jitka - to samé. Jedna neovìøená zpráva pochází od Incrementa. Ten tvrdí, že Luboš (vedoucí 1. oddílu na loòském táboøe) pùjde na vojnu. Proto nepojede letos na tábor. V pøíštím Šprdzpravodaji bude hodnì povídání o dalším letním táboøe. Teï ovšem musíme dát dohromady hodnì dìtí, které s námi pojedou. Víte-li o kamarádech, kteøí by chtìli jet, dejte jim letáèek s informacemi o táboøe. Ten pøíští Šprdzpravodaj vyjde asi za 14 dní. Už teï se pøipravuje.
Z akcí na které pojedeme 10. - 12. 3. RVVZ Pardubice - Vzdìlávací akce pro vedoucí 17. - 19. 3. Duhová Brána Beroun - Duhová vzdìlávací akce pro vedoucí 31. 3. - 1. 4. Plážový ples Praha - Od 15 let, tradièní jarní ples v letním hávu. 7. - 9. 4. A braka d`abra - víkendovka pro všechny - viz tento ŠZ. 28. - 30. 4. Nikdo neví kam se jede - dlouho slibovaná cyklistická akce. asi 12. 5. Václavice-Havlovice. Tradiènì jezdíme trasy pro horská kola. 26. - 28. 5. nebo 2. - 4. 6. Víkendová akce v Josefovì v podzemí. 11. - 12. nebo 17. -18. 6. Dvoudenní pøedtáborový prùzkum pod širákem. 30. 7. - 19. 8. Letní tábor v Dìdovì. Podrobnosti o všech akcích budou samozøejmì v dalších Šprdzpravodajích. Pøihláška pro Tebe a pro kamaráda nebo kamarádku # Závazná pøihláška na akci Duhy Studánka A braka d`abra v termínu od 7. do 9. 4. 2000 Závaznì pøihlašuji své dítì:... R.È.:... Zdrav. pojiš ovna:... Adresa:... # Dne:... Podpis rodièe:... Závazná pøihláška na akci Duhy Studánka A braka d`abra v termínu od 7. do 9. 4. 2000 Závaznì pøihlašuji své dítì:... R.È.:... Zdrav. pojiš ovna:... Adresa:... Dne:... Podpis rodièe:...