Objednávkový formulář na rok 2010

M A G A Z Í N Vydavatel OptiMWh, spol. s r.o. Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1 Šéfredaktorka Mgr. Milena Geussová geussova@pro-energy.cz Odborná redaktorka Ing. Alena Adámková Předseda redakční rady Ing. Martin Havel havel@pro-energy.cz Grafická úprava Akademický malíř Marek Jodas marek@jodas.cz Inzerce Ing. Martin Havel havel@pro-energy.cz příjem inzerce a předplatné Mgr. Jana Svobodová tel.:+420 221 594 320 fax:+420 222 522 728 www.pro-energy.cz info@pro-energy.cz evidováno pod číslem MK ČR E 17318 ISSN 1802-4599 Ročník 4, číslo 3 Vydavatelství používá služeb Newton Information Technology s.r.o. www.newtonit.cz Veškerá autorská práva k PRO-ENERGY magazínu vykonává vydavatel. Jakékoliv užití časopisu nebo jeho části je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Zasláním příspěvku autor uděluje vydavateli souhlas vydat jej v tiskové podobě jakož i v elektronické podobě, zejména na na CD nebo na internetu. M A G A Z Í N Objednávkový formulář na rok 2010 Roční předplatné (4 čísla): pro Česko 480 Kč pro Slovensko 19 Běžná cena jednoho čísla: pro Česko 125 Kč pro Slovensko 5 Způsob platby: Složenkou Fakturou Vaše údaje: Jméno: * Příjmení: * Společnost: DIČ: Ulice a číslo: * Město: * PSČ: * Stát: * Telefon / fax: * E-mail: Podpis: * povinné údaje E L E K T R O E N E R G E TT II K A Westinghouse staví AP1000 v v Číně Angus Miller, Westinghouse Electric Companyy vůj první komerční jaderný reaktor Čína vyvinula před třiceti lety tedy v době, kdy řada jiných zemí už zprovoznila reaktory druhé generace. V roce 2006 se situace změnila. Pekingská á vláda přišla s s vou strategií, jak v zemi uspokojit rapidně ros- notoucí poptávku po elektrické energii. Do roku 2020 plánuje zvýšení produkce energie z z jádra až na 70 GWe, čímž ž se jednoznačně staví do čela světové jaderné renesance. Mezi první nové reaktory, které se začaly v Číně stavět, tří AP1000 od Westinghouse. Jsou celkem čtyři a a jejich stavba běží podle plánu. První z z těchto reaktorů má být uveden do provozu v roce 2013 a a zatím není důvod k pochybám, že by se tento termín nesplnil. Letos v červenci Westinghouse dokončil první lití základového bet- paonu na stavbě druhého bloku v Haiyangu. Položení základového betonu se odehrálo za 400 hodin a a 39 minut, původně odhadovaný čas byl 45 hodin. Ve zkráceném čase tak k byly vytvořeny základy pro všechny stavby na jaderném ostrově, včetně kontejnmentu a a ochranné konstrukce reaktoru. V současné době Westinghouse staví na dvou místech v Číně celkem čtyři reaktory AP1000 aa všechny čtyři stavby probíhají podle časového plánu. Lití betonu v Haiyangu se odehrálo dokonce šest týdnů před původně plánovaným termínem. Tomuto náskoku výrazně napomáhá modulární způsob výstavby. Skvělý čas, kterého bylo dosaženo, je rovněž zúročením zkušeností z dalších tří R O Z H O V O R Alena Adámková Během dvaceti let se chce Čína stát největším výrobcem elektřiny e ektř z z jádra na celém světě. Energetická koncepce s korekcemi Rozhovor s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem projektů AP1000. Westinghouse očekává, že díky těmto zkušenostem budou i dále vznikat časové úspory. Nejpokročilejší je stavba prvního bloku v Sanmenu, kde je spuštění provozu naplánováno na již zmíněný rok 2013. Každý další blok by pak měl být uveden do provozu vždy s šestiměsíčním odstupem. INSPIRACE LOĎAŘSKÝM PRŮMYSLEM Smlouvy na tyto projekty podepsal Westinghouse (v konsorciu se Shaw Group) v roce 2007. Následně byly zahájeny několikaměsíční přípravné práce. Vytěžení půdy pro první blok v Sanmenu započalo v únoru 2008 a bylo dokončeno o 12 měsíců později. Vzniklá jáma měla rozměry 78 m 26 ový ministr označil v jednom z prvních rozhovorů pro média za jednu nou v platnosti. i jiné možnosti v rámci toho, že limity zůsta- z nejvyšších priorit zvýšení energetické bezpečnosti České republiky. ternativ, ale těch alternativ může existovat Samozřejmě přechod na plyn je jedna z al- mnohem více. Jakým způsobem byste to chtěl udělat? Energetická bezpečnost je opravdu klíčovou prioritou. Základem je, aby vláda přijala zdroje, biomasa? Které? Geotermální energie, obnovitelné aktualizovanou Státní energetickou koncepci Je jich opravdu mnohem více. Na druhé (SEK). V ní vytyčí výhled v oblasti energetiky straně ale hnědé uhlí není žádná samospasitelná varianta, nemáme garanci, že bude na dalších dvacet až třicet let, aby bylo v oblasti energetiky jasno, a to jak pro investory, tak pro spotřebitele. Návrh aktualizované portní možnosti, zejména u jedné z těch fi- do tepláren opravdu dodáváno. Existují ex- koncepce, který připravil pan ministr Tošovský, je velmi dobře zpracován. Nicméně buchom prolomili limity, není. rem, takže žádná záruka dodávek, i kdybydeme zde muset provést určité korekce, a to zejména s ohledem na náš koaliční závazek, Teplárny říkají, že nastane katastrofa, který říká, že tato vláda nebude prolamovat podle některých scénářů již v roce 2012 nastavené limity těžby uhlí. S tím pak souvisejí i nutné úpravy pohledu na oblast teplá- fungovat zásobování teplem. Můžete až 2015, a kvůli nedostatku uhlí nebude renství. garantovat, že třeba Pražská teplárenská, které v roce 2012 končí smlouva s Czech Podle Hospodářských novin se ale těžební Coal, nebude mít problémy se zajištěním limity neprolomí pouze v době působení paliva? této vlády, pak se prý s prolomením počítá. Určitě se nesmíme dostat do situace, kdy Cílem má být údajně oslabení pozice by nebylo teplo pro zákazníky tepláren. Pro Czech Coal v jeho boji s ČEZ. Souhlasíte nás je úkol jasný: bez odkladu musíme analyzovat možnosti, jak řešit situaci v tepláren- s tím? Určitě to tak není. My jsme si závazek neprolamovat limity dali jednak z toho důvodu, ho jednání jak s dodavateli hnědého uhlí, tak ství, s čímž souvisí také zahájení intenzivní- že respektujeme vlastnická práva a za druhé proto, že se teplárenství a jeho perspek- v pozici prostředníka, kdy budeme hledat ně- a může mít třeba uhlí pro teplárny v sever- s vlastníky a provozovateli tepláren. Budeme tivám budeme velmi intenzivně věnovat. Jde jaké optimální řešení. ních Čechách. Nicméně za cenu, která prostě o jeden z velmi důležitých úkolů tohoto ministerstva. Je nutné šlápnout na plyn a hledat Třeba i v podobě regulace trhu s uhlím, zákazníků. Je tedy nutné najít optimum a já nebude reálně financovatelná zase ze strany odpovědné řešení na desítky let do budoucnosti, protože dosud jsme tuto oblast poně- teplárny přednostně? To se objevuje už Musíme společně přemýšlet o tom, jaká aby se uhlí nemohlo vyvážet, aby jej dostaly neříkám, že to bude snadné. kud podceňovali. ve zprávě Pačesovy komise řešení hledat. Jestli je třeba vůbec perspektivní systém centrálního vytápění v tom rozsa- To je až jedna z posledních možností, V jiném rozhovoru jste řekl, že teplárny když už by opravdu nebyla nějaká jiná alternativa. Já ale opravdu nechci předjímat. Jsme hodný i v budoucnu.. Možná nakonec dojde hu, jaký existuje dnes, zda je udržitelný a vý- budou muset uhlí nahradit hlavně plynem. To zrovna nezvyšuje energetickou na počátku jednání. k jeho zásadní restrukturalizaci, ale zatím nemáme na stole geniální řešení. bezpečnost ČR Plyn je, jak jsem řekl, jednou z alternativ. Musíme jak na straně zdrojů, to znamená hnědouhelných společností, tak na strami, které mají vliv na další budoucnost hně- To znamená, že třeba Praha, která je Vedle toho je důležité jednat s oběma strananě odběratelů, společně intenzivně hledat douhelných tepláren. V tuto chvíli nemáme z velké části vytápěna z Mělníka, by zavedla alternativy. Obávám se, že teď je to vidění ani garanci dodávek, ani garanci ceny tohoto uhlí. Majitel severočeských dolů totiž mů- Musí se nabízet různé scénáře a jednotlivé nějaké způsoby lokálního vytápění? opravdu naprosto černobílé, tedy že buď zachráníme teplárenství tím, že prolomíme limity, nebo že teplárenství bude mít problé- proto může arbitrovat cenu tohoto uhlí, a to dou součástí stávajícího teplárenského centže uhlí eventuelně exportovat a zároveň si lokality si potom budou moci vybírat, zda bumy, když je neprolomíme. Musíme hledat jak na export, tak na dodávky pro teplárny rálního systému nebo jestli budou hledat jiné Poptávka po elektřině e ektřině v v Číně roste zhruba na úrovni i13 13% % r ročně, což je opravdu fenomenální tempo o růstu r v v tak velké é a a lidnaté zemi. Tento růst t čerpá z z toho, že v v Číně došlo k k historické ekonomické omi ké expanzi, e kdy y hrubý domácí produkt se ezvyš zvyšuje ročně o o víc než 10 procent. Spotřeba elektřiny ektř v v Číně, která každoročně roste, je druhou nejvyšší na světě, před ní jsou pouze Spojené é státy ty americké. K K podpoře rozvoje nové ekonomiky omiky a aa aa uspokojení poptávky po pp o elektřině Čína rychle buduje své základní elektrárenské e é kapacity. V V současnosti mají i instalovaný ý výkon víc než 800 GWe, projektovaná á kp kapacita acita a je vyšší, než 1400 GWe v v roce 2020. Čína směřuje k naplnění těchto výzev ýev nejen prostřednictvím nových kapacit, spalujících fosilní zdroje, ale zvláště se věnuje expanzi do oblasti jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů energie. V zemí í se rozvíjejí nové jaderné elektrárny v měřítku dosud nevídaném. Víc než dvacet elektráren je v současné době ve výstavbě a víc než 27 dalších elektráren jsou ve fázi plánování a projektování s tím, že jejich výstavba má začít v příštích třech letech. Čína usiluje o dosažení výkonu v jaderných elektrárnách v hodnotě nad 70 GWe do roku 2020 a dokonce víc než 200 GWe do roku 2030. To z ní učiní největšího producenta jaderné energie v celém světě. ELEKTRICKÝ EKT BOOM V ČÍNĚ Obrázekč č. 3: 3 Lití ízáklad základového o betonu upř při výstavbě vbě ě elektrárny y v v v v v Hayiangu Adresa redakce, příjem inzerce a předplatné OptiMWh, spol. s r.o., Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1 Mgr. Jana Svobodová, tel.: 221 594 320, fax: 222 522 728, www.pro-energy.cz, info@pro-energy.cz 12 Biomasa & Energetika 2010 23.11.2010 Praha pro následující rok na délku, 54 m na šířku a a 12 m do hloubky. při výrobě lodí se AP1000 na stavbě postupně Lití základového betonu pak proběhlo v březnu 2009: během 47 hodin bylo umístěno vyráběny na různých místech. Při souběžně 5 000 kubických metrů betonu. probíhajících pracích dochází k časovým Mezitím už v jedné z z čínských továren úsporám a a zároveň je lépe garantována kva- zahájili výrobu hlavních modulů nutných lita komponentů, protože je kontrolována pro počáteční fázi stavby a a rovněž plátů, ze jak při výrobě v továrnách, tak při sesta- kterých se svařuje dno kontejnmentu. Pro vování modulů. Modulární výstavba má vliv modulární výstavbu našel Westinghouse in- i i na bezpečnost, protože se na stavbě nemusí spiraci v loďařském průmyslu. Podobně jako pohybovat tolik lidí. poskládá z z modulů, které jsou paralelně TÉMATA KONFERENCE Změny v v evropské i i české legislativě týkající se OZE Kritéria udržitelnosti biomasy Situace s s dodávkami biomasy v v ČR a a EU Výkupní ceny elektřiny z z biomasy a a bioplynu Změny v v zákoně 180 o o podpoře výroby elektřiny z z OZE Národní akční plán pro OZE Úspěšné projekty využívající biomasu Trh s biomasou -- podpory a a regulace Logistika dodávek biomasy pro velké energetické zdroje Výroba bioplynu z z komunálního odpadu Projekty mechanicko-biologické úpravy -- financování, rozvoj Energetické plantáže křídlatky -- zkušenosti se zakládáním, v v ČR, Německu a a Polsku v v ČR a a EU údržbou, sklizní HLAVNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ Heinz Kopetz, prezident Evropské asociace pro biomasu AEBIOM, Rakousko n n Blahoslav Němeček, místopředseda Energetického regulačního úřadu MBÚ), Německo pro biomasu CZ Biom Energie SA, Polsko Europe Resource Management, Německo Products, Polsko Michael Balhar, ředitel ASA e.v. (Asociace provozovatelů Jan Habart, předseda Českého sdružení Stanisław Urbański, vedoucí nákupu paliv TAURON Polska Esther von Roehl, manažerka nákupu biomasy Vattenfall Andrzej Rusin, odd. energetických zdrojů Stora Enso Wood KONFERENCE NABÍDNE 14 příspěvků na aktuální téma energie z z biomasy a a OZE účast 5 zahraničních přednášejících nízké vstupné (400 1200 Kč) cena zahrnuje sborník, oběd, občerstvení MÍSTO KONÁNÍ AULA České zemědělské univerzity Kamýcká 129 165 00 Praha-Suchdol KDE SE PŘIHLÁSIT www.biom.cz sekretariat@biom.cz, tel.: 241 730 326 Partneři M A G A Z Í N M A G A Z Í N alternativní možnosti. Jak si to pak ty subjekty rozdělí a jak toho využijí, je už druhá věc. ny druhy obnovitelných zdrojů energie, ne takovým nepočítá? Zásadní je srovnat podmínky pro všech- od svých sousedů. U nás se s něčím uměle říkat, který z nich má přednost. Například fotovoltaickým plantážím už zřejmě od- energetiky plánuje zvýšení kapacity přeshra- Ano, EU opravdu v rámci liberalizace Takže v tomto bude energetická koncepce přehodnocena? zvonilo, protože podpora se podstatně sníží. ničních profilů. K tomu bude ale nutná celo Přesně tak. Férové je, aby všichni vycházeli ze systémově nastavené podpory, která nebude nikoho notný celoevropský regulátor, jinak by moh evropská regulace, kterou by měl zajistit jed Které další změny chcete v SEK provést? zvýhodňovat. opravdu vznikat problémy v sítích. Česko Změnit např. podíly jednotlivých s odpojováním od sousedních sítí nepoč primárních zdrojů energie? Jak posuzujete biopaliva? ačkoli je to v krajní variantě možné. Je po Principielně ne, samozřejmě až na eventuelní drobné korekce. Co se týká primárních nicméně nepovažuji biopaliva za samospás- sových soustav nejen na úrovni jednotl Respektujeme samozřejmě legislativu EU, ba zabývat se stabilitou a bezpečností př zdrojů, je situace víceméně dlouhodobě stabilní. Počítáme s tím, že budeme posilovat v poslední době poněkud přehodnocuje. ne zcela odpovídají plánům na jejich r ná. Ostatně i Evropská unie jejich význam států, protože v poslední době nároky úlohu jaderné energetiky, protože ta se nám jeví jako perspektivně zajistitelná a efektivní. Mohou naši energetickou bezpečnost Je pravda, že plánujete spojení V energetickém mixu v tuto chvíli nevidím ohrozit elektrárny, využívající obnovitelné Energetického regulačního úřadu moc prostoru pro nějaké dramatické změny. zdroje v zahraničí? Hrozí kvůli tomu naší a Českého telekomunikačního úřa přenosové soustavě blackout? reálné? A co obnovitelné zdroje? Myslím, že ne, nejsme úplně propojeni Ano, budeme se tím zabývat, a Respektujeme náš závazek, to znamená, že se západní Evropou, přeshraniční přenosové záležet na tom, zda to umožňuje e se budeme snažit, aby Česká republika v roce profily nejsou tak silné. Nicméně řešením je gislativa. 2020 měla 13 % energie z obnovitelných zdrojů, což ostatně ukazuje Národní akční plán hlavně pro Německo, kde je instalován velký Neohrožuje naši energetickou dostatečná výstavba záložních zdrojů, to platí OZE a Zákon o podpoře OZE. Nicméně zároveň musíme jasně deklarovat, že už není v na- přetoky v síti, které ohrožují i naši soustavu. na rozšíření JETE? Neměla b výkon větrných elektráren a ty způsobují tzv. účast ruského Atomstrojexpo šich možnostech ještě tento závazek navyšovat, protože to už si naše ekonomika a náš nikoli ČEZ? Ale ty si každá země musí regulovat sama. rozhodovat vláda, jak se o to průmysl prostě nemohou dovolit. Evropská unie má ovšem v plánu Tendr probíhá řádně, v přenosové soustavy ještě více propojit. nem o veřejných zakázkách Jaký mix obnovitelných zdrojů byste si To nás nemůže ohrozit? Třeba Polsko a priori předem vylučova tedy představoval? se dokáže v případě problémů odpojit bude uchazečů, tím dostan ky. Vítěze musí ze zákon Stát k tomu pochopiteln cionář může říci své, ni sí řídit obchodním zák brána nejlepší nabídka ne politika. Počítáte stále s obno jak to uvádí návrh S koncepce? Jen pokud by to bilní. Ale s chemic rá působí tak neg se nepočítá. Hovoří se ale o podniku Diam uranu. Zájem konkrétně fir těžbě by ovše Diamo s A tímto, pro vůbec ne. Říká se o protože j průmysl rady tét Mys napřík ČEZ r 1

O B S A H AKTUALITY 6 ZMĚNA JE ŽIVOT: ALE JAKÝ? Lepší časy, Vzkříšení specializace, Drábová do Rady guvernérů, Mochovce budou včas, Povodně znovu škodily, Novinky z plynárenství, Certifi kace biopaliv, Finance pro ITER, Povolenky po třetí, Britské elektromobily, Co chystají vlády v energetice, Anketa k limitům těžby ROZHOVOR 12 ENERGETICKÁ KONCEPCE S KOREKCEMI Alena Adámková Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek neočekává v energetickém mixu žádné dramatické změny, ale pokládá za férové, aby obnovitelné zdroje energie neměly nesystémově nastavenou podporu. Zásadní je srovnat podmínky pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie, ne uměle říkat, který z nich má přednost. K závazku neprolamovat limity těžby hnědého uhlí vysvětluje, že se ministerstvo bude velmi intenzivně věnovat teplárenství. 2 ELEKTROENERGETIKA 14 JAK PŘEŽÍT S LIMITY Ing.Jiří Gavor, CSc., ENA s.r.o. Programové prohlášení vlády s prolomením limitů těžby uhlí nepočítá. Je samozřejmě možné spoléhat, že se limity prolomí později, ať už po dalších volbách či někdy jindy. Pasivní postoj je však krajně riskantní. Velcí hráči v teplárenství se na novou situaci se připravují. Kdo spoléhá, že se to nějak vyřeší, ten skončí. Pro jeho odběratele tepla to bude sice nepříjemné, ale katastrofu to znamenat nebude. 18 ČEZ SE VRACÍ DO ČESKA Od řady zahraničních aktivit společnost ustupuje. V zahraničí chce hlavně konsolidovat a rozvíjet svůj současný majetek, který akvizicemi postupně získala od roku 2004 na energetických trzích střední a jihovýchodní Evropy. Podle Martina Romana ČEZ ukončil akvizice na rizikových trzích Ruska, Ukrajiny a některých oblastí Balkánu a svůj zájem dále zužuje. Současné aktivity ČEZ skutečně směřují především do Česka a na český trh. Na řadě je výstavba nových zdrojů, případně modernizace a prodlužování životnosti některých starších elektráren. 20 NOVÁ ČISTÁ ENERGIA Z MOCHOVCOV Ing. Jana Burdová, Slovenské elektrárne, a.s. Rozhovor s generálním riaditeľom a predsedou predstavenstva SE, a.s. Paulom Ruzzinim. Za posledných desať rokov sme zažili krízu z rokov 2008 a 2009, rovnako ako spľasknutie internetovej bubliny. Preto sa snažíme viesť spoločnosť podľa dlhodobej vízie a dokončiť všetky investície, ktoré sú v poradí, a to dokončenie 3. a 4. bloku elektrární v Mochovciach, rekonštrukcia v elektrárňach v Novákoch a vo Vojanoch ako aj investície do širokého spektra obnoviteľných zdrojov. 22 S GLOBÁLNÍ FIRMOU V ZÁDECH E.ON Česká republika byl první společností v ČR, která začala svým zákazníkům nabízet kromě elektřiny i zemní plyn. Na trhu se zemním plynem dnes mají zhruba 4 % zákazníků. Podle jednatele fi rmy Michaela Fehna chtějí získat větší podíl, protože např. v elektřině je to zhruba 20 %. Pražská plynárenská, ve které mají 49 % akcií, má již dnes podíl na prodeji plynu v ČR přes 10 %. 24 TAURON UMÍ UHLÍ, ELEKTŘINU I TEPLO Polský energetický holding TAURON Polska Energia S.A. přichází na Ostravsko v souladu se svým záměrem rozvoje aktivit ve střední a východní Evropě. Jde o klíčový energetický holding na polském trhu s energií. Je to zároveň největší distributor elektřiny v Polsku a jeden ze dvou polských největších výrobců a prodejců. Skupina působí v oblasti, která se rovná téměř jedné pětině země. 26 WESTINGHOUSE STAVÍ AP1000 V ČÍNĚ Během dvaceti let se chce Čína stát největším výrobcem elektřiny z jádra na celém světě. Do roku 2020 plánuje zvýšení produkce energie z jádra až na 70 GWe, čímž se jednoznačně staví do čela světové jaderné renesance. Mezi první nové reaktory, které se začaly v Číně stavět, patří AP1000 od Westinghouse. 30 ČTYŘI MILIARDY ROČNĚ? POKUD ÚŘADY POVOLÍ Ing. Svatopluk Vnouček, Ph.D., ČEPS, a.s. Rozvoj české přenosové soustavy do roku 2020 musí zajistit připojení nových energetických zdrojů včetně obnovitelných. Mnoho z investičních akcí bylo zahrnuto i do tzv. Desetiletého plánu rozvoje evropských elektroenergetických soustav známého pod akronymem TYNDP. Plán obsahuje celkem 500 investičních projektů v 34 zemích. Konkrétně se jedná o výstavbu 35 000 km nových vedení a 7 000 km obnovy existujících vedení. 34 DÔRAZ NA MEDZIŠTÁTNE PREPOJENIE Výťah z dokumentu Rozvoj prenosové sústavy SR Ako sa bude rozvíjať Slovenská elektrizačná prenosová sústava (SEPS) v rokoch 2011 2020? Rozvoj prenosovej sústavy SR smerom na zahraničie je do veľkej miery ovplyvňovaný rozvojom susediacich elektrizačných sústav, záujmami PRS v susedných regulačních oblastiach a rozvojom medzištátnej výmeny a obchodu s elektrinou. 36 VLASTNÍCKE ODDELENIE ÁNO ČI NIE? Ing. Vladimír Turček, externý doktorand na Ekonomickej univerzite v Bratislave Na otázku neexistuje jednoznačná odpoveď, môžeme nájsť dôkazy, ktoré podporujú oba názory. Podľa EÚ však z doterajších skúseností vyplýva, že ak je prevádzkovateľ prenosovej sústavy právnym subjektom v rámci integrovanej spoločnosti pod rovnakým vlastníkom, vznikajú problémy. Hlavným dôvodom je, že právne a funkčné oddelenie nerieši základný konfl ikt záujmov v rámci integrovaných spoločností, kde sa záujmy v oblasti dodávky a výroby zameriavajú na maximalizáciu ich predaja a podielu na trhu, pričom je prevádzkovateľ sústavy povinný konkurentom ponúkať nediskriminačný prístup. 40 ALTERNATIVA NENÍ HROZBOU Josef Pavlik, České energetické centrum Služby zákazníkům nejsou u velkých obchodníků špatné, ale přes veškerou profesionalitu je vše zcela neosobní. Leckdy je k podivu, co dokáže vymyslet metodik, pracující u tradičního dodavatele, za postup. Na námitky, že zákon hovoří jinak, můžete obdržet i odpovědi typu my to ale děláme takhle nebo ještě lepší mě ale řekli, že to máme dělat takhle. Proč? Kdo ví.

M A G A Z Í N PLYNÁRENSTVÍ 42 NA PLYN JE SPOLEHNUTÍ Milena Geussová Ing. Oldřich Petržilka, prezident a generální sekretář České plynárenské unie v rozhovoru říká, že ve druhém čtvrtletí jsme zaznamenali růst spotřeby plynu, který nelze připsat vlivům počasí. Je zřejmé, že se postupně oživuje průmyslová výroba a další obory. Zatím je ale plynu dost, většina je totiž zajištěná dlouhodobými kontrakty. Spíš hrozily trable z propadu průmyslu, který snížil spotřebu plynu a s nakoupeným plynem bylo třeba něco udělat. Na plynárenském trhu je konkurence, přibyla spousta nových obchodníků a nově si dělí trh. Na trhu se navíc objevilo velké množství zkapalněného plynu a v důsledku ekonomické recese je volný také plyn z dlouhodobých kontraktů, který se prodává i na burzách. Nikdy nebyla situace pro plyn příznivá tak jako nyní. 46 PLYNÁRENSKÝ GIGANT POD DROBNOHLEDEM Ing. Hugo Kysilka, Vemex, s.r.o. Ruský Gazprom není démonem, je standardní obchodní společností, se kterou ochotně spolupracují největší světové energetické fi rmy. Je pravda, že ceny na vnitřním trhu v Rusku jsou nižší, než jsou světové ceny. Tento rozdíl vznikl nikoli z politických, ale z ekonomických důvodů. Také tento rozdíl postupně pomine, Gazprom předpokládá, že to bude v roce 2014. Má to logiku: cenový rozdíl vede k neekonomickému používání zemního plynu. 52 SPOTOVÉ CENY NEBUDOU NAVŽDY Milena Geussová Předseda představenstva RWE Transgas Martin Herrmann v rozhovoru hodnotí dosavadní výsledky letošního roku. Za prvních šest měsíců RWE Transgas získal zhruba 13 000 zákazníků, kterým kromě plynu dodává i elektřinu. Do konce roku 2010 by chtěli mít celkem 20 tisíc takovýchto zákazníků. Herrmann říká, že konečně mohou v České republice představit RWE nejen jako plynárenskou společnost, jak je tady vnímána. V Německu je přitom RWE považována především za společnost elektrárenskou. Skupina RWE zahrnuje velmi široké portfolio podnikatelských aktivit. Je to společnost velká a silná v rámci Evropy i mimo ni, což jí dává také možnosti, jak se vyrovnat s podnikatelskými riziky a vývojem ekonomiky. 54 SEZNAMME SE: BELTOPGAZ Ing. Hugo Kysilka, Vemex s.r.o. Přes občasné rozpory s dodavatelem zemního plynu z Ruska funguje běloruské plynárenství bezpečně a kvalitně. Cenová politika v prodeji plynu, tarify apod. fungují ve zcela jiném politickém systému, než je v zemích EU. Zcela jinak je postavena nákupní cena zemního plynu s Gazpromem. Jiné podmínky rovněž podmiňují řešení otázek liberalizace energetického trhu. EKOLOGIE HOSPODÁRNOST 55 SILA VODNÝCH TOKOV Výdatné zrážky naplnili akumulačné nádrže, povodne preverili aj energetikov. Vďaka veľkým vrcholovým nádržím Orava a Liptovská Mara, ktoré zachytávali prívalovú vodu v období máj jún 2010, sa podarilo sploštiť povodňovú vlnu, ktorá by v opačnom prípade spôsobila podobné škody, ako tomu bolo na východe Slovenska. V súčasnosti sa Slovenské elektrárne věnuju príprave výstavby malých vodných elektrární na rieke Váh. V najvyššom štádiu prípravy je najmenšia MVE Dobšiná III, ktorá dopĺňa energetickú sústavu elektrární Dobšiná. 62 ÚČET ZA 700 MILIARD KORUN Mgr. Miroslav Zajíček, MA Ekonomické dopady současného systému podpory fotovoltaických elektráren budou nadměrné. Bez ohledu na enormní výši nákladů na podporu výroby elektřiny z OZE se podaří splnit zhruba tři čtvrtiny závazku, který na sebe ČR vzala (a to zde ani nediskutujeme o jeho smysluplnosti). Dost podivný důvod pro vyhození téměř tři čtvrtě bilionu z okna. Neodolatelný koktail klesajících investičních nákladů, růstu zaručené výkupní ceny a jistota této ceny na 20 let vyvolala investiční boom, který ale zdaleka není u konce. 70 ZASTAVÍ SE VÍTĚZNÉ TAŽENÍ BIOPALIV? Alena Adámková Zvyšování podílu biosložek v pohonných hmotách vyvolává prudké diskuse o užitečnosti této cesty, a to nejen u nás, ale v celé EU. V článku se k tomuto kontroverznímu tématu vyjadřují dva povolaní: podnikatel Andrej Babiš, který mj. vlastní továrnu na výrobu methylesteru řepkového oleje (MEŘO) a Ivan Ottis, prezident České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Tato asociace shrnuje své výhrady vůči biopalivům ve zveřejněném prohlášení. ZAJÍMAVOSTI MODELOVÁNÍ 74 NORMALIZACE ČASOVÝCH ŘAD SPOTŘEBY Ing. Petr Pavlík, CSc., CYGNI SOFTWARE, a.s. Optimálním východiskem pro budoucí bilance, prognózy a scénáře je korektní normalizace časových řad spotřeby elektřiny a plynu. V praxi nebývá vždy zřejmé, jak normalizovat vzhledem ke kalendáři (zda použít kalendářní či průměrné měsíce, nepřestupný či průměrný rok atd.). Rovněž není dosud běžnou praxí zlepšit kvalitu normalizovaného průběhu optimálním vyhlazením normálů teploty a oblačnosti. Další pomocí při znalosti pouze měsíčních hodnot spotřeby může být využití informace o denních teplotách, čímž lze dosáhnout průběhu normalizované spotřeby. 78 INFORMAČNÉ SYSTÉMY V REÁLNOM ČASE O produkty vytvorené špeciálne pre liberalizované energetické trhy, je záujem aj v Českej republike, kde má IPESOFT novú pobočku. Aktivity na českom trhu boli obnovené pred tromi rokmi. Produkty sú orientované speciálně pre liberalizované energetické trhy a sú konkurenceschopné v medzinárodnom meradle. 3

E D I T O R I A L Vážení čtenáři, zaujala mne zpráva, či vlastně připomínka, že před padesáti lety konkrétně 6. září 1960 se poslední elektrifikovanou obcí v Československu stala slovenská Zlatá Baňa. V českých zemích to bylo o pět let dřív, tedy před 55 lety, a poslední obcí bez elektřiny byla Hrčava na trojmezí česko-slovensko- -polském. Krajina kolem Hrčavy Tato obec je pozoruhodná nejen tím, že je tam úžasný dřevěný kostel, ale v její blízkosti se nacházejí dole u potoka patníky s označením zmíněných tří zemí. Bývalo to v devadesátých letech oblíbené místo, kam jezdili politici a družili se nebo o tom mluvili. Už jsem dlouho neslyšela, že by tam v posledních letech někdo jel. V schengenském prostoru už to jaksi ztratilo smysl. Starý horal Ondra tak u své chalupy asi marně vyhlíží příjezd terénních vozidel s celebritami, už může jen vzpomínat, jak byl v televizi. Vlády, jak ta naše, tak slovenská, mají jiné starosti. Z krize se možná trochu dostáváme i když řada lidí tvrdí, že u nás vlastně žádná krize není a nebyla, tj. že makroekonomická data jsou jiným světem, než je ten reálný, každodenně žitý. Heslem tohoto roku jsou ale úspory: lidí, energie a hlavně peněz. Když se však pytel zavírá, neměl by mít díry po stranách a dole. O některých samozřejmě víme a sledujeme, jak se stát pokouší vypořádat např. s dotacemi do fotovoltaiky. Je bohužel tvrdou skutečností, že z děr se nehrnou imaginární zlaťáky, ale že jsou tam jen ty peníze, které jsme tam sami dali. Což platí i pro ty evropské: což nepřispíváme do rozpočtu EU? V Bruselu mají také pytel s mnoha dírami, snad se ho ale ani nepokoušejí zavírat. V dubnu 2009 stvořili jednorázový protikrizový balíček (3,98 mld. eur), který se ale kupodivu ještě celý nerozpustil. Ano, to je ten balík, z něhož došly peníze také na naše plynárenské projekty. Zbylo tam prý 115 milionů eur, které mají podle návrhu Evropské komise jít do zvyšování energetické účinnosti a podpory obnovitelných zdrojů na regionální a místní úrovni. Kdo ale bude tyto prostředky alokovat, jak se tak hezky česky říká? Nejlépe vytvořit nový fond, myslí si evropští poslanci. Nová česká vláda dostala od svých poradců v NERV radu, aby nezvyšovala celkové daňové zatížení ani v rámci rozpočtových úsporných opatření. V Německu už jsou však nové podnikové daně na cestě, že by netrefily až k nám? Energetické koncerny, které mají jaderné elektrárny, tam budou šest let platit daň z jaderného paliva a přispívat také do fondu na podporu obnovitelných zdrojů. Dá to dohromady miliardy eur a týká se to RWE, E.ON, EnBW a Vattenfallu. Hodnota akcií prvních dvou ale rychle vzrostla - důvodem je důležitější zpráva: kancléřka Merkelová oznámila, že jaderné elektrárny v Německu by mohly mít prodlouženou životnost až do roku 2035, tj. o 10 14 let víc, než jedna z minulých vlád stvrdila zákonem. Je to zajímavé čtení, když si projdete celou historii této (politické) kauzy. Zajímavé je však čtení i v tomto čísle magazínu PRO-ENERGY. Hlavním tématem jsou velké energetické firmy a jejich rozvojové plány, takže si můžete přečíst články, zaměřené na ČEZ, RWE, E.ON, Slovenské elektrárne, ČEPS, SEPS a ze zahraničních firem na plynárenský gigant Gazprom. Nemusíme však hledět daleko do budoucna. V současnosti vrcholí kauza fotovoltaiky a v mnoha energetických souvislostech prolíná kauza limitů těžby hnědého uhlí, konkrétně jejich očekávané zachování. Tématu uhlí věnujeme anketu, otiskli jsme také výtah z programových prohlášení české a slovenské vlády, tam to všechno je. V úvodním rozhovoru je limitům věnována také jedna z otázek na nového ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka. V našem magazínu je však prostor i pro větší analýzy. Upozorňuji proto na článek Jiřího Gavora Jak přežít s limity, který polemizuje s názorem, že znamenají katastrofu pro velkou část teplárenství. Poměrně hodně místa jsme věnovali článku Miroslava Zajíčka, který zpracoval na základě své rozsáhlé studie o ekonomických dopadech fotovoltaiky. Nelekněte se spousty grafů a tabulek, tím, že autor nehodnotí jen dopady výkupních cen obnovitelných zdrojů, ale i všech nepřímých nákladů a vyvolaných investic, přidává další významný rozměr celému tomu průšvihu. Můžete s ním samozřejmě polemizovat. Při pohledu do zahraničí jsme se podívali kromě Moskvy (Gazprom) také do Polska (společnost Tauron), Číny (stavba jaderných reaktorů Westinghouse) a do Běloruska (plynárenství). Slovensko vlastně do zahraničí nepočítám však náš magazín je plně otevřen jak českým, tak slovenským článkům a tématům. Ale na Slovensku jsme zachytili zcela aktuální událost: ukládání tlakové nádoby reaktoru společnosti Škoda JS na stavbě Jaderné elektrárny v Mochovcích. Škoda JS tak potvrzuje, že umí. Chci vám doporučit ještě jedno nové téma, kterému se budeme občas také věnovat: petrochemii a petrolejářství. V souvislosti s biopalivy přinášíme názor Andreje Babiše a Ivana Ottise. Přeji vám zajímavé počtení. 4 Mgr. MILENA GEUSSOVÁ šéfredaktorka

A K T U A L I T Y Výroba v jaderných elektrárnách vzrostla o zhruba sedm procent na 13,8 TWh. Parní elektrárny vyprodukovaly 22,45 TWh elektrického proudu, což je o necelé jedno procento více než v prvním pololetí loňského roku. Ve vodních elektrárnách vzrostla výroba o 20 procent na 1,77 TWh. Paroplynové a plynové a spalovací elektrárny v pololetí vyrobily meziročně o necelých deset procent elektřiny více, tedy 1,8 TWh. VZKŘÍŠENÁ SPECIALIZACE Poptávka po kvalitních inženýrech v oboru jaderné energetiky roste. Západočeská univerzita v Plzni proto po patnácti letech obnovila na Fakultě strojní magisterský obor stavba jaderně energetických zařízení. Záměrem nebylo pouhé vzkříšení jaderné specializace, ale vytvoření studijního oboru, který posluchače seznámi s nejnovějšími trendy, konstrukcemi i materiály. V ČR se dá zatím podobný obor studovat především na ČVUT v Praze. O absolventy je zájem už teď, pokud se např. dostaví třetí a čtvrtý blok Temelína, vysoce se zvýší. ZMĚNA JE ŽIVOT. LEPŠÍ? OTE, a.s. a Energetický regulační úřad zveřejňují pravidelně informace, kolik zákazníků změnilo svého dodavatele elektřiny nebo plynu. V letošním prvním pololetí bylo na tomto poli opravdu živo. Dodavatele elektřiny změnilo za tu dobu víc než 100 tisíc odběratelů, což je dvojnásobek proti stejnému období loni. Konkurence na trhu roste a je stále dravější někteří dodavatelé elektřiny soudí, že až moc a občas si na sebe navzájem stěžují. Alternativní dodavatelé elektřiny nyní měsíčně získávají tisíce zákazníků. Většina z nich přešla od hlavních hráčů na trhu. Na trh s elektřinou však vstoupila také plynárenská skupina RWE, zatímco společnost ČEZ přišla s nabídkou dodávky zemního plynu. Zajímavým aspektem je, že mezi těmi, kteří hledají změnu a věří, že to bude změna k lepšímu, přibývá domácností. K jinému prodejci přešlo za první pololetí téměř 60 tisíc domácností. Podnikatelé volili změnu ve více než 36 000 případech a velkoodběratelé ohlásili víc než 10 000 změn. Tento vývoj nutí všechny firmy k aktivitě. Např. Pražská energetika, které odcházejí zákazníci, jim nabídla pevně stanovenou cenu elektřiny na určité období to už předtím některé firmy jako E.ON či ČEZ vyzkoušely také. Společnost Bohemia Energy ovšem nedávno začala zákazníkům garantovat nejnižší ceny elektřiny a plynu na dobu dvou až deseti let. Pokud firma záruky nedodrží, může klient smlouvu vypovědět bez jakýchkoli poplatků, zatímco jinak za výpověď platí 3000 korun. Podobná situace panuje na trhu s plynem. Letos jen do konce června změnilo dodavatele 25 350 domácností. Je to malý podíl ve vztahu k celkovému počtu domácností (0,89), přibývá však nyní hlavně středních odběratelů, kteří mění dodavatele za první pololetí už jich bylo 8,6 procent. LEPŠÍ ČASY Tuzemská spotřeba elektřiny za první letošní pololetí meziročně vzrostla o 4,4 procenta na 30,25 TWh. Přes deset TWh elektřiny šlo na vývoz. Hrubá výroba elektřiny vzrostla o zhruba čtyři procenta na 43,5 TWh. Výrazný nárůst zaznamenala kategorie solárních, větrných a geotermálních elektráren, v nichž produkce narostla o víc než dvojnásobek na 411,6 GWh. DRÁBOVÁ DO RADY GUVERNÉRŮ Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zaujala místo v Radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). V této agentuře jsou zastoupeny hospodářsky vyspělé státy, které společně čelí krizovým stavům v zásobování ropou, řeší záležitosti energetické bezpečnosti a zabývají se ekonomickým rozvojem a ochranou životního prostředí. V MAAE se Česko bude věnovat koordinaci národních a regionálních projektů, které se zaměřují na rozvoj infrastruktury, bezpečné využívání jaderné energie a ionizující záření v nejrůznějších oborech. Bilance elektřiny za první pololetí 2010 v TWh: 1. pololetí 2010 1. pololetí 2009 Hrubá výroba elektřiny 43,5 41,64 Hrubá spotřeba elektřiny 36,15 34,71 Čistá spotřeba elektřiny 30,25 28,97 Spotřeba velkoodběratelů 17,22 16,2 Spotřeba maloodběratelů 12,18 11,97 6

M A G A Z Í N Mochovce budou včas Instalace jaderné nádoby, kterou do slovenských Mochovců dodala ŠKODA JS, představuje důležitý milník v harmonogramu výstavby této jaderné elektrárny. Není proto divu, že začátkem září byly Mochovce jedním z velmi navštěvovaných míst. Odborníci, a nejen oni, si nemohli nechat uniknout unikátní pohled na mohutnou, 250 tun těžkou tlakovou nádobu reaktoru, spouštěnou jeřábem do šachty reaktoru v reaktorovém sále. Na tento okamžik čekaly desítky firem, které teď budou moci zahájit realizaci své části dodávky. Nyní již všichni věří, že společné úsilí bude v blízké budoucnosti úspěšně završeno a 3. a 4. blok JE Mochovce bude spuštěn podle plánu, tedy v letech 2012, respektive 2013. Úspěšná realizace tohoto projektu je skvělou zprávou i pro českou jadernou energetiku. Klíčová účast na dostavbě elektrárny umožní českým firmám v čele se ŠKODA JS prohloubit vlastní know-how, zvýšit kvalifikaci svých týmů a připravit se tak na další významné projekty, které české energetiky v době jaderné renesance čekají. POVODNĚ ZNOVU ŠKODILY Bleskové srpnové povodně na severu Čech způsobily energetické Skupině ČEZ škody v hodnotě desítek milionů korun. Při povodních odřízla voda od proudu asi 2000 odběrných míst. Utrpěly také stožáry vedení vysokého napětí, např. v Jánské, kde je voda podemlela a budou se muset stavět nové. Na mnoha místech byly zničeny distribuční trafostanice. Většina z nich byla zanesena bahnem a musely být vyčištěny a vysušeny. ČEZ, který má v tomto regionu distribuční síť, nabídl postiženým zákazníkům jeden měsíc elektřiny zdarma s tím, že zaplatí jen daň z elektřiny a DPH. Bez plynu zůstalo v povodní postižených oblastech rovněž několik tisíc odběrných míst. RWE jim nebude za dobu, kdy byla přerušena dodávka, účtovat platbu za distribuci a poskytne jim také odklad platby záloh na dodávku plynu. Do nejvíce postižených obcí dodal nové domácí spotřebiče. NOVINKY Z PLYNÁRENSTVÍ Pokud je chcete pravidelně dostávat, stačí se zaregistrovat k odebírání zpráv na www.cpu.cz. Pravidelně vám budou zasílány informace z oblasti plynárenství. Na webových stránkách České plynárenské unie naleznete aktuální tiskové zprávy a informace, informace o cenách zemního plynu, plnicích stanicích, vozech na CNG, pozvánky na zajímavé akce a mnoho dalších zajímavých informací a fotografií. 7

A K T U A L I T Y Certifi kace biopaliv vropská unie chce zpřísnit pravidla pro využívání biopaliv. Ta, která pocházejí z tropických pralesů, mokřadů či rašelinišť, nedostanou v EU nejspíš nutný certifikát. Brusel k tomu vedly některé vědecké zprávy o škodlivosti biopaliv, která je v některých případech údajně větší, než u klasických paliv. Podle nich používání biopaliv k žádnému podstatnému omezení emisí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým nevede, naopak je svými nepřímými důsledky ještě zvyšuje. Získávání nové zemědělské půdy pro pěstování plodin na biopaliva totiž často jde na úkor lesů a mokřin, což ruší veškeré přínosy. Kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kg CO 2 na 1 gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg. To je zřetelně více než činí emise z běžné nafty nebo benzinu. Biopaliva by přitom měla podstatným způsobem přispět k omezení emisí skleníkových plynů, na jejichž tvorbě se doprava podílí podle Evropské komise asi 20 procenty. Certifikáty udělované na pět let mají zabránit přílivu tzv. neudržitelných biopaliv na trh a zajistit, aby biopaliva opravdu odpovídala vytčeným cílům. Nesmějí proto pocházet z polí a plantáží, které vznikly vykácením lesů, likvidací mokřadů či přírodních památek. Pravidla pro certifikaci jsou součástí souhrnné zprávy o biopalivech a balíčku pokynů pro zavádění směrnice o obnovitelných zdrojích energie, který Evropská komise zveřejnila na konci června. Náš režim certifikace je nejpřísnější na světě a díky němu budou naše biopaliva splňovat nejvyšší normy v oblasti životního prostředí, uvedl u příležitosti zveřejnění zprávy eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. EU stanovila cíl získávat do roku 2020 celkem 10 % pohonných hmot z obnovitelných zdrojů. Vědecký výbor Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v dubnu doporučil tento plán pozastavit a vypracovat souhrnnou studii o rizicích a přínosech biopaliv pro životní prostředí. Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas však prohlásil, že stanovený cíl nadále podporuje, není zpochybněn ani v souhrnné zprávě, jen jsou pravidla přísnější než v minulosti. 8 CO JE V BALÍČKU Unijní balíček obsahuje sdělení o nepovinných režimech a standardních hodnotách v režimu udržitelnosti EU pro biopaliva a biokapaliny, sdělení o praktickém provádění režimu udržitelnosti EU pro biopaliva a biokapaliny a o pravidlech týkajících se výpočtu pro biopaliva a rozhodnutí o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě. (Podrobně:http://ec.europa.eu/energy/renewables/ biofuels/sustainability_criteria_en.htm.) Musíme zajistit, aby používaná biopaliva byla také udržitelná, řekl komisař Günther Oettinger. Náš režim certifikace je nejpřísnější na světě a bude také mít pozitivní vliv na ostatní regiony, neboť se vztahuje i na dovážená biopaliva. Jednou z hlavních podmínek systému certifikace je nezávislost auditorů, kteří budou kontrolovat celý výrobní řetězec přes obchodníka až po dodavatele, který dodá na čerpadlo benzín nebo naftu s přimíchanými biopalivy. Sdělení přináší podmínky, za nichž má být tento audit spolehlivý a zabezpečený proti podvodu. Certifikát nebudou moci dostat biopaliva vyráběná ze surovin pocházejících z nedávno odlesněných oblastí, odvodněných rašelinišť, mokřadů nebo oblastí s vysokou biologickou rozmanitostí. Pravidla, obsažená ve zmíněném balíčku, přinášejí návod, jak se má původ biopaliv ze třetích zemí posuzovat. Do vnitrostátních cílů podílu biopaliv se mohou započítat pouze certifikovaná a také ta, která prokazatelně přinášejí velké úspory emisí skleníkových plynů. Balíček opatření přináší i způsob výpočtu emisí. Podle již dříve daného pravidla musí biopaliva ve srovnání s fosilními vést k úsporám emisí skleníkových plynů ve výši alespoň 35 procent. V roce 2017 musí být emise nižší o 50 procent a v roce 2018 o 60 procent než odpovídající paliva fosilní. Předpokládá se, že tyto úspory budou mít biopaliva druhé generace, která se budou vyrábět z jiných surovin než dnes používaná první generace. NESPOKOJENÍ AKTIVISTÉ Ekologičtí aktivisté návrh EK kritizují i přesto, že znamená zpřísnění pravidel. Podle nich totiž obsahuje celou řadu výrazných nedostatků. Neziskovým organizacím se např. nelíbí, že pravidla nijak nenavazují na ceny potravin. Pravidla neobsahují žádná sociální kritéria, ale jen obavy o životní prostředí. Rozvoj biopaliv může vést k tomu, že celé komunity ztratí svoji půdu kvůli produkci paliv a nebudou mít kde pěstovat zemědělské produkty, řekl internetovému serveru EUobserver Anders Dahlbeck z neziskové organizace ActionAid. Další obavy vyvolává samotný certifikát. Dovozci biopaliv si totiž budou muset nechat svůj produkt ohodnotit u soukromé firmy a není vyloučeno, že časem se na trhu objeví auditoři, kteří za odpovídající úplatu pustí na unijní trh i biopaliva, která by tam patřit neměla. Zřejmě největší kritiku však vyvolává absence výpočtů pro objem emisí, které při pěstování biopaliv vzniknou. Oettinger slibuje, že do konce letošního roku tyto výpočty zveřejní.

M A G A Z Í N FINANCE PRO ITER Evropská komise zveřejnila návrhy, jak nahradit výpadek národních zdrojů na financování výzkumu jaderné fúze. Prostředky na pokrytí svých finančních závazků v mnohamiliardovém mezinárodním projektu chce částečně najít v rezervách unijního rozpočtu (940 milionů eur) a částečně přesměrováním zdrojů ze 7. rámcového programu pro výzkum (460 milionů eur). Celkem chce dát tedy na projekt fúzního reaktoru ITER 1,4 miliardy eur. Od zahájení projektu ITER v roce 2001 se podíl finančních prostředků, jimiž má na projekt přispět EU, zvýšil z původních 2,1 miliardy eur na 6,6 miliard do roku 2020. Francie, na jejímž území se má pokusný fúzní reaktor začít stavět, má navíc do rozpočtu mezinárodního projektu (vedle EU se jej účastní také Rusko, Spojené státy, Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea) dodat 1,3 miliardy eur. Evropa jako celek se na projektu a jeho financování podílí z 45 %. Projekt fúzního reaktoru byl zahájen v roce 2001 a podle původních plánů měl být dokončen do deseti let. S výstavbou se ovšem do dnešního dne ještě nezačalo a náklady mezitím vzrostly z původně očekávaných 5,9 miliard eur na dnešních 16 miliard. Návrh Komise musí nyní schválit Evropský parlament i ministři členských zemí. Pro budoucnost už však takové navyšování rozpočtu možné zřejmě nebude a v příštím rozpočtu na léta 2007 2013 by měl být roční příspěvek na projekt ITER pevně stanoven. od průměrných hodnot z předchozí fáze (2008 2012). Po roce 2013 se roční limit bude pravidelně snižovat o 1,74 %, což v praxi znamená, že ročně bude počet povolenek nižší téměř o 35,4 milionu kusů. Množství emisí, vypouštěných v rámci EU ETS se má do roku 2020 snížit o 21 % ve srovnání s rokem 2005. Postupně začnou nabíhat aukce povolenek, které dosud podniky získávaly zdarma. Výrazná změna by vyplynula až z případného rozhodnutí zemí EU zpřísnit svůj redukční cíl ze 20 % na 30 % do roku 2020. Podmínkou pro takový krok je však pokrok v rámci světových klimatických vyjednávání pod hlavičkou OSN. Cena tuny uhlíku (tedy jedné emisní povolenky) se v současnosti pohybuje jen okolo 13 eur (v systému EU ETS; u kjótských kreditů je ještě cca o 1,5 eura níže) a experti spekulují, že pokud by například technologie CCS měla být životaschopná, musela by se hodnota povolenek vyhoupnout minimálně na dvojnásobek, ale spíš na trojnásobek té současné. BRITSKÉ ELEKTROMOBILY Na jeden ekologický automobil elektromobil plánuje vláda přiznat dotaci do výše 5000 liber. Celkem chce dát do konce příštího roku na vývoj elektromobilů celkem 43 milionů liber. Dotace by měla pokrýt maximálně čtvrtinu z celkových nákladů na pořízení vozu. Počítá se s tím, že jak bude elektromobilů na trhu přibývat, budou levnější a mohou se snížit i dotace na jednotlivá auta. Začátkem roku 2012 britská vláda posoudí, jak podpora funguje a rozhodne o dalším postupu. Evropské normalizační organizace mají nyní za úkol zavést unijní standardy pro dobíjení elektromobilů. Je to nezbytné k tomu, aby nabíjecí stanice v různých zemích mohly sloužit pro všechny standardně vyráběné elektromobily. POVOLENKY PO TŘETÍ V systému EU ETS, kde se obchoduje s emisními povolenkami na vypouštění emisí CO 2, stanovila Evropská komise maximální množství emisních povolenek, které se vydávají v roce 2013. Bude jich 1,927 miliard a rozdělí se o ně zhruba 11 tisíc průmyslových podniků. Ve třetí fázi obchodování s emisemi (2013 2020) se strop pro každý rok odvozuje 9

A K T U A L I T Y Co chystají vlády v energetice? energetice se v programovém prohlášení české vlády mluví v několika kapitolách: Podnikání a rozvoj infrastruktury, Zahraniční politika a Životní prostředí. Slovenská vláda uvádí ve svém programu energetiku do souvislosti s cílem obnovit růst ekonomiky a konkurenceschopnosti. PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ VLÁDY ČR V kapitole Energetika a vnější energetická bezpečnost vláda zdůrazňuje, že chce pokračovat ve zvyšování energetické bezpečnosti České republiky. K tomu se chce dobrat těmito cestami: diverzifikací energetických zdrojů a přepravních tras, posílením energetických sítí ve směrech západ-východ a sever-jih, podporou výstavby podzemních zásobníků plynu, výstavby plynovodů Gazela a Nabucco. Zásadními dokumenty pro naplnění vládního programu v energetice se stane aktualizovaná Státní energetická koncepce. Významné místo bude mít také nová surovinová politika, a to včetně implementace principů evropské strategie Raw Materials Initiative tak, aby byla zajištěna odpovídající surovinová a energetická bezpečnost ČR a vyvážený energetický mix. V prohlášení se zdůrazňuje, že vláda se zasadí o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a jejich legislativní zajištění. Předloží novelu horního zákona, která zajistí hospodárné využívání zásob nerostných surovin. Připraví rovněž novelu energetického zákona, která zavede autorizace na nové zdroje výroby elektřiny a podpoří tržní prostředí v energetice. Vláda bude podporovat výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Temelín a modernizaci jaderné elektrárny Dukovany. Bude 10 pokračovat ve vyhledávání lokality pro vybudování úložiště jaderného odpadu. Podpoří také rozšiřování činnosti energetické burzy, která podle vlády prokazatelně snížila předchozí enormně rychlý růst cen elektřiny. Naopak přehodnotí podporu obnovitelných zdrojů energie, rozhodne také o dalším ekonomicky přijatelném postupu v oblasti biopaliv. Ve firmě ČEZ si stát ponechá strategickou kontrolu, tedy kvalifikovanou většinu hlasů na valné hromadě. S cílem zvýšení vnější energetické bezpečnosti ČR bude vláda podporovat další diverzifikaci zdrojů a přepravních tras energie v Evropě a bude usilovat o vytvoření jednotné evropské energetické politiky. Za ekologicky čistou výrobu energie česká vláda pokládá jadernou energetiku a efektivní obnovitelné zdroje, které mohou též významně přispět ke snížení energetické závislosti ČR na cizích zdrojích. K dosažení cílů v ochraně životního prostředí a klimatu, efektivní výroby a využití energie a nerostných surovin vláda připraví základní strategické dokumenty. Navzájem provázány budou nová Politika ochrany životního prostředí, Politika ochrany klimatu, Státní energetická koncepce a nová Surovinová politika. Bude zajištěna přiměřená surovinová a energetická bezpečnost ČR a vyvážený energetický mix. Kabinet navrhne vhodnou legislativní formu úpravy požadavků na energetickou náročnost budov, jejichž stavby, případně podstatné rekonstrukce, jsou financovány z veřejných prostředků. PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ SLOVENSKÉ VLÁDY Jasné stanovisko slovenská vláda deklaruje v kontroverzních otázkách, jako je výstavba nového jaderného zdroje Jaslovské Bohunice. Podpoří to však jen pod podmínkou soukromé investice bez další účasti státu. Vláda bude také prosazovat koordinovaný postup středoevropských zemí při hledání alternativních způsobů dodávek ropy. Neumožní však výstavbu nového ropovodu přes Žitný ostrov, protože to nepovažuje za správné z hlediska ochrany životního prostředí. Za nezbytné nová vláda pokládá zlepšení podnikatelského prostředí, a to i v odvětví energetiky. V tomto oboru se ve Slovenské republice podle programového prohlášení v uplynulých letech projevily tlaky na posílení politických vlivů a zvyšování administrativního zatížení v sektoru energetiky. To se má nyní změnit. Vláda SR proto připraví aktualizaci Energetické politiky. Hlavními cíli budou bezpečnost, konkurenceschopnost, efektivnost a udržitelnost. Kabinet také vytvoří podmínky pro diverzifikaci energetických zdrojů, zabezpečí propojení elektroenergetické, plynárenské a ropné soustavy Slovenské republiky se soustavami sousedních států s cílem posílení energetické bezpečnosti. Vláda chce zvýšit přeshraniční kapacitu propojení elektrizační soustavy s Maďarskem a podpořit integraci trhu s elektřinou ve střední a východní Evropě. Po zkušenostech s plynovou krizí na začátku roku 2009, kdy se Slovensko ocitlo zcela bez dodávek plynu, chce zvýšit i bezpečnost dodávek plynu podpoří vybudování severojižního propojení LNG (kapalný zemní plyn) terminálů v Chorvatsku a Polsku. Zvýšit se má využívání biomasy, aby se snížila závislost na fosilních palivech z dovozu. Prioritou budou technologie, kdy se ceny energie přiblíží tržním, aby se mohla dotace státu snížit na minimum a ceny energie se zbytečně nezvyšovaly. Kabinet se bude snažit minimalizovat zásahy státu do energetiky, upraví proto pravidla nepřiměřeně zasahující do hospodaření energetických podniků. V podnicích se státní účastí bude vláda dbát na transparentní nakládání s finančními prostředky. Podporovat bude zvyšování energetické efektivnosti a snižování energetické náročnosti na straně výroby i spotřeby. Slovensko se bude podílet na cílech EU v oblasti snižování emisí, růstu využívání obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické efektivnosti. Bude podporovat silné vztahy EU s Ruskem (včetně energetiky) a podpoří členství Ruska ve Světové obchodní organizaci (WTO).

A N K E T A M A G A Z Í N Vykopat nebo nechat v zemi pro potomky? 1. Proč je správné či nesprávné zachovat limity pro těžbu hnědého uhlí v ČR? 2. Dotkne se to oboru, v němž působíte? Které obory či průmyslové činnosti byste označil jako ty, kterých se zachování limitů negativně či pozitivně dotkne? 3. Změní se v budoucnu náhled na zásoby hnědého uhlí v ČR a budou využity? VÁCLAV PAČES biochemik, v letech 2005 2009 předseda ČSAV 1. Hned na samém počátku, kdy se Nezávislá energetická komise začala touto problematikou zabývat, jsme dospěli k názoru, že pro rozhodnutí o prolomení či zachování limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách neexistují kupodivu kvalitní a komplexní studie. Navrhli jsme, že by se měla utvořit odborná komise, v níž by zasedali nejen ekonomové a ekologové, ale také specialisté na veřejné zdraví, sociologové a psychologové. Bez takového komplexního posouzení není možné správné rozhodnutí učinit. I tak to bude v podstatě rozhodnutí politické. 2. Já jsem původním vzděláním chemik a tak v surovinách typu ropy, zemního plynu a uhlí vidím nejen zdroje energie, ale také chemické sloučeniny, z kterých se už dnes vyrábí mnoho základních chemikálií, které jsou následně využívány pro mnoho výrob. Když všechno dnes spálíme, budeme jen těžko hledat náhradu pro chemický průmysl. 3. Hlavně doufám, že rozhodování o těžbě bude kvalifikované a ne jen politické. VÁCLAV BARTUŠKA velvyslanec pro energetickou bezpečnost 1. Myslím, že se musíme ptát jinak: jak budeme zásobovat naše uhelné elektrárny a teplárny za pět, deset, dvacet let? Případně, jak je nahradíme jinými zdroji elektřiny a tepla? Říct jenom neprolomíme limity je snadné; na to Vám stačí deset vteřin. Najít řešení především pro centrální zásobování teplem zabere podstatně více času. 2. Samozřejmě. Základním axiómem naší civilizace je, že vnímáme energie elektřinu, teplo, pohonné hmoty jako naše občanské právo. Kdykoli se s energetikou přihodí jakýkoli zádrhel od výpadku dodávek ropy nebo plynu přes nedostatek elektřiny nebo tepla vždy je to vedle čistě komerčního sporu i politický problém. Drobná ilustrace: blackouty v Kalifornii v letech 2000 2001 byly způsobeny řadou faktorů, od přírodních (sucho) přes špatnou regulaci po nehoráznou spekulaci (Enron). Ale když mezi dubnem a prosincem 2000 vzrostla cena elektřiny o 800 procent (to není překlep: osminásobně), nešlo jen o obchodní problém: nakonec to odskákala celá kalifornská politická elita. Jediným vítězem byl Arnold Schwarzenegger, který se po odvolání guvernéra Graye Davise stal, vcelku nečekaně, guvernérem. Uvádím tenhle příklad, protože mi připadá, že ne všichni v české politické špičce chápou, jak velký problém před nimi stojí. A i v Čechách by se jistě našel nějaký Schwarzenegger. 3. Naše civilizace má tak vysoké nároky na spotřebu energie, že si to většina populace ani neumí nebo nechce představit. Samozřejmě, že pokud budeme stát před problémem, jak zajistit teplo a světlo do našich domovů, spálíme cokoli, co ještě bude k mání. ZDENĚK DUBA předseda představenstva Dalkia Česká republika, a.s. 1. Rozhodnutí současné vlády ČR ponechat po dobu jejího mandátu v platnosti územní limity pro těžbu hnědého uhlí v ČR nepovažuji za moudré. Jde zejména o to, že do roku 2020 nebude mít cca 15 významných teplárenských společností palivo a ohroženy mohou být dodávky cenově přijatelného dálkového tepla pro více než 1 milion našich spoluobčanů. Existují dostatečné analýzy zpracované pro Pačesovu komisi a dále studie Invicta Bohemica a OR- TEP i HK ČR, které potvrzují, že: v případě neprolomení limitů bude mít teplárenství problém, ani zemní plyn ani biomasa nejsou schopny plánovaný výpadek paliva pro teplárenství nahradit, aniž by došlo k několikanásobnému zdražení tepla z CZT. 2. Oboru, v němž Dalkia působí, se to pochopitelně dotkne viz odpověď č. 1. Ale snažíme se, aby se to nedotklo Dalkie ČR (dlouhodobé smlouvy na dodávky uhlí, diverzifikace paliv, využívání druhotných i obnovitelných zdrojů paliv, úspory v energetické spotřebě). Dotkne se to pochopitelně i zákazníků, ať již z průmyslové, terciární nebo občanské sféry, protože nedostatek paliva a jeho částečná substituce jiným palivem povedou ke zvýšení cen energie a tím i snížení konkurenceschopnosti těchto zákazníků. 3. Věřím, že v budoucnu budou zodpovědné orgány rychleji myslet než mluvit a dojdou k tomu, že zásoby strategických surovin je nutné optimálně využít pro zvýšení ekonomické i ekologické situace v ČR. Strategické zásoby uhlí by měly být využívány především v kogenerační výrobě (současná výroba tepla a elektrické energie), která snižuje množství vypouštěných emisí oproti výrobě oddělené a využívá až o 40 % více energie v palivu. Další využití těchto zásob vidím v chemickém průmyslu. 11

R O Z H O V O R Energetická koncepce s korekcemi Rozhovor s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem Alena Adámková ový ministr označil v jednom z prvních rozhovorů pro média za jednu z nejvyšších priorit zvýšení energetické bezpečnosti České republiky. Jakým způsobem byste to chtěl udělat? Energetická bezpečnost je opravdu klíčovou prioritou. Základem je, aby vláda přijala aktualizovanou Státní energetickou koncepci (SEK). V ní vytyčí výhled v oblasti energetiky na dalších dvacet až třicet let, aby bylo v oblasti energetiky jasno, a to jak pro investory, tak pro spotřebitele. Návrh aktualizované koncepce, který připravil pan ministr Tošovský, je velmi dobře zpracován. Nicméně budeme zde muset provést určité korekce, a to zejména s ohledem na náš koaliční závazek, který říká, že tato vláda nebude prolamovat nastavené limity těžby uhlí. S tím pak souvisejí i nutné úpravy pohledu na oblast teplárenství. Podle Hospodářských novin se ale těžební limity neprolomí pouze v době působení této vlády, pak se prý s prolomením počítá. Cílem má být údajně oslabení pozice Czech Coal v jeho boji s ČEZ. Souhlasíte s tím? Určitě to tak není. My jsme si závazek neprolamovat limity dali jednak z toho důvodu, že respektujeme vlastnická práva a za druhé proto, že se teplárenství a jeho perspektivám budeme velmi intenzivně věnovat. Jde o jeden z velmi důležitých úkolů tohoto ministerstva. Je nutné šlápnout na plyn a hledat odpovědné řešení na desítky let do budoucnosti, protože dosud jsme tuto oblast poněkud podceňovali. V jiném rozhovoru jste řekl, že teplárny budou muset uhlí nahradit hlavně plynem. To zrovna nezvyšuje energetickou bezpečnost ČR Musíme jak na straně zdrojů, to znamená hnědouhelných společností, tak na straně odběratelů, společně intenzivně hledat alternativy. Obávám se, že teď je to vidění opravdu naprosto černobílé, tedy že buď zachráníme teplárenství tím, že prolomíme limity, nebo že teplárenství bude mít problémy, když je neprolomíme. Musíme hledat 12 i jiné možnosti v rámci toho, že limity zůstanou v platnosti. Samozřejmě přechod na plyn je jedna z alternativ, ale těch alternativ může existovat mnohem více. Které? Geotermální energie, obnovitelné zdroje, biomasa? Je jich opravdu mnohem více. Na druhé straně ale hnědé uhlí není žádná samospasitelná varianta, nemáme garanci, že bude do tepláren opravdu dodáváno. Existují exportní možnosti, zejména u jedné z těch firem, takže žádná záruka dodávek, i kdybychom prolomili limity, není. Teplárny říkají, že nastane katastrofa, podle některých scénářů již v roce 2012 až 2015, a kvůli nedostatku uhlí nebude fungovat zásobování teplem. Můžete garantovat, že třeba Pražská teplárenská, které v roce 2012 končí smlouva s Czech Coal, nebude mít problémy se zajištěním paliva? Určitě se nesmíme dostat do situace, kdy by nebylo teplo pro zákazníky tepláren. Pro nás je úkol jasný: bez odkladu musíme analyzovat možnosti, jak řešit situaci v teplárenství, s čímž souvisí také zahájení intenzivního jednání jak s dodavateli hnědého uhlí, tak s vlastníky a provozovateli tepláren. Budeme v pozici prostředníka, kdy budeme hledat nějaké optimální řešení. Třeba i v podobě regulace trhu s uhlím, aby se uhlí nemohlo vyvážet, aby jej dostaly teplárny přednostně? To se objevuje už ve zprávě Pačesovy komise To je až jedna z posledních možností, když už by opravdu nebyla nějaká jiná alternativa. Já ale opravdu nechci předjímat. Jsme na počátku jednání. Plyn je, jak jsem řekl, jednou z alternativ. Vedle toho je důležité jednat s oběma stranami, které mají vliv na další budoucnost hnědouhelných tepláren. V tuto chvíli nemáme ani garanci dodávek, ani garanci ceny tohoto uhlí. Majitel severočeských dolů totiž může uhlí eventuelně exportovat a zároveň si proto může arbitrovat cenu tohoto uhlí, a to jak na export, tak na dodávky pro teplárny a může mít třeba uhlí pro teplárny v severních Čechách. Nicméně za cenu, která prostě nebude reálně financovatelná zase ze strany zákazníků. Je tedy nutné najít optimum a já neříkám, že to bude snadné. Musíme společně přemýšlet o tom, jaká řešení hledat. Jestli je třeba vůbec perspektivní systém centrálního vytápění v tom rozsahu, jaký existuje dnes, zda je udržitelný a výhodný i v budoucnu.. Možná nakonec dojde k jeho zásadní restrukturalizaci, ale zatím nemáme na stole geniální řešení. To znamená, že třeba Praha, která je z velké části vytápěna z Mělníka, by zavedla nějaké způsoby lokálního vytápění? Musí se nabízet různé scénáře a jednotlivé lokality si potom budou moci vybírat, zda budou součástí stávajícího teplárenského centrálního systému nebo jestli budou hledat jiné

M A G A Z Í N alternativní možnosti. Jak si to pak ty subjekty rozdělí a jak toho využijí, je už druhá věc. Takže v tomto bude energetická koncepce přehodnocena? Přesně tak. Které další změny chcete v SEK provést? Změnit např. podíly jednotlivých primárních zdrojů energie? Principielně ne, samozřejmě až na eventuelní drobné korekce. Co se týká primárních zdrojů, je situace víceméně dlouhodobě stabilní. Počítáme s tím, že budeme posilovat úlohu jaderné energetiky, protože ta se nám jeví jako perspektivně zajistitelná a efektivní. V energetickém mixu v tuto chvíli nevidím moc prostoru pro nějaké dramatické změny. A co obnovitelné zdroje? Respektujeme náš závazek, to znamená, že se budeme snažit, aby Česká republika v roce 2020 měla 13 % energie z obnovitelných zdrojů, což ostatně ukazuje Národní akční plán OZE a Zákon o podpoře OZE. Nicméně zároveň musíme jasně deklarovat, že už není v našich možnostech ještě tento závazek navyšovat, protože to už si naše ekonomika a náš průmysl prostě nemohou dovolit. Jaký mix obnovitelných zdrojů byste si tedy představoval? Zásadní je srovnat podmínky pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie, ne uměle říkat, který z nich má přednost. Například fotovoltaickým plantážím už zřejmě odzvonilo, protože podpora se podstatně sníží. Férové je, aby všichni vycházeli ze systémově nastavené podpory, která nebude nikoho zvýhodňovat. Jak posuzujete biopaliva? Respektujeme samozřejmě legislativu EU, nicméně nepovažuji biopaliva za samospásná. Ostatně i Evropská unie jejich význam v poslední době poněkud přehodnocuje. Mohou naši energetickou bezpečnost ohrozit elektrárny, využívající obnovitelné zdroje v zahraničí? Hrozí kvůli tomu naší přenosové soustavě blackout? Myslím, že ne, nejsme úplně propojeni se západní Evropou, přeshraniční přenosové profily nejsou tak silné. Nicméně řešením je dostatečná výstavba záložních zdrojů, to platí hlavně pro Německo, kde je instalován velký výkon větrných elektráren a ty způsobují tzv. přetoky v síti, které ohrožují i naši soustavu. Ale ty si každá země musí regulovat sama. Evropská unie má ovšem v plánu přenosové soustavy ještě více propojit. To nás nemůže ohrozit? Třeba Polsko se dokáže v případě problémů odpojit od svých sousedů. U nás se s něčím takovým nepočítá? Ano, EU opravdu v rámci liberalizace energetiky plánuje zvýšení kapacity přeshraničních profilů. K tomu bude ale nutná celoevropská regulace, kterou by měl zajistit jednotný celoevropský regulátor, jinak by mohly opravdu vznikat problémy v sítích. Česko ale s odpojováním od sousedních sítí nepočítá, ačkoli je to v krajní variantě možné. Je potřeba zabývat se stabilitou a bezpečností přenosových soustav nejen na úrovni jednotlivých států, protože v poslední době nároky na ně ne zcela odpovídají plánům na jejich rozvoj. Je pravda, že plánujete spojení Energetického regulačního úřadu a Českého telekomunikačního úřadu? Je to reálné? Ano, budeme se tím zabývat, ale bude to záležet na tom, zda to umožňuje evropská legislativa. Neohrožuje naši energetickou bezpečnost účast ruského Atomstrojexportu v tendru na rozšíření JETE? Neměla by o vítězi rozhodovat vláda, jak se o tom uvažovalo, nikoli ČEZ? Tendr probíhá řádně, v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, a nelze nikoho a priori předem vylučovat. Navíc čím více bude uchazečů, tím dostane ČEZ lepší nabídky. Vítěze musí ze zákona vybírat sám ČEZ. Stát k tomu pochopitelně jako většinový akcionář může říci své, nicméně výběr se musí řídit obchodním zákoníkem, aby byla vybrána nejlepší nabídka. Je to hlavně byznys, ne politika. Počítáte stále s obnovením těžby uranu, jak to uvádí návrh Státní energetické koncepce? Jen pokud by to bylo ekonomicky rentabilní. Ale s chemickou těžbou jako dříve, která působí tak negativně na životní prostředí, se nepočítá. Hovoří se ale o možné privatizaci státního podniku Diamo, který se zabývá těžbou uranu. Zájemci jsou prý hlavně z Ruska, konkrétně firma TVEL, sanace po minulé těžbě by ovšem zůstala na českém státu Diamo se určitě privatizovat nebude. A tímto, pro stát nevýhodným způsobem, už vůbec ne. Říká se o Vás, že jste ministrem ČEZ, protože jste přišel na Ministerstvo průmyslu a obchodu z pozice šéfa dozorčí rady této firmy. Co Vy na to? Myslím, že se brzy ukáže, že tomu tak není, například při tendru na rozšíření Temelína. ČEZ rozhodně nebude mít žádná privilegia. 13

E L E K T R O E N E R G E T I K A Jak přežít s limity Bolavé místo české energetiky čas nezhojí. Přežijí ti lépe připravení. Ing. Jiří Gavor, CSc., ENA s.r.o. iskuse o prolomení či neprolomení těžebních limitů pro hnědé uhlí nabývá v posledních letech na intenzitě úměrně tomu, jak se pro jednotlivé současné odběratele hnědého uhlí stává hrozba omezení či úplného přerušení dodávek od tuzemských uhelných společností stále aktuálnější. Vzniká tak paradoxní a doslova schizofrenní situace. Na jedné straně jsou územní limity těžby známé už od roku 1991, což původně poskytovalo velmi komfortní časový prostor pro přípravu a realizaci případných změn v palivovém mixu odběratelů. Na druhé straně si přiznejme, že tyto těžební limity nikdy nebyly brány úplně vážně přinejmenším ze strany podstatné části odborné energetické veřejnosti. Téměř všichni předpokládali, že až se začne v praxi projevovat skutečný nedostatek levného uhlí, tak se limity prolomí. Tato víra byla posílena posledním návrhem Státní energetické koncepce z roku 2009, který ale nebyl přijat. Euforie trvala krátce, protože vzápětí přišla studená sprcha: jak koaliční dohoda, tak vládní prohlášení nově vzniklé koalice ODS, TOP 09 a VV prolomení limitů nepřipouští: Koalice zachová územní limity a bude usilovat o jejich legislativní zajištění. Jak tedy dále v české energetice v této nové situaci? MOŽNÉ PŘÍSTUPY V podstatě jsou možné tyto dva postoje: Budeme nadále spoléhat, že se limity prolomí. V tomto směru se již vyrojily spekulace, proti jaké podnikatelské skupině je potvrzení limitů vlastně namířeno a za jakých okolností budou následně limity prolomeny démonický ČEZ samozřejmě jako obvykle hraje v této hře hlavní roli. A pokud to nevyjde? Tak budou nové volby, nová koalice, nová vláda, nová Státní energetická koncepce (SEK), která zase změní tu dosud nezpracovanou, kterou současná vláda teprve předloží nejspíše počátkem roku 2011. Netřeba mít velkou představivost a podrobnou znalost energetiky k pochopení toho, že takový pasivní postoj je krajně riskantní. Nicméně nedělat nic (případně zpracovávat další a další články a studie, že se ty limity zkrátka prolomit musí) a čekat, že se problém takto dříve nebo později vyřeší, je určitě nejpohodlnější alternativou. 14 Budeme předpokládat, že uhlí za limity zůstane ve střednědobém horizontu nevytěženo. Tento konzervativní postoj by byl ostatně namístě, i kdyby byla přijata SEK zpracovaná za ministra Tošovského mimochodem v mnohém směru přínosná. Ani tato koncepce totiž nezaručovala, ale pouze doporučovala prolomení limitů. Při našich zkušenostech s účinností státní správy a současné legislativy v daleko jasnějších sporech, kde je společenský zájem nesporný (stačí vzpomenout, jak dlouho jedna farmářka dokáže blokovat dokončení dálničního tahu), je seriózní příprava české energetiky na možné důsledky zachování současných limitů těžby více než žádoucí. Je nutné poznamenat, že většina energetických firem, a to včetně firem, které se neprolomením limitů dostanou do obtížné situace, se na tento z jejich pohledu havarijní scénář již stejně připravuje. Ať už je to jednáním s alternativními dovozci uhlí nebo přípravou projektů s jiným palivovým mixem. Vesměs jde o biomasu či zemní plyn.

M A G A Z Í N Tyto firmy přežijí. To, že ve svých vystoupeních tvrdí opak, je jejich nezadatelným právem, které lze plně pochopit, lobbismus je přirozenou součástí podnikání. Ty firmy, které nedělají nic, s velkou pravděpodobností zaniknou a jejich aktivity budou převzaty těmi lépe připravenými. KOLIK UHLÍ BUDE CHYBĚT? Přesně to neví nikdo. A to navzdory faktu, že k hrozícímu nedostatku energetického uhlí na českém trhu bylo zpracováno už několik desítek studií a prezentací na odborných konferencích. Z těch poslední akcí, které se věnovaly výhradně tomuto tématu, lze jmenovat např. setkání organizované Institutem pro veřejnou diskusi 1. 6. 2010 v Praze. Jako velká hrozba pro tuzemskou hnědouhelnou energetiku se uvádí rok 2013, kdy odbytová těžba tuzemského hnědého uhlí má meziročně poklesnout najednou o 6 až 6,5 milionů tun na 39,5 milionů tun. Dalším, už ne tak radikálním bodem, má být rok 2020, kdy vypadnou další 2,5 mil. tun těžby. Problémem většiny prognóz je ale skutečnost, že výchozí předpoklady se poměrně rychle mění. V případě energetické bilance dochází k významným změnám nejen na zdrojové straně, ale i na straně poptávky často podstatně rychleji, než je tomu u zdrojů. Těžba hnědého uhlí v ČR poklesla v letech 2007 2009 celkově o 4 miliony tun (z 49,3 mil. tun na 45,3 mil. t), aniž to vyvolalo nějakou zvláštní pozornost. V tomto roce můžeme očekávat zmírnění poklesu, i když pololetní výsledky tomu zatím nenasvědčují jen v případě Severočeských dolů (SD) byl oznámen další pokles o 1,1 mil. tun, menší propad vykázal i Czech Coal. Pokles nenastal kvůli omezeným kapacitám těžby, ale kvůli nedostatku poptávky uhlí bylo na trhu dostatek. Samozřejmě, zejména v roce 2009 se v poklesu poptávky projevily důsledky ekonomické krize, rozhodně jim ale nejde přičíst na vrub vše v letošním roce ostatně ekonomika již roste. Podpora energetických úspor na všech úrovních nese své ovoce, snižování měrné spotřeby tepla bude zřejmě dlouhodobým trendem. NÁSTUP PLYNU A BIOMASY Dalším dlouhodobým trendem budou změny v palivové základně. Hrozba nedostatku uhlí (přesněji problémy s prodloužením stávajících kontraktů) bezpochyby rozhodování mnohých odběratelů o konverzi z uhlí na jiné palivo pouze urychlí, ale opět není to zdaleka jediný stimul. Nástup biomasy a plynu bude pokračovat. Zemní plyn je ze všech fosilních paliv nejméně dotčen důsledky připravovaného zpřísnění enviromentální legislativy, biomasa má výhody plynoucí z jejího postavení obnovitelného zdroje energie. Prostor tohoto příspěvku neumožňuje být soudcem v dlouhodobém sporu mezi zelenými aktivisty na jedné straně a konzervativními energetiky na straně druhé, o kolik miliónů tun se dá zvýšit využití biomasy v energetice. Je ale jasné, že řádově o milióny tun půjde. Neuplyne snad ani jeden měsíc, aby nebylo oznámeno buď již zprovoznění nebo investiční záměr na nový zdroj s palivovou základnou biomasa či bioplyn. Z těch velkých a již dokončených projektů stojí za zmínku konverze jednoho z fluidních bloků elektrárny Hodonín na spalování čisté biomasy. Zařízení disponuje elektrickým výkonem až 30 MW a denně si vyžádá 1200 tun biomasy. Plzeňská teplárenská od dubna testuje zatím největší nově postavený blok na biomasu o výkonu 11,5 MWe. Blok jí pomůže snížit závislost na nedostatkových dodávkách sokolovského uhlí. Nadlouho to největším projektem asi nezůstane, firma EKEZ z Hradce Králové připravuje zdroj na biomasu s výkonem 15 MWe, termín dokončení se předpokládá na konci roku 2012. Pouze tyto projekty představují kolem půl miliónů tun biomasy ročně a samozřejmě menší nároky na dodávky uhlí. Dalším velkým tepelným zdrojem spalujícím biomasu bude parní kotel K12 v MONDI Štětí o výkonu 140 t/hod (110 MWt). Projekt je ve fázi stavebního povolení. Představuje spotřebu dalších cca 400 000 tun biomasy za rok. V praxi sice převažují výtopny či kogenerační zdroje na biomasu s výkony v řádech stovek kw až jednotek MW, těchto menších projektů je ale mnohem více, takže v souhrnu se jedná rovněž o nezanedbatelné výkony. PLYNOVÉ ZDROJE A UHLÍ Nástup nových zdrojů na plyn je ještě výraznější. V individuálním vytápění je dominance plynu již dlouhodobým trendem. V případě kogeneračních jednotek malých a středních výkonů rovněž nejde o nic nového, jejich výstavba ale získává větší akceleraci. Mimo jiné i tím, že se k tomuto směru přihlásili další silní hráči, kteří disponují potřebnou finanční silou i technickým zázemím jako příklad lze uvést ČEZ. V tomto roce skupina ČEZ založila v Ostravě útvar Kogenerace, který se bude zabývat výstavbou a následným provozem kogeneračních jednotek na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, případně i chladu (trigenerace). Nový útvar, jako součást ČEZ, a. s. divize Výroba, přijal strategický cíl dosáhnout do roku 2020 v centrálně řízených kogeneračních jednotkách instalovaného výkonu až 200 MWe. Další silný hráč, skupina RWE, je již nyní provozovatelem 23 teplárenských plynových kogeneračních zdrojů včetně pěti trigeneračních jednotek a v expanzi bude pokračovat. Soupeření těchto dominantů na trhu s elektřinou a plynem se tedy přenese i do teplárenství ku prospěchu zákazníků. Zcela novým trendem (novým v ČR, v zahraničí je to již dávno běžné) je průnik plynu do velké elektroenergetiky. A to nejen do oblasti špičkových zdrojů pro podpůrné služby, jak to i v minulosti bylo obvyklé, ale i do pásem se slušným ročním využitím nad 4000 hod/rok. Tedy nejen plynové turbiny, ale kompletní paroplyny. Projekt ČEZ paroplynu 880 MWe v Počeradech již běží, příprava přinejmenším 3 dalších lokalit pro stejné či podobné výkony je v pokročilé fázi. Všechny rozpracované projekty asi nebudou dotaženy do realizace, aspoň v dohledné době ne, jeden až dva další projekty se ale pravděpodobně skutečně postaví. A jak je to s novými uhelnými projekty? Opusťme velkou elektroenergetiku, kde se i přes výstavbu nového nadkritického uhelného bloku 660 MW v Ledvicích bude celkový instalovaný výkon v uhlí stejně snižovat a soustřeďme pozornost na teplárenství, pro které je nedostatek uhlí největší hrozbou. V uplynulých letech jsme zaznamenali 15

E L E K T R O E N E R G E T I K A jediný, a zřejmě i pro dohlednou budoucnost poslední nový zdroj: v roce 2009 byl dokončen hnědouhelný fluidní kotel 80 t/hod v Teplárně Tábor. Tento projekt se ale nedostatku paliva (spotřeba cca 50 tis.tun ročně) nemusí obávat se SD má uzavřenou dlouhodobou smlouvu na dodávky uhlí až do roku 2044. Pokud se posuneme ještě k menším výkonům, tak tam je a bude úbytek celkového výkonu v uhlí nejmarkantnější a nejrychlejší. Uhelných kotelen do výkonu 5 MW, tzn. střední zdroje, je cca 900, v tepelném výkonu to je zhruba 860 MW, což představuje množství uhlí kolem 250 tis. tun ročně. Tato čísla ale jdou poměrně rychle dolů. Nová moderní náhrada za klasické roštové uhelné kotle není k dispozici, pokud nepočítáme několik malých firem, které dokáží tyto dožité kotle rekonstruovat, částečně ekologizovat a prodloužit tak jejich životnost zásadní řešení to ale není. V segmentu výkonů ve stovkách kw je situace o něco lepší, tam lze využít progresivní automatické kotle s otáčivým roštem typu Ekoefekt nebo Varimatik. NOVÁ LEGISLATIVA Hrozící nedostatek paliva není jediným faktorem, který nutí provozovatele uhelných zdrojů přemýšlet o přechodu na jiná paliva. Velmi podstatným impulsem jsou očekávané změny v ekologické legislativě. Nejznámějším a mediálně nejvděčnějším tématem jsou povolenky CO 2. Přechod na aukční systém s povolenkami CO 2 se pochopitelně nejvíce dotkne uhelné energetiky. Od roku 2013 se tato povinnost bude vztahovat na všechny energetické firmy s výjimkou vynucené výroby elektřiny účinnou kogenerací a s výjimkou malých zdrojů do 25 MWt a emisemi nižšími než 10 000 t CO 2 /rok. Dopady jsou zjevné: významný nárůst cen povolenek, odhadovaný od úrovně 20 EUR/t výše. Tuzemští provozovatelé díky specifické výjimce pro země s energetikou založenou na uhlí více než z 50 % a s HDP nižším než průměr EU budou mít úlevu z aukčního systému. Pro elektroenergetiku bude v roce 2013 alokace zdarma do výše 70 % emisí příslušného zdroje a bude postupně snižována na nulu v roce 2020. Pro výrobu tepla a průmysl bude alokace povolenek zdarma v roce 2013 do výše 80 % emisí příslušného zdroje a dále bude postupně snižována na 30 % v roce 2020. Zbytek nákup v aukci. Podmínkou pro přidělení povolenek zdarma budou v ČR odpovídající investice do ekologických technologií. Investice do energetiky budou ale nutné i z jiných důvodů. Hrozbou opět především pro uhelnou energetiku jsou nové přísnější emisní limity dle návrhu 2007/0286 směrnice EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) s předpokladem platnosti od roku 2016, viz tabulka 1. Prakticky ve všech případech to vyvolává nutnost instalace účinných denitrifikačních zařízení. Pro mnoho uhelných zdrojů to bude dále znamenat nutnost investice do nového odsíření. To vše nutí některé provozovatele k úvahám o případné změně palivové základny. V případě zemního plynu jsou totiž nároky vyplývající z nové legislativy podstatně nižší pokud jsou vůbec nějaké investice u stávajících zdrojů nutné, tak stačí výměna hořáků pro snížení emisí NO x. Výsledek všech výše uvedených tlaků nelze zatím přesně kvantifikovat, jedno je ale jisté čím více provozovatelů uhelných zdrojů se pro změnu palivové základny rozhodne, tím více paliva zbude pro ostatní. A CO CENY TEPLA? Ve sporu o limity se často argumentuje skokovým nárůstem cen tepla v případě vynuceného přechodu na zemní plyn. Padly různé odhady, od obecného dvojnásobného zdražení až po propočty s cenami nad 1000 Kč/GJ. Budou skutečně odběratelé platit tyto ceny? Samozřejmě nebudou. A pokud ano, tak jen velmi krátce, jen co se stihnou odpojit. Proč by to také dělali? Vždyť i v případě té nejdražší a univerzální alternativy, to je při přechodu na vytápění elektřinou (elektřina je všude), je pořád cena tepla vyjde levněji, zhruba mezi 700 800 Kč/GJ. A to včetně DPH a započítání pořizovacích nákladů, které jsou mimochodem právě u elektřiny nízké. Nemluvě o vytápění plynem, kde se bez problémů mohou dostat na úroveň pod 600 Kč/GJ. Ceny tepla v úrovních sahajících k 1000 Kč/GJ mohou vést jedině k rychlejšímu či pomalejšímu bankrotu dodavatele, viz Palivo ZP ukazatel letošní případ firmy Lenoxa, která si v Doksech účtovala 860 Kč/GJ. Toho by si teplárny měly být dobře vědomy: jak se jednou roztočí spirála odpojování, tak se obtížně zastavuje. První varovná znamení už mnozí dodavatelé dostali třeba odpojení bytového domu s 32 byty v Liberci, který přešel na elektřinu. A ať si tradiční dodavatel jakkoli argumentuje, že na tomto přechodu obyvatelé nemohou vydělat (po vystavení konečného účtu za fotovoltaiku si možná budou zoufat), stalo se a škoda je napáchána. S odpojováním a přechodem na zemní plyn má již svou negativní zkušenost podstatně více tradičních dodavatelů tepla. Prosté přenášení všech nákladů na zbylé odběratele má zkrátka i v případě dodávek tepla svůj tržní limit. U jiných energetických odvětví, která jsou vystavena podstatně vyšší konkurenci, jsou období prodeje s cenami pod plnými náklady běžnou praxí na to teplárny, spoléhající na lokální monopol, nejsou dosud zvyklé. Závěrem jeden konkrétní případ z praxe, který ukazuje, že zejména u malých uhelných zdrojů nemusí být přechod na moderní plynový zdroj žádnou tragédií. V současné době se zpracovává projekt na rekonstrukci uhelné kotelny v obci v bezprostřední blízkosti chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Stávající uhelná kotelna se čtyřmi roštovými teplovodními kotli o celkovém tepelném výkonu 12 MWt byla vybudována původně jako závodní tepelný zdroj pro místní průmyslový podnik a dodává po jejím uzavření v devadesátých letech tepelnou energii pro vytápění a přípravu teplé vody pouze do bytových jednotek, školy, budovy města a objektů terciární sféry. Odpojením průmyslového podniku se stal výkon tepelného zdroje zbytečně velkým emisní limit 50 100MW 100 300MW > 300MW 5 mg/m 3 TTO TZL 30 mg/m 3 25 mg/m 3 20 mg/m 3 Uhlí 30 mg/m 3 25 mg/m 3 20 mg/m 3 ZP 35 mg/m 3 TTO SO 2 350 mg/m 3 250 mg/m 3 200 mg/m 3 Uhlí 400 mg/m 3 250 mg/m 3 200 mg/m 3 ZP 100 mg/m 3 TTO NO x 450 mg/m 3 200 mg/m 3 150 mg/m 3 Uhlí 300* mg/m 3 200 mg/m 3 200 mg/m 3 * 450 mg/m 3 pro spalování práškového hnědého uhlí Tabulka č. 1: Nové emisní limity dle návrhu směrnice EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) s předpokladem platnosti od roku 2016 16

M A G A Z Í N Elektrárna v Hodoníně spaluje biomasu. a v současnosti dochází ke značným tepelným ztrátám. V posledních letech má provozovatel zdroje navíc značné problémy nejen se zajištěním dodávek uhlí, ale i s jeho kvalitou. Zhoršuje se dostupnost paliva s nízkým obsahem síry. Zdroj není vybaven zařízením pro snižování obsahu oxidů síry ve spalinách a nízkosirné uhlí je důležitým předpokladem pro plnění emisních limitů. Technologie spalování uhlí jako hlavního paliva je tedy s výhledem do budoucna problematická. Při potřebné velikosti zdroje je dodatečné snižování obsahu oxidů síry ve spalinách ekonomicky nevýhodné. V obci není rozveden zemní plyn a v případě rozpadu soustavy CZT hrozí reálný nárůst počtu lokálních zdrojů na tuhá paliva, což by se negativně projevilo na kvalitě ovzduší. Z výše uvedených důvodů se plánuje neekologický uhelný zdroj nahradit kogeneračním zdrojem na bázi spalování zemního plynu. Investice na vybudování nového zdroje představuje cca 26 mil. Kč. Součástí rekonstrukce bude i vybudování nové plynovodní přípojky s odhadovanými investičními náklady 11 mil. Kč. Současná cena tepelné energie na výstupu z uhelného zdroje je 303 Kč/GJ bez DPH. Nová cena tepelné energie na výstupu z plynového zdroje za předpokladu výše uvedených investic a prodeje vyrobené elektrické energie do sítě je kalkulována na 420 Kč/GJ bez DPH. Dojde tedy ke zvýšení, ale na přijatelnou úroveň, akceptovatelnou odběrateli. K JAKÝM ZÁVĚRŮM DOSPĚT? Prolomení územních limitů pro těžbu uhlí by bezesporu přispělo k vyšší nabídce pro odběratele, k lepší dostupnosti paliva a tím nepřímo i k nižším cenám. V případě lomu Bílina ostatně prolomení či přesněji korekce územních limitů by neměla být problémem, nenaráží to na žádnou nutnost vystěhování obyvatel ze stávajících sídel. Problémem je lom ČSA, kde i v případě vládního souhlasu by nastaly vleklé soudní spory nenamlouvejme si, že aktivisté na to nejsou dobře připraveni. A rovněž si nenamlouvejme, že uhlí vytěžené za limity, by se prodávalo za regulované správně rozumějme nižší než tržní ceny. Komu ano a komu ne? Na všechny se nedostane, ani na všechny teplárny ne Taková deformace trhu by snad byla ještě škodlivější, než kdyby uhlí zůstalo v zemi. Je tedy nutné se připravit na situaci postupně klesající nabídky hnědého energetického uhlí, včetně cenových důsledků. Producenti na limity pravděpodobně zareagují zvolněním těžby, z podnikatelského hlediska je přirozené si uhlí šetřit na období, kdy převis poptávky zvýší ceny. Velcí hráči v teplárenství jsou si toho vědomi a na novou situaci se připravují, bez ohledu zda lobbing za prolomení limitů bude či nebude úspěšný. Kdo spoléhá, že se to nějak vyřeší, ten skončí. Pro jeho odběratele tepla to bude sice nepříjemné, ale katastrofu to znamenat nebude. O AUTOROVI Ing. JIŘÍ GAVOR, CSc. je od roku 1992 zakládajícím partnerem ENA, konzultační firmy věnující se poradenství v energetice. Je specialistou na vývoj a relace cen, daní a konkurenceschopnosti veškerých druhů paliv a energie. Řada studií se týkala možností uplatnění pokročilých energetických technologie a energetických úspor včetně hodnocení jejich ekonomické efektivnosti. Řídí energetické audity velkých průmyslových podniků. Působí i jako expert při mezinárodních arbitrážích v oblasti plynárenství. Kontakt na autora: gavor@ena.cz 17

E L E K T R O E N E R G E T I K A ČEZ se vrací do Česka Největší, obdivovanou, ale i nenáviděnou energetickou skupinou v České republice je Skupina ČEZ. itulek článku je třeba chápat jako nadsázku, ovšem současné aktivity ČEZ skutečně směřují především do Česka a na český trh. Od řady zahraničních aktivit společnost ustupuje. V zahraničí chce hlavně konsolidovat a rozvíjet svůj současný majetek, který akvizicemi postupně získala od roku 2004 na energetických trzích střední a jihovýchodní Evropy. Podle nedávných zpráv ČEZ ukončil akvizice na rizikových trzích Ruska, Ukrajiny a některých oblastí Balkánu a svůj zájem dále zužuje. Neúčastní se již také projektů PAK v Polsku a STEAG v Německu. ZISK CHTĚJÍ UDRŽET Ekonomická krize se projevila i ve spotřebě elektřiny, v letošním roce se však blýská na lepší časy. V prvním pololetí se v ČR spotřebovalo 30,25 TWh elektřiny, což bylo o 4,4 % víc než ve stejném období loni. Největším výrobcem elektrické energie v ČR je společnost ČEZ, který tak mohl v prvním pololetí vyrobit meziročně o 3,8 % elektřiny víc. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily od ledna do června o jednu terawatthodinu (6,9 procenta) elektřiny více než ve stejném období loni. Výroba v uhelných elektrárnách ČEZ byla meziročně o 0,3 TWh nižší a dosáhla 18,1 TWh. Výroba z obnovitelných zdrojů meziročně vzrostla o 0,3 TWh (o 24 procenta), k čemuž přispěl zejména příznivý průtok na vodních elektrárnách. Těžba uhlí v Severočeských dolech se meziročně snížila o deset procent na 10,3 milionu tun. Čistý zisk společnosti ČEZ klesl v prvním pololetí meziročně o 18,5 procenta na 28,7 miliardy Kč, především kvůli poklesu cen prodané elektřiny. Tržby se zvýšily o 1,7 procenta na 98,7 miliardy Kč. Výhled finančních výsledků pro letošní rok však firma nezměnila, tj. čistý zisk ve výši 46,7 mld. Kč. Nakupujeme elektřinu v ročním až tříletém předstihu, takže se pokles v našich realizovaných cenách projevil méně a se zpožděním, řekl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Martin Roman. Skupina ČEZ investovala od začátku letošního roku 23 miliard korun. Investice ve výši 8,2 miliardy Kč směřovaly do obnovy zdrojů, výdaje do jaderné energetiky činily 2,5 miliardy Kč. V České republice se soustředí na projekty v rámci obnovy hnědouhelných elektráren, výstavbu paroplynové elektrárny Počerady, přípravu paroplynové elektrárny Mělník a akvizice v teplárenství (Teplárna Trmice, Pražská teplárenská). Nejdůležitější je však program rozšíření a dostavby jaderných elektráren, zejména pak dostavba dvou bloků v Temelíně. Na dodavatele těchto bloků bylo vypsáno výběrové řízení. PODNIKATELSKÁ KONCEPCE V České republice je Skupina ČEZ největším výrobcem elektřiny a tepla, na většině území provozovatelem distribuční soustavy a nejsilnějším subjektem na velkoobchodním i maloobchodním trhu s elektřinou. Většina výrobních kapacit je soustředěna v mateřské společnosti ČEZ, a. s. Strategickým záměrem společnosti ČEZ je stát se klíčovým hráčem středoevropského elektroenergetického trhu. K růstu hodnoty společnosti ČEZ významně přispívá i účast v projektech výstavby nových zdrojů. Nejdůležitější podnikatelskou činností Skupiny ČEZ je výroba, nákup, distribuce a prodej elektrické energie konečným zákazníkům všech velikostních skupin, nákup a obchod s plynem. Další součástí primární podnikatelské činnosti je poskytování podpůrných služeb provozovateli přenosové soustavy a zčásti i provozovatelům distribučních soustav. Nejvýznamnější sekundární podnikatelskou činností je dodávka tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla. Skupina chce dále rozvíjet a rozšiřovat své podnikatelské aktivity v teplárenství Skupina ČEZ podniká v těžbě s uhlím především pro vlastní potřebu s dodávkou volných kapacit na trh. ÚSPĚŠNÉ AKVIZICE V průběhu roku 2006 přibyly do Skupiny ČEZ nové dceřiné společnosti v Srbsku, Kosovu, Republice Srbské v Bosně a Hercegovině a na Ukrajině. Koncem roku 2007 Skupiny ČEZ a MOL vytvořily strategickou alianci zaměřenou na budování plynových elektráren v Maďarsku. Počátkem července 2008 uspěla společnost ČEZ v konsorciu s místním tureckým partnerem v aukci na distribuční společnost Sedas. V Turecku vznikla v listopadu 2008 nová společnost se sídlem v Istanbulu AK- CEZ ENERJI A.Ş., ve které ČEZ, a. s., vlastní 50% podíl. V srpnu 2008 ČEZ, a. s., koupil projekt výstavby dvou větrných farem v Rumunsku - Fantanele a Cogealac s celkovým instalovaným výkonem 600 MW. První etapa již skončila, další výstavba je dočasně pozastavena. V říjnu 2008 byla společnost ČEZ vyhlášena vítězem tendru na majoritní 76% podíl v jediné albánské distribuční společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes (OSSH sh.a.). INVESTIČNÍ PLÁNY V rámci projektů podporujících dlouhodobé bezpečné využití jaderných elektráren chce Skupina ČEZ vytvořit předpoklady pro Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Vodní, sluneční a větrné elektrárny 1 663 1 548 2 104 Spalování biomasy 249 327 327 Obnovitelné zdroje energie celkem 1 912 1 875 2 431 Spalování biomasy Skupinou ČEZ v ČR (tuny) 241 269 347 010 363 279 Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zařízeních Skupiny ČEZ v ČR (v GWh) 18

JAK VZNIKAL ČEZ Akciová společnost ČEZ byla založena v roce 1992 Fondem národního majetku ČR. Hlavním akcionářem je Česká republika, pro kterou vykonává správu jejího akciového podílu Ministerstvo fi nancí České republiky. V roce 2003 vznikla spojením ČEZ, a. s. s distribučními společnostmi (Severočeská energetika, Severomoravská energetika, Středočeská energetická, Východočeská energetika a Západočeská energetika) Skupina ČEZ, která patří do evropské desítky největších energetických koncernů a je nejsilnějším subjektem na českém trhu s elektřinou. V roce 2006 do ní byly začleněny SD, a.s. (Severočeské doly). V roce 2007 byl dokončen projekt integrace Skupiny ČEZ v ČR, zaveden jednotný systém řízení a začaly se maximálně využívat synergické efekty nového uspořádání. jejich provozování po dobu 50 a více let. Předala již na Ministerstvo životního prostředí dokumentaci vlivů záměru Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín na životní prostředí. Bude rovněž pokračovat v optimalizaci struktury výkonu elektráren. Hlavním cílem současného programu obnovy uhelných zdrojů Skupiny ČEZ jsou především důvody ekologicko-ekonomické, související se zvýšením účinnosti nejen kotle, ale především celého bloku, a tím zprostředkovaně s likvidací kysličníku uhličitého (CO 2 ). Navíc se už od roku 2010 musí počítat s postupným dožíváním odsířených uhelných elektráren, neboť jejich technologie má životnost okolo patnácti let a dlouhodobě nevyhoví požadavkům na životní prostředí a ekonomiku. Obnova zdrojů ČEZ je kombinací výměny zastaralé technologie za moderní (tzv. retrofit výměna zařízení od turbín až po kotlová tělesa), výstavby nových tepelných hnědouhelných elektráren a řízeného definitivního ukončení provozu některých technicky a morálně zastaralých bloků. V rámci Evropské unie jde o jedinečný projekt, kdy během relativně krátké doby dojde k úpravě a výměně technologií řady uhelných elektráren Skupiny ČEZ. Jeho uskutečnění představuje celkovou investici zhruba 100 miliard korun. Rozsah realizace celého programu je dán dostupnými zásobami hnědého uhlí. Při zásadní modernizaci a instalaci nových technologií lze počítat s dobou provozu elektrárny na dalších 25 let, při výstavbě nových moderních bloků s výhledem na dalších 40 až 50 let. Z důvodu nedostatku paliva v lokalitě nebo neefektivity udržování úrovně ekologických parametrů bude ukončen provoz 14 bloků. Kromě Elektrárny Tušimice I, odstavené již v roce 1998, hodlá ČEZ na přelomu let 2015 a 2016 zcela ukončit provoz Elektrárny Prunéřov I. Tato elektrárna by po roce 2015 bez zásadní rekonstrukce nevyhověla zpřísněným ekologickým parametrům podle nové legislativy. Navíc by pro ni na Dole Libouš, na potřebnou dobu provozu, nebyl dostatek uhlí. Dalším zařízením, které definitivně mezi léty 2015 a 2020 zastaví provoz (také především z důvodu nedostatku uhlí), je Elektrárna Mělník III. Podobný osud postihne i Elektrárnu Chvaletice, jejíž životnost je plánována jen do roku 2020. I při nejoptimističtější variantě dalšího vývoje ztratí pravděpodobně uhelné elektrárenství v závislosti na dostupnosti českého hnědého uhlí v období 2035-2050 postupně svůj dominantní význam. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve výrobních zařízeních Skupiny ČEZ se bude zvyšovat zejména spalováním biomasy spolu s uhlím, dále pak využitím vodní, větrné a sluneční energie. SMART GRIDS Jedním z důležitých rozvojových projektů ČEZ je nová technologie výstavby a konfigurace sítí nové generace, tzv. smart grids. Pilotní projekt se právě rozjíždí ve městě Vrchlabí. Skupina ČEZ plánuje doplnit dosavadní i budoucí nové velké zdroje energie menšími a středními, a do určité míry decentralizovat výrobu energie. To vše s podmínkou, že se zachová možnost přesouvat energii z míst výroby do míst spotřeby. Cílem ČEZ je získat navíc schopnost pokrýt v případě efektivní výroby elektřiny (například v menších kogeneračních zdrojích) nedaleké místo spotřeby. Pevná páteř energetiky tedy zůstane zachována, ale přibude nervová síť obousměrné komunikace se spotřebiteli, kteří se v některých případech mohou stát i výrobci energie. To je závažná systémová změna, neboť postupy a technologie, dosud vnímané jako spíše okrajové, nabudou na významu. Nepůjde o skokové změny, spíše o evoluční dlouhodobý program na příštích 20 let. (red) 19

E L E K T R O E N E R G E T I K A Nová čistá energia z Mochovcov Investícia skupiny Enel do dostavby Atómových elektrární Mochovce je najväčšia súkromná investícia v dejinách Slovenska. Ing. Jana Burdová, Slovenské elektrárne, a.s. redstavitelia slovenskej vlády už v minulosti potvrdili, že dostavba tretieho a štvrtého bloku je pre energetickú bezpečnosť krajiny kľúčová. Aktuálny vývoj na energetickom trhu, úspechy a plány Slovenských elektrární, a.s. nám v rozhovore priblížil generálny riaditeľ a predseda predstavenstva spoločnosti Paolo Ruzzini. Ekonomický vývoj posledných rokov je výzvou pre väčšinu top manažérov. Ako vnímate Vy osobne jeho vplyv na Vašu spoločnosť lídra trhu s elektrinou na Slovensku? Spoločnosti, ktoré podnikajú v energetike, musia mať dlhodobú víziu. Hospodárske cykly tu boli už aj v minulosti a osobne si myslím, že v budúcnosti ich budeme vídať častejšie. Na základe súčasného vývoja na trhu a cien by mnohí asi zastavili všetky svoje investície. My si myslíme, že z dlhodobého hľadiska budeme z dnešných investícií profitovať. Je potrebné tiež povedať, že investícia, akou je stavba atómovej elektrárne, môže trvať viac než jedno desaťročie (vrátanie povoľovacieho obdobia). Za posledných desať rokov sme zažili krízu z rokov 2008 a 2009, rovnako ako spľasknutie internetovej bubliny. Preto sa snažíme viesť spoločnosť podľa dlhodobej vízie a dokončiť všetky investície, ktoré sú v poradí, a to dokončenie 3. a 4. bloku elektrární v Mochovciach, rekonštrukcia v elektrárňach v Novákoch a vo Vojanoch ako aj investície do širokého spektra obnoviteľných zdrojov. Cítite vplyv na objem exportu elektriny zo Slovenska? Prirodzene, v dôsledku globálnej krízy sa spotreba elektriny v krajine i v celom regióne výrazne znížila. Zvlášť na Slovensku došlo v roku 2009 k 7,7procentnému poklesu v porovnaní s rokom 2008.Tento prepad spotreby zmiernil dopad vyradenia druhého bloku v elektrárňach v Jaslovských Bohuniciach na konci roku 2008, a tak napriek predpokladanému nedostatku zostala krajina v dokonalej rovnováhe. Kríza podmienila nižšie ceny elektriny aj v celej strednej a východnej Európe, ale minuloročné výsledky našej spoločnosti neboli negatívne ovplyvnené, keďže spoločnosť Slovenské elektrárne hedžovali riziko predaním celej výroby na rok vopred a pokračovali v optimalizácii a zefektívňovaní všetkých aktivít spoločnosti. V akej fáze sa nachádza dostavba tretieho a štvrtého bloku v Mochovciach? Plynule pokračujeme podľa plánu. Koncom apríla sme dostali súhlasné stanovisko Ministerstva životného prostredia SR o posúdení vplyvov prevádzky tretieho a štvrtého bloku jadrovej elektrárne v Mochovciach na životné prostredie (tzv. EIA). Napriek tomu, že mnohé významné svetové spoločnosti znížili objem svojich investícií, Slovenské elektrárne a Enel pokračujú podľa zverejneného harmonogramu. Snažíme sa naplniť víziu spoločnosti byť najbezpečnejším, najzodpovednejším, efektívnym a kompetentným výrobcom elektriny v strednej a východnej Európe. Dostavba a spustenie tretieho a štvrtého bloku do konca roka 2013 je našou prioritou. Dôkazom je skutočnosť, že sme investovali 2,7 miliardy eur, čo je desaťnásobok celkových zahraničných investícií na Slovensku za minulý rok. Na 82procentnom objemu uvedenej investície sú už uzatvorené zmluvy, pričom významný podiel z nich získali slovenské spoločnosti. Určite vás bude zaujímať, že podstatné percento predstavujú zmluvy s českými firmami. Tieto zmluvy sú Paulo Ruzzini, generálny riaditeľ a predseda predstavenstva Slovenských elektrární najmä o dodávke špecifických technológií v súvislosti s turbínami a reaktorom. Snažíme sa maximálne využívať miestnu pracovnú silu a byť prospešní regiónu. Aj preto je väčšina z 1800 pracovníkov, ktorí sú teraz na stavbe, práve z okolia. Počas najvyťaženejšieho obdobia ich počet narastie na približne 4000. Čo je v rámci tohto projektu podľa Vás kľúčové pre ľudí na Slovensku? Po dokončení tretieho a štvrtého bloku AE Mochovce, pokryje táto jediná elektráreň 45 percent domácej spotreby. Slovensko bude energeticky zabezpečené. Sme na správnej ceste. Je dobré pripomenúť aj pozitívny vplyv týchto elektrární na životné prostredie. Jeden blok v Mochovciach šetrí v porovnaní so spaľovaním uhlia 6 miliónov ton oxidu uhličitého ročne. Ja osobne považujem za prioritu aj kritérium bezpečnosti. Môžem povedať, že nami prevádzkované jadrové elektrárne na Slovensku spĺňajú prísne medzinárodné bezpečnostné štandardy a požiadavky. Vaše výsledky v prieskume akceptácie jadrovej energetiky ľuďmi v okolí elektrárne boli výborné... Úroveň akceptácie jadrovej energie v Európe je najvyššia v krajinách, v ktorých verejnosť dostáva presné a priame informácie a kde je vysoké všeobecné povedomie o tejto technológii. Vyplýva to aj zo štatistík zverejnených Európskou úniou. Čím bližšie idete k Mochovciam, tým vyššia je úroveň akceptácie miestnymi komunitami. V okolí jadrovej elektrárne podporuje dostavbu tretieho a štvrtého bloku 87 % obyvateľstva. Ideologické postoje proti jadru sú založené na iracionálnom strachu, nie na faktoch. Preto je dôležité byť otvorený, jasný a transparentný.