, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd. Přednáška č.6

Transkript

1 , Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd Přednáška č.6

2 Principy monitoringu půd v ČR

3 Monitoring půd na území ČR Tereziánský katastr (pol. 18. stol.) Komplexní průzkum zemědělských půd ( ) Bonitace zemědělských půd ( ) AZP (1961 +) Registr kontaminovaných ploch (1990 +) Bazální monitoring půd (1992 +) Interreg IIIA, PESERA apod.

4 Komplexní průzkum zemědělských půd zákon z r resp souběžné etapy půdoznalecký průzkum (VÚMOP) a agrochemické zkoušení (ÚKZÚZ) Bonitace zemědělských půd

5 Agrochemické zkoušení půd (ÚKZÚZ) pětileté (do r. 1980) resp. tříleté cykly (do r.1992) od r.1993 šestileté cykly stanovení živin, vápnění, obsahu organické hmoty, mikroprvků systematicky je sledován stav a vývoj obsahů látek, s perzistentním charakterem jejichž působení a jejichž rozšíření je plošné

6 Bazální monitoring v půdách ČR (ÚKZÚZ) v provozu od roku 1992: 200 pozorovacích ploch, od pozorovacích ploch na kontamin. zemědělských půdách, pozorovací plocha: obdélník 40 x 25 m, (1000 m 2 ) záznam GPS, pedologická sonda základní perioda odběru je 6 let, vybrané parametry každý rok

7 BMP mapa ploch

8 Staré ekologické zátěže v ČR je známo cca lokalit na proběhly průzkumné práce, u proběhl podrobný průzkum 73 lokalit po Sovětské armádě 60 lokalit s velkým ekologickým rozsahem

9

10 Bilance živin

11 VSTUPY hnojiva (minerální, organická) statková hnojiva osivo a sadba atmosférické depozice biologická fixace dusíku VÝSTUPY sklizené produkty eroze a povrchový odtok denitrifikace vyplavení únik plynů (čpavek, Nox) aplikované kaly a sedimenty

12 Odběr živin (kg.ha-1) Výnos: 5 t.ha -1 Ječmen jarní N P2O5 K2O Celkový odběr Zrno Sláma

13 Odběr živin (kg.ha-1) Výnos: 45 t.ha Cukrovka N P2O5 K2O 0 Celkový odběr Bulvy Chrást

14 Spotřeba základních živin v kg/ha zemědělské půdy a vápenatých hmot v tunách rok N P 2 O 5 K 2 O Celkem (kg/ha) Vápenaté hmoty ,1 63,8 223, ,8 13,7 9,9 99,

15 Povrchová bilance dusíku v ČR podle metodiky OECD (kg N na 1 ha celkové zemědělské půdy, ročně) Zdroj: ÚKZÚZ vstupy výstupy bilance VSTUPY = hnojiva + statková hnojiva + fixace vzdušného N + depozice N + osivo

16 Povrchová bilance draslíku v ČR podle metodiky OECD (kg K 2 O na 1 ha celkové zemědělské půdy, ročně) Zdroj: ÚKZÚZ vstupy výstupy bilance Roční změna přístup. drasla (AZZP):

17 Zdroj: ÚKZÚZ

18 Vývoj ph a spotřeba vápenatých hmot v ČR Zdroj: ÚKZÚZ

19 Zdroj: ÚKZÚZ

20 Dlouhodobé pokusy Long term Experiments

21 Proč dlouhodobé pokusy aneb typy získávaných informací efekt nových pěstitelských metod způsoby změn výskytu chorob a škůdců změny půdních vlastností hodnocení cyklů živin znečištění ŽP vliv klimatické změny

22 John Bennet Lawes ( ) Joseph Henry Gilbert ( ) Zdroj:

23 Rothamsted (UK) současnost význam N pro výnos pšenice pohyb P a K dlouhodobé působení P a K rozvoj statistiky Zdroj:

24 Zdroj:

25 dlouhodobé pokusy ve světě

26 Rothamsted Research station (UK), 1843 Zdroj:

27 Sanborn Fields (USA), 1888 Zdroj: ndex.stm

28 Bad Lauchstädt (Německo), 1902 Zdroj:

29 Los Baños, Special Science and Nature City (Filipíny), 1963 Zdroj:

30 Therwil, (Švýcarsko) 1978 Zdroj:

31 dlouhodobé pokusy u nás

32 Vatín od roku 1963 (MENDELU)

33 Žabčice, 1970 (MENDELU)

34 Praha Ruzyň (VÚRV) od r Zdroj:

35 Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž od r Zdroj:

36 Bílý Kříž (začátek 1986 resp.1989) Zdroj:

37 Therwil (Switzerland) D.O.K ?? biologisch-dynamisch, organisch-biologisch und konventionell Zdroj:

38 Organické (OF) Konvenční (K) ozimá pšenice 4.7 t/ha 5.6 t/ha hnojivo (NH 4 NO - 3 ekvivalent) 122 kg/ha 360 kg/ha energie (diesel-ekvivalent) 340 l/ha 570 l/ha prostředky na ochranu rostlin g/ha 6.0 kg/ha mikrobiální biomasa 40 t/ha 24 t/ha odpovídající přibližně 700 ovcím 400 ovcím

39

40

41 Infiltrace (Percolation stability) (ml/min.), K2 = 100 %

42 Některé klíčové závěry z projektu DOK : menší eroze na variantě OF s variantou konvenční existence průkazného vztahu mezi stabilitou agregátů a mikrobiální biomasou. organický materiál je rozkládán rychleji v systému biodynamickém ve srovnání s minerálním. vyšší diverzita a početnost populací zemních organismů - žížal a hmyzu

43 Czech carbo

44 Co bylo úkolem? sledování toků uhlíku stanovení uhlíkové bilance návrh managementu hospodaření

45 Zdroje dat dlouhodobé výnosové řady u hlavních plodin: Mendelu Brno (pšenice ozimá, ječmen jarní, řepa cukrová, luční porost), odrůdové pokusy ÚKZÚZ (řepka ozimá, vojtěška setá, jetel luční), VÚB Havlíčkův Brod (brambory) ČSÚ (kukuřice).

46 metody 24 osevních postupů tradiční (na bázi norfolkského OP) tržní ekologické s vyšším podílem řepky

47 V druhé polovině 18. století se v Anglii, se začal v hrabství Norfolk používat první průkopnický osevní postup střídavého hospodaření norfolkský osevní postup: jetel ozim okopanina jařina s podsevem jetele Norfolkský osevní postup představoval v zemědělské výrobě obrovský revoluční zvrat

48 Koloběh uhlíku pšenice

49 Koloběh uhlíku v OP

50 Varianta Krátkodobě uloženo (měsíce) Bilance uhlíku Střednědobě uloženo (max. roky) Dlouhodobě uloženo (desítky, stovky let) Osevní postup a varianta hospodaření průměrně kg C.ha -1 kg C.ha -1 kg C.ha -1 min max min max 5: ŘVO tradiční OP : KVO tradiční OP : OVO tradiční OP : BVO tradiční OP : BVO tržní OP s odvozem slámy : OVO tržní OP : ŘVO tradiční OP s odvozem slámy : ŘVO tržní OP : ŘVO ekologický systém : BVO tržní OP : BVO ekologický systém : KVO tradiční OP s odvozem slámy : ŘVO OP s vyšším podílem řepky : ŘVO ekologický systém, odvoz slámy : KVO tržní OP : BVO ekologický systém, odvoz slámy : BVO tradiční OP s odvozem slámy : OVO tradiční OP s odvozem slámy : OVO tržní OP s odvozem slámy : BVO OP s vyšším podílem řepky, odvoz : BVO tržní OP s odvozem slámy : ŘVO tržní OP s odvozem slámy : ŘVO OP s vyšším podílem řepky, odvoz : KVO tržní OP s odvozem slámy

51 Co je třeba učinit pro zvýšení zásobenosti půd organickou hmotou? snížit deficit organického hnojení. preferovat kvalitu organických hnojiv před kvantitou. zaměřit se zejména na méně úrodné půdy, půdy náchylné k desertifikaci, půdy znečištěné a jinak poškozené.

52 Co brání vyššímu využívání organických hnojiv? vysoká finanční náročnost operace hnojení náklady na hnojení průmyslovými hnojivy se dle použité technologie a výměry pohybují od cca 200 do 300 Kč/ha, náklady na hnojení statkovými hnojivy se při dávce 30 tun/ha pohybují cca od do Kč/ha (Kovaříček 2002). nedokonalé ekonomické vyhodnocování přínosů organického hnojení. neexistující metodika pro oceňování organické hmoty v hnojivu dle kvalitativních ukazatelů

53 zákony

54 Mezinárodní právní úpravy Úmluva o boji s desertifikací (UNCCD) Světová charta o půdě Evropská charta o půdě Antarktická smlouva Národní (vnitrostátní) právní úpravy právní předpisy, které chrání půdu tím, že vytváří podmínky pro využívání území v limitech ekologické únosnosti práv. předpisy zaměřené na ochranu zemědělské a lesní půdy práv. předpisy, které chrání půdu společně s jinou složkou ŽP, nebo přírodním zdrojem

55 Jedná se např. o : Zákony a vyhlášky týkající se půdy z. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny z. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu z. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon) z. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství z. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu České republiky v. 327/1998 Sb. kterou se stanoví charakteristika BPEJ a postup pro jejich vedeni a aktualizaci, ve zněni pozdějších předpisů (546/2002 Sb.)

56 z. 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušeni zemědělských půd (zákon o hnojivech) v. 275/1998 Sb. o agrochemickém zkoušeni zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností celkem více než 60 zákonů, vyhlášek, nařízení vlády apod.

57 Předmět právní ochrany zemědělský půdní fond, tedy: zemědělská půda, půda dočasně neobdělávaná, rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže, nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby pozemky určené k plnění funkcí lesa půda jako součást jiných složek ŽP

58 Jaké by měly být cíle ochrany ZPF snížit úbytek zemědělské půdy vytvořit předpoklady pro návratnost odňatých nebo nevyužívaných pozemků pečovat o úrodnost a kvalitu zemědělské půdy zabránit ohrožování a poškozování ekologických funkcí půdy

59 Evropská charta o půdě dokument přijatý v roce 1972 Radou Evropy a shrnující význam půdy pro člověka a životní prostředí. Deklaruje ochranu půdy před znečišťováním, erozí, vlivy urbanizace. nutnost nalézt vhodné způsoby hospodaření s půdou atd. Světová charta o půdě dokument přijatý v roce 1981 na 21. konferenci FAO. CO NÁM VLASTNĚ ŘÍKÁ?

60 Světová charta o půdě 1. Mezi hlavní zdroje patří země, zahrnující půdu, vodu, rostliny a živočichy: využívání těchto zdrojů by nemělo způsobit jejich degradaci nebo zničení, protože lidé jsou závislí na jejich existenci a produktivitě. 2. je nutné dát vysokou prioritu podpoře optimálního využití půdy, na udržení a zvyšování úrodnosti půdy a pro zachování půdního zdroje.

61 3. Degradace půdy se rozumí částečná nebo úplná ztráta produktivity půdy, a to buď kvantitativně, kvalitativně, nebo obojí, v důsledku takových procesů jako je eroze půdy, zasolování, zamokření, vyčerpávání rostlinných živin, zhoršení půdní struktury, dezertifikace a znečištění Degradace půdy přímo ovlivňuje zemědělství a lesnictví, snižuje výnosy, a má vliv i na další odvětví hospodářství a životní prostředí jako celku Uživatelů půdy a široká veřejnost by měla být informováni o nutnosti zlepšení a zachování úrodnosti půdy V zájmu zajištění optimálního využití půdy, je důležité, aby půdní fond byl posuzován z hlediska jeho vhodnosti na různých úrovních vstupů pro různé druhy využití území, včetně zemědělství, lesnictví a pastviny.