Odbor ekonomických analýz Říjen 2012 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2011

Odbor ekonomických analýz Říjen 2012 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2011

Za MPO zpracovaly: Sekce průmyslu, Sekce energetiky, Sekce správní. Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Recenzenti: odbor ekonomických analýz Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 10, 11 Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Kapitola CZ-NACE 13 Ing. Františka Vránová, MPO Kapitola CZ-NACE 14 Ing. Františka Vránová, MPO Kapitola CZ-NACE 15 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 16 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 17 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 18 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 19 Věra Kratochvílová, MPO Kapitola CZ-NACE 20 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 21 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 22 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 23 Ing. Václav Knor, Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 24 Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Pavel Lang, MPO Kapitola CZ-NACE 25 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 26 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 27 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 28 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 29 Ing. Martin Voříšek, MPO Kapitola CZ-NACE 30 Ing. Martin Voříšek, MPO Kapitola CZ-NACE 31 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 32 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 33 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO

Vážení a milí čtenáři, otvíráte, v pořadí již patnácté, vydání ročenky publikace Panorama zpracovatelského průmyslu, které pro vás připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Cílem této publikace je poskytnout informace široké odborné veřejnosti o vývoji a dosažených výsledcích zpracovatelského průmyslu a jeho jednotlivých odvětví a oborů, resp. oddílů a skupin, za uplynulé období a zároveň tak prezentovat výsledky průmyslových firem, působících na území České republiky. V letošním roce je obsahem publikace analýza zpracovatelského průmyslu za období let 2005 až 2011. Komentář je tradičně zaměřen především na poslední rok uvedené časové řady a jeho porovnání s rokem předchozím. Z ekonomického hlediska lze rok 2011 hodnotit v celku pozitivně. Postupné zotavování evropské i globální ekonomiky v roce 2010 se poměrně silně odrazilo i na výsledcích v 1. čtvrtletí roku 2011, neboť v tomto období vzrostla průmyslová produkce o 12,3 procenta. Ve 2. čtvrtletí tohoto roku došlo již k mírnému oslabení, které se projevilo zmírněním růstu na devět procent. I přes skutečnost, že zpomalení pokračovalo také v celém druhém pololetí roku 2011, se průmyslová produkce v meziročním srovnání zvýšila o 6,9 procenta, což lze považovat za velmi slušný výsledek. Ve zpracovatelském průmyslu se produkce meziročně zvýšila o 8,3 procenta. Osmnáct oddílů, z celkových dvaceti čtyř, bylo v základních ekonomických ukazatelích růstových. Tržby vzrostly o 9,7 procenta, produktivita práce se zvýšila o 6,1 procenta a po třech letech poklesu vzrostl o 3,4 procenta také počet zaměstnaných osob. Značný růst zaznamenaly především oddíly s vysokým podílem zahraničního kapitálu. Nejvýznamněji se na růstu produkce podílela výroba motorových vozidel, která meziročně vzrostla o 21,2 procenta a jejíž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 24,2 procenta. Pokračující konjunktura měla příznivý dopad rovněž na vývoj zahraničního obchodu zpracovatelského průmyslu, jehož nespornou výhodou je jeho exportní orientace na ty evropské země, které zatím růstový problém nemají. Důkazem je kladné saldo zahraničního obchodu, které v roce 2011 vzrostlo o 100,7 miliardy korun, tedy o 42,4 procenta. Z hlediska komoditní struktury zde sehrál rozhodující roli již tradičně automobilový průmysl, který se na celkovém vývozu podílel 17 procenty, a bilance této skupiny výrobků vykázala 281,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 32 miliard korun. Tolik jen ve stručnosti k vývoji loňského roku, více konkrétních údajů už najdete právě uvnitř této publikace. Věřím, že i nadále bude publikace Panorama zpracovatelského průmyslu nepostradatelným zdrojem informací a přínosem pro každého z Vás, ať už jste se zpracovatelským průmyslem spojeni pracovně či je oblastí Vašeho zájmu. Martin Kuba ministr

tttttt

Obsah Obsah Seznam použitých zkratek 11 Metodické vysvětlivky 13 I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) 15 I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu 15 I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ-NACE 16 I.3 Hlavní ekonomické ukazatele 17 I.3.1 Cenový vývoj 17 I.3.2 Základní produkční charakteristiky 18 I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady 22 I.3.4 Výkonová spotřeba 24 I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje 25 I.5 Zahraniční obchod 27 I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu 27 I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 28 I.6 Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu 29 1. CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků; CZ-NACE 11 - Výroba nápojů 31 1.1 Charakteristika oddílu 31 1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 32 1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 33 1.3.1 Cenový vývoj 33 1.3.2 Základní produkční charakteristiky 33 1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 36 1.3.4 Výkonová spotřeba 37 1.4 Zahraniční obchod 38 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 38 1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 39 1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 41 2. CZ-NACE 13 - Výroba textilií 43 2.1 Charakteristika oddílu 43 2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 44 2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 44 2.3.1 Cenový vývoj 44 2.3.2 Základní produkční charakteristiky 45 2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 48 2.3.4 Výkonová spotřeba 49 2.4 Zahraniční obchod 50 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 50 2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 51 2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 52 3. CZ-NACE 14 - Výroba oděvů 55 3.1 Charakteristika oddílu 55 3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 55 3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 56 3.3.1 Cenový vývoj 56 3.3.2 Základní produkční charakteristiky 56 5

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 59 3.3.4 Výkonová spotřeba 61 3.4 Zahraniční obchod 61 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 61 3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 63 3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 64 4. CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků 67 4.1 Charakteristika oddílu 67 4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 68 4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 68 4.3.1 Cenový vývoj 68 4.3.2 Základní produkční charakteristiky 68 4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 70 4.3.4 Výkonová spotřeba 72 4.4 Zahraniční obchod 72 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 72 4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 73 4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 74 5. CZ-NACE 16 -Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 77 5.1 Charakteristika oddílu 77 5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 77 5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 78 5.3.1 Cenový vývoj 78 5.3.2 Základní produkční charakteristiky 78 5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 80 5.3.4 Výkonová spotřeba 81 5.4 Zahraniční obchod 82 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 82 5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 82 5.5. Shrnutí a perspektivy oddílu 83 6. CZ-NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru 85 6.1 Charakteristika oddílu 85 6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 85 6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 86 6.3.1 Cenový vývoj 86 6.3.2 Základní produkční charakteristiky 86 6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 88 6.3.4 Výkonová spotřeba 89 6.4 Zahraniční obchod 90 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 90 6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 90 6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 91 7. CZ-NACE 18 - Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 93 7.1 Charakteristika oddílu 93 7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 93 7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 94 7.3.1 Cenový vývoj 94 7.3.2 Základní produkční charakteristiky 94 7.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 96 7.3.4 Výkonová spotřeba 97 7.4 Zahraniční obchod 97 6

7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 97 7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 98 7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 99 8. CZ-NACE 19 - Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 101 8.1 Charakteristika ododdílu 101 8.2 Pozice odddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 101 8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 102 8.3.1 Cenový vývoj 102 8.3.2 Základní produkční charakteristiky 102 8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 104 8.3.4 Výkonová spotřeba 105 8.4 Zahraniční obchod 106 8.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 106 8.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 107 8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 108 9. CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků 111 9.1 Charakteristika oddílu 111 9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 111 9.3 Hlavní ekonomické ukazatele 112 9.3.1 Cenový vývoj 112 9.3.2 Základní produkční charakteristiky 112 9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 115 9.3.4 Výkonová spotřeba 116 9.4 Zahraniční obchod 116 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 116 9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 117 9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 118 10. CZ-NACE 21 - Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 121 10.1 Charakteristika oddílu 121 10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 122 10.3 Hlavní ekonomické ukazatele 122 10.3.1 Cenový vývoj 122 10.3.2 Základní produkční charakteristiky 122 10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 124 10.3.4 Výkonová spotřeba 125 10.4 Zahraniční obchod 126 10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 126 10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 126 10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 127 11. CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků 129 11.1 Charakteristika oddílu 129 11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 129 11.3 Hlavní ekonomické ukazatele 130 11.3.1 Cenový vývoj 130 11.3.2 Základní produkční charakteristiky 130 11.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 132 11.3.4 Výkonová spotřeba 133 11.4 Zahraniční obchod 134 11.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 134 11.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 134 11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 135 Obsah 7

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 12. CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 137 12.1 Charakteristika oddílu 137 12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 138 12.3 Hlavní ekonomické ukazatele 139 12.3.1 Cenový vývoj 139 12.3.2 Základní produkční charakteristiky 139 12.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 144 12.4 Zahraniční obchod 145 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 145 12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 147 12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 148 13. CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 151 13.1 Charakteristika oddílu 151 13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 152 13.3 Hlavní ekonomické ukazatele 152 13.3.1 Cenový vývoj 152 13.3.2 Základní produkční charakteristiky 153 13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 155 13.3.4 Výkonová spotřeba 157 13.4 Zahraniční obchod 157 13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 158 13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 159 13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 160 14. CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 163 14.1 Charakteristika oddílu 163 14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 164 14.3 Hlavní ekonomické ukazatele 165 14.3.1 Cenový vývoj 165 14.3.2 Základní produkční charakteristiky 165 14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 167 14.3.4 Výkonová spotřeba 168 14.4 Zahraniční obchod 168 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 168 14.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 170 14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 171 15. CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 173 15.1 Charakteristika oddílu 173 15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 174 15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 175 15.3.1 Cenový vývoj 175 15.3.2 Základní produkční charakteristiky 175 15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 179 15.3.4 Výkonová spotřeba 180 15.4 Zahraniční obchod 181 15.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 181 15.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 182 15.5. Shrnutí a perspektivy oddílu 183 16. CZ-NACE 27 -Výroba elektrických zařízení 185 16.1 Charakteristika oddílu 185 16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 186 16.3 Hlavní ekonomické ukazatele 187 8

16.3.1 Cenový vývoj 187 16.3.2 Základní produkční charakteristiky 187 16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 190 15.6.4 Výkonová spotřeba 191 16.4 Zahranični obchod 192 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 192 16.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 193 16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 194 17. CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 197 17.1 Charakteristika oddílu 197 17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 198 17.3 Hlavní ekonomické ukazatele 198 17.3.1 Cenový vývoj 198 17.3.2 Základní produkční charakteristiky 198 17.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 200 17.3.4 Výkonová spotřeba 202 17.4 Zahraniční obchod 202 17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 202 17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 203 17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 203 18. CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 205 18.1 Charakteristika oddílu 205 18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 206 18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 207 18.3.1 Cenový vývoj 207 18.3.2 Základní produkční charakteristiky 207 18.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 210 18.3.4 Výkonová spotřeba 211 18.4 Zahraniční obchod 211 18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 212 18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 212 18.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 213 19. CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 221 19.1 Charakteristika oddílu 221 19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 223 19.3 Hlavní ekonomické ukazatele 223 19.3.1 Cenový vývoj 223 19.3.2 Základní produkční charakteristiky 223 19.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 226 19.3.4 Výkonová spotřeba 227 19.4 Zahraniční obchod 227 19.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 228 19.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 228 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 230 20. CZ-NACE 31 - Výroba nábytku 233 20.1 Charakteristika oddílu 233 20.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 233 20.3 Hlavní ekonomické ukazatele 233 20.3.1 Cenový vývoj 233 20.3.2 Základní produkční charakteristiky 234 20.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 235 20.3.4 Výkonová spotřeba 236 Obsah 9

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 20.4 Zahraniční obchod 237 20.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 237 20.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 237 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 238 21. CZ - NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl 239 21.1 Charakteristika oddílu 239 21.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 240 21.3 Hlavní ekonomické ukazatele 240 21.3.1 Cenový vývoj 240 21.3.2 Základní produkční charakteristiky 241 21.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 242 21.3.4 Výkonová spotřeba 244 21.4 Zahraniční obchod 245 21.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 245 21.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 245 21.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 246 22. CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení 247 22.1 Charakteristika oddílu 247 22.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 247 22.3 Hlavní ekonomické ukazatele 248 22.3.1 Cenový vývoj 248 22.3.2 Základní produkční charakteristiky 248 22.3.3. Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 250 22.3.4 Výkonová spotřeba 251 22.4. Shrnutí a perspektivy oddílu 251 10

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK b. c. běžné ceny BAT (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí BREF (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. CEFIC Evropská rada chemického průmyslu CLP Klasifikace, označování a balení látek a směsí - účelem CLP je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů. CPIV Evropská organizace sklářských průmyslů CZ-CPA Klasifikace produkce (výrobková klasifikace) CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností; zavedená s účinností 1. ledna 2008 (data podle této klasifikace jsou zveřejňována od roku 2009) ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond EIA proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. EK Evropská komise ES Evropské společenství EU Evropská unie HCCP Analýza rizik a kritické kontrolní body HDP Hrubý domácí produkt HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky HS Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží CHOP Chráněné označení původu CHZO Chráněné zeměpisné označení IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění j.n. jinde neuvedené KLASA Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována (od roku 2003) ministrem zemědělství na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Značku spravuje od počátku roku 2004 Oddělení marketingu SZIF. MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP malé a střední podnikání MZe Ministerstvo zemědělství OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností 11

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ON osobní náklady OPPP Operační program podpory podnikání OPPI Operační program podnikání a inovace PaL Papír a lepenka p. b. procentní bod PEFC Program pro vzájemné uznávání certifikačních systémů - celosvětově nejrozšířenějším systémem certifikace lesů, který v současnosti zastřešuje 35 členských států a 24 národních systémů na pěti kontinentech. PRV Plán rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013 REACH registrace, evaluace a autorizace chemických látek - je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně SAP Sdružení automobilového průmyslu SEA proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí SEVESO Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) SNS Společenství nezávislých států SZIF Státní zemědělský intervenční fond UPH účetní přidaná hodnota VV a S vlastní výrobky a služby WTO Světová obchodní organizace ZP zpracovatelský průmysl 12

Metodické vysvětlivky Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2005 až 2011, uváděné v této publikaci, zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do sekce C - Zpracovatelský průmysl, oddíl 10 až 33. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE nahrazuje již čtvrtý rok Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která vycházela z mezinárodního standardu NACE Rev. 1.1. Tento mezinárodní standard byl zásadním způsobem zrevidován a s účinností od 1. ledna 2008 byl pod označením NACE Rev. 2. vydán standard nový. V návaznosti na tuto změnu byla vytvořena klasifikace CZ-NACE. Struktura a kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE první úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem, druhá úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem, třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem, čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem. Podobně jako u klasifikace činností došlo ke změně i u klasifikace výrobků, kdy Standardní klasifikace produkce (SKP) byla nahrazena klasifikací CZ-CPA. Pro tvorbu publikace Panorama zpracovatelského průmyslu je použito kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ve struktuře na 3 místa. Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace jsou jak roční statistické výkazy P5-01 (vyplňují fyzické a právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku), tak roční statistické výkazy P4-01 (vyplňují fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku). Jedná se tedy o spojení dvou statistických šetření, na jejichž základě vznikla časová řada vybraných produkčních ukazatelů za roky 2005 až 2010. Veškeré údaje za uvedené období vycházejí z dat přebíraných od ČSÚ. K výpočtu údajů za rok 2011 je využito aktuálnější čtvrtletní statistické šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku) a z výkazu P6-04 (vybrané subjekty, zapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01) a jsou v publikaci uváděna jako vlastní odhad Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tato data budou nahrazena v dalším vydání Panoramy daty z ročního šetření ČSÚ po jeho zpracování. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr a prvotní kontrolu dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od 1. 1. 2004 Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do Intrastatu se nezahrnují obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat nemají ani zpravodajské jednotky, které nedosáhnou hodnotu prahů pro vykazování (do r. 2008 pro dovoz 4 mil. Kč a pro vývoz 2 mil. Kč, od r. 2009 shodně pro dovoz i vývoz 8 mil. Kč), avšak jimi vykazovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů. Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Celkový počet zaměstnaných osob zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným na plný pracovní úvazek). Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. 13

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Účetní přidaná hodnota (v b.c) je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob (přepočteného). Výkonová spotřeba (v b.c.) je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Hrubý operační přebytek (v b.c.) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Index cen průmyslových výrobců (uváděn dle klasifikace produkce CZ-CPA) je meziroční změna ročního průměru v časové řadě čtyř let. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10-32 odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10-32, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (CZ-CPA) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem. 14

Zpracovatelský průmysl I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (ZP) se významnou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. V roce 2011 činil jeho podíl na hrubé přidané hodnotě (HPH) 23,9 procent (v běžných cenách, sezonně očištěno), což bylo o 0,6 p.b. více než v roce 2010. Podíl ZP na celkových tržbách průmyslu ČR se díky pokračujícímu ekonomickému oživení zvýšil proti roku 2010 o 0,9 p.b. na 90,5 %, zatímco podíl energetiky klesl na 6,8 % (rok 2010 = 7,7 %) a podíl těžby a dobývání mírně vzrostl na 2,8 % (rok 2010 = 2,7 %). Do těchto změn se promítla hlavně živá poptávka v zahraničí, méně již poptávka v tuzemsku. Tržby ZP po citelném poklesu v roce 2009 (-16,3 %) a naopak výrazném vzestupu v roce 2010 (+11,3 %), v roce 2011 rostly i když nižším tempem než v roce předcházejícím (+7,8 %). Za dosud rekordním růstem v roce 2007 stále ještě mírně zaostávaly (o necelý jeden procentní bod). Pozici lídra si v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v rámci ZP dlouhodobě udržuje výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29) s podílem 23,4 %, zatímco podíl žádného z dalších oddílů ZP loni nepřekročil hranici 10 %. Nejvíce se tomu přiblížil oddíl CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (podíl 8,3 %) a oddíl CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení (podíl 8,1 %). Naopak nejnižší podíly na tržbách ZP měly i v roce 2011 již tradičně CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (podíl 0,18 %) a oddíl CZ-NACE 14 Výroba oděvů (podíl 0,45 %). V roce 2011 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stouply v porovnání s předchozím rokem v průměru o necelých 8 %, a to v devatenácti ze třiadvaceti oddílů ZP. Nejvyšší meziroční nárůst tržeb vykázal oddíl CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků (+22,6 %), dále oddíl CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (+18,4 %), oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (+15,4 %) a CZ- NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (+15,1 %). Z oddílů, které vykázaly meziroční propad, nutno na prvním místě uvést CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-13,5 %) a dále pak oddíl CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (-8,1 %), zatímco pokles u oddílu CZ-NACE 11 Výroba nápojů byl jen 1,5 %. Nejvyšší podíl na vytvořené účetní přidané hodnotě patří, stejně jako u tržeb, oddílu CZ-NACE 29 (18,9 %, zatímco v roce 2010 to bylo 17,8 %), za nímž následují oddíly CZ-NACE 25 (10,3 %, v roce 2010 to bylo 10,7 %) a oddílu 28 (10 %, v roce 2010 to bylo 9,7 %). Díky příznivému ekonomickému vývoji po třech letech poklesu vzrostl opět ve ZP počet zaměstnaných osob a to o 3,1 % na hodnotu 1 073 106 osob. Zatímco ve dvanácti oddílech se tento ukazatel zvýšil, v jedenácti nastal naopak pokles. Nejvíce pracovníků přibylo v oddílu CZ-NACE 29 (+12 010 osob), který se na celkovém počtu pracovníků ve ZP podílí 14 %. Vysoké přírůstky byly zaznamenány také v oddílech CZ-NACE 28 (+4 804 lidí, nárůst o 4,4 %) a v CZ-NACE 25 (+4 060, nárůst o 12,4 %). Naopak nejvíce pracovníků meziročně ubylo v oddílu CZ-NACE 10 (-2 452 osob), oddílu CZ-NACE 33 (-2 206 osob) a v oddílu CZ-NACE 16 (-2 019 lidí). Zmíněný nárůst byl většinou vyvolán po recesi vyšším využitím výrobních kapacit, pokles pak rušením některých provozoven. Pokračující konjunktura měla příznivý dopad i na vývoj zahraničního obchodu v rámci ZP. Ten v porovnání s rokem 2010 stoupl v případě vývozu o 14,1 % na 2 680,8 mld. Kč a u dovozu o necelých 11 % na 2 342,1 mld. Kč. Kladné saldo zahraničního obchodu tak oproti 2010 vzrostlo o 100,7 mld. Kč, tedy o 42,4 %. Obrat ZP (vývoz + dovoz) se ve stejné době zvýšil o 12,6 % a poprvé překročil hranici pěti bilionů korun (5 022,9 mld. Kč). Přes oživení v naší ekonomice se v roce 2011 příliv přímých zahraničních investic (PZI) do ČR snížil o 26 % na 95,6 mld. Kč. Potvrzuje to konečně i červencová zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), která uvádí, že globální objem PZI loni sice vzrostl o 21 procent na 1,5 bil. USD, avšak hodnota PZI směřujících do Česka se naopak snížila o 12 % na 5,4 mld. USD ( 110 mld. korun) z 6,14 mld. USD v roce 2010. Hlavním důvodem je, že investoři daleko pečlivěji než dříve zvažují, kam vložit své finanční prostředky. Nejvíce vzrostly PZI v oblasti reinvestovaného zisku (+7 % na 88,4 mld. Kč) a naopak citelně propadly investice do základního kapitálu a dosáhly výsledné hodnoty -7,9 mld. Kč (pokles o 128 %). Přitom základní kapitál byl spíše uvolňován do ciziny a nejvíce ho odteklo do Lucemburska (-18,9 mld. Kč) a Nizozemska (-9,9 mld. Kč). Nejvýznamnějším investorem byla SRN (44,8 mld. Kč), 15

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU dále Slovensko (20,8 mld. Kč), Rakousko (16,5 mld. Kč) a Nizozemsko (11,5 mld. Kč). Objem PZI z ČR do zahraničí v roce 2011 také meziročně poklesl a to ještě výrazněji (-37 %) a dosáhl jen 20,4 mld. Kč. Přitom hodnota investic do základního kapitálu se snížila na pouhou desetinu objemu v roce 2010. Největší objem investic putoval do Nizozemska (5,3 mld. Kč), dále do SRN (4 mld. Kč), na Slovensko (3,7 mld. Kč) a do Indie (2,2 mld. Kč). Také zde výrazně převažovaly investice ve formě reinvestovaného zisku, zatímco samotný zpracovatelský sektor se na tomto objemu podílel jen 6,7 mld. Kč. I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle CZ-NACE Ve shodě s revidovanou klasifikací ekonomických činností se sekce C dělí na 24 oddílů (tabulka I.1). Podíl jednotlivých oddílů na tržbách je zachycen v grafu I.1. Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle NACE-CZ Sekce C Zpracovatelský průmysl Oddíl Název 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení Jak je vidět z grafu I.1 jasně nejvyšší podíl na tržbách ZP měl v roce 2011 oddíl CZ-NACE 29 a to 23,4 %, tedy téměř jednu čtvrtina z celkového objemu (v 2010 to bylo 20,8 %). Tento oddíl jasně dominuje nad ostatními i v dalších průmyslových a finančních ukazatelích, zatímco z dalších 22 oddílů již žádný v tomto podílu nepřekročil hranici deseti procent. Na dalších místech v tomto žebříčku figurují oddíly CZ- NACE 25 (podíl 8,3 %), CZ-NACE 28 (podíl 8,1 %) a CZ-NACE 26 (podíl 6,9 %), zatímco na opačném konci pořadí najdeme oddíly CZ-NACE 15, CZ-NACE 14 a CZ-NACE 21, z nichž žádný nepřekročil v podílu na tržbách ZP jedno procento. 16

Zpracovatelský průmysl 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 7,0 1,7 2,3 1,3 1,7 1,3 0,4 0,2 3,7 4,3 0,9 6,3 10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 Oddíly zpracovatelského průmyslu 3,5 23,4 8,3 8,1 6,9 6,2 5,8 2,4 1,5 1,4 0,9 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.1 Podíly jednotlivých oddílů ZP na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2011 I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj Rostoucí dovozní ceny surovin a polotovarů se v roce 2011 promítly i do cen průmyslových výrobců (tabulka I.2), které vykázaly největší meziroční nárůst za posledních šest let (v průměru o 5,8 %). Ten se odehrával především v prvním pololetí roku 2011, avšak od června ceny začaly signalizovat pokles, který vyústil ve stagnaci. V prosinci se pak vrátily na lednovou úroveň. Tento vývoj po celý minulý rok nejvíce ovlivňovaly vysoké ceny koksu a rafinovaných ropných produktů (meziroční nárůst o téměř 23 %, dále ceny chemických látek a výrobků (+8,6 %) a obecných kovů a kovodělných výrobkků (+8,6 %). Na relativně vysokém meziročním růstu cen se vydatnou měrou podílely také ceny výrobců v potravinářském průmyslu, které v průměru vzrostly o 17,7 %.V prvních měsících roku 2012 tempo růstu cen zpomalilo. Tabulka I.2 Index cen průmyslových výrobců v letech 2008-2011 Průměr od počátku roku Název Kód CZ-CPA 2008 2009 2010 2011 Výrobky zpracovatelského prům. C 103,2 94,4 101,5 105,8 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100 17

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Výroba potravin Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní Zpracování dřeva Výroba papíru Tisk a rozmn. nahraných nosičů Výroba chemických látek Výroba farmaceutických výrobků Výroba pryžových a plast. výr. Výroba minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba počítačů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů Výroba motorových vozidel Výroba ost. dopravních prostř. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů 0 5 10 15 20 0 5 10 15 0 5 10 15 % % % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.2 Porovnání základních produkčních charakteristik jednotlivých oddílů v rámci ZP v roce 2011 I.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj rozhodujících produkčních charakteristik v letech 2005 až 2011 je zachycen v tabulkách I.3 až I.6 a v grafu I.3. Z tabulky I.3 lze zjistit, že počet podnikatelských subjektů v rámci ZP ČR ve sledovaném období meziročně klesl jen jednou, v roce 2006, a to o 1,1 %, jinak neustále stoupal a za posledních sedm let se zvýšil o 24 186 jednotek (nárůst o 16,3 %). Meziroční růst 2011/2010 přitom dosáhl přes 2 % na 172 644 jednotek. V tomto případě bylo v roce 2011 nejvíce podniků v rámci ZP registrováno podle ČSÚ v oddílu CZ-NACE 25 (39 964, podíl 23,1 %). Vysoký podíl v roce 2011 byl vykázán i v oddílu CZ-NACE 16 (17,2 % z celkového počtu) a v CZ-NACE 27 (podíl 9,3 %). Na tyto tři oddíly v roce 2011 připadla téměř polovina z celkového počtu podniků ZP. Jde totiž o sektory, kde je nejvyšší počet podnikatelských subjektů s méně než dvaceti zaměstnanci. Nejvíce podniků meziročně přibylo v oddílech CZ-NACE 31 (+794), přestože tento oddíl v minulém roce nevykázal nijak výrazný nárůst tržeb, v CZ-NACE 33 (+669) a v CZ-NACE 10 (+374). Významnější pokles byl zaznamenán jen v oddílu CZ-NACE 18 (-135 subjektů), zatímco v dalších oddílech nebyly přírůstky většinou významné a pohybovaly se od 30 do 250 subjektů. Tabulka I.4 naznačuje, že růst tržeb v roce 2011 již nebyl tak výrazný jako v roce předcházejícím, lze jej však považovat za velmi solidní (+7,8 %). Jen ve čtyřech oddílech byl vykázán meziroční pokles tržeb, z toho největší u dvou oddílů: CZ-NACE 26, který v posledních letech prožívá vážnou odbytovou krizi a v oddílu CZ-NACE 33, kde tržby poklesly o více než 8 %. V černých číslech v roce 2011 skončily i oddíly, které v posledních letech čelí ostré zahraniční, většinou asijské konkurenci a to CZ-NACE 13 (nárůst tržeb o 12,6 %), CZ-NACE 14 (+11,2 %), CZ-NACE 15 (+18,4 %), i když jejich váha v celkových tržbách ZP ČR je velmi nízká. Největší meziroční nárůst (2010/2011) tržeb byl zaznamenán v oddílech CZ-NACE 30 (+22,6 %), CZ-NACE 29 (+15,4 %) - zde hlavně díky konjunktuře v automobilovém průmyslu, a také v oddílu CZ-NACE 24 (+15,1 %), kde byl loňský vývoj rovněž příznivý. V žebříčku tržeb podle údajů CZECH TOP 100 si pozici jasné jedničky udržela ŠKODA AUTO, a.s. ( 252,6 mld. Kč), před ČEZ, a.s. (209,8 mld. Kč), RWE TransGas, a.s. (136 mld. Kč), AGROFERT HOLDING (117,6 mld. Kč), FOXCONN CZ, s.r.o. (102,3 mld. Kč) a UNIPETROL, a.s. (97,4 mld. Kč). Tržby stovky nejvýznamnějších firem podle CZECH 18

Zpracovatelský průmysl TOP 100 (ta však nezahrnuje všechny subjekty, které by do ZP patřily) stouply oproti roku 2010 o 6 % a dosáhly celkové částky 2 458 mld. korun. Tabulka I.3 Počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu v letech 2005-2011 10 5 633 5 571 5 559 5 582 6 082 6 559 6 933 11 1 006 986 1 001 1 027 1 143 1 341 1 427 13 2 408 2 301 2 313 2 296 2 331 2 738 2 784 14 8 377 7 936 7 825 7 918 8 375 9 559 9 842 15 1 030 987 947 926 959 970 986 16 27 371 27 060 27 319 27 328 27 875 29 426 29 713 17 761 744 755 762 807 961 990 18 7 859 8 469 9 518 9 614 9 611 9 471 9 336 19 20 19 19 22 18 26 28 20 1 505 1 503 1 498 1 500 1 560 1 884 2 015 21 125 121 126 128 137 87 101 22 3 375 3 355 3 421 3 529 3 654 4 406 4 535 23 6 074 5 920 5 961 5 966 6 113 6 597 6 773 24 644 657 690 715 800 1 242 1 398 25 35 561 35 069 36 006 37 183 38 079 39 891 39 964 26 3 491 3 531 3 583 3 609 3 685 3 871 3 930 27 15 611 15 300 15 371 15 090 15 262 15 930 16 057 28 6 232 6 186 6 203 6 267 6 279 7 012 7 038 29 1 066 1 084 1 116 1 155 1 206 1 391 1 426 30 391 382 378 394 459 521 581 31 4 669 4 576 4 498 5 213 5 881 7 114 7 908 32 8 016 7 863 8 006 7 969 8 161 8 698 8 826 33 7 225 7 267 7 461 7 554 7 761 9 378 10 047 ZP celkem 148 458 146 893 149 578 151 753 156 245 169 077 172 644 Tabulka I.4 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech 2005-2011 (tis. Kč) 10 223 493 280 219 059 116 231 873 065 233 336 334 217 045 664 210 555 870 227 779 205 11 55 502 786 56 820 079 64 370 866 63 375 432 60 839 961 56 751 100 55 881 889 13 49 747 396 50 345 063 51 167 876 45 122 917 37 454 554 38 295 373 43 106 979 14 20 029 078 19 796 438 19 312 755 17 815 594 14 211 794 13 099 475 14 665 226 15 5 827 132 5 962 412 5 777 527 5 371 245 5 076 975 5 010 991 5 931 789 16 73 686 367 83 371 604 93 677 621 88 612 234 76 585 088 77 597 631 77 157 988 17 54 643 748 54 518 093 61 011 726 55 854 802 48 753 168 53 871 767 55 046 174 18 37 999 507 40 868 241 44 941 379 46 952 437 41 548 478 40 690 008 43 801 503 19 97 396 518 104 821 164 96 506 963 121 176 583 78 732 163 108 705 748 121 398 521 20 129 467 734 141 556 377 138 992 121 142 937 768 111 875 320 131 040 363 142 062 295 21 24 948 819 26 217 619 27 550 570 27 242 000 27 207 109 29 362 838 30 373 360 22 168 520 367 202 498 455 223 725 569 208 958 941 171 825 056 193 926 398 208 106 008 23 132 072 513 142 915 237 151 678 229 148 750 802 117 964 630 114 208 841 114 777 553 24 206 894 898 221 039 141 231 934 376 233 123 661 140 292 175 177 196 377 203 925 869 25 225 612 341 251 137 916 280 900 952 293 115 383 226 471 317 245 066 085 271 452 430 26 188 400 851 232 738 403 258 712 421 270 320 095 234 294 592 261 517 865 226 152 491 27 140 515 359 173 643 088 191 093 378 186 354 077 154 447 201 173 472 083 191 514 073 28 209 608 494 245 989 287 295 140 754 288 670 511 224 944 592 239 388 498 266 301 807 29 496 789 654 574 091 354 642 615 717 583 224 109 547 624 755 666 551 976 769 463 568 30 19 759 060 24 711 398 35 429 008 37 557 676 43 070 724 40 954 094 50 227 473 31 37 128 809 37 668 593 40 405 055 38 609 344 31 596 227 30 498 765 30 812 199 32 37 175 711 39 760 568 42 678 358 43 101 017 40 184 906 43 739 514 45 557 208 33 60 888 228 71 897 757 78 976 478 84 958 326 76 430 862 86 561 560 79 548 619 ZP celkem 2 708 952 009 3 029 353 956 3 317 853 476 3 271 606 761 2 738 224 010 3 048 245 454 3 285 252 913 mezir. index 111,8 109,5 98,6 83,7 111,3 107,8 19

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005-2011 (tis. Kč) 10 45 639 244 45 018 109 49 428 705 48 877 251 53 750 900 50 144 292 54 613 341 11 19 509 818 20 260 497 21 217 745 21 294 002 21 143 934 19 758 594 17 828 955 13 14 833 776 14 940 277 15 450 798 12 690 613 11 905 754 11 659 691 12 509 619 14 8 132 782 9 568 075 7 933 414 7 421 624 6 145 542 5 543 588 5 688 196 15 2 088 957 2 337 219 2 275 067 1 974 398 1 877 339 1 821 429 1 917 951 16 21 198 195 24 630 381 26 025 663 24 462 782 20 850 520 21 358 582 19 858 259 17 13 602 519 14 078 267 16 132 456 14 603 063 12 884 956 13 775 139 12 269 217 18 11 612 082 13 111 552 13 581 516 14 439 200 13 077 551 12 721 574 12 735 925 19 5 661 952 4 492 066 4 163 835 5 336 474 2 198 987 3 899 836 2 664 603 20 31 090 346 32 546 864 32 802 394 28 597 109 22 487 576 30 753 734 30 329 755 21 9 733 462 10 500 528 10 378 107 10 186 846 10 143 510 10 977 990 11 769 547 22 43 935 138 51 758 466 58 201 139 53 316 065 49 952 573 54 731 319 61 818 751 23 49 787 253 52 317 889 58 152 287 52 752 680 42 114 309 39 973 796 39 198 748 24 42 293 266 49 498 910 57 916 002 46 574 634 21 034 365 25 483 043 32 703 280 25 70 428 474 80 787 265 85 829 488 90 688 726 71 039 050 78 424 200 79 089 889 26 20 131 174 28 639 072 21 564 849 24 236 230 16 052 600 19 177 219 11 619 879 27 39 747 073 46 856 706 50 020 406 49 627 039 45 313 520 51 184 496 58 331 786 28 58 508 748 70 980 050 79 715 755 80 293 222 68 483 399 70 738 305 76 867 531 29 99 681 791 117 543 348 129 947 916 110 969 843 100 504 976 129 665 802 144 551 467 30 6 390 157 7 135 384 10 143 438 12 652 899 14 505 467 14 247 190 17 207 533 31 10 986 066 10 892 734 11 537 992 11 548 727 10 141 852 9 717 204 9 593 032 32 15 386 191 17 688 341 16 289 087 16 422 671 16 431 387 17 201 874 17 332 801 33 20 713 533 25 918 754 29 831 978 32 897 229 30 808 063 32 049 116 30 511 938 ZP celkem 667 082 027 754 989 335 812 965 759 775 017 614 666 867 397 729 358 869 765 604 407 mezir. index 113,2 107,7 95,3 86,0 109,4 105,0 Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech 2005-2011 (osob) 10 109 218 104 132 102 690 99 376 96 587 92 586 90 134 11 16 872 16 414 16 480 16 449 15 404 14 924 14 520 13 41 914 39 328 37 262 33 520 25 893 23 935 24 124 14 33 729 30 381 27 943 24 464 19 922 18 245 18 009 15 9 100 8 714 7 657 7 008 5 801 5 955 5 991 16 44 622 44 919 44 751 43 844 39 015 36 176 34 157 17 20 850 21 066 21 848 20 981 18 769 18 312 18 309 18 20 420 20 870 21 451 21 951 19 396 18 511 18 257 19 3 111 3 020 2 851 2 866 2 757 2 551 2 185 20 31 216 29 782 30 161 30 405 27 729 27 508 27 548 21 9 930 9 783 10 009 9 839 9 735 9 350 9 595 22 75 404 81 712 86 569 87 104 74 417 73 204 76 276 23 71 415 69 775 68 535 65 466 53 349 49 900 52 703 24 57 217 56 056 56 513 55 004 45 856 43 902 45 665 25 134 864 137 092 144 282 149 708 128 293 128 795 132 855 26 40 899 43 408 45 958 49 962 40 960 35 937 35 561 27 80 187 83 430 87 773 87 832 74 872 78 309 86 044 28 123 547 128 179 134 198 134 948 113 243 107 988 112 792 29 140 212 145 347 153 510 156 846 134 641 137 877 149 887 30 15 008 15 391 16 133 16 972 18 448 17 834 22 241 31 29 973 29 534 29 271 27 453 24 462 22 577 21 829 32 32 681 32 914 32 186 32 688 30 352 30 921 31 475 33 39 858 43 767 45 802 45 857 45 177 44 106 41 900 ZP celkem 1 183 683 1 196 178 1 224 862 1 221 583 1 066 195 1 040 487 1 073 106 mezir. index 101,1 102,4 99,7 87,3 97,6 103,1 20

Zpracovatelský průmysl Růst tržeb ve ZP se příznivě projevil i na ukazateli vytvořené účetní přidané hodnoty (ÚPH), i když v jednotlivých oddílech byl vývoj diferencovaný, neboť ve 14 oddílech její objem vzrostl a v devíti naopak meziročně poklesl. Výrazně největší podíl na ÚPH ZP v roce 2011 patřil oddílu CZ-NACE 29, téměř 19 %, za ním, se značným odstupem, následovaly oddíly CZ-NACE 25 (podíl 10,3 %), CZ-NACE 28 (podíl 10 %) a CZ-NACE 22 (podíl 8,1 %). Nejméně k objemu vytvořené ÚPH v roce 2011 přispěly oddíly CZ- NACE 15 (podíl 0,25 %) a CZ-NACE 19 (podíl 0,35 %). Jak lze zjistit z tabulky I.5, objem ÚPH se v roce 2011 ještě nepřiblížil rekordnímu objemu z dosud ekonomicky nejúspěšnějšího roku 2007, neboť byl nižší o téměř 6 %, než před pěti roky. Naopak citelný propad byl v tomto ukazateli zaznamenán v oddílech CZ- NACE 26 (-39,4 %) a v CZ-NACE 19 (-31,7 %). V tomto případě podle CZECH TOP 100 loni vytvořila největší objem ÚPH firma ČEZ, a.s. (126,8 mld. Kč), dále ŠKODA AUTO, a.s. (82,8 mld. Kč), AGROFERT HOLDING, a.s. (25,7 mld. Kč) a OKD, a.s. (21,4 mld. Kč). Jak je zřejmé z tabulky I.6, nejvíce pracovníků zaměstnávaly v roce 2011 oddíly CZ-NACE 29 (meziroční růst o 8,7 %, podíl na celkovém počtu ZP 14 %), CZ-NACE 25 (nárůst o 3,2 %, podíl 12,4 %) a CZ-NACE 28 (nárůst o 4,4 %, podíl 10,5 %). V tomto ukazateli 12 oddílů zvýšilo počet pracovníků, v jedenácti případech se tento ukazatel naopak snížil. Dále je patrné, že po třech letech trvalého poklesu se počet zaměstnaných osob v roce 2011 znovu zvýšil, a to o více než 3 %. Největší meziroční růst zaměstnanosti vykázal oddíl CZ-NACE 30 (+24,7 %) a již jmenované tři oddíly. Naopak počet zaměstnaných osob se nejvýrazněji snížil v oddílech CZ-NACE 10 (-2 452 osob), CZ-NACE 33 (-2 206 osob) a v CZ-NACE 16 (-2 019 osob), v dalších oddílech byly úbytky nižší. Z přehledu CZECH TOP 100 vyplývá, že podle počtu zaměstnanců byla v roce 2011 největším zaměstnavatelem Česká pošta, s.p. (34 635 sob), dále společnost ČEZ, a.s. (31 420 osob). AGROFERT HOLDING, a.s. (27 491 osob) a na pátém místě pak ŠKODA AUTO, a.s. (26 565 osob). % 128 120 112 104 96 88 80 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Tržby za VV a S ZP Počet zaměstnaných osob ZP Účetní přidaná hodnota ZP Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2005-2011 Jak naznačuje tabulka I.7 osobní náklady rostly v celém sledovaném období let 2005 až 2011, s výjimkou krizového roku 2009, kdy se jejich hodnota meziročně propadla o téměř 11 %. V roce 2011 se zvýšil objem osobních nákladů ve třinácti oddílech, přičemž nad průměrem ZP (nárůst o 5,5 %) byl ve čtyřech oddílech, které jsou však pro ZP rozhodující: CZ-NACE 29 (+10,2 %), CZ-NACE 28 (+9 %), CZ-NACE 25 (+7,5 %) a CZ-NACE 27 (+17,3 %). Objem osobních nákladů se naopak snížil v devíti oddílech, přičemž meziroční pokles se většinou pohyboval od pěti do deseti procent. 21

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2005-2011 (tis. Kč) 10 26 897 400 26 637 609 28 555 675 30 427 518 30 012 481 29 425 090 28 504 531 11 6 307 332 6 501 522 7 020 072 7 339 441 7 324 371 7 183 558 6 947 582 13 9 129 011 9 199 581 9 321 451 8 981 390 7 358 829 7 175 076 7 371 577 14 5 882 548 5 687 022 5 628 986 5 085 546 3 976 630 3 811 297 3 679 529 15 1 759 650 1 947 601 1 769 711 1 624 087 1 392 369 1 418 536 1 196 234 16 9 663 922 10 398 190 11 105 632 11 821 782 10 873 995 10 252 865 9 836 877 17 6 258 343 6 744 418 7 477 967 7 751 315 7 120 869 7 141 370 7 149 116 18 6 019 292 6 458 895 7 091 069 7 675 347 6 952 674 6 816 445 6 564 634 19 1 437 162 1 488 338 1 466 361 1 568 099 1 582 561 1 556 968 1 358 620 20 10 796 830 11 106 428 11 968 938 12 760 282 11 778 993 12 300 511 12 425 428 21 4 157 854 4 247 494 4 593 400 4 537 233 4 729 364 4 609 816 4 818 018 22 22 282 887 25 265 363 28 605 270 30 520 497 26 331 057 27 218 840 28 559 819 23 22 350 129 23 423 293 24 484 700 25 528 390 21 568 063 20 707 093 21 976 791 24 19 581 783 21 194 773 21 947 021 22 878 176 19 092 343 18 605 936 20 413 620 25 38 065 028 41 168 135 46 402 586 52 033 569 44 487 482 46 744 277 50 256 964 26 12 200 558 14 268 789 16 254 577 18 565 999 15 733 899 14 179 680 14 110 307 27 21 752 609 24 955 927 27 517 670 30 505 449 27 033 302 29 573 711 34 693 600 28 38 352 283 42 432 171 48 120 754 52 382 939 44 275 015 43 821 017 47 754 853 29 47 237 402 52 490 033 60 005 946 64 210 627 56 688 173 62 819 988 69 267 999 30 4 915 621 5 447 548 6 203 986 7 146 413 8 513 848 7 618 108 9 452 840 31 6 822 827 7 075 945 7 756 010 7 833 529 6 921 192 6 485 972 6 374 839 32 8 014 630 8 509 948 8 922 637 9 582 473 9 431 665 10 147 119 10 464 377 33 13 863 532 16 321 831 18 667 379 21 001 250 20 971 686 20 831 593 19 378 863 ZP celkem 344 966 536 373 870 832 411 689 499 442 537 194 395 010 798 401 351 107 423 484 494 mezir. index 108,4 110,1 107,5 89,3 101,6 105,5 I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady Z tabulky I.8 lze zjistit, že v roce 2011 se ukazatel produktivita práce z účetní přidané hodnoty zvýšil proti předchozímu období jen o 1,8 % na 713,4 tis. Kč na zaměstnance, zatímco v roce 2010 byl nárůst daleko výraznější (+12,1 %). Zvýšení hodnoty vykázalo třináct oddílů, naopak pokles deset oddílů. Celkem ve čtyřech oddílech hodnota ukazatele překročila hranici jednoho milionu korun na pracovníka, přičemž nejvyšší pozici v žebříčku si drží oddíly CZ-NACE 11 (1 227,9 tis. Kč/zam.), tedy výroba nápojů, CZ- NACE 21, tj. farmaceutický průmysl (1 226,7 tis.kč/zam.) a CZ-NACE 19 ( 1 219,2 tis. Kč/zam.) výroba koksu a rafinovaných ropných produktů. Na opačném konci žebříčku najdeme oddíly, které většinou patří k útlumovým a čelí velké zahraniční konkurenci, např. CZ-NACE 14 (315,9 tis. Kč/zam.), CZ-NACE 15 (320,1 tis. Kč/zam.) a překvapivě tak CZ-NACE 26 tj. výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, kde v důsledků vážných problémů tento ukazatel meziročně poklesl o téměř 30 % na 326,8 tis. Kč/zam. Ve výsledcích tohoto odvětví se odráží montážní charakter jeho produkce v rámci globálních hodnotových řetězců. Nově je od roku 2010 v této publikaci uveden ukazatel hrubý operační přebytek (tabulka I.9). Z tabulky I.9 je zřejmé, že tento ukazatel se v posledních letech vyvíjí podobně jako ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty. V krizových letech 2008 a 2009 se totiž poměrně výrazně propadl, v roce 2010 naopak meziročně stoupl o více než jednu pětinu, avšak v roce 2011 se tempo růstu zpomalilo na 4,3 %. Také v tomto případě se zatím nepodařilo dosáhnout předkrizových hodnot z let 2006 a 2007 a v roce 2011 k tomu chybělo stále ještě patnáct procent. Nárůst ukazatele vykázalo dvanáct oddílů, zatímco pokles jedenáct. Největší nárůst ukazatele byl dosažen v oddílu CZ-NACE 24 (+78,7 %) a dále v oddílech CZ-NACE 22 (+ 20,9 %), CZ-NACE 29 (+12,6 %) a CZ-NACE 10 (+26 %). Naopak nejvýraznější pokles ukazatele byl v roce 2011 zaznamenán v oddílu CZ-NACE 26, kde dokonce skončil v záporných hodnotách a rovněž v oddílu CZ-NACE 19 (-44,3 %). Vývoj obou výše uvedených ukazatelů názorně ilustruje také graf I.4 a graf I.5, který dokládá úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty podle oddílové struktury v letech 2010 a 2011. 22