METODICKÝ LIST TÉMA: ÚVOD punkce Zpracovala: Mgr. Petra Bednářová Datum: březen 2012
ANOTACE: Zdravotnický asistent pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo lékaře připravuje pacienty k diagnostickým nebo léčebným výkonů, asistuje při nich, poskytuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich. VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Ošetřovatelství TEMATICKÝ OHRUH: Punkce MEZIOBOROVÉ PŘESAHY A VAZBY: klinická propedeutika, ošetřování nemocných, somatologie, psychologie a komunikace CÍLOVÁ SKUPINA: obor zdravotnický asistent žáci střední zdravotnické školy OČEKÁVANÝ VÝSTUP: po protudování kapitoly žák definuje pojem punkce, vyjmenuje druhy punkcí popíše postup při punkci, připravit pomůcky a zvládne asistenci při výkonu PŘEDPOKLÁDANÝ ČASOVÝ NÁROK: 2 vyučovací hodiny (90 minut) ORGANIZACE ŘÍZENÍ UČEBNÍ ČINNOSTI: rozděleno do fází výuky úvod, opakování, výklad nové látky učiva, ukázka pomůcek, závěrečné shrnutí, zadání domácího úkolu ORGANIZACE PROSTOROVÁ: odborná učebna ošetřovatelství jedna skupina KLÍČOVÉ KOMPETENCE: kompetence k učení kompetence k řešení problémů komunikativní kompetence personální a sociální kompetence kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi občanské kompetence a kulturní povědomí kopetekce k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: ------------- KLÍČOVÁ SLOVA: punkce, punkční jehla, punktát MUTNÉ POMŮCKY: Jednotlivé typy punkčních jehel, punkční soupravy, dezinfekce, tampony, rukavice, sterilní krytí, zkumavky, dokumentace, emitní miska TEXT/PREZENTACE: text
PUNKCE nabodnutí tělní dutiny, kloubu, orgánu nebo pathologického útvaru za účelem diagnostickým nebo therapeutickým získaná tělesná tekutina nebo vzorek tkáně se nazývá PUNKTÁT používá se při tom dutá jehla, tzv. kanyla, trokar PUNKČNÍ KANYLY A TROKARY ostrá, hladká, průchodná, sterilní jehla skládá se z kanyly různé délky, průsvitu a mandrénu rukojeť lepší manipulace vyrobeno z kovového materiálu k opakovanému použití nebo k jednorázovému použití NĚKDY jehla běžného typu PUNKCE DLE ÚČELU DIAGNOSTICKÝ odběr tekutiny (transsudát, exsudát), (nejčastěji hnis, krev) odběr tkáňového vzorku na vyšetření histologické (tkáň), cytologické (buňka), mikrobiální (kultivace), biochemické probatorní TRANSSUDÁT tekutina nezánětlivého původu vzniká přestupem tekutiny z cév hustota je nižší než 1015 EXUDÁT tekutina zánětlivého původu zkalený, nažloutlý, mírně lepkavý hustota je větší než 1016-1020, obsahuje bílkoviny TERAPEUTICKÝ evakuace tekutiny nebo plynu (odstranění útlaku hemoperikard, hemothorax, PNO, ascites ) instilace léků drainage, popř. lavage navazující na punkci evakuační odlehčení tkání a orgánů od útlaku
DLE PROVEDENÍ přímočará schodovitá (specifický absces, kloub) ochrana před infekcí DLE ZNALOSTI PUNKTOVANÉHO ÚTVARU cílená probatorní PUNKTOVANÉ PROSTORY Přirozené dutiny (žíly, tepny, pleurální, perikardová, peritoneální, klouby, močový měchýř, paranasální sinusy, Douglasova prostoru, plodové vody, míšní kanál, mozkové komory, sternum) Parenchymatózní orgány (játra, ledviny, slezina, mízní uzliny) a kostní dřeň (aspirační biopsie nebo trepanobiopsie) Patologické útvary (cysta, absces, nádor, hematom, atd.) Punkce se provádějí: k injekci tekutých léčiv (např. i.v injekce) k odběru tělesných tekutin krev, moč, kloubní tekutina, mozkomíšní mok, pobřišniční a pohrudniční tekutina, kostní dřeň k odběru vzorku tkáně boipsie vypuštění patologicky nahromaděné kapaliny (např. hnis v abscesu) k vypuštění nahromaděného plynu (např. střevo, pohrudnice, žaludek) PROVEDENÍ Povrchově uložené útvary je možno punktovat naslepo některé orgány se punktují snadno, například krevní cévy, kůže nebo játra Cílené punkce hlouběji uložených orgánů se provádějí pod vizuální kontrolou pomocí UZ nebo CT kde je punkce obtížná nebo je kvůli riziku poškození daného orgánu (nebo sousedních orgánů) nebezpečná, například u sleziny, žlučníků nebo střev nutností je zachování pravidel asepse některé punkce jsou bolestivé a člověk z nich může mít strach, je možné použít lokální anestezii nebo podat sedativum
OBECNÉ ZÁSADY 1. PSYCHIKA nemocného edukace CO? PROČ? JAK? pomůcky nepřipravovat před pacientem neukazovat pacientovi punktát POZOR na předešlou zkušenost, zkušenost spolupacientů, rodiny 2. ASEPSE sterilní pomůcky, rukavice dezinfekce místa vpichu asepticky provádět výkon 3. POLOHA zajistit správnou polohu zajistit bezpečí u dětí 4. SLEDOVAT pacienta PŘI VÝKONU FF, barvu kůže, vzhled, subjektivní pocity oxymetr 5. PÉČE o nemocného PO VÝKONU sledovat místa vpichu sledovat FF dle ordinace lékaře uložení pacienta do správné polohy sledovat psychický stav pacienta POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE: Kelnarová, J. a kol. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty 2. ročník. Praha : Grada publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-3106-3. Mikšová, Z., Janošíková, M., Zajíčková, M. Kapitoly z ošetřovatelské péče II. Vsetín : NALIOS, 1998. Multimediální trenažér ošetřovatelské péče. Dostupné z: http://ose.zshk.cz/vyuka/diagnostika.aspx