Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování reakce půdy a obsahu přístupných živin Odběry v šestiletých cyklech Ročně je ovzorkováno více než 500 tisíc ha z.p., což představuje cca 70 tisíc vzorků ph v CaCl2, P, K, Mg a Ca v Mehlich III, orientačně druh půdy Hodnocení obsah živin, doporučení hnojení, mapy na LPIS Od roku 2014 se nebude AZZP provádět na TTP
24. února 2014 AZZP Obecné trendy Pokles hodnot ph, nejprve zejména na TTP (ale nyní již i orná půda) Snižující se obsahy fosforu Stagnující obsahy draslíku a hořčíku Přístupné živiny - zem. půda Kultura Cyklus zkoušení Výměra P K Mg Ca K : Mg (ha) mg.kg -1 Českárepublika A: 1990-1992 ornápůda B: 1993-1998 C: 1999-2004 D: 2005-2010 E: 2007-2012 rozdíl E - A 2727 315 108 279 178 3216 1,6 2235 838 101 253 186 3238 1,4 2535 519 95 225 184 3031 1,2 2696 398 90 239 185 2999 1,3 2662 950 90 244 184 2971 1,3-64 365-18 -35 6-245 -0,2
Přístupný fosfor zem. půda Fosfor 1999-2004 Fosfor 2005-2010
Význam vápnění vbnfdnd Význam vápnění Nároky na vápník neodpovídajívždy vztahu k půdní reakci Například obiloviny potřebujímálo vápníku, ale odlišujíse v nárocích na ph -ječmen a pšenice nesnášejínízkéhodnoty ph, zatímco oves a žito jsou k nim tolerantní Naopak bramborám, vlčímu bobu a lupiněse daří na kyselejších stanovištích, ale požadují velké množství vápníku Význam vápnění Půdníreakce mávýrazný vliv na úrodnost půdy a příjem živin V silněkyselých půdách se nedaříněkterým užitečným bakteriím a docházíke vzniku příznivých podmínek pro činnost plísní, hub apod., kteréjsou pro úrodnost půdy méně vhodné Mineralizačníprocesy jsou v kyselých podmínkách vesměs zpomaleny a syntetické procesy vedou ke tvorbě méně kvalitních humusových látek Vysokákyselost půdy nepříznivěovlivňuje efektivnost využití některých hnojiv. V tomto prostředí je také aktivován hliník a řada těžkých kovů, jejichžpřebytek rostlinám škodía vede k jejich začleněnído potravního řetězce.
Význam vápnění Optimální ph Plodina ph Plodina ph žito ozimé 4,8-7,1 luční trávy 5,3-6,2 pšenice ozimá 6,0-7,2 srha, jílek 6,7-7,1 ječmen jarní 6,2-7,5 salát 5,7-6,8 oves 4,7-7,3 mrkev 5,2-6,7 brambory 4,7-6,2 řepa červená 6,5-7,1 cukrovka 6,7-7,4 kapusta 6,4-7,0 kukuřice 5,5-6,8 zelí 7,0-8,4 hrách setý 5,7-7,0 cibule 6,8-8,5 bob obecný 6,0-6,6 okurky 5,7-7,5 řepka ozimá 6,0-7,5 rajčata 6,0-6,9 mák 6,3-7,2 peckoviny 6,2-8,0 slunečnice 5,7-6,2 jádroviny 6,0-8,0 jetel luční 5,4-6,7 bobuloviny 5,5-7,0 vojtěška 6,7-7,8 jahodník 4,5-6,5 Vápnění minulost a trendy Do poloviny 70. let nepokrývala spotřeba vápenatých hnojiv potřebu vápněníodvozenou z půdních rozborů. Podíl kyselých zemědělských půd vzrostl vtomto obdobína téměř37 % výměry republiky. V následujícím období, charakteristickém intenzivním vápněním pozemků(330 kg CaO. ha -1 vroce 1989), je naopak patrný výrazný pokles podílu kyselých půd ažna hodnotu 13 %. Prudkésníženíspotřeby vápenatých hnojiv po roce 1989 se zpočátku neprojevilo na půdní reakci. Důvody - pomalé uvolňovánívápníku z dříve aplikovaných, často i hruběji mletých vápenců, nízká intenzita hnojení a nižší podíl kyselých spadů
Vápnění minulost a trendy Výsledky odběrových cyklů od roku 1993 však již zřetelně ukazujítendenci poklesu půdníreakce a to, svýjimkou vinic, u všech sledovaných druhůpozemků. Příčinou je kromědalších faktorůsnižováníspotřeby vápenatých hmot, jejichž množství používané v zemědělství kvápněníkleslo zhruba na 9 % stavu používaného před rokem 1990 V posledních letech je patrnépozvolnézvyšováníspotřeby vápenců, cožje pozitivníjev, otázkou je, zda to bude stačit k zastavení trendu Vývoj ph zemědělských půd Kultura Cyklus zkoušení Výměra ph Ex.Kys. Sil.Kys. Kyselá Sla.Kys. Neutrální Alk. Sil.Alk. (ha) [%] Česká 1990-1992 2 727 315 6,40 1,22 4,17 9,71 36,44 34,59 13,72 0,15 republika 1993-1998 2 235 838 6,40 1,39 4,74 10,61 40,12 28,47 14,36 0,31 orná půda 1999-2004 2 535 519 6,30 1,28 5,36 12,59 43,52 22,50 14,03 0,73 2005-2010 2 696 398 6,20 0,64 5,74 17,63 44,29 18,14 13,47 0,10 2007-2012 2 662 950 6,20 0,73 6,23 18,70 43,21 17,87 13,17 0,09 rozdíl -64 365-0,20-0,49 2,06 8,99 6,77-16,72-0,55-0,06 Vývoj ph zemědělských půd
ph 1999-2004 ph 2005-2010 Závěry ph v ČR klesá a trend se zrychluje Acidifikace je v podstatě přirozený proces, ale v intenzivním zemědělství je silně akcelerován a musí se korigovat vápněním Absence vápnění, značně omezené používání statkových a organických hnojiv a zvyšování dávek minerálních hnojiv (hlavně dusíku) prohlubuje negativní trend
Závěry možnosti řešení Vápnění Používání kompostů(mají obvykle neutrální ph a dokážou účinně tlumit kyselost pufrovací schopnost) Hlouběji kořenícípícniny (vojtěška, jetel) mohou částečně recyklovat kationty ze spodních vrstev půdy Děkuji za pozornost Miroslav Florián 737 267 104 miroslav.florian@ukzuz.cz