www.modernivcelar.cz

Toto je internetová verze časopisu MODERNÍ VČELAŘ www.modernivcelar.cz Redakce časopisu MODERNÍ VČELAŘ tímto dává všem uživatelům internetu souhlas k dalšímu přebírání a šíření publikovaných článků pod podmínkou, že jejich obsah nebude pozměněn a vždy bude jako zdroj uveden Časopis MODERNÍ VČELAŘ.

OBSAH 2 Naším vstupem do EU se změnilo hodnocení a zkoušení medu Norma Český med je nadále zárukou vysoké kvality (dokončení) 3 Severské včelaření Norové v harmonii s přírodou Ingar Lie se zabývá profesionálním včelařením již pět let. Největší problémy vidí ve varroáze, bojuje s ní kyselinou mravenčí a tvorbou oddělků v časném létě. Testuje kyselinu šťavelovou 5 Jak získávat peníze pro včelařskou činnost? Podrobný článek o různých možnostech financování činnosti ZO ČSV 8 Internet a včelařské časopisy Na internetu najdeme mnoho časopisů z různých tematických oblastí. Někdy se jedná pouze o informativní stránky, jindy přímo o elektronické verze papírových časopisů. Včelařské časopisy (kromě svazového čsopisu ČSV) v tomto nejsou žádnou výjimkou 9 Domácí výroba medoviny Výkupní ceny medu jsou pod hranicí nákladů, dělejte z medu medovinu. Zákony jsou na straně včelařů 10 Nižších cen medu ani úbytku včelstev se nebojím Mladých nadšených včelařů prý stále přibývá. Patří mezi ně i Marek Burian. Původně chtěl jen několik málo včelstev na opylení ovocných stromů, dnes plánuje velkochov s tovární výrobou úlů 13 Jak to s cenou medu doopravdy je Jaká je aktuální situace v obchodu s medem? Dovoz i vývoz se v dubnu ustálil na 60 Kč za kilogram 14 Podletí na včelnici největším rizikem je varroáza Převčelení je jednou z příčin jejího rychlého šíření. Pomůže nám tvorba oddělků, důslednost a léčení přírodními látkami 17 Nejmladším včelařům Trubci to nemají vůbec lehké. Včely si pro přezimování musí zajistit zásoby. Trubci již nejsou pro včelstvo potřební a včelky k nim začínají být nemilosrdné (dokončení) Předsednictvo ÚV ČSV pozvalo na své jednání včely Jana Löffelmanna. Diví se, že žádná nepřiletěla Již koncem února vyzvali mluvčí i2j k jednání Předsednictvo ÚV ČSV. Hlavním bodem jednání mělo být předání podepsaných petičních archů s touto výzvou a diskuse nad jejími jednotlivými body. Nikdo z vedení na tuto nabídku jednání nereagoval, a to ani po opakovaných urgencích. Až koncem června 2005 mi zaslal předseda ČSV Mgr. Sojka spolu s tajemníkem svazu Dr. Peroutkou dopis, v němž mne přesvědčují, že vše je jinak: Jan Löffelmann, v té době jeden z mluvčích i2j, byl prý pozván na jednání předsednictva, ale bez omluvy se nedostavil. Přátelé Sojka a Peroutka si dali tu práci a v příloze mi zaslali kopie veškeré související korespondence. Z ní jsem se mimo jiné dozvěděl, že tajemník svazu Dr. Peroutka jménem PÚV nepozval k jednání představitele i2j, podepsané pod návrhem k jednání, ale de facto včely jednoho z mluvčích, přítele Löffelmanna. Dopis totiž nebyl poslán na kontaktní adresu některého z mluvčích i2j ani na adresu jejich trvalého bydliště. Dr. Peroutka měl tak velký zájem, abychom se jednání předsednictva zúčastnili, že pozvánku raději poslal na adresu stanoviště včelstev Jana Löffelmanna. Tam ji převzali jeho známí a při první příležitosti příteli Löffelmannovi předali. Když adresát dopis otevřel, dozvěděl se, že je zván na jednání, které se konalo před dvěma dny. V dopise, který jsem od pánů předsedy a tajemníka obdržel, mne vyzývají, abych uvedl na pravou míru dříve zveřejněnou informaci, že Vedení ČSV povýšeně přehlíží názory členské základny a na výzvy k diskusi nereaguje. Dnes tak činím: Vedení ČSV povýšeně přehlíží názory členské základny a na výzvy k diskusi nereaguje. Aby vinu ze zmařeného jednání svalilo na mluvčí i2j, umí být velmi vynalézavé: pozvánku k jednání pošle takovým způsobem, aby se k adresátovi nedostala včas. Milé předsednictvo ÚV ČSV, těch, kdo mají jiné názory, než Vy se umíte zbavit velmi originálními způsoby a s velkou nápaditostí. Chápu, že Vaše touha udržet se na teplých místech je silná. Možná byste však neměli zapomínat na to, že o Vašich teplých místech bude už za několik měsíců rozhodovat sjezd. A jeho delegáty určitě bude zajímat i to, zda s námi, řadovými včelaři, hodláte opravdu jednat, nebo z nás dělat hlupáky. Mgr. Vlastimil Protivínský, 1. mluvčí i2j MODERNÍ VČELAŘ Odborný časopis propagující včelaření, zejména moderní a jednoduché způsoby chovu včel. Vydává Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ šestkrát v roce. Číslo 5/2005 (podletí) vychází 20. 7. 2005 v Brně Uzávěrka příštího čísla: 10. 9. 2005 Evidenční číslo: MK ČR E 14766 ISSN: 1214-5793 Adresa redakce: MODERNÍ VČELAŘ www.modernivcelar.cz P. O. Box 11, CZ-691 03 Rakvice casopis@n-vcelari.cz Tel.: +420 519 349 393 Typo: Temperament 430 Pre-press: G5 Brno Tisk: Tiskárna Matula, Brno Foto na titulní straně: Zdeněk Dukát Redakce neodpovídá za obsah inzerátů. MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005 1

Naším vstupem do EU se změnilo hodnocení a zkoušení medu. Norma Český med je nadále zárukou vysoké kvality (dokončení) Ing. Antonín Přidal, PhD. Za zásadní chybu v nové vyhlášce lze označit fakt, že pokud je u medu naměřena hodnota vodivosti medu přesně 80 ms.m 1, zůstává med nezařazen do žádné ze dvou skupin. Tento nedostatek je nutné opravit a je možné, že při této příležitosti se vyřeší i neutěšená situace se správnou kategorizací medu. Co poradit včelařům, aby vyhověli 9 nové vyhlášky o označování medu a přitom správně informovali spotřebitele? Zde jsou příklady: a) med květový bez příměsi medovice b) med medovicový směsný či s příměsí medu květového c) medovicový med bez anebo se zanedbatelnou příměsí medovice. Podle nové normy lze slovo smíšený použít jen pro medy květové vzniklé z několika kvetoucích rostlin. Paradoxně tak podle nové vyhlášky můžete objevit v obchodech označení květový med smíšený. Odborník se ptá: Tak jak je to? Je ten med květový, anebo smíšený? Nejhorší je na tom to, že i když víte o nepřesnostech nové vyhlášky, nejste schopni správně odpovědět. Tyto nepřesnosti jsou zřejmě způsobeny snahou rozdělit medy do tří známých kategorií (květový, smíšený a medovicový) jen podle vodivosti. Pak vznikají jisté potíže, protože ostrá hranice neexistuje. Stará vyhláška tento problém spolehlivě řešila tzv. přechodným překryvným pásmem (viz tab. 1). Pokud vodivost medu skončila v rozpětí 50 až 55, byl med označený za smíšený jen tehdy, pokud obsahoval hojně medovicové prvky. Pokud výsledek měření vodivosti spadl do pásma 90 105 ms.m 1, rozhodl výsledek optické aktivity cukrů medu před a po jejich rozštěpení (viz výše). Podobné postupy byly použity při kategorizaci hodnocení cca 100 vzorků medu z EU (PŘIDAL & VORLOVÁ, 2002) a všechny vzorky se podařilo bez obtíží zařadit do příslušné skupiny, pokud byly vedle parametrů vodivosti medu zohledněny také parametry optické aktivity a mikroskopické analýzy. MÍSTO POPELA NEROZPUSTNÉ LÁTKY Limit obsahu popela je z nové vyhlášky vyřazen. Stanovení popela bylo dříve využíváno pro zařazení medu do příslušné skupiny medů. Dnes je mnohem snadnější měřit vodivost. Limity pro popel dostatečně zastupuje parametr látek ve vodě nerozpustných. Výhoda je navíc v tom, že se tak projeví nejen nespalitelné, ale i částečně spalitelné nečistoty medu (např. nedostatečně scezený med s kousky vosku). Přičemž se pamatuje na to, že medy lisované trpí přirozeně vyšším obsahem ve vodě nerozpustných látek, a proto u těchto medů je povolena hranice až do 0,5 %. FILTRACE MEDU: ALERGICI JÁSAJÍ, VČELAŘI MOHOU ZVÝŠIT ODBYT Mikroskopická analýza medu je v nové vyhlášce zmíněna jen okrajově v 9. Její význam však narůstá v době, kdy nové předpisy vyžadují označování botanického i geografického původu medu. Mikroskopická analýza dnes dokáže oba deklarované údaje na etiketách stanovit. Proto je dnes otázka filtrace medu tak ožehavým tématem. Existují jistě důvodné obavy z toho, že filtrací by bylo možné původ medu a jeho pravost falšovat porušovat. Bylo by však hloupé bránit se filtraci medu jen proto, že je zneužitelná, když pylovým alergikům taková úprava medu může vylepšit jídelníček a včelařům do jisté míry i odbyt medu. Zbývá jen dořešit, jak zneužití filtrace zabránit. Jistým řešením by snad byla výroba filtrovaného medu s určeným odborným dohledem (podobně jako u portského vína). Pověřené osoby (komisaři) by dohlédly na náležitou výrobu takového medu. Filtrace se dnes provádějí u medů, které jsou součástí lékárenských či léčivých sirupů, aby se docílilo vysoké čirosti a předešlo usazování krystalů. Zpřísněná norma Český med (ve variantách Moravský a Slezský) má kromě zpřísněných chemicko-fyzikálních parametrů garantovat též 100% původ z České republiky. To je velmi důležité pro alergiky. Totiž kontakt s pylem a jeho alergeny v trávicím traktu obvykle nevyvolává zdaleka tak nepříjemné tělesné reakce jako při kontaktu přes sliznici. Při kontaktu s alergenem se pak může alergikům zmírňovat intenzita jejich alergie postupným navykáním (tzv. desensibilizace). Podmínkou však je, aby alergik konzumoval med, který obsahuje právě ty pyly, se kterými se setkává ve vzduchu, který dýchá, a to rozhodně není vzduch z Číny či Argentiny. ZÁVĚR Závěrem lze říci, že chyby v nové normě na základě Směrnice Rady Evropy č. 2001/110/EG jsou kritizovány nejen v ČR, ale i jinými členskými zeměmi (např. Německem). Současný trend vývoje metod hodnocení a zkoušení medu je intenzívní. Je snahou odhalit i ta nejrafinovanější porušení. Nicméně, možnosti vylepšování hodnocení a zkoušení medu nejsou po právní stránce využity tak, jak by s ohledem na současný stav poznání oboru mohly být. POUŽITÁ LITERATURA BOGDANOV S., MARTIN P., LÜLLMAN C. 1997: Harmonised method of the European Honey Commission. Apidologie (mimořádné vydání)1 59. VORLOVÁ L., PŘIDAL A. 2002: Invertase and diastase activity in honeys of Czech provenience. Acta univ. agric. et silvic. Mendelianae Brunensis (Brno) 50(5):57-66. PŘIDAL A., VORLOVÁ L. 2002: Honey and its physical parameters. Czech Journal of Animal Science 47(10):439 444. WHITE J.W. Jr., DONER L.W. 1978: The 13C/C12 ratio in honey. Journal of Apicultural Research 17(2):94 99. Ing. Antonín Přidal, Ph.D., pracuje jako odborný asistent v Ústavu zoologie a včelařství na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Kontakt: sapridal @mendelu n.cz 2 MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005

Severské včelaření Norové v harmonii s přírodou Ingar Lie je velký milovník přírody, mezi jeho koníčky patří např. biologie nebo technika. Snaží se o citlivé využívání zdrojů norské přírody bez jejich poškozování Ingar Lie (51) z Tonsbergu v Norsku se zabývá profesionálním včelařením již 5 let. Jak sám říká, největší problémy vidí ve varroáze. V boji s ní používá na podzim kyselinu mravenčí a také vytváření oddělků v časném létě. To samozřejmě nestačí a v současnosti se testuje i využití kyseliny šťavelové, zejména při nízkých teplotách. Norský med je prý ale stejně nejlepší na celém světě. S úsměvem dodává, že nikde na světě se nedá získat tak čistý a kvalitní med Dlouho před táním sněhu Ingar prohlíží včelstva a hodnotí jejich stav a kondici. Práce musí být ale rychlá, protože počasí bývá velmi chladné jako z norského vřesu. Začínal před deseti lety s jediným úlem. Jednoho zimního dne, když se počasí prudce změnilo, se pokoušel plastovou lžičkou vracet mrznoucí včely zpět do úlu Jako milovník přírody se snaží získávat bohatství z norské přírody tak, aby zůstala zachována i pro další generace. Postupem času neustále přibývaly další a další úly a v roce 1994 se stal profesionálním včelařem. V současnosti má 200 produkčních včelstev, a pokud vše dobře dopadne, uvažuje, že zazimuje okolo 240 včelstev. A to je v Norsku práce na plný úvazek, nenajdete mnoho Norů, kteří by měli více než 250 úlů. Pouze několik málo včelařů má jako hlavní příjem včelaření. Většina ze 4 000 norských včelařů obhospodařuje jen několik málo včelstev a nejsou ekonomicky závislí na produkci a prodeji medu. Pan Lie nezastírá fakt, že není snadné prorazit a udržet ekonomiku farmy jen samostatným prodejem medu. (Míněno jako u nás známý prodej ze dvora.) V roce 1998 norští včelaři vyprodukovali pouze jednu třetinu celkové roční spotřeby medu v zemi. Sám Ingar vyprodukoval přibližně 3 tuny. Svou produkci pak dodal do společnosti Honningcentralen (The Honey Central, dále HC) v Oslu, jejíž akcie společně s přibližně dalšími třemi tisíci včelaři vlastní. Tak má zajištěný odběr veškerého medu, který nestačí sám prodat, i po několik let za sebou. Samotná HC zajišťuje zásobování medem pomocí několika skladů v Norsku. Pokud je totiž nedostatek medu na norském trhu, jeho cena se může podstatně zvednout, což s sebou přináší riziko snížení zájmu spotřebitelů. HC tak umožňuje překlenout případné období nedostatku až do následujícího podzimního medobraní. Minulý rok byla cena medu skutečně velmi dobrá. Ingar prodával kilo medu za přibližně 5,50 USD (cca 126 Kč). Med odváží do HC v 20kg kontejnerech a větší část plateb za med se vyplácí ihned po dodání. NORSKÁ FAVORITKA KRAŇSKÁ VČELA Všech 50 60 matek, které každý rok potřebuje, si Ingar odchová sám. Spolupracuje na projektu inicializovaném Norskou asociací včelařů, který mu dává možnost využívat a testovat ty nejlepší kraňské matky v zemi. Několik šlechtitelských chovů v zemi se zabývá severskou hnědou včelou a malá část chovaných matek patří do kmene Buckfast. Samozřejmě mnoho včelařů má matky více či méně křížené, hodně matek je rojových a přirozeně spářených. Taková včelstva jsou ale většinou agresivní a mnoho mladých včelařů po špatných zkušenostech ztrácí zájem. Dobrá, až vysoká kvalita matek je základem pro efektivní a pohodlné včelaření. KRÁTKÉ A RYCHLÉ JARO Ingar žije na pobřeží, přibližně 100 km na jih od Osla. Včelařská sezóna začíná okolo 1. dubna, zimní klid trvá i 6 měsíců. V Norsku jaro doslova exploduje. Je důležité najít plochy s velkou produkcí nektaru. Léto je krátké a přírodní vegetace tvoří podstatnou část jeho zdrojů Množství kvetoucích rostlin stimuluje včelstva ke kladení vajíček. Pro včelstva je důležité získat zpět svou sílu a dosáhnout co největšího počtu dělnic. OBDOBÍ LÉTA OBDOBÍ PLNÉ PRÁCE Všechny kroky směřují k jedinému cíli. Připravit včelstva v maximální síle na hlavní letní snůšku, divoké maliny. Ty kvetou od začátku června do července. V průběhu krátkého a slunečného léta Ingar Lie pracuje prakticky nepřetržitě. Ke každému včelstvu však přistupuje individuálně. Jak sám říká, včelaření není průmysl, je to řemeslo. Hlavní letní snůška trvá velmi krátce, většinou pouze 2 3 týdny, ve kterých nevanou severní větry a obloha je bezoblačná. Zatím co jeho rodina odjíždí na dovolenou s karavanem k moři, Ingar tráví veškerý čas se včelami. Všichni norští včelaři používají stejnou rámko- MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005 3

vou míru, což je evropský unikát, který usnadňuje koupi třeba již použitého vybavení apod. Uprostřed července si většina Norů užívá dovolené. Slunce svítí na severu Norska 24 hodin denně. Na jihu, kde žije Ingar, svítí slunce od tří hodin ráno do jedenácti hodin večer. V tomto období Ingar získává letní med, který je velmi světlý a má jemnou chuť. Na každém z 16 stanovišť má 10 15 úlů. Některé jsou v lesích, některé u zemědělské půdy. Snaží se, aby využil všech zdrojů snůšky. I lesní porosty poskytují excelentní med. Norsko nemá, v porovnání s ostatními zeměmi Evropy, příliš mnoho zemědělsky obdělávatelné půdy. Ale i tak je každý použitelný kousek země využívaný. Průměrný výnos medu z letní snůšky je okolo 30 kg ze včelstva. Vřesový med má silnou a výraznou chuť a vyváží se do mnoha zemí. Vřes obecný (Calluna vulgaris) je hlavním zdrojem nektaru v Norsku, rozšiřuje se na plochách nedostatečně spásaných a obhospodařovaných NACHOVÝ PODZIM Mezi 15. 25. červencem Ingar naloží úly na přívěs a kočuje 200 300 km na sever, ke snůšce z vřesu. Do srpna každé včelstvo nasbírá a vytvoří okolo 20 kg tohoto zvláštního medu. Ingar je přesvědčen, že vřesový med je ten nejlepší na světě. Vzhledem k tomu, že celá produkce vřesového medu není na nor- ském trhu uplatnitelná, je jeho přebytek exportován do ostatních zemí Evropy. Vřesový med z Norska je stejná delikatesa jako ruský kaviár, jen není tak drahý, dodává Ingar. Září patří mezi pracovně nejnáročnější měsíce v roce. Během krátkého období chladnějších dnů musí být všechen med vytočen, včelstva zkontrolována a nakrmena. Během dvou týdnů musí být vše hotovo. I léčba varroázy kyselinou mravenčí, protože mrazy většinou přicházejí již v polovině října. Vzhledem k zvláštní konzistenci vřesového medu se používá při jeho vytáčení speciální zařízení, které Norové vymysleli a s úspěchem ho dodávají do okolního světa. NORSKO ZACHOVALÁ PŘÍRODA V Norsku jsou podmínky pro včelaření velmi dobré. Norská příroda je relativně nepoškozená a zachovala si velkou biologickou různorodost. Jeho 4,4 miliony obyvatel představují dobré podmínky pro odbyt medu. Norsko je ale rozdělená země. Východní část, okolo Osla, byla zasažena varroázou (přibližně okolo roku 1993) na rozdíl od západní a severní části, které jsou chráněny díky vysokým horám. Přísná pravidla regulují možnost kočování mezi jednotlivými částmi země a umožňují tak ochranu varroázou nezasažených oblastí. Tracheální roztoči nebyli nalezení a hniloba plodu je velmi vzácná. Také ostatní nemoci se buď nevyskytují, nebo jsou velmi vzácné a nepředstavují v Norsku větší problém. Postupná harmonizace veterinárních a obchodních předpisů podle EU není přijímána s velkým nadšením, protože příliš liberalizuje trh se včelami a s včelími produkty. Ingar se obává problémů se zavlečením včelích nemocí apod. Jak sám dodává, evropský trh je založen na prodeji, všechno ostatní je vedlejší. Také v Norsku se průměrný věk včelařů postupně zvyšuje a je problém získávat nové. Mnoho včelařů také skončilo se včelařením po výskytu varroázy, dodává smutně Ingar Lie. ZIMNÍ VČELY CO JSOU ZAČ? Bylo vedeno mnoho diskusí o rozdílech mezi letní a zimní včelou. Norské zimy trvají i 6 měsíců a teploty klesají i na několik týdnů na 20 C až 30 C. Je jasné, že zimní včely musí být na takové podmínky připraveny vytvořením dostatečné proteinové rezervy. Každé včelstvo je nakrmeno 15 20 kg cukru rozmíchaného ve vodě, ale přesto některá včelstva potřebují na jaře přidat zásoby, aby nehladověla. Mnoho včelstev prochází kritickým vývojem na začátku května, kdy se zimní včely nahrazují novou generací. KVALITNÍ PRODUKTY Z PŘÍRODY V Norsku není doporučeno používání léků a s varroázou se v sezóně bojuje vyřezáváním poloviny trubčiny jednou za deset dnů. Po zakrmení probíhá ještě léčení kyselinou mravenčí. Ingar Lie spolupracuje na projektu podzimní léčby varroázy pomocí kyseliny šťavelové. Kyselina mravenčí sice funguje, ale pouze v relativně teplých dnech. Doufá, že kyselina šťavelová bude účinkovat i v chladnějších dnech. Použití syntetických léčiv bude až poslední možností. Musíme respektovat fakt, že člověk je součástí přírody a krajiny, ve které žije. Krédo, jímž se Ingvar Lie řídí, je: Přírodně, s přírodou a pro přírodu NORSKO BOHATÁ ZEMĚ Země patří mezi významné producenty ropy a zemního plynu, nezaměstnanost je nízká a většina lidí má vše, co potřebuje. Průměrný plat dělníka v továrně je okolo 25 000 USD ročně (cca 575 000 Kč). S 200 produkčními včelstvy dosahuje Ingar průměrného příjmu 25 až 32 tisíc USD za rok (příjmu, nikoliv zisku). Cukr, který používá ke krmení, stojí přibližně 1 dolar a každému včelstvu dává 15 20 kg. Cena cukru pomalu stoupá a výkupní ceny medu spadly přibližně na polovinu po dovozech medu z Argentiny. Ingar Lie ale tvrdí, že je obrovský rozdíl mezi norským a importovaným medem. A rozdíl v kvalitě je samozřejmě vidět i v ceně. NORSKO STÁTNÍ PÉČE Norsko své zemědělství podporuje přísunem značného množství peněz. Je ve veřejném zájmu podporovat místní produkci a zemědělsky využívat krajinu. Ingar Lie nemá farmu v pravém slova smyslu, ale norské ministerstvo zemědělství chápe včelaření jako zemědělský provoz. Ingar získává dotaci 0,40 USD/kg (cca 9 Kč/kg) medu jako subvenci a 0,50 USD (cca 12 Kč) 4 MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005

na prvních 15 kg cukru, který spotřebuje. Příspěvky může použít na podporu včelařského provozu a na hledání dalších odbytových možností. To je velmi důležité v období, kdy je výnos medu nízký či žádný. Ingar však musí mít zdokumentovanou celkovou produkci medu za posledních pět let. Tak získává informace o průměrném výnosu a úřady mu doplácejí 73 % rozdílu mezi průměrným výnosem za pět let a aktuálním výnosem. V Norsku je tato podpora nezbytná pro všechny včelaře, kteří se včelaření věnují na plný úvazek. Je to velmi riziková činnost, ve dvou letech z pěti jsou tyto dorovnávací platby nutností, dodává Ingar. NORSKÁ VČELAŘSKÁ ZIMA Podzim si Ingar užívá dlouhými loveckými procházkami. Vymění včelařský oblek za vlněný a vyráží na zajíce. Mezi jeho koníčky patří i chov a výcvik loveckých psů. Později v zimě si ještě přivydělává společně se dvěma přáteli jako dřevorubec. Vytěžené dřevo z lesa stahují pomocí koní. Teplota vzduchu klesá pod 20 C a příroda odpočívá. Večery se nejlépe tráví s přáteli při historkách z podzimních procházek a lovů Roar Ree Kirkevold, překlad Patrik Novotný Vzhledem ke krátké a hektické sezóně musí včelař přistupovat ke včelstvům citlivě a s péčí. Ingar Lie pokládá včelaření za ruční práci, nikoliv za továrnu na med. Ingar používá kyselinu mravenčí po vytočení medu a odstranění trubčích plástů pro boj s varroázou. Jen žádnou chemii BEZPLATNÁ INZERCE! Potřebujete něco koupit nebo prodat na inzerát? Neplaťte za to žádné peníze! MODERNÍ VČELAŘ Váš inzerát zveřejní zdarma! Pište na adresu: MODERNÍ VČELAŘ P. O. Box 11 691 03 Rakvice nebo: casopis@n-vcelari.cz Získávání finančních prostředků na činnost ČSV a včelařská osvěta mimo ČSV Fundraising a osvěta ČSV Miroslav Jakuš Celý náš svaz jako sdružení právnických a fyzických osob zabývajících se včelařskou činností vznikl a žije s cílem vytvářet dobré podmínky pro provozování včelařské činnosti v Čechách a na Moravě a také s cílem udržovat a rozvíjet včelařství jako takové. Včelařství nemá přínos jen pro včelaře samotné, ale hlavně pro přírodu a díky nám včelařům i pro hospodářství státu, ekonomiku podnikatelského sektoru a také zdraví lidí. O tato fakta je třeba se opřít a naše i světové včelařství s pomocí všech subjektů využívajících jeho přínos ekologický, hospodářský a celospolečenský udržovat na takové úrovni, aby co nejefektivněji naplňovalo svůj význam pro společnost. Od roku 1990 žijeme v poněkud novém prostředí, kterému je potřeba se přizpůsobit. Je to prostředí tržní, založené na principech demokracie, samosprávy a konkurence. Co se týče ÚV, při- způsobil se náš svaz těmto novým podmínkám již velmi schopně. Nelze to však říci o našich územních složkách, tedy o ZO a OV ČSV. Snad nechápou své poslání jako základní složky ČSV, snad je to dáno společensko-politickou situací. Důležité však je, že tyto složky, jak vyplývá už z jejich názvu, jsou základním stavebním kamenem ČSV, zajišťujícím jeho poslání v každém koutu naší republiky. Proč získávat finanční prostředky do včelařství? Na tuto otázku lze odpovědět ze dvou hledisek: Bez peněz prostě činnost žádné organizace není možná Proč financovat svou činnost pouze z vlastních prostředků, když přináší užitek i jiným? Úloha osvětových pracovníků OV ČSV při získávání finančních prostředků do včelařství Nejdříve je třeba probudit členy našich ZO, ale i OV, vysvětlit jim, o co běží, a případně jim odborně pomoci vytvořit si svůj FUNDRAISING. Právě s jeho pomocí lze vytvořit optimální systém osvěty a rozvoje včelařství v každém koutu naší republiky. A právě osvětový pracovník je ten, jehož posláním je nasměrovat členy ZO a OV k vytváření optimálního systému osvěty a rozvoje včelařství s nejvyšším možným efektem, tedy propagovat fundraising. Základní informace: ČSV a třetí sektor Nejprve je třeba znát okolí. Je třeba vědět, že my včelaři, resp. ČSV, se řadíme do nevládního neziskového sektoru, do kterého jsou zařazeny především veřejně prospěšné organizace, které nejsou orientovány podnikatelsky. Nejsou MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005 5

tedy zřízeny za účelem dosahování soukromého zisku. Mají sice vyšší než nezbytné příjmy pro krytí vlastních nákladů, ty však nejsou použity pro soukromý prospěch jejich členů ani pro jejich skupinový zájem, ale jsou využívány pro celkový společenský (veřejný) prospěch. Jsou to tedy organizace, které zisk vytváří, ale celý jej používají pro veřejně prospěšné cíle, ke kterým jsou založeny. Tyto organizace získávají finanční prostředky především z příspěvků svých členů a z darů určených na předem vytyčené záměry. Mohou mít statut občanského sdružení, nadace nebo organizace s mezinárodním prvkem. Dalším sektorem je sektor podnikatelský, který získává finanční prostředky z prodeje, a sektor státní správy, který má fundraising zaměřen na daňové zdroje. Základní zdroje finančních prostředků Základními zdroji financí nevládních organizací, jakož i ČSV mohou být: členské příspěvky a dary jednotlivců dary od podniků a firem vlastní prodej výrobků a služeb peníze od institucí k tomu určených (fondy a nadace): vládní fondy české nevládní fondy a nadace mezinárodní fondy (vládní a nevládní) Předpoklady úspěšného získávání finančních prostředků Pro úspěšné získávání financí je třeba splňovat určité předpoklady. Než vůbec začneme fundraising provozovat, je potřeba si uvědomit, zda máme ve své organizaci vyřešeny základní otázky, kterými především jsou: Víme, jaké je poslání naší organizace? Je potřeba vědět, proč tu jako včelaři doopravdy jsme, proč se sdružujeme, jaké poslání plníme. Víme-li to, potom bychom toto poslání také měli mít rozpracováno do jasných konkrétních cílů. Řadu z nich nám přitom přinášejí naše stanovy. Tyto cíle by měly být transformovány v jednotlivé úkoly, nebo dokonce promyšlené strategie. Ono totiž žádat o finanční podporu s tím, že zajišťujeme udržení a rozvoj včelařství, je málo. Může přece přijít otázka, jak tento svůj cíl uskutečňujeme. Chceme-li někoho žádat o finanční přispění, musíme mu přesně a dopodrobna říci, na co tyto finance využijeme a s jakým záměrem. Máme připravenou finanční strategii a marketingový plán? Finanční strategií rozumíme smysluplně vytvořený systém získávání finančních prostředků. Tato strategie mimo jiné obsahuje tzv. marketingový plán zaměřující se na důkladné poznání našich stávajících i potenciálních dárců, na komunikaci s nimi, na hledání nových činností přinášejících finanční prostředky a na vylepšování činností stávajících ap. Pro přípravu finanční strategie je třeba umět předpovídat a uplatňovat se, jelikož všechny oblasti života ve společnosti se neustále vyvíjejí, přičemž lze vypozorovat určité trendy, naznačující, kudy se bude vývoj ubírat v příštích několika letech. Je také potřeba dobře se orientovat ve státní správě a umět sbírat informace potřebné pro získávání peněz. Jsme seriózní a transparentní organizací? Podmínkou pro získání dárců pro naši věc je získání jejich důvěry. Důvěra se však dá získat pouze seriózním vystupováním organizace, jejím demokratickým chováním uvnitř i navenek a její transparentností (průhledností), a to jak po finanční stránce organizace, tak i v uskutečňování jejích cílů. Obecně lze říci, že je potřeba dlouhodobě budovat dobré jméno organizace. Máme dostatek lidí a vhodně rozdělené jednotlivé úkoly? Při marketingovém plánování a přijímání nových úkolů je potřeba brát v potaz své možnosti. Je potřeba mít dostatek schopných a věci znalých lidí, kteří budou svěřené úkoly zodpovědně plnit. Jednotlivé úkoly je nutné rozdělit dle kompetencí a schopností. Je také důležité tyto osvětáře a fundraisory umět náležitě odměnit. Zacházíme správně s penězi? Při odpovědi na tuto otázku bychom se měli podívat na své účetnictví. Zdali je v naprostém pořádku evidence příjmů a výdajů, zdali jsou zdokumentovány veškeré složitější finanční přesuny a zdali je účetnictví plánované. Jinak řečeno, měli bychom si ověřit, jestli jsme schopni uskutečnit plánované záměry a jestli bude mít naše organizace dostatek finančních prostředků pro následující období. V zásadě je třeba snažit se o účelné a efektivní používání finančních prostředků a včas splácet závazky. Podmínky pro získávání peněz vytvářené státem Pro financování neziskového sektoru platí prozatím v mnoha oblastech velmi podobné podmínky jako pro sektor podnikatelský. Stát by však měl mít zájem na tom, aby byly: vhodné (vhodnější) podmínky pro vlastní podnikání neziskových organizací vhodné podmínky pro sponzoring a přijímání darů vhodné (vhodnější) podmínky pro zaměstnávání pracovníků v NNO. Prozatím se stále uvažuje o zákonu o neziskových organizacích, který by částečně řešil první a třetí výše uvedený bod. Členské příspěvky a dary Členské příspěvky a dary jsou obecně považovány za nejstabilnější a skutečně nezávislý zdroj příjmů. Také indikují, s jakou podporou se naše práce setkává na veřejnosti. Když děláme něco, co je u veřejnosti nepopulární, ztrácíme členy. Je to pro nás znamení, že jsme buď udělali chybu nebo že jsme málo vysvětlili, co děláme. V západních zemích mají obecně organizace NNO 60 % stabilního a 40 % pohyblivého členstva. Shánění darů Je dobré vytvořit jakousi správní radu pro shánění darů, která nese základní zodpovědnost za získávání finančních prostředků. Existuje šest různých způsobů oslovení dárce: osobní návštěva osobní dopis s vloženou ofrankovanou obálkou na odpověď osobní telefonický rozhovor formální dopis formální telefonický rozhovor publicita ve sdělovacích prostředcích nebo inzerce. Formulování žádosti o přispění organizaci je skutečným uměním. Kolem formy, obsahu i způsobu doručení tako- 6 MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005

véhoto dopisu vzniká téměř nový vědní obor. Je to otázka stylizace, psychologie atp. V USA je vyzkoušeno, že asi 1 % lidí požádaných o dar přispěje nějakou částkou a z nich pak již 60 % přispěje podruhé a z nich 75 % potřetí. U nás jsou některé z těchto způsobů velmi nezvyklé. Proto se ani neví, zda by něco z toho mohlo fungovat. Podpory od podnikatelů a firem V daňové legislativě na začátku roku 1998 platí: Zákon č. 586/92 o dani z příjmů 15 odst. 8: Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování vědy a vzdělávání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznávané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období nepřesáhne 2 % ze základu daně anebo 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Zákon č. 586/92 o dani z příjmů 20 odst. 4: Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování vědy a vzdělávání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznávané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně. Pojem dar zahrnuje plnění uskutečněné v peněžní formě, naturální formě nebo jako úplatně provedenou službu. Dar lze poskytnout na účely stanovené zákonem, na podporu činnosti organizace bez konkrétního účelu, anebo na určitou konkrétní akci nebo projekt organizace. Jméno dárce (sponzora) může být na takové akci uvedeno a dárce zde rovněž může propagovat svou firmu distribucí svých propagačních materiálů. Pokud ale jako oplátku za dar uvede organizace více než jméno sponzora například ceník zboží jde již o reklamu, tedy o podnikání a musíte odvést daně podle platných předpisů. Důležitá je také podmínka vyplývající z 7 zákona č. 586/1992 Sb., že i zboží a služby poskytnuté zdarma podléhají dani z přidané hodnoty (DPH). Pokud je tedy dárce registrován jako plátce DPH a dá organizaci něco zdarma, musí odvést příslušnou daň z přidané hodnoty. Důležité je také načasování žádosti o sponzoring. Za předcházející rok platí podnikatelé na jaře, dar však musí být uskutečněn do konce předcházejícího roku. Nejvýhodnějším obdobím pro shánění sponzorských příspěvků je proto teoreticky listopad a prosinec. V praxi ovšem mají v tomto období někteří podnikatelé mnoho práce a jsou daleko přístupnější v jiných, klidnějších měsících. Vlastní podnikání ZO našeho svazu mají právní subjektivitu, a jsou-li příslušně zaregistrovány u finančního úřadu, mohou i samostatně podnikat. To je možné díky předvídavosti našeho vedení, které tuto činnost ČSV zahrnulo do svých stanov. Jako podnikání lze potom brát nejen výrobní činnost, ale také např.: zabezpečování informačních služeb a přednášek za úplatu pořádání kursů, školení, zajišťování opylení pořádání zábavných akcí. Poslední bod (pořádání zábavných akcí) má výhodu, že když se dělá dobře, přináší zábavu, peníze, nové členy a navíc ještě informuje lidi o programu organizace. Mohou to být například: slavnostní večeře, večírky s prodejem občerstvení bazar starších darovaných věcí aukce (zábavný prodej darovaných věcí, nejčastěji se jedná o kuriozity, umělecká díla, předměty darované slavnými dárci) prodej řemeslných výrobků, karikatur, knih, fotografií a autogramů trh, stánky s prodejem rozmanitého zboží tancovačky, plesy, bály koncerty, divadla nebo i koktejlová party pro boháče Je velmi užitečné vytvořit si banku talentů, ať již z řad členů či nečlenů. Je to databanka, která umožní přehled o schopnostech vám známých lidí využitelných při podnikání. Sestavování žádostí o finanční přispění Pokud chceme získat peníze z fondu, nadace, obecního či městského úřadu ap., musíme na toto místo zaslat oficiální písemnou žádost. Před jejím podáním je však třeba navázat s fondem kontakt, informovat se o možnosti získání finančních prostředků a podmínkách jejich udělování. Potom je třeba sepsat podrobný popis záměru či projektu, na který by měly být poskytnuté finanční prostředky uplatněny. Ten by měl obsahovat: cíle projektu hlavní myšlenky projektu cílovou skupinu projektu, tj. lidi, které má projekt ovlivnit organizační strukturu projektu používané nástroje časový rozvrh projektu další informace požadované institucí udělující peníze. Dále by měly být připraveny kalkulace předpokládaných nákladů souvisejících s projektem. Jedná se především o: režijní náklady (až 15 % celkové sumy) náklady na mzdy administrativní náklady náklady na administrativní vybavení náklady na nájmy, tisk ap. lze přidat 10 % na nepředvídané náklady, 10 % na inflaci. V žádosti nezapomeňte uvést: jméno osoby zodpovědné za projekt adresu organizace, telefon, fax číslo účtu, na který mají být v případě kladného rozhodnutí peníze poukázány. Žádat o finanční podporu je možné u: orgánů státní správy (ministerstva, jejich fondy a okresní úřady, okresní, městské a obecní úřady atp.) zahraničních, příp. vysloveně mezinárodních fondů, vládních i soukromých českých fondů a nadací církví (to zatím funguje pouze v zahraničí) politických stran a odborů. MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005 7

Internet a včelařské časopisy Na internetu najdeme mnoho časopisů z různých tematických oblastí. Někdy se jedná pouze o informativní stránky, jindy přímo o elektronické verze papírových časopisů. Dále existují čistě elektronické časopisy, které nemají papírovou podobu vůbec. Včelařské časopisy v tomto nejsou žádnou výjimkou. DOMÁCÍ VČELAŘSKÉ ČASOPISY Jistě všichni znáte časopis MODERNÍ VČELAŘ www.modernivcelar.cz; elektronický archiv jeho starších čísel je k dispozici na www.n-vcelari.cz/test/uvod.php?page=2. Tradiční časopis Včelařství má své stránky na www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=casopis2, starší čísla v elektronické podobě bohužel nejsou k dispozici. Jako soukromá iniciativa se před časem objevilo prohledávání obsahu Včelařství na vcelar.ais.cz/vcelar/. Stránky slovenského časopisu Včelár jsou k vidění na web.stonline.sk/szv-vcelari/casopis_vcelar. htm, včetně elektronické podoby. Čistě elektronické časopisy máme také, například Včelařské noviny vcelarskenoviny.cz/ nebo E-zin Včelař langstroth.wz.cz/. ZAHRANIČNÍ VČELAŘSKÉ ČASOPISY Zahraniční nabídka včelařských časopisů je pochopitelně bohatší. V anglickém jazyce vychází Bee World www.ibra.org.uk/beeworld.html, Beekeepers Quarterly beedata.com/ bbq.htm, American Bee Journal dadant. com/journal/ nebo Bee Culture www. beeculture.com/. Časopisy ve francouzštině najdeme například zde: La Santé de l Abeille www. beekeeping.com/sante-de-labeille/, l Abeille de France www.beekeeping.com/abeille-de- -france/index.htm nebo Actu-Api, Abeilles & Cie, Autres Revues a Revue belge d Apiculture www.cari.be/information/revues/ revue.html. Kdo preferuje němčinu, může navštívit stránky ADIZ, Imkerfreund a die Biene www.imkerfreund.de/, Schweizerische Bienen-Zeitung www.swissbee.ch/inhalt/bienenzeitung.html, Bienenwelt www.bienenwelt.com/, Deutsche Bienen Journal www.bienenjournal.de/bienen/, Die Bienenpflege www.imker-landesverband-wuerttemberg.de/pflege/pflege.html nebo čistě elektronický zpravodaj www. imkereizentrum.at/. Z východoevropských časopisů můžeme uvést polské Pszczelarstwo www. miesiecznik-pszczelarstwo.pl/, ruský časopis Pčelovodstvo www.beekeeping.orc.ru/ nebo bulharský Pčelar www.pchelar.hit. bg/. Komu to ještě nestačí, může pokračovat v seznamu včelařských časopisů na www.beehoo.com/f_the.php?theme=- Magazines. Jiří Bořík [vcelar@borik.cz] Upozorňujeme čtenáře, že budou-li chtít odkazy zde uvedené navštívit, nemusí je do svého internetového prohlížeče přepisovat. Stačí zadat pouze jednu adresu vcely.borik.cz, na níž najdou tento článek. Pak už stačí na jednotlivé odkazy pouze klikat. (red.) 8 MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005

Domácí výroba medoviny Radek Hubač Výkupní ceny medu jsou pod hranicí nákladů, proto doufám, že včelaři budou více využívat možnosti použití medu pro přípravu medoviny. Zákon, který by omezoval domácí výrobu medoviny pro vlastní použití, neexistuje. (Např. u vína zákon omezuje domácí výrobu na 1 000 litrů na rodinu a rok.) V následujících řádcích bych vás chtěl seznámit se základní technologií a především s možnými problémy. Jedná se o nápoj vyrobený kvasným procesem v zásadě z medu, vody, kvasinek a živné soli. Podle chuti je možné použít k ochucení medoviny aroma. Nejprve je vhodné si připravit zákvas, a to podle návodu na použitých kvasinkách. Po vyzkoušení různých druhů kvasinek jsem se rozhodl používat granulované kvasinky od pana Schimanského (www.schimansky.cz). U těchto kvasinek není nutné předem připravovat zákvas, ale je to vhodné, protože máme jistotu, že neznehodnotíme větší množství medu v případě neúspěchu. Navíc mohu balení kvasinek použít na daleko větší množství medoviny, protože kvasinky dávkuji podle množství zákvasu (cca 10 % celkového objemu), a ne celkového objemu roztoku. Tyto kvasinky se roztřepají v malém množství vlažné vody a zamíchají se do roztoku medu obohaceného o živnou sůl. Živnou sůl používám v každém případě, a to živnou sůl prodávanou ke kvasinkám Vínka běžně v drogeriích v předepsaném dávkování 1 balení na 10 litrů roztoku. Z granulovaných kvasinek vyrábím zákvas podle návodu. Zhruba za 2 dny se kvasinky namnoží a začnou produkovat oxid uhličitý. To je ten správný okamžik pro přípravu celého množství roztoku (viz níže). Základní poměr, který bych vám doporučil, je 1 kg medu na 2 litry vody. Při použití většího množství medu je proces kvašení zdlouhavější. Připravit základní roztok můžeme v zásadě za tepla nebo za studena. Dlouhým varem se vysráží bílkoviny, které v podobě pěny odstraníme. Tyto bílkoviny by se v případě problémového kvašení mohly začít kazit a tím znehodnotit medovinu. Osobně ohřeji část potřebné vody, ve které rozpustím celé množství medu. Pokud se vytvoří pěna, tak ji odstraním a dalším dílem již studené vody naředím roztok na potřebnou koncentraci 1 kg medu na 2 litry vody. Tím urychlím přípravu roztoku. Medovinu tedy nevařím. Po ochlazení roztoku na cca 30 C zakvasím předem připraveným menším množstvím medoviny (zákvasem). Doporučuji používat kvalitní med, který může mít vyšší procento vody, ale v tom případě je nutné takový med co nejdříve zpracovat. Nedoporučuji med vyvařený z víček, protože ten obsahuje látky bránící kvašení, tento med je ale možné použít na doslazení po prvním stočení. Základní podmínkou úspěšného vykvašení je dostatečná teplota, a to nad 20 C, optimum je 25 C. Toho v domácích podmínkách dosahuji v létě ve skleníku. Kvašení probíhá podle poměru medu a teploty cca 6 8 týdnů. Po této době medovinu stočíme tzv. z výšky, abychom ji provzdušnili a odstranili oxid uhličitý. Podle chuti můžeme dosladit koncentrovaným roztokem medu v dávce 2 5 kg na 100 litrů. Fáze čeření a zcelování trvá minimálně 3 měsíce podle typu medoviny a teploty sklepa. Po vyčeření medovinu stáčíme podruhé, a to tak, abychom ji co nejméně zavzdušnili. I po druhém stáčení ponechávám medovinu v plných demižónech, na rozdíl od medoviny prodávané v obchodní síti, kterou výrobci ředí lihem, aby nepracovala (mimo jiné je líh jako surovina velmi levný). Naše domácí medovina zůstává živá a do láhví ji plním až po vyzrání, které trvá minimálně 1 2 roky. Do té doby ji ale většinou s přáteli stačíme spotřebovat. Medovinu podle své chuti můžeme pít jak studenou, tak teplou. Teplá medovina výborně zahřeje, proto ji doporučuji jako prevenci proti nachlazení. MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005 9

Nebojím se nižších cen medu ani úbytku včelstev Mladých nadšených včelařů kolem sebe mnoho nevidíme. Přesto jich prý stále přibývá. Patří mezi ně i Marek Burian (1981) ze Silůvek u Brna. Vyučil se v oboru stavebních montáží. Ke včelaření ho přivedl stejně mladý kamarád. Ten mu daroval první včelstvo smetenec. Původně chtěl jen několik málo včelstev na opylení ovocných stromů na své zahradě. Dnes plánuje velkochov s tovární výrobou úlů. Jste mladý člověk, a když přijde léto, vaši vrstevníci tráví volný čas nejspíš někde u vody a na výletech, zatímco vy jste většinou u svých včel. Nevadí vám to? Se svými kamarády jsem pořád, protože se o můj koníček zajímají. To znamená, že v létě jich za mnou ke včelám hodně chodí. To mohu říci i o své partnerce. Jsem-li u včel nebo v dílně, ona je skoro pořád se mnou. Takže moravské včelařství získá s mladým včelařem i mladou včelařku? Doufejme, že ano. Marek Burian s úly Langstroth vlastní výroby Když jste dostal své první včelstvo, bylo v úlu na devět rámků 39 x 27,5 cm. Dnes už ale používáte úly zcela jiné. Jaké a proč? Ten původní darovaný úl se už skoro rozpadal, a tak jsem musel začít dělat nový. Byl na stejnou rámkovou míru, ale na 11 rámků, protože jsem si myslel, že čtvercový půdorys bude výhodný. Pak jsem se ale začal o úlovou otázku více zajímat a rozhodl jsem se nevymýšlet už vymyšlené a přejít na systém, který se všude ve světě dobře osvědčil, tedy na systém Langstroth. Kde jste čerpal informace? Hodně mi pomohly internetové stránky Pracovní společnosti nástavkových včelařů, dále langstroth.wz.cz a také časopis MODERNÍ VČELAŘ. V dílně se zpracovává přímo kulatina. Tím je možné dosáhnout nižší cenu finálního výrobku Tady ve střední Evropě se tenkostěnné úly vyrábí většinou z prken silných 25 mm. Ve světě je však rozšířen Langstrothův úl se stěnou silnou většinou jen 19 mm. Touto cestou jste se, stejně jako samotný pastor Langstroth, vydal i vy. Jaké jsou vaše zkušenosti a co tomu říkají včely? Hodně starších včelařů mě od toho odrazovalo. Říkali, že pro naše klimatické podmínky se takové úly nehodí. Moje 10 MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005

Z fošen se nařežou úzké latě, vysuší se a po vyschnutí se k sobě lepí. Teprve z tohoto materiálu se řežou bočnice nástavků. Tím je omezeno jejich kroucení vlivem povětrnosti zkušenosti jsou však zatím zcela pozitivní. V podletí dodám jen asi 12 kg cukru a na jaře v úlu najdu ještě několik zavíčkovaných plástů nespotřebovaného cukru. V Čechách a na Moravě je po nových úlech stále ještě velká poptávka. Vy jste se rozhodl toho využít a úly vyrábíte nejen pro svoji potřebu, ale také je prodáváte. Kdo jsou vaši klienti a jaký mají o vaše úly zájem? Jsou to většinou začátečníci, kteří nechtějí včelařit v zastaralých úlech a hledají co nejjednodušší a nejpříjemnější metody chovu včel. Další významnou skupinou jsou ti, kteří už v nějakém systému včelařili, ale rozhodnou se své včelařské vybavení modernizovat. Mnozí z nich to dělají kvůli zdravotním problémům, protože staré uteplené úly jsou většinou příliš těžké. Většinou ale přichází včelaři do 40 let. Je zajímavé, že často přijdou i velmi mladí lidé s tím, že chtějí pohodlnější úl pro svého dědečka, který by si jej sám nekoupil. Systém Langstroth počítá s různými způsoby včelaření a to znamená také s různě vysokými rámky. O jaké je největší zájem? Pořád se těší velké oblibě nízké nástavky, tedy na prvním místě rámková míra 44,8 x 15,9 a hned za ní je nejvíce žádaná míra 44,8 x 18,5 cm. Na třetím místě je systém Dadant s rámkem 44,8 x 23,2 v plodišti a 44,8 x 15,9 cm v medníku. Dnes se hodně diskutuje o tom, zda je lepší veškeré včelařské zařízení kupovat, nebo si co nejvíce pomůcek vyrobit svépomocí. Jaký je váš názor? Hodně záleží na tom, jaké má kdo možnosti a předpoklady k takové výrobě. Já například, kdybych se měl rozhodovat dnes, tak bych si úly a rámky zase vyráběl, protože je to pro mě snadné a baví mě to. Jestliže však včelař není stolař či truhlář a nemá doma potřebné vybavení, je lepší a jednodušší pomůcky kupovat. S tím také souvisí otázka jejich ceny. Čím více si budou včelaři pomůcky kupovat, tím levnější bude jejich výroba a distribuce, a tím i nižší cena. Rámková míra 44,8 x 15,9 a 44,8 x 18,5 je na našich včelnicích stále oblíbenější. Také Marek Burian vyrábí ze všeho nejvíce právě rámky těchto rozměrů Považujete za reálnou velkovýrobu úlů Langstroth v naší zemi? Ano, to považuji za velmi reálné. Taková výroba však nemůže nakupovat řezivo. Úly se musí vyrábět přímo z kulatiny. Marek Burian vyrábí zasíťovaná dna, která zajišťují dostatečný přívod vzduchu do úlu a usnadňují celoroční kontrolu spadu roztoče Varroa destructor Jak vidíte budoucnost včelařství v naší zemi? Myslím si, že letošní rok bude znamenat jakýsi skok dolů. Propad cen medu samozřejmě přinese i pokles stavu včelstev. Snad devět z deseti včelařů hovoří o tom, že sníží počet chovaných včelstev. To bude mít za následek také snížení produkce medu v následujících letech, což by mohlo zvýšit jeho cenu. Myslím, si, že jakýsi bod mrazu občas musí přijít. Velkou naději vidím v tom, že i za této nepříznivé situace je mnoho mladých začínajících včelařů. Rozhovor připravil Vlastimil Protivínský MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005 11

V srpnu (august) si včely připravují budoucí zimní sezení. Jeho polohu si volí podle hlavního česna a oček. Jejich polohu proto už neměníme. Poslední sladina nabízená přírodou i doplňovaný cukr si včely ukládají těsně kolem plodového hnízda. Trubci už jsou nemilosrdně od zásob vytlačováni a později vyháněni. Včelař by měl zimní zásoby doplnit nejpozději do konce srpna. Kdo nevytáčel první jarní med, má nyní poloviční práci. Tento měsíc bývá nejméně příjemný z hlediska slídění a loupeží. Loupež lze snadno vyvolat, ale hůře se zvládá. Nikde proto nesmí zůstat včelám volně dostupné plásty s medem a nejlépe ani prázdné souše. Při krmení nesmí po včelaři zůstat žádné zbytky cukerného roztoku. Kalendárium na podletí Hlavním problémem tohoto období je přemnožení roztočů Varroa d. Včelař musí sledovat jejich přirozený spad a preventivně léčit kyselinou mravenčí. Při silné nákaze bývá jedinou nadějí na záchranu likvidace veškerého zavíčkovaného plodu. Tím odstraníme asi 85 % všech roztočů a ochráníme plod, který teprve bude zavíčkován. V září (september) mohou včely ještě hodně plodovat. Nezapomeneme proto udržovat funkční hygienické napajedlo. Místo k přezimování si hledají i hlodavci a úl patří mezi velmi zajímavé příbytky chránící před nepřízní počasí a skýtající hojnost potravy. Česno i očka proto musí být opatřena zábranou proti jejich vniknutí. Vhodná je např. kovová mateří mřížka. Kdo má zasíťované celé Včelnice dno, zajistil včelám dostatek vzduchu i při zúženém česnu. V září spotřebitelé začínají nakupovat zásoby medu na zimu. Není třeba podbízet se nízkou cenou, protože hlavní poptávka přijde až na konci zimy. Odpočinek potřebují nejen včely, ale i včelař. Poslední teplé dny končícího léta proto využijeme k rekreaci. Ochladí-li se, nezbude než odcestovat do některého jižního letoviska. V tuto dobu to může být zajímavé i cenově. (red) v podletí 12 MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005

Jak to s cenou medu doopravdy je Po poklesu výkupní ceny medu v letošním roce jsem se začal podrobněji zajímat o obchod s medem. Výsledky byly zajímavé a rád bych se o ně podělil. Dramatický pokles výkupních cen v letošním roce je zdůvodňován takto: 1. Klesá poptávka 2. Klesá cena vyvezeného medu 3. Dovozy se zlevňují Průměrná cena za rok 2003 Průměrná cena za rok 2004 Poslední cena v dubnu 2005 Vývoz z ČR Dovoz do ČR 83,22 Kč 50,60 Kč 70,31 Kč 68,47 Kč 60,24 Kč 60,24 Kč Cenový vývoj nevytváří výrazný tlak na snižování výkupních cen. Náš med špičkové kvality se dobře prodává, o čemž svědčí i to, že roste jeho vývoz. Fakt, že v čase, kdy je světový obchod s medem zahlcen medy se zbytky léčiv (antibiotika) a v České republice je léčení včelstev těmito léčivy zakázáno, dává dostatečné záruky o kvalitě našeho medu a jeho prodejnosti. Zmíněná léčiva ani nejsou u nás k dostání. To spolu s unikátním složením naší mikroflóry tvoří kvalitu medu, který bude žádaný i v době největší recese. Řeči obchodníků o neprodejnosti raději nebudu komentovat. Jak je možné, že za daných ekonomických ukazatelů došlo k dramatickému snížení výkupních cen medu na více než polovinu, a jak na danou situaci reagovat? V prvé řadě, co předcházelo? Na scéně obchodu s medem vzniklo silné sdružení (SVOZM), které si klade za cíl hájit zájmy subjektů obchodujících v oboru včelařství. Jak je na první pohled patrné, dělá to velice dobře a efektivně. Na možné důsledky vzniku takto silného subjektu jsem upozorňoval již před rokem v časopise MODERNÍ VČELAŘ. Co dělat? Mám za to, že v tomto případě došlo ke zneužití dominantního postavení na trhu. Toto je záležitost pro naši svazovou právničku a myslím, že nebude na škodu požádat Úřad pro hospodářskou soutěž o prošetření celé záležitosti. Rabat 100 % a více jde nad rámec běžných obchodních zvyklostí. Řešení dané situace je však třeba hledat jinde. Pokud naši obchodníci nepřijdou s poctivou cenou, nelze jim med prodávat. Cena, za jakou náš kvalitní med prodáme, by v žádném případě neměla být nižší, než za jakou se dá dovézt. Důvod je prostý. Kvalita dováženého medu zdaleka nedosahuje té naší. Při práci na včelařském projektu v Jihoafrické republice jsem měl příležitost ochutnat mnoho druhů medu z celého světa. Medy z tropických oblastí jsou řídké (větší obsah vody) a některé by náš spotřebitel určitě reklamoval jako zkažené, přestože jsou v naprostém pořádku. Kvalita našeho medu je prostě bezkonkurenční. Toto mi potvrdil i přítel Havrlík z Ohrazenic, který poskytl vzorek našeho pastovaného květového medu na celoitalskou konferenci profesionálních včelařů. Tento med byl vyhodnocen jako nejlepší. Včelař s malým počtem včelstev by neměl mít problém med prodat ze dvora v malém. Řešení prodejem ze dvora je však nereálné pro včelaře s produkcí v tunách. Pro producenty velkého množství je jediným schůdným řešením sdružit se do odbytových družstev, nejlépe do jediného. V této oblasti ČSV dost zaspal. A přitom je výchozí pozice v porovnání s ostatní zemědělskou prvovýrobou naprosto bezkonkurenční. Mít téměř stoprocentní organizovanost a komoditu, která se dá skladovat léta, to přece nikdo nemá. Navíc založení takového družstva je dotované státem. Bylo by prospěšné, kdyby byla pravidelně zveřejňována informace o situaci v obchodu s medem. Stačila by dovozní a vývozní cena a bilance. Pokud ČSV opravdu hodlá hájit zájmy včelařů, věřím, že nám tuto informaci bude přinášet. Osud našeho včelařství bez zajištění solidní rentability nevidím příliš růžově. Většina u nás chovaných včelstev je v rukách včelařů ze záliby. Věk těchto včelařů je takový, že pokud v nejbližší době nevzniknou prosperující profesionální včelařské provozy, pak s odchodem současných včelařů odejdou i včely. Vznik profesionálně vedeného provozu není možný, pokud cena finálního výrobku neodráží náklady do něho vložené plus přiměřený zisk. Na závěr bych rád vyslovil přesvědčení, že současná tíživá situace se během krátké doby vyřeší. Strategie do budoucnosti je jasná. Co nejvíc medu prodat ze dvora v malém, kde je cena nejvyšší. Pokud se pro zbytek nenajde odbyt za slušnou rentabilní cenu, pak med podržet. Jestliže bude množství neprodaného medu narůstat, krátkodobě snížit stavy včelstev. Nástavky s plásty zabezpečit proti znehodnocení zavíječem a vyčkávat. Jiné řešení vzniklé situace mě nenapadá. Zdrojem informací je webová stránka: http://dw.czso.cz/pls/stazo/stazo.stazo Jiří Přeslička Kniha, na kterou jsme čekali téměř půlstoletí Nakladatelství Brázda vydalo na začátku června v druhém, doplněném vydání publikaci Oldřicha Haragsima Medovice a včely. Je to počin, na který čekala včelařská veřejnost plných čtyřicet let. Když v r. 1965 vyšlo první vydání této knihy, dalo podnět k velkému rozvoji hromadného a organizovaného kočovného včelařství. Autor věcně a vědecky průkazně ukončil mnohaleté spory o původ medovice. Pokusy a několikaletým pozorováním v terénu nejenže dokázal, že medovici tvoří hmyz, ale popsal hlavní producenty medovice, prostudoval jejich bionomii i ekologii, nastínil možnosti vědecké prognózy jejich přemnožení a zabýval se i mnoha dalšími problémy, které s produkcí a využitím medovice souvisejí. V kapitole Historie poznání medovice jsou uvedeny názory, které byly předmětem sporů předních vědeckých pracovníků od začátku novověku. Trvaly mezi botaniky, entomology a později i praktickými včelaři až do poloviny minulého století. V dalších kapitolách jsou uvedeny základní poznatky o producentech medovice mšicích, červcích a merách. Protože se jedná o velmi drobný hmyz, zpravidla studovaný entomology v laboratoři pod silným zvětšením, přivítá jistě čtenář podrobnosti o stavbě jejich těla, o významných morfologických MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005 13

útvarech, podle nichž se druhy určují. Podrobně je popsán zažívací trakt producentů medovice, především tzv. filtrační komora, která je významným orgánem pro vznik medovice. Bionomie mšic, červců a mer je složitá a rozdílná. Proto autor věnoval pozornost životním cyklům nejvýznamnějších producentů medovice, popisuje je a znázorňuje graficky. Ze znalostí životních cyklů musí vycházet každý včelař nebo lesník, který bude vypracovávat prognózu přemnožení producentů medovice. Pro snadnou orientaci včelařů jsou producenti uvedeni podle dřevin, na nichž žijí. Včelař se doví, kde je nalezne, a některé z nich dokonce může určit, protože jednotlivé druhy mají často odlišné ekologické nároky. Dosud je známo přes 120 druhů producentů, jejichž medovici včely sbírají. V knize je podrobně popsáno přes 40 druhů a většina z nich je vyobrazena na černobílých snímcích. O fotografickém umění autora pak svědčí 40 barevných makrosnímků nejvýznamnějších producentů medovice v příloze knihy. V kapitole Míza sítkovic a medovicové medy sleduje čtenář vznik medovicového medu od asimilátů rostliny po konečný produkt. Je třeba podtrhnout, že Ing. Haragsim jako první použil metodu papírové chromatografie pro analýzu medovice a dokázal, jak je medovice bohatá na různé cukry a řadu aminokyselin. V knize je věnována velká pozornost prognóze i signalizaci přemnožení producentů medovice, protože dobré výnosy medovicového medu poskytuje les, jen když dojde ke gradaci producentů medovice. Lesníky a ochránce přírody zaujme kapitolka o vztahu mravenců k producentům medovice a významu medovice pro biologickou ochranu lesa. Pro praktické včelaře je určena stručná metodika ke kočování se včelstvy do lesů a přehledné tabulky významných včelařských rostlin v lese. Užitečným doplňkem knihy jsou i stručné vysvětlivky. Není toho mnoho, co lze novému vydání knihy Medovice a včely vytknout. Snad jen to, že některé černobílé snímky nemusely být tak tmavé. Drobná chyba se vloudila do seznamu literatury: publikace I. Nízkého Včelia pastva na Slovensku je omylem uvedena podruhé pod jménem Úzký, I. Správný je první údaj. První vydání knihy našlo cestu i k polským včelařům a bylo základem pro vydání publikace se stejnou tematikou v Rumunsku. Není třeba pochybovat, že nové vydání knihy prospěje další generaci českých, moravských i slezských včelařů a přispěje k renesanci kočovného včelařství v naší zemi. Knihu vydalo Nakladatelství Brázda v Praze. Má 176 stran, 65 černobílých a 40 barevných obrázků, 16 tabulek. Doporučená prodejní cena včetně DPH je 195 Kč. (red) Hlavní problém podletí: Varroa Převčelení je jednou z příčin rychlého šíření varroázy. Pomůže nám tvorba oddělků, důslednost a léčení přírodními látkami Mgr. Vlastimil Protivínský Zatímco ještě před pětadvaceti léty jsme museli v podletí splnit na včelnici jediný úkol doplnit zimní zásoby, dnes je vše jinak. Invaze roztoče varroa d. přináší další nemalé starosti. Přestože jsme si zvykli provádět hlavní léčení varroázy na podzim, je tato nákaza nejnebezpečnější právě nyní, v podletí, kdy roztočů stále přibývá, ale včelího plodu a tím i dospělých včel je stále méně. Kritické období nastává, když je napadena asi polovina všech včelích kukel. Takové včelstvo bez pomoci včelaře většinou uhyne ještě během podzimu, po doplnění zásob nebo během zimy. Když je roztočů více než zavíčkovaného plodu, už se nelíhnou včely roztočem nedotčené. Každá vylíhlá včela byla totiž ve stadiu kukly doslova vysávána samičkou roztoče a jejími potomky. Při tomto stupni napadení se do jedné plodové buňky nechají zavíčkovat dvě nebo i více samiček. Tím dojde nejen k tomu, že je kukla včely vystavena masivnějšímu útoku, ale u nově vylíhlých roztočů dochází k nepříbuzenskému páření. To v praxi znamená, že se líhnou roztoči vitálnější a odolnější vůči svým přirozeným nepřátelům. Vývojová stadia včel i dospělé včely jsou také kvůli vzniklým poraněním vystaveny masivnímu útoků nejrůznějších virů, kterým by se za normálních okolností snadno ubránily. Mnozí včelaři vážnost této situace stále ještě podceňují a spoléhají jen na podzimní léčení. Domnívají se, že když na konci kalendářního roku zabijí téměř všechny roztoče, udělali pro ozdravění včelstev maximum. To je sice pravda, jenže roztoči během několika předchozích měsíců stihli včely zdecimovat. Včelař to pozná většinou až během zimy, kdy včelstva uhynou, nebo jsou po vyzimování velmi slabá. Souvislost s podletním řáděním roztočů dojde jen málokomu. K pochopení celé problematiky je třeba znát dynamiku rozvoje včelstva. DO ÚLŮ JEN PŘÍRODNÍ LÁTKY, ŽÁDNÉ NEBEZPEČNÉ CHEMIKÁLIE! V rámci alternativního léčení varroázy se rychle rozšířilo použití kyseliny mravenčí. V prvních létech pokusů mělo ošetřování včelstev kyselinou mravenčí velké nedostatky. Až v roce 1999 přišel Dr. Liebig z Hohenheimu na metodu s použitím lékařské láhve v nasazeném prázdném nástavku. K aplikaci kyseliny šťavelové se zase osvědčila jednoduchá tkanina touto kyselinou napuštěná. Tyto dvě kyseliny šťavelová a mravenčí představují budoucnost v chemickém ošetřování včelstev. Jedná se totiž o sloučeniny, které se v přírodě běžně vyskytují, částečně dokonce i ve včelích produktech a jejich zbytky (rezidua) nepředstavují žádné riziko jak pro člověka, tak ani pro včely. Používání pyrethroidů (například fluvalinat nebo amitraz) by naopak mělo být co nejdříve zakázáno, protože pro životní prostředí jsou velmi nebezpečné. Jejich aplikace v úlu je na- 14 MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005

víc zcela neslučitelná s myšlenkou ekologicky nezávadných a zdraví prospěšných včelích produktů. Faktory ovlivňující rozmnožování Varroa d. 1. PLOD ČÍM VÍCE, TÍM HŮŘE Pro udržení vývoje roztoče Varroa pod kontrolou musíme dobře rozumět vývoji včelstva. Dnes již víme, že množství roztočů je přímo úměrné množství plodu. Když matka klade intenzivně a v úlu je velké množství plodu, není pro samičku varroa žádný problém najít vhodnou plodovou buňku před zavíčkováním a nechat se v ní zavíčkovat. Budoucí kuklu bude sát jen její nepříliš početné potomstvo a vyvíjející se včela bude mít ještě dostatek sil dokončit vývoj a roztoče z buňky vyvést. Když je roztočů mnoho a včelího plodu málo, často se do jedné plodové buňky nechají zavíčkovat dvě i tři samičky roztoče. Jejich 6 15 potomků už může včelí kuklu značně zdecimovat a to se promítne do omezení zdroje potravy včelí hemolymfy (krve). Včely s dokonale vyvinutým čistícím pudem mohou takovou zkomírající kuklu odhalit a předčasně zlikvidovat. To by mladé roztoče zahubilo. Na druhou stranu, je-li v buňce zavíčkována více než jedna samička, nově vylíhlí roztoči mají možnost nepříbuzenského páření, což jim dává větší vitalitu. Intenzívní plodování včelař potřebuje pro dosažení silných včelstev a dokonalé využití snůšky. Řešení se nabízí v pravidelné tvorbě oddělků, kdy se zavíčkovaným plodem přeneseme z kmenového včelstva do oddělku většinu roztočů (na zavíčkovaném plodu je jich asi 85 %, zbylých 15 % na dospělých včelách). Tito roztoči přenesení do oddělku se však nemohou množit, dokud se v oddělku nevylíhne nová matka, neoplodní se, nezačne klást vajíčka a včely nezavíčkují její první plod. To může trvat i 4 týdny a pro roztoče je tato plodová přestávka doslova pohromou, protože většina jich zahyne, aniž by zanechala potomstvo. Existuje rovněž teorie, že roztoči taková včelstva bez plodu houfně opouští na vyletujících dělnicích. 2. POČASÍ CHLADNO A VLHKO ROZTOČŮM ZŘEJMĚ PROSPÍVÁ, HORKO A SUCHO JE DECIMUJE Velké ztráty včelstev na podzim roku 2002 zřejmě souvisely s chladným a deštivým počasím v předchozích měsících. Lze tak usuzovat zejména z toho, že roztoč nepůsobí téměř žádné škody v teplejším klimatu východní a jihovýchodní Asie. Rozdílná citlivost na zvýšenou teplotu je pak jedním z prostředků ozdravění napadnutých včelstev. Při termoterapii jsou smetené včely nebo celý úlový prostor vystaveny zvýšené teplotě kolem 46 48 C, kterou včely snesou, ale roztoči se při ní včel pouští a padají na sběrné podložky. Také při napadání plodu před zavíčkováním dávají samičky varroa přednost buňkám na okraji plodového hnízda tedy v prostředí s nižší teplotou. 3. MÍRA ZAVČELENÍ V ČECHÁCH, NA MORAVĚ I NA SLOVENSKU JE PŘÍLIŠ MNOHO VČELSTEV Za normálních okolností by roztoč, po zavlečení do včelstva, potřeboval nejméně 2 3 roky nerušeného vývoje, aby se na včelstvu projevily klinické příznaky. Vzhledem k tomu, že i bez použití umělých chemikálií dnes umíme varroázu léčit s účinností přes 75 %, neměla by varroáza teoreticky působit žádné větší škody, protože roztoči by se v žádném roce nestihli přemnožit. Každoročně jsme však svědky toho, že už v podletí nebo na podzim je některé nejsilnější včelstvo varroázou silně zamořeno (denní přirozený spad kolem 5 10 roztočů), přestože v zimní měli na začátku roku nebyl prokázán žádný roztoč a včelstvo bylo teoreticky zcela zdravé. Musíme však počítat s tím, že v převčelených oblastech pravidelně dochází k loupeži, kdy zdravá a tedy zároveň i silná včelstva přepadávají slabochy nově vytvořená nebo nemocí oslabená včelstva. Během loupeže (rabovka) si zlodějky s uloupeným medem nechtěně přináší i nákazu. Mohou to být nejrůznější onemocnění virová či bakteriální, nebo právě roztoči varroa. Bývají jich stovky a k namnožení přes únosnou míru jim v novém bohatě plodujícím včelstvu stačí jen 6 10 týdnů. Při silnější koncentraci včelstev v dané oblasti dochází také k intenzivnějšímu zalétávání trubců, kteří také roztoče přenáší. Kdyby se počet včelstev v našich zemích snížil, možností loupeží a zalétávání by ubylo a roztočům by se ztížilo šíření mezi včelstvy. CO DĚLAT? SLEDOVAT PODLOŽKY, LÉČIT KYSELINOU MRAVENČÍ Varroázu se nám nepodaří zvládnout, jestliže se spokojíme jen s podzimní aplikací pyrethroidů. K účinnému ochránění včelstev musíme již nyní pozorně sledovat, co se v úlech děje. Na míru přemnožení roztočů nás nejlépe upozorní jejich přirozený spad na podložku. Tu by měl včelař v tomto období kontrolovat nejméně jednou za týden a to tak, že jeden den podložku zasune pod zasíťované úlové dno a druhý den, přibližně ve stejnou hodinu podložku opět vyjme a spočítá spadané roztoče. Těch by v závislosti na síle včelstva nemělo být více než 5 10. jestliže je této hranice dosaženo, musíme léčit. KYSELINA MRAVENČÍ V RÁMKOVÝCH ODPAŘOVAČÍCH Kyselina mravenčí může mít při léčení varroázy účinek až 90 %. Záleží však na způsobu aplikace. Odparné desky napuštěné kyselinou a vkládané do podmetu se ukázaly jako málo účinné. Výpary kyseliny těžší než vzduch se česnem rychle dostávají z úlu ven, aniž by mohly roztoče v horních patrech úlu zasáhnout. Jako mnohem účinnější se ukázaly odpařovače upevněné do prázdného rámku, který se zavěsí do horního nástavku. Takový odpařovač lze dnes již zakoupit v některých včelařských prodejnách nebo si jej může včelař snadno vyrobit z napáječky pro ptáky o objemu asi 100 ml. Do zásobníku nalejeme přibližně 80% kyselinu mravenčí a do napájecí misky vložíme sací knot o velikosti asi 3 x 5 cm. Ten si snadno vyrobíme vystřižením z použité a vyschlé odparné desky (např. Formidol). Aby včely nepřišly do styku s nasáklým knotem, zabalíme odpařovač nejlépe i s částí rámku do hmyzotěsné síťoviny. KYSELINA MRAVENČÍ V LAKOVANÝCH DESKÁCH Ve světě se s úspěchem testují lakované desky MiteGone. Jedná se o jakousi dřevovláknitou desku s mnoha tisíci po- MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005 15

délnými kapilárami (mikrodutiny, které jsou schopny vést kapalinu bez ohledu na atmosférický tlak a gravitaci). Deska má lakovaný nepropustný povrch. Když rozřízneme desku na polovinu nebo odřízneme její okraj na kratší straně, obnažíme tím příčně řezané kapiláry. Tím jsou připravené nasát kyselinu. Poloviční deska pojme 120 g kyseliny, deska s odříznutým okrajem pak 240 g. Deska nasátá kyselinou se zavěsí v horním nástavku tak, aby její obnažená část byla dole. Gravitace přivádí cestou kapilár kyselinu k tomuto obnaženému povrchu, ale vždy jen takové množství, aby kyselina neodkapávala, ale rovnoměrně se odpařovala. Při teplotě 24 C a vzdušné vlhkosti 55 % se z poloviční desky odpaří denně 6 g kyseliny. ZÁVĚR Ať už budeme léčit jakýmkoli způsobem, v největší výhodě budou vždy včelaři, kteří během sezóny vytvářeli ze svých včelstev oddělky, léčili kyselinou mravenčí nebo šťavelovou a v létě a podletí pravidelně sledovali přirozený spad roztočů. (O tvorbě oddělků jsme vás podrobně informovali v minulých číslech časopisu MODERNÍ VČELAŘ.) Cena cukru klesne, dotace možná porostou SVOZM navrhuje zvýšení ze 150 na 500 korun. Ministerstvo není proti K jednání o obchodu s medem se sešli pracovníci Ministerstva zemědělství, ředitel Státního intervenčního fondu, někteří poslanci, předseda ČSV a představitelé firem Česká včela, Medokomerc a Český med. V říjnu 2004 zaslalo vedení SVOZM ministrovi zemědělství dopis o blížící se krizi českého včelařství. Na základě tohoto dopisu proběhlo v únoru 2005 první jednání mezi ministerstvem, sdružením SVOZM a ČSV. Na tomto jednání si zástupci ČSV začali uvědomovat vážnou situaci na světových trzích a její pravděpodobný negativní dopad na české včelařství. Jak obchodníci, tak zástupci ČSV po únorovém jednání během krátké doby vypracovali své návrhy a připomínky k řešení nastalé situace. Členové SVOZM požádali Ministerstvo zemědělství, aby hledalo možnosti, jak navýšit dotaci na zazimování včelstev, kterou považují v současné době za nedostatečnou. Také předseda ČSV Mgr. Sojka správně vyhodnotil situaci a obrátil se s prosbou o pomoc na bývalého předsedu ČSV Mandíka, který je ve sněmovně předsedou zemědělského výboru. Všechny strany se k jednání vrátily 13. 4. 2005 a vzájemně se informovaly o současné situaci s medem bez výhledu na brzké zlepšení. Zástupci SVOZM upozornili, že bez dotací dojde k poklesu včelstev v ČR na polovinu současného stavu. Proto navrhují navýšení dotace na zazimování ze současných 150 Kč na 500 Kč na včelstvo. Zároveň konstatovali, že nyní nechce med nikdo nakupovat a současné světové ceny dovo- lují v ČR vykoupit pouze řepkové medy za cenu asi 30 Kč/kg a ostatní květové medy pouze za asi 25 Kč/kg. Pan Mandík poukázal na to, že již nyní je v ČR mezi včelaři 500 až 1 000 tun neprodaného medu a k němu vlivem velmi nízkých cen v letošním roce přibude dalších 1500 až 2 000 tun při průměrné snůšce. Tento med se musí vyvézt, protože je to nadprodukce českého včelařství, která se každoročně vyváží, a není možné ji umístit na český trh. Dále upozornil, že výkupní ceny pod 40 Kč/kg jsou mimo ekonomickou rentabilitu českého včelařství při současných cenách cukru a ostatních režijních nákladech včelaře. Řekl také, že v současnosti celá EU řeší problém medu a snaží se přijmout účinná opatření. Pan Höck ze Státního zemědělského a intervenčního fondu připomněl, že intervenční nákup medu musí odpovídat pravidlům EU. Vypsaného tendru se zúčastní obchodníci z celé EU a takto nakoupený med se musí vyvézt mimo EU. Celý proces schválení intervenčního nákupu, vypsání tendru a vyhodnocení nabídek bude trvat minimálně do října až listopadu 2005. Náměstek ministra zemědělství Mach přítomné ubezpečil, že Ministerstvo zemědělství chce zachovat současný stav včelstev, který považuje za nutný pro správné opylení krajiny, a že při schvalování státního rozpočtu na příští roky budou jednat o navýšení přímé dotace včelařům na zazimování, jejíž výši považuje v současnosti také samotné ministerstvo za nedostatečnou. Podle Macha budou muset být pro rok 2005 přijata mimořádná opatření. Ministerstvo spolu se Státním zemědělským intervenčním fondem hodlá v EU projednat intervenční nákup přebytečného českého medu a jeho vývoz mimo země EU. Za důležité však považuje, aby ČSV o vývoji situace včas a pravdivě informoval včelařskou veřejnost. Neméně důležitá je informace o jednání EU s WTO (světová obchodní organizace), kde se EU zavázala částečně uvolnit dovoz cukru ze zemí mimo EU. Na základě toho je reálný předpoklad, že cena cukru bude do roku 2007 každoročně klesat, a to o 10 až 15 %. Tento pokles cen začne již letos. Věřme, že společné úsilí povede k překonání nastupující krize českého včelařství a udržení současného zavčelení české krajiny. Milan Špaček, jednatel SVOZM MODERNÍ VČELAŘ na internetu www.modernivcelar.cz 16 MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005

Trubci František Nešpor (dokončení) Nejmladším včelařům POTOMSTVO ZANECHAJÍ JEN TI NEJRYCHLEJŠÍ Trubci čekají na shromaždišti, až vyletí mladá matka na snubní let. Tu pak oplodní za letu. Příroda zde zase prokazuje svoji moudrost v přirozeném výběru nejrychlejšího a nejzdatnějšího jedince, protože ten dostihne matku jako první. Matka je pro trubce snadno objevitelná podle svého feromonu, tzv. mateří látky. Ve včelařské literatuře se píše, jak chovatelé matek a další pozorovatelé trubčích shromaždišť viděli páření trubců s matkou. Vytvořila se nahuštěná skupina trubců (popisovaná jako kometa), která se rychle točila dokola, pravděpodobně pronásledujíc matku. Pozorujeme-li let trubce z úlu, vidíme ho vždy jen několik metrů a pak se nám ztratí. Proto nebyla trubčí shromaždiště dlouho objevena. Největší pokrok v poznávání byl zaznamenán až v 60. letech, kdy rakouští bratři Ruthnerové zjišťovali trubčí shromaždiště využitím mateří kašičky jako vnadidla a na nejrůznějších místech v Alpách vypouštěli balony. Modernější výzkum s využitím radarové techniky prováděli Američané, zejména při zjišťování zalétávání trubců afrikanizované včely, čímž zjišťovali i postup jejího šíření. TRUBCI TO NEMAJÍ VŮBEC LEHKÉ Podle snůšky v červenci (júl), někdy až v srpnu (august) matka postupně ustává ve své činnosti a klade stále menší počet vajíček. Neobjeví-li se pozdní snůška nebo nezahájí-li včelař podzimní krmení, přestane matka klást úplně. Včely si pro přezimování musí zajistit zásoby. Trubci již nejsou pro včelstvo potřební a včelky k nim začínají být nemilosrdné. Násilně se jich zbavují oddělováním od potravy a vyháněním z úlů. Včelaři někdy mluví o jakési dívčí válce. Na česně lze tento jev pozorovat. Pro nás je důkazem, že včelstvo je v pořádku. Když trubci vyháněni nejsou, pravděpodobně ve včelstvu není matka. Může tam ale také probíhat její pozdní tichá výměna. TRUBČICE A HRBOPLOD Když nám zůstane včelstvo bez matky a v úle nejsou ani larvičky, objeví se dělnice, která má snahu včelstvo zachránit a vžije se do role matky. Ta pak klade vajíčka, nutno říci že neuspořádaně, často po dvou do jedné buňky. Vajíčka však nejsou oplozena, neboť dělnice se s žádným trubcem nespářila. Z těchto vajíček se tedy líhnou jen trubci. Včelky přesto larvičky krmí a zavíčkují je. Povrch zavíčkovaných buněk je velmi nesourodý. Říkáme, že máme v úlu tzv. hrboplod. Trubci se líhnou také z vajíček kladených matkou neoplozenou nebo přestárlou, která zásobu spermií získanou při snubním letu již spotřebovala. Těmto matkám, které kladou jen neoplozená vajíčka, říkáme trubcokladné. SHRNUTÍ Závěrem je třeba ještě říci, že trubci jsou nositeli samčích oplozovacích buněk, tzv. spermií. Tam, kde uměle chovají matky, musí pamatovat i na chov trubců. Je i řada důkazů o tom, že přítomnost trubců ve včelstvu zvyšuje aktivitu včel dělnic a tak zvyšuje výkonnost celého včelstva. Aniž bychom dále rozebírali význam trubců, můžeme říci, že trubci jsou nezbytnou skupinou kastou ve včelstvu. V letních měsících se trubci dožívají asi 2 3 měsíců. KDO ODPOVÍ SPRÁVNĚ? Včely vyhánějí trubce z úlů (vedou tzv. dívčí válku): a) když hrozí přemnožení trubců b) na jaře, když se objeví první snůška nektaru a pylu c) koncem léta, když skončí snůška a včely se začínají připravovat na zimu d) když se rozklade oplodněná matka a trubci již nejsou k jejímu oplodnění potřební Trubec po oplodnění matky: a) vrátí se s matkou do jejího úlu b) letí zpátky na trubčí shromaždiště a očekává přílet další matky c) ihned po spáření uhyne kvůli poranění pohlavního ústrojí d) uhyne, jakmile ho matka po oplodnění bodne žihadlem MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005 17

Intervenční nákup medu kdy a za jakých podmínek? Vstup levného čínského medu na trh EU a masivní výprodeje po několik let zadržené produkce medu z Argentiny mají v současné době za následek úplný kolaps obchodu s medem po celém světě. Světové ceny medů již přes rok klesají a tento pokles způsobil ohromný propad výkupní ceny až pod výrobní náklady všech včelařů na celém světě. Celosvětově to bude mít za následek pokles stavu včelstev a snížení produkce medu, což povede v dalších letech k nárůstu výkupní ceny. V časopise Včelařství č. 6 informuje ČSV o snaze zajistit intervenční nákup medu. Je to snaha ČSV zajistit výkup omezeného množství medu za dotovanou cenu a jeho export mimo EU. Nadpis článku ve Včelařství hovoří o tom, že intervenční nákup medu v ČR je již schválen. Tento nadpis je nutné uvést na správnou míru podle skutečnosti. Svaz výrobců, obchodníků a zpracovatelů medu (SVOZM) již na základě zkušeností s velmi špatným odbytem medu v roce 2004 zaslal v říjnu 2004 dopis na Ministerstvo zemědělství, kterým je o této skutečnosti informoval a žádal o včasné řešení tohoto problému. V únoru 2005 proto došlo ke společnému jednání na Ministerstvu zemědělství (MZe), kterého se zúčastnili zástupci MZe, Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF), ČSV, poslanci a obchodníci s medem. Navzájem se informovali o neutěšeném vývoji v obchodu s medem a společně dojednali, že ČSV požádá MZe o intervenční nákup medu, což se stalo v květnu 2005. K žádnému vyjednání intervenčního nákupu ale nedošlo, pouze o něj bylo požádáno. Jakýkoli intervenční nákup totiž podléhá schválení v příslušných orgánech EU. Schvalovací proces je asi následující: Ministerstvo zemědělství nejprve vypracuje žádost a zašle ji k posouzení do Bruselu. Po zhruba dvou až třech měsících po vzájemných konzultacích a dodání dalších podkladů EU rozhodne, zda intervenční nákup medu schválí, či ne. V současnosti předjímat výsledek tohoto rozhodnutí je ale velmi nejisté. V případě kladného stanoviska se pak bude jednat na SZIF o konkrétních podmínkách, za jakých bude tento intervenční nákup realizován. Doba, která uplyne od návrhu intervenční nákup provést do jeho úplného schválení, činí asi půl roku, což v tomto případě vychází na listopad 2005. Konkrétní podmínky intervenčního nákupu již budou řešeny s firmami, které se výkupem medu zabývají. Po jejich odsouhlasení vyhlásí SZIF celoevropský tendr, kterého se mohou zúčastnit libovolné firmy z celé EU. Vítězem tendru bude ta společnost, která zajistí prodej medu mimo EU za nejnižší náklady, které z toho pro stát vyplývají. Protože jsme firma, která v ČR med vykupuje a následně jej exportuje do celého světa, dovedeme si tyto konkrétní podmínky představit. Předpokládáme, že budeme také patřit mezi firmy, se kterými budou tyto konkrétní podmínky intervenčního nákupu konzultovány. Při stanovení konkrétních podmínek se musí vzít v úvahu, jakého medu se bude intervenční nákup týkat. Odhadujeme, že z roku 2003 zůstalo mezi včelaři asi 1 000 tun neprodaného medu. Jedná se o tzv. barevné květové medy a medy medovicové, které včelaři nejsnáze prodají tzv. přes ulici. V letošním roce vlivem dalšího poklesu výkupní ceny dojde k dalšímu nárůstu tohoto neprodaného medu a zároveň se změní jeho skladba. Loňské tzv. barevné medy budou dále postupně včelaři prodávat přes ulici. Letošní první medy, převážně řepkové, které každoročně včelaři prodávali obchodníkům, ale letos zůstanou ztuhlé v konvích. Odhadujeme, že vlivem nízké výkupní ceny včelaři zadrží asi 1 500 tun řepkových medů a asi dalších 500 tun medů květových, převážně světlých. Tmavší květové medy najdou uplatnění při prodeji tzv. přes ulici. Tyto jednodruhové světlé medy s velmi rychlou krystalizací mají specifické odběratele, nelze je proto prodat jako běžné květové medy na světovém trhu. Mimo EU jako jediný odběratel připadají v úvahu USA, které jsou schopny takové medy na svém trhu akceptovat, samozřejmě za ceny světové, které jsou v současnosti již okolo 1,15 eur/kg. Americký trh co do kvality patří mezi nejnáročnější na světě. Velký důraz je kladen na bezpečnostní hledisko, proto je poměrně velký problém získání tzv. protiteroristické doložky. Med požadují dodat pouze v nových sudech. Také jeho kvalita musí být prvotřídní. Za samozřejmost se mimo jiné považuje obsah vody do 18 %, HMF max. do 15 mg/ kg, med musí být vyšetřen na mnohá antibiotika, která se ani v EU nevyskytují. Obchodník, který takový intervenční nákup realizuje, stojí před rizikem, zda včelaři ztuhlý med v konvích šetrně rozehřejí, zda při dlouhodobém skladování medu v konvích s netěsnými víky nedojde k nežádoucímu nárůstu vody v medu, zda vlivem vyšší výkupní ceny nedojde k výkupu medů s antibiotiky, např. z okolních států. Nezanedbatelnou roli bude hrát finanční síla firmy, která musí nejprve med nakoupit a prodat mimo EU. Teprve potom může od SZIF žádat o proplacení dotací, které jsou s tím spojené. Asi nejdůležitější roli bude hrát obchodnická zdatnost takový med mimo EU prodat. Je více než pravděpodobné, že tendr intervenčního nákupu medu vyhraje zahraniční obchodník a české firmy pouze pro takového obchodníka odvedou hrubou práci, kterou je výkup medu a jeho svoz do skladu vybraného obchodníka. Jan Halada a Milan Špaček, Český med, s. r. o. DISTRIBUTOŘI ČASOPISU MV BANSKÁ BYSTRICA, Včielka Kyjevské nám. 5, po pia 9 17 Tel.: 048/41 33 542 BRATISLAVA, Včelárstvo Mlynská, P. O. BOX 36, www.vcelarstvo.sk Tel.: 02/64 774 476, 0903/412 241 FRÝDEK-MÍSTEK (738 02), Včelařská prodejna Chlebovice 1, 4. května 209; so 9 12, Tel: 558 646 492; 604 402 063, 775 646 412 HUMENNÉ, Včelárske potreby Vladimír Durňak, Lipová 20, Tel: 057/775 56 93 KÁLNA NAD HRONOM, Ing. Tibor Pálinkáš, Tekovská 17, Tel.: 036/639 54 32, 0903/710 911, e-mail: atrej@stonline.sk KRHOV okres Třebíč, Včelařské centrum služeb Kurtín. Včelařské potřeby, výkup medu, voští. Hrubý CUKR. Po, St 18 20 hod. nebo dohodou. Tel: 568 860 619 PRAHA, MEDOCENTRUM, CENTRÁLNÍ DISTRIBUCE Bělehradská 15, po pá 9 18 hod. Tel.: 222 563 589 SPIŠSKÁ N. VES, Včela FUTURE, Letná 49, Vladimír Hanzely; Tel: 053/446 77 74; vcela@spismed.sk TIŠNOV, Apidomia s.r.o., Sentice 162, Výroba medometů. Tel.: 603 893 168 Vranov nad Topľou, HOBBY, Dlhé Klčovo 126, Tel.: 0905/678 779 Zlín, U Ambrože Včelařské potřeby Kvítková 80, budova ČEDOK, po pá 8 18, so 8 12. E-mail: marie.hrdinova@tiscali.cz, Tel.: 577 434 388 18 MODERNÍ VČELAŘ Podletí 2005