EVROPSKÁ INICIATIVA RŮSTU INVESTOVÁNÍ DO SÍTÍ A ZNALOSTÍ PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRO EVROPSKOU RADU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 21.11.2003 KOM(2003) 690 v konečném znění EVROPSKÁ INICIATIVA RŮSTU INVESTOVÁNÍ DO SÍTÍ A ZNALOSTÍ PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRO EVROPSKOU RADU 1

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRO EVROPSKOU RADU EVROPSKÁ INICIATIVA RŮSTU OBSAH 1. Úvod 3 2. Evropská iniciativa růstu 5 2.1. Působnost Iniciativy 5 2.2. Mobilizování investic a financí na podporu evropské iniciativy růstu 8 3. Urychlení činnosti Iniciativy 13 3.1. Program rychlého startu 13 3.2. Inovativní financování na podporu evropské iniciativy růstu 16 3.3. Statistické zpracování partnerství veřejného a soukromého sektoru a operace sekuritizace v ESA95 18 3.4. Monitorování pokroku a pravidelné podávání zpráv 20 4. Závěry 20 Příloha 1: Přehled projektů a financování 21 Příloha 2: Cestovní mapa pro znalosti a sítě 35 Příloha 3: Mapa dopravních projektů rychlého startu 37 2

1. ÚVOD Evropské hospodářství prošlo dvěma těžkými roky. V současné době se objevují známky toho, že to nejhorší máme za sebou. Obchod a důvěra spotřebitelů se začínají zlepšovat. Očekává se, že se ve druhé polovině r. 2003 hospodářský růst obnoví a v průběhu r. 2004 nabere rychlost. Podle našich posledních předpovědí bude v r. 2004 činit průměrný růst HDP v euro oblasti 1,8 % a v r. 2005 až 2,3 %. Nezbytnost naší ambiciózní Lisabonské agendy pro hospodářskou, sociální a ekologickou obnovu potvrzuje nedávná nevýrazná ekonomická výkonnost. Reformy musí být prováděny energicky, aby se jejich účinek projevil ve zvyšování růstového potenciálu v Evropě už nyní. Je nezbytná reforma na národní a evropské úrovni, sama o sobě však nestačí konsolidovat pokrok. Je nutno ji zároveň podpořit činností zaměřenou na oživení investování. Tato činnost by měla posílit schopnost růstu EU a přispět k jeho udržitelnému vývoji. Pokud proběhnou reformy tímto způsobem, výsledkem bude důvěra a angažovanost jako znamení efektivního hospodářského řízení. Jde o příležitost, která by neměla být promarněna, jako se to stalo v době hospodářského vzestupu v letech 1999 2000. Evropská rada proto v říjnu loňského roku 1 vyzvala členské státy k zachovávání makroekonomických postupů, urychlení strukturálních reforem a k podpoře investování do sítí a vědomostí. Zdůraznila význam urychlení zahájení budování evropských dopravních, energetických a elektronických komunikačních sítí a zvyšování investic do lidského kapitálu. Jde o rozhodující kroky k oživení růstu, lepší integraci rozšířené Evropy a ke zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti evropských podniků na globálních trzích. Evropská iniciativa pro růst na tuto výzvu reaguje. Tato iniciativa se snaží mobilizovat investování do oblastí, které budou posilovat probíhající strukturální reformy, stimulovat růst a vytvářet pracovní místa. Energetická a dopravní spojení jsou zapotřebí k tomu, aby provázaly rozšířený vnitřní trh a podporovaly větší geografickou a sociální soudržnost. Širokopásmové komunikace mohou poskytovat fyzickou páteř pro šíření ekonomických znalostí do všech částí Unie. Zvyšování naší schopnosti generovat a využívat poznatky ať už prostřednictvím vědy, dovedností nebo lidí je klíčem k zajištění toho, aby evropské podniky mohly dále inovovat a konkurovat a aby se naši občané mohli ve větší míře zapojovat do společnosti. Spojuje činnost, potřebnou k vytvoření správných regulačních, finančních a správních podmínek k oživení soukromých investic, a mobilizování financování Společenství, s výzvou členským státům, v souladu se směrnicemi široké hospodářské politiky z r. 2003 2, pokračovat v přesměrování veřejných výdajů do oblastí zvyšujících růst bez zvyšování veřejných rozpočtů. V tomto ohledu uznává, že pokračování makroekonomické stability a dodržování Paktu o stabilitě a růstu jsou základními předpoklady stálého růstu Unie. V navržených opatřeních se počítá s vlastní rozpočtovou disciplínou Unie, obsaženou v mezích stávajících stropů Finančního výhledu, a s pravděpodobným zaměřením na podporování růstu v příštích Finančních výhledech po r. 2006. 1 2 Závěry předsedů, Evropská rada, 16. 17. října 2003, SN 300/03 KOM(2003)170 v konečném znění/2 ze dne 24. 7. 2003 3

Celkem vzato navržená opatření mohou pomoci obnovit důvěru tím, že ve střednědobém výhledu budou nabízet růstový podíl na zisku formou úspor nákladů ve výrobě a přepravní době, zlepšením kvality, zrychlením tempa inovace, zejména díky podpoře klíčových technologií, zvýšenou konkurenceschopnosti a větším výběrem možností, pokud jde o investování a umisťování podniků. Měla by také pomoci posílit soudržnost, protože je modernizována infrastruktura a našim občanům jsou poskytovány nové možnosti výběru a nové příležitosti. Tato závěrečná zpráva, která čerpá z kontaktů s členskými státy a s Evropskou investiční bankou (EIB): - Určuje oblasti činnosti v rámci evropské iniciativy růstu a stanoví klíčová rozhodnutí potřebná od Rady a Evropského parlamentu, jakož i oblasti, kde Komise bude činnosti urychlovat. - Jako první stupeň této iniciativy prezentuje program rychlého startu, který se týká konkrétních projektů v rámci celkových priorit připravených k zahájení. Stanoví zahrnuté náklady a zdroje finanční podpory. - Určuje stávající a nové finanční nástroje na podporu evropské iniciativy růstu včetně těch, které mohou pomoci oživit soukromé investování. Zkoumá také, jak různé zdroje financování strukturální fondy, výdaje na výzkum, pomoc Evropské investiční banky mohou být lépe kombinovány a koordinovány. - Stanoví řadu (nefinančních) opatření potřebných k vytvoření správného regulačního a administrativního rámce na podporu soukromého investování do evropské iniciativy růstu a zejména do programu rychlého startu. V dopravě byly pro urychlení pokroku v oblasti přeshraničních spojů navrženy v posledních návrzích Komise týkajících se transevropských sítí (TEN) myšlenka koordinátora či koordinačního orgánu a princip Deklarace evropského zájmu. - Zkoumá statistické zásady v rámci Evropského systému účtů (ESA-95), na jehož základě by se k partnerství veřejného a soukromého sektoru mělo přistupovat v mezích státních rozpočtů v rámci jejich kompatibility s paktem stability a růstu. - Popisuje, jak bude hodnocen další vývoj iniciativy. 4

2. EVROPSKÁ INICIATIVA RŮSTU 2.1. Působnost iniciativy Evropská iniciativa růstu se zaměřuje na veřejné a soukromé investování do sítí a znalostí. Prozatímní zpráva Komise 3 před říjnovou Evropskou radou stanovila tři zásadní oblasti a konkrétní cestovní mapu pro politické kroky: - Urychlit prioritní projekty transevropské dopravy vyžadující investice ve výši 220 miliard do r. 2020. - Urychlit zavedení vysokorychlostní širokopásmové sdělovací techniky ve všech částech Unie a do r. 2005 dosáhnout cíle jejího širokého přístupu a využití. - Zvýšit schopnost Unie generovat a využívat znalostí v konkrétních činnostech na podporu investování do nejmodernějších technologií, využívajících vodík jako palivo pro kosmické technologie, a jejich použití. Říjnová Evropská rada tento přístup schválila a zdůraznila rovněž význam vzájemně propojených transevropských energetických sítí. Takové sítě posílí vnitřní trh s plynem a s elektřinou a pomohou předcházet rozsáhlým výpadkům, ke kterým nedávno došlo v některých členských státech. Evropská rada zdůraznila spojení mezi znalostmi a širokým kontextem investování do lidského kapitálu. Jako první kroky iniciativy a ve snaze ukázat svou důvěryhodnost vyzvala také Komisi a Evropskou investiční banku, aby připravily program rychlého startu zahrnující síťový a znalostní rozměr. Projekty programu rychlého startu jsou projekty přeshraniční s výrazným evropským rozměrem, které jsou podle hodnocení Komise vyzrálé, finančně a ekonomicky životaschopné, mohou usnadnit investování do dalších národních infrastruktur a iniciativ a představují významný dlouhodobý přínos pro růst, zaměstnanost a životní prostředí. Jde o projekty, na které před koncem r. 2006 mohou být poskytnuty finanční prostředky a práce na nich mohou začít. Překonání překážek, které brzdí investování Základním předpokladem přístupu je překonání celé řady překážek brzdících soukromé investice. Některé z nich jsou regulačního či správního charakteru, jiné odrážejí fakt, že finanční nástroje, dostupné prostřednictvím Společenství nebo státního financování či prostřednictvím EIB, musí dávat větší podněty pro další pokrok projektů. BOX 1: RŮZNÉ DŮVODY ODKLÁDÁNÍ INVESTIC V MINULOSTI V minulosti byly investice do projektů sítí a poznatků příliš často odkládány v důsledku kombinace finančních a nefinančních problémů, včetně: 3 Předběžná zpráva Evropské rady o evropské iniciativě růstu KOM(2003) 579 v konečném znění, 1. 10. 2003 5

Pokud jde o sítě, investice do rozsáhlých projektů přeshraniční dopravy byly soustavně odkládány následkem složitých administrativních procedur, nízkých priorit těchto projektů v členských státech, nejistot spojených s volbou tras a procesem plánování a v důsledku komplikovaného koordinování přeshraničních projektů. K tomu se přidružilo obtížné strukturování nadnárodních podniků, které měly takové operace provádět. Nemalou roli v rychlosti, kterou se projekty hýbaly kupředu, hrála absorpční kapacita správy v přistupujících zemích. Nakonec, i když byly finanční prostředky Společenství k dispozici, ne vždy byla dostačující úroveň podpory a politické angažovanosti, aby stimulovala veřejný a soukromý sektor v investování. V případě zahájení provozu širokopásmových komunikačních sítí, kde hlavní břemeno financování investic leží na soukromých investorech, brzdilo investování několik faktorů. Co se týče rychlého přístupu na internet, investování bylo zpomaleno tvrdým dopadem ekonomických podmínek na sektor, omezenou konkurencí v mnoha členských státech, slabými vyhlídkami rentability poskytování služeb do vzdálených a zemědělských oblastí. Nemalý vliv měl také fakt, že státní orgány měly vykonat mnohem více pro poskytování každodenních služeb on-line, aby se informační společnost stala skutečností a vytvořila se poptávka ze strany veřejnosti. Pokud jde o znalosti, hlavní břemeno financování investic do výzkumu, vývoje a inovace leží na soukromém sektoru. Investice brzdí řada faktorů, včetně obtíží inovativních společností, zejména malých a středních podniků, získat nezbytný přístup ke kapitálu potřebnému pro lépe kvalifikované pracovní síly, stále chybějící dohoda o patentech Společenství a fiskální nakládání s investicemi do výzkumu a inovace. I když bylo v některých z těchto oblastí dosaženo pokroku, veřejné investování do výzkumu se alespoň stabilizovalo, v některých případech však kleslo a soukromé výdaje na výzkum ještě zdaleka nedosahují cíle stanoveného Evropskou radou v březnu r. 2002. Jsou zapotřebí rozhodnutí od Rady a Evropského parlamentu k urychlení prací na sítích a znalostech Prozatímní zpráva Komise určila úkoly uvedené výše. Stanovila cestovní mapu rozhodnutí, přezkoumala možné zdroje financování pro Evropskou iniciativu růstu a zaměřila se přitom zejména na to, jak by se veřejné výdaje mohly stát katalyzátorem pro soukromé investování. Zdůraznila dosud projednávaná opatření, kde Rada a Evropský parlament musí pokročit, jakož i oblasti, kde Komise brzy učiní návrhy ke zlepšení administrativních, regulačních a finančních podmínek pro složité projekty přeshraničního investování. Kladla rovněž důraz na význam efektivního uplatňování stávajících pravidel jako například nového právního rámce pro elektronické komunikace, který vstoupil v platnost v červenci loňského roku. Tato činnost je důležitá pro poskytování předvídatelného rámce podnikům a vládě, ve kterém mohou plánovat investice. Škála, zaměření a rozsah činností potřebných na úrovni Unie se liší od oblasti k oblasti. Zatímco veřejné financování na úrovni EU hraje významnou roli pro přeshraniční úseky dopravních spojení transevropské sítě, plošné zavedení širokopásmových komunikací či rozvoj přeshraničních energetických spojení má tendenci být prosazováno spíše soukromými investory. Stejně tak v urychlování dosahování cílů výzkumu spočívá hlavní odpovědnost na samotné komunitě výzkumu a inovace. Financování výzkumu EU hraje klíčovou 6

katalytickou roli, představuje však malou část národních rozpočtů pro výzkum, které jsou samy o sobě menší než rozpočty průmyslu a obchodu. V tomto ohledu je iniciativa růstu Komise plně v souladu s principem subsidiarity jak vertikálně (příslušná úroveň činnosti mezi Unií, členskými státy a orgány místní správy), tak horizontálně (státní orgány zasahují tam, kde tržní síly jsou nedostačující, neefektivní nebo rozptýlené). BOX 2: ČINNOST POŽADOVANÁ NA EVROPSKÉ ÚROVNI KE ZLEPŠENÍ REGULAČNÍHO, SPRÁVNÍHO A FINANČNÍHO PROSTŘEDÍ PRO INVESTOVÁNÍ Správné regulační, správní a finanční prostředí musí podporovat Iniciativu. Znamená to, že Rada a Evropský parlament se musí rychle dohodnout na pěti souborech opatření: - Přijetí priorit pro transevropské dopravní sítě a aktualizovaných pravidel financování pro dopravní a energetické sítě a pro program transevropských elektronických sítí. - Nová pravidla týkající se zpoplatnění a financování dopravní infrastruktury ("návrh Eurovignette"). - Konečné přijetí Dohody o patentech Společenství. - Legislativní balíček modernizující pravidla Společenství pro zadávání veřejných zakázek. - Obchodní právo a změny ve zdanění usnadní přeshraniční fúze stejně jako chod mateřských a dceřiných společností v Unii. Současně musí členské státy učinit více v provádění stávající legislativy, například vytvořit nová pravidla elektronických komunikací a podpořit investování přeorientováním výdajů na investice do zvyšování růstu v souladu se směrnicemi široké hospodářské politiky Unie na r. 2003. Kromě toho Komise urychlí během dalších několika měsíců práce v pěti oblastech: - Zjednodušit procedury, vztahující se na státní pomoc poskytovanou malým a středním podnikům, včetně pravidel pro pomoc výzkumu a vývoji, a prozkoumat potřeby malých společností zabývajících se intenzívně výzkumem, pokud jde o státní pomoc a pravidla hospodářské soutěže. - Prozkoumat fungování partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) podle pravidel Společenství pro zadávání veřejných zakázek a poskytovat včas poučení, jak by partnerství veřejného a soukromého sektoru mělo být vyúčtováno v národních rozpočtech. 7

- Vytvoření harmonizované právní struktury Evropského fondu pro rizikový kapitál, který by byl schopen zajišťovat transparentnost z fiskálního hlediska v celé Evropě. - Vytvořit řadu platforem evropských technologií plánovaných pro rozvoj a provádění agendy strategického výzkumu a inovace v řadě sektorů klíčových technologií s cílem lépe mobilizovat zdroje na evropské úrovni na základě koordinace a integrace úsilí. - Vypracovat návrh na vytvoření evropského garančního nástroje za účelem poskytování pomoci pro postavební rizika spojená s projekty transevropských dopravních sítí (viz Box 6 níže v textu). 2.2. Mobilizování investic a financí na podporu evropské iniciativy růstu Role financování na úrovni EU Říjnová Evropská rada vyzvala Komisi a Evropskou investiční banku, aby prozkoumaly, jak nejlépe mobilizovat soukromé financování na podporu evropské iniciativy růstu. Ta nicméně uznala důležitou roli financování Společenství na podporu některých cílů iniciativy, v neposlední řadě jako hybnou páku pro přilákání soukromých investic. Pomoc na úrovni Společenství zahrnuje mimo jiné rozpočet pro výzkum v Unii, strukturální fondy a Fond soudržnosti a financování vyhrazené pro transevropské sítě v oblasti dopravy, energetiky a elektronických komunikací. Kromě toho bylo předloženo několik návrhů, včetně nových finančních služeb EIB, nového garančního nástroje a zvýšení schopnosti EIB pokrývat rizika bez zpochybnění její úvěruschopnosti, a využívání její služby strukturovaných financí a dalších inovativních nástrojů jako například sekuritizace. Tyto myšlenky jsou dále uvedeny v následující kapitole. EIB a Komise také zamýšlejí dále zkoumat možnosti spolupráce a spolufinancování mezi EIB a Evropským sociálním fondem na podporu učebních programů dovedností v oblasti elektroniky. Dále ještě Evropská iniciativa růstu předpokládá přezkoumání stávajících rozpočtových a finančních nástrojů na úrovni Společenství za účelem využití jejich plného potenciálu na podporu evropské iniciativy růstu v rámci limitů stanovených stávajícími Finančními výhledy a přezkoumání, jak může být tento impuls k růstu zachován i v dalších Finančních výhledech. BOX 3: PŘEHLED POMOCI SPOLEČENSTVÍ A EIB EVROPSKÉ INICIATIVĚ RŮSTU Rozpočet Společenství může hrát klíčovou roli při podporování Iniciativy růstu. - Plán rozpočtu transevropských dopravních sítí přispívá ročně 700 miliony na financování až 10 % celkových projektových nákladů. Návrh Komise, pozměňující finanční nařízení pro transevropské sítě pro dopravu a energetiku, otevírá možnost financovat až 30 % nákladů na přeshraniční úseky prioritních projektů. Podobný návrh na hranici 30 % financování projektů rozmístění podle programu transevropských telekomunikačních sítí (etens) se právě projednává. 8

- Podle předpovědí podpoří strukturální fondy v období let 2000 2006 investování do infrastruktury (energetika, doprava a elektronické komunikace), výzkumu, technologického rozvoje a inovace ve výši přibližně 60 miliard, a to zejména do těchto oblastí: 29,2 miliard pro dopravní infrastruktury, 9,2 miliard pro výzkum, technologický rozvoj a inovaci, 6,1 miliard pro elektronické komunikace a informační společnost, 1,8 miliard pro energetiku. Evropský sociální fond (ESF) poskytne 20 miliard pro dovednosti v oblasti informační a komunikační technologie (ICT) a 7 miliard pro dovednosti v oblasti podnikání. Kromě toho zdroje Fondu soudržnosti mohou mobilizovat až 1,5 miliard ročně pro investování do čtyř kohezních zemí. - Šestý rámcový program podpoří během čtyř let 17,5 miliardy investování do výzkumu a rozvoje v Evropě. Podporuje již klíčové oblasti stanovené v této Zprávě. Rámcový program plánuje podporu pro mnoho oblastí, ve kterých byly identifikovány specifické projekty rychlého startu. - Kromě toho vyhrazený rozpočet ve výši téměř 300 milionů podpořil vybudování vysokorychlostní komunikační páteřní sítě (GEANT) spojující 3000 univerzit a výzkumných center, více než 18000 míst vyššího vzdělání a více než 3000 nemocnic, knihoven a dalších institucí ve všech stávajících a budoucích členských státech. - Komise zvažuje zřízení inovačního Garančního nástroje pro usnadnění financování projektů transevropských dopravních sítí soukromým sektorem v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Garanční nástroj bude zajišťovat časově limitované krytí specifických rizik v nejbližší etapě po výstavbě, která jsou na finančních trzích v současné době nedostatečně kryta. (Podrobněji uvedeno v boxu 6 níže v textu.) Evropská investiční banka se také plně angažuje jak v podporování Lisabonských reforem, tak ve věci Iniciativy růstu. - EIB je připravena poskytnout 50 miliard podle dokumentu Investiční prostředky pro transevropské sítě (TIF) na podporu prioritních projektů transevropských sítí. - Investice EIB do výzkumu, rozvoje a inovace činily 15,3 miliard, jelikož její i2i iniciativa (Innovation 2000 initiative pozn. red.) byla zahájena v r. 2000. Plánuje v těchto činnostech pokračovat a dále je rozvíjet na podporu výzkumu, rozvoje a inovace podle své inciativy pro inovaci 2010, která také zahrnuje aplikace vztahující se k širokopásmovým a elektronickým transevropským sítím jakož i ke vzdělávání. Do konce r. 2010 poskytne až 50 miliard a nabídne širší řadu nástrojů lépe přizpůsobených potřebám. - EIB je připravena posílit svou schopnost financování podle Rámce strukturovaných finančních prostředků (SFF), což je velmi důležité pro její podporu jak transevropským sítím, tak výzkumu, rozvoji a inovaci. Rámec strukturovaných finančních prostředků byl zřízen Radou guvernérů EIB v r. 2001 a rozšířil možnosti financování bankou prostřednictvím poskytování prioritních úvěrů nebo záruk (zahrnující rizika etapy před ukončením a zahájením provozu), podřízených úvěrů a záruk, rizikového, ale výnosného financování nákupu firmy (tzv. mezzanine finance). Na základě prvního přidělení prostředků do specifického rezervního fondu SFF ve 9

výši 250 milionů v r. 2001 EIB nyní navrhuje další přidělení 250 milionů, které by umožnilo další financování v objemu až 2,5 miliard. - Podporování inovace pomocí rizikového kapitálu. Podpora Evropského investičního fondu (EIF) fondům rizikového kapitálu včetně projektu Společenství, který se týká poskytování prostředků z fondů ETF tzv. ETF start-up facility představuje 2,5 miliard rozložených ve 185 fondech rizikového kapitálu a podporuje 1500 firem s vysokou úrovní technologií až do 10 miliard. EIB se zavázala vyčlenit pro příslušnou rezervu dalších 500 milionů, které umožní EIF zvýšit úroveň investic o další 1 miliardu podle mandátu rizikového kapitálu. Aby Evropská iniciativa růstu měla vliv na současné a budoucí priority pro veřejné investice na úrovni Společenství a národní úrovni, je nutno plně využívat koordinaci mezi různými zdroji financování. BOX 4: ZLEPŠENÁ KOORDINACE ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ NA ÚROVNI EU Komise a skupina EIB vytvořily praktické způsoby koordinování a zvyšování využívání svých finančních nástrojů: - Mezi operacemi EIB a strukturálními fondy - zaměřují se na možnost společného programování intervencí (globální závazky EIB v rámci Podpůrného rámce Společenství; přiměřená modulace míry intervence; poradní role EIF ve vyvíjení finančních mechanismů pro malé a střední podniky na regionální úrovni); - Mezi skupinou EIB a výzkumným programem Komise - podepsána dohoda o meziinstitucionální spolupráci, která vytváří rámec pro společnou práci. S podobnými dohodami se počítá pro další oblasti hlavní politiky. - Obě instituce dále zkoumají, jak tuto spolupráci rozšířit na další oblasti, kde intervence EIB může významně doplňovat intervence rozpočtu Společenství. Mobilizování soukromých investic ve prospěch růstu Mobilizování soukromých investic do infrastruktury a výzkumu a inovace budou ústředním faktorem v posilování růstového potenciálu v příštích letech. Vytvoření plně integrovaného finančního trhu do r. 2005 je v tomto ohledu rozhodující. Může sloužit jako pomocný nástroj ke zpřístupnění obrovského fondu evropských úspor pro projekty zaměřené na růst po celé Unii. To představuje 10 trilionů soukromých úspor v r. 2003 investovaných do penzijních fondů, systémů životního pojištění a fondů UCIT (organizace pro společné investice do převoditelných cenných papírů pozn. red.). Kombinace nadbytku úspor na finančních trzích, historicky nízká dlouhodobá úroková míra a pákové efekty hodnocení pohotových úvěrů EIB nabízejí jedinečnou příležitost přilákat soukromé investice. Tato příležitost je také výsledkem pokroku dosaženého v konsolidování veřejných rozpočtů v rámci Paktu stability a růstu, který uvolňuje soukromé zdroje, jež jsou nyní dostupné a které nyní mohou být převáděny na podporu evropské iniciativy růstu. To by mělo zvýšit možnosti růstu Evropy za pomoci efektivních investic do vybraných projektů s delším časovým výhledem, které jsou velmi důležité pro konkurenceschopnost Evropy a její soudržnost. 10

Proto cílem mnoha činností uvedených výše je vytvořit vhodné pobídky pro soukromé investory: Evropská rada vloni v říjnu zdůraznila význam evropské iniciativy růstu a její činnosti v oblasti řešení chybějících spojení v klíčových síťových a znalostních infrastrukturách pro dosažení efektivní integrace rozšířené Evropy. Zvyšováním úrovně dostupných podpor Společenství a zaměřením se na seznam projektů připravených k zahájení zajistí Evropská iniciativa růstu efektivnost intervence Společenství a podpoří přeshraniční investiční projekty pro dokončení a propojení národních sítí infrastruktur. Větší integrace sítí infrastruktur pomůže zajistit vyšší objem přepravy a efektivnější využívání dopravních infrastruktur a snížení nákladů na kongesce. Zvýší se očekávaná návratnost investic pro soukromé investory a zároveň také výrazně vzroste hospodářská efektivita, časové úspory v přepravě a udržitelnost životního prostředí. Kromě toho projednávaný návrh Eurovignette poskytuje větší prostor pro křížové financování různých druhů dopravy. Poskytuje tolik potřebné stejné soutěžní podmínky na úrovni Unie a umožní návratnost interních a externích nákladů na používání transevropské silniční sítě. Umožní po schválení ukládat členským státům zvláštní poplatky v některých citlivých dopravně přetížených místech, které by financovaly alternativní udržitelné infrastruktury (podle odhadů by například 30 až 40 % nákladů spojených s navrženým Brennerským tunelem mohlo být pokryto využitím příjmů z přirážky povolené podle navržených pravidel Eurovignette). Nakonec poskytnutí jasné a koordinované strategické vize těchto projektů infrastruktury pomůže potenciálním investorům stanovit očekávanou návratnost jejich investic, ať už v samotném přeshraničním segmentu, v národních segmentech prioritního koridoru transevropské sítě nebo v jiných propojených infrastrukturách. Kromě toho zvolená podpora Společenství poskytne větší pobídky veřejným a soukromým investorům k urychlení prací na všech prioritních projektech definovaných ve směrnicích transevropských dopravních sítí až ke stupni připravenosti a zralosti, což je učiní též způsobilými podle seznamu projektů rychlého startu. Koordinování a kombinování lepších finančních nástrojů Společenství, jako je například výzkumný rámcový program, programy transevropských sítí, strukturální fondy a podpora EIB rovněž zlepší jejich pákový efekt v oblasti soukromých investic. Zkušenosti z essenských projektů infrastruktury vybraných v r. 1994 a z probíhajících projektů financovaných EIB a ze strukturálních fondů ukazují, že nefinanční faktory mohou být často mocnějšími překážkami životaschopnosti a přitažlivosti specifických projektů než skutečný nedostatek finančních prostředků. Dále ještě nejisté vyhlídky vysoké návratnosti výdajů na výzkum a vývoj mohou odrazovat soukromé investory od výdajů do znalostí, vědomostí a inovace v důsledku nákladné přeshraniční ochrany práv k duševnímu vlastnictví, právních a finančních překážek zesíťování přeshraničního výzkumu a špatné koordinace se základním výzkumem nebo špatného přístupu k základnímu výzkumu financovanému prostřednictvím veřejných výdajů. Z toho důvodu je důležitá koordinace a zajištění, aby zadávání veřejných zakázek a pravidla koncesí fungovaly ve prospěch rozsáhlých projektů a podporovaly partnerství veřejného a soukromého sektoru. Důležité je rovněž získání 11

správné daňové a regulační úpravy přeshraničních operací a operací rizikového kapitálu, které mohou tyto projekty podpořit. Nemalý význam má zajištění stejných soutěžních podmínek na základě zjednodušených pravidel o státních subvencích pro malé a střední podniky investující do výzkumu a rozvoje. Kromě toho je nezbytné usilovat o integraci a odstranění překážek na vnitřním trhu v klíčových sektorech sítě od železnic a přístavních služeb až po elektronické komunikace a finanční trhy. Pro finanční trhy by přijetí zbývajících opatření zahrnutých do akčního plánu finančních služeb a jejich plné a správné prosazení mělo přispět k mobilizování soukromého financování. Pro železniční sektor to vzhledem k převaze železniční dopravy v projektech rychlého startu znamená rychlý pokrok v interoperabilitě, otevírání trhů a v modernizaci řídících struktur v železničních společnostech. Potenciálním investorům toto úsilí poskytne nezbytnou schopnost předvídat a stejné soutěžní podmínky při plánování investic. Hlavní důraz kladou návrhy financování transevropských dopravních a energetických sítí na soustředění dostupných zdrojů a politické vůle na vybraný počet prioritních projektů a zvyšování podpory z rozpočtu Společenství z 10 % na 20 % a dokonce až na 30 % pro přeshraniční úseky spojů transevropských dopravních sítí a některé projekty transevropských elektronických sítí. 4 Dalším velmi důležitým faktorem, který v minulosti vedl ke zpožděním, je obtížný proces postupu s přeshraničními projekty či přeshraniční spoluprací kupředu, ať už je to v oblasti dopravy nebo výzkumu. V oblasti dopravy je reálná potřeba efektivního koordinátora či koordinačního orgánu, jak to nedávno navrhla Komise, pro specifické projekty, které mohou celkový projekt urychlit. Takový koordinátor by mohl pomoci řídit hodnocení projektů, synchronizovat administrativní procedury a monitorovat práce na obou stranách hranic, pomáhat vyřizovat nezbytné financování a fungovat jako styčný bod pro soukromé investory. Avšak aby bylo dosaženo pokroku, dočasná řešení problémů koordinace nemohou čekat, až si legislativa prorazí cestu Radou a Evropským parlamentem. Komise může poskytnout prostředky členským státům, které chtějí organizovat své koordinované úsilí s ohledem na specifické přeshraniční úseky transevropských sítí. Koordinace plánování, posouzení vlivů činnosti na životní prostředí, složité finanční operace jsou nejpravděpodobnější, třebaže ne výlučné, oblasti intervence. V oblasti výzkumu mohou hrát podobnou roli hnací síly platformy evropských technologií. Budou pomáhat podporovat přechodná partnerství sdružováním veřejných a soukromých akcionářů s cílem definovat společné strategické vize a cestovní mapy pro rozvoj a rozmístění technologií a řešit netechnické překážky a otázky přijetí ze strany veřejnosti. Nakonec musí být posílena administrativní kapacita zemí zvládnout a urychlit tyto projekty nezávisle na koordinátorovi. 4 Při revizi směrnic transevropských elektronických sítí v r. 2002 Komise zařadila transevropské elektronické sítě mezi cíle iniciativy elektronické Evropy, která zahrnuje širokou dostupnost a využití širokého pásma. Cílem transevropských elektronických sítí je urychlit plošné zavedení aplikací ICT do služeb obecného zájmu v oblastech, jako je například e-government, zdravotnictví a vzdělání. 12

3. URYCHLENÍ ČINNOSTI INICIATIVY Tato zpráva o evropské iniciativě růstu svým obsahem přesahuje říjnovou prozatímní zprávu a národní iniciativy a stanoví na základě objektivních a jasných kritérií program rychlého startu požadovaný Evropskou radou. Podrobněji identifikuje finanční nástroje na úrovni Společenství, které budou podporovat tento program i celou iniciativu. Nakonec se zaměřuje na další otázky vznesené Radou: Jak lze vytvořit efektivnější rozhraní mezi různými typy a úrovněmi financování? Jak by mělo být partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) promítnuto do rozpočtů členských států v kontextu s makroekonomickým rozpočtovým dozorem? Jak bude pokrok monitorován v nadcházejících letech? 3.1. Program rychlého startu Program rychlého startu je hlavním programem evropské iniciativy růstu. Usiluje zařadit politické závazky a zdroje hned za klíčové prioritní investiční projekty evropského zájmu. Vychází z důkladného posouzení priorit a potřeb na základě objektivních a jasných kritérií a zahrnuje potencionální zdroje financí ve Společenství a na národní úrovni. Program rychlého startu je dynamickým a otevřeným procesem. Poskytuje účinnou a selektivní národní podporu a podporu ze strany Společenství projektům, které jsou připraveny ke startu, a současně dává silné pobídky veřejným a soukromým investorům, aby pokročili k dalším prioritním projektům evropského zájmu. Jakmile tyto projekty splní tato kritéria a dosáhnou nezbytné úrovně v plnění závazků, ve zralosti a připravenosti, mohou být do tohoto programu zařazeny. Takové posouzení a případná aktualizace programu rychlého startu budou prováděny v rámci cyklu ročního podávání zpráv spojeného s jarní Evropskou radou od r. 2005. Tento program rychlého startu projektů Komise stanovila ve spolupráci s Evropskou investiční bankou. Projekty obsahují řadu rozhodnutí a neodkladných akcí pro rozvoj sítě a vědomostí evropské iniciativy růstu. Pokud jde o dopravní projekty, ty jsou součástí priorit pro transevropské dopravní sítě a aktualizovaná finanční pravidla pro dopravní a energetické sítě, které Komise navrhla dne 1. října 2003, zatímco projekty týkající se vědomostí zahrnují výzkum, inovaci a priority elektronické Evropy v rámci lisabonské strategie. Tyto projekty byly identifikovány po stanovení těchto čtyř kritérií. 1. Zralost projektu. Projekty rychlého startu jsou projekty, které jsou buď připraveny k zahájení, nebo již brzy budou, a to pokud jde o plánování projektu i o jeho financování. Cílem je zajistit, aby podstatné investice byly uskutečněny před koncem r. 2006. V některých případech může podpora prostřednictvím evropské iniciativy růstu pomoci projekt zahájit či urychlit jeho pokrok. Například požadavku na rychlý start prací lze vyhovět zvyšováním návratnosti soukromého kapitálu, snižováním potřeby národního veřejného financování nebo zajištěním zahájení velmi nákladných přípravných prací, jako jsou například hloubkové technické studie. 13

2. Přeshraniční rozměr projektu se zvláštním zaměřením na dopravní spojení v přeshraničních segmentech, jež mají v transevropských sítích prioritu 5. Tento rozměr je důležitý jak politicky, tak ekonomicky. Přeshraniční segmenty představují v budování plně integrovaného vnitřního trhu v rozšířené Unii křehká spojení a často u nich dochází k dlouhým zpožděním, jelikož mají nižší návratnost investic a jsou neodmyslitelně komplikovanější, pokud jde o koordinaci. Kromě toho jsou to právě tato spojení, která mohou mít často významný efekt zmnohonásobení, mohou zlepšovat finanční životaschopnost ostatních vnitrostátních částí koridorů transevropských sítí nebo přidávat hodnotu dalším investicím do infrastruktury, financovaných například strukturálními fondy. 3. Vliv na růst a inovaci v rozšířené Evropské unii. I když může být někdy obtížné kvantifikovat přímý a nepřímý vliv těchto projektů, byly identifikovány projekty, které pravděpodobně podporují růst a zaměstnanost díky lepší integraci a mobilizaci zdrojů. Podporují také inovativní schopnosti Unie, kterou udržují na nejvyšší úrovni technologického rozvoje od vodíku k nanoelektronice a kosmu. 4. Přínos pro životní prostředí. Měly by být preferovány projekty nabízející výrazný přínos pro životní prostředí. Například projekty spojené s podporováním vodíkového hospodářství nebo s přesunem dopravy ze silnic na koleje či ze silnic na moře. V evropské dopravní síti jsou navíc problémy znečištění a kongescí často akutnější na dopravně přetížených místech v horských oblastech, které tvoří přirozené překážky, jako například Alpy a Pyreneje. Tyto projekty, identifikované na základě výše uvedených kritérií, mají jak politický význam, tak také silné odůvodnění ekonomické a finanční. BOX 5: EVROPSKÁ INICIATIVA RŮSTU PROGRAM RYCHLÉHO STARTU PŘEHLED Program rychlého startu identifikuje klíčové oblasti pro investování do sítí a znalostí. Tyto projekty, kde práce a investice mohou probíhat v průběhu tří let, urychlují dosažení stávajících cílů EU. Celkový objem investic, které tato iniciativa mobilizuje, bude od činit okolo 60 miliard letošního roku do r. 2010 a v některých případech i v dalších letech. Podíl veřejných a soukromých investic se bude lišit v závislosti na typu podporovaných projektů. Předpokládané specifické projekty zahrnují: a) Investování do sítí Začátkem října Komise stanovila 29 pan-evropských koridorů jako prioritní spojení transevropské dopravní sítě, které vyžaduje investici 220 miliard až do r. 2010. Tyto koridory se skládají z velkého počtu segmentů. V rámci těchto segmentů lze spolupracovat s EIB a členskými státy za účelem stanovení počtu dopravních projektů rychlého startu, které od letošního roku do r. 2010 zahrnují investice ve výši 38 miliard. Podle kritérií rychlého startu jsou vybraná spojení převážně dozrálá přeshraniční železniční spojení, námořní a vnitrozemské vodní cesty nebo silniční spojení propojená s dalšími sítěmi, jako jsou například mořské dálnice. Rovněž je podporován satelitní navigační systém Galileo. 5 Pokud jde o transevropské sítě v oblasti dopravy, návrh Komise umožňuje, aby přeshraniční segmenty využívaly financování transevropských sítí až do výše 30 % a aby se financování ze strany Společenství zaměřilo na oblasti, kde může mít největší význam. 14

Mnoho z těchto projektů bude spolufinancováno na základě kombinování naplánované podpory transevropských sítí a strukturálních fondů na úrovni Unie. Mohou také využívat půjček ve výši přibližně 12 13 miliard dostupných z Evropské investiční banky v průběhu dalších tří let mimo dalších podpor, které může banka nabízet (například záruky nebo její nový nástroj sekuritizace). Rovněž bylo stanoveno sedmnáct potenciálních energetických spojení v rámci rychlého startu podle návrhů transevropských energetických sítí, které počítají s investicemi, hlavně ze soukromého sektoru, ve výši 10,1 miliard až do r. 2010. Cílem tří projektů rychlého startu širokých pásem je urychlit dodávání a využívání vysokokapacitních komunikačních sítí jako součásti našeho přechodu k znalostní společnosti. Projekt digitálního dělení se během příštích dvou let zaměří na dodávání širokopásmových spojení do vzdálených a zemědělských oblastí za použití řady technologií. Celková požadovaná investice bude stanovena na základě národních širokopásmových strategií členských států, které mají být zveřejněny před koncem roku. Mohou také čerpat významnou podporu z Evropské investiční banky, která v příštích třech letech půjčí na informační a komunikační technologie 7 miliard. Projekt mobilní komunikace a technologie se zaměří na podporování výzkumu, zaměřeného na zavedení 3G mobilních komunikačních systémů, a výzkumu budoucích technologií (podpora na úrovni EU prostřednictvím výzkumu Společenství nebo strukturálního financování). Projekt infrastruktury sítě výzkumu na bázi informačních a komunikačních technologií se zaměřuje na další modernizaci sítě Géant, která v současné době spojuje 3000 univerzit a výzkumných center a 18 000 center vyššího vzdělání ve stávajících a budoucích členských státech. Předpokládá se, že Společenství přispěje částkou přibližně 250 milionů, k celkovým investicím do r. 2010 ve výši cca 2,35 miliard. To by mělo modernizovat spojení nejdříve na 10 Gbit/s do r. 2005 a pak zvýšit rychlost na řád terabitů do konce této dekády. b) Investování do znalostí a vědomostí Je stanoveno pět oblastí výzkumu, rozvoje a inovace s celkovými náklady přibližně 10 miliard až do r. 2015. Tři projekty se zaměřují na klíčové sektory technologie pro dlouhodobou konkurenceschopnost Unie a sílu evropské ekonomiky. Zahrnují nanoelektrotechniku, lasery příští generace, jakož i využití vodíku jako zdroje energie a elektřiny. Jedním příkladem toho, co bude uvedeno do praxe, je vodíkové hospodářství. Projekt Hypogen zahrnuje výstavbu rozsáhlého zkušebního zařízení pro výrobu vodíku a elektřiny. Projekt Hycom bude vytvářet omezený počet vodíkových komunit, které budou v Unii využívat vodík jako zdroj energie pro vytápění, elektřinu a pohonné hmoty pro vozidla. Dalším příkladem je podpora pro vytváření sítě národních zařízení pracujících na příští generaci laserových technologií. Tyto lasery budou velmi důležité v oblastech, jako jsou nové materiály, nanotechnologie, biotechnologie a genomika. Kromě toho v r. 2012 bude vybudováno unikátní mezinárodní laserové zařízení v Hamburku. 15

Dva další projekty rychlého startu usilují podporovat přítomnost Evropské unie ve vesmíru, doplňují podporu poskytovanou systému Galileo a využití satelitních technologií, mimo jiné dodáváním širokopásmových technologií. GMES dále podporuje nový satelitní globální systém pro monitorování prostředí a bezpečnosti, který má být plně funkční do r. 2008. Další vesmírný projekt má za cíl vybudovat odpalovací zařízení pro rakety Sojuz na evropských zařízeních v Guayaně, aby se rozšířily Evropě startovací možnosti do vesmíru, pokud jde o typ vypouštěných dopravních prostředků a velikost užitečných zatížení. Podrobnější přehled těchto projektů, časové a investiční požadavky jsou uvedeny v příloze 1. Další projekty mohou přicházet v úvahu pro další program rychlého startu za předpokladu, že splňují výše uvedená kritéria zejména v rámci priorit transevropských dopravních sítí. Pokud jde o výzkum, vývoj a inovaci, zralé projekty by mohly vzejít z práce různých platforem technologií (zahrnujících takové oblasti jako je například aeronautika, vodík, mobilní komunikace, námořní a ocelové technologie, železniční doprava, textilie, zabudované systémy a biotechnologie), jakož i z probíhajících prací v oblasti ekologických technologií. 3.2. Inovativní financování na podporu evropské iniciativy růstu Inovativní metody financování budou hrát významnou roli při umožňování přístupu k soukromým financím pro evropskou iniciativu růstu. Zvláštní význam mají čtyři typy nástroje: - zajištění ekvitního financování třetí stranou nebo kvazi-ekvitního financování projektů vedle grantových subvencí a příspěvků od podnikatelů. Podle finančního nařízení pro transevropské sítě se toto zajištění týká podílu rozpočtu, který má být použit pro přímé nebo kvazi přímé investice do projektů prostřednictvím specializovaných investičních fondů. Komise přispěla do takového fondu, u kterého se předpokládá financování projektů dopravní infrastruktury na bázi partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Co se týče znalostí a inovace, role Evropského investičního fondu (EIF) v poskytování rizikových investic inovativním malým podnikům bude posílena souhlasem EIB se zvyšováním částek dostupných v rámci jejího mandátu k rizikovým investicím, který EIB svěřila Evropskému investičnímu fondu. - Sekuritizace může pomoci zvýšit dostupné společné zdroje z finančních trhů pro nové investice indukující růst a redukovat omezení rozvahy a likvidity bankovních institucí činných v oblastech, kterými se zabývá iniciativa růstu. Emise obligací zajišťované očekávanými toky čistých výnosů z projektů již financovaly některé projekty transevropských sítí. Avšak sekuritizační trh pro infrastrukturu je mnohem méně rozvinut a méně likvidní, než trh pro kreditní karty nebo cenné papíry zajištěné hypotékou. Opatření k rozvíjení likvidnějšího a více komoditního trhu, včetně vytváření balíčků aktiv z různých projektů ve finančních institucích, si zaslouží další podporu. V tomto ohledu Komise a EIB budou prověřovat realizovatelnost založení Sekuritizačního fondu sdružujícího portfolia úvěrování infrastruktury účastnících se finančních institucí a sekuritizovat je, aby byly uloženy u institucionálních investorů. Zúčastněné úvěrové instituce stanoví svou likviditu, kterou získaly sekuritizací za 16

účelem zvýšení své kapacity poskytování půjček na projekty v rámci evropské iniciativy růstu. - Mechanizmy sdílení a rozptylování rizika dluhů poskytované hlavním projektům. Služby strukturovaného financování EIB budou přispívat ke zvyšování možnosti financování dluhem pro předběžné a představební etapy projektů. Komise připravuje nový garanční nástroj k pokrytí specifických komerčních rizik u projektů transevropských sítí v jejich postavební etapě. Klíčové vlastnosti tohoto nástroje jsou popsány v Boxu 6. BOX 6: ZÁRUČNÍ NÁSTROJ EU NA PODPORU INICIATIVY PRO RŮST Záruční nástroj EU by měl mít tyto klíčové vlastnosti: 1. Cíl. Cílem nástroje je mít vliv na financování transevropských sítí soukromým sektorem. Měl by pomoci redukovat finanční náklady na projekty a urychlovat sjednání finančních balíčků. Nový garanční nástroj bude podobný současným záručním fondům (například záruční fond pro externí činnosti). Měl by doplňovat stávající grantovou podporu EU a úvěry EIB podle TIF (Investiční služby pro transevropské sítě) včetně služeb strukturovaného financování (SFF). Služby by měly nabízet záruky pokrývající spedifická komerční rizika, které nejsou adekvátním způsobem pokryta z finančních trhů nebo stávajících podpůrných mechanizmů EU. Mohlo by být prozkoumáno, jak rozšířit potenciál nových služeb poskytování záruk pro financování celoevropského výzkumu a vývoje a širokopásmových projektů. 2. Pokrytí rizika. Služby strukturovaného financování EIB jsou významným doplňkem mechanizmů, které jsou již dostupné prostřednictvím grantové podpory a trhu pro financování stavebních etap hlavních projektů infrastruktury. Garanční nástroj Společenství by se měl zaměřit na postavební riziko, jako jsou například rizika schodků v oblasti doprava/příjmy v období začátku provozu projektů na zelené louce. To by fungovalo podobně jako mechanizmy vyrovnávání deficitu zavedené v některých dopravních projektech v minulosti. Záruka by měla částečně pokrývat schodky měřené v poměru k dohodnutému základnímu scénáři rovnováhy nákladů a výnosů během počátečního období (například 3 roky) postavební etapy. Část celkového rizika příjmů by nesl soukromý sektor. 3. Způsobilé projekty. Všechny projekty by musely být ekonomicky zdravé a nákladově efektivní a po udělení subvence mít přijatelnou finanční životaschopnost. Záruka by byla dostupná pro projekty, kde by část rizika nesl soukromý sektor, zvláště partnerství veřejného a soukromého sektoru. Priorita by byla dána přeshraničním projektům v souladu s prioritami navrženými v doplněném nařízení o financování transevropských sítí a v programu rychlého startu. 4. Příjemci. Záruka by byla dostupná správcům dluhů, kteří by měli výhody z příslušné dluhové služby v příslušném období. Jako záruka dluhové služby by nástroj fungoval podobným způsobem jako pojištění nabízené pojistiteli, kteří se specializují na jedno 17

odvětví. 5 Na rozdíl od jiných forem záruky (akreditivy atd.) by nástroj neposkytoval závazek splácet dluh v případě nezaplacení způsobeného schodkem v oblasti doprava/příjmy. Poskytoval by příjemci časově omezenou náhradu pro zdroje příjmů, které by normálně uhradily pravidelné splátky dluhu. 5. Riziková prémie. Záruka by neměla být bezplatná. Záměrem by bylo účtovat příjemci prémii vypočítanou ze základu rizika zahrnujícího kompromis mezi přitažlivostí garančního nástroje pro investory a náklady pro rozpočet EU. Definice kategorií rizika by vycházela z metodiky vyvinuté Evropskou investiční bankou pro zálohování a řízení rizik Služeb strukturovaného fnancování (SFF). 6. Sdílení záručního rizika. Záruční riziko by nesl stejným dílem jak rozpočet EU, tak členský stát či členské státy sponzorující projekt. V případě projektů, kde jsou zahrnuty dva členské státy, každá strana (členský stát 1, členský stát 2 a EU) by nesla 33 % záručního rizika. 7. Omezené zajištěné riziko rozpočtu. Rizika, která nese nástroj, by představovala podmíněné ručení za rozpočet EU. Potenciální rizika jsou však omezená a Komise má v úmyslu navrhnout vytvoření mechanizmu zajišťování zálohováním, který zajistí pro rozpočet dobré zabezpečení likvidity. Bude to fungovat na podobné bázi, jako zabezpečení zajišťovaná Záručním fondem u úvěrů mimo EU pro externí činnosti. Tři vlastnosti nástroje budou dále omezovat potenciální rozpočtové riziko. Zaprvé krytí dluhové služby pouze pro pevně stanovený počet let vylučuje riziko, že bude nutné z rozpočtu financovat výzvu k uhrazení dlužného kapitálu na krytých úvěrech. To se liší od záruk na externí úvěrování EIB, které jsou kryty rozpočtem. Zadruhé prioritní zaměření na přeshraniční dopravu transevropských sítí vymezuje způsobilé projekty. Zatřetí sdílení rizika s členskými státy bude také významně redukovat potenciální dopad na rozpočet EU. Vzhledem k tomu, že záruka vstoupí v platnost pouze v postavební etapě, riziko jakékoliv výzvy k zaplacení z rozpočtu Společenství bude oddáleno. Maximální částky, které lze zahrnout, a pravděpodobný výskyt rizika v průběhu doby jsou podrobně zkoumány, než bude vypracován formální návrh. 8. Testování trhu. Je podstatné, že nástroj by měl poskytovat realizovatelnou odpověď potřebám operátorů trhu, kteří budou financovat a řídit příslušné projekty. Proto Komise s pomocí EIB zahájila proces testování trhu finančními institucemi a dalšími zainteresovanými stranami. 9. Další kroky. Komise vzhledem k testování trhu a zpětné vazbě Rady doufá, že včas vyřeší nevyřešené otázky týkající se nástroje před formálním návrhem začátkem r. 2004. 3.3. Statistické zpracování partnerství veřejného a soukromého sektoru a operace sekuritizace v ESA95 Evropský systém účtů (ESA 95) základna pro Maastrichtská kritéria stanoví statistická pravidla, upravující způsoby klasifikace různých typů výdajů v rámci Národních účtů a způsoby posuzování vládních závazků, pokud jde o dopad na vládní deficit a dluh. V 5 Pojistitel specializovaný na jedno odvětví: pojistitel, který uzavírá pojistnou smlouvu pouze pro jedno odvětví. Obvykle zaručuje veškeré plánované úroky a hlavní platby pojištěného dluhu. V případě záruční výzvy provádí periodické platby v souladu s dohodnutým plánem splátek. 18

základním prohlášení ESA95 je stanoveno, že ekonomické vlastnictví aktiv záleží na tom, která strana nese rizika a odměny spojené s aktivy. Provádění této zásady je poněkud komplikované a jsou nutné další pokyny. Zejména je třeba vyřešit jednu důležitou technickou otázku: totiž jak vytvořit ekonomické vlastnictví podkladových aktiv v partnerství veřejného a soukromého sektoru, buď budou aktiva státní nebo partnerská bez ohledu na vlastnictví podle práva. Evropská iniciativa růstu, usilující zůstat plně v rámci Paktu o stabilitě a růstu, se připojuje k požadavku nezbytně vyjasnit tuto technickou otázku vzhledem ke svému potenciálu intenzivněji využívat partnerství veřejného a soukromého sektoru v investování do fyzické infrastruktury. V únoru r. 2003 Komise ustavila pracovní skupinu ve spolupráci s odborníky z národních statistických úřadů (NSI) v členských státech, přistupujících zemích, s ECB a EIB, aby objasnila takové statistické zpracování a vypracovala nezbytné technické pokyny bez ohledu na právní ustanovení týkající se vlastnictví v partnerství veřejného a soukromého sektoru. Pracovní skupina nedávno ukončila svou práci a shodla se na několika klíčových principech: Rozlišit dva typy partnerství veřejného a soukromého sektoru: partnerství, kde smluvní strana získává příjmy přímo od uživatelů aktiv (například zpoplatněné silnice) a partnerství, kde smluvní strana účtuje vládě. U prvního typu partnerství se předpokládá, že aktiva jsou v úplném vlastnictví smluvní strany. U druhého typu je plné vlastnictví přikládáno straně, která je nejvíce vystavena rizikům a odměnám vyplývajícím z vlastnictví aktiv v průběhu doby. Aktiva partnerství veřejného a soukromého sektoru by neměla být klasifikována jako státní aktiva, kdykoli a v jakémkoliv případě ponese neveřejný partner stavební rizika a jedno z těchto dvou rizik: (i) riziko dostupnosti (v závislosti na výkonu partnera) a/nebo (ii) riziko poptávky (týkající se chování konečných uživatelů aktiv). Další aspekty, které je nutno vzít v úvahu, jsou: výzva k zaplacení některých půjček pojištěných zárukou, kterou poskytla vláda, dále klasifikace útvaru odpovídajícího za projekt, pokud jde o jeho autonomii rozhodování vzhledem k vládě, a konečné přidělení aktiv v některých specifických oblastech. Jestliže aktiva partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou pokládána za státní aktiva, investiční výdaje (pro nová aktiva nebo pro významnou renovaci) budou vedeny jako vládní výdaje s negativním vlivem na vládní deficit/přebytek. Navíc se vláda zadluží současně s výdaji. Jestliže aktiva partnerství veřejného a soukromého sektoru nejsou pokládána za státní aktiva, investiční výdaje nebudou mít vliv ani na vládní deficit/přebytek, ani na vládní dluh. Pravidelný nákup služeb partnery veřejného sektoru od partnerů sektoru soukromého bude kvalifikován jako vládní výdaje po celou dobu trvání smlouvy. Pracovní skupina předloží svou závěrečnou zprávu k poradnímu posudku příštímu Výboru pro monetární, finanční statistiku a statistiku platební bilance v lednu r. 2004. Později 1. března 2004 bude učiněno konečné rozhodnutí před oficiálním oznámením deficitu a dluhu. 19

BOX 7: PRAVIDLA OPERACÍ SEKURITIZACE PROVÁDĚNÝCH STÁTNÍ SPRÁVOU 1. Sekuritizace budoucích toků, která není spojena s dříve existujícími aktivy, je vždy pokládána za vládní výpůjčku. 2. Poskytování záruk vládou dceřiné společnosti, založené za speciálním účelem (SPV) nebo jiné entitě, znamená neúplný převod rizika a je důkazem, že nedošlo k efektivní změně ve vlastnictví aktiv. Proto to v případě operace sekuritizace, provedené se SPV, znamená reklasifikaci SPV ve vládním sektoru nebo registraci implicitní půjčky od SPV vládě. 3. Kdykoliv smlouva o sekuritizaci zahrnuje, kromě počáteční platby SPV útvaru státní správy, doložku o dalších budoucích platbách (odložená nákupní cena) od SPV, uplatňují se specifická ustanovení. Zejména kdykoli je rozdíl mezi počáteční platbou a zjištěnou tržní cenou nebo cenou odhadnoutou podle trhu vyšší než 15 %, transakce musí být pokládána za vládní výpůjčku. 4. Hodnota počáteční transakce musí být zaznamenána jako částka peněžních prostředků skutečně zaplacená SPV vládě. Možné další platby by mohly mít vliv na čisté vypůjčování/čisté půjčování v případě prodeje nefinančních aktiv pouze v době, kdy nastanou. 3.4. Monitorování pokroku a pravidelné podávání zpráv Na úrovni Unie bude pokrok, dosažený evropskou iniciativou růstu, posuzován na pravidelné bázi v kontextu s cyklem výročního podávání zpráv v rámci jarní Evropské rady počínaje r. 2005. Kromě toho pět let po jejím zahájení bude provedeno komplexnější posouzení pokroku. 4. ZÁVĚRY Tato zpráva odpovídá na požadavek Evropské rady z minulého října urychlit pokrok evropské iniciativy růstu. Poskytuje cestovní mapu pro zvyšování investování do sítí a znalostí na podporu širšího procesu strukturálních reforem v rámci Unie. Stanoví, jak mohou být tyto investice financovány a zejména jak kombinace náležitého regulačního a správního prostředí a cílené financování na evropské úrovni může pomoci k zapojení soukromého sektoru. Zpráva podle požadavku poskytuje první soubor projektů v rámci akcí programu rychlého startu, které mohou pomoci lépe integrovat rozšířenou Evropskou unii a posílit naši schopnost inovovat. Není to uzavřený seznam. Další projekty uzrávají a za předpokladu, že splní kritéria stanovená v této zprávě, mohou se stát součástí programu rychlého startu. Tato zpráva musí poskytovat rámec, ve kterém jsou nyní stanoveny jak politické priority, tak priority financování na národní a evropské úrovni. Zejména navržené projekty rychlého startu musí být podporovány nezbytným financováním. To znamená co nejlépe využívat vyhrazené fondy, jako je například program transevropských sítí a šestý Výzkumný rámcový program, ale také strukturální fondy a zdroje EIB na podporu těchto projektů. 20