FIBRILACE SÍNÍ A JEJÍ INTERVENČNÍ ŘEŠENÍ. Autor: Andrea Antonická. Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC. Výskyt

Podobné dokumenty
FIBRILACE SÍNÍ A KATETRIZAČNÍ ABLACE

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Fibrilace síní. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

Poruchy srdečního rytmu

Supraventrikulární tachyarytmie. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Hemodynamický efekt komorové tachykardie

MUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny. 18. Brněnské dny urgentní medicíny.

Komorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

Punkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

KAZUISTIKA 1. Komorové tachykardie. Tachykardie. Únor Jan Šimek 2. interní klinika VFN

Obr. 1 Vzorec adrenalinu

Supraventrikulární tachykardie

Kardiomyopatie Petr Kuchynka

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

INTERNÍ ODDĚLENÍ SPEKTRUM POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE

Týká se i mě srdeční selhání?

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Atestační otázky z oboru kardiologie

Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

prof MUDr Josef Kautzner, CSc, FESC Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči

Poruchy srdečního rytmu. Autor: Adam Rafaj. Výskyt

Srdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Obr.1 Žilní splavy.

LÉČBA STENÓZY VNITŘNÍ KAROTICKÉ TEPNY

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012

Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek

Kasuistika onkologický pacient

Tisková konference k realizaci projektu. vybavení komplexního. Olomouc, 9. listopadu 2012

některé časné příznaky srdečního selhání.

ICHS ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

Komorové tachykardie. Jan Šimek 2. interní klinika VFN. Komorové tachykardie. EKG atributy tachyarytmií. Supraventrikulární tachykardie

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

Fibrilace síní DOPORUČENÍ PRO

Ischemická choroba srdeční a její detekce

VÝZNAM ENDOMYOKARDIÁLNÍ BIOPSIE V DIAGNOSTICE A LÉČBĚ PACIENTŮ S NEISCHEMICKOU KARDIOMYOPATIÍ

Nově vzniklé srdeční selhání při fibrilaci síní a akutní jaterní selhání po podání amiodaronu

Ošetřovatelské aspekty péče u pacientů s plicní arteriální hypertenzí léčených Remodulinem

Na co nejvíce umíráme? MUDr. Radan Gocal

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková

Patofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG)

Synkopa. Rostislav Polášek KARDIOCENTRUM Krajská nemocnice Liberec a.s.

KATETROVÁ ABLACE FIBRILACE SÍNÍ

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech

Praktická kardiologie

Interaktivní echokvíz. Tomáš Paleček II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN, Praha

ZPRÁVA O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

FIBRILACE SÍNÍ. Tato publikace je určena pro odbornou zdravotnickou veřejnost a pracovníky ve zdravotnictví

Čihák R, *Heinc P. Klinika kardiologie IKEM, Praha, *I. interní klinika FN, Olomouc

SRDEČNÍ RYTMUS VE ZDRAVÍ A NEMOCI (PORUCHY SRDEČNÍHO RYTMU)

Komorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY

Kurs Kardio 35 DIAGNOSTIKA V ARYTMOLOGII. Dan Wichterle

Projekt: POHYBYM PROTI ARYTMII. režimová opatření v léčbě fibrilace síní

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

Martin Eisenberger, Alan Bulava, Martin Fiala. Základy srdeční elektrofyziologie a katétrových ablací

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

JIŘÍ WIDIMSKÝ, JAROSLAV MALÝ A KOLEKTIV / AKUTNÍ PLICNÍ EMBOLIE A ŽILNÍ TROMBÓZA

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Hypertrofická kardiomyopatie (lat. cardiomyopathia hyperthrophica)

Elektrofyziologické vyšetření a katetrizační ablace supraventrikulárních arytmií

Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

MUDr. Kateřina Menčíková Domácí hospic Cesta domů

9/2017 TACHYKARDIE. Jan Šimek. II. interní klinika kardiologie a angiologie Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka

Výduť podkolenní tepny (aneuryzma popliteální arterie)

Kardiologie pro obor ošetřovatelství

Supraventrikulární tachykardie - možnosti léčby

Interpretace hodnoty INR

1. Výkony z pravostranné minitorakotomie

GLAUKOM. Autor: Kateřina Marešová. Školitel: MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO. Výskyt

NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ

ARYTMIE. Zuzana Charvátová

Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím

WHITE PAPER. Rychlé srdce ohrožuje mozek Fibrilace srdečních síní (FiS) jako rizikový faktor cévní mozkové příhody (CMP)

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE SRDEČNÍ SELHÁNÍ. Filip Málek, Ivan Málek KAROLINUM

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín :00

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

Transkript:

FIBRILACE SÍNÍ A JEJÍ INTERVENČNÍ ŘEŠENÍ Autor: Andrea Antonická Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC Výskyt Fibrilace síní (FS) bývá právem označována jako kardiovaskulární epidemie. Touto nejčastější poruchou srdečního rytmu je postiženo přibližně šest milionů Evropanů, odhadovaný výskyt v celkové populaci činí 1 2 %. Mnoho dalších jedinců v populaci má formu asymptomatickou, nediagnostikovanou. V příštích 50 letech se zřejmě výskyt FS až zdvojnásobí, neboť vzrůstá s věkem. Častěji postihuje muže. Riziko onemocnění FS pro jedince staršího 40 let je cca 25 %. Etiologie, patogeneze V asi 8-12% případů, zvláště u mladších pacientů, nemá fibrilace síní žádnou zjevnou etiologii a tyto fibrilace nazýváme izolované. Do této skupiny spadají i formy fibrilace síní, jejichž základní charakteristikou je genetická podmíněnost a chybění onemocnění srdce. Fibrilace síní je typicky spojena s následujícími onemocněními či stavy: arteriální hypertenze, ischemická choroba srdeční, chlopenní vady, atd. Na mechanismu vzniku fibrilace síní se podílí ektopická i reentry aktivita. U žádné formy fibrilace síní neplatí uniformní mechanismus, i když ektopie je častější u paroxysmálních forem a reentry u forem perzistujících. Spouštěčem i udržovacím faktorem může být pokračující ektopická aktivita. Ektopická ložiska se většinou nacházejí v oblasti ústí plicích žil, ale také např. v koronárním sinu (široký žilní splav představující hlavní sběrný kmen krevního odtoku), ústí horní duté žíly nebo ve volné stěně levé i pravé síně. Kromě toho může být fibrilace síní udržována setrvalou aktivací lokalizovaných reentry okruhů nebo velkých makro-reentry okruhů. Spektrum mechanismů vzniku fibrilace síní se tedy může individuálně pohybovat od izolovaného ektopického ložiska z plicní žíly až po kombinaci všech uvedených

zdrojů. Fibrilace síní se často vyskytuje u pacientů se srdečním selháním. Mechanismem jsou zde strukturální změny, zejména vznik jizev a fibrotizace myokardu, dilatace a přetížení síní i vliv zvýšené neurohumorální regulace. Rychlá frekvence síní však sama o sobě zhoršuje jejich funkci a může vést k poklesu funkce levé komory (tzv. tachykardická kardiomyopatie). Kromě frekvence má svůj vliv i nepravidelná akce komor, případně medikace. Studie po ablaci AV junkce i po selektivní ablaci pro fibrilaci síní ukázaly, že část těchto změn je reverzibilních. Po ablaci se zlepší či v některých případech zcela normalizuje funkce levé komory. Fibrilace síní tedy může být následkem i příčinou srdečního selhání. Zvýšené riziko tromboembolie u fibrilace síní se klasicky vysvětluje stagnací krve ve změněné levé síni a jejím oušku. Kromě toho je pravděpodobné, že fibrilace síní sama navozuje určitý hyperkoagulační stav. Hlavní příznaky Fibrilace síní může být symptomatická i asymptomatická. Obtíže kolísají i u téhož pacienta, asymptomatických atak může být až 70 %. Symptomy závisejí na frekvenci a pravidelnosti akce komor, trvání arytmie, přítomnosti srdečního onemocnění a individuální vnímavosti pacienta. Obvyklé jsou bušení srdce, bolest na hrudi, snížená tolerance zátěže, dušnost, únava, závratě. Prvním projevem může být i cévní mozková příhoda nebo zhoršení srdečního selhání. Hemodynamické důsledky fibrilace síní souvisejí se třemi faktory: nepřiměřenou frekvencí komor, která je dána převodními vlastnostmi AV uzlu, nepravidelností akce komor a také ztrátou synchronizované akce síní. Pacienti s pomalejší a vyrovnanější akcí komor mají obtíže menší. Symptomatická bývá spíše paroxysmální FS, a to hlavně ve svých počátcích. U starších pacientů mohou být zhoršeny kognitivní (poznávací) funkce, a to jednak v důsledku hypoperfuze mozku, jednak v důsledku opakovaných mozkových embolizací. Nerozpoznané mikroembolizace jsou u některých nemocných s fibrilací síní patrně příčinou předčasné demence. Kvalitu života však výrazně ovlivňuje i léčba. Např. nutnost častých kontrol je důvodem nízké adherence k dlouhodobé antikoagulační léčbě. Přispívá k tomu i výskyt krvácivých komplikací či jejich riziko, které by nemocný měl vzít v úvahu při výkonu některých povolání či sportovních aktivit s rizikem úrazu. Vyšetření

Vstupní vyšetření pacientů s fibrilací síní nebo s podezřením na fibrilací síní by mělo být zaměřeno na symptomy arytmie, přídatná onemocnění a event. komplikace fibrilace a rizikové faktory tromboembolie. Na základě těchto vyšetření by měla být pro daného pacienta stanovena klasifikace arytmie a strategie další léčby. Vstupní vyšetření u všech pacientů je anamnéza - přítomnost fibrilace síní v rodině, základní symptomy (bušení srdce, dušnost, únavnost, snížená tolerance námahy, závratě, oprese na hrudi, synkopa), event. spouštěcí faktory arytmie (zátěž, emoce, alkohol), přídatná onemocnění (hypertenze, diabetes mellitus, srdeční selhání, ICHS, cévní mozkové příhody, předchozí a stávající farmakoterapie, abúzus alkoholu. Dalším je fyzikální vyšetření včetně zjištění hodnoty krevního tlaku, hmotnosti a výšky. Součástí vyšetření je 12svodové EKG a transthorakální echokardiografie, která odhalí funkčnost levé komory, velikost síní, atd. Následně je provedeno laboratorní vyšetření se zaměřením na hormony štítné žlázy, základní biochemie včetně iontů, koncentrace kreatininu, glykémie, lipidové spektrum, krevní obraz, základní koagulogram. Vyšetření indikovaná u vybraných pacientů je zátěžový test ambulantní EKG monitorace a transezofageální echokardiografie. Léčba Léčba fibrilace síní je zaměřena na léčbu a prevenci onemocnění, která k fibrilaci vedou, na prevenci tromboembolických příhod a vlastní léčbu fibrilace. Tou rozumíme dva směry: obnovení a udržení sinusového rytmu kontrolu srdečního rytmu, a optimalizaci srdeční frekvence kontrolu frekvence. Rozhodnutí o konkrétním způsobu počáteční léčby vyžaduje zohlednění specifik individuálního nemocného, měla by tedy být šitá na míru. Zvolený postup pak musí být opakovaně aktualizován s ohledem na změny stavu pacienta a jeho reakce na dosavadní léčbu. Pacient musí být detailně a opakovaně informován o individuálních možnostech terapie, její účinnosti a možných nežádoucích účincích, a to při použití všech způsobů léčby včetně antitrombotik, antiarytmik i postupů invazivních. Nefarmakologickou možností je katetrizační metoda. Základem ablační strategie je izolace plicních žil, jejímž cílem je trvalé přerušení výstupu ektopické aktivity z plicních žil na volnou stěnu levé síně. Ektopická aktivita Obr.1 a 2 CARTO3, mapa levé síně

z volné stěny síní se mapuje a eliminuje cíleně. Ektopická aktivita z koronárního sinu nebo Marshallova ligamenta může být řešena izolací koronárního sinu, aktivita z horní duté žíly její izolací. Lokalizované reentry okruhy mohou být při běžící fibrilaci síní odstraněny tzv. na elektrogramu založenou ablací (cílenou na místa s frakcionovanou aktivitu, nejrychlejší aktivitou nebo lokálním aktivačním gradientem), respektive cílenou ablací po organizaci do síňové tachykardie. Velké makro-reentry okruhy se přerušují lineárními lézemi. Provedení výkonu a technologie ablaci se používají různé mapovací i ablační technologie. Přístup do levé srdeční síně se řeší transseptální punkcí. Ablace se nejčastěji provádí řiditelným katetrem pro mapování a aplikaci radiofrekvenční energie bod po bodu, která je použitelná na všechny zdroje arytmie. Ablace fibrilace síní lze provést s prostou skiaskopickou navigací nebo pomocí 3D mapovacích systémů, jejichž obrazy lze integrovat s 3D obrazy síní získanými z CT, MR, případně rotační angiografie. Provedení ablace může být usnadněno a upřesněno použitím intrakardiálního ultrazvuku. Katétr může být naváděn přímo rukou operatéra nebo pomocí dálkové navigace magnetickým polem nebo dálkově roboticky. Účinnost ablace při udržení sinusového rytmu je signifikantně vyšší než při léčbě antiarytmiky. Kvalita života se po úspěšné ablaci fibrilace síní zvyšuje a její zlepšení je signifikantně vyšší než při léčbě antiarytmiky. Toto zlepšení se jeví stabilní i dlouhodobě v závislosti na udržení sinusového rytmu. Kvalita života se zlepšuje po úspěšné ablaci všech typů fibrilace síní. Komplikace Mezi komplikace patří vytvoření intrakardiálního trombu a následná embolizace (především do CNS). Tromby se nejčastěji tvoří v oušku levé síně. Další komplikací je tachykardická kardiomyopatie. Závažnou komplikací je rychlá komorová frekvence při deblokovaném flutteru síní. Praktické rady pro pacienta Odvíjí se v závislosti na léčebné metodě, kterou zvolíme. Pokud jí bude léčba farmakologická, musíme se zaměřit především na její nežádoucí účinky. Dále správně pacienta edukovat o způsobu, frekvenci, dávce a dalších důležitých aspektech jejího užívání. V případě použití nefarmakologické léčby - ablace pacienti podstupují miniinvazivní výkon. Pacient se má vyhnout větší fyzické aktivitě po dobu přibližně 1-2 týdnů od ablace. Je nutné kontaktovat

lékaře v případě přítomnosti dušnosti, bolesti na hrudi, ztráta vědomí, delší trvání bušení srdce nebo lokální problém v tříslech. Seznam použité literatury Odborné publikace EISENBERGER, Martin, Alan BULAVA a Martin FIALA. Základy srdeční elektrofyziologie a katétrových ablací. Vydání první. Praha: Grada publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-3677- 8. Internetové zdroje WIKISKRIPTA. Fibrilace síní. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/fibrilace_s%c3%adn%c3%ad ČIHÁK, Robert. Fibrilace síní. Praha, Cor Vasa 2011. Dostupné z: http://www.kardio-cz.cz/data/upload/fibrilace_sini_2011.pdf Seznam obrázků a tabulek Tab. 1 - tabulka, typy fibrilace síní Obr. 1 CARTO3, mapa levé síně: červené body = místa aplikace radiofrekvenční energie, bílé body a vlaječky = kotvy elektroanatomické mapy (anatomicky definovaná místa pomocí intrakardiálního ultrazvuku), modré body = mitrální anulus, žluté body = jícen, světle červené body = místo izolace plicní žíly. LA = levá síň. LSPV = levá horní plicní žíla. LIPV = levá dolní plicní žíla. RSPV = pravá horní plicní žíla. RIPV = pravá dolní plicní žíly, zdroj: : I. IK kardiologická FN Olomouc Obr. 2 - CARTO3, mapa levé síně, zdroj: : I. IK kardiologická FN Olomouc