Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1

Cíl předmětu VF 23.4.2014 2

Literatura 23.4.2014 3

Literatura 23.4.2014 4

1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění sociálního zabezpečení. 3. Důchodové pojištění a zabezpečení, důchodové reformy ve světě a v Česku. 4. Důchodové pojištění: účast na pojištění, doba pojištění, výpočtový základ, jednotlivé důchody, příklady výpočtů důchodů. 5. Nemocenské pojištění a zabezpečení: účast na pojištění, nemocenské, náhrada mzdy, ostatní dávky, příklady výpočtu dávek. 6. Úrazové pojištění zaměstnanců, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání: jednotlivé dávky, výpočet dávek. 23.4.2014 5

7. Zdravotní pojištění a zabezpečení, zdravotní reformy ve světě a v Česku. Zdravotní pojišťovny. Veřejné zdravotní pojištění: účast na pojištění, rozsah péče, finanční spoluúčast pacienta. 8. Zabezpečení v nezaměstnanosti: výpočet dávek, podpůrčí doba. Aktivizace a motivace příjemců podpory v nezaměstnanosti. 9. Státní sociální podpora, jednotlivé dávky, výpočet dávek. 10. Sociální pomoc, sociální služby, dávky. Životní a existenční minimum. 11. Financování sociálního zabezpečení. 12. Konzultace. Zápočtový test. 23.4.2014 6

POJISTNÉ SYSTÉMY POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Pojistné na sociální zabezpečení (pojistné na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění), Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Pojistné na veřejné zdravotní pojištění NEPOJISTNÉ SYSTÉMY DÁVKY SSP, HM. NOUZE, SOC. SLUŽBY, PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Z ostatních příjmů státního rozpočtu, zejména z daní 23.4.2014 7

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění 23.4.2014 8

1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. 4. Vyměřovací základ ODUDP.

Pojistné odvádějí správě sociálního zabezpečení : zaměstnavatelé; OSVČ; ODÚDP (osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění) 23.4.2014 10

Rozhodné období je vymezeno jako : kalendářní měsíc, v případě vyměřovacího základu zaměstnance, organizace a malé organizace; kalendářní rok u OSVČ. 23.4.2014 11

Výše pojistného se stanoví z vyměřovacího základu zjištěného v rozhodném období a činí : 1) u zaměstnavatele 25,0 % (x), z toho připadá na : s důch. spořením důchodové pojištění 21,5 %, nemocenské pojištění 2,3 %, státní politiku zaměstnanosti 1,2 %; 2) u zaměstnanců na důchodové pojištění 6,5 %; 3,5 % 3) u OSVČ 29,2 %, z toho připadá na : důchodové pojištění 28,0 %, 25,0 % státní politiku zaměstnanosti 1,2 %; (dobrovolné nemocenské pojištění = 2,3 %) 4) u ODÚDP na důchodové pojištění 28,0 % 30,0 % (x) u zaměstnavatele 26 % (nemocenské pojištění 3,3%), pokud si tuto sazbu sám 23.4.2014 stanoví a počet zaměstnanců je menší než 26. 12

Zaměstnavatelé od 1. 1. 2011 si mohou podle ustanovení 7 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o pojistném sami stanovit zvýšenou sazbu pojistného na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % (celkem ve výši 26 %) a odečítají z částky pojistného za kalendářní měsíc polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtovali a vyplatili svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, pokud splňují podmínku, že jejich průměrný počet zaměstnanců je menší než 26 zaměstnanců a tuto skutečnost písemně oznámili místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, a to nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, pro který si tuto sazbu stanovil, přičemž se k oznámení podanému po tomto datu nepřihlíží; zvýšenou sazbu pojistného zaměstnavatel musí používat po celý kalendářní rok, nebo v průběhu kalendářního roku, jedná-li se o zaměstnavatele, který se stal zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku, přičemž se zvýšená sazba pojistného používá od kalendářního měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení podáno, až do konce kalendářního roku. Zaměstnavatelé používají sazbu pojistného na nemocenské pojištění ve výši 2,3 % (celkem 25 %) podle ustanovení 7 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o pojistném a nemohou zároveň odečítat z částky pojistného za kalendářní měsíc polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtovali a vyplatili svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení 192 odst. 2 zákoníku práce. 23.4.2014 13

Pojistné odvádí zaměstnavatel za kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. OSVČ platí pojistné v zálohách za kalendářní měsíc splatných od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. 23.4.2014 14

Doplatek pojistného OSVČ (rozdíl mezi výší pojistného a zaplacenými zálohami na pojistné) je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Přehled se podává na předepsaném tiskopise do 1 měsíce ode dne, ve kterém měla OSVČ podat daňové přiznání. 23.4.2014 15

Vyměřovacím základem zaměstnavatele pro odvod pojistného je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců. 23.4.2014 16

Zaměstnáním se rozumí taková činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění. 23.4.2014 17

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. 23.4.2014 18

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jejich prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Od 1.1.2012 i dohody o provedení práce nad 10 tis. Kč/měsíc. 23.4.2014 19

Zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění tehdy, pokud podle ujednání trvá nebo mělo trvat déle než 14 kalendářních dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem v něm dosahuje alespoň 2 000 Kč za kalendářní měsíc. 23.4.2014 20

Zaměstnancem (poplatníkem pojistného) se rozumějí tyto osoby: zaměstnanci v pracovním poměru; zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti; dohody o provedení práce nad 10 tis. Kč/měs. (od 1.1.2012) členové družstev, vykonávající pro družstvo práci, za kterou jsou odměňováni; fyzické osoby jmenované nebo volené do funkce vedoucího správního úřadu (jeho zástupce) nebo do funkce statutárního orgánu PO (jeho zástupce); 23.4.2014 21

soudci; poslanci PS a senátoři SP a poslanci EP zvolení na území ČR; členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů, kteří jsou pro výkon funkce odměněni; 23.4.2014 22

členové vlády, prezident, víceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové RRTV, členové RČTKÚ, finanční arbitr a jeho zástupce, Veřejný ochránce práv a jeho zástupce; dobrovolní pracovníci pečovatelské služby; pěstouni v zařízeních pro výkon funkce pěstounské péče; 23.4.2014 23

osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce; společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k.s., jestliže mimo pracovně právní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni; členové družstev vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena; pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů. 23.4.2014 24

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují : náhrada škody podle zákoníku práce; odstupné a další odstupné, odchodné, odbytné, odměna při skončení funkčního období (obce, kraje); věrnostní přídavek horníků; 23.4.2014 25

odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích; jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů; 23.4.2014 26

plnění poskytnutá po skončení zaměstnání (k životnímu jubileu, výročí nebo k ocenění zásluh), za podmínky, že důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání; plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí 1 roku po skončení zaměstnání; pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. 23.4.2014 27

Maximální vyměřovací základ zaměstnance ( zastropování )platí poprvé od roku 2008. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance je kalendářní rok. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši 48 násobku (4x12) průměrné mzdy, což pro rok 2013 činí 1 242 432 Kč (25884 x 48). Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. 23.4.2014 28

V případě, že úhrn vyměřovacích základů zaměstnance přesáhne v kalendářním roce maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán : u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto roce pojistné z částky, která přesahuje tento vyměřovací základ, přičemž to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele; do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnance neplatí v kalendářním roce pojistné; u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném. 23.4.2014 29

Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Jestliže zaměstnavatel zjistí, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen vydat zaměstnanci nové potvrzení. 23.4.2014 30

Vyměřovacím základem OSVČ zůstává i pro rok 2013 částka, kterou si tato osoba určí, nejméně však 50 % daňového základu (rozdílu mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů) ze samostatné výdělečné činnosti. Maximální vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí 48násobek průměrné mzdy, tj. 1 242 432 Kč (25884 x 48), tj. ve stejné výši jako u zaměstnanců. 23.4.2014 31

V případě, že OSVČ byla v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance, přičemž se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění s tím, že vyměřovací základy dokládá OSVČ potvrzením. 23.4.2014 32

OSVČ, která se účastní důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, není povinna platit zálohy na pojistné, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné OSSZ oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu. 23.4.2014 33

Od 1.1.2004 jsou v rámci OSVČ rozlišovány osoby vykonávající výdělečnou činnost : hlavní; vedlejší. 23.4.2014 Český daňový systém 34 5. Sociální pojištění

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud OSVČ činná v kalendářním roce : vykonávala zaměstnání; měla nárok na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu, nebo jí byl přiznán starobní důchod; měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost, nebo která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost); vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo byla nezaopatřeným dítětem (studentem). 23.4.2014 35

Další samostatná činnost se považuje za hlavní. 23.4.2014 36

Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je pro OSVČ povinná. Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se určí jako určený vyměřovací základ násobený koeficientem 0,292. 23.4.2014 37

23.4.2014 38

Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. Minimálním vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění v roce 2013 je částka stanovená jako max. měsíční vyměřovacího základ NP (5.000 Kč) a z něho pak pojistné ve výši 2,3 % (115 Kč pro OSVČ s hlavní a vedlejší činností, tj. 5 000 x 0,023). 23.4.2014 39

Vyměřovacím základem ODUDP pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si sama určí, nejméně však částka ve výši ¼ průměrné mzdy platné v kal. roce, ve kterém DP platí. ODUDP platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je alespoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění. Sazba pojistného z vyměřovacího základu činí u ODUDP 28 %. Minimální měsíční výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění činí v roce 2013 28 % z částky 6 471 Kč, tedy 1 812 Kč. V případě důchodového spoření 30 % z vyměřovacího základu 6 471 Kč, tedy 1 942 Kč měsíčně. 23.4.2014 40

1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. 2. Vymezení okruhu plátců pojistného (zaměstnavatelé a zaměstnanci, OSVČ, stát, OBZP). 3. Povinnosti plátců pojistného. 4. Vyměřovací základ. 5. Odvod, splatnost a způsob placení pojistného.

Osobní rozsah zdravotního pojištění znamená, že určité osoby mají účast na zdravotním pojištění. Povinně jsou pojištěny všechny osoby, které : mají na území ČR trvalý pobyt (bez ohledu na jejich občanství); nemají na území ČR trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má na území ČR sídlo nebo trvalý pobyt.

Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty tyto subjekty : osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou zaměstnány v ČR u zaměstnavatelů, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, anebo nemají na území ČR sídlo nebo trvalý pobyt; osoby, které se zdržují dlouhodobě a nepřetržitě v cizině po dobu delší než 6 měsíců, jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti písemný záznam.

Přehled zdravotních pojišťoven k 1.1.2013 Zkratka Název Číslo VZP ČR Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 111 VoZP ČR Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 201 ČPZP Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 205 OZP Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven 207 ZP Škoda MB Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 209 ZP MV Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra 211 RBP Revírní bratrská pokladna 213 ZP Metal Aliance Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance 217

Okruh plátců pojistného je vymezen takto : individuální plátce pojištěnec; hromadný plátce zaměstnavatel; stát.

Pojištěnec jako individuální plátce může být plátcem pojistného ze 3 důvodů, a to že je : zaměstnancem; OSVČ; OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů, má na území trvalý pobyt).

Za zaměstnance se považuje fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků, s výjimkou : osoby, které mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, žáky nebo studenty, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku, osoby činné na základě dohody o provedení práce, které v kalendářním měsíci nedosáhly příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (do 10 tis. Kč/měs.), osoby, které v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (tzv. zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc) a v kalendářním měsíci nedosáhnou započitatelného příjmu (tj. 2000 Kč), členové družstev, kteří nemají pracovněprávní vztah k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni a nedosáhli v kalendářním měsíci započitatelného příjmu, osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, které v kalendářním měsíci nedosáhly započitatelného příjmu, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu, členy okrskové volební komise při volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků.

Zaměstnavatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Sídlem zaměstnavatele se rozumí: U právnické osoby: sídlo právnické osoby, sídlo organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v ČR. U fyzické osoby: místo trvalého pobytu. U zahraniční fyzické osoby: místo podnikání.

Mezi OSVČ patří : osoby provozující zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství; osoby provozující živnost; osoby provozující jiné podnikání (např. daňoví poradci, auditoři, notáři, advokáti, stomatologové, lékaři, architekti aj.) a jinou SVČ (znalci, tlumočníci, patentoví zástupci); osoby vykonávající činnost podle autorského zákona; společníci v.o.s. a komplementáři k.s.; osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy podle ObchZ; spolupracující osoby OSVČ, pokud jsou na ně rozdělovány příjmy a výdaje.

Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) je samoplátce, který má na území ČR trvalý pobyt, a není po celý kalendářní měsíc ani zaměstnancem ani OSVČ ani za něj není plátcem pojistného stát. Do kategorie OBZP se zařadí např.: žena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, nepobírá žádný důchod z českého důchodového zabezpečení, ani není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, to znamená, ani za ni není plátcem stát z jiného důvodu; student, který studuje na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, většina škol v cizině atd.), případně student starší 26 let; pojištěnec, který má jen takové příjmy, které nepodléhají dani z příjmů nebo jsou zdaňovány jen podle 8, 9 nebo 10 zákona o daních z příjmů; nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce; student, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat; osoba, která ukončí pracovní poměr a nestane se nejpozději v nejbližším kalendářním měsíci zaměstnancem a nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ani za ni není plátcem pojistného stát; chovanec psychiatrické léčebny, který nepobírá žádný důchod., atd.

Stát je plátcem pojistného za následující okruh pojištěnců : Nezaopatřené děti Poživatelé důchodů Ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění Příjemci rodičovského příspěvku pokr.

Uchazeči o zaměstnání Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě

Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) Osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I Osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenskému cvičení Osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody

Mladiství, umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku Osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu

Osoby s trvalým pobytem na území ČR, příjemci dávek nemocenského pojištění, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát, které neplatí pojistné ani jako osoby samostatně výdělečně činné Osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu Cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti Žadatel o udělení azylu a jeho dítě narozené na území, cizinec, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti

Pojištěnci mají 3 základní povinnosti : povinnost platit pojistné; oznamovací povinnost; povinnost hradit zdravotnickým zařízením regulační poplatky.

Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem nástupu do zaměstnání. Odvodem pojistného je povinen zaměstnavatel. Zaměstnanec má povinnost v den nástupu do zaměstnání sdělit zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Pokud změní zdravotní pojišťovnu, musí splnit oznamovací povinnost do 8 dnů od změny zdravotní pojišťovny.

OSVČ mají tyto povinnosti : povinnost platit pojistné; oznamovací povinnost; podat přehled o příjmech a výdajích.

Povinnost platit pojistné nastává u OSVČ dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti. OSVČ je povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti do 8 dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila.

OSVČ je povinna do 1 měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání, předložit přehled o příjmech a výdajích, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud daňové přiznání zpracování daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit zdravotní pojišťovně do 30. dubna.

OBZP mají tyto povinnosti : povinnost platit pojistné; oznamovací povinnost; Povinnost platit pojistné vzniká OBZP kalendářním dnem následujícím po kalendářním dni, kdy tato povinnost zanikla jinému plátci (státu, zaměstnavateli, OSVČ). OBZP je povinna do 8 dnů ode dne, kdy se stal OBZP, tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně.

K základní povinnosti pojištěnce, za kterého je plátcem pojistného stát, je oznámit do 8 dnů příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro povinnost státu za něho platit pojistné.

Zaměstnavatel má : povinnost platit pojistné; oznamovací povinnost.

Zaměstnavatel je plátcem pojistného i za zaměstnance. Je povinen : nejpozději do 8 dnů provést oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání, o změně zdravotní pojišťovny, pokud mu tuto skutečnost zaměstnanec sdělil (odhláška, přihláška), a o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné; vést evidenci a dokumentaci o oznamovaných skutečnostech; předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jeho zaměstnanci, přehled o platbách pojistného (včetně součtu vyměřovacích základů zaměstnanců, výši pojistného a počtu zaměstnanců); sdělit pojišťovně, které odvádí pojistné, do 8 dnů ukončení své činnosti, zrušení organizace a vstup do likvidace.

Povinnost státu platit pojistné vzniká dnem, kdy se stát stává plátcem. Za osoby, za které je plátcem pojistného stát, hradí měsíčně pojistné Ministerstvo financí do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce.

Vyměřovacím základem pro zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů, nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují : náhrada škody podle zákoníku práce; odstupné a další odstupné, odchodné, odbytné, odměna při skončení funkčního období (obce, kraje); věrnostní přídavek horníků; odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích;

jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů; plnění poskytnutá po skončení zaměstnání (k životnímu jubileu, výročí nebo k ocenění zásluh), za podmínky, že důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání; plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí 1 roku po skončení zaměstnání.

Vyměřovacím základem u OSVČ je (od roku 2006) 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. OSVČ je povinna odvést pojistné z dosaženého vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li dosažený vyměřovací základ nižší, než minimální vyměřovací základ, je OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, je od 1. 1. 2010 částka 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu platí za tyto osoby stát v roce 2010 až 2013 měsíčně pojistné ve výši 723 Kč. Od 1.11.2013 se pojistné zvýšilo o 64 korun, na 787 Kč (vyměřovací základ 5 829 Kč). Tato změna by měla do systému českého veřejného zdravotního pojištění ročně přidat o 4,7 miliardy navíc. Pojištěnců, za které platí pojistné stát, je celkem přibližně 6 milionů, přičemž u VZP je asi 60 % z nich. 23.4.2014 71

Období Vyměřovací základ Pojistné 1.1.1993 31.12.1993 1 694 Kč 229 Kč 1.1.1994 31.12.1995 1 430 Kč 194 Kč 1.1.1996 30.06.1996 1 625 Kč 220 Kč 1.7.1996 31.12.1997 2 000 Kč 270 Kč 1.1.1998 30.06.1998 2 120 Kč 287 Kč 1.7.1998 30.6. 2001 2 900 Kč 392 Kč 1.7.2001 31.12.2002 3 250 Kč 439 Kč 1.1.2003 31.12.2003 3 458 Kč 467 Kč 1.1.2004 31.12.2004 3 520 Kč 476 Kč 1.1.2005 31.12.2005 3 556 Kč 481 Kč 1.1.2006 31.1.2006 3 798 Kč 513 Kč 1.2.2006 31.3.2006 4 144 Kč 560 Kč 1.4.2006 31.12.2006 4 709 Kč 636 Kč 1.1.2007 31.12.2007 5 035 Kč 680 Kč 1.1.2008 31.12.2009 5 013 Kč 677 Kč Od 1. 1. 2010 5 355 Kč 723 Kč 23.4.2014 72

Pojistné činí celkem 13,5 % z vyměřovacího základu a zaokrouhluje se na celé Kč nahoru. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance část pojistného (2/3, tj. 9 %), které je povinen za ně hradit, a to i bez souhlasu zaměstnance. Zaměstnanci srazí 4,5 % pojistného. Splatnost pojistného je v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. Pokud není určen výplatní termín, pak nejpozději do 8 dnů.

OSVČ odvádí pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Zálohy na pojistné platí od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce po měsíci, kdy povinnost platit zálohu nastala. Doplatek pojistného do 8 dnů po podání daňového přiznání. Zálohy na pojistné nemusí platit OSVČ v případě, že je současně zaměstnancem a SVČ není jejím hlavním zdrojem příjmů. OBZP platí pojistné ve výši 1 080 Kč měsíčně, tj. 13,5 % z minimální mzdy (8 000 Kč). Pojistné je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Od 1.8.2013 se min. mzda zvýšila na 8.500 Kč/ měs., tj. 1148 Kč pojistné.

Způsob placení pojistného je následující : bezhotovostním převodem; v hotovosti poštovní poukázkou; v hotovosti pověřenému zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny. Penále se vyměřuje ve výši 0,05 % z dlužné částky za kalendářní den.

Pojistné vybrané jednotlivými zdravotními pojišťovnami podléhá přerozdělování. Účelem přerozdělování je vyrovnat rozdíly, které jsou mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami, jak na straně solventnosti plátců, tak na straně výše nákladů na úhradu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění. Přerozdělování pojistného má za úkol udržet určitou míru solidarity pojištěnců s vysokými příjmy s pojištěnci s nižšími příjmy a dále pojištěnců zdravých s pojištěnci nemocnými. 23.4.2014 76

Příjmy za rok 1.000.000 Kč Výdaje za rok 400.000 Kč Rozdíl (základ daně) 600.000 Kč VZ=50% rozdílu 300.000 Kč Pojistné na veř. zdravotní pojištění Sazba 13,5 % VZ 40.500 Kč/rok Pojistné na sociální zabezpečení Sazba 29,2 % VZ (bez NemP) 87.600 Kč Sazba 31,5 % (s NemP) 94.500 Kč 23.4.2014 77

Hrubý příjem zaměstnance (=VZ pro výpočet ZP) 16.820 Kč 1. Zaměstnavatel odvede ZP 13,5% z VZ 16.820x0,135=2.271 Kč v tom: Zaměstnanec 4,5 % 16.820x0,045=757 Kč Zaměstnavatel 9 % 16.820x0,09=1.514 Kč 2. Zaměstnavatel odvede SZ 31,5 % z VZ 16.820x0,315=5.298 Kč v tom: Zaměstnanec 6,5 % 16.820x0,065=1.093 Kč Zaměstnavatel 25 % 16.820x0,25=4.205 Kč 3. Zaměstnavatel odvede celkem 45 % z VZ 16.820x0,45=7.569 Kč v tom: Zaměstnanec 11 % 16.820x0,11=1.850 Kč Zaměstnavatel 34 % 16.820x0,34=5.719 Kč 23.4.2014 78