Díl čtvrtý Závazkové právo Závazkové právo obecná část Pojem a charakteristika závazkových vztahů Závazkovým právem rozumíme velkou skupinu občanskoprávních vztahů, které nazýváme závazky. Svou povahou umožňují realizovat přechod ekonomických hodnot z jednoho subjektu na druhý. Vyjadřují právní formu realizace zbožně peněžních vztahů a slouží tak k uskutečňování vztahů směny hodnot mezi jednotlivými subjekty. Závazkové právní vztahy patří z hlediska historie k nejstaršímu typu právního vztahu. Povinnost dlužníka vůči věřiteli, vyplívající z určitého závazkového vztahu, se označuje jako dluh, právo věřitele požadovat na dlužníkovi ze závazku vyplývající plnění se pak označuje jako pohledávka. Závazky mohou vzniknout na základě: a) právních úkonů nejčastějším důvodem vzniku závazků v občanském právu jsou smlouvy, proto se také hovoří o závazcích ze smluv. Závazky také mohou vznikat na základě jednostranných právních úkonů (např. příslib), popř. vícestranných právních úkonů (např. společenská smlouva o sdružení) b) protiprávních úkonů hovoří se o závazcích z porušení právní povinnosti. Nejčastěji půjde o způsobení škody, porušení smlouvy prodlením nebo vadností splnění. Patří sem i případy bezdůvodného obohacení c) jiného zákonem uznaného důvodu hovoří se o závazcích z jiných právních důvodů, např. nárok nálezce na nálezné Prvky závazkového právního vztahu Každý vztah má: a) subjekty (účastníky) musí mít alespoň dva subjekty, které vůči sobě vystupují věřitel a dlužník. Přitom na straně věřitelské nebo dlužnické může vystupovat buď jen jeden subjekt, pak mluvíme o závazku jednoduchém, nebo i více subjektů, a pak mluvíme o závazku společném. Společné závazky dělíme na: dílčí navenek se jeví jako jeden právní vztah; předpokladem vzniku je dělitelnost plnění solidární v případě většího počtu dlužníků hovoříme o pasivní solidaritě, v případě většího počtu věřitelů hovoříme o aktivní solidaritě. Solidarita vyjadřuje vzájemný vztah spoludlužníků nebo spoluvěřitelů, který je založen dohodou. Pasivní solidarita se vyznačuje především zásadou jeden za všechny, všichni za jednoho. Aktivní solidarita vzniká na základě zákona, rozhodnutí státního orgánu nebo dohodu účastníků. Aktivní solidarita funguje v praxi ta, že dlužník může splnit celý dluh jednomu z věřitelů, a tím zanikne povinnost dlužníka plnit ostatním věřitelům. Solidární věřitelé mají tzv. právo předstihu. Splní-li dlužník celý závazek jednomu z věřitelů, kteří jsou vůči němu oprávněni společně a nerozdílně, nemohou již ostatní od něj nic žádat. nedílné předmětem je nedělitelné plnění. Rozlišujeme: - s nerozlučným pněním-tj. takové závazky, které mohou být splněny jen společnou činností všech spoludlužníků nebo jejichž splnění může být přijato jen společným úkonem všech spoluvěřitelů (např. závazek hudební skupiny k vystoupení)
- se solidárně nedílným plněním-tj. takové závazky, které mohou být splněny kterýmkoli spoludlužníkem nebo kterémukoli ze spoluvěřitelů (např. závazek několika spoludlužníků dodat nedělitelnou věc) b) předmět (objekt) je to určité lidské chování, které je nazýváno plněním. Aktivní nebo pasivní. c) obsah práva a povinnosti určené právní skutečností zakládající závazek nebo kogentními a dispozitivními ustanoveními zákona, prováděcími předpisy k o občanskému zákoníku. Patří sem i odpovědnost za vady. Jsou vázána na případy neplatných smluv, jako např. kupní, směnná, nájemní smlouva a další. Věc musí splňovat v době plnění tyto předpoklady: má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, věc je možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle ujednání účastníků, věc nemá právní vady Za dluhy váznoucí na věci je odpovědný převodce. Výjimkou je přenechání věci jak stojí a leží. V tomto případě převodce neodpovídá za její vady. Otázka záruční doby, tj. v jaké lhůtě je možné uplatňovat práva z odpovědnosti za vady, je řešena tak, že její délku může stanovit zákon, jeho prováděcí předpis, dohoda účastníků nebo jednostranné prohlášení převodce. Nabyvatel musí vytknout vady bez zbytečného dokladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout. Nejpozději může vadu vytknout do šesti měsíců. Jaká práva z odpovědnosti za vady vyplývají: především, nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro tuto vadu věc užívat dohodnutým způsobem nebo řádně, je nabyvatel oprávněn domáhat se zrušení smlouvy. V ostatní h případech se může nabyvatel domáhat: přiměřené slevy z cen, opravy (rozumí se bezplatné), doplnění toho co chybí. Ode dne, kdy nabyvatel vytkl vady u převodce, počíná mu běžet obecná tříletá promlčecí doba pro uplatnění jeho nároku z odpovědnosti za vady u soudu. Druhy závazkových vztahů Závazky peněžité a nepeněžité Závazky peněžité jsou takové, kde předmětem plnění jsou peníze jako zákonná platidla. Nepeněžité jsou všechny ostatní, včetně takových, jejichž předmětem je plnění peněz jako věcí majících sběratelskou nebo uměleckou hodnotu. U peněžitého závazku vystupuje často příslušenství pohledávky. Tím je myšlen zvláštní druh peněžitého závazku úrokový závazek. Úrokový závazek je závazek vedlejší, akcesorický. Úrok je vyjádřen určitým podílem hlavního závazku na určitou časovou jednotku. Úrok má povahu odměny za poskytnutí peněžní jistiny a může být založen pouze smlouvou. Od tohoto úroku je třeba odlišovat úrok z prodlení, který má povahu civilní sankce za prodlení se splněním peněžního dluhu. Tento úrok vyplývá ze zákona. Závazky synallagmatické a asynallagmatické Nazývají se také závazky jednostranně zavazující (asynallagmatické) a oboustranně zavazující (synallagmatické). Rozhodujícím kritériem zde bude vzájemná podmíněnost plnění, tj. vzájemnost práv a povinností. Takové závazky se nazývají vzájemné. Jedná se typický synallagmatický závazek. Jsou zde práva a povinnosti na obou stranách, které jsou si vzájemně podmíněny. Převážná závaznost nebo oprávněnost jedné strany je výrazem asynallagmatického závazku, závzaku jednostranně zavazujícího. Příkladem je právní vztah ze smlouvy o půjčce, o úschově věci nebo ze smlouvy příkazní.
Je třeba rozlišovat jednostranný právní úkon a jednostranně zavazující (opravňující) závazek (jednostranný závazek). I jednostranný závazek může vzniknout z dvoustranného právního úkonu smlouvy! Závazky s plněním jednotlivě nebo druhově určeným Závazky s plněním jednotlivě určeným mají předmět plnění určen in individuálně, specificky. Znamená to, že předmětem plnění může být pouze jednotlivě, individuálně určená věc. Naproti tomu závazky s plněním určeným druhově (genericky) mají svůj předmět plnění určen podle míry, váhy, jakosti apod. Alternativní závazky a alternativa facultas Alternativními závazky nazýváme takové závazky, jejichž předmět je určen alternativně. Předmět těchto závazků tvoří několik na výběr daných plnění. Dlužník má právo volby, nebylo-li dohodnuto něco jiného. Od provedené volby ale nemůže odstoupit ani dlužník, ani věřitel. Volbě, která odstraňuje alternativnost plnění, říkáme koncentrace. Aleternativnost plnění je praktická tam, kde by mohlo dojít k nemožnosti jednoho druhu plnění. Od alternativních závazků je třeba odlišovat případy, kdy dlužník je zavázán k určitému plnění, ale podle smlouvy nebo právního předpisu se může svého závazku zprostit tím, že poskytne něco jiného. Takový vztah se nazývá alternativa facultas. V těchto závazcích je stanoven určitý a jediný předmět plnění, ale dlužník má možnost splnit něco jiného nebo věřitel může něco jiného na dlužníkovi jako splnění požadovat. Tyto závazky vznikají na základě smlouvy nebo právního předpisu. Jako příklad je možné uvést škoda se hradí v penězích, ale požádá-li o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením v předešlý stav. Závazky s plněním jednorázovým, částečným nebo ve splátkách Jejich charakteristika vyplývá z názvu. Závazky dílčí, solidární a nedílné Viz prvky závazkového právního vztahu Závazky naturální Jedná se o závazky, které postrádají nárok. To znamená, že splnění nelze právními prostředky vynutit. Naturálními závazky jsou: a) závazky promlčené, kde byla uplatněna námitka promlčení b) závazky neplatné jen pro nedostatek formy c) závazky ze hry a sázky mezi občany d) závazky z půjček do hry a sázky mezi občany Závazky ve prospěch třetího Tyto závazky vznikají ze smluv, ve kterých se dlužník zavazuje druhému účastníku k určitému plnění ve prospěch třetí osoby. To znamená, že z oboustranného právního úkonu mezi dlužníkem a věřitelem vzniká za podmínek v zákoně stanovený také právní vztah k osobě třetí, i když není smluvní stranou. Tato třetí osoby je ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. Třetí osoba tak vstupuje do práv věřitele a může uplatňovat nárok na splnění. Dlužní má potom proti třetí osobě tytéž námitky jako proti tomu, s kým smlouvu uzavřel.
Typickým příkladem jsou smlouvy o pojištění třetích osob, smlouvy, kde plnění je sjednáno ve prospěch třetí osoby (např. pojištění pro případ smrti). Spotřebitelské smlouvy Smluvními stranami spotřebitelské smlouvy jsou dodavatel a spotřebitel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem neosoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Smlouvy sjednané na dálku mohou být uzavřeny bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, a to prostřednictvím tzv. prostředků komunikace na dálku. Takovýmito prostředky se rozumí s výjimkou písemného styku např. rozhlas, telefon s lidskou obsluhou i bez ní, katalog, videotelefon, elektronická pošta, faxový přístroj, teleshopping, internet. Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy, byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, je 14 dnů od převzetí plnění bez udání důvodu a bez sankcí. Při porušení informačních povinností na straně dodavatele je lhůta pro odstoupení 2 měsíce. Smlouvy sjednané mimo provozní prostory spadají sem nejen podomní obchody, ale i nákupy od dealerů na různých předváděcích akcích, prodejních zájezdech apod. Jde vesměs o situace, kdy dodavatel využívá momentu překvapení na straně spotřebitele, jeho neznalost a nemožnost srovnání takto učiněné nabídky s ostatními nabídkami na trhu. V takovýchto situacích umožňuje občanský zákoník ochranu spotřebitele v jeho možnosti od smlouvy písemně odstoupit do Z dnů od jejího uzavření. Přitom dodavatel je povinen spotřebitele písemně upozornit na jeho právo odstoupit spolu s uvedením osoby a její adresy, kde lze právo na odstoupení uplatnit. Občanský zákoník uvádí, jaká výslovná smluvní ujednání jsou nepřípustná, a to pod sankcí relativní neplatnosti. Znamená to, že pokud se spotřebitel nedovolá této neplatnosti, pak tato nepřípustná ujednání budou považována za neplatná. Spotřebitelský úvěr Právní úprava je upraven zákonem, č.321/2001 Sb. Předmět úpravy zákon se nevztahuje na smlouvy, kde je částka nižší než 5.000,- Kč nebo naopak vyšší než 800.000,- Kč. Aby se zamezilo obcházení zákona, tak platí, že pokud se sjednává více smluv o spotřebitelském úvěru, ovšem za stejným účelem, vychází se ze souhrnu všech těchto smluv. Zákon se dále např. nevztahuje na nájemní smlouvu, která po uplynutí určité doby nezaručuje převod vlastnického práva. Nevztahuje se dále na spotřebitelský úvěr, jehož splatnost nepřesahuje 3 měsíce, popřípadě je splatný nejvýše ve 4 splátkách ve lhůtě nepřesahující 12 měsíců, atd. Pojmy zákon vymezuje spotřebitelský úvěr jednak pozitivně jako poskytnutí peněžních prostředků nebo odloženou platbu. Dále ho vymezuje negativně, tedy co se nepovažuje za spotřebitelský úvěr-
příklad-platba, kterou spotřebitel platí za nesplnění závazku vyplývajícího ze smlouvy, v níž je sjednán spotřebitelský úvěr. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr 1. forma písemná Smluvní strany Spotřebitel fyzická osoba, která nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti (v případě, že předmět, na který je spotřebitelský úvěr poskytován, je ve společném jmění manželů, je vhodné, aby věřitel vyžadoval souhlas druhého z manželů). Věřitel fyzická nebo právnická osoba (poskytuje spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, může jít i o sdružení takových osob). Obsah smlouvy Smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je absolutně neplatná. Musí obsahovat určité obligatorní náležitosti. Příkladem je ustanovení roční procentní sazby nákladů, způsob placení atd. Zákon stanoví i důsledky porušení povinností. Výhodou spotřeb. Úvěru je hlavně skutečnost, že spotřebitel je od počátku vlastníkem věci (a nikoli pouhým nájemcem jako při leasingu). Věřitelé ovšem dodávají do smluv často podmínky, jako je souhlas s exekucí na plat dlužníka, pokud nebude úvěr splácen apod. Současná právní úprava poskytuje dostatečnou ochranu spotřebiteli, jako tzv. slabší smluvní straně. Smlouva o užívání budovy nebo její části na časový úsek Smlouva o užívání budovy nebo její části na časový úsek neboli tzv. timesharing je spotřebitelskou smlouvou. Smluvními stranami jsou spotřebitel, tím může být pouze osoba fyzická, která při uzavírání smlouvy nejedná v rámci své podnikatelské činnosti a poskytovatel, kterým může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická v případě, že jedná v rámci své podnikatelské činnosti. Předmětem smlouvy je právo užívat budovu nebo její část. Doba na kterou se smlouva uzavírá: jeden časový úsek, více časových úseků, stavitelné časové úseky a to během roku. 2. forma smlouvy obligatorně písemná Jazyk smlouvy: český jazyk Informační povinnost Občanský zákoník stanoví informační povinnost poskytovatele ohledně sdělení písemných informací. Tyto informace musí být pravdivé. Poskytují se na vyžádání. Jejich písemné provedení tvoří nedílnou součást smlouvy. Pro případ, že by došlo ke změně stavu, musí poskytovatel spotřebitele písemně upozornit nejpozději 10 dnů před uzavřením smlouvy. Platby Občanský zákoník poskytovateli přímo zakazuje, aby na spotřebiteli požadoval jiné platby než platby dohodnuté ve smlouvě. Jsou zakázány platby před uzavřením smlouvy i platby v době, kdy má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy.
V případě, že je cena hrazena zcela nebo zčásti úvěrem, který poskytuje poskytovatel, spotřebitel však využije svého práva odstoupit od smlouvy, následkem tohoto musí poskytovatel zrušit smlouvu o úvěru a nemůže požadovat žádné sankce po spotřebiteli. Poskytovatel má alespoň nárok na náhradu prokazatelně vynaložených výdajů, které jsou spojeny s uzavřením a následným odstoupením od smlouvy. Druh a výše těchto plateb však již musí být součástí uzavřené smlouvy. Zákaz zbavení ochrany: 64 ObčZ Jedná se o dvě možné varianty: a) budova nebo její část se nachází na území České republiky nebo spotřebitel má trvalý pobyt v České republice b) předmět smlouvy se nachází na území členského státu Evropské unie Jazyk smlouvy: 65 ObčZ V případě, že spotřebitel má trvalý pobyt mimo území ČR nebo je stáním příslušníkem jiného členského státu EU, musí poskytovatel předat spotřebiteli kromě české verze i úřední překlad smlouvy v jazyce členského státu, kde má trvalý pobyt či je jeho státním příslušníkem. Má se na mysli úřední jazyk. Lex specialis a lex genralis Ustanovení o ochraně spotřebitele při uzavírání smlouvy o užívání budovy nebo její části na časový úsek jsou ustanoveními zvláštními. Celkově se pojetí smlouvy o užívání budovy nebo její části na časový úsek blíží pojetí nájemního vztahu. Změny závazkových vztahů Pojem a druhy změn závazků Změnou závazku rozumíme, jestliže se změní některý z jejich prvků, tj. subjekt nebo obsah, výjimečně i předmět. Ke změně závazků dochází tím, že za trvání původního závazku nastane určitá právní skutečnost způsobující změnu některého z prvků původního závazku a ostatní ponechá beze změny. Touto přistupující právní skutečností může být dohoda stran, jednostranný právní úkon, úřední rozhodnutí nebo protiprávní chování subjektu (prodlení). Charakteristika jednotlivých případů změn závazků Postoupení pohledávky jedná se o změnu závazku v osobě věřitele. Uskutečňuje se zpravidla smlouvou mezi věřitelem a osobou třetí. V této smlouvě věřitel převádí pohledávku u svého dlužníka na osobu třetí, takže se tato třetí osoba stává věřitelem místo věřitele původního. Převzetí dluhu rozumí se tím taková změna v subjektech závazku, při níž místo dosavadního dlužníka nastupuje jako dlužník osoba třetí. Jde tedy o změnu v osobě dlužníka. K převzetí dluhu může dojít na základě smlouvy, ze zákona nebo rozhodnutí soudu. Přistoupení k dluhu působí změnu v subjektech závazku tím, že k původnímu dlužníkovi přistupuje další osoba jako spoludlužník. Přistoupení vzniká písemnou dohodou osoby třetí s věřitelem, že tato třetí osoba splní dluh dlužníka. Poukázka a poukázka na cenné papíry- poukázkou se opravňuje poukazník vybrat plnění u poukázaného a poukázaný se zmocňuje, aby splnil poukazníkovi na účet poukazatele. :o) :o) :o)
Změna závazku dohodou tato změna bývá nazývána kumulativní novací. Vzniká dohodou stran změnit obsah, tj. vzájemná práva a povinnosti svého závazku. Nevyplývá-li z dohody nepochybně, že sjednáním nového závazku má dosavadní závazek zaniknout, vzniká nový závazek vedle dosavadního závazku. Prodlení dlužníka prodlením dlužníka rozumíme občanské právo situaci, kdy dlužník nesplní ve stanovené lhůtě svůj dluh buď vůbec, nebo nesplní-li jej řádně. Obě podmínky, to je včas a řádně, musí být dány, aby se mohlo hovořit o zániku závazku splněním. Je-li jedna z nich porušena, dostává se dlužník do prodlení se splněním svého dluhu. Prodlení věřitele prodlení věřitele nastane, jestliže věřitel nepřijme od dlužníka včas a řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne dlužníkovi součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Tím sám věřiteli způsobí, že dluh nebyl splněn včas, popř. řádně. Zajištění závazků Pojem a funkce zajištění závazků Souhrn těch právních institutů, jejichž cílem je spolupůsobit ke splnění práv věřitele ze závazkových právních vztahů posílením jeho procesněprávní a majetkové situace na straně jedné a hrozbou majetkové újmy dlužníkovi v případě porušení povinností z těch závazkových právních vztahů na straně druhé. Způsoby zajištění závazků a) smluvní pokuta b) ručení c) dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů d) zástavní smlouva e) zajišťovací převod práva f) zajištění postoupením pohledávky g) jistota h) uznání dluhu Zánik závazků Pojem a druhy zániku závazků Zánik závazkového vztahu předpokládá, aby k původní právní skutečnosti závazek zakládající přistoupila nová právní skutečnost, odlišná od skutečnosti zakládající jeho vznik, se kterou předpisy občanského práva zánik závazkového vztahu spojují. Takové skutečnosti mohou vyplývat přímo ze zákona nebo obsahu smlouvy mezi stranami. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že zánik závazkového vztahu je třeba odlišovat od n zániku jednotlivé povinnosti, resp. práv dlužníka či věřitele tvořících obsah závazkového vztahu. Zánik závazku dle uspokojení věřitele: a) zánik s uspokojením věřitele b) zánik bez uspokojení věřitele zánik závazku dle právní skutečnosti, která je právním důvodem zániku: a) právních úkonů-jednostranných b)právních úkonů-dvoustranných či vícestranných
c) právní událostí d) složených právních skutečností Jednotlivé druhy zániku závazků Splnění dluhu Splnění je nejpřirozenější a v praxi nejdůležitější právní důvod zániku závazku, při němž dochází k uspokojení věřitele. Předpoklady zániku závazku splněním existence platného právního důvodu jednostranný právní úkon dlužníka s úmyslem splnit dluh právní úkon věřitele, kterým plnění přijímá; dlužník má splnit závazek něco dát Náležitosti splnění - kdo má plnit komu se plní předmět splnění doba splnění místo splnění Právní následky splnění zánik závazku povinnost věřitele vydat písemné potvrzení o dluhu dlužníkovi zánik zajištění věřitelovy pohledávky u vzájemných smluv zaniká tomu z účastníků, který splnil, právo domáhat se splnění na druhém účastníkovi v případě solidárních závazků a ručení vznikne právo tomu, kdo dluh splnil, uplatnit následný postih Uložení do úřední úschovny Odstoupení od smlouvy Jednostranné započtení Dohoda o novém závazku Vzdání se práva Prominutí dluhu Narovnání Započtení dohodou Nemožnost plnění Uplynutí doby Smrt dlužníka nebo věřitele Neuplatnění práva Prodlení dlužníka u fixních smluv Splynutí
Závazkové právo zvláštní část Kupní smlouva Pojem kupní smlouvou se jeden účastník zavazuje druhému účastníku odevzdat předmět koupě a kupující se zavazuje jej odebrat a zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Náležitostmi jsou předmět koupě a kupní cena. Vznik KS vzniká, bylo-li dosaženo dohody o jejím obsahu tj. o předmětu koupě a kupní ceně. Práva a povinnosti subjektů práva a povinnosti smluvních stran jsou vzájemné, ale i vzájemně podmíněné. Kupní smlouva je typickým příkladem synallagmatických smluv. Z KS vyplývají tato práva a povinnosti na straně prodávajícího: a) řádně plnit předmět kupní smlouvy b) povinnost pečlivě předmět kupní smlouvy opatrovat c) povinnost upozornit kupujícího na vady d) právo na poskytnutí kupní ceny na straně kupujícího: a) předmět kupní smlouvy převzít b) zaplatit prodávajícímu dohodnutou kupní cenu c) uplatňovat odpovědnost za vady Vedlejší úmluvy a) výhrada vlastnictví b) předkupní právo c) právo zpětné koupě d) jiná vedlejší ujednání Odpovědnost a) za vady b) za prodlení c) za způsobenou škodu Prodej zboží v obchodě a) prodej na objednávku b) zásilkový prodej c) samoobslužný prodej Darovací smlouva Pojem k darování dochází smlouvou uzavřenou mezi dárcem a obdarovaným. V darovací smlouvě se dárce bezúplatně, a aniž k tomu měl právní povinnost, zavazuje poskytnout majetkový prospěch obdarovanému, který dar přijímá. Darování není jednostranný právní úkon. O dar nejde, poskytne-li se bezúplatně majetkový prospěch bez úmyslu uzavřít darovací smlouvu. Vznik reálně, tj. projevem vůle dárce a obdarovaného spojeným s odevzdáním a přijetím předmětu darování. - konsenzuálně, tj. smlouva, podle níž dárce pouze slibuje poskytnout nějaký majetkový prospěch obdarovanému, který slib přijímá Darovací smlouva musí být vždy písemná. Zánik splněním, zrušením darovací smlouvy Odpovědnost za vady věci dárce neodpovídá, nicméně na ně musí upozornit, neupozorní-li, může obdarovaný věc vrátit. Jinou sankci nelze uplatňovat.
Smlouva o dílo Pojem a vznik smlouvy o dílo právní vztah, jehož předmětem je poskytnout objednateli podle stanoveného zadání dílo za úplatu. Zhotovitel se zavazuje provést pro objednatele dílo na své nebezpečí, objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podstatné náležitosti smlouvy předmět díla, ujednání o úplatě, provedení díla na nebezpečí zhotovitele Práva a povinnosti smluvních stran na straně zhotovitele: provést dílo, právo odstoupit od smlouvy na straně objednatele: odměnit zhotovitele, právo odstoupit od smlouvy, právo na náhradu nutných nákl. Odpovědnost za škodu, za vady Zánik splněním, smrt objednatele či zhotovitele Zhotovení věci na zakázku zabývá se zejména úpravou odpovědnosti, v ostatních záležitostech se musí použít obecná úprava smlouvy od dílo Odpovědnost zhotovitele při odpovědnosti za vady provedené opravy nebo úpravy, které se vyskytnou po převzetí věci objednatelem, činí záruční doba 3 měsíce, a jde-li o stavební práce, činí 18 měsíců, jinak zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem. Nájemní smlouva Pojem a vznik smlouvy o nájmu občanskoprávní nájemní vztahy jsou v současnosti upraveny ve dvou právních předpisech. Za prvé v občanském zákoníku, který upravuje obecnou nájemní smlouvu a zvláštní vztahy při nájmu a podnájmu bytu. Vedle toho upravuje zákon č. 116/1990 Sb., v plném znění, vztahy při nájmu a podnájmu nebytových prostor. Znaky nájemního vztahu: a) přenechání užívání, resp. braní užitků b) určitá věc c) dočasnost d) úplatnost Práva a povinnosti pronajímatele a nájemce pronajímatel: odevzdací, udržovací, zdrže se zásahu do řádného užívání věci nájemcem, učinit opatření k ochraně nájemce, právo na řádné užívání věci nájemcem aby byla zachována její podstata a po skončení nájmu byla řádně vrácena, právo na řádné a včasné placení nájemného nájemce: věc řádně užívat v mezích nájemní smlouvy či v souladu s obvyklým užíváním, zachovávat podstatu věci apačova o to aby na ní nevznikla škoda, provádět změny na věci jen se souhlasem pronajímatele, oznámit potřeby oprav pronajímateli, platit řádně a včas nájemné, po skončení nájmu věc řádně vrátit resp. vyklidit, právo na řádné odevzdání věci, na slevu z nájemného, odmítnout placení nájemného, dát věd do pronájmu nestanoví-li smlouva jinak, provést opravy ke kterým je povinen pronajímatel a žádat náhradu nákladů, odstoupit od smlouvy Zánik nájmu po uplynutí doby nájmu na dobu určitou, nájem na dobu neurčitou zaniká výpovědí (výpovědní lhůta tříměsíční, jednoměsíční, jednoroční). Jde-li o věc nemovitou, je k výpovědi oprávněn pouze nájemce, jde-li o věc movitou, tak i pronajímatel. Na rozdíl od výpovědi působí odstoupení od smlouvy okamžitě, jakmile dojde druhé straně.
Odstoupit může pronajímatel pokud nájemce: dá najatou věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, provádí na věci změny bez souhlasu pronajímatele, užívá přes písemnou výstrahu pronajatou věc, přes upomínku nezaplatil splatné nájemné nájemce: pokud mu byla pronajatá věc odevzdána ve stavu nezpůsobilém, stane-li se věc později nezpůsobilou, stane-li se věc neupotřebitelnou, jsou-li místnosti které byly pronajaty zdraví závadné, uplatňuje-li třetí osoba k věci práva jež jsou neslučitelná s právy nájemce smrt některého ze subjektů nájemního vztahu nezpůsobí zánik nájemního vztahu, neboť v něm nejde o práva a povinnosti vázané pouze na určitou sobu. Nájem bytu Pojem a vznik nájmu bytu jde o byty družstevní, byty služební, byty zvláštního určení a byty v domech zvláštního určení Při posuzování, zda jde o byt, rozhoduje kolaudační stav, nikoliv způsob užívání. Smlouva se uzavírá pouze písemnou formou. Nájem bytu má povahu tzv. chráněného nájmu, což se projevuje především v ochraně nájemce (pronajímatel může smlouvu vypovědět pouze z důvodů stanovených v zákoně). Práva a povinnosti nájemce a pronajímatele: Nájemce: -aby pronajímatel předal byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání - užívat byt, společné prostory a zařízení domu - dispozice s pronajmutým bytem (právo uzavřít smlouvu o výměně bytu, právo uzavřít smlouvu o podnájmu, právo přijmout do bytu další osoby - písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí s nájemcem v bytě - zachovat podstatu bytu - odstranit závady a poškození, která způsobil - po předchozí písemné výzvě umožnit pronajímateli nebo jím pověřené osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot - provádět drobné opravy (náklad na jednu opravu nepřesahuje 300,- Kč) Pronajímatel: - předat byt nájemci - provádět údržbu domu a bytu - zajisti plnění, jejichž poskytování jej spojeno s užíváním bytu - aby nájemce byt užíval řádně, včetně společných prostor - aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného - provádět stavební opravy a jiné podstatné změny v bytě Zánik nájmu bytu přechod nájmu bytu, zánik nájmu bytu Bytová náhrada náhradní byt zásadně rovnocenný byt nebo přístřeší náhradní ubytování byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně Společný nájem bytu tam, kde více osob má k bytu sejná práva. Důvodem vzniku je často smrt předchozího nájemce a trvalé opuštění společné domácnosti nájemcem. Společný nájem bytu manžely vznik - a) jestliže za trvání manželství se manželé, nebo jeden z nich stanou nájemci bytu
b) stane-li se některý z manželů nájemcem byru před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství. Dojde-li k zániku manželství, dává se přednost dohodě, nedohodnou-li se, zruší společný nájem bytu soud. Vztahy k nájemnímu bytu v registrovaném partnerství osoba, která uzavřela reg. part., má po dobu trvání partnerství právo užívat byt, jenž je v nájmu druhého partnera, a práva s tím spojená. Nájem a podnájem nebytových prostor Předmětem jsou nebytové prostory, za něž se považují: - místnosti nebo soubory místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jinému účelu, než k bydlení např. sušárny, prádelny, kočárkárny atd. - byty, u nichž byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům Náležitosti smlouvy: - písemná forma - předmět a účel nájmu - výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním neb. Prostoru - doba, na kterou se nájem uzavírá, nejde-li od nájem na dobu určitou Nedodržení povinností stanovených smlouvou může být spojeno s: právem na slevu z nájemného, důvodem k výpovědi, odstoupením od smlouvy. K zániku dojde: uplynutím doby, výpovědí, smrtí nájemce a zánikem právnické osoby, zánikem nebytových prostor Příkazní smlouva Je definována jako smlouva, kterou se příkazník zavazuje, že při příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Předmětem závazku povinné osoby, kterou zákon nazývá příkazníkem, je obstarání věci nebo uskutečnění jiné činnosti pro osobu nazývanou příkazce. Závazek povinné osoby přitom spočívá pouze v provedení určité, konkrétní činnosti, vymezené ve smlouvě. Předmětem závazku však není dosažení určitého výsledku. Toto riziko výsledku proto nese příkazce. To je současně jedna ze základních odlišností od smlouvy o dílo, kde riziko výsledku nese povinná osoba, tj. zhotovitel. Práva a povinnosti Na straně příkazníka: - jednat při plnění příkazu podle svých schopností a znalostí - příkazník je povinen provést příkaz osobně - příkazník je povinen podat příkazci na jeho žádost všechny zprávy o postupu plnění příkazu a převést na příkazce všechen užitek z provedeného příkazu. Po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování Na straně příkazce: - poskytnout příkazníkovi předem na jeho žádosti přiměřené prostředky nezbytné ke splnění příkazu a nahradit příkazníkovi potřebné a užitečné náklady vynaložené při provádění příkazu - příkazce je povinen nahradit příkazníkovi kromě zaviněné škody i tu škodu, která vznikla v souvislosti s výkonem příkazu
- příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, jestliže byl dohodnuta nebo je v těchto případech obvyklá s ohledem na povolání příkazníka Smlouva o obstarání věci Touto smlouvou se obstaratel zavazuje objednateli obstarat určitou věc. Obstaráním věci se zpravidla rozumí nejenom obstarání nějaké konkrétní hmotné věci, ale také obstarání nějaké záležitosti, jak se říká na klíč. Nejčastěji půjde např. o zajištění nějakého obřadu. K podstatným náležitostem smlouvy patří: - určení smluvních stran - specifikace předmětu obstarání - cena předmětu obstarání - doba, kdy má být obstarání uskutečněno - odměna za obstarání Smlouva o obstarání prodeje věci Touto smlouvou se obstaratel zavazuje objednateli učinit opatření k prodeji věci, kterou mu objednatel svěřil za tímto účelem. Jedná se v podstatě o smlouvu komisionářkou, upravenou obchodním zákoníkem. K charakteristickým znakům smlouvy patří. - prodej svěřené věci - písemná forma smlouvy - úplatnost - obstaratel jedná ve vztahu k třetím osobám vlastním jménem Jednatelství bez příkazu Je to obstarání cizí záležitosti, aniž jednající měl k tomuto jednání příkaz nebo byl k němu jinak oprávněn. Tento smluvní typ je upraven v hlavě deváté, části osmé, 742-746. Smyslem úpravy jednatelství bez příkazu spočívá na principu, že vměšovat se do záležitostí jiného je dovoleno jen se souhlasem toho, koho se to týká, nebo jestliže to zákon výslovně dovoluje. Smlouva zprostředkovatelská Zprostředkovatelskou smlouvou se zprostředkovatel zavazuje obstarat zájemci za odměnu uzavření smlouvy a zájemce se zavazuje zprostředkovateli poskytnout odměnu tehdy, byl-li výsledek dosažen přičiněním zprostředkovatele. Smyslem zprostředkovatelské smlouvy je závazek zprostředkovatele vlastním přičiněním vyvíjet činnost, která by směřovala k uzavření určitého typu smlouvy mezi zájemcem a osobou třetí.
Pojistná smlouva Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě Účelem zákona o pojistné smlouvě je upravit vzájemné vztahy účastníků soukromého pojištění, tj. smluvního pojištění. Účastníky pojištění jsou pojistitel a pojistník. Dále je to pojištěný, který nemusí být vždy totožný s pojistníkem. Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Obsahem je: - určení pojistitele a pojistníka - určení oprávněné osoby - určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové - vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události - výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové - vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena - v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet Promlčecí doba je desetiletá, a počíná běžet rok po vzniku pojistné události. Zánik soukromého pojištění: - uplynutím doby - nezaplacením pojistného - dohodou - výpovědí - odstoupením - odmítnutím poskytnutí pojistného plnění - na základě jiných důvodů Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodua) protiprávní úkon výjma případy za okolností vylučujících protiprávnost výkon práva nebo plnění povinnosti, svépomoc, jednání v krajní nouzi, jednání v nutné obraně, svolení poškozeného b) škoda skutečná (zmenšení majetku poškozeného), ušlý zisk (nedošlo k rozmnožení majetku) c) příčinná souvislost mezi a) a b) d) zpravidla i zavinění úmysl přímý, nepřímý, nedbalost vědomá, nevědomá, hrubá Presumpce zavinění se vztahuje jen na nedbalostní formu zavinění. Subjekty odpovědnosti za škodu- Osoby fyzické i stát. Zákon podmiňuje vznik obecně deliktní způsobilosti fyzické osoby. Deliktní způsobilost právnické osoby vzniká současně se vznikem její právní subjektivity. Spoluodpovědnost škoda byla způsobena více škůdci, odpovídají za ni společně a nerozdílně, tedy solidárně. Dílčí společná odpovědnost může být založena pouze rozhodnutím soudu.
Od vypořádání solidárně závazných škůdců je třeba odlišovat postih. Postihem se rozumí právo na úhradu toho, co byl povinen plnit poškozenému ten, kdo odpovídal za škodu způsobenou zaviněním jiného. Škoda může být také způsobena zaviněním poškozeného. Pojem obsah náhrady škody se rozumí, jakou škodu je škůdce povinen poškozenému nahradit, jde tedy o kvalitativní vymezení škody. Rozsahem náhrady škody se rozumí, jakou výši náhrady je povinen škůdce poškozenému nahradit, jde o kvantitativní vymezení. Způsobem náhrady škody se rozumí, jakým způsobem se má náhrada škody realizovat. Při škodě způsobené na věcech se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Z hlediska rozsahu náhrady škody není stanoven žádný limit. Z důvodů hodnotných zvláštního zřetele však může soud uplatnit tzv. moderační právo a výši náhrady škody přiměřeně snížit; snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně. Při určování výše škody na věci se vychází z ceny věci v době poškození. Pokud jde o způsob náhrady škody, je základním způsobem náhrady škody peněžitá náhrada. Požádáli poškozený, hradí se škoda uvedením v předešlý stav. Při škodě způsobené na zdraví se hradí: - účelné náklady spojené s léčením - ztráta na výdělku, příp. na důchodu - bolestné a ztížení společenského uplatnění Došlo-li k usmrcení, hradí se: - náklady na výživu pozůstalým - přiměřené náklady spojené s pohřbem - jednorázové odškodnění Další případy odpovědnosti za škodu: - za škodu způsobenou zaviněným protiprávním úkonem - za škodu způsobenou provozní činností - za škodu vzniklou v rámci existujícího závazku - za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání - za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům - za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků - za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech - za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem - za škodu způsobenou vadou výrobku Odpovědnost za bezdůvodné obohacení Předpoklady ke vzniku: - obohacení na straně neoprávněného nabyvatele - újma druhého subjektu, kterou utrpěl ve svých majetkových poměrech - příčinná souvislost mezi obohacením a vzniklou újmou Jednotlivé případy bezdůvodného obohacení: - získané plněním bez právního důvodu - získané plněním z neplatného právního úkonu - získané plněním z právního důvodu, který dodatečně odpadl
- získané z nepoctivých zdrojů - získané tím, za něhož bylo plněno, co po právu měl plnit sám Právní následky získání bezdůvodného obohacení: - povinnost toto obohacení vydat