Plyn - strategická surovina v době krize Jiří Mlynář
Zemní plyn a jeho role v energetice zdroj: Efficiency in electric generation report drafted by EURELECTRIC, July 2003 Page 2
Plyn - nejčistší z fosilních paliv, nejen z pohledu CO 2 kg CO 2 /MWh technologie průměr minimum maximum lignit 1054 790 1372 černé uhlí 888 756 1310 ropa 733 547 935 zemní plyn 499 362 891 sluneční energie 85 13 731 biomasa 45 10 101 nukleární 29 2 130 vodní 26 2 237 vítr 26 6 124 kg/mwh CO 2 SO 2 NO x prach * uhlí 1020 5,9 2,7 0,10 ropa 758 5,4 1,8 0,07 spalovny 1355 0,4 2,4? zemní plyn 515 0,0 0,8 0,03 zdroj: US Environmental Protection Agency (http://www.epa.gov/cleanenergy/energy-andyou/affect/air-emissions.html) * Efficiency in electric generation report drafted by EURELECTRIC, July 2003 zdroj: World Nuclear Association Report - Comparison of Lifecycle Greenhouse Gas Emissions of Various Electricity Generation Sources (July 2011) srovnání dat z 21 odborných studií z celého světa při výrobě elektřiny (bez zahrnutí bilance těžby, přepravy,...) a bez dodatečných úprav (odsiřování,..) na datech portfolia elektráren USA Page 3
Plynárenská přepravní infrastruktura okolí ČR Page 4
Přepravní soustava ČR (NET4GAS) Page 5
Toky zemního plynu se zásadně změnily průměr mil. m 3 /den 2011 2012 2013 Lanžhot 72,6 41,3 28,0 Vstupy Waidhaus 10,5 6,8 4,0 Hora Svaté Kateřiny 13,3 18,5 14,9 Brandov - OPAL 5,5 32,1 18,3 Lanžhot 3,9 11,7 10,1 Waidhaus 60,5 49,8 19,4 Výstupy Hora Svaté Kateřiny 8,2 4,0 8,6 Brandov - STEGAL 4,3 2,5 1,6 Český Těšín 0,6 1,6 1,6 reverzní tok plynu na Slovensko poprvé použit při plynové krizi na jaře roku 2009, následovaly investice do modernizace a zajištění obousměrného provozu přepravní soustavy v roce 2012 docházelo k dílčím změnám toku a poklesu toku východozápadním směrem (z Lanžhota) s dokončením plynovodu Gazela v roce 2013 (propojení plynovodu OPAL navazujícího na Nordstream z Ruska a hraniční předávací stanice Waidhaus) zvrátilo stávající toky v plynárenské soustavě, nyní převažuje tok severojižní (z Brandova) data za rok 2014 budou pravděpodobně ještě zřetelnější Page 6
Skladovací kapacity 2014 Objem Výkon mil. m 3 mil. m 3 MND 235 8,7 RWE 2696 40,2 SPP 576 9 Celkem 3507 57,9 Plánované: Dambořice (2016) 448 mil. m 3 - KKCG, Gazprom Rožná (2018) 180 m 3 - Česká plynárenská roční spotřeba plynu v ČR: 88,79 TWh (spotřeba přepočtená ERÚ při teplotním normálu) celkový objem zásobníků tedy dosahuje cca. 41,9% krytí roční spotřeby zásobník Dolní Bojanovice je však připojen v současnosti pouze na SK (tedy reálné krytí 35%) zimní spotřeba však činí 63,3 TWh, tedy přes 71% normálové spotřeby hlavní otevřenou otázkou je kapacita toku ze zásobníků na Moravě směrem do Čech Page 7
Plynárenské krizové situace leden 2009 důvod: nedohoda UA a RUS ohledně prodloužení smluv na dodávky zemního plynu a s tím spojené přepravy plynu přes UA, nejistota se objevovala vždy koncem roku (cca. od 2005) 3.-21. ledna 2009 nebyly plně dostupné dodávky zemního plynu z Ruska obecně k roku 2009 42% plynu do EU proudilo z RUS, 80% přes UA v některých dnech došlo k prakticky úplnému přerušení důsledky: - - přerušení toků plynu přes hranice (uzavření předávací stanice Waidhaus) a otočení toku plynu přes Lanžhot na SK - - zásobování ČR ze zásobníků a toku ze severu, dodávky alternativním obchodníků od RWE - - první citelné přerušení ruských dodávek plynu od jejich počátku (před tím přelom 2005/2006) - - zpochybnění spolehlivosti ruských dodávek a plynu obecně, počátek diskusí o bezpečnosti dodávek a investicích do infrastruktury únor 2012 důvod: významná vlna zimy v prakticky celé Evropě včetně Ruska, otázka nadměrných odběrů na UA, tedy vysoká spotřeba zároveň s krácením dodávek z Ruska situace se vyostřila uzavřením protitoku na Waidhausu, mnozí obchodníci nebyli sto krátkodobě zajistit své dodávky pres jiné body důsledek: protože situace trvala krátce a jednalo se jen o omezení nikoliv zastavení, dopad pouze malý, ozivení diskuse o bezpečnostním standardu dodávek zemního plynu Page 8
Aktuální situace čeká nás další plynárenská krize? alternativou dodávek do Evropy je stavba dlouhých nových plynovodů do asie (Číny) zdroj: Gas markets and supplies from the former Soviet Union area, 2013 Energy Training Week Page 9
Aktuální situace čeká nás další plynárenská krize? 52% ruského federálního rozpočtu pochází z těžby a vývozu ropy a zemního plynu v roce 2012 70% exportu je vývoz ropy a zemního plynu zajímavým zjištěním, je že pozice Gazpromu upadá rozvoj nových nalezišť a investice do obnovy nepochybně v posledním desetiletí zaostávaly Rusko spoléhá na zemní plyn jako na vlastní energetický zdroj (56%) Gazprom je navíc stále předmětem šetření Evropské komise ohledně možného zneužití dominantní pozice v zejména ve východní Evropě zdroj: Gas markets and supplies from the former Soviet Union area, 2013 Energy Training Week Page 10
Alternativy k závislosti a riziku krizí? Jaké jsou alternativy ke spoléhání na stávající systém dodávek zemního plynu z Ruska? nové dodavatelské zemně a přepravní cesty břidlicový plyn LNG jiné energetické zdroje (obnovitelné,...) a snižování energetické náročnosti propojování interního trhu EU a zajištění menší závislosti na jednotlivých zdrojích energie systematický tlak na demokratizaci dodavatelských zemí Page 11
Děkuji Vám za pozornost Jiri Mlynar Senior Expert Energy Sector Ernst & Young, s.r.o. Na Florenci 2116/15, 110 00 Prague 1, Czech Republic Office: +420 225336104 Mobile: +420 739535810 jiri.mlynar@cz.ey.com Website: http://www.ey.com Page 12